K podstatnému snížení sazby notářských poplatků dochází i ve II. skupině, u sourozenců, prarodičů a těch osob, které žily nejméně 1 rok s převodcem nebo zustavitelem ve společné domácnosti. Zde se navrhuje vybírat poplatek ve výši 5 % z ceny majetku. Stejná sazba se zavádí i pro prodej nemovitostí mezi ostatními osobami, které jsou zařazeny do III. skupiny. Pro darování a dědění majetku mezi osobami této skupiny se stanoví jednotná sazba 20 % namísto dosavadních 20 - 55 %.

V souladu s posláním připravované změny cen nemovitostí, která má postihnout reálný stav a zamezit spekulacím, se navrhuje, aby základem pro výpočet poplatku z prodeje, dědictví nebo darování se stal nový cenový předpis. Zastáváme názor, že toto objektivní hledisko povede k posílení jistoty v právních vztazích. Zároveň se tím vyloučí případy - nejednou vyvolané pouze výší poplatků - předstíraného prodeje nemovitosti namísto skutečného darování.

Považujeme též za účelné od notářských poplatků - a to v rozsáhlé míře - některé druhy majetku vůbec osvobodit. Týká se to především movitých věcí do hodnoty 50 000 Kčs, jestliže představují předmět darování nebo dědění mezi osobami I. a II. skupiny.

U darování movitých věcí je důvod nesporný a jednoznačný. Jde o převod v rámci nejbližší rodiny, v některých případech se na nabytí nebo zhodnocení převáděného majetku podíleli jak dárce, tak i obdarovaný. Zároveň velmi často představují formu pomoci dětem při zakládání rodin nebo jsou materiálním přispěním ostatním příbuzným. Návrhem se tedy zamýšlí vytvořit soulad mezi skutečným a právním stavem. Zkušenosti z praktického uplatňování dosavadní úpravy totiž prokazují, že většina darů movitých věcí mezi příbuznými nebyla zpoplatňována, protože se uskutečnila bez ohlášení státnímu notářství.

Důkladné posouzení ekonomického vývoje a potřeb současné rodiny vyústilo do osvobození movitých věcí nabývaných děděním. Vzali jsme v úvahu i tu skutečnost, že ponechat osvobození jenom u darů by mohlo vést k tomu, že by se movité věci převáděly již za života zůstavitele, a to by mohlo jednak oslabit právní jistotu případných dědiců, jednak vyvolávat zbytečné rozpory mezi nimi.

Navrženým zpoplatňováním převodů se mimo jiné držíme pravidla vybírat poplatky jen z majetku vyšších hodnot. Proč tomu tak je, není, myslím, třeba podrobně rozvádět.

Významnou oblastí soustředění majetku jednotlivců a rodin jsou peněžní prostředky uložené na vkladních knížkách nebo na účtech vedených u státní spořitelny. Jejich celkový objem neustále roste. Ke 30.11.1984 dosáhla výše vkladů v České socialistické republice částky 138 mld Kčs, což v průměru na jednoho obyvatele představuje 13 271 Kčs. Tento vzestup bezprostředně souvisí se stoupajícími pracovními příjmy a se zvyšováním životní úrovně.

Považujeme za správné a užitečné rozšířit dosavadní osvobození vkladů na vkladních knížkách na jméno a sporožirových účtů od notářských poplatků i na vkladní knížky na doručitele a na běžné účty vedené u státní spořitelny. Tím budou bez ohledu na výši osvobozeny všechny vklady, a to jak pro případ dědění, tak i darování. Toto rozhodnutí veřejnost jistě ocení. Myslím si, že bude i pobídkou k posílení zájmu o spoření ve všech uváděných formách.

Pokud jde o poplatky vybírané za činnost státních notářství, tzv. úkonové poplatky, je v návrhu zákona provedena pouze jejich rámcová úprava. Jejich sazby upraví prováděcí předpis, který vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti.

Soudružky a soudruzi, vláda České socialistické republiky je přesvědčena, že zákon přispěje k upevnění právní jistoty občanů ve vztazích týkajících se majetku v jejich vlastnictví. Chci zvláště zdůraznit, že významem, postavením, kvalitou a celkovým vlivem má - bez nadsázky - mimořádnou a v určitém smyslu ojedinělou závažnost. Bude tedy neobyčejně záležet na tom, aby jeho cíle byly důsledně uváděny do praxe.

Široké osvobození od notářských poplatků, poskytnuté movitému majetku, vkladům na vkladních knížkách a účtech u státní spořitelny a hlavně snížení procentuálních sazeb u všech druhů majetku, povede k posílení důvěry pracujících v právní řád. Vytváří se zároveň veškeré předpoklady pro odstraňování příčin obcházení nebo porušování právních předpisů na takto vymezených úsecích.

Zmiňované změny, i když povedou ke snížení příjmů státní ho rozpočtu, jsou plně opodstatněné. Vycházejí z reálného zhodnocení dosavadního stupně rozvoje naší společnosti a úlohy, která v ní náleží majetku a dalším hodnotám ve vlastnictví našich lidí.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, nyní mi dovolte, abych přistoupil ke stručnému odůvodnění návrhu zákona o soudních poplatcích.

Rozvoj socialistické společnosti, uskutečňování hospodářského a sociálního programu strany, umožňuje vytvářet stále všestrannější podmínky pro uspokojování hmotných, sociálních a kulturních potřeb občanů.

Je přirozené, že při tom vstupují do vztahů, z nichž převážná většina vzniká, naplňuje se a zaniká v souladu s právními předpisy.

Pozitivní výsledky dosažené při zabezpečování regulační funkce socialistického právního řádu jsou prokazatelné. Případy konfliktních situací se však stále vyskytují. Někdy do konce nabývají takové intenzity, že je nelze řešit jinak než cestou soudního řízení. Není pochyb o tom, že podstata těchto střetů spočívá v neznalosti právních předpisů, v nedisciplinovaném přístupu k plnění stanovených povinností i v úmyslném porušování právních norem.

Jedním z významných prostředků, jak jim ve sféře občanskoprávní předcházet, jak zajistit žádoucí shodu, je aktivní výchovné působení na občany i pracovníky socialistických organizací. Nezastupitelnou úlohu v tomto směru sehrávají nejen soudy, ale i všechny další státní a společenské orgány a organizace.

Jestliže se nežádoucí rozpory objeví - a při náročnosti věcných problémů je to pochopitelné - měly by být řešeny, pokud možno, mimosoudní cestou. K tomu navrhovaná právní úprava soudních poplatků významně přispívá. Zkrátka, vyššími finančními dopady chceme účastníky motivovat k tomu, aby nepodávali u soudů neodůvodněné nebo neuvážené návrhy na zahájení řízení. Prováděcím předpisem, v němž budou obsaženy konkrétní sazby, hodláme vytvořit odpovídající možnosti pro pružné ovlivňování a řešení nových společenských jevů. Proto také je zákon koncipován jako dostatečná a všestranně vyhovující opora takto zamýšlené úpravy.

Pro větší názornost se například mohu zmínit o tom, že se mají zvýšit poplatky za návrh na zahájení řízení (pokud není stanovena zvláštní sazba) z 20 na 100 Kčs, za návrh na zahájení řízení, jehož předmět nelze penězi ocenit, z 60 na 300 Kčs, za návrh na obnovu řízení ze 30 na 100 Kčs.

Pokud jde o poplatky vybírané za činnost soudů, to znamená za vyhotovení opisů listin, výpisů, osvědčení apod., dojde k jejich sjednocení s obdobnými úkony podle právních předpisů o notářských a správních poplatcích.  

Zavádějí se též zvláštní sazby za některé věcně i časově náročné soudní řízení, jako například za řízení o porušení práv na ochranu osobnosti a za řízení ve věcech periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků. Tady má sazba na návrh na zahájení řízení představovat 600 Kčs.

Přiznejme si, že důvody pro úpravu, jak jsem je doposud vypočítával, nejsou v daných souvislostech jediné a vyčerpávající. Po pravdě řečeno, zvýšené poplatky mají také lépe pokrývat finanční i další náklady spojené s činností soudů. Ekonomické podmínky se totiž změnily. Došlo k úpravě telekomunikačních tarifů, poštovních poplatků, cen elektrické energie a paliv. Je pochopitelné, že tyto rostoucí náklady nemůže do nekonečna nést jenom stát.

Novou právní úpravu soudních poplatků předkládáme s přesvědčením, že se stane součástí politickovýchovného působení na pracovníky socialistických organizací i na občany. Pokládáme ji za důležitý příspěvek k soustředěnému naplňování celospolečenských zájmů.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jménem vlády České socialistické republiky navrhuji, aby Česká národní rada předložené návrhy zákona o notářských poplatcích a zákona o soudních poplatcích schválila. (Potlesk.)