Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Fleyberkovi. Slovo má poslankyně Zdena Žáková a připraví se poslanec Jan Uřičář.

Poslankyně Zdena Žáková: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte, abych jménem kulturního a školského výboru uvedla některá fakta, související se zabezpečením rozvoje školství.  

Při projednávání plánu a rozpočtu dělíme problematiku na školství ústředně řízené a na školství v působnosti národních výborů.

Pokud jde o školství ústředně řízené, počítá se v roce 1985 s dalším poklesem počtu přijímaných studentů na vysokých školách. Celkový podíl mládeže, které je umožněno vysokoškolské vzdělání, zůstává asi na 15 %. Z toho technické obory budou zastoupeny asi polovinou. Tento stav spolu s přírůstkem kapacit umožní zvýšit procento ubytovaných ve vysokoškolských kolejích až na téměř 65 %.

Na středních odborných školách zůstává procento podílu ze zdrojů dorostu zachováno na 19,5 %, což je však ve skutečnosti zvýšení proti roku 1984 o 3600 žáků. Akcent je opět na technických oborech.

Plán přijímaných do gymnázií činí 15,7 % z celkových zdrojů dorostu.

Je možno říci, že plán výkonů i plán práce v ústředně řízeném školství je pro rok 1985 řešen uspokojivě a vytváří dobré podmínky pro úspěšnou práci vysokých škol.

V této souvislosti mi dovolte malou poznámku. Protože prostředky státem vynakládané jsou opravdu vysoké a vytvářejí našim studentům vynikající studijní podmínky, měla by tomu být adekvátní jejich studijní úspěšnost. Proto je třeba zdůraznit i výchovný aspekt této skutečnosti. Nově vychovaná inteligence měla by ochotněji a disciplinovaněji nastupovat tam, kde to společnost potřebuje. Sliby některých studentů v přijímacím řízení se rozcházejí s činy po absolvování vysoké školy a získané kvalifikace nemůže naše společnost efektivně využít. Některým našim vysokoškolákům se daří tak dobře, že se začíná objevovat i tendence studium si prodloužit. Vždyť rodiče i stát se o ně postarají. Nejsou to jistě jevy obecné, ale je třeba o nich vědět.

Velmi složitým se stává zabezpečení pomůcek a učebnic pro rok 1985, i pro 8. pětiletku. Je tomu tak proto, že přestavba čsl. výchovně vzdělávací soustavy přechází do středních škol a vyžaduje zajistit učebnice a pomůcky pro podstatně nižší počty žáků, ale s vyšší výrobní náročností. Zejména u učebnic se jedná o velký počet titulů v malých nákladech, což je nerentabilní a neekonomické, navíc komplikované kapacitními možnostmi i snížením bilančního přídělu papíru.

Plán investiční výstavby ústředně řízeného školství respektuje celospolečenskou snahu o snižování rozestavěnosti. Podařilo se zařadit areál vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni - 1. stavbu. Je třeba jen si přát, aby plnění bylo příznivější než v roce 1984.

V rozpočtu ústředně řízeného školství se uplatňuje zabezpečení ČSS, vybudování nových kapacit vysokých škol, modernizace a údržba objektů, nákup kalkulaček pro základní a střední školy, prostředky na zahraniční styky a na další úkoly vysokých škol.

Kulturní a školský výbor se zabýval při svém jednání také stanoviskem ministerstva školství k problematice odvětví školství v působnosti národních výborů.

Svého maxima dosáhl stupeň rozvoje mateřských škol. Pokles počtu dětí a dosažená úroveň materiálních i personálních kapacit umožňují plně uspokojit zájem o umístění dětí v předškolních zařízeních. V současném období dochází však k výrazné dynamice vývoje výkonů na základních školách.

Přírůstky jsou u základních škol o 20 700 dětí, školních družin o 17 300 dětí, školních jídelen o 18 600 dětí, ŠMVZP o 1900 dětí, LŠU o 1900 dětí, SOU o 1300 žáků, všech typů středních škol o 12 400 žáků.

To jsou objektivní fakta, proč je třeba zvýšit plán pracovníků a mezd. Protože v minulých letech školství v působnosti národních výborů trvale překračovalo plán pracovníků z objektivních důvodů, přijal náš výbor s povděkem informací, že propočet na rok 1985 vychází z plánů výkonů, problémy se odstranily a KNV uzavřely svá jednání bez rozporů. Rok 1985 se tak měl stát solidním nástupem pro 8. pětiletku.

Poslanci našeho výboru diskutovali opakovaně problémy disproporcí mezi okresy a kraji v různých ukazatelích, které vznikaly postupně, i vlivem ukázněnosti či subjektivních přístupů plánovacích i školských orgánů. Velmi bychom přivítali, kdyby se vyjasnilo hospodaření s pracovní silou v terciální sféře vůbec tak, aby podmínky pracovníků i jejich odměňování bylo srovnatelné a obnovil se soulad mezi kraji a okresy.

V otázkách rozpočtu a rozpočtového hospodaření projevuje se snaha sjednotit ekonomické zabezpečení úkolů školství v rámci ČSR. Kromě řádného provozu škol a školského zařízení zabezpečují se úkoly v branné výchově, úkoly vyplývající z jednání celostátní konference učitelů, pobyt dětí ve školách v přírodě, činnost sportovních tříd, ČSS 85 atd. Plně zabezpečeno není vybavování nových kapacit, údržba škol a školských zařízení, modernizace, přístavby a nástavby, a to zejména u středního školství a u ŠMVZP.

Soudružky a soudruzi, naše společnost vynakládá na školství vysoké finanční prostředky.

Návrh plánu a rozpočtu na rok 1985 respektuje potřeby jak školství ústředně řízeného, tak školství v působnosti národních výborů a umožňuje zabezpečit všechny úkoly. Přitom dbá ministerstvo školství a KNV na dodržování zásad hospodárnosti a efektivity.

Jménem kulturního a školského výboru doporučuji plénu ČNR návrh ke schválení. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Zdeně Žákové, slovo má poslanec Jan Uřičář.

Poslanec Jan Uřičář: Vážené soudružky a soudruzi, stálá pracovní skupina předsednictva České národní rady pro zahraniční vztahy projednávala v letošním roce v souladu s pracovním plánem několikrát problematiku vnějších ekonomických vztahů. O svých jednáních informovala předsednictvo České národní rady, které se v září letošního roku podrobně zabývalo podílem resortů řízených vládou České socialistické republiky na plnění vývozních úkolů 7. pětiletého plánu, včetně dosahovaných cen. Ve svém vystoupení bych se chtěl zmínit o některých problémech v této oblasti, a to proto, že dosavadní vývoj našeho národního hospodářství potvrzuje stále rostoucí význam vnějších ekonomických vztahů a nezbytnost jejich priority, jak to také odeznělo na 12. zasedání ÚV KSČ v minulých dnech.

Závěry vytýčené XVI. sjezdem KSČ a úkoly 7. pětiletky zdůrazňují naléhavost dynamického a vyváženého rozvoje vnějších ekonomických vztahů a nutnost efektivnějšího zapojení čs. ekonomiky do mezinárodní dělby práce. Tato výrazná orientace naší hospodářské politiky na export je vyvolána řadou všeobecně známých vnějších i vnitřních příčin.

O bouřlivém vývoji světové ekonomiky v uplynulém desetiletí toho bylo řečeno mnoho. Dovolte mi jenom připomenout, že v žádné z předchozích etap ekonomického vývoje nedošlo v tak krátkém časovém období k tak významným změnám cen a tedy i reálných směnných relací, jak tomu bylo v 70. letech. Světový trh je však i nyní stále v pohybu a každá proexportně orientovaná ekonomika musí - chce-li se úspěšně rozvíjet - na tyto okolnosti odpovídajícím způsobem reagovat. Dlouhodobější srovnání čs. ekonomiky se světem signalizuje jak pokles našeho podílu na světovém vývozu, tak i nepříznivý vývoj směnných relací; řadě podniků se nedaří plnit rozdílové ukazatele. Došlo také ke snížení našeho podílu na celkovém obratu zahraničního obchodu se zeměmi RVHP.

V této souvislosti jsme si vyžádali některé údaje týkající se efektivnosti vývozu ministerstva průmyslu ČSR k 30. září letošního roku. Za sledované období nebylo celkově dosaženo plánované efektivnosti vývozu. Ve vývozu do socialistických zemí nedosáhlo plánované výše rozdílového ukazatele 12 VHJ. Zhruba o 15 položek, jejichž podíl dosahuje 33,5 % z celkového objemu vývozu do socialistických zemí bylo dosaženo hodnoty rozdílového ukazatele nad 100 bodů. Naopak při vývozu 13 objemově závažnějších položek, které naplňují 32,2 % z celkového vývozu, je rozdílový ukazatel nižší než 100. Ve vývozu do nesocialistických zemí došlo rovněž u ministerstva průmyslu ČSR k nižší efektivnosti vývozu než stanovil plán. K 30. září letošního roku nedosáhlo úrovně ročního plánu celkem 14 VHJ. Bylo by jistě velmi žádoucí, aby výsledky dosažené za IV. čtvrtletí tento nepříznivý trend přece posunuly k lepším konečným výsledkům letošního roku.

Vyčerpání extenzívních zdrojů našeho ekonomického růstu i změny k nimž došlo v uplynulém desetiletí ve vnějších podmínkách v podstatě znemožňují další zvyšování čs. exportu pouze po linii rozšiřování tradičních výrob, zejména pak výrob založených v 50. letech, ale i po linii důslednějšího vytížení výrobních kapacit převážně dosud vžitým způsobem.  

Z hlediska dalšího vývoje je proto velice důležité, abychom se zaměřili a v některých oborech zvýšenou měrou na vyhledávání nového, vysoce efektivního exportního potenciálu.

Rovněž mnohokrát bylo poukázáno na to, že Československo, jako průmyslově vysoce vyspělá země s nekomplexní surovinovou základnou se může dále úspěšně rozvíjet pouze za předpokladu efektivního zapojení do mezinárodní dělby práce. Vyžaduje to ale zabezpečovat nedostatkové hmotné potřeby z dovozu takovým způsobem, který je národohospodářsky výhodnější, než jejich krytí vlastní výrobou. Podmínkou je vytvoření dostatečného množství efektivních vývozních fondů pro krytí takových dovozů. Vývoz tedy nemůže být v žádném případě považován za jednostrannou záležitost, ale je nezbytné jej neustále vidět v celé jeho národohospodářské souvislosti.

Zapojením každé národní ekonomiky do mezinárodní dělby práce má kromě vlastního vývozu a dovozu zboží i efekt informativní. Zdroj informací, např. o tom, jakým směrem se ubírá vývoj světové výroby a spotřeby, v jakých sériích se jednotlivé kategorie výrobků vyrábějí, s jakými náklady atd. má v dnešní době velký význam, jak na to bylo upozorněno v obou zpravodajských zprávách. Je bezpodmínečně nutné znát, za jaké ceny a za jakých podmínek se výrobky prodávají. Vývoj efektivnosti dlouhodobě ovlivňuje nejen výměna výrobků, ale také výměna technických a ekonomických informací. Při srovnání naší ekonomiky s vnějším ekonomickým prostředím se nám jasně projeví přednosti socialistického reprodukčního procesu. O to víc mrzí dosud existující naše vlastní nedostatky, které nám zkracují společně vytvářené zdroje. Práce s informacemi v chozrasčotní sféře je toho dokladem.

Každý výrobní podnik by tedy měl do svého výrobního programu promítnout kriteria celosvětové úrovně srovnatelných výrobků. To však není a nemůže být pouze jednorázový akt, nýbrž kontinuální proces, jehož základem je, že podnik, který chce být úspěšný na zahraničních trzích, musí neustále aktivizovat svoji inovační politiku. Koncepce a strategii exportu musí však v každém případě garantovat i operativně usměrňovat centrální orgány a příslušné hospodářské resorty.

V té souvislosti je také zřejmé, že pro naši ekonomiku není možné být na špičkové úrovni ve všem nebo téměř ve všem, co vyrábíme. Na druhé straně je ale nezbytné, abychom se na světovém trhu uplatnili se špičkovými výrobky. Zdá se, že jedinou cestou je zúžení sortimentu, protože neúměrně široký sortiment výroby neumožňuje zajistit podmínky pro dokonalou kvalitu a úroveň všech vyráběných výrobků. Za této situace by bylo účelné zvážit, zda v některých oborech nenavazovat na mnohé naše dobré vývozní tradice; zejména pak takové, které obstály i za současných, vysoce náročných podmínek na zahraničních trzích. Využít zejména ty osvědčené postupy, které si i za této situace podržely svou bývalou účinnost. Vedle toho však musíme stále častěji uplatňovat i netradiční přístupy k intenzifikaci naší exportní aktivity. A v tomto problému máme v současné době veliké možnosti dosáhnout pozitivní změny cestou mezinárodní specializace a kooperace výroby jak především se Sovětským svazem, tak i s dalšími členskými státy RVHP.

Svým příspěvkem do diskuse jsem chtěl v souladu s usnesením 12. zasedání ÚV KSČ zdůraznit význam řešení vnějších ekonomických vztahů a zabezpečování plánovaných úkolů v zahraniční směně a to zejména v její efektivnosti. Blíží se závěr roku a budeme vstupovat do posledního roku 7. pětiletky a bezesporu jeho výsledky ovlivní splnění celé pětiletky. Současně budou vrcholit práce na 8. pětiletce a příprava XVII. sjezdu KSČ. A v této přípravě je bezpodmínečně nutné vycházet z nesporných úspěchů, kterých bylo dosaženo i z cenných zkušeností, které jsme získali, tak jak o tom hovořil ve svém závěrečném projevu generální tajemník ÚV KSČ s. Gustáv Husák na 12. zasedání ÚV KSČ. Pokračování v dosavadních tendencích by značně ztížilo cíle zamýšlené koncepce hospodářského a sociálního rozvoje na 8. pětiletku. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Janu Uřičářovi.

Soudružky a soudruzi, zjišťuji, že promluvili všichni poslanci, kteří se přihlásili písemně o slovo. Přeje si ještě někdo z poslanců hovořit? (Nikdo se nehlásil.)

Přeje si promluvit soudruh místopředseda vlády Krč? Přeje si promluvit soudruh ministr Tlapák nebo ostatní členové vlády? (Nikdo se nehlásil o slovo.)

Rozprava k prvnímu a druhému bodu pořadu schůze je tedy ukončena. Dávám nyní závěrečné slovo zpravodaji poslanci Vladislavu Novému.

Poslanec ing. Vladislav Nový: Vzdávám se slova.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Prosím zpravodaje a předsedu návrhové komise poslance Miroslava Mrázka o závěrečné slovo a odůvodnění návrhu usnesení k projednávané zprávě vlády.

Společný zpravodaj a předseda návrhové komise poslanec ing. Miroslav Mrázek: Soudružky a soudruzi, návrhová komise posoudila průběh diskuse k oběma bodům našeho pořadu a předkládá České národní radě takovéto návrhy:  

K problematice návrhu hospodářského plánu České socialistické republiky na rok 1985 byl všem poslancům rozdán návrh usnesení. Návrhová komise doporučuje v návrhu usnesení tyto úpravy:

Na str. 2 písemného návrhu u 5. pomlčky, která začíná slovy "aktivně ovlivňovat řízení i plánování...", komise doporučuje rozšířit na toto znění: "aktivně ovlivňovat řízení i plánování, které musí zabezpečit, aby výroba produkovala výrobky s vysokou užitnou hodnotou, aby veškerá činnost probíhala hospodárně, byly respektovány požadavky dalšího zvyšování úrovně péče o tvorbu a ochranu životního prostředí v ČSR a důsledně odstraňovány všechny nedostatky, které negativně působí na uvědomění a spokojenost občanů."

Na str. 3 pak doporučuje text upravit tak, aby zněl: "II. doporučuje vládě České socialistické republiky využít poznatků z projednání zprávy o prováděcím státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1985."

K problematice státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1985 doporučuje návrhová komise přijmout vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1985 ve smyslu společné zprávy výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Mrázkovi.

Zjišťuji, že ve schůzi je nyní podle prezenční listiny přítomno 178 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet. Přistoupíme tedy k hlasování. O každém bodu pořadu budeme hlasovat odděleně.

Nejprve tedy budeme hlasovat o návrhu usnesení ke zprávě vlády České socialistické republiky o zabezpečení prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1985, jak jej předložila návrhová komise a odůvodnil poslanec Mrázek. Máte, soudružky a soudruzi k předloženému návrhu usnesení nějaké připomínky nebo doplňky?

Nikoli. Kdo tedy souhlasí s předloženým návrhem usnesení České národní rady ke zprávě vlády České socialistické republiky včetně navržených úprav nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Přijetím tohoto usnesení jsme projednali první bod pořadu schůze.

Nyní budeme hlasovat o vládním návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1985 podle tisku 96. Doporučuji hlasovat najednou o celém návrhu zákona včetně obou příloh a o základních číslech státního rozpočtu, a to ve znění společné zprávy výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního obsažené v tisku 101.

Jsou k tomuto způsobu hlasování námitky? Nejsou.

Předkládám tedy k hlasování celý vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1985 i s jeho přílohami ve znění společné zprávy obou výborů České národní rady.

Celkové příjmy státního rozpočtu České socialistické republiky se stanoví částkou 151 658 900 tisíc Kčs a stejnou částkou se stanoví i celkové výdaje.  

Ve státním rozpočtu ČSR jsou obsaženy dotace ze státního rozpočtu federace do státního rozpočtu ČSR ve výši 71 124 900 tisíc Kčs a finanční vztahy k rozpočtům národních výborů a to a) neúčelové dotace ve výši 28 564 600 tis. Kčs, b) účelové dotace ve výši 22 646 600 tis. Kčs.

Kdo s tímto návrhem zákona souhlasí, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji, tím Česká národní rada schválila podle článku 107 odst. 1 písm. d) ústavního zákona o československé federaci státní rozpočet České socialistické republiky na příští rok a projednala tak druhý pořad pořadu své schůze.

Nyní, soudružky a soudruzi, přerušíme naše jednání na 30 minut.

/Schůze byla přerušena v 10.35 hod. a znovu zahájena v 11.05 hod.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v našem jednání. Než zahájíme jednání podle schváleného pořadu, doporučuji - na návrh předsednictva ČNR - aby Česká národní rada rozšířila pořad schůze o další bod, a to o doplňovací volbu do výboru České národní rady pro národní výbory a národnosti. Sněmovní tisk vám byl rozdán.

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky nebo dotazy? (Nebyly.) Nejsou. Kdo tedy souhlasí s tímto rozšířením pořadu nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)  

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Děkuji, tím jsme návrh schválili a doplňovací volbu projednáme jako předposlední bod pořadu dnešní schůze.

Nyní budeme pokračovat třetím bodem pořadu našeho jednání, a to je

III

Navrhuji, abychom rozpravu k tomuto bodu pořadu sloučili s rozpravou k dalšímu bodu pořadu, kterým je

IV

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem na sloučení rozpravy k třetímu a čtvrtému bodu pořadu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Děkuji.

Vláda České socialistické republiky pověřila ministra financí soudruha Jaroslava Tlapáka, aby ve schůzi České národní rady odůvodnil oba vládní návrhy. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky mne pověřila, abych vám zdůvodnil návrh zákona o notářských poplatcích a návrh zákona o soudních poplatcích.

Chtěl bych především podtrhnout hluboký politický a společenský dosah uvažovaných změn. Odráží se v nich nejen stupeň poznání sociálních procesů, ale i snaha o všestrannější uplatňování ekonomických zákonitostí, soustředěné dodržování pevných morálních zásad a soustavné úsilí o nekompromisní odstraňování nezdravých jevů z každodenního života. Našimi záměry vycházíme vstříc čestnému a upřímnému jednání, dobrým mezilidským vztahům, odpovědnosti k rodině. Zároveň dbáme na trvalé zvyšování autority socialistického státu a jeho institucí.

Ke zpracování jsme přistoupili po podrobném a praktickém vyhodnocení nynějšího systému. Zkušenosti prokázaly, že dosavadní právní úprava je společenským vývojem překonána.

Nutno předeslat, že v počátcích socialistické výstavby notářské poplatky plnily důležitou politickou funkci. Spočívala v potlačování přetrvávajících pozůstatků kapitalistického výrobního způsobu. Proto byl uplatňován diferencovaný přístup.

V současné době - ve shodě s měnící se třídní strukturou - tato funkce zaniká. Jsme společností pracujících, neexistuje vykořisťování člověka člověkem. Rozhodujícím zdrojem uspokojování potřeb lidí se staly příjmy z práce pro společnost. Např. v roce 1983 připadlo na mzdy a na odměny členů JZD v ČSR 189,4 mld Kčs. Průzkumy ukazují, že tyto prostředky jsou předurčeny především na nákup spotřebního zboží, na obstarávání moderního a zdravého bydlení a na zabezpečování rekreace. Jde tedy o hodnoty, které dotvářejí materiální zázemí socialistické rodiny jako základního článku socialistické společnosti. Jen na území ČSR v současné době občané vlastní cca 1,5 mil. rodinných domků a 110 tis. rekreačních chat. V roce 1983 připadalo na každých 100 domácností 47 osobních aut, 139 praček, 116 televizorů, 106 chladniček a 192 rozhlasových přijímačů. Není pochyb o tom, že i v těchto skutečnostech se odráží vysoká úroveň rozvoje, k níž jsme pod vedením komunistické strany dospěli.

Je přirozené, že změna charakteru a předmětu vlastnických vztahů se musela promítnout i do kvalitativně nového pojetí funkce a úlohy notářských poplatků. To jsme také naprosto jednoznačně vyjádřili v předloženém vládním návrhu zákona o notářských poplatcích.

Dovolte, abych charakterizoval jeho klíčové principy.

Především dochází k podstatnému snížení a sjednocení sazeb za všechny způsoby převodů majetku. Odstraňuje se dosavadní systém odstupňovaný podle hodnoty převáděného nebo nabývaného majetku. Jejich výše je závislá pouze na stupni příbuzenského vztahu nebo jiném osobním poměru mezi převodcem a nabyvatelem. Pro účely notářských poplatků jsou rozděleni do tří skupin. Jedinci zařazeni do I. skupiny (tj. manžel, manželka, děti, vnuci a rodiče) budou platit při prodeji nemovitosti, při dědění a darování pouze 1 % z ceny převáděného majetku. Podle dosavadní úpravy platili při úplatném převodu nemovitosti 1 - 5 % a při dědění a darování 5 - 25 %.