Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu ministrovi ing. Jaroslavu Tlapákovi za odůvodnění návrhů.

Zpravodajskou zprávu o projednání předložených vládních návrhů ve výborech České národní rady podá společná zpravodajka poslankyně Marie Patejdlová, kterou prosím o slovo.  

Společná zpravodajka poslankyně JUDr. Marie Patejdlová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, ministr financí soudruh ing. Jaroslav Tlapák ve svém vystoupení podrobně odůvodnil vládní návrh zákona České národní rady o notářských poplatcích a vládní návrh zákona České národní rady o soudních poplatcích, které nám předložila k projednání vláda České socialistické republiky. Dovolte mi, abych se jako společná zpravodajka k oběma předloženým vládním návrhům zákonů vyjádřila, a to v souladu s výsledky jejich projednání ve výborech České národní rady.

Z výkladu soudruha ministra Tlapáka vyplývá, že platná zákonná úprava notářských poplatků byla vývojem naší socialistické společnosti překonána. Byla sice přijata v roce 1964, avšak bez podstatných změn navázala na úpravu z roku 1957, zejména na původní koncepci poplatků z dědictví a darování z roku 1921 upravenou jako daň z obohacení. Toto pojetí vycházelo z předpokladu, že bezúplatné převody vlastnictví, zejména darování a dědictví, jsou určitou formou bezpracného obohacení, které je třeba korigovat progresívním poplatkem.

Se stanoviskem, že tento pohled je vývojem již zcela překonán, se při projednávání vládního návrhu zákona ČNR o notářských poplatcích ztotožnily všechny výbory. Vycházíme z toho, že v naší společnosti má majetek občanů převážně povahu osobního vlastnictví a slouží k uspokojování osobních potřeb občanů. Jde o majetek, který pochází ze zdaněných pracovních nebo obdobných příjmů, a proto se jeho dosavadní progresívní poplatkové zatížení jeví jako neodůvodněně vysoké. Při jednání ve výborech byl proto vysloven jednoznačný souhlas s navrhovanou úpravou notářských poplatků, která znamená její podstatné snížení, zejména mezi nejbližšími příbuznými a odstraňuje i některé neúměrné tvrdosti, které dosavadní úprava přinášela.  

Plně je třeba podpořit též návrh na rozsáhlá osvobození od notářských poplatků, z nichž zvláště vyniká úprava, která pro účely darování a dědění mezi osobami první a druhé skupiny osvobozuje od notářského poplatku movitý majetek do výše 50 000 Kčs a všechny vklady na vkladních knížkách a běžných účtech vedených u státní spořitelny.

Na druhé straně je třeba souhlasit s tím, že zásada rentability platí i pro činnost státních notářství. Návrhy, které předpokládají zvýšení některých poplatků za notářské úkony, se proto setkaly ve výborech s plným pochopením. V podstatě jde o to, aby úprava poplatků za úkony odpovídala nákladům státních notářství spojených s úkony ve prospěch občanů.

Soudruzi a soudružky, dovolte mi ještě několik slov k vládnímu návrhu zákona o soudních poplatcích. Návrh vychází ze závěrů, které přijala v květnu letošního roku vláda České socialistické republiky po projednání zprávy o činnosti soudů v oblasti občanskoprávních vztahů. Mimo jiné konstatovala, že od roku 1970 neustále roste počet občanskoprávních sporů i dalších řízení před soudem. Pro orientaci uvedu, že v roce 1970 vyřídily soudy 23 880 sporů, zatímco v roce 1983 vyřídily 38 964 takových věcí. Růst občanskoprávních sporů je negativním společenským jevem, přičemž vhodná úprava soudních poplatků může podávání návrhů soudu poněkud ovlivnit. Výše soudního poplatku v konkrétní věci může být důvodem k tomu, aby se účastníci sporu více zamýšleli nad tím, jak věc vyřešit dohodou ne o jinou mimosoudní cestou.

Obdobně jako notářské poplatky musí i soudní poplatky plnit svou ekonomickou funkci. Úprava soudních poplatků přihlíží proto i k tomu, že u soudů došlo k faktickému zvýšení nákladů na soudní řízení. Sociálně ekonomickému vývoji se přitom podstatně více přizpůsobují ty soudní poplatky, jejichž výše je určena procentní částkou a méně ty, které jsou stanoveny pevnými částkami. Výbory ČNR proto při projednávání tohoto vládního návrhu zákona souhlasily s tím, že se navrhuje zvýšení některých soudních poplatků stanovených pevnou částkou. Jak jsem již naznačila, může realizace této úpravy přispět do určité míry k regulaci některých soudních sporů. Nepochybně však bude lépe odpovídat zvýšeným nákladům státu na výkon soudnictví, které se zejména v občanskoprávních věcech projevily v posledních letech.

Závěrem konstatuji, že vládní návrh zákona České národní rady o notářských poplatcích a vládní návrh zákona České národní rady o soudních poplatcích projednaly všechny výbory České národní rady, kromě výboru mandátového a imunitního. Drobná doporučení na úpravu předložených vládních návrhů, která sledují především sjednocení jejich znění s obdobnými návrhy zákonů Slovenské národní rady, jsou obsaženy ve společných zprávách výborů, které vám byly rovněž písemně předloženy.

Z pověření všech výborů České národní rady, které vládní návrhy obou zákonů projednaly, doporučuji České národní radě, aby vládní návrh zákona České národní rady o notářských poplatcích (tisk 97) schválila ve znění společné zprávy výborů ČNR (tisk 98). Současně navrhuji schválit též vládní návrh zákona České národní rady o soudních poplatcích (tisk 99) ve znění společné zprávy výborů ČNR (tisk 100). (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Patejdlové. Do rozpravy se přihlásil poslanec Stanislav Kuna. Dávám mu slovo.

Poslanec Stanislav Kuna: Vážené soudružky a soudruzi, vládní návrhy zákonů o notářských a soudních poplatcích si zaslouží naši zvláštní pozornost, zejména zákon o notářských poplatcích. Obsahuje řadu závažných změn proti dosavadnímu stavu při nabytí majetku dědictvím nebo darováním nebo při prodeji nemovitosti, které se dotýkají nebo mohou dotýkat téměř každého občana. Přitom všichni ze zkušeností víme, že občan při nakládání se svým majetkem často uvažuje o tom, co je pro něho z poplatkového či daňového hlediska výhodnější.

Není snad jediného notáře, kterému by žadatel o sepisování příslušné listiny nepoložil hned v úvodu otázku, jak by to bylo pro něho levnější. Odpověď na takovou otázku je rozhodující pro to, aby v listině o převodu např. rodinného domku uvedl, že domek na svého potomka převádí koupí, i když od něho zaplacení kupní ceny vůbec neočekává. Zaplatí proto převodní poplatek, který dosahuje sotva jedné třetiny darovacího poplatku, který by byl při darování domku vyměřen. Jenže v nejednom případě se už na tuto "spekulaci" doplatilo.

Když rodiče převedou rodinný domek na svého syna darem, zůstane jim zachována možnost, aby se soudní cestou domáhali vrácení daru, kdyby se později syn k nim nebo k členům jejich rodiny choval způsobem hrubě porušujícím pravidla socialistického soužití. Jestliže však rodinný domek synovi prodají, tak se této možnosti vzdají.

Tím, že návrh zákona odstraňuje poplatkové rozdíly mezi poplatníky I. a II. skupiny, a to jak při úplatném převodu, dědění i darování budou moci občané dát napříště průchod své skutečné vůli a bez poplatkové újmy rozhodnout, jakou formou na své nejbližší příbuzné majetek převedou.

K jinému nesouladu mezi skutečností a obsahem notářských zápisů docházelo dosud při dědění vkladů na vkladních knížkách znějících na doručitele. Jde o vkladní knížky, z nichž může vybírat úspory každý kdo vkladní knížku spořitelně předloží. Dědici - a nebylo jich málo - ve snaze vyhnout se zpoplatnění tohoto majetku poplatkem z dědictví, prostě takové vklady státnímu notářství v řízení o dědictví neohlásili. Protože tyto vklady stejně jako vklady na vkladních knížkách na jméno budou podle nového zákona od poplatku z dědictví osvobozeny, odpadne další důvod k porušování platných zákonů a v podstatě i snižování autority státních orgánů.

Stejnou myšlenku sleduje osvobození movitého majetku od částky 50 000 Kčs u poplatníků I. a II. skupiny od poplatku z dědictví a od poplatku z darování. Mnohý občan by se asi pozastavil nad tím, že se vystavuje nebezpečí pro nesplnění ohlašovací povinnosti, poskytne-li svému dítěti darem během dvou let více než 3000 Kčs. Při vzrůstající životní úrovni občanů v současném období rozvoje naší socialistické společnosti není však ničím neobvyklým, že rodiče zaplatí za své dospělé dítě např. členský podíl do stavebního bytového družstva a že mu věnují do zakládané domácnosti různé zařízení, přispějí na koupi chaty, motorového vozidla apod. Nesrovnalosti, které podle současné právní úpravy vyplývají z nesouladu mezi poplatkovými předpisy a běžnými životními situacemi při poskytnutí daru v peněžních nebo v jiných movitých věcech nejbližším příbuzným, novou úpravou z velké většiny odpadnou.

Sjednocení sazby poplatku z převodu nemovitostí a poplatku z dědictví u poplatníků I. a II. skupiny v nejednom případě zbaví starosti občany starší generace, kteří by podle dosavadního zákona dali přednost poplatkově "levnějšímu" převodu domku či chaty na své potomky již za svého života, než by je vystavili vyšším poplatkům z dědictví. Jsou určité zkušenosti, že ne vždy se nabyvatelé převodcům za tento převod odvděčili, jak by si zasluhovali. Podle nové úpravy nebude k takovým dispozicím za života žádný poplatkový důvod.

Zmínil jsem se jen o některých z chystaných změn, na kterých je možno ukázat zásadní rozdíly zvýhodňující občana oproti současné úpravě. Navrhovaná právní úprava tím, že odstraňuje důvody k různým poplatkovým spekulacím, přispěje nepochybně i k posílení socialistické zákonnosti, i když se tento společenský přínos vyžaduje úbytkem určitého zdroje rozpočtového příjmu. Ze všech těchto důvodů je proto třeba návrh přivítat.

Pokud jde o vládní návrh zákona České národní rady o soudních poplatcích, nedochází v něm k tak významným změnám jako u zákona ČNR o notářských poplatcích. U soudních poplatků jde především o to, aby se z jejich příjmu hradily náklady spojené s úkony soudu v souvislosti s rozhodováním o návrzích občanů a aby se též do určité míry čelilo neuváženým žádostem nebo návrhům ze strany účastníků. Oba předložené návrhy představují pozitivní řešení a připojuji se proto k návrhu zpravodajky, aby předložené vládní návrhy zákonů byly schváleny. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Kunovi.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlásí. Rozprava je skončena.

Prosím zpravodajku soudružku Patejdlovou o závěrečné slovo.

Společná zpravodajka poslankyně JUDr. Marie Patejdlová: Vzdávám se slova.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování, a to o každém návrhu zákona zvlášť.  

Nejprve budeme hlasovat o vládním návrhu zákona České národní rady o notářských poplatcích (tisk 97), a to o celém vládním návrhu najednou, ve znění společné zprávy výborů České národní rady obsažené v tisku 98.

Máte k tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o notářských poplatcích (tisk 97) ve znění společné zprávy výborů České národní rady (tisk 98), nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Schválením tohoto zákona jsme projednali třetí bod pořadu schůze.

Nyní přistoupíme k hlasování o vládním návrhu zákona České národní rady o soudních poplatcích (tisk 99). Navrhuji, abychom rovněž hlasovali o celém vládním návrhu zákona najednou ve znění společné zprávy výborů České národní rady obsažené v tisku 100.

Máte k tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o soudních poplatcích (tisk 99) ve znění společné zprávy výborů České národní rady (tisk 100), nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme projednali čtvrtý bod pořadu schůze.  

Dalším bodem, tedy pátým bodem pořadu je

V

Návrh výboru odůvodní zpravodajka poslankyně Marie Migotová, kterou prosím, aby se ujala slova.

Zpravodajka poslankyně Marie Migotová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, v období od schůze České národní rady 23. října 1984 požádalo podle zákona o organizaci soudců a volbách soudců 17 soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce. Z uvedeného množství je 12 soudců znovu navrhováno k jiným soudům, 1 soudkyně nastupuje do resortu prokuratury, 3 soudci hodlají nastoupit jiné zaměstnání a 1 soudkyně odchází z vážných rodinných důvodů. Ústavně právní výbor ČNR projednal došlé žádosti o zproštění soudcovské funkce ve své schůzi 26. listopadu 1984. Jeho jménem doporučuji, aby Česká národní rada zprostila funkce soudce z povolání soudce, kteří o toto zproštění požádali a byli jmenovitě uvedeni v tisku 102. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Migotové.

Máte nějaké návrhy nebo připomínky k návrhu ústavně právního výboru? Nikoli.

Navrhuji, abychom hlasovali najednou o celém písemném návrhu usnesení.  

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s návrhem ústavně právního výboru České národní rady podle tisku 102, aby Česká národní rada zprostila soudce z povolání uvedené v tomto návrhu soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme projednali pátý bod pořadu schůze.

Dalším bodem je

VI

Prosím místopředsedu ústředního výboru Národní fronty ČSR poslance Miloslava Vacíka, aby odůvodnil předložený návrh.

Místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR poslanec RSDr. Miloslav Vacík: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovoluji si vám jménem předsednictva ÚV NF ČSR, které zasedalo 29. října 1984 předložit návrh ke schválení 44 kandidátů na volbu soudců z povolání, ke krajským, okresním, městským a obvodním soudům v České socialistické republice.

Předkládaný písemný návrh je uveden v tisku č. 103. Obsahuje politickoodborné charakteristiky 9 soudců, kterým uplyne desetileté funkční období. Uvedené návrhy jsou předloženy po provedené kontrole plnění závěrů komplexního hodnocení, které vyústilo u všech kandidátů v závěr, že splňují politické i odborné předpoklady pro výkon soudcovské funkce i v dalším funkčním období. Dále je mezi navrhovanými kandidáty 23 soudců z řad justičních čekatelů, kteří úspěšně složili předepsanou justiční zkoušku, a 12 soudců, kteří jsou navrhováni ke zvolení pro jiné soudy.

V předloženém návrhu je 24 mužů a 20 žen. Jejich věkové složení je následující: do 25 let je 14 kandidátů, do 35 let je 17 kandidátů, do 60 let je 13 kandidátů.

Při výběru všech kandidátů byla sledována jejich politická a odborná připravenost, zkušenosti z justiční praxe i angažovanost při uplatňování právních norem a předpisů socialistického soudnictví. Z provedených hodnocení jednotlivých kandidátů je možno konstatovat, že všichni splňují politické a odborné předpoklady, stanovené v § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců z povolání ve znění vyhlášeném pod č. 19/1970 Sb. Všichni kandidáti se svou kandidaturou k uvedeným soudům souhlasí.

Dovolte mi proto, abych jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR doporučil předložené návrhy ke zvolení.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Vacíkovi za odůvodnění návrhu.

Máte nějaké připomínky nebo otázky k předloženému návrhu? Nejsou.

Doporučuji, abychom hlasovali najednou o celém návrhu usnesení. Jsou nějaké námitky proti tomu způsobu hlasování? Nejsou.  

Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení na volbu soudců z povolání k soudům České socialistické republiky, jak je obsažen v písemném návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky (tisk 103), nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme zvolili navržené soudce do jejich funkcí a projednali tak šestý bod pořadu schůze.

Dalším bodem je

VII

Skupina navrhovatelů, jejíž písemný návrh vám byl rozdán, určila, aby návrh odůvodnila členka skupiny, místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová. Prosím ji, aby se ujala slova.

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jak všichni víte, nedávným skonem dr. Miroslava Hlaváčka, který byl členem výboru ČNR pro národní výbory a národnosti a jejím místopředsedou, snížil se počet členů tohoto výboru na 20. Vzhledem k významu a úkolům výboru pro národní výbory a národnosti považujeme za účelné, aby se počet jeho členů nejen nesnižoval, nýbrž naopak aby došlo k jeho doplnění na původní počet, a to o poslance, který problematiku národních výborů zná a má z jejich práce bohaté politické zkušenosti.  

Skupina poslanců utvořená podle § 35 a 65 jednacího řádu, připravila proto návrh, aby dlouholetý funkcionář národních výborů poslanec Zdeněk Horčík, dosavadní člen výboru pro plán a rozpočet, byl z této funkce uvolněn a zvolen do výboru ČNR pro národní výbory a národnosti. Zároveň z pověření skupiny poslanců doporučuji, abyste tento návrh schválili.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Jarošové.

Hlásí se někdo do rozpravy? Nehlásí.

Můžeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby poslanec Zdeněk Horčík byl odvolán z funkce člena výboru České národní rady pro plán a rozpočet a zvolen členem výboru České národní rady pro národní výbory a národnosti, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme provedli navrženou doplňovací volbu a projednali tak tento bod pořadu schůze.

Posledním bodem pořadu je

VIII

Tato zpráva vám byla včera před schůzí rozdána. Máte k ní nějaké připomínky nebo otázky? Nejsou.

Navrhuji, aby Česká národní rada schválila zprávu o činnosti svého předsednictva za dobu od poslední schůze České národní rady (tisk 104).

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme projednali pořad 15. schůze České národní rady.

Chtěl bych ještě připomenout, že včera před zahájením schůze jste dostali písemnou zprávu o zajištění realizace podnětů poslanců z 13. schůze České národní rady. Doporučuji, abyste nadále sledovali obsahovou realizaci podnětů a ve výborech kontrolovali, jak jsou jednotlivé úkoly plněny.

Soudružky a soudruzi, od začátku příštího roku začnou rekonstrukční práce v historické budově České národní rady.

K tomu jste dostali písemnou informaci, jak jsou zajištěny náhradní objekty jednak pro Českou národní radu a její orgány, jednak pro Kancelář České národní rady. Zasedáme tedy před rekonstrukcí v této místnosti naposledy.

Chci v té souvislosti pouze připomenout, že i když se mění prostorové podmínky pro naše jednání, nemění se vůbec nic na obsahu naší práce. I nadále budeme využívat všechny osvědčené metody a formy práce tak, aby se naše činnost v zákonodárné i kontrolní oblasti trvale rozvíjela.

Ještě než se rozejdeme, chtěl bych vám všem, soudružky a soudruzi, v závěru letošního roku poděkovat za vaši aktivní práci, kterou jste přispěli k úspěšnému plnění úkolů našeho poslaneckého sboru v tomto roce a za vaši politickou činnost ve svých volebních obvodech.

Chci poděkovat také vládě České socialistické republiky za spolupráci, s níž se podílela na našem společném plnění letošních úkolů.

Všem vám přeji do roku 1985, do roku 40. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, mnoho osobních i pracovních úspěchů, pevné zdraví, mnoho zdaru v naší společné práci, a hlavně přeji nám všem, abychom své úkoly mohli i nadále plnit v mírových podmínkách.

Tedy ještě jednou všechno nejlepší vám všem do příštího roku a nám všem mnoho úspěchů v další společné práci. (Potlesk.)

Končím naši schůzi a prosím členy předsednictva, aby se sešli ke krátké schůzce v místnosti č. 29.

Čest práci!

/Schůze skončila ve 12.00 hodin./