Poslankyně MUDr. Marta Kotasová: Vážené soudružky, vážení soudruzi, urychlení dynamiky rozvoje národního hospodářství, další zvyšování efektivnosti a rychlejší postup intenzifikace významně přispívají k naplňování směrnice XVI. sjezdu KSČ o zachování a dalším zkvalitňování životní úrovně úměrně vytvořeným ekonomickým podmínkám.
Plánem i rozpočtem na rok 1985 jsou vytvářeny podstatně příznivější podmínky a předpoklady pro rozvoj zdravotnických služeb i činností v oblasti sociální péče. Zvyšuje se nejen objem prostředků, ale i počty pracovníků; předpokládá se další uvádění nově budovaných lůžkových kapacit do provozu, a to jak novou výstavbou, tak i rekonstrukcemi a modernizací stávajícího zařízení. V oblasti sociální péče umožní takto získané zdroje v podstatě splnit úkol, stanovený pro období 7. pětiletky, to je umístění mentálně postižené mládeže do zařízení sociální péče a zlepší se i podmínky pro umisťování osob důchodového věku do sociálních zařízení.
Ráda bych vyslovila přesvědčení, že zlepšení podmínek v rozvoji zdravotnictví přispěje k řešení, na které už několik let zaměřujeme ve výboru pozornost: ke snižování procenta pracovní neschopnosti pro nemoc a úrazy. Přes vynakládané úsilí odborových orgánů, České správy nemocenského pojištění i státní zdravotnické správy počet prostonaných dnů v důsledku pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz se od počátku 7. pětiletky trvale zvyšuje. Že jde o nemalou rezervu, dokazuje skutečnost, že jedna desetina procenta prostonaných dnů představuje 1800 tis. pracovních dnů.
Naše zdravotnictví poskytuje péči na vysoké úrovni jak v ambulantních, tak i lůžkových zařízeních. Každému občanu je v souladu s platnými zákony poskytována kvalitní léčebná péče na úrovni současných lékařských věd s ohledem na možnosti společnosti. Neinvestiční výdaje na zdravotnictví jsou pro rok 1985 rozpočtovány částkou 17,2 mld korun, což představuje více než 11 % rozpočtu ČSR. Výdaje na léky se proti roku 1984 zvyšují asi o 7 %.
Zásobování léky a zdravotnickým materiálem je nejen z hlediska medicínského, ale i politického významným činitelem při zajišťování léčebné péče. V naší medicínské praxi je používáno zhruba 1500 - 3000 léků z domácí výroby i z dovozu. Ne vždy se však podaří dodržet úplný sortiment v síti lékáren. Proto jsme ve výboru zaměřili pozornost na zjištění příčin nedostatku některých léků nebo zdravotnických materiálů.
Zjistili jsme, že zdravotnická výroba se rozvíjí rychleji než celková výroba, že plní i překračuje kvalitativní ukazatele, že však není plně zabezpečován požadovaný sortiment léků. Při zkoumání příčin jsme dospěli k závěru, že tento stav je vyvolán nedostatečnými dodávkami základních surovin od tuzemských dodavatelů. Jen pro ilustraci uvádím, že na úrovni středního článku řízení nebyly pro rok 1985 jednáním generálních ředitelů VHJ s dodavatelskými VHJ ostatních resortů vyjasněny rozpory v dodávkách např. u 376 položek u ministerstva průmyslu ČSR, 25 položek u ministerstva zemědělství a výživy ČSR a 17 položek u federálního ministerstva všeobecného strojírenství. Oborový podnik Zdravotnické zásobování Praha uplatnil arbitrážní řízení vůči 17 tuzemským dodavatelům. I když jednáním mezi ministry bylo dosaženo určitých úspěchů, je třeba konstatovat, že některé problémy zůstaly zatím nevyřešeny, a to přesto, že ustanovení hospodářského zákoníku jasně vymezuje prioritní povinnost uzavírání hospodářských smluv k zajištění léčebně preventivní péče.
Přitom nejde jen o suroviny potřebné k výrobě léků, ale i dodávky zdravotnických materiálů, zvláště obvazových, obalových materiálů, protetické a jiné pomůcky. Uvítali jsme proto, že vláda ČSR svým usnesením č. 210 z letošního roku uložila připravit do 31. března 1985 návrh zásady pro 8. pětiletku, podle níž by bylo možné farmaceutické suroviny, léky, zdravotnický materiál a techniku, vyráběné v ČSR exportovat až po uspokojení ověřených potřeb československého zdravotnictví. Realizace této zásady již od počátku 8. pětiletky významně přispěje k prohloubení a zdokonalení dodavatelskoodběratelských vztahů mezi organizacemi v působnosti ministerstva zdravotnictví ČSR a jejich dodavateli nebo odběrateli.
Současně jsme si vědomi, že je nutno dále urychlovat činnost resortu při stanovení potřeby léků a zdravotnických materiálů, věnovat zvýšenou pozornost hospodaření s léky, zvláště výchovou obyvatel, ale i v působení na lékaře a pracovníky ve zdravotnictví. Z vlastní praxe víme, že dostupnost léků, i když třeba jen v síti vybraných lékáren, vede k posilování důvěry ve zdravotnictví, ke komplexnímu zabezpečování služeb pro naše občany a tím i zvyšování spokojenosti pracujících, kteří tyto služby využívají a potřebují.
Vítáme i opatření ke zkvalitnění ortopedickoprotetické péče a výroby schválené předsednictvem federální vlády i vládou ČSR.
Pozornost, věnovaná stranickými a státními orgány zlepšování podmínek pro další zkvalitňování léčebné péče a zdravotnických služeb nás zavazuje, zejména ve zdravotním a sociálním výboru aktivně napomáhat k jejich realizaci.
Soudružky a soudruzi, už úvodem svého vystoupení jsem uvedla, že návrh plánu a rozpočtu pro rok 1985 vytváří podstatně příznivější podmínky a předpoklady pro rozvoj zdravotnických a sociálních služeb. Z pověření zdravotního a sociálního výboru proto doporučuji návrh státního prováděcího plánu a státního rozpočtu ČSR ke schválení. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Martě Kotasové. Slovo má poslanec Jiří Hrdlička a připraví se poslanec Otakar Novotný.
Poslanec Jiří Hrdlička: Vážené soudružky a soudruzi, když jsme v kulturním a školském výboru projednávali plán a rozpočet kapitoly Československé televize na rok 1985 s uspokojením jsme zjistili, že se dále zvyšuje rozsah vysílání v barvě, a to o 200 hodin, a dosáhne 86,2 % z celkové vysílací doby, což je 5950 ze 6900 hodin. Svůj obraz totiž už obarvila i studia v Brně a Ostravě a to se příznivě projeví také na výrobě programu. Jeho celkový rozsah vzroste sice jen o 20 hodin, ale výroba v barvě o 165 hodin, takže dosáhne 94,5 % z celkové výroby. Zvyšuje se tím současně i účinnost působení televizních programů, neboť barevný obraz má podstatně vyšší sugestivnost než obraz černobílý.
Ideově tématický plán televize pro příští rok je obsáhlý a pokrývá všechny politické a společensky závažné potřeby. Vedle publicistiky a zdravotnictví vidí také dramatická tvorba těžiště v tématech současných, v lidských a pracovních problémech člověka našich dnů.
Významné události příštího roku zvyšují nároky na kvalitní a bezporuchový provoz televizní techniky. To znamená zajistit včas a v dostatečném množství potřebné náhradní díly, někdy i z dovozu.
Pracovníci televize nadále usilují o maximální vytížení současných výrobních kapacit, o dodržování technologické kázně s využitím iniciativy všech tvůrčích i technických sil s cílem udržet vysokou kvalitu vyráběných a vysílaných pořadů. Ze se to daří, o tom svědčí pozoruhodné úspěchy na přehlídkách televizní tvorby v zahraničí, přínosy TELEEXPORTU, který letos slaví 20 let své činnosti, i řada uplatněných zlepšení a vynálezů s vysokou společenskou prospěšností.
U kapitoly Československého rozhlasu se do návrhu plánu a rozpočtu promítají, obdobně jako u televize, rovněž náklady na mimořádné akce, hlavně na Československou spartakiádu, mezinárodní přehlídku zájmové umělecké činnosti a mistrovství světa v ledním hokeji. Rozhodující nárůst představují především výdaje za výkon spojů a v tom zejména rozšiřující se podíl vysílání stereo.
Jinak se v ekonomice Československého rozhlasu projevuje pozitivní trend ke snižování nákladů optimálním využíváním kapacit, zvyšováním hospodárnosti ve spotřebě materiálů, paliv a pohonných hmot, lepším řízením a snižováním administrativy. K dalšímu zlepšení ekonomiky dojde zřejmě po dostavbě rozhlasového střediska v Praze 4, kde v příštím roce pokračuje první etapa druhé stavby s plánovaným dokončením na počátku roku 1986.
Z jednání kulturního a školského výboru ke kapitole ministerstva kultury vyplynuly připomínky poslanců k ne vždy dostatečné kvalitě stavebních prací u budov pro kulturní účely a připomínky k neuspokojivým řešením, zejména akustiky v divadelních a hudebních sálech, což je dlouhodobá bolest, žádající zásadní řešení.
Některé úpravy návrhu plánu a rozpočtu v kapitole kultury si vyžádaly nároky v souvislosti s uspořádáním československé jubilejní výstavy v Moskvě, která má být na ploše 24 tis. m2.
Její mimořádný význam vyžaduje, aby svým politickým obsahovým uměleckým a řemeslným provedením nezůstala za úrovní čs. jubilejních výstav v minulosti, neboť jde o propagaci dosažených výsledků v rozvoji naší společnosti a výsledků úspěšné spolupráce mezi národy Československa a Sovětského svazu.
Náplň činnosti všech zařízení kultury, ale i zaměření programů v TV a Čs. rozhlasu v příštím roce bude plně ve znamení 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje českého a slovenského lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou. Výrazným podnětem bylo už Provolání ÚV KSČ, ÚV NF a vlády ČSSR v dubnu letošního roku, které našlo odezvu ve všech kulturně výchovných a uměleckých zařízeních, u tvůrců a interpretů z povolání i ze záliby.
Vždyť právě kulturní fronta spolu s hromadnými sdělovacími prostředky má závažný úkol zvláště v tom, aby veškeré akce k oslavě 40. výročí osvobození měly požadovanou politickou náplň, vysoce uměleckou úroveň a tím také potřebnou přesvědčivost a účinnost.
Na počest 40. výročí osvobození probíhá už z iniciativy ministerstva kultury soutěž kulturně výchovných zařízení a veřejných knihoven. Na příští rok se plánuje dlouhá řada přehlídek a kulturně výchovných soutěží ve všech krajích.
K nejzávažnějším akcím patří III. festival zájmové umělecké činnosti socialistických zemí, které pod heslem "Socialismus - práce - mír" proběhne na území SSSR, PLR, NDR a ČSSR. Zájmová umělecká činnost bude mít svůj výrazný podíl také na kulturně společenských akcích Čs. spartakiády od obcí a měst až po závěrečné vystoupení na Strahově, komponovanými pořady Svátky sportu a kultury a Pozdravy Československé spartakiádě 1985. Vyvrcholením spartakiádní aktivity se stanou Dny kultury krajů ČSSR v Praze s přehlídkou nejlepších amatérských a profesionálních kolektivů i jednotlivců z českých i slovenských krajů.
Všichni víme, že současný politický vývoj podtrhuje závažnost zápasu o myšlení lidí a v tom je i požadavek na účinnější, tedy na patřičné úrovni prováděné působení všech prostředků kultury, televize a rozhlasu.
Plán a rozpočet na rok 1985 pro to vytváří základní potřebné podmínky.
Proto za kulturní a školský výbor doporučuji vládní návrh schválit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Hrdličkovi. Slovo má poslanec Otakar Novotný, připraví se poslanec Jiří Fleyberk.
Poslanec Otakar Novotný: Vážené soudružky a soudruzi, při projednávání plánu a rozpočtu v odvětvích zemědělství a výživy na příští rok jsme vycházeli ze znalostí předpokladů úspěšného splnění úkolů státního plánu za letošní rok. Významné je, že bude dosažen předstih růstu rostlinné výroby před růstem výroby živočišné, což je docíleno především vysokou produkcí obilovin, brambor a řepky. Na úrovni plánu je produkce zeleniny a ovoce. Asi o 3 - 4 % pod plánem zůstane cukrovka, její produkce je však o více jak 1 milión tun vyšší než loni, což představuje vyšší výrobu cukru o 110 tis. tun.
Lepších výsledků než ukládá plán se docílí i v živočišné výrobě, kde se očekává překročení hranice 3600 l mléka v užitkovosti na dojnici, přírůstek skotu na kus a den 730 g a ve výkrmu prasat 600 g. Produkce jatečných zvířat překročí plán o 53 tis. tun, mléka o 300 mil. litrů a vajec o 150 mil. kusů, přičemž tohoto výsledku bude dosaženo převážně hospodárnějším využitím krmivových fondů.
Tyto výsledky umožnily, jak to už konečně konstatovala posl. Trochtová, zajistit plynulé zásobování trhu potravinami a zajistit dodávky pro vývoz i vytvořit žádoucí surovinové rezervy.
Úspěchy v oblasti výroby přináší své ovoce v ekonomické oblasti, kde se očekává překročení rentability i zisku.
V odvětví potravinářského průmyslu se při plnění upravených vlastních výkonů na 102,2 %, dodávek do tržních fondů na 100,5 % očekává plnění zisku jen na 98,7 %, což ovlivňují opatření prováděná v cenové oblasti.
Pocit nad dobře vykonanou prací v zemědělství a potravinářském průmyslu nemůže vést k sebeuspokojení, protože se projevuje dost úzkých míst a potřeba dalšího rozvíjení výkonnosti v obou těchto odvětvích, a to v duchu dlouhodobého programu přijatého na 11. zasedání ÚV KSČ.
Z tohoto hlediska bude třeba v zemědělství i potravinářském průmyslu zamyslet se nad výrobou cukrovky a její cukernatostí, kvalitou brambor i nad dalším zlepšováním kvality a rozšiřováním sortimentu potravin dodávaných na trh spotřebitelů. Nezbytně nutné je soustředit se na hospodárnější využívání energií, výrobních prostředků a na snižování materiálových nákladů, neboť jejich úroveň je dosud stále vysoká a neodpovídá možnostem a potřebám našeho národního hospodářství.
To bych chtěl říci do našich řad zemědělců a potravinářů. Současně pokládám za správné informovat o tom, co pracovníky těchto odvětví tíží a co jim dělá problémy při zajišťování plánovaných úkolů. Samozřejmě nepůjde o úplný výpočet, ale o několik hlavních problémů.
Na výboru někteří poslanci upozorňovali, že limity vydělené plánem pro nákup strojů jsou nízké, že nezabezpečují prostou reprodukci zemědělské techniky v jejich podnicích. Obdobná situace je i v některých potravinářských oborech.
Nechci tyto věci rozvádět, neboť na X. sjezdu JZD předseda federální vlády s. Štrougal na tento problém reagoval s tím, že zde nejde o závazné ukazatele a že jsou-li zdroje nelze administrativně bránit zvyšování vybavenosti technikou, která následně vede k růstu výkonnosti a snižování spotřeby práce a energie.
Nemohu se také nezmínit o kapalných hnojivech. Zkušenosti potvrzují, že tato forma hnojiv je účinnější, přitom její výroba energeticky méně náročná, a co není zanedbatelné, ale naopak velmi významné, jejich použití snižuje negativní dopady na životní prostředí včetně podzemních a povrchových vod.
Z tohoto hlediska bych měl podnět na chemický průmysl - nebo lépe řečeno dotaz - co se dělá pro růst výroby kapalných hnojiv a kdy jich dostane zemědělství dostatečné množství.
Na jednání výboru se hovořilo o nedostatečných limitech nafty pro zemědělské podniky a o problémech, které z toho vyplynuly pro přípravu úrody v příštím roce. Rovněž tato otázka byla dořešena a věříme, že se stresové situace tohoto druhu nebudou opakovat. Jak jsme informováni, pro rok 1985 byl stanoven limit o 2 % nižší než v letošním roce, což lze vyšší hospodárností zvládnout. Otázka však je, co budou dělat přírodní a klimatické podmínky.
Značně diskutovaná byla náročnost plánu na rok 1985 v potravinářském průmyslu, kde se plánuje více jak 25procentní nárůst zisku na základě značného snížení materiálových nákladů, několikrát vyšší než bylo nejvíce docíleno v minulém období a obdobný trend je uvažován i v období 8. pětiletého plánu.
Jak je známo kvalita a užitná hodnota potravinářských výrobků je přímo závislá na dodržování technologie, receptur a materiálového složení. Jsou jimi dány nutriční a sensorické hodnoty potravin a také doba jejich životnosti. U nich by nemělo docházet k porušení. Rezervy v tomto směru jsou nepatrné, vždyť jen asi 5 % potravinářských výrobků má lepší jakostní znaky, než stanoví příslušná státní nebo oborová norma jakosti. V žádném případě by snižování materiálových nákladů a tvorba zisku neměla jít na úkor jakosti a užitné hodnoty potravin.
U řady druhů potravinářských výrobků jsou po provedených cenových opatřeních odbytové potíže. Tajemství není, že základní fondy v řadě oborů tohoto průmyslu jsou zastaralé a značně opotřebované a že náklady v plánu vydělené nepostačují na kvalitní údržbu. Ani zde není prostor pro úspory. Rovněž byly vysloveny obavy, aby uvedený nárůst zisku nebyl zajišťován na úkor dodavatelů základní suroviny, to jest zemědělských podniků.
Uvážíme-li, že růst zisku za čs. ekonomiku, jak uvedl s. Potáč na 12. zasedání ÚV KSČ, na rok 1985 činí necelých 10 % a zisk dle návrhu zákona o státním rozpočtu ČSR se má zvýšit o 10,4 %, pak uplatněné zvýšení za potravinářské odvětví se jeví jako nepřiměřené.
Dávám proto dotaz, jaká opatření budou činěna, aby naplňování ekonomických ukazatelů v tomto odvětví neprovázely negativní jevy, na které bylo poukazováno v našem výboru a jaká ochranná opatření budou vyhlášena ve vztahu k pracujícím v potravinářském průmyslu, jejichž výdělky jsou možným neplněním zisku a dalších ekonomických ukazatelů ohroženy.
Vážené soudružky a soudruzi, při dnešním jednání v rámci státního rozpočtu na příští rok budeme také schvalovat státní fond pro zúrodnění půdy. Problémy, které zde byly a trvaly několik let, jsou vyřešeny. Proto doporučuji, abychom státní rozpočet, jak byl předložen, schválili, včetně fondu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Otakaru Novotnému. Slovo má poslanec Jiří Fleyberk a připraví se poslankyně Zdena Žáková.
Poslanec Jiří Fleyberk: Vážené soudružky a soudruzi, pro oblast společenské spotřeby jsou ve shodě se závěry XVI. sjezdu KSČ a v rozsahu, který odpovídá výsledkům dosahovaným v rozvoji národního hospodářství jako celku vyčleňovány značné prostředky. Téměř dvě třetiny z nich jsou realizovány prostřednictvím národních výborů. Tyto prostředky při dodržování principů hospodárnosti a při jejich účelovém vynakládání umožňují, aby byl zabezpečen plánovaný rozvoj školství, zdravotnictví, sociální péče i oblast kultury.
Nijak nepřeháním, když vycházeje z mnohaletých zkušeností rozpočtového zpravodaje ve výboru pro národní výbory a národnosti prohlásím, že nárůstem o 700 mil. Kčs je letošní návrh rozpočtu pro oblast společenské spotřeby, ve srovnání s rozpočty za předcházející léta této pětiletky, nejbližší nárokům, které národní výbory ve svých návrzích uplatnily. To platí v globále pro ČSR. Situace musí být proto tak příznivá v každém okrese.
Na financování neinvestičních výdajů v hlavních odvětvích společenské spotřeby, které jsou v působnosti národních výborů je rozpočtováno celkem 37,7 mld Kčs, což je ve srovnání s rozpočtem na rok 1984 o 2,2 mld Kčs více.
Neinvestiční výdaje ve školství jsou uvažovány v celkové částce 14,2 mld Kčs, tj. proti rozpočtu na rok 1984 více o 647 mil. Kčs.
Návrh rozpočtu na rok 1985 plně zajišťuje všechny úkoly vyplývající ze stanovených směrů československé výchovně vzdělávací soustavy.
Rozpočtované prostředky zabezpečují výuku pro 1 350 000 dětí v základním školství. Pro žáky 1. stupně základních škol bude nově otevřeno 477 oddělení školních družin. Ve školních jídelnách se bude stravovat 1 811 600 osob, tj. proti roku 1984 zvýšení o 18 600 osob. Mateřské školy bude navštěvovat 421 100 dětí.
V rozpočtu jsou dále zabezpečeny výdaje na pobyt dětí (zejména z pánevních oblastí Severočeského kraje, Sokolovska a z hlavního města Prahy) ve školách v přírodě, výdaje na vybavování nových kapacit, na provádění potřebných oprav a údržby, přístaveb a nástaveb škol a školských zařízení.
Neinvestiční výdaje ve zdravotnictví jsou rozpočtovány částkou 16,6 mld Kčs, což je ve srovnání s rozpočtem na rok 1984 o 1 mld Kčs více - a celkem víc než skutečnost v roce 1984.
Tento objem prostředků zabezpečuje financování celospolečenských zdravotnických programů, včetně zvýšení rozsahu péče o zdraví lidu.
Počet lékařských míst v ambulantní péči se má v roce 1985 zvýšit o 156. Počet lůžek ve zdravotnických zařízeních vzroste o 1259. V příštím roce je rovněž uvažován přírůstek míst v jeslích na celkový počet 65 780.
Výdaje na léky a speciální zdravotnický materiál dosáhnou částky 4,9 mld Kčs, což je proti rozpočtu na rok 1984 o 325 mil. Kčs více.
Návrh rozpočtu zabezpečuje dále potřeby na vybavení nových kapacit, rozšíření a vybavení zdravotnických zařízení pro pracovníky resortu paliv a energetiky i další potřeby v tomto odvětví.
Finančně jsou tedy vytvořeny předpoklady pro další rozvoj zdravotní péče. Myslím, že je užitečné právě zde zdůraznit, že plný užitek tyto prostředky mohou přinést tehdy, budou-li vynakládány co nejúčelněji.
Rostou i neinvestiční výdaje na kulturu. V návrhu rozpočtu na rok 1985 se na tyto účely počítá s celkovým objemem 2,6 mld Kčs, což je proti rozpočtu na rok 1984 o 235 mil. Kčs více.
Rozpočtované prostředky zabezpečují nezbytné výdaje na plnění kulturně politických a výchovných úkolů v odvětví kultury. Zahrnují, zcela ve shodě s kulturní politikou naší země, potřeby na opravy kulturních památek, městských památkových rezervací, historických jader měst, na rekonstrukce a modernizace divadel i opravy a údržbu kulturních zařízení.
Neinvestiční výdaje na sociální zabezpečení jsou v návrhu rozpočtu na rok 1985 zapracovány ve výši 4,039 mld Kčs. Proti rozpočtu na rok 1984 se tyto prostředky zvyšují o 314 mil. Kčs.
Výdaje na sociální zabezpečení, procházející rozpočty národních výborů, jsou určeny na výplaty dávek sociálního zabezpečení, na další zvyšování kapacit ústavů sociální péče a na rozvoj sociálních služeb. V roce 1985 by se měl počet míst v zařízeních sociální péče zvýšit o 2318, z toho v zařízeních pro mládež o 1556 míst.
Kromě těchto hlavních odvětví společenské spotřeby zvyšují se prostředky i v dalších oblastech. Je to zejména péče o zlepšení životního prostředí, jehož nedílnou součástí jsou veřejně prospěšné služby. Jsou především preferovány služby spojené s čištěním měst a obcí, s odvozem a likvidací domovních odpadků, údržbou veřejné zeleně a veřejného osvětlení. Na tyto veřejně prospěšné služby se prostředky v návrhu rozpočtu na rok 1985 zvyšují o 180 mil. Kčs proti rozpočtu na rok 1984.
Na rozvoj a údržbu silniční sítě a místních komunikací se spolu s výdaji na velké opravy pozemních komunikací rozpočtuje 5,73 mld Kčs, což je proti rozpočtu na rok 1984 více o 87 mil. Kčs.
Z několika uvedených údajů vyplývá, že v návrhu rozpočtu národních výborů na rok 1985 jsou na společenskou spotřebu zapracovány značné prostředky. A jestliže uvážíme skutečnost, že podle usnesení vlády je možno překročit náklady na údržbu, budou-li zajištěny dodavatelské kapacity, je z návrhu rozpočtu národních výborů zřejmá snaha využít skutečně všech zdrojů, které zvyšující se dynamika v našem hospodářství vyprodukuje.
Ještě několik poznámek k akci "Z". V roce 1984 bude plán akce "Z" ve většině krajů překročen.
Daří se snižovat podíl finančních nákladů z vytvořené hodnoty díla, což umožňuje uskutečnit s daným objemem finančních prostředků více akcí.
U zahajovaných akcí dochází postupně ke zvyšování podílu staveb na úseku služeb, a zejména pak na úseku vodního hospodářství.
Na financování akce "Z" se podílejí v roce 1984 zejména fondy rezerv a rozvoje částkou 1,69 mld Kčs, tj. 72,8 % celkových finančních nákladů. Ze sdružených prostředků bude zapojeno 175 mil. Kčs, zatímco v minulém roce - a to je třeba podtrhnout - bylo zapojeno 259 mil. Kčs. Z tohoto srovnání je patrno, že se stále nedaří využívat pro financování akce "Z" sdružených prostředků, i když pro to byl v právních předpisech vytvořen dostatečný prostor. A to je v souvislosti s přípravou 8. pětiletky nesmírně důležité, protože jestliže se nepodaří tuto záležitost dostat do pohybu, akce "Z" by celou příští pětiletku byla v potížích.
V rozestavěnosti se zlepšila situace především u větších staveb. Proti konci 3. čtvrtletí minulého roku se snížil ke konci 3. čtvrtletí 1984 počet rozestavěných staveb o rozpočtových nákladech nad 5 mil. Kčs o 25 staveb.
Vážným problémem je skutečnost, že objekty vybudované v akci "Z" nepředávají národní výbory včas uživatelům, což má negativní vliv na jejich řádnou správu a využívání. K nápravě tohoto stavu byla v roce 1984 blokována globální dotace ve výši 437 mil. Kčs. Tento zásah byl účinný a přinesl konkrétní výsledky.
V roce 1985 bude akce "Z" do rozpočtů národních výborů zařazena až v jejich podrobných rozpočtech, kdy na její financování zařadí své doplňkové zdroje tak, aby byl zajištěn její plánovaný objem ve výši zhruba 2,5 mld Kčs. Potřebné objemy byly v jednání ministerstva financí s KNV zajištěny.
Závěrem mohu říci, že návrh rozpočtu národních výborů ČSR vytváří dostatečný prostor pro zkvalitňování a rozšiřování služeb, zajišťuje záměry státního plánu na úseku hospodaření národních výborů v příštím roce a vytváří potřebný prostor pro naplnění volebních programů Národní fronty, zvláště v souvislosti se 40. výročím osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.
Doporučuji proto, aby Česká národní rada schválila návrh zákona o státním rozpočtu ČSR v části, která se týká finančních vztahů rozpočtu národních výborů ke státnímu rozpočtu. (Potlesk.)