18. 12. 1984

/Přerušenou schůzi České národní rady zahájil předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc. v 9.00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Zdeněk Krč, CSc. a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Vladislav Třeška, CSc., ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr - předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV.

178 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Budeme pokračovat diskusí. Jak bylo včera ohlášeno, první vystoupí soudružka Dana Trochtová a připraví se soudruh Miloslav Štorkán.

Jinak je přítomno podle prezenční listiny v této chvíli 180 poslanců.

Poslankyně Dana Trochtová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, vývoj na vnitřním trhu je do značné míry odrazem vývoje celého národního hospodářství. S jeho problematikou jsme se proto v průběhu roku několikrát zabývali na schůzích výboru a tato byla i předmětem jednání předsednictva ČNR.

Jsem přesvědčena, že můžeme dnes konstatovat, a to nejen na základě návrhu plánu a rozpočtu ministerstva obchodu ČSR, ale i vlastních zkušeností z volebních obvodů a poslaneckých průzkumů, že vývoj na vnitřním trhu v letošním roce podle situace v zásobování i podle plnění maloobchodního obratu zaznamenal další pokrok v uspokojování spotřebitelské poptávky.

Za uplynulých 11 měsíců byl plán maloobchodního obratu v hlavních obchodních systémech ČSR překročen o 1,3 %, tj. téměř o 1,9 mld Kčs.

Vesměs dobrých výsledků bylo dosaženo v zásobování potravinářským zbožím. Ve srovnání s loňským rokem se v průběhu třech čtvrtletí dále zvýšila spotřeba masa a masných výrobků, sýrů, jižního ovoce a dalších druhů skupin zboží. Zásobování probíhalo klidně, bez vážnějších výkyvů v intenzitě poptávky.

Také v průmyslovém zboží vzrostl prodej řady žádaných druhů zboží. Tak např. prodej barevných televizorů se zvýšil v množství o téměř 60 %, automatických praček o 23 %, chladniček a mrazniček o 11 %, šicích strojů o 40 %, jízdních kol o 14 % atd.

Přes tyto pozitivní výsledky trvají však na vnitřním trhu četné nedostatky v sortimentní nabídce, které se stávají předmětem kritiky spotřebitelů. Nejčastěji se tato kritika týká nabídky textilu a obuvi, kde je omezený výběr módních vzorů, nedostačující velikostní sortiment a některé druhy vůbec chybí. Problémy jsou i u drobného spotřebního zboží, kde jsou některé výrobky nedostatkové.

I když je na trhu poměrně široký sortiment nábytku, neodpovídá vždy požadavkům spotřebitelů jak z hlediska vnějšího provedení použitých potahových látek, tak i z hlediska kvality.

Problémy s uspokojováním nabídky se však nevyskytují pouze letos. I když se daří nedostatky vyřešit, jiné vznikají a u některých skupin zboží je nedostatkovost chronická. Ani rok 1985 nebude podle dosavadních výsledků zajištění trhu výjimkou. Při dodavatelskoodběratelských jednáních není dosud pro trh ČSR zajištěno zboží za 5 mld Kčs. Převaha je v průmyslovém zboží, zejména z výroby ministerstev průmyslu. Hlavní těžiště problémů se soustřeďuje do dodávek textilního zboží a obuvi. Jako příklad lze uvést, že na požadavek vnitřního obchodu pro celou republiku zatím chybí téměř 5 mil. kusů pleteného vrchního ošacení, 7 mil. kusů pleteného prádla, asi 5 mil. párů punčochového zboží, více než 2 mil. kusů šitého prádla a více jak 2 mil. kusů svrchních oděvů. U obuvi činí nezajištěné dodávky téměř 2 mil. párů kožené obuvi a 2 mil. párů textilní obuvi.

Tuto situaci by si měly příslušné orgány uvědomit a přijmout taková opatření, která by rozhodující rozpory v dodávkách odstranila. Jsem toho názoru, že by dodávky pro vnitřní trh měly mít stejnou závažnost jako export a pokud jde o základní, těžko zastupitelné zboží, tak i prioritu.

K nedostatkům, které mají svůj původ v neuspokojené spotřebitelské poptávce, se často řadí i nedostatky v práci obchodu. Řada kritických připomínek je např. k práci Domu bytové kultury v Praze. Úroveň služeb v tomto obchodním domě neodpovídá dosud kvalitě tohoto moderního obchodního zařízení. Spotřebitelé si stěžují na nedostatky v kvalitě obsluhy, ve vyřizování objednávek, dodávek nábytku do bytu i ve vyřizování oprávněných reklamací. Určitou omluvou některých nedostatků může být zatím nevyhovující skladová základna; nelze však omlouvat ty chyby, které mají svůj původ ve špatné organizaci práce, v přezírání potřeb a připomínek spotřebitelů. Problematikou Domu bytové kultury se zabývalo i ministerstvo obchodu, které uložilo přijmout opatření k zlepšení činnosti. Jde o to, aby přijatý soubor opatření ke zlepšení činnosti DBK v Praze byl důsledně realizován a přispěl k tomu, aby úroveň komplexních služeb tohoto obchodního zařízení se dostala na žádoucí výši.

Obchodní organizace v některých oblastech a činnostech se potýkají i s problémem pracovních sil. Není řídkým jevem čekání na obsluhu, čekání ve frontách. Ani úroveň obsluhy není často vyhovující. Kde je třeba hledat příčiny tohoto stavu? Práce v obchodě je fyzicky i psychicky náročná, pracovní doba též není výhodná, jsou dělené a prodloužené směny, sobotní i nedělní prodej apod. Přitom tato náročnost není dostatečně hmotně oceněna. Průměrná mzda v obchodě je zhruba o 500 Kčs nižší než v průmyslu a dosahuje asi 83 % průměrné mzdy v průmyslu. To vše samozřejmě velmi nepříznivě působí na získávání a stabilizaci kvalifikovaných pracovníků s následným dopadem na úroveň obchodní činnosti. Podle údajů plánu na rok 1985 se však situace v zásadě nezmění.

Soudružky a soudruzi, rok 1985 bude významným výročím naší vlasti. Jde nám o to, aby vnitřní obchod bohatostí nabídky, pestrostí sortimentu i úrovní služeb přispěl k důstojnému průběhu tohoto jubilea. Proto je v zásadách jednotné socialistické obchodní politiky pro rok 1985 kladen důraz jak na zajištění hmotného růstu osobní spotřeby a zlepšení nabídky, tak i na zlepšování nákupních podmínek, organizace práce a obsluhy spotřebitelů. Pozornost je zaměřena i na zlepšení kvality zboží dodávaného na vnitřní trh a na pružné vyřizování reklamací. Úkoly jsou náročné a budou vyžadovat aktivní a iniciativní přístup pracovníků v obchodě i ve výrobních odvětvích, která dodávají spotřební zboží na vnitřní trh. Jde nám všem o to, aby klidná situace na vnitřním trhu, bohatší a pestřejší nabídka zboží odrážela ekonomickou a politickou stabilitu naší společnosti. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Daně Trochtové. Slovo má soudruh Miloslav Štorkán a do diskuse se připraví soudruh Josef Meier.

Poslanec Miloslav Štorkán: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, jak vyplynulo z jednání našeho výboru pro průmysl a stavebnictví, realizace plánu ve stavebních organizacích řízených ministerstvem stavebnictví ČSR se v letošním roce vyvíjí v souladu s plánem a cílovými úkoly. Přijatá opatření předsednictva ÚV KSČ k situaci ve stavebnictví v roce 1982 se postupně prosazují do všech oblastí plánu. Konsolidační proces se výrazně projevuje ve výsledcích realizace plánu výroby a výkonnosti a za pozitivní lze vcelku považovat i výsledky efektivnosti.

Splněny a překročeny budou stavební práce na závazných stavbách, oblastních prioritách, komplexní bytové výstavbě, vývozní úkoly do socialistických i nesocialistických zemí, za příznivý vývoj lze označit trend výkonnosti - bude překročena produktivita práce.  

S úkoly letošního roku se rovněž dle výhledů vyrovnají i Pozemní stavby Plzeň, i když se značnými potížemi. Zvláště s úkoly v Praze a Severočeském kraji. S plněním úkolů v městě Plzni přetrvávají problémy s kapacitami, neboť je nutné zabezpečovat závazné stavby, a nadále pokračuje odliv pracovníků.

Z tohoto stručného hodnocení by mohl vzniknout dojem, že se stavebnictví rázem změnilo a že je vše v pořádku. Ono tomu tak není. Přes uvedená pozitiva přetrvává celá řada nedostatků, jejichž odstranění si bude vyžadovat cílevědomé řešení, a to proto, že náročnost prováděcího plánu na rok 1985 se soustřeďuje zejména na komplexní bytovou výstavbu, závazné stavby, na stavby energetického a palivového programu a do míst soustředěné výstavby v Praze a Severočeském kraji. V této oblasti jsou nemalé problémy a přesvědčili jsme se o nich na průzkumech. Na přesunové úkoly jsou často vysíláni pracovníci podniků s přinucením, s využitím zákoníku práce, pracovníci ve výpovědních lhůtách, se zvláštními mimořádnými finančními dotacemi na úkor druhých pracovníků podniku, nebo jako podmínka pro možnost dostat se na práce v zahraničí. To má dopad do plnění přesunových úkolů, odráží se to v kvalitě provedených prací, nízké pracovní morálce apod.

Zcela zásadním požadavkem, který jsme při jednání uplatnili, je zkracování lhůt výstavby a tím celkového snížení rozestavěnosti. K tomu je třeba zaměřit růst vnitřní výkonnosti stavebních organizací. Důsledkem dlouhých lhůt výstavby je opožděné a tím méně účinné uplatňování progresívních výsledků vědeckotechnického rozvoje do výrobního procesu, z toho ztráty na produkci výroby, na které čeká národní hospodářství, a ztráty z nerealizovaného zisku. Jen za rok 1983 v důsledku opožděného odevzdávání objektů došlo ke ztrátě zhruba 3/4 mld Kčs. V letošním roce to nevypadá o mnoho lépe. Situace je o to závažnější, že se to týká především staveb, které nemají žádnou prioritu, ale často velmi potřebných pro finalizaci výroby, vnitřní trh, vývoz, zdravotnictví, občanskou vybavenost, stavby ekologického významu apod.

Z rozpravy vyplynul požadavek, aby nemenší pozornost byla věnována rezervám ve využívání pracovního času, především v prvním a posledním dni pracovního týdne. Dosud se nedosáhlo odpovídající řešení omezování nepříznivých tendencí vyplývající se sezónnosti stavebních prací. Náročnost úkolů si vyžaduje, aby především letní období bylo obdobím maximální produkce a k tomu byla daleko více než dosud využívána dvousměnnost. Ta je úplně běžná u nás ve slévárnách, ve spotřebním průmyslu, ve zdravotnictví a není důvod, aby stavebnictví bylo výjimkou.

Přesto, že jsme již dříve doporučovali více rozšířit práci na turny nejen u přesunových úkolů, jak to praktikují např. Ostraváci v Severočeském kraji, ale na všech stavbách. Toto doporučení se velmi pomalu uplatňuje. Domníváme se, že jde o zajímavý druh motivace dělníků, která by měla přispět ke stabilizaci, výkonnosti, ale i morálce na stavbách. Málo se dosud udělalo v čerpání dovolených, příp. čerpání náhradního volna v zimním období za přesčasy v letním produktivním období. Není dosud všude vyřešeno podávání teplého jídla, což může ovlivnit nejen stabilitu pracovních sil, ale i dodržování a využívání fondu pracovní doby.

Došli jsme k závěru, že podniky se musí důsledněji zaměřit na účinné opatření k vytváření podmínek pro růst a stabilizaci pracovních sil a řešit tak vzniklé disproporce mezi potřebou a kapacitami některých nedostatkových profesí, jako je zedník, tesař, obkladač, pokrývač, ale i kopáč a pomocný dělník. Vyžaduje to začít od výběru a výchovy počínaje, přes finanční ale i morální ocenění pracovníků. V tom vidíme ještě velké rezervy k zajišťování úkolů, které stojí před stavebnictvím.

Stranou nemůže stát velké stavebnictví od rekonstrukce a modernizace bytového fondu a údržby panelových domů. Kapacity malého stavebnictví nepostačují na plánované úkoly, ale nemají pro to vytvořeny odpovídající materiální podmínky. Nejsou k dispozici vhodné mechanizační prostředky, chybí stroje na dokončovací práce, krytina, plechy, kotle ústředního topení, zdravotní technika a další. Je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, včetně fasádníků, kteří nejsou vždy ochotni dojíždět za prací a hledají možnost pracovat v místě bydliště v různých stavebních četách jiných podniků nebo zemědělských družstev.

Proto jsou úkoly místního stavebnictví zabezpečovány se značnými potížemi. K řešení tohoto závažného problému je třeba přistoupit s plnou odpovědností a zde musí účinněji pomoci ministerstvo stavebnictví.

Problémů je ještě celá řada a ve výboru jsme k nim zaujali odpovědné stanovisko. Doporučili jsme resortu stavebnictví zaměřit dále pozornost na vývozní úkoly, zejména na vytvoření podmínek pro přípravu a koncentraci kapacit na náročné úkoly v Sovětském svazu a na žádoucí překročení vývozu stavebních prací do nesocialistických zemí potřebných ke kompenzaci dluhu do krytí DNÚ Paskov z minulých let, mobilizaci všech rezerv, zejména technické politiky, která vytvoří jistoty pro plánované snižování materiálové nákladovosti, na opatření, potřebná k účinnějšímu vytvoření podmínek pro růst a stabilizaci pracovních sil, zlepšení odběratelsko-dodavatelských vztahů s cílem vytvořit základnu pro snižování rozestavěnosti, zkracování lhůt výstavby i soulad rozvoje kapacit s programem investiční výstavby, v souhrnu pak na opatření, která umožní přechod kapacit na dynamiku i intenzitu rozvoje, se kterou se počítá ve směrnici na 8. pětiletku. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Štorkánovi. Slovo má poslanec Josef Meier.  

Poslanec ing. Josef Meier: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, při projednávání kapitoly státního rozpočtu na příští rok jsme ve výboru pro zemědělství a výživu vycházeli z toho, že naše lesy ve stále větším rozsahu postihují exhalace. To samozřejmě negativně ovlivňuje jejich ekologickou a rekreační funkci a samozřejmě též produkci dřeva. Proto jsme při tomto jednání ocenili skutečnost, že pracovníci lesního hospodářství věnují neustále se zvyšující pozornost pěstební činnosti. Toto úsilí se projevuje ve sběru semen, zakládání školek i ve snaze vypěstovat zde co nejkvalitnější sazenice potřebného sortimentu. Z tohoto důvodu jsme také vyslovili podporu větší intenzitě a většímu rozsahu výkonů v ochraně lesů, v provádění meliorací i v dalších pracích včetně hnojení a vápnění. Dospěli jsme k názoru, že je třeba posílit jak se říká "plíce" naší země, které jsou jedním ze zdrojů přispívajících k očišťování ovzduší a výrobcem kyslíku.

V tomto smyslu jsme také ocenili informaci soudruha ministra o tom, že jsou organizovány akce, které mají přispět k vyčištění lesů od různých nežádoucích zbytků po těžbě, ale také těch, které nám zde zanechávají někteří neukáznění turisté a návštěvníci lesů. To vše přispívá k ozdravění a zkrášlení lesů, ale naší krajiny vůbec.

Dále jsme byli informováni o těžební činnosti a bilancích odbytu dřevní hmoty. Z ní vyplývá, že se v rámci daných zdrojů nepodařilo plně pokrýt požadavky odběratelů, k nimž patří i zemědělství. Myslím, že to by nás mělo vést k zamyšlení, neboť ne všechny kategorie dřevní hmoty jsou dostatečně využívány.

Co zde mám na mysli? XVI. sjezd KSČ stanovil v Hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje "racionálnějším využitím veškerého dřeva včetně zpracovatelného odpadu a nehroubí zvýšit ve dřevozpracujícím průmyslu o více než čtvrtinu" a lesnímu hospodářství "ve spolupráci se zpracovatelským průmyslem zvýšit celkové využití dřevní hmoty". K tomu bych chtěl uvést, že se na tomto úkolu sice pracuje, ale jeho zabezpečování probíhá velmi pomalu a rozhodně to neodpovídá současným rezervám v této oblasti a potřebám naší společnosti.

Proto bych chtěl jako podnět uvést návrh, aby se pečlivěji zkoumala potřeba jednotlivých kategorií dřevní hmoty před tím, než se stanoví plánem a uzavřou dodavatelskoodběratelské smlouvy. Myslím, že je zbytečné, aby se vlákniny v průměru nad 12 eventuálně nad 14 cm používalo na štěpkování, na výrobu aglomerovaných desek, na výrobu papíru atd. Přitom ani vyrobená štěpka nejde na odbyt a povětšinou se jí topí, zatímco v NDR se i zelená štěpka používá účelněji.

Při projednávání plánu a kapitoly rozpočtu na rok 1985 jsme byli ujištěni, že vztah resortu je ke státnímu rozpočtu vybilancovaný. To však platilo v době před vichřicí, která způsobila v našich lesích značné škody. Jde totiž o to, že dřevní hmotu z polomů bude nutné urychleně zpracovat, aby mimo jiné se tato místa nestala zdrojem pro množení lesních škůdců. Ale to samozřejmě bude mít řadu dopadů. Likvidace polomové kalamity zvyšuje pracnost. Zvyšuje náklady a klade mimořádné nároky na organizátorskou práci i těžební činnost. Část z těchto dopadů je proto nutné řešit ve vztahu ke státnímu rozpočtu.

Chtěl bych ocenit, že tento problém vzniklý 23. a 24. listopadu již naše vláda řeší. Nemělo by se však zapomenout na to, co jsem již uvedl, totiž to, že je nutné se vážně zamyslet nad způsobem dalšího využití této dřevní hmoty, neboť dřevo z této kalamity značně ovlivní nabídku dřevní hmoty.

Soudružky a soudruzi poslanci, k otázkám vodního hospodářství bych chtěl uvést to, že v plánu na rok 1985 jsou zapracovány nejnaléhavější úkoly tohoto odvětví národního hospodářství. Všichni však víme, že stav našich vodních toků a některých podzemních vod by vyžadoval větší pozornost.

Kvalita v těchto vodách je pozorně sledována vodohospodářskou inspekcí v čele s ministerstvem. Pravidelné sledování výsledků prověrek zdrojů pitné vody nám ukazuje, že se provádí opatření k zabezpečení dobré pitné vody i snížení počtu havárií, které znečišťují zejména vodní toky. Nutno však říci, že ne všichni občané a ne všichni příslušní pracovníci vždy doceňují a odpovídajícím způsobem usilují o co největší čistotu našich vod.

Je zde řada věcí, které lze realizovat bez investičních nákladů. Vyžaduje to však větší zodpovědnost a další prohlubování znalostí. Přesto však je nutné říci, že výroba čisticích zařízení není dostatečná a je nutné znovu na to upozornit.

Soudružky a soudruzi poslanci, součástí našeho jednání je projednání státního fondu vodního hospodářství a fondu ovzduší. Letošní užití fondu vodního hospodářství ukazuje, že je zaměřen na zabezpečení akcí směřujících k zlepšení čistoty vodních toků. S touto orientací se počítá i pro příští rok.

U fondu ochrany ovzduší se ukazuje, že se zvýšily v letošním roce jeho příjmy. Tato pozitivní možnost využití více prostředků pro zlepšování našeho ovzduší má však negativní stránku v tom, že je též naše ovzduší více ohrožováno exhalacemi našeho původu.

Na závěr svého vystoupení bych chtěl doporučit schválení státního rozpočtu pro příští rok i obou fondů. (Potlesk.)  

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Meierovi. Slovo má místopředseda ČNR Čestmír Adam.

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, cílevědomá politika ústředního výboru KSČ a jeho předsednictva vedla k obnovení dynamiky rozvoje národního hospodářství a k vytvoření podmínek dalšího rychlého růstu. Jak zdůraznil soudruh Gustáv Husák v závěrečném slově na 12. zasedání ÚV KSČ, je třeba odhalovat další zdroje pro zajištění růstu našeho národního hospodářství. Základem tohoto růstu bude intenzifikace na základě uplatňování vědeckotechnického rozvoje. Potřebujeme zajistit co nejrychlejší zvyšování produktivity práce i využívání výrobních fondů. Za daných podmínek mezinárodního vývoje je to ještě naléhavěji třeba.

Nestačí však jen intenzifikace a vědeckotechnický rozvoj výroby, ona se musí týkat také celé oblasti oběhu zboží, všech vztahů mezi dodavateli a odběrateli. Ve sféře oběhu zboží jsou nemalé rezervy. Průzkumy ukazují, že hlavní příčinou časových ztrát ve vnitrosměnném využití pracovní doby a výrobního zařízení i výrobních budov jsou nedostatky v zásobovacích procesech. Dodávky materiálu se neuskutečňují v pravidelných intervalech, výrobní závody musí přistupovat leckdy k použití jiného materiálu nebo ke změnám práce na strojích. Tyto nedostatky jsou také příčinou vysokých stavů zásob, jejichž tvorba snižuje objem určitého národního důchodu, ale i příčinou vyšší materiálové náročnosti. V procesu oběhu zboží vznikají i ztráty užitných vlastností přepravovaného a skladovaného materiálu.

Přitom nejde jen o tzv. ztráty z nedostatku dodávek u přímého odběratele, ale často to působí na další následné odběratele, kteří nemohou včas kompletovat své výrobky nebo prodejní sortiment pro dodávky obyvatelstva, na investiční výstavbu, na výrobní spotřebu a na vývoz.

Tyto těžkosti ovšem nejsou naší zvláštností. V SSSR a ostatních socialistických zemích se věnuje těmto otázkám soustavná pozornost a do řešení jsou zapojovány desítky vědeckovýzkumných pracovišť i ústavů akademií věd.

Centrální ekonomicko-matematický institut sovětské akademie věd akademika Fedorenka uveřejnil výsledky reprezentativního šetření o výši tzv. ztrát z nedostatku, které v daném oboru dosahovaly až 88 kopějek na jeden rubl materiálu nedodaného včas nebo v požadovaném sortimentu.

V Sovětském svazu již byly získány zkušenosti s řešením této problematiky. Byla vytvořena ucelená a uspořádaná bilanční pyramida a plánovací a bilanční práce byly zdokonaleny zavedením mezivýrobkových bilancí prováděných pomocí strukturální analýzy opírající se o využití matic velkých rozměrů zpracovávaných na počítačích. V podnicích, jejichž spotřeba má povahu náhodně proměnné, se materiál, resp. zboží objednává s využitím teorie zásob patřící do operačního výzkumu, a to na počítačích, čímž se postupně optimalizuje celý zásobovací proces i zásoby.

Byla zvýšena odpovědnost vedoucích hospodářských pracovníků za uspokojování potřeb odběratelů podle společenské důležitosti, za normování materiálové spotřeby a zásob a za dodržování těchto norem. Odpovídají také za to, že neobjednají více než potřebují na splnění plánu, neboť na překročení plánu si musí podniky materiál ušetřit.

Byla zavedena soustava dlouhodobých dodavatelskoodběratelských vztahů, vztahy dodavatelů k odběratelům se určují tak, aby se minimalizovala přeprava. Rozvíjí se celý soubor materiálových služeb zahrnující mimo jiné i široce pojatý dodavatelský servis odběratelům.

Na nadřízených místech hospodářského řízení se sleduje plnění dodávek podle stanovených bilancí a uzavřených hospodářských smluv a tato místa provádějí inspekci zásobovacích procesů a materiálového hospodářství.

Pro celý SSSR bylo vybudováno ústřední výpočetní centrum vybavené velkou soustavou počítačů, které jsou dálkovým přenosem informací spojeny s územními zásobovacími a odbytovými základnami v jednotlivých oblastech celého Sovětského svazu. Pro přípravu kádrů činných ve sféře oběhu zboží byly zřízeny střední odborné školy a specializované studium na vysokých školách. Řada vědeckovýzkumných pracovišť se stará o snižování materiálové spotřeby a o nahrazování klasických materiálů novými materiály.

Velká péče se věnuje otázkám materiálně technické základny oběhu. Budují se moderní komplexně mechanizované skladové základny a nová technika se zavádí do celého procesu oběhu zboží.

Podařilo se zvýšit jistotu a úplnost dodávek a snížit pojistné zásoby v závodech. Zaváděním pravidelnosti v dodávkových cyklech a jejich zkracováním se snižují obratové zásoby. Obrátka zásob v sovětském průmyslu je kratší než 60 dní. Snižuje se i materiálová spotřeba a klesají ztráty z nedostatku včasné a úplné dodávky. Tím se také zmenšují prostoje ve výrobě zaviněné nedostatky v zásobování.

Experiment provedený ve stavební výrobě v jedné oblasti v Sovětském svazu vedl ke splnění celoročního plánu za osm měsíců, a to zajištěním plného a pravidelného zásobování.  

Uplatňování vědeckotechnického rozvoje v národním hospodářství vede k rychlému zvyšování počtu používaných výrobků, který se může za deset let i zdvojnásobit. U nás v ČSSR se počet používaných druhů výrobků odhaduje zhruba na 2 mil. a počet dodavatelskoodběratelských vztahů na 60 mil.

Tak složité vztahy nelze účinně řídit bez vědeckotechnického rozvoje. Uplatňuje se samozřejmě i ve vyspělých kapitalistických státech, tam ovšem bez centrálního řízení a na účet pracujících.

Využití této jedné z významných rezerv našeho národního hospodářství na základě zkušeností SSSR, NDR a dalších socialistických zemí pomůže jistě i nám zvládnout intenzifikaci zásobovacích procesů, což povede k růstu produktivity práce, k lepšímu zásobování obyvatelstva a k větším úspěchům při vývozu na světové trhy. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Čestmíru Adamovi. Slovo má poslankyně Marta Kotasová a připraví se poslanec Jiří Hrdlička.