Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Miroslavu Novotnému. Slovo má poslankyně Anna Langerová, připraví se poslanec Alois Olšan.
Poslankyně Anna Langerová: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté. Při projednávání návrhu plánu a rozpočtu ministerstva průmyslu ČSR na příští rok jsme vycházeli z poznatků a zkušeností práce tohoto resortu v letošním roce. Protože dodržujeme zásadu permanentního sledování, mohli jsme konstatovat, že i když úkoly roku 1984 jsou realizovány ve složitých podmínkách vnitřních i vnějších ekonomických vztahů, je plnění plánu ve svém celku příznivé a lze očekávat, že budou splněny rozhodující ukazatele státního plánu resortu. Dá se říci, že pozitivní vývoj byl ovlivněn růstem produktivity práce, úsporami ve spotřebě materiálů, paliv a energie a snižováním celkové nákladovosti. Bude překročena tvorba zisku a vývoz do socialistických i nesocialistických zemí.
Při této stručné rekapitulaci výsledků nelze však vidět jenom klady. Přetrvávají zde problémy se kterými se musí organizace resortu vypořádat, na které je nutné v dalším období a to na všech stupních řízení, soustředit pozornost tak, aby i zde došlo ke zlepšení a byly vytvořeny předpoklady pro splnění náročného plánu roku 1985.
Potíže se objevují při naplňování dodávek pro vnitřní trh. Je skutečností, že počet nedostatkových druhů zboží se snižuje, připomínky ze strany spotřebitelů ke struktuře dodávek se zvyšují. Na základě poznatků z volebních obvodů jsme upozornili na nedostatečné dodávky manšestrového a džínsového zboží, pomalu se prosazují pestrost a vzorování oblečení ve středních cenových skupinách, nedostatečnou šíři sortimentu odívání a obuvi pro mládež, volný čas a sport. Nedaří se zabezpečit dostatek zboží pro uspokojování náročných spotřebitelů a stále pokulhává plynulost dodávek a kvalita.
Na úseku kvality a jakosti u řady výrobků zařazených do 1. stupně jakosti není dosahováno srovnatelných parametrů se světovou úrovní. Resortní zkušebny pracují dosud na nízké úrovni s nedostatečným technickým vybavením, kádrovým obsazením, trpí nedostatkem informací o výrobcích světové úrovně, ale nemají ani dostatek srovnatelných zahraničních vzorků.
Dbát o plynulé zásobování, kvalitní a bohatou nabídku na domácím trhu je náročný nejen hospodářský, ale i politický úkol. Jeho zabezpečení vyžaduje, aby na všech pracovištích lehkého i chemického průmyslu byla překonána vžitá rutina, aby se hledaly nové přístupy k řešení úkolů a nová východiska. V tomto směru musí dojít k zásadním změnám a v tom vidíme ještě rezervy.
Zajistit plnění plánovaných úkolů se nedaří také v oblasti efektivnosti zahraničního obchodu. Nelze nadále souhlasit s tím, aby na získání 1 Kčs franco musel být stále zvyšován objem vývozu. Organizace ministerstva průmyslu se musí rychleji a pružněji vyrovnávat s ostrou konkurencí na zahraničních trzích a rozvoje exportní aktivity se musí založit především na vývozu inovovaných vysoce kvalitních výrobcích v dohodnutých termínech. Jen tak bude možné uhájit odpovídající místo na zahraničních trzích a z toho žádoucí efekt.
O to se snažíme i v našem národním podniku TIBA bavlnářské závody ve Dvoře Králové, který s 8 tisíci pracovníky ve 22 závodech vyrábí ročně 120 mil. metrů hotových tkanin a pletenin. Z celkové výroby téměř 40 % je určeno na přímý a dalších 20 % pro nepřímý export prostřednictvím konfekčních podniků. Závažná je však ta skutečnost, že odepsanost základních prostředků je 61 % a jejich zastaralost neumožňuje výraznou inovaci výrobků a okamžitou reakci na požadavky zahraničních zákazníků. Plnit požadavky a vyrábět inovované výrobky vysoké kvality v takovém prostředí, jaké poskytuje technologická hala v našem závodě v Zálabí, kde jsou stropy podepřeny dřevěnými sloupy jako v hlubinných dolech je v příkrém rozporu s uvedenými požadavky. Několikrát byla také odsunuta výstavba bělidla, které přímo ovlivňuje úroveň výroby a její kvalitu, stejně jako čistička odpadních vod, jež by měla řešit čistotu horního toku Labe. To vše má dopad nejen do ekonomie závodu, ale také do politické práce a odráží se v iniciativě pracujících.
Problémy s odbytem produkce, a to jak pro vývoz tak i tuzemskou, se promítají do oblasti zásob. Stále se zvyšující stavy zásob hotových výrobků jsou závažnou příčinou neplnění záměrů v této oblasti. Že je to věc velmi závažná je vidět z toho, že v národním hospodářství jednoroční národní důchod máme uložený v zásobách. Nejsme zase tak bohatí, ale nemáme ani důvodu ani právo nechat ležet bez užitku tak velké prostředky.
Za jednu z momentálních cest řešení problému vidíme snižování velkoobchodních cen cestou uplatňování VTR, snižováním nákladů na vyvážených výrobcích potud, dokud nedosáhneme špičkových výrobků, kde si cenu můžeme bezkonkurenčně zvýšit.
Svět v oblasti vývoje a výroby lehkého i strojírenského zboží pokračuje rychle vpřed. Z toho také vycházelo 8. zasedání ÚV KSČ, jehož závěry směřovaly na rychlé přizpůsobení se naší výroby potřebám domácího i zahraničního trhu cestou urychlování vědeckotechnického rozvoje.
U nás v TIBĚ byl vypracován program vědeckotechnického rozvoje zaměřený na kvalitu vzorování, nových desénů, úspornějších praní, "minimálního nánosu" barviček a chemikálií a obdobně je tomu u všech VHJ ministerstva průmyslu ČSR.
Jak ale ukázala naše jednání z poslední doby a dokumentují to výsledky, zaměření výzkumu i technického rozvoje, současný stav ještě neodpovídá potřebám intenzívního rozvoje. Závěry 8. zasedání ÚV KSČ i 6. schůze České národní rady se dosud nerealizují v plné šíři přijatých opatření, potřebné intenzitě a stanovených časových předpokladech přesto, že podniky a střední články řízení v této oblasti disponují se značnými prostředky.
Nová zdokonalená soustava řízení národního hospodářství přinesla pozitivní prvky, ale nepůsobí stimulačně na proces vědeckotechnického pokroku v takové míře, jak by bylo žádoucí. Setkali jsme se naopak s případy, kdy pod pláštíkem horlivého dodržování principů zdokonalené soustavy se skrývá pohodlnost a obava z nepříjemností, které inovační proces s sebou přináší.
Problémy jsou v dosavadní metodice řízení VTR, která vede k nedostatečné provázanosti náplně práce a zaměření činnosti výzkumných ústavů i vývojových pracovišť. Ty jsou i nadále hodnoceny za splnění plánu výzkumu zatímco VHJ za dosažené výsledky. Tento stav vyžaduje urychlené řešení.
Soudružky a soudruzi, jsme si vědomi, že o realizaci hospodářského plánu se rozhoduje v podnicích a není to vždy jednoduché. Vždyť např. našemu podniku byly v průběhu roku 4x zvýšeny úkoly, naposledy 29. listopadu 1984, se všemi sankčními dopady. Doporučili jsme proto resortu zvýšit náročnost na organizaci řízení, zaměřit úsilí k dalšímu prosazení efektivnosti, kvality a snižování materiálových nákladů. Za tím účelem dále prohlubovat chozrasčot a rozvoj iniciativy pracujících ve prospěch splnění závěrů XVI. sjezdu KSČ. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Anně Langerové. Hovořit bude poslanec Alois Olšan.
Poslanec RSDr. Alois Olšan: Soudružky a soudruzi poslanci, projednávaná zpráva vlády ČSR k návrhu státního plánu na rok 1985 i předložený návrh státního rozpočtu ČSR obsahují náročné úkoly odpovídající dosaženým pozitivním výsledkům v posledních dvou letech - a potřebám důsledně splnit úkoly celé 7. pětiletky, s cílem udržet a dál zkvalitňovat životní úroveň lidu.
Jedním z vážných momentů k zabezpečování záměrů v životní úrovni je komplexní bytová výstavba, na kterou bude z prostředků státního rozpočtu věnováno více jak 12 mld Kčs.
V komplexní bytové výstavbě však přetrvávají stále některé vážné nedostatky. Jako je kumulace dokončovaných bytů do 4. čtvrtletí roku, pozdní zahajování nových bytů, ale i neplnění stanovených úkolů v modernizaci starého bytového fondu, která zejména v hl. m. Praze, jak ukazují moje poznatky, je velice složitá a má i vážné ekonomické i politické aspekty, které musí odpovědné orgány, včetně pražských národních výborů respektovat a přihlížet k nim. Zdaleka nemáme např. na mysli jen to, že prodlužuje životnost tohoto stávajícího bytového fondu, což umožňuje snižování počtu nově stavěných bytů a tudíž šetří i zemědělskou půdu, na níž jsou nová sídliště stavěna. Mezi ně patří především to, že v Praze jde o velké bloky a doslova celé čtvrtě města, které bude třeba modernizovat a které se nachází v nejvlastnějším centru města, kdy navíc např. Malá Strana a podstatná část Starého Města jsou chráněnými oblastmi a jejich historický ráz musí být zachován pro příští generace.
Samozřejmě, že takovýto citlivý přístup k modernizaci bytového fondu, navíc mnohé byty a domy jsou ve špatném stavu, ale i potřeba přivedení zvýšeného množství elektrické energie, vody, plynu, tepla - na druhé straně zesílení kanalizace pro odpadní vodu, si vyžádá daleko vyšších nákladů v přepočtu na modernizovanou bytovou jednotku v těchto oblastech, než tomu je v případech takzvané individuální modernizace bytů.
Vážným politickým aspektem je, že tato modernizace je vlastně základní formou, jak zastavit současný úbytek bydlících občanů, zejména mladých rodin v těchto starých historických částech města, který například na obvodě Prahy 1 představuje ročně více jak tisíc obyvatel, na obvodě Prahy 2 je to dokonce 1500 obyvatel. To znamená, že jde o to, jak zachránit toto centrum města pro bydlení, které jak ukazují zkušenosti z prvních modernizovaných domů zde na Malé Straně, ale i v jiných částech Prahy - je vysoce atraktivní.
Dosavadní průběh přes uvedený význam však prokazuje, že na tuto modernizaci bytů ucelených bloků nejsme stále dost dobře připraveni. Prokazuje to sama skutečnost, že úkol modernizovat v Praze v této pětiletce 2000 bytů - mimo takzvanou "malou modernizaci" - nebude splněn.
Jako základní příčiny tohoto stavu vidím především v oblasti organizátorské práce v plánování a ve finanční činnosti. Ze strany majitelů domů, národních výborů, byla především podceněna složitost této modernizace i samotná její příprava. Dlouho trvá výběr a příprava vhodných domů k modernizaci, jejich technické a ekonomické zhodnocení - zvláště když pasporty domů, bytů nejsou doplňovány - předprojektová a projektová příprava, jakož i dodavatelské a materiálové zabezpečení. Nemalé problémy jsou s přestěhováním obyvatel domů určených k modernizaci, jednak pro nedostatek náhradních bytů a jednak, že zejména staří lidé se často stěhovat nechtějí.
V Praze, kde nelze tento náročný úkol zabezpečit jen kapacitami místního hospodářství, se na příkladu modernizace uceleného bloku na Vinohradech, zabezpečované družstvem Stavba ukázalo, že tento úkol je nad síly takovéto malé organizace. A naopak převzetí konkrétního úkolu podnikem Pozemní stavitelství Ostrava prokázalo, že ke zvládnutí tak rozsáhlé modernizace je potřebná pomoc podniků velkého stavebnictví. Tyto podniky, stejně jako ostatní partneři, jsou však stále víceméně orientovány na výstavbu sídlišť s odpovídající technologií. Činnost v centru města, v omezeném prostoru pro stavební zařízení, potřeba minimálního narušování životního prostředí, znalost a zručnost práce s klasickými stavebními materiály, často i s klasickou mechanizací klade nejen na stavbaře, ale i projektanty, investory nové náročnější úkoly a přístupy. Vedle toho bude potřebné změnit i některé předpisy, technické normativy a ekonomické ukazatele. Například zkušenosti potvrzují, že produktivita práce na tzv. velké modernizaci dosahuje cca 50 až 70 % produktivity docilované v rámci těchto podniků. V oblasti pracovních sil, jichž je v určitých stavebních profesích stálý nedostatek, jeví se potřebným vedle jejich přerozdělení v rámci podniků dát těmto podnikům maximální možnost výuky vlastních učňů pro tento druh prací. Také preference v materiálně-technickém zásobování a možnost zvýšeného nákupu malé modernizace by přispěly k rozšíření této formy modernizace bytového fondu.
Jedním z nejzávažnějších problémů při provádění velké modernizace bytového fondu je její financování. Zásady pro provádění modernizace mají na mysli pouze bytový fond. Přitom součástí objektu ve staré bytové zástavbě jsou i objekty občanské vybavenosti. Kromě toho při soustředěné modernizaci je třeba řešit vedle bytových objektů i modernizaci ostatních objektů. A konečně, má-li být modernizace komplexní, musí být provedeny i rekonstrukce vodovodních, plynových přípojek, to je inženýrských sítí. Všechny tyto problémy se pak při stanovení finančního limitu pro realizaci modernizace odrážejí ve složitých otázkách plánování, financování a z toho vyplývajících složitostí fakturování provedených prací a výkaznictví. To pak vše produkuje obrovskou administrativu a má negativní dopad na "ochotu" stavebních organizací přijmout náročné úkoly při modernizaci bytového fondu.
Prakticky podle dnes platných zásad jsou práce tohoto druhu financovány ze třech zdrojů. Vlastní modernizace bytového fondu je financována ze subvence na komplexní bytovou výstavbu - údržbové práce, včetně zanedbané údržby z běžných provozních prostředků organizace, to je prostředků na údržbu a opravy a konečně modernizace objektů občanské vybavenosti (nebytových prostor), nezbytné rekonstrukce objektů technické vybavenosti nad rámec stanoveného limitu z prostředků na účelovou investiční výstavbu.
Opatření Státní plánovací komise o financování vlastní modernizace bytů v rámci komplexní bytové výstavby z investičních prostředků a nutných oprav domů z neinvestičních prostředků má svoji logiku v rámci věcného plánu. Vychází z toho, že opravy při modernizaci jsou součástí běžné údržby a oprav bytového fondu, a neměly by být zahrnovány do investičních limitů. Uvedené opatření však nutně vyvolává potřebu dvojího plánování, financování, rozpočtování, vykazování a fakturace provedených prací a dodávek. A navíc i někteří řemeslníci prakticky při stejném charakteru práce dostávají, a jak ukazují zkušenosti, rozdílný plat, což často svádí národní výbory k obcházení platných předpisů.
Také jednotně stanovené limity na modernizaci nemohou postihnout rozdílnost jednotlivých oblastí, lokalit i objektů a mají vliv na stav, kdy skutečně vynaložené náklady často stanovený limit převyšují. V tomto směru náš výbor pro národní výbory a národnosti proto plně podporuje záměry ministerstva financí ČSR změnit a sjednotit formy financování modernizace bytového fondu.
Vzhledem k tomu, že v 8. pětiletce se má modernizace bytového fondu značně rozšířit i vzhledem k získaným zkušenostem včetně značně složitých předpisů, navrhuji, aby i další orgány, zejména Státní plánovací komise se situací zabývala a přijala opatření ke zjednodušení a sjednocení stávajících předpisů. Stejně tak je třeba věnovat potřebnou pozornost vybavení podniků místního stavebnictví nezbytnou mechanizací.
Soudružky a soudruzi poslanci, při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1985 ve výboru pro národní výbory a národnosti jsme ocenili přístup ke zpracování tohoto dokumentu s tím, že ve výboru budeme i nadále věnovat pozornost hospodaření národních výborů s prostředky, které jsou jim věnovány. Tomu odpovídá i plán práce našeho výboru na rok 1985. (Potlesk.)
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Aloisu Olšanovi.
Soudružky a soudruzi, přerušuji nyní schůzi. Budeme pokračovat zítra v 9.00 hodin ráno diskusí. Jako první vystoupí poslankyně Dana Trochtová.
Děkuji vám za pozornost.
/Schůze byla přerušena v 16.55 hodin./