Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru soudruhu Tlapákovi za odůvodnění návrhu a prosím společného zpravodaje soudruha Mrázka o zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Předložený návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1985 dokladuje snahu finanční politiky svými prostředky a nástroji, mezi nimiž je právě státní rozpočet jedním z nejdůležitějších, působit na prosazování procesu intenzifikace národního hospodářství, zvyšování efektivnosti a kvality reprodukčního procesu v duchu strategické linie XVI. sjezdu strany.

Státní rozpočet vždy odráží více nebo méně reálnost státního plánu a jeho úkoly je schopen aktivně pomáhat řešit tím více, čím je plán lépe hmotně vyvážený a vybilancovaný, proporcionálně postavený a věcně podložený.

Návrh státního rozpočtu na rok 1985 navazuje na státní plán, jak jsme o něm slyšeli v předchozím výkladu, a staví na očekávané výchozí základně letošního roku.

Letošní výsledky ukazují i z pohledu rozhodujících finančních ukazatelů pokračující celkově pozitivní trend ve vývoji hospodaření, Dokladují, že se postupně daří prosazovat intenzifikační tendence a naplňovat základní záměry v tvorbě a užití finančních zdrojů. Konkrétně o tom hovoří především údaje o tvorbě zisku hospodářských organizací, jehož dynamika je založena zejména na snižování materiálových a celkových nákladů.

Nechci zde opakovat to, co již vesměs bylo přede mnou ve všech předchozích vystoupeních řečeno k dosavadnímu úspěšnému plnění plánu i rozpočtu. Z pohledu státního rozpočtu bych chtěl jenom zdůraznit, že úspěšně upevňujeme svou finanční a úvěrovou nezávislost na kapitalistickém světě a rychlejší růst zdrojů dovoluje současně ve značném rozsahu zvyšovat úroveň uspokojování osobní i společenské spotřeby.

Nezakrýváme však ani problémy a nedostatky, které náš postup brzdí. Hledat cesty k jejich řešení a odhodlaně pracovat k jejich překonávání, jak to vyznělo na 12. zasedání ÚV KSČ, je pro nás všechny aktuálním příkazem.

Z pohledu na výsledky finančního hospodaření je dokladem existujících nedostatků vývoj finančních nákladů, zejména sankčního charakteru za nedodržování hospodářských smluv, kvality výrobků a za porušování platebních a finančních předpisů, neplnění záměrů ve zhodnocování produkce ve vnitřním i zahraničním trhu apod. Ukazuje to na trvající problémy v dodavatelskoodběratelských vztazích, na stále existující a nevyužívané rezervy v zavádění výsledků vědy a techniky do praxe, o kterých zde již bylo hovořeno, ale také v plánovací disciplině, pracovní a technologické kázni apod. Nejmarkantněji se to projevuje v dosahované efektivnosti vnějších ekonomických vztahů.

Jak je uvedeno, soudružky a soudruzi, dotace na finančně ekonomické nástroje v zahraničním obchodě budou v letošním roce překročeny a dosáhnou celkové výše 7,6 mld Kčs. Právě překročení rozpočtovaných výdajů v této oblasti spolu s překročením dotací na finančně - ekonomické nástroje v zemědělství narušuje vyrovnanost státního rozpočtu ČSR.

Můžeme konstatovat, že ve vnějších ekonomických vztazích se zatím neprojevilo to, co je charakteristické pro vývoj "vnitřní" ekonomiky a co se nepříznivě odráží i ve výsledcích finančního hospodaření - tj. růst tvorby zisku hospodářských organizací, jehož dynamika je založena zejména na snížení nákladů, především materiálových.  

To je nesporný výraz intenzifikačního procesu. Avšak zřejmě to nestačí. Dosahujeme sice lepších výsledků ve srovnání s minulým nebo předminulým rokem, ale stále ještě nejsme všude na takové úrovni, která snese náročná měřítka vyspělých zahraničních trhů.

Náš dosavadní postup v intenzifikaci je pomalý, není stále ještě výsledkem výraznějších strukturálních přeměn a inovací vyšších řádů, založených na širším uplatnění vědeckotechnického pokroku ve výrobě samé. Dosavadní postup je podle našich poznatků stále spíše výsledkem racionalizačních snah a lepšího hospodaření, někde doslova vynuceného direktivním způsobem.

Při tom všem stále nedokážeme důsledně realizovat vytýčené záměry národohospodářského plánu.

Svědčí o tom odchylky ve skutečném užití vytvořených zdrojů proti záměrům plánu. Soudružky a soudruzi. I státní rozpočet se realizuje v poněkud jiné struktuře příjmů a výdajů, než bylo založeno.

Výsledky zahraničního obchodu v letošním roce ukazují, že např. ve vztahu k socialistickým zemím máme stále aktivní saldo obchodní bilance tam, kde jsme jej neplánovali a roste tlak na vytváření pasíva vůči SSSR rychleji, než stanoví plán, dovozní ceny rostly za uplynulé období zhruba 4x rychleji než naše vývozní ceny apod.

Ve vztahu k nesocialistickým zemím se na plnění vývozu stále výrazně podílí vývozy surovinového charakteru, zaostávají strojírenské resorty, není naplňována plánovaná celková úroveň rozdílového ukazatele při vývozu a vyššího, než plánovaného rozdílového ukazatele je dosahováno pouze v chemickém a hutním průmyslu.  

Návrh státního rozpočtu na rok 1985 předpokládá další prohloubení pozitivních tendencí a je náročnější.

Ve srovnání s očekávanou skutečností letošního roku je možné uvést, že

- roste podíl rozpočtových příjmů od hospodářských organizací na celkových příjmech;

- dosti progresívně se zvyšuje tvorba zisku ve státních hospodářských organizacích ústředně řízených, přitom na přírůstku zisku se bude podílet zvýšení výkonů v rozsahu 20,5 % a snížení nákladů 79,5 %;

- zvyšuje se podíl zisku v upravených vlastních výkonech, které rostou rychleji než celkové výkony;

- předpokládá se lepší využití zásob;

- čistý přínos státních hospodářských organizací do státního rozpočtu roste zhruba o 1/3.

Lze říci, že celkově je návrh progresívnější, zejména v těch částech, které působí na růst zdrojů. Přesto si myslíme, že nelze konstatovat, že jsou ze strany rozpočtu plně uspokojeny všechny potřeby, zejména pokud jde o dlouhodobě neřešené specifické problémy ČSR. Mám na mysli zejména ekologické problémy, ale nejenom ty, potřeby oblastního rozvoje, zejména západního pohraničí, rozvoj infrastruktury i větší prostor pro údržbu bytového i nebytového fondu apod. Je nám jasné, že nelze samozřejmě všechny potřeby pokrýt najednou. Jsme si toho plně vědomi, a proto oceňujeme, že i návrh státního rozpočtu na rok 1985 zakládá v tomto směru první potřebné předpoklady k postupnému řešení situace.

Návrh rozpočtu také reálně počítá s pokračujícími nepříznivými vlivy působícími na vyrovnanost státního rozpočtu. Mají pramen jednoznačně v nedostatečné efektivnosti, případně i v uplatňovaných ekonomických nástrojích. Např. dotace na finančně ekonomické nástroje zahraničního obchodu se navrhují ve výši 7,66 mld Kčs, což je o 4,4 % výše než v letošním roce, neinvestiční dotace, které se poskytují převážně organizacím zemědělsko-potravinářského komplexu, se navrhují ve výši 13,96 mld Kčs, což je o 1 % výše než v letošním roce. Zde se intenzifikační proces, který musí být spojen s růstem efektivnosti, projevuje zatím nedostatečně.

Na 12. zasedání ÚV KSČ byl znovu zdůrazněn klíčový význam účinnějšího a pružnějšího řízení národního hospodářství. Přitom byla rovněž zdůrazněna složitost a náročnost tohoto požadavku spolu s potřebou analytického pohledu na celou oblast řízení.

Pro příští rok přijala na základě usnesení federální vlády i česká vláda svým usnesením řadu zásad a pravidel, které přinášejí určité změny dosavadního způsobu hospodaření v některých oblastech. Domnívám se, že ne všechny lze hodnotit jednoznačně pozitivně.

Především se navrhuje uplatnit podle navržených zásad federální vlády dodatkový odvod k odčerpání dočasně volných zdrojů ze zisku. Tento dodatkový odvod bude uplatněn na průmyslové a stavební organizace a stanoví jej na příslušný rok absolutní částkou nadřízený ústřední orgán.

Bude se provádět měsíčně 1/12 z celkové částky. Jde, soudružky a soudruzi, myslím o opatření výrazně proti principům a zásadám vyhlašovaným v rámci Souboru opatření a bude nutno kriticky zhodnotit jeho dopad na jednání chozrasčotní sféry. Zřejmě zatím nebyla nalezena jiná vhodnější forma pro odčerpání vysokých zisků hospodářských organizací. Domnívám se, že by se nemělo jednat o systémové opatření a mělo by se intenzívně hledat principiálnější řešení.  

V této souvislosti se nelze poznámkou nezmínit o kvalitě našich velkoobchodních cen, resp. cenové politiky vůbec. Zde je podle našeho názoru jedna z příčin toho, proč máme sice ekonomicky velmi příznivé výsledky doma a nepříznivé v zahraničí. U nás je pravidlem, že inovovaný výrobek je prostě dražší. To není jen odrazem toho, že má třeba lepší parametry nebo vyšší užitné vlastnosti. Je to mimo jiné důsledek i skutečnosti, že našeho výrobce nic nenutí hledat obtížnější cestu na výrazné snižování vlastních nákladů. Celý mechanismus totiž stále funguje tak, že je možné pokrývat vyššími cenami i vyšší náklady, což je také pro každého výrobce výhodnější.

Usnesením vlády ČSR ke státnímu rozpočtu na rok 1985 je rovněž navrhováno opatření k omezení nežádoucích dopadů finančně ekonomických nástrojů zahraničního obchodu na státní rozpočet, zejména v případech nadplánovaných neefektivních vývozů (dotace na finančně ekonomické nástroje zahraničního obchodu u VHJ, jež vypořádávají se státním rozpočtem rozdíly kupních a velkoobchodních cen, budou poskytovány jen do výše odpovídající plánované efektivnosti - posuzováno podle rozdílového ukazatele). Domníváme se, že je to žádoucí opatření a tlak na řešení efektivnosti ve výrobě samé, to znamená u jednotlivých výrobců.

Bylo rovněž navrženo a naší vládou schváleno, aby v roce 1985 diferenciální příplatky, příplatky a prémie byly zemědělským podnikům a družstvům vypláceny pouze do výše plánované produkce živočišné výroby, resp. do výše smluvních dodávek. Podrobněji o tom hovořil v předchozím vystoupení soudruh ministr Tlapák. Na prvý pohled jde alespoň z hlediska státního rozpočtu o žádoucí opatření, protože zde je jedna z příčin tlaku na jeho nevyváženost. Celý problém by asi nebyl problémem, kdyby se podařilo postavit reálný, ale maximálně náročný plán zemědělské produkce.  

Schválený postup v sobě ovšem skrývá jedno nebezpečí. Podařilo se celkově zvednout zemědělskou produkci dosti podstatným způsobem a bylo by jistě nežádoucí jakýmikoli opatřeními utlumit iniciativu zemědělských podniků a organizací. Zde je třeba postupovat především s ohledem na celospolečenské zájmy a vidět dopad přijímaných opatření i z dlouhodobějšího pohledu.

Klade to ovšem i oprávněné nároky na zemědělce, aby důsledněji využívali existujících vnitřních rezerv, které jsou zejména ve značně rozdílných výsledcích řady zemědělských družstev a organizací, jež hospodaří v podobných podmínkách.

Opatření, o kterých jsem v souvislosti s usnesením vlády k návrhu státního rozpočtu na rok 1985 hovořil, vesměs směřují do oblasti řízení. VHJ a podniky musí spolu s resorty věnovat řízení a organizaci práce patřičnou pozornost. Zde jsou stále značné, poměrně snadno dostupné a nic nestojící rezervy. Jejich zapojení do procesu rozvoje ekonomiky nemusí stát naši společnost žádné prostředky.

Bohužel, v praxi se ukazuje, že jsou stále vedoucí pracovníci, a není jich málo, kteří se vyhýbají rozhodování zejména ve věcech konfliktních, nových, neodzkoušených, a tím v jistém slova smyslu rizikových a domnívají se, že tím zmenšují riziko své osobní odpovědnosti. Dosahují sice svých osobních cílů, tím že mají bezkonfliktní a spokojený život, ale společnost na ně doplácí. Vedoucí pracovník na kterékoliv úrovni musí umět včas a správně rozhodnout i o nepopulárních věcech, nejen vyžadovat od společnosti prostředky pro plnění úkolů, ale také vycházet vstříc celospolečenským potřebám.

Jsou to především otázky dodržování plánovací disciplíny, technologické kázně, využívání pracovní doby, jak jsem se již zmínil. Jsou to ale i další otázky, které nelze úspěšně řešit jinak, než angažovaným a aktivním přístupem především vedoucích pracovníků chozrasčotní sféry. Mám zde na mysli otázku kvality norem, překonávání objektivně existujících organizačních bariér a podobně.

Při svých průzkumech jsme si např. ověřovali příčiny někde úspěšného, někde méně úspěšného uspokojování potřeb vnitřního i zahraničního trhu. Jednou z podstatných příčin je stále existující nedostatečná spolupráce výroby s obchodem. Tady musí výrobci i komerční pracovníci v konkrétních podmínkách vždy společně hledat cesty optimálního, celospolečensky žádoucího postupu. Asi se zde již nevystačí s tradičními formami, ale je třeba hledat užší vzájemná propojení. Jestliže chybí mnohde úplné informace o vývoji situace na trhu, kvalifikované prognostické a teritoriální průzkumy, pak většinou chybějí i perspektivní výrobní programy, které by měly vycházet právě z těchto informací. Vede to ve svých důsledcích k růstu zásob obtížně prodejných hotových výrobků na jedné straně a např. k trvalým dlouhodobým ztrátám zákazníků ve vztahu k zahraničnímu obchodu, nedostatečnému uspokojování potřeb vnitřního trhu v sortimentech apod.

Naše poznatky nás vedou i k dalším námětům, které by asi bylo vhodné zvážit, zejména v dalším postupu prací v přípravě 8. pětiletky.

Velmi kritizovanou oblastí činnosti národních výborů je údržba bytového fondu. Nedostatečná údržba způsobuje velké ztráty nejen ekonomické, ale i politické. Je to obzvlášť citlivé proto, že bez aktivní účasti občanů se těžko docílí nápravy. Ovšem své poslání musí dobře plnit především příslušné orgány a organizace, zejména podniky bytového hospodářství. Zde stále není vše v pořádku. Je to věcí národních výborů v prvé řadě, ale nejen jejich.

Na existenci současných problémů s údržbou bytového fondu mají svůj podíl i stavbaři. To zde již odeznělo.  

Je s podivem, že například na 6 let starý panelový obytný dům s rovnou střechou, se musí nakonec udělat další dřevěná střecha, aby nezatékalo. To není dobrá vizitka pro stavbaře a takovéto problémy tzv. malá údržba zřejmě vyřešit nemůže.

Další oblastí zostřené pozornosti shora i zdola jsou služby, zejména placené služby obyvatelstvu. Před časem byly vytvořeny základní podmínky pro to, aby bylo možné tyto služby provozovat rentabilněji, ale také kvalitně a na takové úrovni, aby občané byli spokojeni. Ne všude se to daří.

Správné řešení je možné hledat pouze v důsledné realizaci závěrů nejvyšších stranických orgánů, konkrétně 6. zasedání ÚV KSČ. Především však nelze spoléhat pouze na aktivitu jednotlivců, ale své poslání musí naplňovat příslušné organizace státního i družstevního sektoru.

Bylo by možné poukázat kriticky na další oblasti, např. obchod, dopravu apod. Také je však možné uvádět řadu příkladů toho, že když se postupuje důsledně a iniciativně se využívá všech konkrétních možností, daří se úspěšně vytvářet podmínky pro spokojenost našich občanů. Návrh státního rozpočtu na rok 1985 vytváří v tomto směru další příznivé předpoklady, které je možné mimo jiné dokumentovat plánovaným růstem osobní i společenské spotřeby.

Ještě jednu poznámku bych chtěl uvést k otázce životního prostředí v souvislosti s prostředky, které do této oblasti státní rozpočet určuje a v souvislosti se záměry, položit v akci "Z" důraz na realizaci staveb, směřujících k ozdravění životního prostředí. Tyto záměry se setkávají s naší plnou podporou.

Musíme však docílit toho, aby byly vytvářeny komplexní předpoklady pro plné využití prostoru, který se zde otvírá.  

Je to otázka technologií i otázka kapacity, jak na to bylo upozorněno při jednání našich výborů v přípravě na dnešní schůzi. Tyto otázky je třeba dořešit, aby nedocházelo ke zbytečnému odkládání v realizaci těch nejpotřebnějších záměrů. A potřeba všude působit na ozdravění životního prostředí je jedna z nejnaléhavějších.

Soudružky a soudruzi, předložený vládní návrh státního rozpočtu ČSR na příští rok vychází vstříc plnění základního cíle XVI. sjezdu - upevňovat a podle reálných možností posilovat životní úroveň a sociální jistoty našeho obyvatelstva. Splňuje rovněž podmínku vyrovnanosti příjmů a výdajů.

Všechny výbory ČNR projednaly návrhy přikázaných rozpočtových kapitol a vesměs je vzaly na vědomí bez připomínek, pouze z jednání výboru ČNR pro zemědělství a výživu vyplynulo doporučení, aby byly v příslušné kapitole státního rozpočtu na rok 1985 zohledněny dopady listopadové kalamity, se kterou se musí resort ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR vypořádat. Byli jsme informováni, že tato záležitost bude vzata v úvahu a vláda ji řeší.

Výbory pro plán a rozpočet a ústavně právní ve své společné schůzi projednaly vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu na rok 1985 v té podobě, jak je dnes předložen. Byly tedy splněny všechny podmínky pro to, abych mohl jako společný zpravodaj doporučit dnešní schůzi České národní rady přijmout předložený vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČSR na rok 1985. Při jeho realizaci musíme všichni společně hledat cesty k důslednému naplňování požadavků, které vytyčilo nedávno skončené 12. zasedání ÚV KSČ. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Mrázkovi za zpravodajskou zprávu.

Přistoupíme nyní, soudružky a soudruzi, ke společné rozpravě k prvému a druhému bodu pořadu. Do rozpravy se zatím přihlásili tito poslanci: Miroslav Novotný, Anna Langerová, Alois Olšan, Miloslav Štorkán, Dana Trochtová, Josef Meier, Čestmír Adam, Marta Kotasová, Jiří Hrdlička, Otakar Novotný, Jiří Fleyberk, Zdena Žáková a Jan Uřičář.

Dávám slovo prvému přihlášenému řečníkovi poslanci Miroslavu Novotnému.

Poslanec Miroslav Novotný: Vážené soudružky a soudruzi, ve zprávě české vlády přednesené místopředsedou s. Krčem i soudruhem Tlapákem byly oceněny dobré výsledky v plnění úkolů v letošním roce. Také pro hospodářství, řízené národními výbory v našem Západočeském kraji to byl úspěšný rok. Osvědčilo se důsledné projednávání úkolů s pracujícími i přijetí konkrétních opatření na všech řídících stupních v podnicích i na závodech.

Výrazný podíl na plnění úkolů měl i rozvoj socialistické soutěže a závazkového hnutí ke 40. výročí Slovenského národního povstání a závěry 10. pléna ÚV KSČ. Podniky a hospodářské organizace řízené národními výbory v úhrnu překračují plánované úkoly a jsou vytvořeny reálné předpoklady pro splnění celoročních úkolů včetně překročení plánované produktivity práce o 1 % a úspory materiálových nákladů o více než 0,5 %. V současné době jsou na všech úrovních řízení rozpracovávány úkoly státního prováděcího plánu na rok 1985 tak, jak je přijala česká vláda. I v hospodářství národních výborů jsou stanovené cíle proti předcházejícímu období podstatně náročnější. Dosavadní průběh projednávání rozpisu plánu na příští rok s řídícími národními výbory a vedoucími hospodářskými pracovníky potvrzuje, že pro zvýšení dynamiky v tvorbě celospolečenských zdrojů národního důchodu a pro splnění cílů 7. pětiletky, jak o tom hovoří závěry 12. plenárního zasedání ÚV KSČ jsou možnosti. Většina vedoucích pracovníků podniků i národních výborů přistupuje k převzetí úkolů plánu dobře, i když jejich představy byly často dost odlišné. Diskuse zvláště z hlediska místní výroby a služeb je kolem zisku, který celkově stoupá o více než 30 %. V této souvislosti se připomínají závěry 6. pléna ÚV KSČ, kde se hovořilo o rentabilitě, ale ne o tak vysoké ziskovosti.

Při projednávání plánu s okresy se připomínají problémy s trvajícím neúměrně vysokým přesunem kapacit Pozemních staveb mimo Západočeský kraj. Vždyť ze stavu Pozemních staveb Karlovy Vary je mimo kraj přes 60 % kapacit a ze stavu plzeňského podniku přes 30 %. To skutečně nevytváří nejlepší podmínky pro zajišťování úkolů bytové a investiční výstavby i modernizaci starého bytového fondu. Celkově však při projednávání plánu na úrovni KNV je převzatý úkol, tak jak byl pro rok 1985 stanoven vládou ČSR, zabezpečován bezezbytku. Pozitivně jsou přijímána mzdová opatření, vyhlášená usnesením federální vlády č. 250 pro školství, zdravotnictví a sociální zabezpečení, Vzhledem k omezeným možnostem investiční výstavby je vítána možnost výjimky pro přístavby a nástavby škol, kterých bude realizovat v roce 1985 pět v hodnotě téměř 25 mil. Kčs.

Vítáme také, že se v plánu začíná projevovat úsilí české vlády pomoci řešit složité problémy území při západní hranici, o kterých se několikrát hovořilo i zde v ČNR.

Objem rozpočtu národních výborů Západočeského kraje zajišťuje úkoly státního plánu rozvoje plně. Rozpočtem je také vytvářen žádoucí tlak na mobilizaci vlastních příjmů národních výborů, efektivnost a hospodárnost vynakládaných prostředků. Za jeho klad pro rok 1985 považujeme zařazení objemu výdajů na specifické potřeby kraje ze státního rozpočtu již ve fázi rozpisu. Dosud se tato oblast řešila poskytováním přechodných výpomocí na začátku roku, což ztěžovalo sestavení rozpočtu fondu rezerv a rozvoje.

Nespoléháme jen na dotace ze státního rozpočtu, ale usilujeme dohlídkovou činností i ve spolupráci s finančními správami působit na plnění zemědělské daně i jiných druhů daní a poplatků a tím zabezpečovat vlastní příjmovou základnu národních výborů. Tak např. v tomto roce bylo doměřeno na daních přes 30 mil. korun, což se kladně odráží v základě disponibilních zdrojů k finančnímu zabezpečení volebních programů v budoucím roce.

Program hospodárnosti pro 7. pětiletku přijatý vládou ČSR vytýčil také řadu úkolů ve snižování společenských nákladů na řídící a správní aparát. Jde nesporně o problém, který je v centru pozornosti široké veřejnosti, proto jsme mu věnovali v ústavně právním výboru ČNR značnou péči.

Podle našich poznatků se postupně daří v jednotlivých resortech, jak se o tom zmínil také s. Tlapák, realizovat některá opatření přijatá vládou ČSR ke snižování rozsahu administrativy. Projevuje se to např. v redukci počtu sledovaných údajů statistických výkazů a plánovacích formulářů. Došlo k určitému zjednodušení při sestavování rozpočtů národních výborů i v daňové oblasti. Rovněž ve snižování počtu pracovníků na úseku státní správy je dosahováno předpokládaných výsledků. Celkově však zjednodušování a snižování administrativní náročnosti je dosud nevýrazné a administrativa se prakticky nesnížila.

Při jednání v ústavně právním výboru jsme se shodli na tom, že v realizaci úspor v oblasti administrativních prací jsme stále na počátku a to i přesto, že je vynakládáno značné úsilí. V řadě případů je účelnost a potřeba současného rozsahu informací sporná, přetrvává způsob řízení, opírající se o množství různých podkladů, zpráv a přehledů, které často jen dílčím způsobem dokreslují stav a nemají podstatný vliv na zkvalitňování řídící práce.

Také ke snižování počtu pracovníků, zejména v chozrasčotní sféře, jak ukázaly zprávy ministerstva financí ČSR i Výboru lidové kontroly ČSR se nepřistupuje na všech pracovištích s plnou odpovědností.

Velké rezervy zůstávají ve zvyšování účinnosti výpočetní techniky a mechanizace administrativních prací, kterým často chybí komplexnost i cílevědomost.

I této oblasti se plně týkají závěry pléna ÚV KSČ k vědeckotechnickému rozvoji. Proto myslím, že není od věci připomenout tento úkol také nyní, při projednávání plánu na rok 1985 a věnovat otázkám řešení administrativní náročnosti maximální pozornost. Plně ji chápat jako součást řídící činnosti na všech stupních. Několikrát bylo dnes již připomenuto, že plán příštího roku budeme zabezpečovat v roce 40. výročí osvobození slavnou Sovětskou armádou. To je jistě zavazující. Chceme se proto také v našem kraji s úkoly vypořádat úspěšně a přivítat tyto slavné události i splněním volebních programů v upravených a všestranně zkrášlených městech a obcích.

V našem kraji nalezlo kladnou odezvu Provolání ústředních orgánů ke 40. výročí osvobození. K nejvýznamnějším ohlasům patří Tachovská výzva ke zlepšení vzhledu měst a obcí. Přihlásily se k ní všechny národní výbory v kraji, orgány Národní fronty a četné její organizace, na výzvu pozitivně reagovaly i mnohé občanské výbory, stejně jako podniky a závody.

Např. v okrese Klatovy národní výbory uzavřely 766 konkrétních dohod na úpravy a opravy, z toho 239 s podniky a závody a 527 s organizacemi Národní fronty. Ke zvelebení bylo vybráno 1224 objektů a 881 rodinných domků a podobně je tomu i v ostatních okresech. V mnoha místech se úspěšně daří záměry realizovat. Mezi nejlepší patří Kašperské Hory, Sušice, Planá atd. Na Karlovarsku z hodnoty 19,5 mil. Kčs, na které jsou uzavřeny závazky a dohody bylo koncem září 9 mil. již realizováno. Konkrétní výsledky hlásí národní výbory ze všech okresů, zvláště z okresu Tachov, kde jako průkopníci této iniciativy chtějí dosáhnout nejlepších výsledků.

Soudružky a soudruzi, plán na příští rok je nesporně velmi náročný, nebude snadné jej naplnit ve všech směrech, ale zkušenosti z tohoto roku ukazují, že rezervy máme a známe i cesty, jak je mobilizovat. Klademe proto důraz na dobré projednání plánu s pracujícími, aby se využilo jejich umu, znalostí i zkušeností, aby se maximálně propojilo úsilí řídících a realizačních složek. Chceme, aby rok 1985 byl v ekonomice, v našem Západočeském kraji nejúspěšnějším rokem pětiletky. Doporučuji soudružky a soudruzi, abychom podpořili prováděcí státní plán rozvoje národního hospodářství i předložený státní rozpočet ČSR na rok 1985. (Potlesk.)