Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Brisudovi, slovo má poslanec Milan Grande.

Poslanec Milan Grande: Soudružky a soudruzi poslanci, při projednávání otázek rozvoje Severočeského kraje na dnešním plénu není možné a bylo by to neúplné se nezmínit o oblasti školství a kultury jako nezbytné součásti komplexního rozvoje nejen kraje, ale i lidí zde pracujících a žijících. Z hlediska rozvoje národního hospodářství má kraj své významné místo v současné i příští etapě vyplývající ze závěrů XVI. sjezdu KSČ a plén ÚV KSČ na něj navazujících. Na plnění těchto úkolů se podílí celá oblast školské a kulturní politiky naší KSČ, vytvářející harmonický soulad mezi prací, výchovou, vzděláním a životními podmínkami pracujících občanů tohoto kraje.

Proto řada poslanců našeho výboru měla možnost přímo na místě vidět, i v jednání s odpovědnými pracovníky se přesvědčit, jaká pozornost je věnována výstavbě škol, kolejí, materiálně technickému vybavení. Zkrátka s těmi otázkami, jež zabezpečují společně s národními výbory, pedagogy a výchovnými pracovníky generaci mladých lidí politicky, odborně a morálně připravenou k zabezpečování úkolů spojených nejen s rozvojem této oblasti, ale ve své podstatě přinášející nemalý podíl k rozvoji naší socialistické společnosti. Je skutečností, že všichni pracovníci působící v oblasti školství jsou si vědomi velké odpovědnosti, jež pro ně vyplývá z realizace koncepce nové výchovně vzdělávací soustavy užším sepětím školy s praxí, s kvalitnější přípravou mladého člověka na budoucí povolání a život. Jsou i zde však věci, kde vedle dobrého, pozitivního a prospěšného se promítá řada problémů, které zpomalují a někdy i ztěžují rychlejší naplňování vytýčených cílů. Je to předně otázka dostatečného počtu kvalifikovaných učitelů.

Počty absolventů Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem nestačí krýt potřebu pedagogických kádrů a navíc po skončení studia nastupují jen minimálně na základní školy tohoto kraje. A tak jsme každoročně svědky toho, že v řadě krajů jsou problémy s rozmístěním absolventů pedagogických fakult, zatímco v Severočeském kraji učitelé chybí. Zde bude třeba, aby školští pracovníci vyvinuli ve své každodenní práci s žáky větší úsilí v pochopení celospolečenských potřeb.

Odpovídající pozornost je věnována výchově mládeže pro dělnická povolání. Dokladem toho jsou SOU textilní Varnsdorf, stavební Duchcov a bižuterní Jablonec, kde je dosahováno velmi dobrých výsledků. Žáci jsou mistry svého oboru, dobrými a spolehlivými pracovníky. Ale ani v této oblasti nejsou věci bez nedostatků. Stále přetrvávají kádrové problémy na středních odborných učilištích, kde kvalifikace učitelů a mistrů odborné výchovy je nízká. Potvrzuje to skutečnost, že více než polovina učitelů vzdělávacích předmětů a zhruba 70 % učitelů odborných předmětů, mistrů odborné výchovy a vychovatelů je bez potřebné kvalifikace. Do toho se promítá značná fluktuace. Negativní dopad to má i na některá střední odborná učiliště, kde je vysoká propadovost učňů a slabší úroveň výchovně vzdělávací práce.

Důležitou podmínkou pro zvýšení účinnosti výuky a výchovy na SOU je materiální zabezpečení. Mnohé v posledních letech bylo vykonáno rozšířením a modernizací učilišť. Přesto zbývá ještě nemálo vykonat při odstranění nedostatků učeben, dílen, ubytovacích kapacit, ale též z hlediska zabezpečení špičkové techniky a technologie odpovídající současným potřebám a požadavkům výchovného procesu. Zde rozhodující úlohu musí sehrát závody a podniky. Že to jde, jsme viděli na průzkumu SOU hornického, který je dokladem všestranné úrovně a skvělých podmínek pro práci, výchovu i sportovní vyžití. Snad je to příklad i výzva ostatním podnikům a závodům k následování. Právě ony si musí uvědomit, že dorost, nastupující nová směna, musí zvládnout a získat vědomosti v minulosti nevyžadované. Jen v úzké symbióze ovládnutí teoretických znalostí, ruční dovednosti, nové technologie a techniky přijde do závodů mladá generace připravená a schopná plnit úkoly související s rychlejším uplatňováním a zaváděním vědeckotechnických poznatků do výroby.

Zároveň k této části bych chtěl říci, že je potřebné vyloučit takové přístupy, kdy v době provozního výcviku a zkouškového období místo co by žáci znásobili úsilí pracovat podle osnov, jsou někdy používáni na práce nesouvisející s jejich závěrečnou přípravou.

A nyní k otázkám kultury, bez níž si nelze představit rozvoj naší společnosti, výsledků jež dosahujeme, i každodenně obohacující náš život o nové poznání duchovních hodnot, ve svém celku se promítající na formování socialisticky myslícího, jednajícího a konajícího člověka.

V kraji, který má silné revoluční tradice, jsou vytvořeny podmínky pro plný kulturní život. Potvrzením toho je síť divadel, kin, kulturních zařízení, muzeí, galerií, výstavních prostor, kluboven. Jakou péči věnuje naše společnost této oblasti, můžeme nejlépe dokumentovat na hornickém Mostu, jeho celkovém architektonickém, urbanistickém řešení, včetně moderní, na vysoké úrovni kulturní sítě. Nejinak je tomu na nových sídlištích. Z toho vyplývá možnost aktivního rozvoje kulturně výchovné činnosti, jež je středem pozornosti všech státních orgánů, institucí i organizací Národní fronty. Své neodmyslitelné místo v tomto kraji má systém mládeže a kultura. Jen v minulém roce bylo zorganizováno přes 27 tisíc akcí s účastí 1,4 mil. žáků. Rovněž systémový přístup k tvorbě i realizaci jednotných plánů KVČ přináší své výsledky v součinnosti a koordinaci partnerů při jednotném výchovném působení. Vycházeje z toho rozmach doznala ZÚČ, v níž působilo přes 2400 souborů s více než 42 tisíci účastníky, z čehož prakticky 2/3 tvořila mládež. Přes nesporně prokazatelně dobré výsledky i zde existují problémy. Ať už jde o komerční přístup ke kultuře, nedokonalá znalost lidí a jejich potřeb, někde nízká úroveň řídících pracovníků i nedostatečná jejich odborná připravenost, ale i politická nezkušenost. Přetrvávají nedostatky v povolovacím řízení, předně na úseku společenské zábavy. Myslím, že jde o otázky, které jsou v silách odpovídajících funkcionářů je řešit v zájmu dalšího prohloubení účinnosti KVČ právě v této oblasti i při jednotném působení mezi veřejností.

Je ještě jedna věc, které je nutno věnovat maximální úsilí. Při jednání skupiny poslanců s funkcionáři pracujícími v oblasti kultury se na nás obrátili s prosbou týkající se tvorby nového hudebního zákona i zákona o státní památkové péči. Protože jde o otázky, jež dále pomohou rozvinout šířeji práci v oblasti kultury, odpovědněji a cílevědoměji ji realizovat, plně tento požadavek podporujeme.

Závěrem chci říci, soudružky a soudruzi, že získané poznatky nás, poslanců kulturního a školského výboru, jsou velmi cenné. Přesvědčili jsme se, že při složitostech spojených s rozvojem Severočeského kraje, školství a kultura, správně řízeným a usměrňovaným pojetím je nástrojem kvalifikované přípravy, výchovy, vzdělání, rozvojem osobnosti člověka i vhodně působícím faktorem životního stylu lidí prodchnutých socialistickým vlastenectvím a internacionalismem. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Milanu Grandemu, slovo má poslankyně Krista Bartíková.

Poslankyně Krista Bartíková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, navazuji na zprávu společné zpravodajky, v níž hovořila o práci národních výborů v Severočeském kraji. V souladu se závěry 6. zasedání ústředního výboru KSČ zdůraznila úkoly národních výborů při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje území spravovaných národními výbory. Právní předpoklady pro plnění této funkce národních výborů vytvořila druhá novela zákona o národních výborech. Ve výboru pro národní výbory a národnosti jsme si ověřili, jak se národní výbory s úkoly stanovenými v této oblasti vyrovnávají, jak zabezpečují proporcionalitu a efektivnost v rozvoji ekonomiky a ve vytváření podmínek života lidí v územních obvodech v Severočeském kraji.

Ve svém vystoupení bych se chtěla soustředit jen na některé otázky, které z hlediska podmínek pro rovnoměrný rozvoj kraje pokládáme za rozhodující.

Potvrdilo se to, co již odeznělo v dnešním jednání, že všestranný rozvoj kraje je odvislý od výhledu rozvoje paliv, energetiky a chemie. Ukázalo se též, že v důsledku rychlého růstu těžby zastaraly dříve zpracované a schválené územní plány. Projevuje se to i ve volebních programech Národní fronty. Tak například v okrese Chomutov byly volební programy sestavovány se zaměřením na stavby v investiční části akce "Z". Některé akce musely být z volebních programů vyřazeny, a to pro postupující těžbu. Takováto nestabilita volebních programů, vyvolaná změnou původních těžebních záměrů, jistě nemůže přispět k aktivitě a tím méně k iniciativě občanů, kteří se na plnění volebních programů podílejí.

Na úrovni krajského a okresních národních výborů byly zpracovány a projednány koncepce rozvoje některých odvětví, například zdravotnictví, dopravy, kultury, místního hospodářství, obchodu, zemědělství a potravinářského průmyslu, místního stavebnictví, sociální péče a školství. I tento předpokládaný rozvoj je do jisté míry ovlivňován nevyjasněností koncepčních záměrů některých resortů.

Severočeský kraj má specifické podmínky ve vytváření ekonomických a finančních vztahů národních výborů k ústředně řízeným organizacím. Výrazně se na jeho území projevuje účast organizací, především z odvětví paliv a energetiky, na financování zdrojů pro infrastrukturu, a to ve formě náhrad za způsobené škody na životním prostředí a příspěvků na odstranění důsledků těchto škod. Intenzita těchto nástrojů však zdaleka neodpovídá rozsahu negativního vlivu těžby uhlí a provozu elektráren na životní prostředí. Velké možnosti jsou dány sdružováním činností a prostředků socialistických organizací a národních výborů. K tomu rada krajského národního výboru schválila "Zásady sdružování prostředků a činností" a okresní národní výbory tyto zásady konkretizují na podmínky okresů. Výsledky jsou dobré, ale i méně dobré. Vcelku možno říci, že uvedené zásady nejsou dosud plně využívány, jak by to bylo potřebné. Příčinou není nezájem národních výborů, ale mohli bychom říci určitá nejistota ústředně řízených organizací, pokud jde o jejich možnosti při uzavírání smluvních závazků. To je také důvod, proč národní výbory dosud nevyužívají svého práva ukládat organizacím povinnost sdružovat prostředky. A tím se neplní usnesení rady KNV.

Pozitivně je třeba v kraji hodnotit činnost rad ředitelů jako aktivu národních výborů. Funkcionáři Okresního národního výboru v Chomutově nám potvrdili, že národní výbory úzce spolupracují s podniky, které mají sídlo v okrese. Na druhé straně se však uvádí, že obtížnější je jednání s nadřízenými útvary podniků. Konkrétně se konstatuje, že České energetické závody Praha přesouvají odpovědnost na koncernový podnik Elektrárna Tušimice, přičemž řešení některých problémů se neobejde bez pomoci tohoto generálního ředitelství. Jde o nedostatek ukládacích prostor pro popel a výměnu odlučovačů popílku v daném termínu na elektrárně Prunéřov I. Centrální orgány by měly důsledněji sledovat vývoj nepříznivých dopadů na životní prostředí a účinněji pomáhat při jejich zmírňování.

Ze získaných poznatků, jak jsem je uvedla, vyplývá, že národní výbory musí důsledně pokračovat ve spolupráci s příslušnými orgány na zpracování koncepcí rozvoje kraje a okresů a pokračovat v úsilí o konkretizaci výsledků při sdružování prostředků a činností organizacemi, které národní výbory neřídí, a to tak, aby celospolečenské potřeby kraje byly plně zabezpečovány.

Chtěla bych se ještě dotknout práce podniků místního stavebnictví, které jsou řízeny národními výbory. Vývoj struktury stavebních prací těchto podniků není nejpříznivější, což ovlivňuje výsledky v čerpání prostředků, určených na údržbu i na modernizaci bytového fondu. Tento stav je do značné míry ovlivněn značným zapojením podniků místního stavebnictví do úkolů středně řízeného stavebnictví. Tento stav brání také do značné míry tomu, aby podniky místního stavebnictví plnily své úkoly. To je také patrné na tom, že v Severočeském kraji zaostává modernizace bytového fondu.

Soudružky a soudruzi, nejen uvedené problémy, o nichž jsem hovořila, ale i další, které souvisejí se zdokonalením činnosti národních výborů po 6. zasedání ÚV KSČ - jako je práce volených orgánů národních výborů, rozvoj služeb apod. - byly předmětem jednání plenárního zasedání Severočeského krajského národního výboru a zabývala se jimi i vláda ČSR. Usnesení vlády ČSR rada krajského národního výboru rozpracovala do konkrétních opatření, která sledují zvýšení účinnosti práce národních výborů všech stupňů v celém kraji.

Výbor pro národní výbory a národnosti bude plnění těchto opatření nadále sledovat, jsem přesvědčena, a se mnou výbor pro národní výbory a národnosti, že se to jak radě KNV, tak všem národním výborům podaří. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Kristě Bartíkové. Slovo má poslanec Jiří Starý, připraví se poslanec Josef Rota.  

Poslanec Jiří Starý: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, s průmyslovým rozvojem Severočeského kraje, jak již zde bylo řečeno, je velmi úzce spjata problematika ochrany životního prostředí. Jejímu řešení věnují stranické a státní orgány trvale zvýšenou pozornost. Postupně jsou realizována konkrétní technická opatření často investičně velmi náročná k tomu, aby se zlepšila kvalita ovzduší, vody i půdy v tomto kraji. I když jde o otázky převážně výrobně technického charakteru, je třeba říci, že významnou úlohu v péči o životní prostředí sehrává i socialistické právo. Důsledné dodržování právních předpisů může v řadě případů omezit negativní důsledky narušování životního prostředí a přispět k dodržování pořádku a disciplíny včetně vyvozování odpovědnosti za porušení právních předpisů.

Z tohoto pohledu jsme se v ústavně právním výboru zabývali stavem socialistické zákonnosti při ochraně životního prostředí v Severočeském kraji. Na základě poznatků prokuratury ČSR a poznatků poslanců jsme se v rámci svých kontrolních funkcí zaměřili na stav zákonnosti zejména v péči o zdraví lidu, v ochraně čistoty ovzduší a vod. Vycházeli jsme přitom ze zákona o péči o zdraví lidu, ze zákona o opatřeních proti znečišťování ovzduší a zákona o vodách.

Pro fungování práva při ochraně životního prostředí má klíčový význam především činnost celého kontrolního systému, zejména inspekce ochrany ovzduší, vodohospodářské inspekce, hygienické služby a kontrolní činnost národních výborů.

Pokud jde o dodržování zákona o péči o zdraví lidu vyplynulo z našeho jednání, že orgány hygienické služby vykonávají svůj dozor kvalitně. Je však třeba, aby jejich závazné pokyny byly respektovány organizacemi, jimž hygienický dozor ukládá provést konkrétní opatření. To ovšem platí obecně a nejen pro Severočeský kraj.  

Mezi nejvážněji narušenou složku životního prostředí v Severočeském kraji patří ovzduší. I když víme, že kvalitu ovzduší mohou výrazně zlepšit jen technicky a investičně nákladná opatření, která nelze provést okamžitě, existují možnosti, a je to i v povinnostech závodů, jak zmenšit dopad těžební a výrobní činnosti na kvalitu ovzduší. Jde např. o pravidelnou údržbu odlučovacích zařízení, která jsou již v objektech zabudována. Pro to však závody vždy nemají pochopení. Jako příklad uvádím Severočeské papírny ve Štětí, kde okresní hygienik dal podnět k uložení pokuty ve výši 100 tis. Kčs za porušení předpisů k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. Množství emisí povolené při kolaudaci v roce 1975 je v tomto závodě mnohonásobně překračováno. Příslušná zařízení, která mají minimalizovat množství emisí jsou značně opotřebená a ve špatném technickém stavu, což je zřejmě důsledkem nedostatečné údržby. Ověřili jsme si, že na odlučovacím zařízení byly také provedeny úpravy, které vedly ke změně parametrů, aniž by si závod předem vyžádal nový závazný posudek orgánu hygienické služby. Pro upřesnění uvádím, že kolaudace regeneračního kotle byla provedena v roce 1975, kdy byly povolené emise na výstupu z elektrofiltrů do 30 kg za hodinu při zařazení pračky plynů s 85%ní účinností.

A nyní po devíti letech je stav takový, že emise na výstupu z elektrofiltrů je průměrně 1000 kg za hodinu a účinnost pračky plynů je téměř minimální. Následkem toho odcházejí do ovzduší tuhé úlety i páchnoucí látky v podstatně vyšších koncentracích. Tento úlet se velice projevuje za nepříznivých povětrnostních podmínek, kdy spad ve městě Štětí a jeho okolí vytváří souvislé bílé usazeniny a udržuje se velmi intenzívní nepříjemný zápach.

V této souvislosti bych chtěl upozornit na směrnici hlavního hygienika ČSR o zásadních hygienických požadavcích, o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění. V této směrnici se neuvádějí některé škodliviny, které se dostávají do ovzduší provozem některých závodů. Tak např. jde o síran sodný, uhličitan sodný, kyselý uhličitan sodný, z plynných pak merkaptany, které dávají plynným exhalátům charakteristický zápach.

Důležitou úlohu v ochraně ovzduší má inspekce ochrany ovzduší. Ověřili jsme si, že svou funkci plní. Přesto však jsou v její práci určité rezervy, zejména ve zvýšení účinnosti kontroly, která by měla umožnit spolehlivě analyzovat všechny příčiny porušování právních povinností při ochraně ovzduší organizacemi. Orgány této inspekce sice zjišťují funkční odpovědnost, méně však odpovědnost za zavinění. Především není zjišťováno, jaké konkrétní povinnosti byly konkrétními pracovníky porušeny a z jakých důvodů.

Pozornost v Severočeském kraji je třeba věnovat i ochraně čistoty vod, kde dochází ke znečišťování průmyslovými i zemědělskými organizacemi. Vedle nedostatečného počtu čistíren je čistota vod nejvíce ohrožována neuspokojivými opatřeními uživatelů závadných látek k ochraně jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových nebo podzemních vod. Určitý podíl na zhoršující se situaci má i nekázeň pracovníků organizací. Např. jedním z nejzávažnějších případů znečištění vod z poslední doby je výskyt chemikálií trichloretylenu a tetrachloretylenu ve všech studních pitné vody používané k finálním výrobkům národními podniky Severočeské pivovary Ústí nad Labem a Severočeské konzervárny a drožďárny v Ústí nad Labem, které se z dosud neznámých příčin dostaly do studní a pitnou vodu znehodnotily. V této věci bylo zahájeno trestní řízení pro trestný čin obecného ohrožení.

Kontrolu dodržování předpisů a opatření k ochraně čistoty vod, vedle národních výborů, vykonává inspektorát Státní vodohospodářské inspekce v Ústí nad Labem. I když v porovnání s rokem 1980 došlo ke zvýšení účinnosti jeho kontrolních akcí, nejsou stále důsledně odhalovány příčiny zjišťovaných závad a osoby za ně odpovědné. Vodohospodářský dozor národních výborů je na problematiku ochrany čistoty vod zaměřen. Nemá však vždy potřebnou úroveň, a to jak pokud jde o rozsah tohoto dozoru, tak jeho kvalitu. To zřejmě souvisí s počty pracovníků na národních výborech.

Ve věcech péče o životní prostředí mají rozsáhlou působnost národní výbory, zejména okresní. Je třeba, aby ji plně využívaly. Národní výbory a s nimi i společenské organizace by také měly více a účinněji formovat veřejné mínění, odsuzující i z nedbalosti způsobené škody na životním prostředí, pomáhat k vytváření hlubšího vztahu a sounáležitosti řídících pracovníků závodů a ostatních občanů k tomuto kraji. Také resorty by měly projevovat více zájmu o ochranu a tvorbu životního prostředí v Severočeském kraji a především by důsledně měly dbát o dodržování předpisů, které k tomu vydaly. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Starému, slovo má poslanec Josef Rota a připraví se poslankyně Hana Fuchsová.

Poslanec Josef Rota: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, většina hodnot vyjadřujících kvalitu životního prostředí v našem okrese Sokolov je shodná nebo se velice blíží údajům z pánevních okresů Severočeského kraje. Proto opatření vlády ČSR přijatá k řešení této problematiky v pánevních okresech Severočeského kraje jsou platná i pro pánevní okres Sokolov.

Pracující i občané našeho okresu vysoce oceňují úsilí a snahu ústředních státních orgánů o vytváření podmínek pro řešení potřeb pánevního okresu Sokolov.  

Na schůzích s voliči, při plenárních zasedáních národních výborů základního stupně, ONV i KNV jsem svědkem kritiky, že některá vládní opatření zajišťovaná po linii národních výborů nejsou v okrese Sokolov zabezpečena a z řad pracujících, občanů i hospodářských pracovníků jsou národní výbory v okrese kritizovány, že nejsou schopny zabezpečit realizaci opatření schválených usnesením vlády ČSR.

Ověřil jsem si, že priorita stavebních kapacit schválená pro pánevní okresy Severočeského kraje a okres Sokolov při komplexní bytové výstavbě, investicích podmiňujících komplexní bytovou výstavbu a investicích vyvolaných dolovou činností není pro náš okres Sokolov ze strany stavebních organizací zajišťována.

Proto přetrvávají problémy na úseku komplexní bytové výstavby, u které nejsou plněny objemy, neplní se podmiňující investice a tím nejsou vytvářeny předpoklady pro splnění plánovaných počtů bytů.

Do plánu nebyly v potřebném rozsahu zařazeny stavby vyvolané důlní činností. Za období 1981 až 1983 např. Pozemní stavby Karlovy Vary nepřevzaly a nesplnily investice komplexní bytové výstavby ve výstavbě zdravotnických zařízení v okrese celkem za 41 400 tis. Kčs.

Obdobně nejsou plněny úkoly na stavbách vodohospodářského charakteru. Například Vodní stavby Plzeň nesplnily úkol vybudovat do října 1983 převaděč vody (25 1/s) pro město Chodov. Důsledkem byl nedostatek vody od listopadu 1983 až do května 1984 pro skoro 16 000 obyvatel. Postup stavby nezaručuje ukončení stavby ani v náhradním termínu říjen 1984.

Dále např. pánevní okres Sokolov nemá vybudovanou žádnou velkokapacitní školu v přírodě. Ročně vyjíždí do škol v přírodě přes 14 000 dětí. Ani v plánu s její výstavbou Krajský národní výbor Plzeň neuvažuje. I přes využívání rekreačních zařízení podniků a organizací musí vyjíždět cca 41 % dětí na školu v přírodě do restauračních zařízení. Přitom provozní a mzdové náklady na školy v přírodě nejsou pro okres Sokolov kryty rozpisem plánu a rozpočtu krajského národního výboru.

Uvedený nepříznivý vývoj při naplňování vládních opatření v pánevním okrese Sokolov je znám. Opatření vlády zajišťovaná po linii národních výborů ukládá vláda ČSR radě krajského národního výboru. Prostředky i stavební kapacity pro pánevní okres Sokolov k zabezpečení vládních opatření se pak vyčleňují z globálu zdrojů Západočeského krajského národního výboru.

Důsledné naplnění vládních opatření v okrese Sokolov ze zdrojů Západočeského KNV jde na úkor ostatních okresů Západočeského kraje, které tedy doplácejí na to, že je v kraji pánevní okres. Dávám proto podnět k tomu, aby vláda ČSR projednala Oblastní plán pánevního okresu Sokolov, který byl zpracován podle usnesení vlády ČSR č. 40/82 a který rada Krajského národního výboru Plzeň vzala na vědomí. Dále, aby vláda ČSR uložila místopředsedovi vlády a předsedovi České plánovací komise vyčleňovat pro pánevní okres Sokolov finanční zdroje a stavební kapacitu k zabezpečení opatření schválených vládou ČSR.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)