Naproti tomu je však třeba poukázat na neuspokojivý postup při výstavbě obdobného zařízení ve VTŽ Chomutov. Výstavba tohoto zařízení byla zahájena již v průběhu 6. pětiletky, měla být podle oblastního plánu dokončena do zahájení topné sezóny 1983/1984. Dokončena však nebyla ani v náhradním termínu k 30.6. letošního roku a dle současného stavu je ohroženo i další náhradní dokončení stanovené až na závěr tohoto roku. Domnívám se, že tento postup by se již neměl opakovat.
Vítáme to, že z celkově stanoveného programu 28 investičních akcí stanovených oblastním plánem ke zlepšení životního prostředí bylo již dokončeno nebo zahájeno 16 těchto akcí. Mohu zde připomenout např. realizaci změny energetické základny sklářských van v závodě Lesní Brána Sklo-Unionu Teplice, instalaci odlučovačů za prací prostředky v SETUZE Ústí nad Labem, čerpání, čištění a odvedení důlních vod - 6. stavbu a rekonstrukci nádrže Pustý v UD Hamr, výstavbu čistírny odpadních vod v Drůbežářských závodech Příšovice a některé další.
Na tomto stavu se pozitivně projevuje určitý zlepšený přístup zainteresovaných orgánů a organizací při zabezpečování jednotlivých uložených úkolů, který jsme proti minulým letům zaznamenali.
Že tomu tak není vždy, mohu dokumentovat na příkladu realizace akce "Likvidace odpadních vod v elektrárně Ledvice". Dle oblastního plánu měla být tato akce realizována v letech 1983 - 1985. V současné době však nejsou ze strany investora vytvořeny předpoklady pro zahájení výstavby ani v roce 1986. Přitom je nutné připomenout, že podle usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 152 z roku 1976 měla být tato akce zahájena již v období 6. pětiletky, a to dokonce v roce 1977. To znamená, že vlastní výstavba bude především z důvodu problémů se zajištěním stavebního dodavatele zahájena téměř s desetiletým zpožděním. Takovýto postup nesvědčí o dobrém přístupu odpovědných orgánů a organizací k řešení životního prostředí v Severočeském kraji.
Z vlastních poznatků kladně hodnotíme postup obnovy lesních porostů v Krušných horách. Oceňujeme zejména intenzivní činnost pracujících Severočeských státních lesů Teplice, kteří zde odvedli značný kus práce. Při poslední návštěvě hřebenů Krušných hor v minulém měsíci jsme s uspokojením konstatovali, že došlo k podstatnému snížení rozsahu holin. Doporučujeme však již nyní se velmi intenzívně zabývat přípravou zalesňování na 8.5LP a tím i více pozornosti musí být věnováno oblasti Jizerských hor.
Na druhé straně, jak zde na nedávné schůzi Klubu komunistických poslanců hovořil poslanec generál Václav Růžička, na náhorních planinách v oblastech ohrožených exhalacemi je třeba zvážit, zda tyto plochy zalesňovat původními dřevinami. Zalesňování takto prováděné nemá na těchto polohách mnohdy ani patřičný úspěch, ani potřebnou ekonomiku. Při používání odolných listnatých dřevin je úspěch vyšší, ale je třeba současně řešit ekonomické zhodnocení vyprodukované biomasy, která činí cca 10 tun v sušině na 1 ha za rok. Do úvahy přichází rovněž možnost využívání těchto ploch zemědělským způsobem, a to pastvou odolného skotu (herofordské plemeno), což by zalesňování zcela vylučovalo a přineslo rychlý ekonomický efekt.
Doporučujeme, aby příslušné vědecké ústavy se touto problematikou zabývaly a daly příslušným resortům doporučení.
Velice úzce souvisí s obnovou krajinného prostředí také rekultivační činnost. Při naší návštěvě u generálního ředitele Severočeského hnědouhelného revíru Most, s. ing. Miroslava Bauera, jsme se přesvědčili, že v plném rozsahu budou zabezpečeny úkoly stanovené v dokončování a předávání rekultivovaných ploch. V důsledku změny těžebních záměrů však nebudou naplněny úkoly u nově zahajovaných rekultivací. Výpadek 450 ha bude nahrazen formou náhradních rekultivací s navážkou ornice s cílem zúrodnění dalších ploch, které budou předány k využívání našemu zemědělství. Jako jedno ze základních řešení pro zlepšení rekultivační činnosti vidíme v organizačním zřízení samostatného koncernového podniku Rekultivace SHD. Přitom činnost tohoto podniku doporučujeme rozšířit o funkci realizačního garanta, tím mám na mysli pověřeného investora a dodavatele, i za veřejnou zeleň v pánevní oblasti.
Již v březnu minulého roku jsem z tohoto místa upozorňoval, že současně s rozvojem těžebních úkolů je třeba podpořit úsilí, aby byla zajištěna taková opatření, která by kompenzovala ztížené podmínky v Severočeském kraji a vedla k většímu uspokojování obyvatelstva.
Pro zachování trendu péče o tvorbu a údržbu veřejné zeleně považujeme za nezbytné, aby v rámci jednotlivých okresů Severočeského kraje byly opětovně pro období 8. pětiletky zpracovány tzv. "Zelené programy", které by se staly nedílnou součástí volebních programů Národní fronty. Zde je třeba ještě ve větší míře, než tomu bylo dosud, stanovit konkrétní patronáty nad trvalou údržbou stávající a nově založené zeleně.
Vážené soudružky a soudruzi, ve svém diskusním vystoupení jsem se ve stručnosti zmínil pouze o některých základních otázkách životního prostředí Severočeského kraje, kterými se naše pracovní skupina zabývá. Obdobně bych zde mohl hovořit i o dalších problémech a jejich řešení, zejména na úseku tzv. ozdravných opatření, která jsou zaměřena na zmírňování negativních dopadů narušeného životního prostředí na životní podmínky a na zdraví obyvatel.
Naše zkušenosti z volebních obvodů ukazují a jednoznačně hovoří pro skutečnost, že převážná část připomínek našich voličů se týká životního prostředí. Přitom docházíme k poznání, že naši voliči dovedou pochopit, že mimořádně nákladné investice pro ochranu životního prostředí, jako jsou např. odsiřovací zařízení u tepelných elektráren a obrovské čistírny odpadních vod, nemůžeme vyřešit hned. To naši občané plně chápou.
Nemohou se ale smiřovat s naší liknavostí v odstraňování často drobných závad a nepořádků zhoršujících životní prostředí. V tomto směru jsou kritizovány hospodářské organizace, národní výbory, inspekční složky ochrany životního prostředí, hygienická služba apod. Již dříve jsme například poukazovali na skutečnost, že v letech 1978 - 1982 neuložily národní výbory celou třetinu pokut, které navrhovala hygienická služba za nedostatky v ochraně zdraví lidu v souvislosti s pracovním a životním prostředím.
Podrobně se problematikou životního prostředí a nejen Severočeského kraje, ale celé České socialistické republiky, zabývala v červenci letošního roku vláda ČSR. Při tomto jednání vláda mimo jiné konstatovala, že v současné době je narušování přírodního prostředí, to je ovzduší, vody a půdy České socialistické republiky tak rozsáhlé a urychlené, že v některých oblastech již znemožňuje další potřebný ekonomický a sociální rozvoj, ovlivňuje úroveň a obyvatelnost území.
Dále vláda České socialistické republiky konstatovala, že do státního plánu rozvoje národního hospodářství nejsou zařazovány závažné ekologické stavby, zpožďuje se jejich výstavba a dochází k dalšímu výraznému poškozování a zhoršování složek přírodního prostředí s tím, že příznivého obratu lze dosáhnout jen podstatným zvýšením objemu investic vkládaných na ochranu životního prostředí.
Vítáme především to, že vláda na základě zjištěných skutečností přijala rozsáhlý soubor opatření k zastavení nepříznivého vývoje přírodního prostředí na území České socialistické republiky v období 8. pětiletky a k jeho postupnému zlepšování v období 9. pětiletky.
Pokud se jedná o řešení problematiky životního prostředí v Severočeském kraji, považujeme za nutné, aby krajské orgány v úzké spolupráci s příslušnými centrálními orgány urychleně dokončily upřesnění "Oblastního plánu rozvoje národního hospodářství Severočeského kraje v letech 1986 - 1990". Je nezbytné, aby tento význačný dokument obsahoval zásadní opatření zaměřená na další postupné zlepšování současného stavu životního prostředí kraje. K tomu je však zapotřebí, aby jednotlivé resorty zahrnuly do státního plánu rozvoje národního hospodářství ta ekolofická opatření, která jsou považována krajskými orgány za nanejvýš nutná. Protože jedině tak lze dosáhnout zásadního obratu ve vývoji životního prostředí Severočeského kraje a tím stabilizovat i obyvatele této důležité části naší republiky. (Potlesk.)