Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Jindřišce Strnadové, slovo má poslanec Jaroslav Horák.

Poslanec Jaroslav Horák: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi poslanci, měl jsem možnost účastnit se konzultací k problémům rozvoje Severočeského kraje a seznámil jsem se s výsledky obdobných jednání i v různých místech kraje.

Znovu jsem si spolu s dalšími poslanci přímo na místě uvědomil, že Severočeský kraj je jednou z nejdůležitějších a nenahraditelných ekonomických základen celé Československé socialistické republiky.

Na jedné straně to bude nejméně do roku 2000, ale spíše ještě dvě až tři další desetiletí zatím nezastupitelné hnědé uhlí, na druhé straně uran jako zdroj energie progresívní přítomnosti a budoucnosti. A to už vůbec nehovořím o významných dalších průmyslových kapacitách tohoto kraje a o jeho velkých možnostech v oblasti zemědělské, od pěstování zeleniny a vynikajících odrůd ovoce až po podhorské oblasti schopné produkovat skot, mléko a hodnotný mladý dobytek pro jiné oblasti.

Dopady obrovské koncentrované ekonomické exploatace, zvláště v západní části kraje, jsou už dnes tak závažné, že vyvolávají nutnost řešit řadou mimořádných opatření stabilizaci obyvatelstva, jak se o tom zmínil ve zprávě místopředseda vlády s. Šrámek, a my jsme se osobně přesvědčili, že tato potřeba rychle roste. Budeme také muset zakládat už dnes možnost budoucí regenerace obrovských území, abychom nezpůsobili nenahraditelné ztráty a problémy následujícím generacím.

Nechci zde uvádět podrobnosti, protože jsem přesvědčen, že vláda, Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká plánovací komise i další resorty přesně znají vážnost problematiky.

Chtěl bych pouze zdůraznit myšlenku, která mě a ostatní soudruhy napadla a kterou se cítím povinen zde naléhavě tlumočit:

Základní otázky dalšího rozvoje Severočeského kraje a zvláště jeho hnědouhelné pánve, a to jak ekonomického, tak společenského charakteru, jsou natolik komplexní a složité a mají tolik vazeb, že nemohou být posuzovány, a natož rozhodovány, na úrovni nebo z hlediska jednotlivých odvětví či resortů, ať jsou pro československou ekonomiku sebevýznamnější. Bez nadsázky lze říci, že o klíčových problémech týkajících se budoucnosti Severočeského kraje by měly rozhodovat pouze nejvyšší státní orgány, protože jen ty mohou vzít v úvahu nejširší souvislosti, často i mezinárodního dosahu.  

K tomu, aby mohly objektivně posuzovat a optimálně rozhodovat, potřebují tyto nejvyšší orgány podklady ve variantách umožňujících volit z různých hledisek. Zatím byla praxe bohužel taková, že se s variantami pracovalo jen v rámci odvětví nebo dokonce jen podniku. Tyto varianty vycházely přirozeně ze zájmů a potřeb příslušného odvětví či podniku a k ostatním hlediskům přihlížely v nejlepším případě jen okrajově. Výsledkem bylo, že státní orgány dostávaly k projednání, které se stávalo víceméně jen schválením, jednoznačná řešení, údajně variantně prověřená dole, a mohly volit pouze mezi schválením či neschválením. V případě problému, který byl naléhavý a byl úzkým profilem národního hospodářství, mohlo být rozhodnuto, aniž byla vzata v úvahu širší kritéria.

Názorně to lze dokumentovat na povrchové těžbě hnědého uhlí, o jejíž nezbytnosti a společenském významu nelze pochybovat. Povrchová těžba je dlouhodobě připravována a rozvíjena a na velkolomech probíhá i několik desítek let. Je tedy na dlouhou dobu předurčena - a o to vážnější je rozhodnutí o ní.

Dnes je koncepce povrchové těžby uhlí v Severočeském revíru v zásadě ujasněna do období kolem roku 2000 a počítají s ní jak generální ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů, Báňský generel do roku 2000, tak územní plán. I pro toto - pro povrchovou těžbu poměrně krátké období - však existují nejen některé menší, ale i některé zásadní problémy.

Jedním ze zásadních problémů, který je zcela otevřen a který znehodnocuje celý územní plán, je problém ukládání zúrodnitelných zemin, spraší, které se dnes těží a v nejbližším období budou těžit v rámci skrývky. Zemědělské rekultivace většího rozsahu bude však možno realizovat převážně až po roce 2000, kdy pro ně budou vytvořeny předpoklady na výsypkách s definitivním terénním reliéfem. Problém deponií těchto spraší, složitý zejména ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu ale i k ostatním systémům v území, se začíná řešit teprve dnes v Bánských projektech v Teplicích.

Dalším nesporně kardinálním problémem je otázka těžby na úpatí Krušných hor.

Bánské organizace zaštítěné státním zájmem hodlají vytěžit veškerou uhelnou substanci z otevřených lomů a v tomto směru připravují a rozšiřují v posledních letech v podstatě jednoznačně těžbu. Jejich kritéria jsou pochopitelně ekonomická a technická a v případě těžby na úpatí Krušných hor zahrnující i otázky stability svahů a ochrany lomů před povodněmi. Vytěžit veškeré uhlí a zajistit stabilitu svahů povrchových lomů znamená vsak v některých případech odkrýt svahy Krušných hor až na skalní podklad. Odkryté svahy by byly prakticky nerekultivovatelné, zůstaly by trvale rozsáhlou skalní stěnou, nad níž už dnes les mizí a v budoucnu bezpečně přestane existovat se všemi důsledky, které z toho vyplývají pro životní prostředí, vodní hospodářství, podnebí atd.

Prvním případem tohoto druhu u nás a údajně i na světě je v současné době připravovaná těžba velkolomu Československé armády v prostoru Jezeří. Kdyby se mělo vytěžit veškeré uhlí při výchozu sloje, znamená to, že budou zlikvidovány listnaté lesní porosty na svazích, které odolávají exhalacím a jsou natolik kvalitní, že se s nimi počítá jako s genofondovým základem při budoucí obnově lesa v širším území, nehledě na to, že bude zlikvidován státní zámek I. kategorie Jezeří a státní přírodní rezervace Jezerka.

Lze říci, že střet těžby uhlí se svahy Krušných hor u Jezeří je v podstatě prvním příkladem toho, co se plánuje a mělo by se opakovat v mnohem širším rozsahu na celém styku uhelné sloje s Krušnými horami.  

V posledních dvou letech bylo příslušnými odbornými institucemi zpracováno tolik podkladových materiálů, že lze oprávněně tvrdit, že těžba tak jak je zatím připravována, přináší příliš velké riziko jak pro národní hospodářství, tak pro životní prostředí obyvatel pánve. Skývka pro tuto těžbu se však již připravuje a je vážné nebezpečí, že proběhne dříve, než se s ní budou zabývat na odpovídající úrovni příslušné orgány.

Obávám se, že dosud nejsou zpracovány alternativní báňské podklady, které byly požadovány, aby sloužily pro porovnání alespoň vyčíslitelných efektů, které tato těžba má přinést. Nemluvě o nevyčíslitelných efektech ve sféře životního prostředí, které mluví jednoznačně proti plnému vytěžení uhelné sloje na úpatí Krušných hor.

Měl jsem možnost seznámit se s otázkami pro ministerstvo paliv a energetiky tak, jak je zpracovalo bývalé ministerstvo výstavby a techniky.

Přál bych si pouze, a spolu se mnou další poslanci, kteří se seznámili s problémy přímo na místě, aby o vážných otázkách, které jsem tu naznačil, se začalo jednat na nejvyšších místech celé naší Československé socialistické republiky. Přál bych si, aby řešení těchto otázek neustoupilo před současnými ekonomickými potřebami, i když to nebude řešení lehké, ani laciné. Podle mého názoru jsme však povinni to udělat a založit řešení nejvážnějších problémů Severočeského kraje v podstatně zvýšené míře než dosud už pro osmou a devátou pětiletku.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jaroslavu Horákovi. Slovo má poslankyně Anna Kopecká a připraví se poslanec Jaroslav Čubrda. 

Poslankyně Anna Kopecká: Vážené soudružky, vážení soudruzi, v oblastním plánu rozvoje Severočeského kraje na 7. pětiletku je mimo jiné zaměřena pozornost na využití pracovních sil a podmínky jejich stabilizace.

Podle statistických údajů vzrostl celkový počet obyvatel kraje od počátku 7. pětiletky do konce I. pololetí 1984 o cca 10 000 osob. Tohoto přírůstku bylo dosaženo především cestou přirozeného přírůstku obyvatelstva, přesto že mezikrajským náborem bylo získáno pro organizace v Severočeském kraji zhruba 4000 pracovníků. Saldo migrace bylo totiž v letech 1981 i 1982 záporné, teprve v roce 1983 bylo v kraji dosaženo celkové kladné migrace v počtu 865 osob, a to v okresech Most, Chomutov, Ústí nad Labem. Naproti tomu dochází ke zhoršení migračního salda v okresech Děčín a Litoměřice.

Z hlediska kvalitativní skladby se na celkovém přírůstku obyvatelstva od počátku 7. pětiletky do konce roku 1983 podílelo obyvatelstvo cikánského původu více jak 40 %, přičemž je třeba brát v úvahu i další nově přistěhovalé obyvatele s nižší než požadovanou kvalifikací.

V letech 1981 - 1983 se zvýšila zaměstnanost v kraji o 8700 osob. Na růstu zaměstnanosti se podílelo i zvýšené zaměstnávání osob v po produktivním věku o 4600 pracovníků.

Výsledky ve vývoji zaměstnanosti za první tři roky 7. pětiletky současně ukazují, že dochází k poměrně značným odchylkám od plánovaných předpokladů. Oproti plánovanému přírůstku pracovních sil v 7. pětiletce v průmyslu ČSR v počtu 450 osob je za první tři roky 7. pětiletky zaznamenám pokles proti předchozímu stavu o 1125 osob. Ve všeobecném strojírenství oproti přírůstku 200 osob snížení o 365 osob, v oblasti zemědělství a výživy plánované snížení o 270 osob dosáhlo v roce 1983 snížení o 662 osob. Naproti tomu počty pracovníků v hospodářství spravovaném národními výbory Severočeského kraje na plánovaný přírůstek 3000 pracovníků v 7. pětiletce bylo dosaženo ke konci roku 1983 zvýšení počtu pracovníků o 4310.

Nábor dorostu do učebních míst se podařilo splnit pouze v roce 1983. V posledních letech se Severočeský kraj potýká s nedostatkem zejména vysokoškolských odborníků. Největší problémy jsou se získáváním absolventů lékařských a farmaceutických fakult a pedagogických fakult. V průběhu let 1981 - 1983 mělo podle plánu kvalifikovaných pracovníků nastoupit do Severočeského kraje celkem 936 absolventů lékařských a farmaceutických fakult. Do kraje skutečně nastoupilo jen 501 absolventů, to je 53,5 % z plánovaného počtu. Přitom dochází k trvalému zvyšování podílu žen. Na celkovém počtu lékařů se podílely ženy v roce 1980 45,5 %, v roce 1983 již 48,5 %. Ještě nepříznivější výsledky byly dosaženy v získávání absolventů učitelských oborů.

Neméně vážná je situace v získávání absolventů ostatních vysokých škol, zejména fakult připravujících inženýrské kádry pro hornictví, chemii, strojírenství, elektrotechniku a další obory, bez kterých se průmyslově vyspělý Severočeský kraj nemůže obejít. Poznatky z poslaneckého průzkumu potvrdily, že se mezi vycházejícími vysokoškoláky rozrůstají tendence vstupovat do praxe jenom v atraktivních oblastech, mnohdy i za cenu nevyužívání získané kvalifikace a nastoluje se oprávněná otázka, zda nebude žádoucí přistoupit k zásadním opatřením v dosavadním způsobu jejich rozmisťování.

Dovolte mi ve stručnosti demonstrovat některé problémy na příkladu Chemických závodů Československo-sovětského přátelství v Litvínově, kde pracuji a které patří do mého poslaneckého volebního obvodu. Tento podnik, zaujímající svým ekonomickým potenciálem přední místo v kraji a v celém resortu průmyslu, je nucen už po řadu let spoléhat na krajský a mezikrajský nábor pracovních sil, na poměrně vysokou zaměstnanost důchodců a zahraničních pracovníků a problémy v této oblasti řešit i každoročně obnovovanou výjimkou z branného zákona. Vysoký podíl tvoří zaměstnanost více než 4000 žen. Přes různá stabilizační opatření, přetrvává vysoká fluktuace, zejména kvalifikovaní pracovníci přecházejí do preferovaných odvětví nebo do míst s lepším životním prostředím.

Na podnik ze všeho nejvíce doléhá nedostatek vysokoškolsky vzdělaných kádrů. Rok co rok se nedaří naplňovat ani z 50 % plánované počty absolventů a v některých studijních oborech nejsou potřeby podniku zajišťovány vůbec. Jenom v této pětiletce bylo získáno o 170 absolventů méně než stanovil plán, přestože Chemické závody ČSSP vytvářejí v moderním a technicky náročném komplexu pro nastupující vysokoškoláky jedny z nejlepších podmínek po stránce perspektivního uplatnění a sociálních vymožeností včetně bytů. Vycházím z toho, že je třeba založit v centru systém takových opatření, aby se vynaložené prostředky na vysokoškolské studium každého absolventa skutečně vracely ve prospěch celé socialistické společnosti.

Myslím, že podnik zasluhuje podporu nejvyšších hospodářských a státních orgánů také při zabezpečování nutné reprodukce kvalifikovaného dělnického kádru vlastní výchovou absolventů středního odborného učiliště. V daných podmínkách to však bude vyžadovat řešit preferenci až na úroveň ostatních zvýhodněných odvětví, jako kupř. hornictví a energetika, hutnictví a stavebnictví.

Soudružky a soudruzi, vládními usneseními i stranickými dokumenty byla opakovaně zdůrazněna usměrňovací, kontrolní a kompenzační úloha zdravotnických služeb. K jejich rozvoji byly vytvářeny potřebné podmínky v oblastním rozpracování národohospodářských plánů. Kupříkladu svými usneseními č. 310 z roku 1981 a č. 26 z roku 1982 stanovila vláda zlepšit preventivní zdravotní péči o obyvatelstvo zvýšením počtu lékařů na 1000 obyvatel tak, aby Severočeský kraj byl v 7. pětiletce v tomto ukazateli mezi českými kraji (tzn. mimo hl. m. Prahu) na prvním místě. Tohoto záměru zatím nebylo dosaženo a nejsou ani předpoklady pro splnění tohoto úkolu do konce 7. pětiletky. Na neuspokojivé situaci v získávání absolventů lékařských fakult do Severočeského kraje se projevuje zejména nedostatek studentů medicíny z vlastního kraje spojený se závislostí na absolventech z jiných krajů.

Jak jsme měli možnost si ověřit při semináři, mají v kraji i v okresech ujasněnou koncepci dalšího rozvoje ústavní péče, a to jak reprofilizací, tak i při volbě výstavby nejvhodnějších typů nových objektů. Při náročnosti investiční výstavby v kraji je třeba ocenit pozornost, která je výstavbě, rekonstrukcím a opravám těchto zařízení věnována, a podpořit úsilí o důsledné splnění plánovaných záměrů v rozšíření počtu lůžek v zařízeních sociální péče.

Soudružky a soudruzi, změny ve skladbě obyvatelstva kladou zvýšené nároky na výchovné působení, a to jak v rodině, tak i z celospolečenského hlediska. Odbory sociálních věcí národních výborů stojí před stále náročnějšími úkoly, zejména z hlediska výchovného působení na děti, ale i na jejich rodiče.

Podpora stranických i státních orgánů, věnovaná našemu kraji, přinesla řadu pozitivních výsledků. Ráda bych v závěru vyslovila přesvědčení, že dnešní jednání i problémy, na které je poukazováno, se podaří v průběhu dalších let úspěšně vyřešit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)  

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Anně Kopecké. Slovo má poslanec Jaroslav Čubrda a připraví se poslanec Václav Šlapák.

Poslanec Jaroslav Čubrda: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, ministerstvo zemědělství a výživy ČSR rozpracovalo "Realizační program rozvoje", který napomáhá plnění Oblastního plánu rozvoje Severočeského kraje v zemědělství. Jeho základním záměrem je především vyloučení a omezení škodlivých vlivů palivoenergetické základny na zemědělství v Severočeském kraji.

Současně je řešena oblast stabilizace pracovních sil v zemědělství, zvláště v pánevních oblastech kraje, kde pro zabezpečení řádného hospodaření na svěřené zemědělské půdě státních statků nebo JZD je třeba kvalitních pracovníků. Proto je třeba neustále zabezpečovat bytovou výstavbou bydlení i v nestřediskových obcích, kde je soustředěna živočišná výroba. Nechci zde zdůrazňovat, že i při těchto výstavbách je nutná přiměřená občanská vybavenost. Chtěl bych říci, že v této oblasti se během posledních let hodně postavilo, ale velké úkoly zde ještě čekají.

Rovněž důležitým článkem stabilizace pracovních sil je a nadále zůstane odměňování. Mám na mysli celkovou úroveň výdělků v zemědělství v této oblasti ve srovnání s jinými odvětvími národního hospodářství, kde zemědělství zdaleka nedosahuje této úrovně, i když byla zavedena opatření preferující pracovníky v pánevních okresech Severočeského kraje.

Vážené soudružky a soudruzi, co říci k oblasti péče o půdní fond. Severočeský kraj je palivoenergetickou základnou našeho národního hospodářství, a proto se zde do rozporu dostávají dvě významné složky nezbytné pro další rozvoj společnosti.

Rozborem změn v zemědělském půdním fondu lze prokázat, že od vzniku Severočeského kraje k 1. 1. 1960 ubylo do 1. 1. 1984 v našem kraji celkem 35 291 ha zemědělské půdy z toho 22 401 ha orné. To představuje výměru zemědělské půdy jednoho průměrně velkého okresu Severočeského kraje. V loňském roce ubylo celkem 1145 ha zemědělské půdy z toho 772 orné. Největší úbytek 479 ha zemědělské půdy z toho 417 ha orné půdy byl zábor pro těžbu uhlí. Proto jednou z cest, jak zabezpečit úkoly stanovené XVI. sjezdem KSČ je důsledná péče o zemědělský půdní fond zvláště jeho zúrodnění.

Zemědělské organizace v Severočeském kraji věnovaly tomuto úkolu v období od počátku 7. pětiletky zvýšenou pozornost. Hodnotíme-li uplynulý rok, zjišťujeme, že se podařilo stabilizovat úbytky zemědělského půdního fondu na úrovni roku 1982. Nemůžeme však být spokojeni s tím, že v osmdesátých letech podstatně poklesly plochy rekultivovaných půd. To zaprvé, ale také z toho vyplývá, že je v Severočeském kraji nutné položit důraz na intenzifikaci zemědělské, zejména rostlinné výroby. K tomu je nutné dodat, že pro těžbu uhlí jsou předmětem záboru vždy nejkvalitnější řepařské půdy a jejich úbytek se promítá do tržních plodin, které lze na této půdě pěstovat.

Při intenzifikaci nelze opomíjet ani další oblasti. Proto se ve všech horských oblastech našeho kraje v rámci zelených investic budují pastevní areály, čímž se výrazně zlepšuje využití trvalých travních porostů a celkově se výrazně zlepšuje situace v intenzifikaci pícnin.

Nemůžeme však zapomínat i na odstraňování kyselosti půd. Proto je pro zlepšení půdní reakce a ke zmírnění dopadu SO₂ na zemědělský půdní fond třeba zvýšené aplikace vápenatých hnojiv v celém Severočeském kraji. Budování skladů na vápenatá hnojiva je průběžně zajišťováno. Příkladem využití vápenatých hmot ze skláren je JZD "Mír" Kokoním v okrese Jablonec nad Nisou, které odpadní vápenec odváží a uskladňuje v ocelových věžích VŽKG Vítkovice a používá k rekultivačnímu vápnění kyselých půd.

Vážené soudružky a soudruzi, postupně jsou řešeny i negativní dopady naší palivoenergetické základny, ale i spadů, které se k nám dostávají ze zahraniční změnou struktury rostlinné výroby. V rámci možností se postupně omezují plochy plodin, které exhalacemi nejvíce trpí, jako luskoviny, brambory i cukrovka.

Další základní koncepční přístupy pro hospodaření v pánevní oblasti i v dalších postižených okresech se zpracovávají ve vědeckovýzkumné základně resortu a bude nutná i spolupráce s dalšími resorty. Pro zajištění údajů o imisích se uvádějí do provozu stanice pro měření spadů SO₂ na území dalších okresů kraje, kde sledování dosud nebylo resortem zemědělství prováděno. V okrese Liberec a v okrese Jablonec nad Nisou bylo v poslední době uvedeno do provozu celkem dvanáct těchto stanic.

Dále bych chtěl zdůraznit, že postupem důlní činnosti je též citelně postihována i živočišná výroba a to likvidací velkovýrobních objektů. Ne vždy jsou náhradní zařízení budována v potřebném předstihu, neboť náhradu si řeší resort, který je poškozen záborem. Proto o budování nových ustajovacích prostorů se musí starat zemědělství samo.

Vážené soudružky a soudruzi, neustále se zhoršující stav čistoty ovzduší škodlivě zasahuje do životního prostředí, dochází k znečištění vod ze spalovacích procesů v našem i zahraničním průmyslu. Postupným poškozováním lesů dochází k narušení přirozených pramenišť vod v oblasti Krušných hor. To se projevuje trvalým nedostatkem pitné vody v celých oblastech Severočeského kraje.  

Tak jako v Krušných horách, je obdobná situace i v Jizerských horách. Můžeme říci, že rozsáhlá ekologická proměna, kde poškození lesů exhalacemi, následně obalečem modřínovým a kůrovcem znemožňuje plnění této jeho původní funkce.

Les ztrácí svou funkci v protierozní ochraně půdy. Následná likvidace porostů negativně působí i na vodní hospodářství, kde se zvyšuje nebezpečí povodní. Zhoršuje se i kvalita vody ve vodárenských nádržích. V suchých obdobích, kdy dojde ke snížení průtoků, dojde i k ohrožení provozu velkoplošných závlah na dolním toku řeky Jizery. To jsou problémy, které je nutné řešit pro zabezpečení rozvoje Severočeského kraje a zemědělství v našem kraji.

Domnívám se, že v současné době je proto hlavním úkolem napadené porosty včas vytěžit a zachránit tak cennou dřevní hmotu pro národní hospodářství a připravit podmínky, aby vytěžené plochy byly pokud možno včas zalesněny i za použití náhradních dřevin, které jsou schopny odolávat zhoršeným podmínkám.

Možná, že by bylo vhodné vyzkoušet i způsob jiného využití. Odborníci třeba s našimi názory nebudou souhlasit, ale v podmínkách Krušných hor, ve vrcholových partiích, kde podmínky způsobené exhalacemi ještě celou řadu let nedovolí trvalé původní zalesnění, využít tyto plochy k založení pastevních porostů, k pastvě skotu, nebo ovcí nebo případně k dalším účelům.

Vážené soudružky a soudruzi, závěrem mého vystoupení bych si dovolil připomenout, že je třeba sjednotit všechen výzkum, který až dosud v této oblasti jednotlivé instituce provádějí a z jednoho místa koordinovat činnost a vyhodnocovat výsledky.

A nakonec bych chtěl uvést některé podněty, které vyplynuly z poznatků poslanců Severočeského kraje a výboru pro zemědělství a výživu:  

- pro rozvoj zemědělství věnovat pozornost dodávkám intenzifikačních faktorů, kvalitní zemědělské mechanizaci, pesticidům, dodávkám kapalných hnojiv včetně zařízení pro jejich aplikaci a vápnění půd,

- v lesním hospodářství věnovat pozornost vytěžování suchých stromů a na vytěžených plochách zakládat vhodné porosty, jak jsem o tom hovořil, včetně energolesů. Přitom usilovat o uchování místního genofondu lesních dřevin.

To je vše, co jsem pokládal za potřebné uvést k otázkám rozvoje zemědělství, lesního a vodního hospodářství v Severočeském kraji.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jaroslavu Čubrdovi. Slovo má poslanec Václav Šlapák, připraví se poslankyně Jana Klasová.