Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Šrámkovi za přednesení zprávy.

Společnou zpravodajkou výborů České národní rady je předsedkyně výboru pro národní výbory a národnosti místopředsedkyně České národní rady Marie Jarošová. Prosím ji, aby se ujala slova.

Společná zpravodajka místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, Severočeský kraj má nezastupitelné postavení v rozvoji ČSSR. Rozsahem svého výrobního potenciálu v těžbě uhlí a ve výrobě elektrické energie je prioritou ČSSR a současně důležitou základnou chemického a uranového průmyslu, těžkého strojírenství i spotřebního a potravinářského průmyslu. Proto je pozornost České národní rady - v souladu s péčí věnovanou Severočeskému kraji stranickými orgány, vládou ČSSR a ČSR - trvale zaměřena na tuto významnou oblast.

K projednání rozvoje Severočeského kraje přistupujeme dne v kontinuitě na předcházející jednání ČNR a jejích orgánů v dřívějších obdobích. Cílem našeho jednání je, abychom na základě zprávy vlády ČSR a poznatků výborů a poslanců i s využitím dříve získaných zkušeností posoudili plnění úkolů vyplývající z Oblastního plánu rozvoje Severočeského kraje v 7. pětiletce. Přitom dosažené výsledky chceme posuzovat z hlediska zabezpečování dalšího rozvoje kraje v příštích obdobích.

Dnešním jednáním naplňujeme jeden ze základních směrů naší činnosti - kontrolní funkci. Na základě vlastních zkušenost přicházejí poslanci s podněty na řešení celé řady problémů. Touto kontrolou chceme pomoci realizovat závěry XVI. sjezdu KSČ a dalších usnesení stranických orgánů, vlád ČSSR a ČSR přijatých k rozvoji Severočeského kraje.

S přihlédnutím k charakteristice Severočeského kraje sledovaly výbory v přípravě schůze ČNR především vytváření podmínek pro plánovaný rozvoj palivoenergetické základny včetně řešení jejího nepříznivého dopadu na životní prostředí, plnění dalších úkolů v průmyslu a v zemědělsko-potravinářském komplex kde se zvláště zaměřily na využití daných přírodních podmínek. V terciární sféře a v technické infrastruktuře věnovaly výbory pozornost zajišťování podmínek kompenzujících zhoršené životní prostředí a zabezpečující stabilizaci obyvatelstva. Mimořádná pozornost byla věnována plnění zdravotně sociálního programu.

Cenné poznatky získaly skupiny poslanců z konzultací v Severočeském KNV a na ONV v Chomutově, Mostě a České Lípě. Řadu otázek si výbory ověřily ve skupinových průzkumech v některých okresech kraje.  

Dovolte mi shrnout získané poznatky, které vyúsťují do několika závěrů. Všechny ukazují, že ekonomika Severočeského kraje se rozvíjí ve shodě s hlavními cíli oblastního plánu. Také program péče o člověka zakotvený do tohoto plánu se postupně realizuje. Zásluhu na tom mají stranické orgány, národní výbory a společenské organizace a všichni pracující v kraji, především v pánevních oblastech. Oblastní plán se stal řídícím dokumentem rozvoje kraje. Jeho plněním se zlepšily podmínky pro rozvíjení palivoenergetické základny i ostatních výrobních odvětví v kraji, včetně dopravy. Především je třeba pozitivně hodnotit, že došlo k překročení plánu v těžbě uhlí. K tomu přispěly přeložky tratí, jejich modernizace a elektrifikace. Osvědčila se také pozornost věnovaná komplexní bytové výstavbě, do řešení úkolů terciární sféry a technické infrastruktury se podařilo zapojovat ústředně řízené resorty. Postupně se zlepšuje celkové plnění plánu investiční výstavby. Oblastní plán stanovil také nové cesty k intenzívnějšímu řešení problémů životního prostředí. Velmi složitým problémem je ukládání popílku. V prvních třech letech této pětiletky byla prováděna výstavba celkem dvanácti složišť popílku. Značné prostředky jsou vynakládány na likvidaci zdrojů, které způsobují zhoršování životního prostředí provozem elektráren. Jsou instalována nová odlučovací zařízení u elektrárenských bloků a zařízení k likvidaci exhalací kysličníku siřičitého z elektrárny Tušimice II.

Částečně se zlepšila stabilizace obyvatelstva, zlepšila se též zdravotní péče, zejména o děti. Národní výbory ve spolupráci se závody realizují řadu opatření ke stabilizaci obyvatel. Všeobecně jsou známa opatření zdravotnického charakteru

Přes tento vývoj, jak je také dokumentován ve zprávě vlády, nelze však odpovědně prohlásit, že probíhá bez komplikací. Také zpráva vlády na to poukazuje a poslanci sami se o tom přesvědčili. Připomenu jen některé zvlášť ožehavé problémy. Uspokojivě se nedaří zvládat výsypkové hospodářství a tím přetrvávají i problémy rekultivace devastovaných ploch. Problém spojený s ukládáním popílku z elektráren je řešen nedostatečně a opožděně. Program rekonstrukcí odlučovačů popílku doznává stále ještě zpoždění a odlučovače nedosahují projektovaných parametrů. Značně je opožděna výstavba tzv. ekologických staveb, jež by měly být souběžně zahájeny s připravovanou stavbou ke zpracování těžkých topných olejů. Potíže se projevují i v realizaci bytové výstavby, včetně výstavby rodinných domků, v modernizaci bytového fondu, zaostává plnění účelové výstavby zabezpečované krajským národním výborem. Je přirozené, že u staveb, které jsou závaznými úkoly státního plánu, dochází k překračování úkolů. Přitom se však neplní plánované úkoly na ostatních stavbách. Vysoká koncentrace investování přináší řadu problémů spojených s velkým nasazením materiálových a kapacitních zdrojů a klade tak zvýšené nároky na plánování, řízení a koordinaci jednotlivých akcí.

I když tento kraj vykazuje kladnou migraci, problémy jsou v tom, že do míst, kde je prováděn nábor, se koncentrují sociálně nestabilní skupiny pracovníků, zpravidla s vysokou fluktuací. Nábor pracovníků pro pánevní okresy má mimo jiné za následek odchod lidí, zejména ze zemědělství. Projevuje se to např. v okresech Děčín a Litoměřice, které sousedí s pánevními okresy. A co je třeba zvlášť zdůraznit a co si také poslanci ČNR v průzkumech a konzultacích ověřili, je nutnost respektovat v náboru pracovníků pro pánevní okresy nejen kvantitu, ale i kvalitu, zejména zajišťovat kvalifikované pracovníky pro dělnické profese. S tím souvisí potřeba výchovy mladých dělníků ve vlastních odborných učilištích.

V závěru této části zprávy, v níž poukazujeme na problémy, které zpomalují plynulý rozvoj kraje, je třeba říci, že jedním z nepříznivých faktorů je i skutečnost, že není dořešena perspektiva těžby a tím i energetiky v Severočeském kraji.  

V Severočeském hnědouhelném revíru byla řada dolů vyuhlena a během dvou let, jak byli naši poslanci informováni, se vyuhlí doly Obránců míru a Ležáky, které představují téměř jednu pětinu současné těžby celého revíru. S postupným vytěžením je třeba uvažovat o změnách ekonomické struktury kraje s přihlédnutím k dosavadní životní úrovni obyvatel pánevních okresů. To vše svědčí o tom, že Severočeský kraj a jeho další žádoucí rozvoj se neobejde bez reálných perspektivních záměrů přesahujících rok 2000.

Poslanci, kteří vystoupí v rozpravě, ještě šířeji poukáží na klady i nedostatky, které zpomalují rozvoj Severočeského kraje, ať již jde o výrobu, investiční výstavbu, ochranu a tvorbu životního prostředí nebo o zabezpečování potřebných podmínek pro spokojený život obyvatel kraje.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi tlumočit názor, který byl vysloven ve všech výborech ČNR, že dosažené dobré výsledky - hodnoceno především z hlediska plnění významných rozvojových úkolů Severočeského kraje - nejen vedou, ale stále zavazují k tomu, aby přetrvávající problémy byly řešeny v komplexním pojetí. Jenom za tohoto předpokladu mohou být zajišťovány potřebné proporce mezi rozvojem výrobní a nevýrobní sféry.

Chtěla bych přitom zdůraznit, a vyplývá to z jednání výborů, jeden požadavek, který je třeba v Severočeském kraji zvlášť akcentovat. Je to nutnost důslednějšího prosazování vědeckotechnického rozvoje. Přes některé dobré výsledky v tomto kraji neodpovídá uplatňování poznatků vědy a techniky možnostem a potřebě jeho ekonomiky. Jak jsme si například zjistili, je jedna z příčin i v dlouhých lhůtách realizace investic. Právě z tohoto důvodu jsou mnohdy výrobní i nevýrobní fondy již v době, kdy jsou uváděny do provozu, technicky zastaralé.  

Na 8. zasedání ÚV KSČ byl jako jeden z deseti hlavních směrů stanoven výzkum a zlepšování životního prostředí. Uplatnění vědeckotechnického rozvoje v tomto směru má pro Severočeský kraj velký význam, protože růst průmyslové výroby, zejména těžby a výroby elektrické energie, je stále doprovázen zhoršujícími se životními podmínkami v pánevních okresech. Narůstá znečišťování ovzduší, devastace půdy, likvidace popř. ohrožení vegetace především lesních porostů a dokonce dochází k narušení celé ekologie krajiny. Problémy ochrany a tvorby životního prostředí v tomto kraji jsou tak závažné, že by se jimi měla soustavně zabývat výzkumná a vývojová základna. Výzkum a vývoj by se iniciativně měl podílet nejen na řešení jednotlivých problémů, ale na celé koncepci péče o životní prostředí. Zde významný úkol připadá České komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj ve spolupráci s krajským národním výborem. Chtěla bych vyslovit přesvědčení, že se tohoto úkolu oba orgány ujmou s největší odpovědností a naváží tak na dosud vykonanou práci.

S uspokojením můžeme konstatovat, že národní výbory v Severočeském kraji, občané a jejich společenské organizace aktivně a iniciativně pomáhají chránit a vytvářet životní prostředí. Známy jsou tzv. zelené programy, jež jsou součástí volebních programů Národní fronty. Národní výbory též pomáhají při plnění akcí neinvestiční povahy, které jsou v jejich pravomoci, napomáhají i při realizaci významných akcí investičních.

Novely zákona o národních výborech, přijaté ČNR v roce 1982, posilují pravomoce národních výborů při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje v územních obvodech. Všeobecně víme, že k uplatnění nových působností národních výborů, zejména ve vztahu k orgánům a organizacím národními výbory neřízeným, dochází postupně. V Severočeském kraji má podíl národních výborů na zabezpečování komplexního sociálního rozvoje zvlášť velký význam. Naše zkušenosti ukázaly, že národní výbory základního stupně musí důsledněji využívat svěřené jim působnosti za účinné pomoci národních výborů vyšších stupňů. Zvláštní pozornost zasluhuje důsledné uplatňování vztahů mezi národními výbory a organizacemi řízenými ústředně, zejména federálními orgány. Jde o to, aby národní výbory všech stupňů účinněji než dosud plnily úkoly při zabezpečování celospolečenských zájmů a potřeb občanů a při koordinování a ovlivňování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje ve všech územních obvodech.

Jsou to také národní výbory, které sledují dodržování státní a hospodářské disciplíny podniky a organizacemi, které mají sídlo na jejich území. I zde si musí národní výbory počínat důsledněji.

V této souvislosti bych chtěla připomenout, že příliš mnoho výjimek je udělováno, a to nejen národními výbory, ale i vyššími orgány, pokud jde o plnění povinností hospodářských organizací k ochraně životního prostředí. Poznatky našich poslanců svědčí též o tom, že orgány nadřízené závodům i příslušné resorty by měly věnovat více pozornosti dodržování jimi vydaných předpisů, které se týkají ochrany a tvorby životního prostředí.

Soudružky a soudruzi poslanci, posuzujeme-li rozvoj Severočeského kraje v 6. a 7. pětiletce, můžeme konstatovat, že oblastní plán rozvoje tohoto kraje překlenul existující problémy v souladu s potřebami kraje. Je to ucelený program, který se stal nástupem k řešení základních úkolů rozvoje celého kraje. Z tohoto plánu je třeba vycházet v dalším období při zabezpečování úkolů rozhodujících pro naše národní hospodářství i při zajištění podmínek pro spokojený život obyvatel kraje. Dobré výsledky v plnění hlavních úkolů rozvoje Severočeského kraje, zakotvených v oblastním plánu pro 7. pětiletku, nás vedou k závěru, že k zajištění dalšího dynamického a proporcionálního rozvoje kraje je potřebné vypracovat a schválit s dostatečným časovým předstihem oblastní plán pro 8. pětiletku.

Zabezpečovat rozvoj Severočeského kraje v celém komplexu je trvalým celospolečenským úkolem. Zkušenosti posledních dvou pětiletek ukázaly, že všestranný rozvoj tohoto kraje se neobejde bez dlouhodobého výhledu, který by stanovil reálné záměry, jež by byly realizovány ve střednědobých plánech.

S uspokojením bereme na vědomí, jak uvedl místopředseda vlády ČSR soudruh Šrámek, že perspektiva dalšího rozvoje Severočeského kraje byla v tomto měsíci projednána na poradě vedoucích funkcionářů Severočeského kraje u předsedy vlády ČSSR soudruha Lubomíra Štrougala za účasti představitelů federálních a českých resortů, které se rozhodujícím způsobem podílejí na výstavbě kraje.

Česká národní rada se jako nejvyšší zastupitelský sbor ČSR cítí spoluzodpovědna za rozvoj Severočeského kraje a svými ústavními prostředky chce i nadále přispívat k tomu, aby Severočeský kraj plnil svou úlohu v ekonomice celé ČSSR.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Jarošové za její výklad.

Než přistoupíme k rozpravě, navrhuji, abychom pro přípravu konečného návrhu usnesení k tomuto bodu pořadu zvolili návrhovou komisi. Navrhuji, aby tato komise pracovala v tomto složení: předsedkyně komise - místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová; členové komise - poslanci ing. Jaroslav Horák, Jan Nezval, ing. Josef Píro a poslankyně Jindřiška Strnadová. 

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? Nejsou. Kdo s navrženým složením komise souhlasí, nechť zvedne ruku!

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji, komise je zvolena a prosím, aby zahájila svou práci podle pokynů soudružky Jarošové.

Nyní přerušíme na 30 minut schůzi a po přestávce přistoupíme k rozpravě.

(Schůze byla přerušena v 10.35 hodin a znovu zahájena v 11.05 hodin.)

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v projednávání třetího bodu pořadu s tím, že zahájíme rozpravu k přednesené zprávě vlády.

Návrhová komise vám rozdá návrh usnesení. Prosím, abyste si ho prostudovali a nejpozději během polední přestávky odevzdali své připomínky členům návrhové komise, nebo u prezence.

Do rozpravy se zatím přihlásili poslanci: Jindřiška Strnadová, ing. Jaroslav Horák, Anna Kopecká, Jaroslav Čubrda, RSDr. Václav Šlapák, Jana Klasová, ministr práce a sociálních věcí ČSR RSDr. Emilián Hamerník, Josef Brisuda, Milan Grande, Krista Bartíková, Jiří Starý, Josef Rota, Hana Fuchsová a Bohuslav Horáček.

Dávám slovo první přihlášené soudružce, a to poslankyni Jindřišce Strnadové, připraví se poslanec Horák.  

Poslankyně Jindřiška Strnadová: Vážené soudružky, vážení soudruzi, jak bylo uvedeno, odrazem důležitosti, naléhavosti a složitosti řešení všech problémů rozvoje Severočeského kraje, ale i snahy řešit je plánovitě, koordinovaně a tedy co nejefektivněji pro naši společnost, je oblastní plán pro období této pětiletky.

Chtěla bych tak, jak to odeznělo i na jednání našeho výboru pro plán a rozpočet, ocenit prospěšnost a značný pozitivní přínos tohoto dokumentu. Chtěla bych však také zdůraznit, že celospolečenský efekt takovéhoto dokumentu se projeví plně teprve tehdy, jestliže všichni, kterých se to týká, jej berou zcela vážně.

Jak ale ukázala prověrka Výboru lidové kontroly, nestal se tento plán pro všechny resorty "stejně závazný". Největší nedostatky se při jeho plnění projevují v investiční výstavbě, v plnění úkolů z věcného i časového hlediska, což je asi dáno do jisté míry samou složitostí a rozsahem úkolů, ale velmi nepříznivý vliv má mnohde subjektivní přístup resortů k úkolům obsaženým v oblastním plánu. Projevuje se nejvíce v přesunech dodavatelů stavebních kapacit na závazné úkoly státního plánu, které mají větší prioritu, než akce zahrnuté v Oblastním plánu rozvoje Severočeského kraje. Domnívám se, že by akce zařazené v tomto plánu, mám na mysli např. účelovou investiční výstavbu národních výborů, měly míti stejný stupeň naléhavosti pro odpovědné resorty a tak by také měly býti vládou jednotlivým ministrům uloženy k realizaci.

Předpokladem trvalé snahy po úspěšném řešení problémů rozvoje Severočeského kraje je totiž nejen existence jednotícího koncepčního dokumentu s dlouhodobou platností, ale i jeho potřebná závaznost. To je předpoklad, který je nutné vytvořit "shora". K úspěšné realizaci je potom potřeba pochopení naléhavosti a aktivní přístup k jejich řešení ze strany podnikohospodářské sféry, tedy "zdola".

Je proto podle našeho názoru žádoucí a potřebné vypracovat a přijmout komplexní Oblastní plán rozvoje Severočeského kraje i pro období 8. pětiletky.

Je však také přitom třeba dbát na to, aby se stanovené záměry realizovaly. Každé odkládání zde přináší jenom další obtíže a vyšší nároky na celospolečenské zdroje. Konkrétním příkladem z mého volebního obvodu je n. p. Tonaso Neštěmice. Jeho výroba má negativní dopady na všechny složky životního prostředí. Mezi jinými převládají dopady emisí a druhotné prašnosti na kvalitu ovzduší, dlouhodobě kritický stav je v ukládání závadných odpadů a vypouštění odpadních vod s vysokým stupněm znečištění. Již z období 6. pětiletky přechází výstavba nového kotle teplárny, jehož uvedení do provozu podmiňuje rekonstrukce a opravy dalších kotlů a zejména rekonstrukci odlučování u stávajícího kotle. Neplněním smluvních závazků dodavatele vznikají současně i závažné problémy v zajištění technologické páry i tepla pro obytné objekty. Ještě staršího data je příprava na využití odpadních kanálů, které jsou dosud spolu s popílkem ukládány na závadné skládky. Již dnes je jisté, že termín uložený územními orgány k ukončení volného skladování splněn nebude. Obdobně se opožďuje i rekultivace opuštěných skládek a plnění opatření, která byla uložena jako náhrada za ovlivnění podzemních vod.

Jestliže již dnes se předpokládá investiční náročnost na omezení dopadu na životní prostředí jen v tomto podniku v částce cca 750 mil. Kčs pro 8. a 9. pětiletku, pak další prodlení bude v každém případě znamenat zvýšení nákladů.

Domnívám se, že v současné době již není vůbec možné v podmínkách Severočeského kraje oddělovat na žádné úrovni řízení otázky zajišťování hospodářských úkolů od otázek životního prostředí.

Je známa neutěšená situace Krušných a Jizerských hor. Proto se zdá, že by se k řešení podstatných příčin mělo přistupovat energičtěji a využívat plně všech možností, které naše společnost má. Např. v boji s úniky kysličníků síry se bude zatím pouze stále ověřovat a budování potřebných zařízení ve větším rozsahu se předpokládá až v 9. a 10. pětiletce. I když jsou to mnohde ještě otázky výzkumu a vývoje, bylo by třeba tyto věci urychlit. To, co se nám dnes zdá ekonomicky náročné, bude za nějaký čas naprosto nedostačující.

Jsem přesvědčena, že řadu problémů si přiděláváme vlastní nedůsledností. Příkladem mohou býti tzv. ekologické stavby, které byly spojovány již s předpokládanou výstavbou kraku v Litvínově. Jak je z podkladů zřejmé, byla již vyjasněna příprava rozsáhlé investiční akce ke zpracování těžkých topných olejů, ale příprava ekologických staveb, které měly být její součástí, se již nyní značně zpožďují a je jasné, že u nich nedojde k souběžnému zahájení s vlastní akcí. Mám zde dotaz na soudruha ministra Kapouna konkrétně k této záležitosti, proč k tomu dochází? Jsem si vědoma, že nejde o jednoduchou záležitost, ale někdy to vypadá, jako bychom od samého začátku nedokázali věci založit tak, jak je pro společnost potřeba.

To je podle mého názoru příklad toho, jak někdy i na národohospodářské úrovni nedůsledně spojujeme zajištění hospodářských úkolů s řešením otázek životního prostředí. Přitom chceme docílit toho a prosazujeme všude, aby v každém podniku umístěném v Severočeském kraji, v každé organizaci spojovali svůj další hospodářský rozvoj s realizací konkrétních vlastních opatření investiční i neinvestiční povahy k ochraně a zlepšování životního prostředí, aby bylo dosaženo výrazného snížení emisí škodlivin do ovzduší, zlepšení čistoty odpadních vod a snížení vlivu tuhých odpadů.

Přes všechny problémy, které existují, není nutno vidět celou situaci zbytečně černě. Všechny zainteresované orgány a organizace však musí svým dílem k řešení problémů přispívat. 

Soudružky a soudruzi, ze zprávy o dosavadním plnění oblastního plánu rozvoje kraje vyplývá, že se nedaří plnit plánované záměry v komplexní bytové výstavbě. Mimo jiné se nedaří zajišťovat v potřebném rozsahu výstavbu rodinných domků, které by měly plnit zejména stabilizační úlohu v pohledu na generační problém. Chtěla bych uvést konkrétní poznatky ze svého volebního obvodu ke svépomocné výstavbě rodinných domků.

Přestože u nás byla včas připravena staveniště ve dvou lokalitách, nedaří se plnit plánovaný počet bytů v rodinných domcích realizovaných svépomocnou výstavbou. Zájem o individuální bytovou výstavbu v okrese Ústí nad Labem je do značné míry limitován výměrou pozemků, které jsou k rodinným domkům přidělovány. I když občanský zákon umožňuje přidělovat pozemky do výměry 8 arů, instrukce bývalého ministerstva výstavby a techniky, která zůstává v platnosti, připouští u skupinové zástavby přidělení pozemků pouze do výměry 3 arů a u izolovaných domků do 4 arů. V centrech měst a v Praze či Brně lze taková opatření chápat, ale v menších městech zvláště na jejich okrajích, jsou taková opatření proti prospěchu věci.

Existují i další omezující vlivy, které bychom měli citlivě posuzovat. Například požadavek dodržení nákladu inženýrských sítí pro jeden rodinný domek individuální výstavby kolem 50 tis. Kčs i za podmínek omezení užitných vlastností dokončených domků ve svém důsledku brání rozvoji svépomocné formy výstavby. Právě na tyto omezující limity stavebníci poukazují a od výstavby ustupují.

Je ještě řada dalších problémů, o kterých by bylo možné hovořit. Je však možné hovořit i o nepopiratelných úspěších, které se zejména za uplynulé tři roky v řešení problematiky rozvoje Severočeského kraje dosáhly. O mnoha z nich bylo hovořeno. Na ně je třeba důsledně navázat. 

Soudružky a soudruzi, v závěru svého diskusního vystoupení bych chtěla zdůraznit, že životní prostředí se v Severočeském kraji již stalo natolik prvotním problémem, že úspěšné řešení rozvoje ekonomiky kraje není bez tohoto zohlednění objektivní skutečnosti možné.

Myslím, že rozvoj Severočeského kraje je mimo jiné také ukázkou toho, zda a jak účinně jsme schopni v naší ekonomice prosazovat oprávněné celospolečenské zájmy a priority. Mám zde na mysli celou ekonomiku ČSSR. Víme, že možnosti našeho národního hospodářství nejsou neomezené, zejména v investicích. Důsledné promítání celospolečenských priorit je tedy naprosto nezbytné v prvé řadě právě zde.

Tou nejpodstatnější hybnou silou je v ekonomice pracující člověk. A proto správně péče o obyvatelstvo včetně ochrany životního prostředí zůstává stěžejním úkolem politiky naší strany i v podmínkách Severočeského kraje. (Potlesk.)