Jde však o neobyčejně složitý a závažný problém. Po pravdě řečeno, i v různých stupních technické řešitelnosti. Na jedné straně jde totiž o procesy, které již umíme technicky zvládat (jako jsou instalace odlučovačů pevných částic, rekultivace výsypek, bezkolizní ukládání popílků, zalesňování, změna druhové skladby lesa, přestavba teplofikace do centrálních soustav aj.). Zde je výsledek řešení odvislý jen od míry nasazení prostředků, kapacit, kvality výrobků a pečlivosti údržby provozů. Na druhé straně se setkáváme s procesy, které teprve poznáváme a pro něž se hledá nejvhodnější způsob řešení. Jde především o likvidaci škodlivých plynných exhalací, zejména kysličníků síry. Na tomto úseku si oblastní plán kladl za cíl vyzkoušet dosažitelné postupy a klasifikovat ty, které by byly nejvhodnější pro perspektivní koncentrované užití.  

Program rekonstrukcí odlučovačů popílků, v letech 1981 - 1983 dosud důsledně prováděný v souladu s programem oblastního plánu, doznává v současné době určitého zpoždění. Projevují se i tendence odložit realizaci několika plánovaných akcí na období 8. pětiletky. Příčinou je spojování těchto prací s rekonstrukcemi kotelního hospodářství, bilanční nemožnost původně předpokládaného vysazování elektrárenských bloků z provozu a hlavně enormní prodloužení lhůt výstavby a montáží dodavatelskými organizacemi federálního ministerstva paliv a energetiky, ministerstva stavebnictví ČSR, federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu.

Provedené rekonstrukce v letech 1981 - 1983 měly snížit úlet o 62 tis. tun popílků, tj. již o plné dvě třetiny plánovaného úkolu; podle posledních měření však rekonstruované odlučovače nedosahují projektovaných parametrů. První příčina je v tom, že v řadě případů byly provedeny jen dílčí výměny opotřebených částí.

K likvidaci oxidu síry bylo zahájeno několik významných investičních akcí, které by měly jednak ověřit technickou dosažitelnost jejich likvidace, jednak řešit konfliktní případy obtěžování velkých sídelních celků pánve nevhodnými pachy.

V roce 1983 to byla výstavba ověřovacího odsiřovacího zařízení na prvním 200 MW bloku v elektrárně Tušimice II a dále výstavba pokusného 25 MW fluidního kotle v teplárně Trmice.

Zahájeny byly práce na odsíření expanzních plynů v tlakové plynárně Úžín, což by mělo podstatně snížit negativní vlivy na krajské město. Stavba odsíření generátorových plynů ve Válcovnách trub a železa v Chomutově s předpokládaným pozitivním přínosem pro město se zpožďuje. Průběh této stavby nebyl po stránce dodavatelské dobře zajištěn a celé dílo je provázeno řadou problémů.

Je nesporné, že úsilí vlád a dalších orgánů a organizací vytvořit podmínky ke snížení emisí kysličníků síry bylo veliké

Přesto dochází k častému překračování nejvyšších přípustných koncentrací, a to zejména v době zhoršených klimatických podmínek. Za současného stavu lze situaci čelit jedině regulací výroby elektrické energie při co nejvyšším vytížení všech energetických zdrojů mimo kraj tak, aby v elektrárnách kraje (zejména v kritických obdobích inverzí) bylo umožněno určité snížení výkonu.

Určitou pomocí by mělo být zahájení provozu homogenizační drtírny v Komořanech, která bude zpracovávat vysokosirnaté uhlí z lomu ČSA tak, aby obsah síry v dodávaném palivu nepřesáhl 4 %. Jedním z vysoce účinných opatření ke snížení negativních vlivů na životní prostředí je rozšíření centrálního zásobování teplem. Přes velké realizační potíže se daří tento investičně a materiálově velmi náročný úkol plnit.

Ve spolehlivém a postupně doplňovaném provozu je tepelně rozvodná soustava v okrese Most a Chomutov napájena z centrálních zdrojů z Komořan a Prunéřova. Vytápění Teplic bylo řešeno výstavbou nové teplárny Novosedlice. Chystá se připojení na elektrárnu Ledvice. Ke zlepšení zásobování krajského města teplem došlo po uvedení do provozu další etapy teplárny Trmice III. Perspektivu příštího období zajišťuje zahájená výstavba Trmice IV.

Ocenění zasluhuje přístup stavebních organizací ke zkrácení termínu výstavby tepelného napaječe pro největší ústecké sídliště Krásné Březno, který umožnil snížení nároků na nasazování mobilních kotelen a úsporu olejů. Koncentrovaným úsilím dodavatelů bylo dosaženo zlepšení ve výstavbě tepelných zdrojů v České Lípě a v Novém Boru. Vládami ČSSR a ČSR byla přijata koncepce perspektivního definitivního zdroje.

Z důvodů změny koncepce centrálního zdroje v Děčíně, vyvolané požadavkem energetiků, a tím způsobené projektové nepřipravenosti se však nepodaří v rozporu s oblastním plánem zahájit ještě v této pětiletce výstavbu. Přináší to s sebou negativní ovlivnění programu bytové výstavby v 8. pětiletce. Pro nedosažitelnost strojních dodávek od federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství nebude v plánovaných termínech zajištěna ani výstavba druhé etapy městské teplárny v Liberci. Investor (federální ministerstvo paliv a energetiky) řeší situaci náhradním způsobem - instalací provizorních kotlů.

V programu ke zlepšení stavu přírodního prostředí byla postavena na prvé místo rekultivace devastovaných i výsypkových ploch po uhelné těžbě.

Poměrně úspěšně se plní úkol v dokončování rekultivačních prací, kdy za prvé tři roky pětiletky bylo předáno již 1435 ha, což činí 90 % z pětiletého úkolu.

Jedním z významných opatření ke zlepšení stavu krajiny je výsadba zeleně, do které byly zainteresovány podniky, organizace, občanské výbory, školy apod. v rámci plnění tzv. zelených programů. Za uplynulé období bylo vysázeno 6,9 mil. nových stromů, 3,1 mil. keřů a založeno 1146 nových zelených ploch. Vzorem dobrého postupu činnosti zaměřené na zlepšení městského prostředí, okolí obcí a efektivní provádění rekultivací, je ONV a MěNV Most.

Úkoly týkající se péče o obyvatelstvo, zařazené do oblastního plánu, jsou každoročně plněny, což společně s rozšířeným programem bytové výstavby se již projevuje ve stabilizaci obyvatelstva.  

Na prvé místo byla postavena péče o dětskou část obyvatelstva. Daří se postupně realizovat záměr, aby děti z pánevních okresů byly vysílány alespoň dvakrát ročně do škol v přírodě. Počet těchto dětí neustále stoupá, takže v letošním roce jich vyjede již 145 tisíc. Na zabezpečení této akce je vynakládáno ročně zhruba 190 mil. Kčs.

K bezprostřednímu rozšíření potřebné základny škol v přírodě přispělo zvýšené úsilí Revolučního odborového hnutí o dvoustranné využití podnikových rekreačních objektů a letních pionýrských táborů. V souladu se záměry oblastního plánu je realizována i výstavba vlastní základny škol v přírodě. Byla dokončena škola v přírodě Přimda, rozestavěny jsou školy Volyně a Růžová a je reálný předpoklad zahájení téměř všech zbývajících plánovaných objektů - s výjimkou školy Skryje do konce této pětiletky.

Aktivní politický ohlas má podávání bezplatných vitaminových přesnídávek. Důsledně v rozsahu stanovených úkolů jsou plněny záměry ve vysílání dětí do léčeben, ozdravoven, lázní i na pobyt k moři.

Příznivě se realizují i opatření péče o dospělé obyvatelstvo (příděl poukazů na lázeňskou péči, příděl poukazů na domácí a zahraniční výběrovou rekreaci ROH). Oceňováno je poskytování lázeňské péče podle rozšířeného indikačního seznamu nemocí.

Nepříznivým jevem, který oslabuje účinnost přijatého programu péče o obyvatelstvo je, že přes veškeré úsilí se nedaří dosáhnout zvýšení počtu lékařů v kraji. K záměru oblastního plánu zbývá stále naplnit asi 350 - 400 lékařských míst. Zájem mezi absolventy lékařských fakult je stále minimální. Vláda ČSR proto v letošním roce schválila na návrh Severočeského KNV a ministerstva zdravotnictví stimulující opatření ke zvýšení stabilizace lékařů a farmaceutů v kraji, která by tuto situaci měla kladně ovlivnit a zlepšit.

V úzké součinnosti ministerstva školství a krajského národního výboru se daří postupně řešit základní problémy rozvoje školství. Největší starosti přetrvávají v oblasti stabilizace i kvalifikační struktury učitelů a vychovatelů. I když se např. již daří lépe zabezpečovat bytové problémy učitelů a vychovatelů, bude nezbytné důsledněji z pozice krajských orgánů vytvářet příznivé zdravotní, ekonomické, bytové a další životní podmínky pro pedagogy, zvláště v pánevních okresech. Momentální aktuální potřebu učitelů již ministerstvo školství spolu s pedagogickou fakultou v Ústí nad Labem řeší získáváním studentů vyšších ročníků k výuce na vybraných školách.

Vážným problémem stále zůstává ne vždy příznivá kvalifikovanost pedagogů a mistrů odborného výcviku na středních odborných učilištích. Stejně tak ve vybavování odborných škol a učilišť moderní technikou a pomůckami se školské orgány národního výboru neobejdou bez účinné a neformální pomoci resortů, místních podniků a závodů.

V průběhu roku 1982 byla zavedena i soustava opatření ke stabilizaci obyvatelstva. Je vyplácen roční věrnostně stabilizační příspěvek, který je poskytován v letošním roce již 140 000 pracujících, což představuje zhruba 280 mil. Kčs ročně.

Bezprostředně po schválení oblastního plánu byly rozhodnuty i stimulující příspěvky k různým formám bytové výstavby. Velmi málo je však dosud využívána možnost zvýšeného příspěvku na individuální výstavbu rodinných domků, kde to souvisí i s nedostatečnou přípravou vhodných ploch a s nedostatkem stavebních kapacit schopných a ochotných tuto v podstatě inženýrskou přípravu stavenišť realizovat.  

Mimořádná pozornost patřila rozvoji terciárního sektoru a výstavbě technické infrastruktury kraje. Hlavním záměrem bylo, aby rozvoj těchto oborů odpovídal rozvoji výrobních sil, aby také eliminoval jejich zaostání vzniklé v důsledku přednostního rozvoje výrobní základny.

Nezastupitelnou úlohu při stabilizaci pracovních sil kraje má bytová výstavba. Oblastní plán stanovil dokončit 55 tis. bytů, což by přineslo bezprostřední efekt v růstu ubytovacích možností. Dodavatelská výstavba plánovaná v počtu 43 tis. bytů je však po celou dobu realizace prováděna velkým množstvím nedostatků investorských, projektových i dodavatelských. Za první tři roky bylo dokončeno jen 21 134 dodavatelských bytů, což není ani polovina úkolů pětiletky. Ani vysoké a partnery výstavby odsouhlasené počty bytů na dokončení v letech 1984 1985 nezabezpečují splnění pětiletky.

Tento stav je částečně kompenzován netradičními formami bytové výstavby, kde je reálný předpoklad dokončení cca 2,5 tis. bytů proti plánovanému počtu 1505 bytových jednotek.

Zcela však selhala výstavba rodinných domků. Propad očekávaný ve výši zhruba 3,5 tis. bytů bude největším výpadkem programu bytové výstavby kraje. Souhrnně mohu říci: Očekává se, že z celkové výše 55 000 b. j. bude splněno pouze 51 000, což je 93 % pětiletého plánu.

S realizací bytové výstavby přímo souvisí provádění investic podmiňujících bytovou výstavbu. Jde vesměs o výstavbu inženýrských sítí. Proti předcházejícím pětiletkám se organizace, průběh a objemy výstavby přece jen zlepšily.

Přes tyto klady však u některých staveb dojde k odsunu termínu dokončení až o 2 roky.  

Oblastní plán si kladl za cíl dosáhnout zlepšení výstavby sítě občanské vybavenosti. Její zaostávání bylo velmi často oprávněnou příčinou nespokojenosti občanů. Proto největší důraz byl položen na zrychlení tempa výstavby objektů vybavenosti v rozestavěných obytných souborech. Zde došlo k úspěšnějšímu plnění záměru. Za prvé tři roky se zrealizovalo 164 objektů což v historii kraje nebylo dosud nikdy dosaženo. Aktivní roli přitom sehrála stavební výroba, která od roku 1981 soustavně zvyšuje podíl občanské výstavby jako součást komplexní bytové výstavby.

Občané kraje kladně oceňují i další záměr oblastního plánu - dostavbu zaostávající vybavenosti ve vybraných sídlech kraje. Jeho realizace měla vést ke zlepšení situace zejména v krajském městě na jeho nosných sídlištích, tj. Severní terase a Krásném Březně a dále v Jablonci nad Nisou.

Můžeme konstatovat, že všechny stavby tohoto programu byly a budou v pětiletém plánu zahájeny v plném rozsahu, ale nebudou dokončeny v termínech jak předpokládal oblastní plán. Nedostatky stavebních kapacit, finančních zdrojů a z toho vyplývající investorská a projektová nepřipravenost způsobily u mnohých těchto staveb odklad jejich zahájení o 1-2 roky, čímž se posouvá jejich uvedení do provozu až do 1. poloviny 8. pětiletého plánu.

Vlastní účelová výstavba Severočeského kraje byla zaměřena k přednostnímu řešení zdravotnictví a nezbytných potřeb komunálního hospodářství. Se souhlasem vlády byla posílena zdravotně sociální sféra. Zahrnuje výstavbu objektů pečovatelské služby, domovů důchodců a ubytoven zdravotnického personálu. Realizace programů znamená v pětiletce přínos 670 bytů v domech s pečovatelskou službou, 1000 míst v ústavech sociální péče (z toho zhruba 160 míst v domovech důchodců) a kapacitu 450 lůžek v ubytovnách zdravotnického personálu. Již prvé výsledky prokazují značné politické přínosy tohoto opatření a vliv na zlepšování občanských poměrů. Prodloužení této koncepce je záhodno dovést až do období 8. pětiletky.

Samostatnou rozsáhlou kategorií investiční činnosti účelové výstavby Severočeského KNV představuje realizace vyvolaných investic souvisejících s důlní těžbou a provozem elektráren. Spotřebovává přes třetinu vyčleněných prostředků. V současné pětiletce byla soustředěna převážně na dostavbu objektů v Mostě a na zahájení náhrady za připravovanou likvidaci obce Chabařovice.

Nepříznivou skutečností provázející účelovou výstavbu KNV je trvalé neplnění plánovaných objemů stavebních prací. Za prvé tři roky pětiletky to představuje asi 270 mil. Kčs.

V uspokojivém tempu probíhá výstavba a přestavba vybrané silniční sítě i provádění velkých oprav komunikací. Jsou plné předpoklady pro splnění plánovaných úkolů v roce 1983 byl dokončen průtah státní silnice I/8 v Teplicích, v současné době je třeba zintenzívnit práce na průtahu státní silnice I/13 v Chomutově, kde vynucená objížďka komplikuje dopravní situaci.

Sféra služeb v působnosti příslušných resortů byla posílena výstavbou obchodního domu v Děčíně, nákupního střediska Jednoty v Rumburku a v Podbořanech. V rámci akce "Z" bylo dokončeno 31 prodejen o celkové prodejní ploše 3 tis. m².

Rekonstrukcí lázeňského domu Fučík byla posílena lůžková kapacita v lázních Teplice. Podle programu probíhá přestavba lázní Libverda. Avšak tento program bude nutno doplnit o dostavbu léčebných lázeňských zařízení v 8. pětiletce.

Do provozu jsou uváděny nové telekomunikační budovy v Ústí nad Labem a České Lípě. Ve vysokém stupni rozestavěnosti je objekt v Teplicích.

Z toho, co uvádíme, je zřejmé, že vytyčený program rozvoje v Severočeském kraji klade mimořádné nároky na investiční výstavbu. Její zabezpečení není myslitelné bez odpovídajícího nárůstu stavebních kapacit v potřebných strukturách. To však není splnitelné jen ze zdrojů krajských kapacit. Ministerstvo stavebnictví ČSR jako největší dodavatel stavebních prací v kraji muselo k zabezpečení priority Severočeského kraje organizovat v podstatně větším rozsahu než v minulosti přesuny z ostatních krajů. Na severočeském území pracuje 25 organizací resortu, ve větším rozsahu se dotýká Pozemních staveb Plzeň, Pozemních staveb Karlovy Vary. Zásadním opatřením v této souvislosti bylo rozhodnutí o zřízení nového oborového podniku - Pozemní stavby Ústí nad Labem, který roční kapacitou přes 3 mld Kčs stavebních prací se stal rozhodujícím stabilizujícím faktorem stavební činnosti v kraji. Závažné úkoly plní v Severočeském kraji i organizace ministerstva stavebnictví SSR.

Ze stanoveného úkolu pro všechny dodavatele stavebních prací na investiční výstavbě 39,5 mld Kčs je za prvé tři roky splněno 22,6 mld Kčs. Úkol ročních plánů je plněn na 103 %.

Již méně příznivý výsledek je však ve věcném plnění investičních plánů. Na jedné straně jde o celkové plnění závazných úkolů státního plánu, které se rok od roku zlepšuje a objemy jsou většinou překračovány. Na druhé straně dochází k neplnění objemu stavebních prací pro investiční výstavbu národních výborů, a to jak bytovou, tak i účelovou.

Příčinou je především skladba struktury kapacit, která stále nemá potřebný profil odpovídající změně potřeb investičního programu, orientovaného na růst účelových staveb národních výborů, občanské vybavenosti a technické infrastruktury.

Přes postupné zlepšování stavu, zejména v loňském roce, zůstává aktivní řešení tohoto problému nejen základním úkolem zbývajících let pětiletky, ale přetrvává i pro období 8. pětiletky, kdy bude nutno počítat především s růstem kapacit se sídlem v kraji, zejména s větším přírůstkem pracovníků a vyučenců.

Stabilizační charakter celé soustavy oblastního plánu se v současné době již projevuje aktivním obratem v celokrajské migraci obyvatelstva, a to dokonce již i v dříve silně ztrátových okresech Most, Chomutov a Ústí nad Labem. Nepříznivý vývoj obyvatelstva však dosud přetrvává v okrese Teplice.

Pozitivní vývoj migrace se projevil i ve vývoji zaměstnanosti. Za léta 1981 - 1983 se zvýšil počet zaměstnaných o 8700. Podle upřesněných bilancí lze v letech 1984 - 1985 počítat s dalším přírůstkem asi 8000 osob, takže limitovaný vývoj zaměstnanosti v kraji bude možno v pětiletce značně překročit a zlepšit tak nepříznivou situaci z předcházejících období.

Podle programu se daří i mezikrajský nábor pracovníků, který aktivně ovlivňuje vývoj zaměstnanosti v odvětví těžby paliv a v uranovaném průmyslu. Důsledně je plněn plán náboru učňovského dorostu. Z celkového počtu mladistvých se více než 62 % připravuje na dělnická povolání. Přednostně je zabezpečován nábor učňů pro Severočeské hnědouhelné doly. Pro kvalitní přípravu učňů jsou vytvářeny podmínky programem výstavby učilišť, který se příznivě plní. Přínosem je realizace kapacitního hornického učiliště v Mostě - Velebudicích pro 1 tis. učňů. Rozestavěná jsou učiliště Vodohospodářských staveb v Roudnici nad Labem a Pozemních staveb v Ústí nad Labem. Se zahájením výstavby ostatních učilišť z programu oblastního plánu je v plánech resortu počítáno v letech 1984 a 1985.

Soudružky a soudruzi poslanci, vláda ČSR na základě znalostí situace mohla konstatovat, že byly dosaženy pozitivní změny, které přispěly ke zlepšení stavu ekonomiky, plynulosti tempa růstu její produkce, ke zlepšení životní úrovně obyvatelstva i estetického vzhledu a stavu osídlení. Dílčí neplnění úkolů, na které kriticky upozorňujeme, sice neohrozilo celkovou a úspěšně plněnou koncepci rozvoje, přesto bude vláda trvat na jejich dodatečném splnění.

Výsledky plnění oblastního plánu prokazují jeho opodstatněnost pro řízení rozvoje ekonomiky kraje. Mimořádná složitost i specifičnost ekonomicko-sociálního rozvoje severních Čech vyžadují, aby i další jeho rozvoj byl řízen obdobným dokumentem.

Proto je připravován návrh Oblastního plánu rozvoje Severočeského kraje pro 8. pětiletku, který plynule naváže na stávající dokument 7. pětiletky.

Chci vás informovat, že na poradě zodpovědných představitelů federální a české vlády dne 12. října za řízení předsedy federální vlády s. Štrougala a za přítomnosti představitelů kraje byla projednána problematika Severočeského kraje a dohodnuto, že Oblastní plán hospodářského a sociálního rozvoje kraje na 8. 5LP bude zpracován a předložen k projednání do 30. června 1985.

Je nesporné, že i v období 8. pětiletky bude rozhodujícím úkolem rozvoj hlavních článků ekonomiky kraje, tj. zabezpečování potřebné výše těžby uhlí, výroby elektrické energie, těžby radioaktivních surovin a chemické produkce. To vše bude vyžadovat stejně důslednou koordinaci jako tomu je v současné pětiletce.

Období 8. pětiletky se bude vyznačovat i vazbou na perspektivu po vyuhlení některých částí pánve. K tomu bude nutno v obsahu oblastního plánu zakládat i koncepci budoucího rozvoje ekonomiky a struktury osídlení i přípravu pracujících na nové obory činnost. O zadání tohoto úkolu bylo též rozhodnuto na zmíněné poradě u předsedy federální vlády.

Devastační vliv palivoenergetické činnosti bude ještě k naší lítosti v 8. pětiletce pokračovat. Proto i v novém návrhu oblastního plánu bude připraven program péče o obyvatelstvo a životní prostředí, který stupňovaným úsilím prohloubí efekty a pozitiva současných výsledků. Práce na přípravě oblastního plánu 8. pětiletky již byly zahájeny.

Je uzavřena otázka přípravy komplexní bytové výstavby. Zde se počítá řádově s výstavbou celkem 39 tis. bytů, z toho 34 tis. od dodavatelů. Vláda doporučuje, aby pro stabilizační účinnost pokračovala i v 8. pětiletce výstavba netradičních forem nízkopodlažních domků a v rámci komplexní bytové výstavby i realizace zdravotně sociálního programu.

Věcně je již posouzen a stanoven program investic podmiňujících bytovou výstavbu. Tak se vytvářejí předpoklady pro jejich plynulou projektovou a dodavatelskou přípravu.

V rozvoji paliv a energetiky bude nutno opětovně zabezpečit vytváření podmínek pro rozvoj těžby uhlí, posoudit nezbytnou míru vyvolaných investic a rozhodnějším a zodpovědnějším způsobem organizovat výsypkové hospodářství jako předpoklad rozšířeného programu rekultivací.

Energetika v dalším období bude plnit nejen náročné úkoly výroby elektrické energie, ale ponese i hlavní tíhu boje za zlepšení životního prostředí. Bude proto navrženo soustředit kapacity na dokončení procesu obnovy odlučovačů popílků v elektrárnách a rozšířit proces obnovy filtrů i na ostatní teplárenské zdroje.

V souladu s dokončením zkušebního odsiřovacího bloku v Tušimicích a s vyhodnocením jeho účinnosti bude zpracován program odsiřování dalších elektrárenských bloků. Na základě výsledků výzkumů a vývoje kotlů fluidního spalování bude posouzena jejich aplikace, zejména v teplárenských jednotkách.  

Do návrhu oblastního plánu je nutno zahrnout i regulační opatření při klimatických inverzích a při dosažení nejvyšších přípustných koncentrací kysličníku síry.

Vláda ČSR trvale požaduje, aby i v 8. pětiletce bylo v kraji udrženo tempo výstavby centrálních teplofikačních soustav. Také v oblastech se zvýšeným zdrojem tepla musí být přistoupeno k připojování odběratelů a v souvislosti s tím k rušení místních zdrojů.

Od investiční činnosti resortů bude vláda vyžadovat a prosazovat všechna dosažitelná opatření, která mohou vést ke zlepšení životního prostředí. Bude proto vyvíjen tlak, aby resorty ve své činnosti respektovaly prioritní řešení problémů Severočeského kraje. Na přední místo je stavěno zintenzívnění programu obnovy lesů Krušných a Jizerských hor.

Návrh oblastního plánu 8. pětiletky vytyčí další nárůst a přizpůsobení struktury stavebních prací. Jde o tak rozsáhlý program, který vyžaduje i nadále účast slovenských kapacit, a to v rozsahu přibližně 1 mld.

Příznivý vývoj migračního pohybu obyvatel a vysoké plnění náborového úkolu pracovních sil otevírají zcela nově otázku struktury pracovních míst. K jejímu zlepšení bude třeba počítat s růstem vědeckovýzkumné a hospodářskořídící základny a také s umístěním, případně převodem oborů, které odpovídají výrobnímu a územnímu profilu kraje. Souběžně s tím je nutno věnovat pozornost rozvoji školské základny.

Žádoucí zlepšování životního prostředí a životních podmínek vyžaduje i další zkvalitnění dosavadní činnosti technickoorganizátorské práce řídících pracovníků národních výborů zodpovídajících za zásobování, prodej, služby, fungování dopravní sítě, čistotu měst, úpravu území a údržbu zeleně. To je také jeden z rozhodujících předpokladů plnění vytčeného programu.

V konečném návrhu oblastního plánu 8. pětiletky se bude vycházet ze získaných zkušeností i z rozboru příčin zjištěných nedostatků. Cílem bude stanovit natolik reálný program, aby nebylo rozdílu mezi záměrem a skutečností, aby se dosáhlo minimálně takového efektu, jako je tomu v současné pětiletce a byla zabezpečena efektivnost a návratnost vložených prostředků.

Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážení poslanci, z pověření vlády vám děkuji za velký zájem o rozvoj ekonomicky významné oblasti Severočeského kraje a za trvalou aktivní pozornost, kterou této problematice věnujete. Vašich poznatků bude využito v řídící práci při přípravě návrhu Oblastního plánu rozvoje Severočeského kraje na období 8. pětiletky. Vláda je rozhodnuta prosazovat v jeho obsahu a řešení takové směry činnosti, které povedou k dalšímu rozvoji ekonomiky kraje, životní úrovně obyvatelstva a budou současně intenzívním pokračováním úsilí o zlepšování životního prostředí, jehož základ byl položen v této pětiletce. (Potlesk.)