Poslanec Jiří Hrdlička: Soudružky a soudruzi, lidový sběr druhotných surovin kromě svého národohospodářského přínosu je také velice politicky citlivý, protože se týká aktivity občanů. Mimořádnou roli zde sehrávají naše školy, děti, pionýři, mládež a rodiče. Jednotlivě i kolektivně v různých složkách Národní fronty obětavě shromažďují hodnoty, které by jinak přišly nazmar. Organizují různé soutěže, takže výsledky v dodávaných surovinách stále rostou. I při dobré organizaci však ve spolupráci s národními výbory jsou ještě značné rezervy.

Právě v těchto dnech probíhají sběrové směny starého papíru na školách jako součást celostátní akce nazvané Les, organizované na počest 35. výročí Pionýrské organizace SSM.

V okrese Český Krumlov jako součást sdruženého závazku složek NF proběhne 20. dubna okresní papírová várka, při které pionýři vhodí balíky sebraného papíru přímo do drtičů papírny Vltavský mlýn Loučovice.

Za sběr v českokrumlovském okrese byly získány už v roce 1980 prostředky, kterými se uhradily náklady školní mládeže při místních spartakiádách a při spartakiádě okresní a celostátní.

12. dubna bude ve slévárně n. p. Škoda v Českých Budějovicích krajská pionýrská tavba za účasti plné stovky nejlepších mladých sběračů železného šrotu z Jihočeského kraje.

Při vyučování si žáci vypočítávají, kolik stromů svým sběrem starého papíru zachránili, kolik to představuje hektarů vzrostlého lesa. Při těchto výpočtech nejde vždycky pouze o dřevo a stromy, ale v souvislosti se životním prostředím a produkcí kyslíku o hodnoty značně vyšší. Sběr, který přispívá i k výchovnému působení školy je bezesporu součástí praktické výuky k ekonomickému myšlení žáků a k občanské kázni.

Ještě výrazněji by výhodnost sběru a využití druhotných surovin vynikla, kdybychom posoudili věc v plných souvislostech, tedy u každého druhu komplexně s využitím hodnotové analýzy, která by stanovila tomuto zdroji v našem národním hospodářství náležité proporce a naléhavost, prokázala by rentabilitu investic ukládaných do tohoto oboru.

Bude také nutno dát do patřičného souladu systém národohospodářských ukazatelů, dořešit problémy plánování a řízení, cenové relace i hmotnou motivaci, jak o tom hovoří důvodová zpráva na str. 4. Zatím se příliš často zájmy výrobních podniků nekryjí zcela se zájmy společnosti. Až na výjimky není zpracovatelský průmysl plně připraven využívat druhotné suroviny ani s nimi většinou nepočítá.

Školství by mělo včas připravovat také potřebné odborníky pro toto, jak jsme slyšeli - široké samostatné průmyslové odvětví našeho národního hospodářství. Avšak zatím Vysoká škola ekonomická v Praze, ani jiné školy, pokud jsem mohl zjistit, takový obor neznají. K tomuto tématu snad nejsou na školách ani odborné ekonomické přednášky, protože žádný resort o to ani nepožádal. Úctyhodnou práci však vykonává Čs. vědekotechnická společnost a její konference ke komplexní socialistické racionalizaci v tomto oboru přinese zřejmě své výsledky.

Síť sběren pro veřejnost je dosud značně nahodilá a řídká. Často i ty sběrny, které máme, jsou dočasně uzavřené, protože jsou přeplněné a nefunguje odvoz sebraného materiálu. Zatím chybí většinou i sběrny v sídlištích, které by se měly stát součástí občanské vybavenosti. Norma projektantům snad už byla stanovena, ale praxe při výstavbě sídlišť zůstává značně pozadu. Zkušenosti z NDR ukazují, že základním předpokladem pro dobré výsledky lidového sběru je síť sběren, dostatečně hustá, vhodně rozmístěná a ve vhodném čase otevřená. V tom by trochu mohla pomoci i akce "Z" ve městech a obcích, jak o tom hovořil už poslanec Jiří Havlíček.

Nové moderní školní budovy ani nemají potřebné prostory, aby mohly školní sběrové suroviny skladovat, takže když nejbližší sběrna má zavřeno, vznikají pro školu i žáky zbytečné obtíže s další přepravou, což se v době zvýšených sběrových akcí na školách stává až příliš často.

Společný zpravodaj poslanec akademik Ladislav Kubíček se dotkl nutnosti, zužitkovat i netradiční odpady a také odpady z ostatních resortů, např. ze zemědělství. Chci v té souvislosti upozornit na dobré zkušenosti ze spolupráce ČSAV s velkovýkrmnou vepřů v Třeboni, kde jako první u nás ve velkém zpracovávají živočišné výkaly a denně vyrobí 7000 kubických metrů bioplynu. Ušetří tak 3,5 tuny lehkého topného oleje denně - kromě dalších výhod pro životní prostředí a zhodnocení kalů na kvalitní hnojiva. Konečně se zde přijatelně a výhodně řeší likvidace odpadu, který byl na obtíž a současně s užitkem i pro životní prostředí. Odborníci spočítali, že jen v tomto odpadu je u nás skryta energie odpovídající 1 760 000 t topného oleje ročně. A to už stojí za zamyšlení.

V kulturním a školském výboru jsme došli ještě k závěru, že k nejdůležitějším zásadám pro sběr a využití druhotných surovin by mělo být, že kdo produkuje odpad, musí se postarat o jeho využití, zhodnocení nebo zneškodnění. Odpadový materiál se nesmí považovat za bezcennou přítěž, ale za surovinu pro další zužitkování.

Navrhovaná řada opatření v předložené zprávě vlády i závěry ve vystoupení společného zpravodaje lze jen uvítat a podpořit jejich co nejrychlejší realizaci. Jinak nám toto obrovské množství surovin mizí pod rukama, zbytečně zatěžují skládky odpadu, ač představují obrovské materiálové a energetické rezervy, které čekají na vhodné využití.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Hrdličkovi, slovo má poslankyně Trochtová a připraví se poslanec Stanislav Chytráček.

Poslankyně Dana Trochtová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, chtěla bych dnešní jednání České národní rady k využívání druhotných surovin informovat o činnosti Socialistického svazu mládeže na tomto důležitém úseku našeho národního hospodářství.

Socialistický svaz mládeže věnuje od svého vzniku pozornost hospodárnému využívání surovin a materiálů a ve své výchovné práci prosazuje linii, že jejich správné využívání je jedním ze základních faktorů rozvoje naší ekonomiky. Problematikou druhotných surovin se jednotlivé ZO SSM či PO SSM zabývají při rozvoji pracovní iniciativy a aktivity svých členů. Takto získané druhotné suroviny jsou realizovány prostřednictvím n. p. Sběrné suroviny a ve větších výrobních organizacích se ZO SSM podílejí na odevzdání surovin do n. p. Kovošrot. Svou aktivitou v této oblasti dosahují dvou efektů: Za prvé pomáhají zachránit a vrátit našemu národnímu hospodářství značné množství druhotných surovin a za druhé získávají část finančních příjmů pro rozvoj vlastní činnosti.

V návaznosti na úkoly stanovené XVI. sjezdem KSČ byla vyhlášena ve spolupráci se Zájmovým sdružením sběrných surovin celostátní soutěž ve sběru druhotných surovin s platností od 1. ledna 1982 na období 7. pětiletky, vždy na jeden rok s tím, že její hodnocení se provádí po skončení kalendářního roku. Soutěž je organizována štáby a hlídkami Reflektoru mladých ve čtyřech soutěžních kategoriích - závody; instituce; učiliště, střední a vysoké školy; zemědělské, místní a vesnické organizace. Do soutěže se započítává však pouze sběr odevzdaný do výkupen n. p. Sběrné suroviny a nikoliv do Kovošrotu. Jde totiž o to, aby se i touto formou podnítil zájem a aktivita v menších organizacích, kde se častokrát dříve problematikou hospodárnosti nezabývali.

Za dva roky trvání soutěže můžeme konstatovat, že je o ní v organizacích zájem a dochází ke zlepšování dosažených výsledků. V prvním ročníku soutěže, tj. v roce 1982 nejlepších výsledků dosáhli ve Středočeském kraji a v Praze.

Ve druhém ročníku se v důsledku zlepšení organizátorského úsilí na všech stupních řízení a zejména v těch krajích, které se do prvního ročníku nezapojili, podařilo dosáhnout velmi hodnotných výsledků.

Celkově se v rámci celé ČSSR do soutěže zapojilo 17 762 ZO SSM se 640 791 členy, kteří sebrali a odevzdali 82 553 tun druhotných surovin. Zvýšilo se množství sebraných surovin a došlo i k nárůstu počtu zapojených členů. Nejlépe si při tom z hlediska stanovených kritérií vedl Středočeský kraj, který po druhém místě v roce 1982 získal za rok 1983 první místo, dále se umístily Západoslovenský a Severomoravský kraj.

Z okresů dosáhli v ČSR nejlepších výsledků Praha 5, Rakovník - ten již podruhé, Chomutov, Tábor a Rokycany.

Z pohledu jak se do soutěže zapojili jednotlivé republiky je vidět, že např. v prvním ročníku bylo v ČSR odevzdáno 48 018 a ve druhém ročníku 31 736 tun surovin.

Ze základních organizací např. již druhým rokem se ve své kategorii umístila na prvním místě organizace z gymnázia Rakovník, dobře si vedli i ve Svitu V. Meziříčí a dalších organizacích.

Přes dosažené pozitivní výsledky je také řada nedostatků, z nichž nejzávažnější v rámci svazáckých organizací je, že se ještě všude plně nevěnují organizačnímu zajištění průběhu a vyhodnocení soutěže. Dále je to i někde započítávání kovového odpadu odevzdaného do Kovošrotu, do soutěže, což je ale dobře kontrolovatelné důslednou kontrolní činností ze strany především okresních štábů Refelktoru mladých.

Na druhé straně se při realizaci soutěže, ale i při běžném odevzdávání druhotných surovin setkávají mladí lidé se skutečností, že v řadě případů odmítají sběrny odebrat suroviny z důvodu přeplnění nebo žádají naložit celý vagón, atd. V některých případech je-li potřeba zajistit odvoz ze sběrny, argumentují limitem pohonných hmot, nedostatkem motorových vozidel, někdy také nechtějí vydávat potvrzení svazácké organizaci, ale jen na jméno, apod.

Tyto nedostatky jsou ve většině případů vyššími orgány SSM ve spolupráci s n. p. Sběrné suroviny v daném kraji nebo přímo se Zájmovým sdružením řešeny, ale nepůsobí dobře na morálku a iniciativu účastníků soutěže.

Ve třetím ročníku soutěže, který probíhá v letošním roce, sledují štáby Reflektoru mladých dosažení ještě masovějšího zapojení členů, zvýšení sběru takových surovin, jako je např. sklo a podobně

Ve výrobních - strojírenských organizacích se zaměří na větší pomoc při třídění šrotu a sledování, zda tento není znehodnocován.

Sběr druhotných surovin není jedinou formou zapojení členů SSM a ostatní mládeže do dané oblasti. Prostřednictvím hlídek a štábů Reflektoru mladých se např. mladí lidé zapojili v roce 1980 do prověrky organizované VLK ČSSR - zabezpečení racionalizace spotřeby černých kovů, která byla členy Reflektoru mladých SSM ve vybraných organizacích provedena. Na základě zkušeností z ní se v roce 1981 uskutečnila celostátní akce Reflektoru mladých "Prověrka zabezpečování racionalizace spotřeby kovů v národním hospodářství". Získané poznatky byly v obou případech předány k využití příslušným orgánům lidové kontroly.

V roce 1982 se na podzim zapojili členové Reflektoru mladých SSM do prověrky VLK ČSR zaměřené na to, jak jsou naplněny úkoly Státního cílového programu - 03. racionalizace spotřeby kovů ve 216 vybraných organizacích. Jejich poznatky lze shrnout do následující oblasti:

- v posledním období je hospodaření s kovovým odpadem věnována zvýšená pozornost, přesto však hlídky Reflektoru mladých zjistily závady v některých organizacích, pokud jde o třídění a zajišťování kovového odpadu;

- v organizacích je sice pro tuto oblast určen zodpovědný pracovník, ale jeho hmotná zainteresovanost není vždy v přímé vazbě, např. na zajištění třídění, ukládání kovového odpadu či na jeho zabezpečení před zcizením. Hmotná zainteresovanost není realizována hlavně v malých organizacích;

- ve všech pověřených organizacích byly dodávky kovového odpadu plněny, k tomu je využíváno pracovní iniciativy SSM, ROH a někde i SČSP, problémy jsou však s odvozem a odběrem v n. p. Kovošrot.

Při zajišťování prověrky po organizační i obsahové stránce si vedly nejlépe Okresní štáby Reflektoru mladých v Tachově, Plzeň - jih, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Nový Jičín a Bruntál.

Iniciativa mladých lidí se však nevyčerpává ani tímto, což např. ukazují akce svazáků organizované na železnici, jako sběr vozových součástek, či v roce 1982 na podzim započatá akce v provozním oddílu ČSD Ostrava, kde svazácká organizace zahájila likvidaci vyřazených železničních vozů. Jejich zkušenosti využily svazácké orgány ostatních výborů SSM při provozních oddílech ČSD z celé republiky, které ji dle svých možností uplatnily ve své činnosti.

Kromě toho se v prvním pololetí roku 1983 např. ve Středočeském kraji uskutečnila sběrová akce zaměřená na sběr papíru u příležitosti konání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, která byla organizována pro pionýry i ZO SSM. Zapojilo se 79 pionýrských skupin a 10 ZO SSM, které za 11 dnů sebraly 175 458 kg papíru a na fond míru odeslaly 25 121 Kčs. ČÚV SSM ocenil, že ve Východočeském kraji v roce 1983 ZO SSM projednávaly a přijímaly závazky ke sběru druhotných surovin v rámci bilančních členských schůzí SSM.

Zároveň ve výrobních organizacích zaměřuje SSM pozornost na větší pomoc při třídění šrotu a sledování, zda je do n. p. Kovošrot odevzdáván všechen kovový odpad tak, aby nedocházelo k zbytečnému plýtvání. Iniciativa mladých lidí však bude směrována i do takové oblasti, jako je navrhování změn projektů s cílem dosáhnout při zachování potřebných parametrů snížení váhy našich výrobků.

Cílem takto rozvíjené pracovní iniciativy ZO SSM a PO SSM je podpořit a rozvinout dále zájem lidí o zhodnocení všech surovin a materiálů, které jsou, jak bylo zdůrazněno na 9. zasedání ÚV KSČ, v nynější náročné situaci tak důležité pro rozvoj naší ekonomiky.

Na základě závěrů přijatých sjezdem SSM v ČSR i závěrů III. sjezdu SSM budou mladí lidé daleko více vedeni k odpovědnému zacházení se všemi druhotnými surovinami a k prohloubení pocitu jejich spoluzodpovědnosti při budování naší socialistické společnosti.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Daně Trochtové, slovo má poslanec Stanislav Chytráček, připraví se poslanec Oldřich Paul.

Poslanec Stanislav Chytráček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, také poslanci stálé pracovní skupiny předsednictva České národní rady pro zahraniční vztahy se připravovali na dnešní jednání a na své schůzi i při individuálních průzkumech a konzultacích se zabývali otázkou efektivnosti vývozu druhotných surovin. Dovolte mi proto nyní, abychom se s vámi rozdělili o některé získané poznatky.

Mezi významné druhotné suroviny, které v současné době vyvážíme, patří papír, textil, plasty a guma. Nelze ovšem pominout ani vývoz průmyslového šrotu a dalších surovin.

Nejvýznamnější vývozní položkou je papír. A protože zazněla řada názorů na to, zda jeho vývoz je nebo není efektivní, snažili jsme se o něm získat co nejvíce informací.

Sběrový papír vyvážíme poměrně dlouho. Vyvážíme jej do Rakouska, Itálie, NSR a Jugoslávie. Tato teritoria jsou pro nás výhodnější než například Holandsko, Anglie nebo Skandinávie, a to především z důvodu vysokých přepravních nákladů.

Náš vývoz rok od roku stoupá, což samozřejmě souvisí s výrobou papíru, která v posledních dvaceti letech vzrostla ve světě čtyřnásobně. Československo vyvezlo v roce 1970 12 tisíc tun papíru, ale v loňském roce již vývoz činil více než 140 tisíc tun. Rozdíl je však ve struktuře vývozu. Kvalitnější papír začal být postupně zpracováván v nově vybudovaných kapacitách a vyváží se převážně papír smíšený.

V souvislosti s vývozem papíru hovoříme stále o tom, že vyvážíme přebytky. Co jsou ale tyto přebytky? Je to rozdíl mezi tím, co se vykoupí a tím, na co je v příslušném roce zajištěn smluvně odbyt. To jsou ale přebytky velmi relativní. Československo totiž patří vsázkou sběrového papíru do výroby pod světový průměr. A v tomto případě jsme se shodli v pracovní skupině na tom, že jsme v našem průmyslu stále ještě nedocenili význam druhotných surovin. Stále ještě je v provozu mnoho českých a slovenských "stařenek", a i když se mnohde modernizovaly, byly zaměřeny na zpracování prvotních surovin a potřebné množství druhotných surovin nejsou schopné zpracovat.

V odborných kruzích je známo, že v Evropě panuje přebytek sběrového papíru, zejména sníženého druhu, který v našich exportních dodávkách převažuje a činí 70 - 80 % vývozu. Dosud se však organizaci zahraničního obchodu Ligna daří všechny přebytky vyvézt. Jde však o to, jak dlouho bude tento stav trvat.

V současné době představuje celkový devizový přínos z vývozu papíru do nesocialistických zemí ročně více jak 95 mil. Kčs. Prostředky takto získané jsou součástí rozpočtů KNV, kterým jsou národní podniky Sběrné suroviny podřízeny.

S vývozem papíru souvisí i jeho nejnutnější úprava. Smíšený papír vyvážíme jen v trhaném stavu a vývozce, tj. organizace zahraničního obchodu Ligna, opatřuje formou devizových návratných úvěrů devizové prostředky na nákup trhacích a lisovacích kapacit, které následně zefektivní i obchod a přepravu v tuzemsku. Je s tím ale spojen určitý problém. Tím, že Sběrné suroviny nemají centrální zastřešení, existuje zde prostě 11 podniků v Československu. Jeden si koupí lis nebo trhací stroj konkrétní značky v jednom státě, další zase v jiném státě nebo jinou značku. Kdyby se však tato zařízení nakoupila najednou, dal by se zajistit servis i náhradní díly a ještě získat slevu.

A nyní mi dovolte, abych vás informoval o další významné druhotné surovině, kterou vyvážíme. Je jí textilní odpad.

V poválečném období bylo Československo velkým dovozcem textilního odpadu. Dovoz odpadů se postupně snižoval a začal naopak narůstat vývoz. Příčin, které vedly k tomuto stavu, může být několik, zejména změna struktury výroby, přebytek bavlněných výčesků, nahražení odpadů ve výrobě jinými surovinami, především domácími chemickými vlákny a další.

Teprve v posledních letech se opět trend mění, snižuje se množství odpadů nabízených pro vývoz a zhoršuje se jejich sortiment. Byli jsme informováni, že v roce 1983 podnik zahraničního obchodu Centrotex vyvezl vedle lepenkárenských hadrů ještě další, a to především průmyslové textilní odpady v hodnotě cca 40 mil. Kčs.

Hlavní trhy pro vývoz textilních odpadů jsou NSR, Rakousko, Itálie, Švýcarsko, v omezeném rozsahu Francie, Holandsko i Velká Británie aj.

V souvislosti s vývozem textilního odpadu se vyskytují i různé závady a reklamace, které často pramení i z vlastního našeho macešského zacházení s odpady, a to hlavně u výrobních podniků, které se na ně nedívají jako na cennou surovinu, ale jako na obtížnou přítěž výroby, které je nutno se rychle a za každou cenu zbavit. Často je např. reklamována vysoká vlhkost zboží, což je otázka vhodných skladů.

Pro vývoz, ale i pro naše zpracování by bylo třeba zajistit již ve výrobě separováním odstřižků podle surovinového složení i oddělení jednobarevného materiálu od potištěného a pestře tkaného, které jsou v současné době z větší části prodejné, jsou-li odděleny, smíchané jsou pak prakticky bezcenné. Jako příklad uvádím, že pestré prádlové odstřižky se dobře prodávají za cenu kolem jedné západoněmecké marky za kilogram, jestliže jsou u nich cizí příměsi, stávají se okamžitě bezcenné a mnohdy se s nimi čistí stroje jen proto, že velkoobchodní cena je 1 Kčs.

Toto opatření by si nevyžádalo žádných investic, pouze pochopení řídících pracovníků, kteří by vhodným způsobem podchytili iniciativu jednotlivců nebo celých kolektivů.

Vážným problémem je otázka dopravy, a to zejména u levných druhů textilních odpadů. V zahraničí je nejefektivnější lisování odpadů do balíků o váze 500 kg a vložení do vagónů po 15 tunách. U nás se lisují balíky po 100 - 200 kg a závody vloží do vagónu ztěží 5 tun.

Také u odpadů plastických hmot dochází každoročně ke zvyšování vývozů. N. p. Sběrné suroviny provádějí jejich předúpravu drcením a případně výrobu řeší tak, jak to vyhovuje zahraničním zákazníkům, kteří jsou schopni je dále zpracovávat. Tím se zvyšuje i vývozní cena. Tuzemské využití odpadů plastů by však přispělo ke zlepšení bilance ropy a ropných výrobků, neboť 1 tuna odpadů plastů reprezentuje dvě a půl tuny ropy.

U odpadů gumy, a to konkrétně ojetých a dále nepoužitelných pneumatik byl do roku 1982 realizován vývoz ve značných objemech, a to zejména do Rakouska. Ale již v roce 1983 pokleslo množství vyvezených pneumatik jen na necelých 400 tun, neboť zahraniční zákazník objevil zdroje pneumatik na pálení v cementárnách přímo v Rakousku a o další dodávky z ČSR už nemá zájem. Vývoz, který z hlediska dosažených deviz se jevil výhodný, skončil, a je třeba hledat řešení.

Celá řada vývozů druhotných surovin je prováděna i podnikem zahraničního obchodu Transakta, která v roce 1983 například vyvezla z ČSR druhotné suroviny v hodnotě více než 78 mil. Kčs. Největší položku tvoří šrot. Bylo ho vyvezeno více než 103 tis. tun.

V naší pracovní skupině jsme se také zamýšleli nad měřením efektivnosti vývozu odpadu, které se jeví značně problematické. Rozdílový ukazatel, tj. relace franco ceny a tuzemské velkoobchodní ceny, má z hlediska zahraničního obchodu minimální objektivní vypovídací schopnost, často souvisí se známými problémy v konstrukci našich velkoobchodních cen. Názorným příkladem byl v roce 1983 vývoz textilních odpadů. Některé druhy odpadů se vyvážely za ceny nižší než 1/5 velkoobchodní ceny, jiné pak za šestinásobek velkoobchodní ceny.

Zřejmě by bylo nejvýš účelné najít vhodnější ukazatele efektivnosti vývozu a u druhotných surovin, vzhledem k jejich specifičnosti, to platí tím více.

V závěru našeho jednání jsme dospěli ke stejnému názoru, jaký je vyjádřen ve zpravodajské zprávě a vyslovili jsme plnou podporu programu dalšího využití a zpracování druhotných surovin. Shodli jsme se v tom, že program je třeba považovat za výchozí základnu pro urychlené rozpracování jednotlivých průmyslových odvětví tak, aby se ujasnilo užití druhotných surovin z hlediska finální produkce. V té souvislosti je třeba zainteresovat zpracovatelské podniky a resorty na jejich využití. Určit rozhodující skupiny podle národního hospodářství a u nich prosadit jejich vyšší využití zařazením do státních cílových programů a promyslet, jak řídit využívání primárních i druhotných surovin plánem.

Naléhavost řešení a vyřešení těchto problémů roste den ze dne. Vždyť nejsme tak bohatí, abychom mohli se surovinami a navíc opracovanými, plýtvat.

Je třeba i nadále podporovat a rozvíjet iniciativu občanů a mládeže ve sběru druhotných surovin. A do té doby, než bude náš průmysl schopen plně zpracovat veškeré vykupované druhotné suroviny, nadále vyvážet část těchto surovin za devizy. Za tyto prostředky bychom měli získávat takovou modernizaci a technologie, které by nám pomohly vývozy druhotných surovin postupně odbourávat. /Potlesk./