Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Beranovi, slovo má poslanec Starec a po polední přestávce se připraví posl. Tondr.

Poslanec Václav Starec: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, 6. zasedání ÚV KSČ i 4. plenární schůze ČNR vytýčily před národními výbory kromě jiného i požadavek dalšího rozvoje služeb obyvatelstvu a soustavné zvyšování jejich kvality. Ve zprávě vlády ČSR o zabezpečení úkolů vyplývajících z obou uvedených zasedání nás poslance kulturního a školského výboru zaujala zejména ta část, která se zabývá učňovským školstvím v oblasti řízené národními výbory. Dovolte tedy, abych se k této problematice blíže vyjádřil.

Základním předpokladem pro plnění úkolů národních výborů v oblasti služeb je především dostatečný počet kvalifikovaných dělníků v místech, kde jsou provozovány podniky národními výbory. Všichni víme, jak obtížně dnes sháníme obuvníky, pokrývače, kominíky, krejčí, ale i instalatéry, klempíře a další. Dlouholetá zkušenost ukazuje, že při získávání žáků základních škol do přípravy na dělnická povolání s určením pro práci v podnicích řízených národními výbory jsou značné potíže, právě v těchto "méně atraktivních, ale z hlediska služeb však velmi důležitých oborech". Příčin tohoto stavu je více. Jednou z nich je např. to, že národní výbory nevěnují vždy přípravě budoucích dělníků pro své organizace dostatečnou pozornost a rodiče žáků nemají pak zájem svěřovat přípravu na povolání do mnohdy horších podmínek než jsou v organizacích řízených centrálně. Jiná příčina je i v tom, že podniky řízené národními výbory učně potřebných oborů často neplánují a ONV jim to trpí. Vedoucí hospodářští pracovníci podniků řízených národními výbory nenacházejí mnohdy cestu, aby pomohli škole při volbě povolání. Zřídkakdy přicházejí do schůzí SRPŠ, málo nebo vůbec neinformují rodiče o sociálním a výrobním programu podniku i mzdovém vývoji. Jak daleko úspěšnější musí být potom "náborář" podniku řízeného centrálně, který nejenže nabízí daleko atraktivnější učební obory, ale navíc dovede vypočítat všechny výhody, které na takového uchazeče v podniku čekají. Zcela ojedinělé jsou také případy, kdy podniky místního hospodářství zřídily Stanici mladých techniků, jak určila vláda ČSR svým usnesením k realizaci závěrů 3. sjezdu SSM, nedostatečný je též počet technických pracovníků těchto podniků, kteří vedou zájmové kroužky a oddíly PO SSM. Tím se ochuzují o možnost připravovat si budoucí dorost již v mladších věkových kategoriích.

Zpráva vlády ČSR poukazuje též na některé nedostatky v řízení středních odborných učilišť v působnosti národních výborů, Přitom je v působnosti národních výborů a pro jimi řízené organizace vychováváno 40 000 učňů. Na území Středočeského kraje je v učilištích pro místní hospodářství 1631 učňů.

Od roku 1958, kdy byla na národních výborech z rušena krajská ředitelství učňovských škol pro místní hospodářství, se národní výbory, zvláště při přípravě dělníků pro podniky místního hospodářství, postupně přestaly o výchovu učňů dostatečně cílevědomě starat. Spoléhaly se na to, že teoretické vyučování zajistí učňovské školy a postupně připouštěly likvidaci existujících učňovských středisek. Odborný výcvik zajišťovaly v některých případech tak, že vychovávaný učeň byl po celou dobu přidělován k provozním zaměstnancům a vedle nich se "odhlížením" učil činnostem, které tito zaměstnanci vykonávali. V důsledku toho uměli absolventi učebních oborů, vychovávaní v těchto podmínkách, jen malou část prací typických pro příslušný obor a předepsaných osnovami odborného výcviku. V těchto případech také mladí lidé přebírali názory a postoje provozních zaměstnanců při dodržování předepsané technologie, bezpečnostních předpisů, péči o kvalitu vykonávané práce, ale také i v oblasti morálně politické, postoje ke spolupracovníkům a celé naší socialistické společnosti. Že to nebyly ve všech případech žádoucí vzory pro mladého člověka, není nutno zdůrazňovat. Současná obsahová a organizační přestavba učňovského školství však v tomto směru přináší výraznou změnu. Zajišťuje, že žáci a učni jsou v prvním období výchovy k povolání pod dozorem mistrů odborné výchovy a jsou vychováváni ve specifické instituci, tj. ve středním odborném učilišti nebo ve středisku praktického vyučování.

Proto je možno kladně hodnotit informaci uvedenou v předložené zprávě vlády ČSR, že byl zpracován návrh sítě středisek praktického vyučování pro služby jako doplněk sítě středních odborných učilišť.

Doposud však existují vážné problémy v řídící práci národních výborů při výchově kvalifikovaných dělníků určených k zajištění provozu organizací v jejich působnosti. Jsou to nedostatky v oblasti koncepce této výchovy, při plánování a zajišťování prostředků potřebných pro kvalitní péči při řízení výchovně vzdělávacího procesu a jeho kontrole. Celá řada těchto činností, které jsou postupně zajišťovány ve všech odvětvích řízených centrálně, není ještě dostatečně vyřešena a především realizována v oblasti národních výborů.

Tuto mezeru pomáhají sice částečně překrývat odbory školství krajských národních výborů při výkonu státní správy ve školství, ale k plnění řady základních úkolů však nemají často prostředky a vybavení.

Je však také možno uvést i řadu velmi dobrých výsledků zajišťování materiální základny učňovského školství v oblasti řízené národními výbory. Uvedu příklady z našeho Středočeského kraje.

Středočeský KNV vybudoval např. střední odborné učiliště stavební v Kytíně na okrese Praha-západ. Také mnohé podniky, kde jsou začleněna učiliště řízená národními výbory, nesedí s rukama v klíně. Dokladem jsou SOU stavební v Kladně i SOU v Kolíně, která byla vybudována prakticky z ničeho - rekonstrukcí stávajících budov s přístavbami v hodnotě do 2 mil. Kčs. Příkladný je i přístup ČSAD SKNV, který v roce 1983 nákladem 4 mil. Kčs vybudoval dílnu, která plně vyhovuje požadavkům na výchovu učňů v základních dovednostech. Pochvalu si zaslouží i učni ZOU v Sadské u Poděbrad a učni ZOU v Litni u Berouna, kteří si dokonce sami postavili objekt domova mládeže. Se zvláštními odbornými učilišti, která jsou ve Středočeském kraji celkem čtyři, mají soudruzi na KNV dobré zkušenosti. Vidí v nich zařízení velmi prospěšná pro obory služeb, což dokazuje velký zájem o absolventy v některých profesích, např. o lakýrníky, malíře pokojů, zedníky a další. V roce 1983 věnoval SKNV ze svých investičních prostředků 6 700 000 Kčs pro materiální zabezpečení těchto učilišť, na rok 1984 plánuje stejný objem mimo prostředky na modernizaci a přístavby. V této souvislosti hodnotí soudruzi také velmi kladně přístup ministerstva financí a ministerstva školství ČSR k možnosti přístaveb střed. odbor. učilišť řízených národními výbory. Vidí v něm jednu z cest, která národním výborům pomáhá řešit materiální nedostatky učilišť. Na druhé straně by aktivnější přístup České plánovací komise mohl přinést ještě lepší výsledky v této oblasti.

Ve zprávě vlády je dále uvedeno, že zatím není plně dořešeno uplatňování specifik pro oblast služeb. V letech 1977-81 byla zavedena soustava oborů přípravy mládeže pro dělnická povolání. Od roku 1981 v návaznosti na etapy zavádění probíhá i ověřování a hodnocení celé soustavy těchto oborů. Mezi jiným se prověřují i proporce mezi jednotlivými složkami vyučování. Základem ověřování a hodnocení jsou odvětvové pracovní skupiny, které zřídily ústřední orgány, jež převzaly gesci za jednotlivé učební a studijní obor. U oborů, jejichž absolventi budou pracovat výhradně ve službách, patří tyto skupiny těmto orgánům a s výjimkou zástupce Výzkumného ústavu odborného školství jsou členy skupin také jejich zaměstnanci. U oborů, které slouží pro výchovu profesí používaných i v jiných odvětvích, mají služby v těchto skupinách své zástupce. Jsou tak vytvořeny všechny podmínky, aby při prováděných úpravách učebních a studijních oborů byly respektovány zvláštnosti a potřeby služeb.

Při zaujímání stanovisek k obsahu a pojetí přípravy kvalifikovaných dělníků pro služby se u některých hospodářských pracovníků setkáváme s názorem, že absolventu stačí umět zručně vykonávat manuální dovednosti, které jsou v příslušné době nezbytné k plnění plánu organizace. Málo se přihlíží k tomu, že kvalifikovaný dělník právě ve službách bude často pracovat samostatně a při práci, např. v bytech zákazníků se nemůže poradit s mistrem nebo vysoce kvalifikovaným spolupracovníkem. Při jednání se zákazníky potřebuje nejen řemeslnou zručnost, ale také dobré všeobecné vzdělání. Právě při práci v dílnách podniků řízených národními výbory musí mít značný rozsah vědomostí a dovedností, neboť dělba práce ve většině případů nemůže být tak rozsáhlá jako ve velkých provozech řízených centrálně.

Ve zprávě se též uvádí, že počet středisek praktického vyučování v působnosti národních výborů se snížil a výuka je zajišťována v zařízeních ostatních resortů. Podniky řízené národními výbory přitom většinou požadavky na rozšiřování středisek pro služby neuplatňují. S tímto stavem je nutno skoncovat. Jednou z příčin je i ta skutečnost, že si tyto podniky nevytvořily kádrové předpoklady. Nemají v předstihu připravené ani mistry odborné výchovy pro období přípravné ani instruktory odborného výcviku pro období odborného rozvoje. Přitom právě jednou ze základních předností podniků v působnosti národních výborů je skutečnost, že pracoviště, která mohou při náboru žákům ze ZŠ nabídnout, je blízko jejich bydliště. Ze stejného důvodu je nutné vyvinout veškeré úsilí, aby i výchova učně v období přípravném se uskutečňovala v blízkosti bydliště rodičů. Tím se sníží náklady na výchovu a výuku a vytvářejí se předpoklady pro užší spolupráci výchovného zařízení s rodiči. Kromě toho má výchova prováděná ve stř. odb. učilištích zřizovaných centrálně řízenými organizacemi tu nevýhodu, že se zaměřuje na přípravu pro práci v podmínkách organizací centrálně řízených. I když jsou SOU ochotna převzít péči o přípravu odborníků určitých profesí, budou asi jen velmi váhavě vytvářet ze svých zdrojů materiální i kádrové podmínky k tomu, aby tato výchova byla zaměřena i na specifika uplatnění absolventů v podnicích služeb řízených národními výbory.

Vážené soudružky a soudruzi, období, které hodnotíme, je krátké a je možno konstatovat, že bylo v této oblasti dosaženo již výrazného pokroku, zvláště ve vytváření lepších podmínek pro kvalitní přípravu kvalifikovaných dělníků určených pro práci v organizacích řízených národními výbory. Bude však nutno projevovat ještě vyšší iniciativu a vést všechny pracovníky i orgány národních výborů k vědomí plné odpovědnosti za získávání dostatečného počtu kvalifikovaných dělníků potřebných profesí. To vše vyžaduje neustále koncepčně zlepšovat práci národních výborů, ale i resortů při profesionální orientaci žáků základních škol při náboru do žádoucích povolání a při uplatnění absolventů v praxi. Je to jedna ze základních podmínek při plnění tak náročného a politicky velmi důležitého úkolu, jakým je další rozšiřování a zkvalitňování služeb obyvatelstvu. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Václavu Starcovi.

Nyní přerušuji schůzi k polední přestávce. V jednání budeme pokračovat ve 13. 30 hodin.

/Schůze byla přerušena ve 12. 30 hodin a znovu zahájena ve 13.30 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Diskutovat bude poslanec Tondr, připraví se poslanec Niedoba.

Poslanec Karel Tondr: Vážené soudružky a soudruzi, součástí komplexního ekonomicko-sociálního rozvoje území měst a obcí, za který podle nového zákona o národních výborech nesou národní výbory odpovědnost, je péče o tvorbu a ochranu životního prostředí.

K předním úkolům národních výborů patří soustavně zlepšovat podmínky života lidí a za tím účelem využívat své zdroje, místní možnosti a sdružovat prostředky k ochraně a zvelebování životního prostředí. Stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro životní prostředí se v souladu s plánem práce ČNR zaměřila na to, jak se národním výborům daří zajišťovat úkoly v této dost významné oblasti.

Z poznatků, které jsme získali ze všech krajů naší republiky, jednoznačně vyplývá, že je třeba ocenit a pozitivně hodnotit podíl národních výborů na řešení otázek souvisejících s péčí o životní prostředí. Ocenění si rovněž zasluhují komise národních výborů pro ochranu životního prostředí, které byly v jednotlivých krajích, okresech, ale i ve střediskových obcích zřízeny.

Tyto komise vykonávají svoji úlohu poradního aktivu národních výborů velmi odpovědně. Ve svých jednáních se zabývají všemi otázkami, které souvisejí s ochranou, ale i tvorbou životního prostředí. Prověřují jeho stav ve všech dotčených oblastech, vyjadřují svá stanoviska k předkládaným návrhům investičních akcí a navrhují radám národních výborů opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Komise úzce spolupracují s kompetentními výkonnými orgány státní správy a stále častěji se ve své práci opírají o široký aktiv spolupracovníků z řad vodní, lesní a myslivecké stráže, aktivních i dobrovolných pracovníků chráněných krajinných oblastí, členů Českého svazu ochrany přírody, příslušníků VB, jako i dalších členů zájmových organizací Národní fronty.

Prohlubuje se koordinovanost komisí působících na různých stupních národních výborů a ve své práci důsledně vychází z předem vypracovaného programu schváleného příslušným národním výborem.

V Severočeském kraji se s ohledem na zvláštní úkoly ve vztahu k životnímu prostředí osvědčilo, že na pomoc komise rady Severočeského KNV pro životní prostředí bylo zřízeno oddělení životního prostředí organizačně začleněné do odboru oblastního plánování a odborné pracoviště životního prostředí jako součást Výzkumného ústavu výstavby a architektury. V hlavním městě Praze úzce spolupracuje komise s ateliérem životního prostředí zřízeném v Útvaru hlavního architekta.

Také v dalších místech naší republiky zřizují národní výbory na pomoc řešení otázek životního prostředí ještě další komise a pracoviště, a nebo přijímají společné programy zainteresovaných orgánů a společenských organizací na ochranu životního prostředí v kraji a okresech, jako je tomu v Jižních Čechách.

I když je tedy možno ve svém souhrnu hodnotit existenci komisí národních výborů pro ochranu životního prostředí a jejich činnost pozitivně, nelze přehlížet problémy, se kterými se tyto komise ve své práci, zejména ve větších městech a některých dalších exponovaných oblastech setkávají. Řešení problémů v oblasti životního prostředí není vždy populární, často náročné a je znesnadňováno tím, že tyto komise nejsou správním ani výkonným, ale pouze poradním orgánem rad národních výborů.

Dáváme proto v úvahu, zda by v zájmu zvýšení jejich autority, ale i pravomoci se neměla vláda ČSR příležitostně zabývat jejich postavením a posoudit možnost a účelnost jejich přeměn na komise pléna, zejména tam, kde by se to jevilo jako zvláště potřebné.

péče o ochranu a tvorbu životního prostředí spadající do působnosti národních výborů zahrnuje v sobě široký okruh otázek, z nichž na prvé místo patří čistota vodních toků a ochrana a využívání zdrojů pitné vody. Naše socialistická společnost si je vědoma významu vody, jako základní podmínky veškerého života na zemi a zakotvila její ochranu do svého právního řádu. Přesto se vsak nacházejí občané a především pak organizace, které s vodou hospodaří neracionálně a svojí činností vodu značně znehodnocují.

Národní výbory řeší tyto problémy na svých územích jednak zajišťováním svého aktivního podílu na výstavbě čistíren odpadních vod a stovek kilometrů vodovodních a kanalizačních sítí a jednak sankcemi za porušování právních předpisů. V obou případech nejsou využívány všechny možnosti včetně důslednější kontroly přijatých opatření ke zlepšení situace v této oblasti.

Rezervy jsou jak v činnosti národních výborů, tak ve sféře centrálního řízení. Domníváme se, že by měla být zvážena a stanovena taková opatření, která by garantovala dodržování všech požadavků na udržování čistoty vod.  

Další významnou složkou životního prostředí, které věnují národní výbory stále větší pozornost, je čistota ovzduší. V mnohých případech se soustavnou kontrolou prováděnou Českou technickou inspekcí ochrany ovzduší a orgány hygienické služby i vyvozováním závěrů z neplnění opatření dosáhlo zvýšení kázně u znečišťovatelů. Některé národní výbory však upozorňují na to, že účinnost dosud platného zákona č. 35 z roku 1967 o opatřeních proti znečišťování ovzduší již neodpovídá současnému stavu vývoje ochrany čistoty ovzduší a doporučují novelizaci této právní normy.

Národním výborům však nejde jen o pokuty a další sankce, což vede i k přílišné benevolenci vůči znečišťovatelům, ale především o realizaci aktivních opatření ve prospěch zlepšování ovzduší. V tomto směru by i příprava 8. pětiletého plánu měla počítat s účinnějšími opatřeními ochrany vod a ovzduší. Stejně potřebné je i vytváření podmínek k optimálnějšímu sdružování prostředků na centralizaci teplárenských zdrojů jako efektivnějšího spalování méně hodnotných paliv.

Lze uvést ještě další oblasti životního prostředí, ve kterých národní výbory rozvíjejí svoji činnost. Například národní výbory v našem Jihočeském kraji. Vychází nejen z potřeb kraje, jeho záměrů a cílů, ale také z toho, že značný komplex území kraje, který tvoří Šumava, Novohradské hory, Českomoravská vysočina, Třeboňsko, stejně jako velké množství historických památek, jsou dnes již snad jediným rozsáhlejším územím, které je zatím málo dotčeno tzv. civilizačními procesy a je schopno zabezpečovat regeneraci pracovní síly a zdraví občanů naší republiky.

Svědčí o tom narůstající počet turistů, kteří do našeho kraje přicházejí, ale především neustále se zvyšující počty škol v přírodě pro děti z ostatních krajů a především pak pro děti ze Severočeského kraje.

Přesto i zde se již vyskytují různé problémy. Jsou v podobě rostoucích těžeb rašeliny, štěrkopísků a lomového kamene. Dále v nedostatečné kapacitě centrálních tepláren. Vážným problémem se stává též oblast Lipna s více jak 100 tisíci turistů na jeho březích bez kompletního kanalizačního systému s čistírnou odpadních vod. Žádoucí se jeví i systematické měření spadu úletů a kyselých dešťů v oblasti šumavských lesů.  

Druhým důležitý podnětem pro zaměření činnosti v péči o životní prostředí je voda, vodní plochy a čistota vodních zdrojů. Je to pochopitelné, neboť vodní plocha kraje činí 3,9 % plochy kraje /celostátní průměr je 1,9 % /.

V kraji je více jak 7000 rybníků a pramení a protéká krajem několik řek a jejich voda od nás pozdravuje především naše hlavní město. Národní výbory usilují o to, aby tyto pozdravy přinášela maximálně čistá voda jako kdysi.

Například u nás v okrese Prachatice OSP již druhým rokem vyrábí 4 balené čistírny ročně, aby mohly být zrušeny výjimky k vypouštění odpadních vod do pstruhových potoků a je vedeno úsilí v omezování i drobných znečišťovatelů vody. Značnou pomoc v řešení ekologických problémů poskytuje krajským orgánům biologické centrum ČSAV.

Pomoc od centra očekávají národní výbory při řešení takových znečišťovatelů vod, jako jsou papírny Větřní, komunální odpady města Českých Budějovic, rekreační oblast Lipenské přehrady, ale zvyšují se i úniky ze zemědělství.

V našem kraji, konkrétně u Kvildy, pramení Vltava. Jeden podnikavec ještě před první světovou válkou v této výletnické oblasti postavil hotýlek a dal mu jméno "U Pramenů Vltavy". Aby tomu dal věrohodnost, svedl ty malé pramínky do roury, který ústila u tohoto hotýlku. Hotýlek věkem sešel a byl odklizen. Ale pramínek z roury prýští dál a dává první vodu i jméno naší slavné Vltavě od této trubičky až k Mělníku. Kdybychom tu trubičku ucpali, ztratila by Vltava jak svoji první vodu, tak i své slavné jméno, které je v tolika písních, z nichž většina je spojena s naší stověžatou Prahou.

Byl bych rád, aby to nebylo chápáno jako nějaký nátlak. O nás Jihočeších je známo, že jsme skromní. Tvrdí to o nás i ministr financí s. Tlapák. Jde nám o to, uchovat Jihočeský kraj, jeho přírodu alespoň v takovém stavu jaký je dnes, a to v zájmu jeho obyvatel, ale i pracujících celé naší vlasti.

Závěrem mého vystoupení bych chtěl zdůraznit jeden společný poznatek, že otázka životního prostředí zůstává i nadále především otázkou výchovy, uvědomělosti a kázně každého občana, každé organizace.  

Přesto, že propagace ochrany životního prostředí je předmětem pozornosti národních výborů, ukazuje se potřeba mnohem širší agitace a systematického působení na myšlení i konání jednotlivců a kolektivů k ještě účinnější ochraně přírody a jejích nenahraditelných hodnot.

K tomu může přispět i každý z nás poslanců radou, pomocí či osobním příkladem.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Tondrovi. Slovo má poslanec Vladislav Niedoba, připraví se poslanec Slavíček.

Poslanec Vladislav Niedoba: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, mezi nejdůležitější úkoly socialistické výstavby patří formování socialistického člověka, uvědomělého tvůrce nové společnosti. Rozhodující místo v tomto procesu má výchova mladé generace. Závěry XVI. sjezdu KSČ znovu zdůraznily odpovědnost socialistického státu za vytváření podmínek pro harmonický vývoj mladých lidí, za jejich výchovu i začleňování do společenských procesů. Potvrdila se nezbytnost jednotného působení státních orgánů a společenských organizací na formování socialistického vědomí a morálky mladého pokolení.

Zkušenosti získané při prohlubování úlohy socialistického státu při výstavbě rozvinuté socialistické společnosti prokázaly, že je nezbytné trvale a soustavně koordinovat praktickou činnost národních výborů, dalších státních orgánů v místě a orgánů společenských organizací při výchově a zajišťování podmínek života mladé generace i při rozvíjení tělesné výchovy a sportu širokých vrstev obyvatel.

Proto vláda ČSR svým usnesením č. 136/76 schválila Zásady pro zřizování a činnost komisí národních výborů pro mládež a tělesnou výchovu a zavázala rady příslušných národních výborů, aby po volbách do zastupitelských orgánů na podzim 1976 zabezpečily jejich ustavení. Po zkušenostech prvního funkčního období komisí byly Zásady pro jejich zřizování a činnost novelizovány a v novém znění schváleny usnesením vlády ČSR č. 102/81 dne 15.4.1981.

Komise pro mládež a tělesnou výchovu jsou orgánem národního výboru, zřizovaným plenárním zasedáním, jehož členy volí toto zasedání z řad poslanců a dalších občanů, především z těch, kteří mu byli navržení společenskými organizacemi. KMTV jsou iniciativními, kontrolními a výkonnými orgány národních výborů na úseku všestranné péče o mladou generaci a v rozvoji tělesné výchovy a sportu v rámci působnosti, kterou národní výbor v těchto oblastech vykonává. Jejich členy, obdobně jako i u ostatních komisí NV, jsou poslanci a další občané, především ti, které jako odborníky navrhují SSM, PO a ČSTV a další.

Jak již z názvu vyplývá, komise se zabývají dvěma základními o kruhy problémů, které v řadě případů však velmi úzce vzájemně souvisejí a podminují se - komplexními otázkami všestranné péče o mladou generaci a rozvojem tělesné výchovy a sportu jak mezi mládeží, tak i dospělými občany.

Mezi úkoly, které jsou společné, patří předkládání stanovisek k návrhům koncepčního řešení rozvoje hlavních stránek života územního obvodu, k plánům a rozpočtům národního výboru. KMTV dále dávají podněty i jiným orgánům a organizacím k důslednému zajišťování potřeb výchovy a života mladé generace a k zabezpečení rozvoje TVS v územním obvodu svého NV. Při výkonu kontrolní funkce se KMTV opírá o obecné pravomoci komisí národních výborů, jak jsou vyjádřeny v zákonu o národních výborech.

Charakter obou oblastí, ve kterých rozvíjí KMTV svou činnost, vyžaduje, aby se realizace společensky závažných úkolů opírala o dobrovolnou práci mnoha lidí - pionýrských pracovníků, vedoucí zájmových kroužků dětí a mládeže, trenérů, cvičitelů, funkcionářů tv. organizace atd. Proto KMTV mají také úkol předkládat radám národních výborů návrhy na ocenění dlouholeté a obětavé dobrovolné práce s mládeží i v oblasti TVS, což se ovšem zatím v dostatečné míře neděje.

V oblasti práce s mládeží se KMTV zabývají problematikou volného času dětí a dospívající mládeže, věnují pozornost zkvalitňování ideové a mravní výchovy mládeže, prohlubování výchovy k socialistickému vlastenectví, proletářskému internacionalismu a k obraně socialistické vlasti, upevňování vědomí významu poctivé a efektivní práce pro společnost atd. Přitom jedním ze stěžejních| úkolů v nastávajícím období  bude vést mládež v duchu 8. pléna ÚV KSČ k vědeckotechnickému pokroku a k osvojování si k tomu nezbytných vědomostí a znalostí.

Ke všem těmto úkolům komise podle svých podmínek organizují práci, připravují konkrétní návrhy a opatření jak pro orgány NV, tak i ostatní organizace a instituce, které ovlivňují životní způsob a výchovu mladé generace. Komise tak seznamují s životními podmínkami mladých lidí, pomáhají konkrétně řešit bytové otázky mladých manželství, projednávají příčiny negativních jevů mezi mládeží, podílejí se na návrzích jednotných plánů kulturně výchovné činnosti národních výborů.

Podle zjištěných poznatků se SSM v mnoha případech aktivně podílí na tvorbě plánů komisí pro mládež a tělesnou výchovu. Rozbor jejich plánů práce ukázal, že z činnosti SSM a PO SSM jsou nejčastěji projednávané otázky přípravy letních pionýrských táborů, letní pracovní aktivita žáků a studentů a otázky tělesné branné výchovy v SSM. Není však ojedinělým jevem, že otázky podílu SSM na práci komisí se zužují jen na realizaci úkolů rozvoje tělesné výchovy a sportu na určité období /např. Chomutov, Plzeň-město, Hradec Králové/. Naproti tomu dobrým příkladem vyvážené pozornosti nejen otázkám práce SSM, ale péče o mladou generaci vůbec na úrovni MNV je plán práce na rok 1983 KMTV MěNV ve Vysokém Mýtě. Dosáhnout tohoto komplexního přístupu je úkolem všech komisí.

Je možné říci, že právě Komise pro mládež a tělesnou výchovu NV se v oblasti masového rozvíjení tělesné kultury postupně stávají hlavním koordinačním centrem a "Společné programy", projednávané v národních výborech pak osou jejich práce. Jsou orientovány především na potřeby masového rozvoje tělesné výchovy a sportu, na vytváření všestranných podmínek, zejména kádrových a materiálních pro její rozvoj, jsou efektivní metodou postupné realizace úkolů tělesné výchovy obsažených ve volebních programech NF.

Ukazuje se, že lepší výsledky v jejich přípravě i v realizaci jsou tam, kde národní výbory se těmto otázkám cílevědomě věnují, kde soustavně sledují, jak úkoly Společných programů jednotlivé organizace a instituce důsledně plní. Z těchto hledisek je možno vyzvednout okresy Olomouc, Příbram, Kladno, Svitavy, Benešov, Havlíčkův Brod, Cheb, i další. Společné programy tak mají stále důležitější úlohu mezi metodami vytvářejícími ucelený systém řízení tělesné výchovy a sportu tam, kde se rozhoduje o jeho masovosti, tzn. v místech a okresech.

V činnosti komisí pro mládež a tělesnou výchovu NV po zvládnutí koordinace tvorby plánů a programu rozvoje tělesné výchovy a sportu dochází v této etapě v krajích a okresech i k potřebnému posilování kontrolní a rozborové funkce v oblasti realizace přijatých dokumentů a usnesení, což přispěje k jejich účinnějšímu uplatňování v praxi.

Získané poznatky z práce komisí pro mládež a tělesnou výchovu ukazují, že k jednotnému výchovnému působení hlavně na mládež bude v budoucnu účelné usilovat o postupné užší propojení a vazbu Společných programů rozvoje tělesné výchovy a sportu s jednotnými plány kulturně výchovné činnosti a orientovat činnost komisí pro mládež a tělesnou výchovu NV, ČSTV, SSM a všech dalších organizací, hlavně v okresech, na upevňování spojení se základními články - s obcemi a městy.

Základní význam pro splnění těchto úkolů má úroveň práce zástupců SSM a ČSTV v KMTV. Poznatky z průzkumů potvrdily, že složení těchto komisí má určité osobité rysy ve srovnání s dalšími komisemi NV. Mají zde výrazné zastoupení mladí poslanci, v komisi jsou zastoupeny svými čelnými představiteli - ať jako poslanci, nebo členy - odborníky - hlavní společenské organizace, zabývající se prací s mládeží a rozvíjením tělesné výchovy a sportu, především SSM, ČSTV, Svazarm apod.

Závažným nedostatkem, který ovlivňuje úroveň práce komisí jsou v některých případech časté změny v zastoupení především svazáckých funkcionářů. Např. na Praze 10 se v tomto volebním období změnilo zastoupení v komisi už čtyřikrát.

Práce komisí pro mládež a tělesnou výchovu národních výborů je významným činitelem v koordinaci působení NV a společenských organizací na mládež i dospělé při realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ i 6. zasedání ÚV KSČ. Další zkvalitnění jejich práce, zaktivizování účasti SSM, ČSTV i dalších na jejich práci a zejména prohloubení koordinační a kontrolní funkce by se v příštím období mělo kladně odrazit ve zvýšené účinnosti jejich působení. /Potlesk./