Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci dr. Václavu Šlapákovi, slovo má poslanec Josef Šůral. Připraví se poslankyně Eva Lišková.

Poslanec Josef Šůral: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté. Nedílnou součástí hospodářství řízeného národními výbory je místní stavebnictví, které má v současné době na území České socialistické republiky 85 podniků, z toho 72 okresních stavebních podniků, 7 městských stavebních podniků, 3 podniky v hl. m. Praze a 3 specializované pro opravy památek. Celkový počet pracovníků je zhruba 73,5 tis. osob.

Technická politika v místním stavebnictví v uplynulém období vycházela z úkolů státního plánu, které byly zaměřeny především na realizaci investiční výstavby. Tímto směrem byl také orientován i technický rozvoj a technologie výstavby. K tomu si podniky budovaly odpovídající strojní a materiální základnu, aby jim umožnila plnit zvýšené úkoly na úseku investic a v produktivitě práce.

Místní stavebnictví vstoupilo do 7. pětiletky s problémy, se kterými se nedovedlo vyrovnat a navíc v těchto složitých podmínkách bylo zcela jednoznačně rozhodnuto o změně orientace výrobního programu místního stavebnictví na údržbu, opravy bytového fondu a prací pro obyvatelstvo.

Podniky místního stavebnictví mají zmodernizovat v této pětiletce 20 tis. bytů. Skutečnost je ale taková, že za první dva roky a pokud splní letošní plán, odevzdají cca 4400 bytů za celou ČSR. To znamená, že na poslední dva roky této pětiletky zůstává úkol zmodernizovat cca 16. tis. bytů.

Zde bych chtěl ještě se pozastavit nad otázkou, je-li obsah modernizace všem, kdo s ní pracují jasný. Často se uvádí, že je třeba vzít si příklad z našich sousedů v NDR. Když jsme se zajímali, co se tam v rámci modernizace dělá, je to prakticky údržba stávajícího fondu, jako např. výměna dveří, někde podlahy, postavení příčky k oddělení sprchy, vybílení apod. Naše modernizace znamená rekonstrukci stěn, stropů, výměnu stoupaček, zhotovení koupelen, záchodů, prakticky vybudování moderního bytu pod uzavřením včetně výměny vnějších sítí.

Abychom se vyhnuli problémům, je třeba na další roky a zejména 8. pětiletku přistoupit k úkolu v modernizaci ve všech krajích na základě ověřeného stavu, kapacitních možností, jejich struktury, materiálového zajištění, náhradních bytů, financování, technicko-hospodářských ukazatelů a v neposlední řadě rozsahu nutností modernizace stávajících sítí.

Nepříznivá situace je však také u služeb pro obyvatelstvo. Zatím představuje 3 %, ale občané mají zájem o takové služby místního stavebnictví, jako je dodávka betonových směsí, jejich doprava, dodávky a montáž některých speciálních materiálů a výrobků, řemeslné práce, apod. To je však ještě slabý článek v práci těchto organizací, protože o ně nemají zájem. Vždyť např. na 1 m³ betonové směsi doplácí podnik cca 100,-- Kčs. Bylo by žádoucí přehodnotit finanční ukazatele vzhledem k požadované výkonové a účetní sazbě. OSP se dokáží vyrovnat se ztrátou do 5 %, ale v tržbách od obyvatelstva se dostávají až do 25% ztráty, a to je už těžko řešitelné.

Současná situace v přípravě a v realizaci nedává záruku splnění tohoto úkolu. Nejsou vybrány v jednotlivých krajích potřebné počty bytů III. a IV. kategorie, nejsou zajištěny náhradní byty pro uživatele, kteří by měli byty uvolnit, není projekční ani investorská připravenost, ale ani koncentrace do krátkého časového úseku nebude v silách místního stavebnictví realizovat. Ověřil jsem si, že např. v našem Hodonínském okrese bylo uloženo modernizovat 120 bytů. Dosud bylo odevzdáno 8, tedy stejná situace jako v jiných krajích ČSR.

V této souvislosti se doslova nabízí otázka, jak bylo možné stanovit plánem tak vysoký úkol. Vždyť modernizace je v podstatě generální opravou s vysokým podílem rukodělné práce, vysokou pracností, neumožňující nasazení vysokovýkonné mechanizace, což má samozřejmě dopad do produktivity práce. Např. Okresní stavební podnik v Hodoníně má na rekonstrukci nižší produktivitu práce proti průměru za podnik o cca 30 % se všemi dopady do hospodářských výsledků.

Myslím si, že tuto skutečnost všichni zainteresovaní podcenili. Úkol se vzal tak říkajíc sportovně, ono to nějak dopadne, ale Černý Petr" přitom zůstane na stavebních podnicích. Kde je v tomto případě skutečně podložený přístup plánovacích orgánů i národních výborů ke stanovení potřebné, ale náročné problematiky. Ted nastupuje zaběhlá praxe zdůvodňovat a omlouvat, proč nebyl úkol splněn. Závěrem se bude konstatovat, že se modernizace nesplnila, nic se tedy nestalo a život půjde dál.

Vypadá to na neznalost stavu věci v daném oboru. Ten, kdo mně jako havířovi v hlubinném dole plánuje úkol narubat denně vagón uhlí, musí vědět, že k tomu potřebuji bud kombajn, na co bude stačit lopata, dopravníky, prázdné vagóny a další věci, které musí do sebe zapadat, abych plán splnil. To stejné by mělo být i na úseku modernizace bytů.

Výrazný nárůst kapacit pro obyvatelstvo lze uskutečnit v jednom ze základních poslání OSP, a to při stavbách rodinných domků, ať již na klíč /kterých bylo realizováno minimálně/nebo stavbou, tzv. hrubých staveb, kde je objem prací 200 - 250 tisíc korun. I o tuto nabízenou službu je ze strany obyvatelstva poměrně malý zájem. Mnohé zakázky tohoto druhu nebyly však přijaty pro nedostatečnou technickou dokumentaci /zejména pro neúplnost v územním rozhodnutí a stavebních povoleních/. Na druhé straně dochází i k odmítnutí služby zákazníkem. Toto se stává v případech, kdy podnik není schopen dodávku realizovat z požadovaných druhů materiálů, jako jsou plynosilikáty a siporex, které jsou dostupné obyvatelstvu avšak odborným podnikům ne.

Z tohoto důvodu rozpis plánu na rok 1984, který přijal OSP ke zvýšení úkolu dodávek pro obyvatelstvo o 40 % se za stávající situace jeví jako nereálný.

Jednou ze závažných otázek je řízení místního stavebnictví. Zatím není ze strany národních výborů rozhodnuté, na kterém stupni řízení mají mít náměty a doporučení ministerstva stavebnictví formu závazného rozhodnutí pro organizace místního stavebnictví. Týká se to např. materiálně technického zásobování, uplatňování jednotné technické a mzdové politiky, výchovy a vzdělávání kádrů apod. Je proto žádoucí pružněji přistoupit k obnovení a činnosti gesčního systému krajských inženýrských organizací.

Nejzávažnějším problémem je ale materiálně technické zásobování. Rozepsané limity státním plánem pro místní stavebnictví je pokryté na 25 - 30 %. Obstarání materiálu je často v rozporu se socialistickou zákonností, ale vždy se zajistí. S tím je třeba skoncovat a zabezpečit potřebné materiály jako u všech ostatních organizací.

Soudružky a soudruzi, problémů je mnoho, ale zvýšená pravomoc NV vytváří předpoklady k tomu, aby se urychleně realizovala přestavba struktury výrobních programů ve prospěch údržby a zvýšení podílu služeb. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Šůralovi. Slovo má poslankyně Lišková, připraví se poslanec Nepraš.

Poslankyně Eva Lišková: Vážené soudružky a soudruzi, v současné době se nacházíme v etapě realizace novel zákonů o národních výborech, které jsme schválili v minulém roce. Proto dnes jistě právem se zabýváme zdokonalováním práce národních výborů a zvyšováním účinnosti jejich působení.

Mimo jiné vycházíme z toho, že v životě a v řízení celé řady organizací se s rozvojem techniky prosazují vertikální tendence. A při uplatňování těchto tendencí není vždy plně doceněna potřebná citlivost potřebám občanů, péči o rozvoj osídlení, o životní prostředí a o rozvoj služeb a jejich rozmístění tak, aby byly našim občanům přiměřeně přístupné.

U tohoto hlediska je proto nutné znovu zdůraznit význam národních výborů. Je nutné připomenout jejich úlohu při realizaci komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů. Navíc je nutné říci, že národní výbory jsou tím, kdo může přistupovat k řešení věci z hlediska co největší znalosti věci, z hlediska podmínek a potřeb občanů a mohou přispívat k řešení při maximálním využití místních možností.

Znalost potřeb občanů jim umožňuje účinně ovlivňovat a organizovat zejména rozšiřování a zkvalitňování služeb, zajišťování podmínek i samotného bydlení, zásobování zbožím, dopravu, zdravotní péči, zabezpečují řadu úkolů ve školství a kultuře. Nezastupitelná je jejich úloha při zabezpečování rozvoje osídlení a občanské vybavenosti i životního prostředí.

Zvláštní úkoly, vztahy i možnosti jsou na našich vesnicích. Jsou to po většině sídelní útvary do 2000 obyvatel, ale charakteristické je pro ně především to, že hlavními partnery jsou zde zemědělské podniky. Jejich účast na zvelebování obcí, na jejich vybavenosti, na akcích Z i dalších formách spolupráce je dána a vyplývá z dlouholeté tradice zejména ve vztahu k jednotným zemědělským družstvům.

Formy těchto vztahů úzce souvisí s rozvojem zemědělské výroby, s rozvojem její materiálně technické základny i dosahovanými hospodářskými výsledky.

Zprůmyslňování zemědělské výroby a její společenský charakter práce přispěl ke zvýšení životní úrovně nejen samotných družstevníků a pracovníků státních statků, ale i ovlivnil životní podmínky, celkový rozvoj a vzhled obcí i občanské vybavenosti a služeb všech obyvatel naší vesnice. Mění se zde způsob bydlení, společenského a kulturního života.

Uvedený podíl na rozvoji naší vesnice se realizuje přes sestavování a plnění volebních programů Národní fronty. I když tato forma spolupráce a účasti přispěla k tomu, že v místech do 2000 obyvatel jsou ve více než 95 % lidové knihovny, ve 3/4 restaurační zařízení, téměř 60 % kulturně výchovná zařízení, téměř v 50 % mateřské školy atd. je nutné zdůraznit potřebu zajistit účinnější rozvoj těchto územních celků.

Dosavadní realizace rozvoje vesnických sídlišť je přes vynaložené úsilí přece jen v různých městech rozdílná; přitom je nutné zdůraznit že to není vždy jen důsledek nějakého výchozího stavu z objektivních podmínek, ale že zde existuje celá řada subjektivních příčin.

Pro další rozvoj funkcí a činností národních výborů byly vytvořeny podmínky jednáním 6. zasedání ÚV KSČ a na něj navazujících novelizací zákona o národních výborech.

Realizace závěrů, jak jsme konstatovali na jednání výboru potvrzuje jejich správnost. Aby se však snížil vliv subjektivních faktorů je třeba zvyšovat úlohu volených orgánů, ale i kvalifikaci aparátu národních výborů.

Zkušenosti poslanců ukazují, že střediskové národní výbory k tomu vytváří lepší předpoklady. Přitom je však třeba vidět, že jejich ustanovování a činnost musí vycházet z charakteru osídlení a potřeb obyvatel. Ne všude jsou totiž například sladěny úřední hodiny s pracovní dobou a řešeny další problémy.

Mnoho se též diskutuje o tom, aby se nesnížila občanská aktivita v obcích mimo sídlo národního výboru, je třeba dostatečně rozvinout činnost občanských výborů a jim na roven postavených orgánů. V této souvislosti i ve vztahu k místním podmínkám bude třeba pečlivě zvážit to, zda by některé společenské i zájmové organizace Národní fronty neměly být organizovány podle obcí, nebo se sídlem mimo střediskovou obec. Pečlivě, zejména ve vztahu k dopravě a potřebám občanů by měla být řešena obchodní sít i umístění služeb.

Jsme na počátku realizace usnesení ÚV KSČ a novel zákona o národních výborech. Ale přesto je to dost dlouhá doba, abychom ze získaných zkušeností mohli dělat závěry pro jejich další uplatnění.  

O postupné realizaci a různých podmínkách svědčí to, že zatímco v některých okresech je 8 - 10 národních výborů, je jich v jiných 60 - 70 i 80.

Přitom nesmíme zapomínat - a to mluvím z hlediska vývoje vesnic - že máme dnes k dispozici řadu družstevních zařízení a služeb, které slouží družstevníkům, ale i ostatním obyvatelům vesnice. V poslední době došlo k modernizaci bytových prostorů, výstavbě kanalizací, vodovodů atd.

Byly vystavěny předškolní zařízení, která bud JZD mají ve vlastní režii nebo se podílí na jejich provozu.

Přes tyto víceméně pozitivní výsledky však přetrvávají problémy s využíváním zemědělské půdy a není dosud využíváno možností národních výborů ke komplexní ochraně životního prostředí. Připomínky jsou i k tomu, že prostředky poskytované JZD na akce vyplývající z volebních programů se připočítávají k základu pro výpočet zemědělské daně.

Že jde o nemalý podíl, ukazuje to, že roční podíl JZD se pohybuje kolem 200 mil. Kčs a z toho asi 40 % formou přímé finanční účasti.

Domnívám se, že můžeme oprávněně očekávat, že účast zemědělských podniků bude i v příštím období zaměřena na budování předškolních zařízení, kulturních, tělovýchovných i branných zařízení, na zvelebování obcí, na výstavbě vodovodů a kanalizací atd.

Na současném rozvoji služeb by též mohly mít větší podíl, ale bylo by třeba ještě víc promyslet, některé předpisy a v některých případech i materiálně technické zabezpečení.

Přes uvedené problémy je však dost předpokladů, aby se mohlo dále postupovat při zajišťování závěrů 6. zasedání ÚV KSČ v činnosti národních výborů.

Tímto konstatováním bych chtěla, soudružky a soudruzi, ukončit své vystoupení.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Liškové, slovo má poslanec Nepraš, připraví se poslanec Beran.

Poslanec Petr Nepraš: Vážené soudružky a soudruzi, výsledky 6. zasedání ÚV KSČ daly směr dalšímu zdokonalení činnosti národních výborů a přispěly k prohloubení socialistické demokracie.

Zajišťování závěrů 6. zasedání je náročným a složitým procesem, k jehož naplňování bylo hodně uděláno, ale mnoho práce nás ještě všechny čeká.

Zdravotní a sociální výbor při přípravě na toto zasedání konstatoval, že novelizovanými zákony byla na národní výbory nižších stupňů přenesena řada agend a pravomocí. Ve srovnání s jinými odvětvími státní správy bylo posílení působnosti národních výborů na úseku sociálního zabezpečení a zdravotnictví velmi výrazné, zejména proto, že jde o komplex záležitostí bezprostředně se dotýkajících sociálních, rodinných, ekonomických a zdravotních potřeb občanů. Přiblížení státní správy k občanům ve střediskových obcích a ve městech je významným krokem. Národní výbory mohou s dobrou znalostí věci poskytnout pomoc občanům, kteří ji skutečně potřebují.

Ale i na tomto úseku se v zajišťování některých agend vyskytují problémy pro odbornou a administrativní náročnost. Je tomu tak např. u agendy důchodového řízení. Bylo by asi správné, kdyby se urychleně zajistilo proškolení pracovníků národních výborů, kteří se zabývají touto agendou, aby se jinak velmi dobrý stav na tomto úseku ještě zlepšil.

Stejně citlivá je problematika zdravotnictví. Postup ministerstva zdravotnictví ČSR na řešení a zajišťování úkolů je jistě správný, ale i zde určitě vyplyne řada nových poznatků, jak zejména na nižších stupních národních výborů působit na zlepšování zdravotnických služeb.

Hodnotíme také kladně dobudování odborného řízení jednotlivých medicínských oborů a lékárenství, které je zajišťováno systémem hlavních, krajských a okresních odborníků.

Tito pracovníci by měli pracovat jako důležitý článek v odborném řízení, při výběru kádrových rezerv na jednotlivé funkce v daném oboru, jejich povinností je přenášení poznatků vědy a výzkumu do praxe v daném obvodě a celá řada dalších úkolů. Tím by měl být značně posílen vliv ministerstva zdravotnictví na odborné řízení z centra až na základní stupen. Je však neustále zapotřebí zkvalitňovat řízení těchto odborníků.

Jako pozitivní faktor vidíme v ustavení zákona o národních výborech zásadu, že hygieniky jmenuje a odvolává plenární zasedání národního výboru. Přes široká oprávnění podle § 75 zákona o péči a zdraví lidu nemají však okresní a krajští hygienici účinné sankční prostředky.

Dvojí řízení zdravotnictví po linii národních výborů na jedné straně a odborné řízení zajišťované ministerstvem zdravotnictví na druhé straně není v rozporu, ale naopak je velmi potřebné prohlubovat spolupráci na tomto úseku při zajišťování zdravotnických programů, je nutno docílit větší provázanost odvětvového řízení a řízení národními výbory. Tato součinnost musí sledovat jediný cíl, a to je dále zkvalitňovat péči o zdraví lidu.

Velmi si vážíme obětavé práce zdravotníků, lékařů, sester a víme, že jejich práce je často vyčerpávající, že pracují bez ohledu na čas. Právě proto by tuto záslužnou a obětavou práci pracovníků socialistického zdravotnictví nemělo narušovat nepochopení a lhostejnost některých zdravotnických pracovníků k potřebám pacientů. Stále ještě jsou stížnosti na dlouhé objednací lhůty na odborná vyšetření, či na nemocniční léčení nebo na lůžka na některých odděleních. Všichni víme, že přístup k pacientovi je také součástí úspěšné léčby. Proto pevně věříme, že národní výbory, ale i ministerstvo bude věnovat plnou pozornost těmto jevům.

Při našich jednáních ve výboru se setkáváme s řadou problémů, jejichž řešení by přispělo nejen ke zlepšení práce národních výborů, ale - a to pokládám za základní - i ke zvýšení spokojenosti občanů. Usilujeme ve své práci spolu s ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem práce a sociálních věcí o rovnoměrnější rozložení zdravotnické techniky mezi jednotlivé oblasti tak, aby odpovídala včetně personálního obsazení potřebám a významu daného místa. Zatím se nám daří prosazovat tyto záměry se střídavými úspěchy. V této souvislosti bych chtěl poukázat na to, že kupříkladu odborné i terénní zdravotnické služby zajišťované v celém Severočeském kraji se nemohou plně rozvíjet v souladu s přijatými usneseními a z toho důvodu v Severočeském kraji stále chybí velké množství lékařů. Na tomto neplnění lékařských míst se podílejí nejvíce právě pánevní okresy kraje, kde je koncentrována převážná část energetického průmyslu, chemie a těžby uhlí. V těchto okresech je vlivem činností těchto kapacit také nejméně uspokojivý stav z hlediska životního prostředí. Je proto zcela přirozené, že pracujícím těchto okresů je poskytována celá řada preferencí. Nedílnou součástí musí být i dokonalá zdravotní péče o tyto občany, jak o tom hovoří nejedno vládní usnesení. Přimlouvám se proto za urychlené vyřešení tohoto problému.

Soudružky a soudruzi, o snižování administrativní náročnosti a potřeby úspor administrativních sil mluvíme již dlouho. Dosud prováděná opatření nebyla dosti účinná a jejich realizace je pomalá. Ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví, ale i ostatní resorty musí zajistit takovou racionalizaci administrativy ve státní správě, aby na národních výborech i ve zdravotnictví bylo dosti času na záležitosti občanů a pochopení jejich potřeb. Tyto otázky zdravotní a sociální výbor projednal a věříme, že resorty se budou touto problematikou zabývat.

Jsme však jenom na začátku složité a namáhavé cesty. Proto bude záležet na postupu všech ministerstev, na národních výborech, na úrovni řídící práce, jak se nám podaří rychle naplnit obsahové záměry 6. zasedání ÚV KSČ. Proto se i v naší kontrolní práci zdravotního a sociálního výboru budeme i v příštím roce systematicky k těmto problémům vracet při projednávání jiných bodů, které mají souvislost s těmito důležitými úkoly, které dnes projednáváme. /potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Neprašovi, slovo má poslanec Beran, připraví se poslanec Starec.

Poslanec Alois Beran: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi uvést k této problematice několik zásadních připomínek z jednání výboru pro obchod, služby a dopravu a některé poznatky z Jihomoravského kraje.  

Nejvážnějším problémem v současné době v rozvoji služeb je materiálně technické zásobování, a to nejen náhradními díly, ale i materiálem vůbec. I když jsou postupně dopracovávány oborové materiálové technickohospodářské normy podle přijatého programu, k vytváření lepších podmínek pro materiálně technickou základnu, jsou ustavovány oborové gesce, nepřináší tato opatření ke zlepšení materiálně technického zásobování očekávaný efekt. Stále se přistupuje od výrobních podniků až po Státní plánovací komisi k tomuto úkolu jako k okrajové záležitosti, zjednodušeně řečeno až co z celospolečenské kuchyně zbude. Není zde stanovená účinná sankce vůči výrobci, pokud jde o zajišťování náhradních dílů. Rovněž není dořešena zainteresovanost dodavatelských i a odbytových organizací na dodávkách pro organizace služeb. Dávám v úvahu, zda by vedle řady řídících orgánů neměl existovat orgán materiálně technického zásobování s jednotnou celostátní působností pro organizace zajišťující služby.

Pokud jde o doplňkové formy služeb, jsou poskytovány podle novelizovaných právních předpisů, zatím nebyly vydány zásady pro uplatňování nových forem pracovního poměru mezi organizacemi služeb a osobami se změněnou pracovní neschopností, důchodci a studenty k zabezpečení drobných služeb. Jejich vydávání je podmíněno úpravou zákoníku práce. V rozšiřování jednotlivých doplňkových forem služeb jsou ještě značné rezervy. Příčiny mnohdy spočívají i v malé propagační aktivitě národních výborů k získávání kvalifikovaných občanů pro žádané obory. Prakticky nevyužity jsou možnosti zřizovat malá družstva služeb. Soudruh ministr Jung ve svém výkladu ve výboru pro obchod, služby a dopravu uvedl, že je zřízeno v ČSR zatím jedno družstvo tohoto typu. Je to družstvo v Brně s názvem "Universal", které zabezpečuje od 1. října letošního roku s minimální administrativou nedostatkové služby zejména v bytovém hospodářství od klempířů počínaje, přes zámečníky, instalatér až po zedníky. Má zatím sedm členů a za pět týdnů své existence poskytlo služeb za 63 tis. Kčs. Do půl roku by se měl počet družstevníků zvýšit na patnáct a od nového roku se rozšíří činnost i na opravy a úpravy speciálních motorových vozidel určených pro sportovní účely. Je to zatím experimentální ověřování, získávání zkušeností, které je nutné po určité době vyhodnotit a předat k využití.  

V Jihomoravském kraji na podporu rozvoje služeb byly provedeny cenové úpravy ve vybraných oborech služeb, jejichž cílem bylo odstranit subjektivní příčiny ztrátovosti, které byly způsobeny růstem velkoobchodních cen materiálu, energií a surovin a současně zabezpečit rentabilitu služeb v rozmezí 10 - 15 %. Byla uplatněna možnost stanovení nižších cen než dovolují příslušné cenové limity u oprav časoměrných přístrojů, obuvi, kožešinových výrobků, punčoch, hudebních nástrojů, kamenosochařských prací, sklenářských a rámovacích prací, kosmetických služeb a knihařských prací. Toto opatření není jediné, ale současně je v podnicích vyvíjen tlak na snižování nákladovosti k zajištění plánované rentability.

V souvislosti s úpravou cen, kdy jsou dány možnosti k zabezpečení potřebné rentability služeb, vystupuje do popředí otázka zvýšení celkové kvality a úrovně poskytovaných služeb. Naše poznatky ukazují, že řídící národní výbory dosud nevyužívají možností hmotné zainteresovanosti na zkracování dodacích lhůt, na rozšiřování sítě služeb, případně na zavádění nedostatkových druhů služeb.

Bude třeba více využívat dobrých zkušeností z rozšiřování doplňkových forem služeb prostřednictvím spolupráce s JZD, bytovými družstvy a dalšími místními organizacemi. O výhodnosti a přínosech této kooperace svědčí příklady z okresů Žďár n. S. a Břeclav, které jsou zevšeobecňovány pro práci národních výborů v ostatních okresech. V současném období má v našem kraji 237 JZD uzavřeno dohody o poskytování 713 služeb, především nákladové dopravy, stavebních řemesel, zámečnických, stolařských a kovářských prací.

podměrně dobré výsledky, kterých bylo po 6. zasedání ÚV KSČ v kraji dosaženo v rozvoji placených služeb, jsou narušovány několika případy nedodržováním cen a kvality, na což doplácí zákazník. V tomto směru je stále co zlepšovat a napravovat. Jen v loňském roce bylo v kraji šetřeno 468 stížností na provedení služeb, z toho bylo více než 60 % stížností oprávněných. Nejčastěji bylo příčinou stížností nedodržení lhůt, odmítnutí zakázek a kvality provedených prací. Např. OSP provedl nekvalitně opravu střechy rodinného domku a šetřením stížností bylo zjištěno, že příslušný mistr nezkontroloval odvedenou práci svých podřízených. Závady byly odstraněny, způsobená škoda předepsána viníkům k náhradě a v rámci podniku byla přijata opatření, která zamezují vznik obdobných nedostatků.

Okresní podnik služeb provádí opravy motorových vozidel. Cenovou kontrolou bylo zjištěno, že organizace neoprávněně zákazníkům účtovala práce duplicitně, případně které nebyly provedeny. Okresnímu podniku služeb byl uložen dodatkový odvod ve výši 250 tis. Kčs.

Uvedené příklady a zkušenosti potvrzují, že se dosud nedaří v organizacích služeb v celém rozsahu naplňovat zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě, schválené usnesením vlády ČSR č. 139 ze dne 12. května 1982, zejména pokud jde o vnitřní kontrolu. Stále se ještě projevují tendence nedostatky omlouvat a nevyvozovat z nich přísné závěry.

V souvislosti s negativními projevy v oblasti služeb je nutno zdůraznit i velký význam výchovy pracovníků, zejména pokud jde o vztah k zákazníkům, s cílem dosáhnout jejich maximální spokojenosti. Musíme si přiznat, že v tomto směru máme ještě rezervy ve výchovném působení řídících pracovníků, v odborovém hnutí i dalších společenských organizací.

V závěru chci ocenit úsilí všech pracovníků, kteří vytvářejí podmínky pro kvalitativně vyšší úroveň uspokojování potřeb obyvatelstva i těch, kteří již kvalitně placené služby poskytují ale - účinnost výsledků bude však možné plně zhodnotit až po uplynutí delšího období.

V našem výboru jako jeden z nejdůležitějších úkolů jsme si stanovili, že realizaci opatření přijatých příslušnými resorty ke zvýšení úrovně služeb budeme nejen podporovat, ale také kontrolovat a ve volebních obvodech napomáhat jejich plnění. /Potlesk./