Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci dr. Františku Kubátovi.

Nyní přerušíme naše jednání na 30 minut, jako první po přestávce vystoupí poslanec Miloslav Vacík.

/Schůze byla přerušena v 10.30 hodin a znovu zahájena v 11.05 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání. V diskusi nyní vystoupí poslanec Vacík a připraví se poslanec Nádhera.

Poslanec RSDr. Miloslav Vacík: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci,

závěry VI. zasedání ÚV KSČ a 4. schůze ČNR mají zásadní význam, nejen pro rozvoj činnosti národních výborů, ale jsou závazné i pro orgány a organizace Národní fronty. Je možno říci, že v období od XVI. sjezdu KSČ bylo v práci Národní fronty dosaženo celé řady pozitivních výsledků, které vytvořily dobrou základnu pro jejich plnění.

Předsednictvo ÚV KSČ při projednávání úkolů vyplývajících z jednání 6. pléna ÚV KSČ a 4. schůze ČNR schválilo v měsíci červnu 1982 Postup k jejich zabezpečení ve výborech NF a orientovalo ústřední výbory členských organizací na hlavní úkoly a problémy, kterým by měly věnovat pozornost. Byla věnována péče podrobnému objasňování obsahu a cílů přijatých závěrů funkcionářskému aktivu na úrovni republiky, krajů a míst. Postupně byli informováni i o dalších opatřeních přijatých vládou ČSR a ústředními orgány, které konkretizovaly závěry 6. zasedání naší strany a vytvořily předpoklady pro zvýšení účinnosti práce národních výborů a zároveň předpoklady pro zdokonalování a efektivní činnost našeho politického systému. Jen v letošním roce do 30. října t. r. jsme v našem školícím středisku v Jevanech a na seminářích v krajích a okresech podrobně projednali závěry 6. pléna ÚV KSČ a 4. zasedání ČNR s více jak 6 tis. funkcionáři Národní fronty.  

Opatření ústředních výborů Národní fronty zaměřilo svoji pozornost na zkvalitnění úrovně a zvýšení účinnosti práce orgánů NF, na řešení problémů v politickoorganizátorské a řídící práci, jež vznikají v důsledku integračních procesů. Byl kladen důraz na diferencovanější přístupy k práci NF v městském prostředí, v práci na sídlištích, při formování územně správních celků na venkově, ale i na zachování a další rozvoj politického, společenského a kulturního života v obcích bez národních výborů.

Dovolte, vážené soudružky a soudruzi, abych uvedl několik údajů o současné výstavbě městských a místních výborů Národní fronty v ČSR. Počet městských výborů NF je shodný jako počet městských národních výborů a činí 428. Počet MV NF je v celku 4801, z toho 1038 pracuje v městském prostředí, a to nejen ve staré zástavbě, ale i v menší míře na sídlištích. Na jedné straně rozvíjejí tedy svoji činnost v místech, kde již nemáme místní národní výbory, ale současně existuje poměrně široká škála základních článků společenských organizací a nekomunistických stran a jejich činnost má i do budoucna plné opodstatnění. Na druhé straně ve 375 obcích s národními výbory nemáme místní orgány NF. Jde ve své většině o malé obce s minimálním množstvím základních článků organizací Národní fronty. Pokud jde o činnost místních výborů Národní fronty mohu ji bez přeceňování ve shodě se zprávou vlády označit jako dobrou. I když se věnovalo nemalé úsilí, aby byla dořešena organizační výstavba ve střediskových obcích na základě delegačního principu, který je v Národní frontě uplatňován, bude třeba dále v tomto směru pokračovat a stejně tak i v městském prostředí, zejména na sídlištích ve smyslu doporučení vlády ČSR přijatého usnesení č. 314 z letošního roku. Činnost Národní fronty na sídlištích je přirozeně závislá na tom, aby se v těchto sídelních komplexech rozvinula činnost společenských organizací. To se nám příliš nedaří, i když mnozí z nových obyvatel sídlišť před nastěhováním pracovali v některé ze společenských organizací velmi aktivně, zejména pokud přichází z menších míst. Zatím nejlepší výsledky dosahuje na sídlištích Český svaz žen, který má na sídlištích ustaveno 844 základních organizací s počtem 99 902 členek, tj. 17 % z celkové členské základny.

V průběhu let 1982 - 1983 bylo nově ustaveno 82 ZO ČSŽ. Příklady z druhých organizací např. naší Tělovýchovné organizace potvrzují, jaký mají v každodenní praxi význam pro naplňování volného času, zejména mládeže a dětí.  

Jedním ze sledovaných a dlouhodobých úkolů orgánů a organizací NF, který byl znovu zdůrazněn ve všech přijatých dokumentech, je prohlubování a rozvíjení vzájemné spolupráce a součinnosti s NV, jež se promítá do uzavíraných vzájemných dohod, společných programů a je projednávána a hodnocena na společných zasedáních orgánů NF a NV. Osou této spolupráce je realizace politiky KSČ, vyjádřená v plánech NV, v plánech orgánů a organizací NF a ve volebních programech NF. Tato součinnost přispívá k široké účasti občanů při zajišťování komplexního ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje územních celků, při zajišťování oprávněných potřeb občanů, přispívá k trvalému prohlubování socialistické demokracie. Do popředí ve spolupráci NV a NF nám vystoupila a vystupuje zvláště úloha volebních programů NF, jejichž realizace v celé komplexnosti, ve všech jejich částech přinesla v uplynulém období přes obtížnější podmínky řadu pozitivních výsledků.

Soudružky a soudruzi, ve zprávě vlády ČSR i ve vystoupení ministra vnitra ing. Josefa Junga je objektivně a současně kriticky charakterizován dosažený stav a převažující tendence, které vychází ze závěrů 6. zasedání ÚV KSČ a zákona o národních výborech, jež požadují podstatné zvýšení úlohy plén NV, jejich rad, komisí a občanských výborů. Souhlasím s tímto hodnocením a dovolte, abych k němu připojil jen několik poznámek. Je bezesporu dobré, že se příprava zasedání plén NV stává koncepčnější a má dlouhodobější charakter, zejména u problematiky, která má rozhodující význam v krajích, okresech a místech. To na jedné straně vytváří dobré podmínky pro rozvoj spolupráce s Národní frontou jako celkem i s jednotlivými společenskými organizacemi. Umožňuje to nejen s předstihem poznat, jaké cíle se sledují, jaké cesty a prostředky bude třeba zajistit k jejich realizaci, ale současně se k těmto záměrům i kvalifikovaně vyjádřit. Hodnotíme-li však, jak v orgánech a organizacích Národní fronty využíváme těchto hluboce demokratických možností, které umocňují a zkvalitňují spolupráci s národními výbory, pak musíme konstatovat, že tomu tak je pouze částečně a kvalifikovaný přístup a stanovisek, vyjadřujících kolektivní rozum je zatím velmi zřídka, spíše převažují stanoviska jednotlivců, nikoliv kolektivů. Proto budeme v orgánech NF prosazovat hlubší podíl členských organizací na přípravách plenárních zasedání a stejně tak i veřejných schůzí, besed s poslanci, hovorů s mládeží a dalších akcí, které společně s národními výbory pod vedením stranických orgánů zabezpečujeme.  

Stejně tak nemůžeme být spokojeni, zejména na úrovni míst s účastí představitelů organizací NF na práci komisí NV. Mám na mysli především komise pro tělovýchovu a mládež a pro tvorbu a ochranu životního prostředí. Dochází ještě k značné fluktuaci jejich členů, neposlanců z řad organizací NF, nebo jen k pasivní účasti, bez jakýchkoliv vazeb na organizaci, která je do komise navrhla. Musíme proto v dalším období zkvalitňovat účast zástupců organizací na činnosti komisí, neboť v našich organizacích NF je řada vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří se mohou, i když nejsou poslanci, v komisích a aktivech NV uplatnit a zpětně aktivně ovlivnit činnost svých organizací.

Kladně je možno hodnotit součinnost orgánů NF s občanskými výbory, zejména ve střediskových obcích, což potvrzuje, že přijaté principy pro práci občanských výborů se v praxi osvědčily.

Je také možno konstatovat, že se zvýšil zájem organizací NF o poslance NV, které navrhly v posledních všeobecných volbách do zastupitelských sborů ze svých řad za kandidáty NF. Jde o letitý problém, přesto však je možno říci, že se podařilo do určité míry více než dříve překonat určitou nárazovost a kampaňovitost v práci s nimi, i když ne přirozeně zcela, budeme mít hodně co dělat, abychom se dopracovali nenárazových, efektivních metod tohoto styku tak, aby se stal zcela přirozený a trvale se pociťovala jeho potřeba.

Vážené soudružky a soudruzi, chtěl bych na závěr zdůraznit, že dnešní projednávání "Zprávy vlády ČSR o zabezpečování úkolů vyplývajících z 6. zasedání ÚV KSČ a 4. schůze ČNR" se stane pro nás v Národní frontě novým podnětem, jak postupovat dále v příštím období.

Chtěl bych ocenit výsledky dosavadní spolupráce orgánů Národní fronty a národních výborů i dosavadní spolupráci našeho ústředního výboru Národní fronty ČSR s vládou republiky a jejím resortem vnitra a vyjádřit přesvědčení, že při další bilanci společného postupu budeme moci konstatovat další výrazné výsledky.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Vacíkovi, slovo má poslanec Nádhera, připraví se poslanec Šlapák.

Poslanec Karel Nádhera: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů je jedním ze stěžejních úkolů národních výborů prakticky všech stupňů. Na základě závěrů 6. zasedání ÚV KSČ byla zde výrazně zvýšena odpovědnost národních výborů a stouply nároky na jejich řídící, koordinační a kontrolní činnost zejména ve vztahu ke všem podnikům a organizacím působícím v příslušném územním obvodu.

Základem, ze kterého musí vycházet všechny snahy při řešení efektivního a racionálního využití území, pracovních sil, materiálových, kapacitních a finančních prostředků, ale také tvorba a ochrana životního prostředí, by měl být plán rozvoje dané oblasti, daného území. Jde především o dlouhodobější představy a koncepce zabezpečení komplexního ekonomického a sociálního rozvoje, jejichž nositeli jsou krajské a okresní národní výbory, které ovšem musí být rozpracovány i na nižších stupních národních výborů. Zejména je třeba, aby se s nimi průběžně pracovalo jako s otevřenými dokumenty a ve vazbě na roční prováděcí plány, aby byly neustále aktualizovány. Jedině tak mohou být potřebnou základnou pro výkon koordinační úlohy národních výborů ve vztahu k ústředně řízeným organizacím, jak to také předpokládá novela zákona o národních výborech.

V okrese Kladno, kde mám volební obvod, byl v roce 1971 zpracován na základě usnesení vlády č. 283/71 "Dlouhodobý vývoj osídlení". Na základě této koncepce bylo přistoupeno k řešení dlouhodobých předpokladů rozvoje perspektivních sídel, zejména Kladna, Slaného a dalších deseti střediskových sídel místního významu.

I přes všechny nedostatky a slabiny, které jsou průvodním zjevem takovýchto dokumentů, je možné dnes konstatovat plnění řady úkolů. Za 6. a prvé tři roky této pětiletky bylo vybudováno celkem 30 nových mateřských škol. Bylo tak dosaženo toho, že 92 % dětí ve věku od 3 do 6 let je zařazeno do předškolní výchovy. Podařilo se překročit úkol umístit 23 % dětí do třech let v jeslích a zařízeních tohoto typu. V rámci akce "Z" bylo realizováno 32 km vodovodů, 116 km kanalizace a 44 km místních komunikací.

Zejména ve střediskových obcích bylo tak postaveno vesměs v akci "Z" celkem 53 moderních prodejen a rekonstrukcí vhodných objektů bylo nahrazeno 66 dosud nevyhovujících prodejen. Několik nákupních středisek bylo postaveno jako účelové investice např. družstva Jednota.

Na úseku zdravotnictví byla za stejnou dobu vybudována v akci "Z" 3 zdravotní střediska, která mají 6 územních zdravotnických obvodů, v rámci KBV zdravotnický čtyřobvod pro dospělé a 4 dětské obvody, v letošním roce byla uvedena do provozu poliklinika ZÚNZ Poldi SONP a je ve výstavbě nová kotelna v nemocnici Slaný.

Na úseku sociálního zabezpečení bylo docíleno zvýšení počtu lůžek v ústavní péči o 41 a v pečovatelské službě o 121 bytových jednotek.

Domnívám se, že řada těchto významných investic postavených v poslední době prokazuje, že i za ztížených ekonomických podmínek při dodržení zásad maximální hospodárnosti se daří zabezpečovat základní občanské vybavení zejména v našich střediskových obcích tak, jak je to zakotveno v závěrech 6. pléna ÚV KSČ a 4. schůze ČNR.

Rozhodující vliv na další rozvoj našeho okresu však má rozvoj ústředně řízeného průmyslu a hornictví. Právě na vyjasněnosti a stabilitě jejich koncepcí rozvoje je do značné míry závislá i kvalita a stabilita oblastního plánu rozvoje okresu, zejména řešení některých zásadních otázek životních prostředí.

V současné době se stále více projevuje nedostatek pitné vody, zvláště v severních částech okresu. Voda v místních zdrojích je značně znehodnocena. Nepřispívá k tomu ani fakt, že stávající kapacity na čištění odpadních vod jsou přetíženy a v plánu této pětiletky není zařazena žádná výstavba čistírny odpadních vod.

Problémy s vodou, zejména s pitnou, se však podle poznatků poslanců objevují na mnoha místech naší republiky, někde jako např. v okrese Příbram, již situaci lze označit jako havarijní. Letošní suchý rok tyto problémy ještě prohloubil, dávám proto podnět, aby vláda ČSR se tímto problémem důsledně zabývala a plánovitě vytvářela podmínky pro plynulé zásobování všech oblastí nezávadnou pitnou vodou, zejména včasnou výstavbou rozhodujících investičních akcí.  

Soudružky a soudruzi, ještě bych chtěl stručně uvést některé konkrétní poznatky, které mají vztah k uplatňování řídící a koordinační role NV na spravovaném území.

Naše veřejnost je prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků v poslední době často informována o možnostech národních výborů řešit formou sdružování prostředků řadu problémů komplexního rozvoje území, zejména otázek soc. rozvoje, zdravotnictví, školství ale i služeb a obchodu. Je však třeba reálně vidět, že problematika sdružování prostředků není bohužel do důsledků řešena. Jasná je situace pokud se týče sdružování účelových investic podniků a národních výborů.

Nedostatečně je však dořešena záležitost finančních prostředků podniků s prostředky národních výborů realizovanými v rámci investiční a neinvestiční části akce "Z". Jediným zdrojem, který podniky pro toto sdružování mají, je jejich FKSP. Jeho tvorba však není neomezená a podnik jej samozřejmě chce využívat především pro potřeby vlastních zaměstnanců. Navíc, ne všechny společné zájmy podniků a národních výborů odpovídají svým charakterem možnosti a nutnosti financovat je právě ze zdrojů FKSP. Z tohoto hlediska dávám na zváženou, zda by záležitost neměla být řešena obdobně jako při sdružování prostředků na výstavbu mateřských škol, tj. aby podnikům bylo umožněno sdružovat finanční prostředky nejen z FKSP, ale také z jejich fondu výstavby.

Stěžejní oblastí, kde se realizují volební programy NF je akce "Z" zejména její investiční část. Požadavek uplatněný min. financí na snížení podílu finančních nákladů na 65 resp. 60 % hodnoty díla vytváří pro národní výbory velmi složitou situaci zejména u akcí o rozpočtových nákladech nad 2 mil. Kčs. Jde např. o programy výstavby tělocvičen typy BIOS, zdravotní střediska, domy s pečovatelskou službou apod. objekty, kdy při dodržení maximální hospodárnosti a použití bezplatných brigádnických hodin nelze takto snížené finanční náklady dodržet jednak z hlediska nutných materiálových dodávek, ale také z hlediska dodávek speciálních řemeslnických prací - např. vzduchotechnika, některé práce instalatérské atd. -, které musí národní výbory zabezpečovat v rámci technické pomoci od jiných organizací.

Domnívám se proto, že by v této oblasti měla být dána větší pravomoc krajským, případně okresním národním výborům, aby v rámci sdružených prostředků diferencovaně rozhodly na základě znalostí místních podmínek, na kterých akcích snížit finanční náklady a na kterých naopak ponechat původně stanovených 70 %.

Vážným problémem, se kterým se ve svém volebním obvodu, zejména však v okresním městě Kladně již několik let střetávám, je problematika údržby bytového fondu, zejména rozvodů a zařízení centrálního zásobování teplem. Okresním, státním a stranickým orgánům se po několika letech podařilo jednak posílením kapacity našeho Okresního bytového podniku, ale především zabezpečením dodavatelských kapacit, zajistit rozsah údržby a generálních oprav těchto zařízení tak, abychom alespoň zastavili narůstající zanedbanost na tomto úseku.

Problém vidíme v současné době především v zabezpečení prostředků na plánovanou údržbu bytového fondu, zejména rozvodů tepla. Např. v roce 1982 byl náklad na úpravu a údržbu jedné bytové jednotky v rámci Středočeského kraje 1903 Kčs, ale plánovaný náklad na jednu byt. jednotku v našem okrese pouze 1100 Kčs. Obdobná situace se opakovala i v roce 1983. Je třeba říci, že díky pochopení ministerstva financí se nám podařilo prostřednictvím účelové dotace nakonec tyto problémy překonat. Domnívám se však, že v době, kdy jsou zpracovány ministerstvem vnitra normativy nákladů na údržbu a opravu jedné bytové jednotky by měly být tyto normativy nástrojem pro rozpis plánovaných nákladů a krajské a okresní národní výbory by neměly být nuceny tyto prostředky shánět mimořádnými formami až v průběhu plánovacího období. Ztěžuje to práci nejen centrálních orgánů, ale především včasné zabezpečení dodavatelských kapacit na nezbytné opravářské a údržbářské akce.

K řešení uváděných problémů by měl přispět i nově zaváděný fond oprav u bytových podniků od 1.1.1984.

Soudružky a soudruzi, řada problémů, zejména v oblasti životního prostředí a základního občanského vybavení, vyplývá v našem okrese z toho, že jde o nejprůmyslovější a na obyvatelstvo také nejpočetnější okres Středočeského kraje s významným soustředěním zejména těžké metalurgie a uhelného průmyslu.

Byli jsme si všichni vědomi toho, že podmínkou k odstraňování některých těchto problémů je jednotný přístup a soudružská spolupráce národních výborů, jimi řízených organizací s podniky a organizacemi řízenými ústředně. Proto již v roce 1974 vznikla v našem okrese z podnětu předsednictva OV KSČ rada ředitelů. Mohu říci, že právě díky této formě spolupráce, zejména okresního a městských národních výborů s hospodářskými organizacemi, se podařilo řadu akcí volebních programů úspěšně realizovat.

Naše zkušenosti z činnosti tohoto orgánu jsou vesměs pozitivní a jsme rozhodnuti na základě vyhodnocení jehel o téměř desetileté činnosti tuto formu dále rozvíjet. Spatřujeme v tom jednu z osvědčených forem a metod přístupu k realizaci závěrů 6. pléna ÚV KSČ a 4. schůze ČNR. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Karlu Nádherovi. Slovo má poslanec dr. Václav Šlapák, připraví se poslanec Josef Šůral.

Poslanec RSDr. Václav Šlapák: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, za několik dnů uplyne rok od nabytí účinnosti zákona č. 137/82 - to znamená velké novely zákona o národních výborech. Také v našem Severočeském kraji máme první pozitivní výsledky v jeho praktickém uskutečňování národními výbory, i když zdaleka ještě nevyčerpávají možnosti, které jim při rozvíjení svého hospodářství a řešení potřeb obyvatel v územním obvodu zákon dává.

V červnu jsme provedli zobecnění zkušeností z práce národních výborů ve střediskových obcích. V říjnu byly zobecněny zkušenosti z práce národních výborů ve městech I. kategorie a výsledky dosažené v kraji od dubna minulého roku v rozvoji služeb.

Rozbor poznatků potvrdil, že postavení národních výborů ve střediskových obcích a ve městech při řešení problémů komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů se upevňuje a jejich činnost se v tomto směru stává cílevědomější a systematičtější, tak jak to předpokládá zákon o národních výborech.

Základem pro tuto činnost jsou vypracované a schválené koncepce komplexního rozvoje do roku 1990, dokončené v průběhu minulého roku. Krajský národní výbor vede okresní národní výbory k tomu, aby ke všem zásadním rozhodnutím dotýkajícím se měst a nebo vesnic /zejména střediskových obcí/bylo vyžadováno také jejich stanovisko.

Například Městský národní výbor v Liberci jen v průběhu letošního roku po projednání záměrů ústředně řízených organizací v území města v 15 případech vydal závazná stanoviska k řešení ochrany životního prostředí a ve 13 případech stanoviska k rozmístění staveb.

Městský národní výbor v Teplicích spolu s představiteli rozhodujících podniků na území města vypracoval a dohodl program účasti podniků na modernizaci bytového fondu, péči o městskou zeleň, výstavbě nezbytných zařízení v akci "Z", zajištění inženýrských sítí pro výstavbu rodinných domků, rekonstrukci bývalého pivovaru na městskou tržnici, výstavbě koupaliště a dalších akcí.

Obdobně postupují národní výbory v Mostě, Děčíně, Kadani, Klášterci nad Ohří na Chomutovsku, i v dalších místech kraje. Stručně řečeno: zejména městské národní výbory stále více začínají využívat práva zapojovat do řešení problémů rozvoje města závody a podniky ve svém územním obvodu. Využívají k tomu také "Ředitelských rad", jak se o nich hovoří ve zprávě vlády ČSR a zmínila se dnes o nich též místopředsedkyně ČNR s. Jarošová.

Pro řešení potřeb komplexního rozvoje měst a vesnic se využívalo již dříve, i když víceméně živelně, sdružování prostředků a činností.

Chceme však, aby sdružování prostředků mělo cílevědomý ráz. Plenární zasedání našeho Severočeského KNV proto v září letošního roku schválilo "Základní směry sdružování prostředků" pro příští období. Nyní jsou zpracovávány do konkrétních programů v okresech a ve městech a vesnicích, zejména však ve střediskových obcích.

Tak například v děčínském okrese v přípravě tohoto programu se již pro rok 1984 dohodl Městský národní výbor v Jiříkově s podniky Elitex, Benar a Lustry a Jawa na sdružení 4,5 mil. Kčs na výstavbu komunikace, čistírny odpadní vody a rozvodů tepla podmiňujících komplexní bytovou výstavbu v místě.

V České Kamenici MěNV se závody Bonex, SEPAP, TOS, STS, ZNZ sdružují prostředky na výstavbu čistírny odpadních vod. V Rumburku MěNV se závody DESTA, Bytex, RUKOV, Potraviny a Státní statek sdružují prostředky na rekonstrukci místního kina.

Jen v tomto okrese pro rok 1984 například osm městských a místních národních výborů zorganizovalo s podniky a závody ve svém územním obvodu sdružení téměř 17 milionů Kčs pro řešení nezbytných místních potřeb.

Věc však není tak jednoduchá, pokud jde o přípravu investičních záměrů většího rozsahu. Základní problém není v možnosti sdružit prostředky, ale v tom, jak kdo zajistí také /mimo akci "Z", kde to problém není/"limit" nebo část limitu na investiční akci.

Proto například v kraji v letošním roce klesl objem sdružených prostředků na 46 600 mil. Kčs proti 64 200 mil. Kčs v roce 1982.

To dokazuje, že bez pochopení nadřízených organizací, zejména podniků nebo generálních ředitelství, se těžko dosahuje dohody o společném postupu v přípravě větších investičních akcí.

Považujeme proto za nezbytné, aby nadřízená ministerstva dala plnou podporu prosazování principů sdružování prostředků a vedla k tomu podřízené organizace. Je to cesta, jak rychleji a zejména racionálněji uspokojit potřeby jak občanů, tak podniků nebo závodů.

Svoji koordinátorskou úlohu v našem Severočeském kraji prokázaly národní výbory v místech i okresech, když po podrobné analýze situace a velmi odpovědném jednání s organizacemi místního hospodářství, výrobních družstev, s průmyslovými národními podniky a zemědělskými organizacemi vypracovaly program rozvoje placených služeb do roku 1985 ve střediskových obcích, městech a okresech.

V nich je stanoveno pro jednotlivá města a střediskové obce, které obory budou nově zřízeny nebo rozšířeny. Ve kterých létech, jak bude zabezpečena jejich realizace a kdo za ni odpovídá. Tyto programy zahrnují i vybudování nových nebo rozšíření stávajících služeb o 986 činností v 89 oborech poskytovaných podniky a navíc počítají tyto programy s využitím doplňkových forem služeb.

Podle těchto programů přistoupily národní výbory již v průběhu minulého roku k postupnému odstraňování nedostatků, které bezprostředně ovlivňují spokojenost občanů s placenými službami. V roce 1982 tak byly zavedeny nové nebo rozšířeny stávající obory služeb o 307 činností.

V prvním pololetí letošního roku bylo otevřeno dalších 49 nových provozoven, 8 zakázkových kanceláří a 11 prodejen výrobků podniků místního průmyslu. Všechny tyto nové provozovny tak významně přispívají ke zlepšení dostupnosti i komplexnosti služeb. Mnohé problémy - především v rychlosti, kvalitě i materiálním zajištění služeb - je nutné ještě překonat. Souhrnně však možno říci, že národní výbory v kraji cílevědomě tento problém řeší.

Při jednání České národní rady v dubnu minulého roku byl položen mimořádný důraz na rozvoj politickoorganizátorské práce národních výborů a vytváření podmínek pro stále větší účast občanů na řízení a správě místních záležitostí. V té souvislosti, a v zákoně, který jsme přijali v prosinci minulého roku, byl podtržen význam občanských výborů zejména ve městech a na sídlištích.

Zobecněné zkušenosti ve zprávě vlády odpovídají poznatkům i v našem Severočeském kraji. Jen zvolna se pod vedením rad městských národních výborů prosazuje myšlenka jejich diferencovanějšího řízení s přihlédnutím k podmínkám v jednotlivých obvodech. Mohl bych to doložit na příkladu Městského národního výboru v Ústí nad Labem i dalších místech.

Městské národní výbory v Teplicích a Mostě vytvořily například "koordinační obvody", které tvoří vždy několik předsedů občanských výborů, poslanců MěNV a pověřený pracovník nebo funkcionář městského národního výboru.

Jejich posláním je koordinovat postup v práci občanských výborů a upevňovat jejich spojení s občany v dané části sídliště nebo města. Konzultovat s nimi závěry, které jsou připravovány pro zasedání městského národního výboru a postup v jejich realizaci, pokud se týkají jejich obvodu.

Souhrnně řečeno, v rozvinutí práce občanských výborů zejména na sídlištích, však nedošlo zatím k výraznějším změnám. Je proto žádoucí, a my s tím také plně počítáme, využít "Opatření ke zvýšení účinnosti práce národních výborů na sídlištích", které schválila vláda ČSR 7. prosince letošního roku.

Na závěr bych chtěl říci, že využití všech možností k rozvinutí práce národních výborů rozhodně není a nemůže byt jednorázová záležitost, ale jde o velmi složitý a náročný proces.

Nám však jde a musí jít o to, aby to byl proces dynamický, který by hmatatelně a co nejrychleji přinášel výsledky ve správě obcí a měst a řešení potřeb všech jejich občanů. /Potlesk./