Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Mrázkovi za zpravodajskou zprávu.
Zahajuji nyní rozpravu o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1984. Do rozpravy se zatím přihlásili poslanci ing. Jaromír Hájek, Václav Berenreiter, Marta Klimková, ing. Jiří Krátký, František Přibyl, Josef Hanzelka, Olga Škarydková, Jiří Fleyberk, MUDr. Marta Kotasová, ing. Jaroslav Kolařík, RSDr. Zdeněk Hoření.
Dávám nyní slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi, poslanci ing. Jaromíru Hájkovi.
Poslanec ing. Jaromír Hájek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, k zabezpečení zvyšujících se potřeb naší společnosti v potravinách stanovil XVI. sjezd KSČ cestu postupného dosažení soběstačnosti v zrninách a zvyšování celkové soběstačnosti v potravinách vlastní zemědělskou výrobou. I za současných podmínek rozvoje, které jsou značně složitější, než v minulé pětiletce, je to úkol náročný, ale reálný. Jeho naplnění je podmíněno využitím všech vnitřních rezerv v zemědělské výrobě, především intenzifikací RV a ŽV při přednostním růstu rostlinné produkce, vyváženým komplexním hospodařením na půdě, vyrovnáním rozdílů ve výsledcích hospodaření jednotlivých zemědělských podniků a v neposlední řadě i v aktivním podílu ostatních resortů, hlavně chemického průmyslu a strojírenství.
K plnění této linie významnou měrou přispívá i uplatňování zásad zdokonalené soustavy plánovitého řízení zemědělství tak, jak byly schváleny 4. zasedáním ÚV KSČ.
Realizace soustavy významnou měrou přispívá ke zvýšení účinnosti ekonomických nástrojů a k posílení hmotného zájmu zemědělských podniků na růstu intenzifikace výroby a její efektivnosti.
Zdokonalení plánovitého řízení, nové ekonomické nástroje, užší spojení dodavatelů s odběrateli zlepšily rentabilitu hospodaření podniků a posílily chozrasčotní principy i vyšší odpovědnost podniků za zabezpečování celospolečenských potřeb.
Z vystoupení ministra financí s. Tlapáka k návrhu státního rozpočtu vyplynul jednoznačně požadavek vyšší hospodárnosti s cílem zabezpečení konečného finančního efektu ve všech sférách národního hospodářství, včetně zemědělství.
Dovolím si na několika číslech ukázat, jak je tento požadavek naplňován zemědělskou výrobou náchodského okresu, kde je můj volební obvod.
Postupné uplatňování soustavy, zejména vysoká organizace práce, hospodárnost a omezování ztrát, aktivita a iniciativa pracovních kolektivů se rozhodující měrou podílí na zvýšení rentability organizací řízených OZS z 5 % v roce 1980 - 81 na 12 - 13 % v loňském a letošním roce. Konečný efekt v ekonomickém vyjádření je výsledkem vyššího zhodnocování vstupů, vyšším využitím půdního fondu i vklady do RV, která se vyvíjí rychleji, než živočišná výroba. Největší měrou se na tomto výsledku podílí nárůst výroby obilovin, kde bylo dosaženo hektarového výnosu 4,61 t oproti Ć 6. pětiletky 3,5 t/l ha. Užitkovost dojnic dosáhne v organizacích řízených OZS 3940 1 při výrobě 1600 1 mléka z 1 ha zemědělské půdy.
Chci těmito fakty dokladovat, že i v podhorském okrese se dá hospodařit efektivněji a zvyšovat výrobu potravin s nižšími vstupy, než jsme byli zvyklí plánovat v minulé pětiletce.
Vyšším podílem než v minulých letech přispěly k dosaženým výsledkům i dvě JZD, která byla dlouhodobě vedena jako zaostávající. Cílevědomou politickou a organizátorskou prací, zvýšenou kontrolou a pochopením faktu, že nové ekonomické nástroje nebudou podporovat podprůměrnost a zaostávání se podařilo v těchto družstvech rozhodující měrou upevnit výrobní, ekonomickou i politickou situaci.
V okrese Náchod od počátku příštího roku již nehospodaří žádný zaostávající zemědělský podnik.
Ani v našem okrese se nám však vedle převládajících pozitivních výsledků nepodařilo naplnit všechny stanovené cíle soustavy. Rezervy přetrvávají zejména v zavedení principů soustavy vnitropodnikově až na jednotlivá výrobní a hospodářská střediska a uplatňování progresivnějších forem odměňování v těsnější návaznosti na zásluhovost.
Nefunguje nám vůbec metodika vstřícného plánování. Brání tomu pravidla mzdové regulace, která omezují možnosti vlivu vstřícného plánování na hmotnou zainteresovanost.
Hlavní příčinou však je termín uzavírání vstřícného plánu, který je stanoven na počátek IV. čtvrtletí. V této době vzhledem k neuzavření hospodářského roku, ve kterém probíhá cyklus zemědělské výroby, není možno dodržet. Uzavírání vstřícného plánu na počátku hospodářského roku by jistě přispělo k vyšší produkci a efektivnosti zemědělské výroby.
Ve svém vystoupení na plénu ČNR před rokem jsem prosazoval zvýšení limitů ochranných pracovních pomůcek. S potěšením mohu konstatovat, že v plánu pro příští rok je tato spotřeba s nepatrnými výjimkami plně pokryta a od limitování je prakticky upuštěno.
Postupně se zlepšuje vybavení zemědělských podniků dopravní technikou a mechanizačními prostředky pro jednotlivé etapy polních prací.
Značné starosti nám působí zhoršování půdní struktury a zejména její kyselosti. S prvým problémem si částečně dovedeme poradit - osvědčilo se nám podrývání a hloubkové kypření nejvíce slehlých těžkých půd. Kyselých půd nám však vlivem spadů a ovzduší a používaného sortimentu dostupných strojených hnojiv neustále přibývá. V současné době jich máme v okrese s pH pod 5,5 téměř 50 %. Na jejich vyrovnání na tuto hranici potřebujeme zvýšit dodávky vápenatých hnojiv minimálně 2,5x. Hmotné bilance plánu vápených hnojiv na příští rok na tuto potřebu dostatečně nereagují.
Domnívám se, že obdobný stav je ve většině okresů. Řešení této situace příslušným resortem považuji za velmi naléhavé a obracím se na vládu ČSR s podnětem k jejímu řešení.
Úspěšnost uplatňování zdokonalené soustavy v zemědělství, stejně jako v dalších odvětvích národního hospodářství, je těsně spjata s intenzitou využívání nejnovějších poznatků vědy a techniky. Právem byl na tento fakt položen důraz ve zprávě vlády. Vědeckotechnický rozvoj je většinou přijímán jako východisko řešení současných i perspektivních úkolů, ale ne všude je pochopena nezbytnost změny vlastního myšlení a přístupů k jeho konkrétní realizaci.
V zemědělské prvovýrobě je efekt vědeckotechnického rozvoje přímo odvislý na rychlosti přenosu a aplikace nových poznatků a výsledků vývoje a výzkumu do výroby.
V náchodském okrese se nám osvědčuje koncentrace sil a prostředků v tomto směru do Agrochemického podniku. V tomto společném zemědělském podniku jsme vybudovali vývojovou a opravárenskou dílnu, jejíž pracovníci mají za úkol rychleji do praxe prosazovat zlepšovací návrhy a vyrábět jednodušší nedostatkové mechanizační prostředky. Ke škodě věci je, že pro výrobu vlastními silami vyvinutých a ověřených mechanismů je pouze minimální krytí bilancemi.
Do skladovací a aplikační činnosti Agrochemických podniků, spolu s výživou a chemickou ochranou rostlin se koncentrují největší možnosti spolupráce s vědecko-výzkumnou základnou a využívání nejnovějších poznatků a zkušeností. V Agrochemickém podniku okresu Náchod jsme v rámci této spolupráce vyřešili celou řadu dlouhodobých problémů, včetně bezporuchové činnosti zdokonalených portálových jeřábů. Očekávám, že se v brzké době najde výrobce tohoto zdokonaleného typu, na který čeká řada dalších závodů v celé republice.
Kolektiv zlepšovatelů tohoto Agrochemického podniku mrzí přístupy některých dodavatelů, kteří setrvávají na vžitých formách dodávek a často jejich práci ztěžují. Patří sem především expedice ledků v igelitových pytlích z Lovosic. K zabezpečení technologie našeho moderního provozu je třeba v průběhu roku ručně rozřezat a vysypat přes 15 000 pytlů, jejichž následná likvidace působí velké potíže. Odborníci by dokázali jistě lehce spočítat, kolik by se dalo v republice ušetřit nafty i energie na jejich výrobu, kolik by se dalo ušetřit při kontejnerové přestavbě volných hnojiv i lidské námahy. Domníváme se, že by ministerstvo průmyslu mělo tento podnět v dohledné době vyřešit.
Soudružky a soudruzi poslanci, v krátkosti jsem vás seznámil s některými poznatky a zkušenostmi z realizace uplatňování zásad zdokonalené soustavy plánovitého řízení zemědělství v mém volebním obvodě, které je možno zobecnit v širším měřítku. Plné využití soustavy je odvislé od aktivního přístupu k jejím principům, od soustavného zdokonalování řízení zemědělství v souladu se závěry 4. zasedání ÚV KSČ. Nastoupená cesta je správná, vytváří podmínky pro naplnění cílů, které jsme si v oblasti zabezpečování výživy našeho lidu vytýčili. Výrazem toho je i předložený návrh státního rozpočtu na rok 1984, který doporučuji plénu ČNR schválit. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu poslanci Hájkovi. Slovo má soudruh poslanec Václav Berenreiter.
Poslanec Václav Berenreiter: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, z jednání výboru pro průmyslu a stavebnictví k přípravě na dnešní schůzi, jakož i z vývojových tendencí plnění plánu stavební výroby za ČSR do konce listopadu vyplývá, že převažují příznivé výsledky. Zlepšilo se věcné plnění, překračuje se produktivita práce, stavy pracovníků jsou zhruba na úrovni plánu. Jsou předpoklady ke splnění zisku, podílu materiálových nákladů na výkonech a podílu mezd z upravených výkonů. Tak jsou vytvořeny podmínky k mírné) překročení plánu. Také průmysl stavebních hmot se dobře vypořádal s plánovanými úkoly. V sortimentní skladbě však je manko u pálené krytiny zaviněné od počátku roku výrobními problémy.
Tyto tendence a skutečnost jsem si ověřil také ve svém volebním obvodě, ve kterém působí 7 závodů ústředně řízeného stavebnictví.
Po několika letech neplnění plánu stavebních prací a meziročním poklesu jejich hodnoty, došlo k obratu. Rada opatření, ale i příznivé kli matické podmínky 1. čtvrtletí, umožnily již od počátku roku plnit plán hlavních ukazatelů. Za devět měsíců splnily závody ústředně řízeného stavebnictví okresu plán stavebních prací provedených vlastními pracovníky a dosáhly 77,0 % ročního plnění při nárůstu provedených stavebních prací ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o téměř 5 %. Dobré výsledky plnění plánu upravených vlastních výkonů stejně jako tvorby zisku jsou odrazem dosažených úspor v oblasti materiálních nákladů.
Za těmito výsledky je však třeba vidět nestejný vývoj v jednotlivých závodech. Mezi nejlepší patří především teplické závody n. p. Teplotechna Praha a severočeské Konstruktivy Ústí nad Labem. Teplický závod Teplotechny je znám především moderní hospodárnou technologií výstavby komínů. Vysoká technická úroveň práce tohoto závodu je výsledkem přístupu vedení k rozvoji zlepšovatelského a vynálezeckého hnutí. Pozemním stavbám zase napomáhá průkopnicky prováděná Zlobinova metoda práce uplatňovaná hrdinou socialistické práce Františkem Tyršem.
Je na škodu věci, že tato progresivní forma práce nenašla v závodech následovníky. Na druhé straně je třeba říci, že celá řada nedostatků ve stavebnictví plně platí i pro závody Konstruktivy. Projevuje se to především při výstavbě objektů občanské a technické vybavenosti. Toto je jeden z nejslabších článků celého stavebnictví. Je samozřejmě důležité postavit řadu významných staveb, ať už jde o závody, akce související s těžbou uhlí, dálnice apod. Ale na každý takový stavařský úspěch nebo technický výkon, a někdy je opravdu co obdivovat, jako např. severočeský koridor, apod., se za chvíli zapomene, nepostaví-li se někde škola, obchod, teplárna apod. I když se i v této oblasti dosáhlo úspěchů ještě tento politicky důležitý úkol stavaři plně nedocenili.
Vždyť za 100 % objemu nákladů na byty připadá podle technicko-hospodářských ukazatelů 15,3 % na základní občanskou vybavenost a 20,3 % na základní technickou vybavenost. A k tomuto nejsou přizpůsobeny technicky odpovídající stavební kapacity.
I když se vcelku podařilo uvést do provozu komplex obchodů a provozoven služeb v hornickém Oseku, se zpožděním jsou postupně uváděny do provozu objekty na teplickém sídlišti Trnovany - Sobědruhy. Největší zaostávání se nyní projevuje v Krupce na sídlišti Maršov, kde v posledních 4 letech získalo nové byty přes 3000 lidí a další tisíce přibudou v této a příští pětiletce. Výstavba sídliště na asanovaném území znamenala i likvidaci podstatné části původní infrastruktury. Přitom stavbaři uvedli do provozu zatím pouze mateřskou školu a v akci Z si občané postavili prodejnu potravin.
Vážným problémem, který ovlivňuje plnění plánu komplexní bytové výstavby je mimo vlastních nedostatků podniků materiálové krytí, především strojně technické dodávky pro výměníkové stanice, trafostanice, slaboproud apod. Tato skutečnost bude mít velmi vážný dopad do odevzdávky bytů v letošním roce především v hl. m. Praze, což bylo předmětem kritiky poslanců na jednání výboru.
Bytová výstavba na Teplicku nahrazuje především byty za zrušené obce v důsledku těžby uhlí a byty určené pro stabilizaci pracovních sil. Tento úkol je aktuální vzhledem k tomu, že tato oblast patří mezi okresy se záporným saldem migrace. Letos byl celoroční plán dokončit 438 bytů splněn již v říjnu. To je jistě potěšitelné. Přitom se zvýšil počet zahajovaných bytů tak, aby se vytvořily podmínky pro vyšší úkoly v posledních letech 7. pětiletky.
Trvajícím nedostatkem, který je předmětem vážné kritiky stavařů, je samotná kvalita bytové výstavby. Ta není o nic lepší u nás, ani v Brně, Ostravě nebo Praze. Na tomto úseku mají stavaři vůči naší společnosti opravdu velký dluh. Nedovedli zatím najít takové odpovídající formy odměny nebo postihu, ale také odvahy, která by potrestala špatnou práci. To má dopad nejen do morální výchovy pracujících, ekonomických ukazatelů, ale v důsledku odstraňování kolaudačních závad se ztrácí značné kapacity, které by mohly využít pro plnění komplexní bytové výstavby.
Ve stavebních organizacích mého volebního obvodu jsou problémy a nedostatky, ale také rezervy shodné s tím, jak jsme o nich ve výboru jednali. Protože známe jejich příčiny, vzali jsme na sebe úkol, že v příštím období se zaměříme na to, jak se podniky resortu stavebnictví vypořádají s účinností materiálových vstupů do výroby, jak pokračuje omezování nadměrné rozestavěnosti, a co pro to podniky udělaly, mají-li navrhované stavby prokazatelné přínosy pro další rozvoj ekonomiky, příčiny a opodstatněnost požadavků na suroviny, materiály, paliva a pohonné hmoty, jak se pro zabezpečení náročných úkolů využívá technický rozvoj a iniciativa pracujících.
Za ten kus práce, který stavbaři u nás na severu Čech vykonali, je třeba jejich práci ocenit.
Závěrem mně dovolte tlumočit stanovisko výboru, který vám, soudruzi poslanci, doporučuje schválit návrh předloženého rozpočtu ČSR. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu poslanci Václavu Berenreiterovi a předávám slovo poslankyni Martě Klimkové.
Poslankyně Marta Klimková: Vážené soudružky a soudruzi, v návaznosti na závěry 9. zasedání ÚV KSČ bych především chtěla zdůraznit, že zajišťování dalšího dynamického rozvoje živočišné výroby a přednostního rozvoje rostlinné výroby je základním úkolem příštího roku a nezbytnou podmínkou pro naplnění vztahů resortů zemědělství a výživy ke státnímu rozpočtu.
Poslanci výboru pro zemědělství a výživu při projednávání této kapitoly rozpočtu vycházeli též z toho, že jejich poznatky z pracovišť a volebních obvodů ukazují, že pracující v zemědělství a potravinářském průmyslu pokládají další růst zemědělské výroby i výroby potravin za správný a s plnou odpovědností se připravují na realizaci plánovaných úkolů příštího roku.
Družstevní rolníci, pracující státních statků, potravinářských oborů a dalších organizací chápou, že zabezpečování potravin pro obyvatele a surovin pro ostatní odvětví národního hospodářství je významný politický úkol a stabilizující faktor. Vyplývá to zejména z toho, že značnou část výroby je možno zajišťovat na základě vlastních možností, vlastních surovin i dodávek od našich průmyslových a stavebních podniků a dalších organizací.
Během letošního roku projednával náš výbor celou řadu kontrolně iniciativních otázek. Sledoval přitom jednotlivé úseky rozvoje a plnění úkolů. Značná část poznatků, které jsme získali byla uvedena ve zprávě společného zpravodaje i vystoupení dalších poslanců na posledním plénu ČNR.
Proto se domnívám, že v tomto smyslu mám ulehčený úkol na našem dnešním jednání.
Chtěla bych se také připojit a vyjádřit souhlas s částí vystoupení předsedy Státní plánovací komise na posledním zasedání ÚV KSČ, které se týká zemědělství a potravinářského průmyslu. V tomto smyslu je třeba pozitivně hodnotit překročení objemu zemědělské výroby. Domnívám se, že je dobré, že na tomto překročení má podíl živočišná výroba, neboť požadavky na potraviny živočišného původu se neustále zvyšují, a to odpovídá úkolu stálého zkvalitňování této části životní úrovně.
Je však nutné také říci, že nezvládnutí úkolu přednostního rozvoje rostlinné výroby má značný negativní vliv a dělá nám velké starosti. Příčiny jsou subjektivní, ale promítají se zde i vlivy sucha. Ne však vždy věnujeme této oblasti dostatek pozornosti v organizátorské práci v zemědělských podnicích i řídících orgánech zemědělství. Nelze si však zastírat, že jsou též dosud značné problémy ve struktuře a včasnosti dodávané techniky a dalších materiálně technických potřeb.
Na tyto problémy se v současné době poukazuje zejména proto, že s předávaným plánem není dána informace o materiálně technickém zajištění úkolů plánu.
Dnes, soudružky a soudruzi, projednáváme státní rozpočet na příští rok. Vztahy resortu ke státnímu rozpočtu jsou však výsledkem splnění nejen ve výrobní, ale i v ekonomické oblasti. Splnění výroby i úkolů podminuje plnění finančního plánu. V tomto směru jsme při jednání výboru dospěli k závěru, že budou-li splněny plánované výrobní a ekonomické ukazatele, budou vytvořeny předpoklady i pro splnění rozpočtu v příštím roce.
Proto mi dovolte, abych ještě uvedla několik problémů při zabezpečení plánovaných úkolů příštího roku.
V letošním roce byl plán výroby obilí splněn a řepky vysoce překročen. Nebylo však sklizeno plánované množství krmiv a některých dalších plodin. Také setí na podzim probíhalo v suchém počasí. Proto jsou osevy mezerovité a jsou tímto suchem poznamenány. Z toho je třeba při zabezpečování úkolů příštího roku vycházet.
Na jednom z jednání výborů jsme projednávali, jak na okrese Znojmo a v Jihomoravském kraji řeší dopady letošního sucha. Je to složité a náročné nejen na maximální využití zejména vyrobených krmiv k plnění úkolů ve výrobě a nákupu masa, mléka i vajec.
Nutné je též hledat další možnosti a mobilizovat rezervy, ale také cílevědomě řídit vývoj živočišné výroby.
Z těchto hledisek bude mimo pozornosti celé rostlinné výrobě nutné věnovat zvláštní péči pícninám a technickým plodinám. Je to nutné i proto, že plán pro příští rok je na úrovni pětiletého plánu.
Také úkoly potravinářského průmyslu jsou stanoveny v souladu s pětiletým plánem. Jeho pracovníci jsou si též vědomi náročnosti úkolů příštího roku. Překonávají problémy spojené se zastaralostí výrobních fondů a přetrvávající nedostatky v dodávkách některých obalových materiálů. Mimo zabezpečení výrobních úkolů věnují značnou pozornost modernizaci zejména energetického zařízení.
Pozitivním jevem je to, že úzce spolupracují s příslušnými obchodními organizacemi, což přispívá k stabilizaci trhu potravin
Ve výboru jsme však dospěli k názoru, že tyto dodavatelsko-odběratelské vztahy je třeba dále prohlubovat zejména realizací dlouhodobějších smluv na dodávky zboží do obchodní sítě. Byli jsme informováni, že část dodávek se řeší formou měsících dohod, a to je dost krátkodobá záležitost.
Myslím, že zde je třeba připomenout slova generálního tajemníka z jeho závěrečného vystoupení: "je třeba věci umět nejen vyrobit, ale také dobře prodat".
Vycházíme-li z toho, že výroba i dostatek potravin na našem trhu ovlivňuje spokojenost lidí, pak to musíme vidět ve všech souvislostech. Je nutné, aby i výroba byla dlouhodoběji orientována a potraviny v dobré kvalitě nabízeny kupujícím.
Nabízí se proto potřeba prohloubit průzkum trhu a nároky zpětně promítat do výroby, aby se i v této oblasti dále zvyšoval podíl společensky žádoucích výrobků při co nejmenších nutných zásobách.
Uvedu příklad: v příštím roce se počítá s výrobou 520 tisíc tun zeleniny. Tento úkol odpovídá pětiletce, ale také potřebám racionální výživy. Dosud však se nejvíce podařilo prodat 450 tisíc tun. Podaří se to příští rok vyrobit a dodat spotřebitelům toto množství zeleniny v dobré kvalitě?
Soudružky a soudruzi poslanci, se státním rozpočtem schvalujeme i státní fond pro zúrodnění půdy. Při projednávání kapitoly zemědělství a výživy nebyly ujasněny odvody za zábor zemědělské půdy a v důsledku toho byly problémy se zajišťováním zúrodňovacích akcí.
Tato otázka je důležitá i proto, že zúrodňovací akce jsou stále nákladnější. To vyžaduje upřesnění a důsledné řízení. Navíc jsou v příslušných oblastech vytvořeny potřebně kapacity vybudované v 6. pětiletce a prvních letech sedmé pětiletky. Bylo by škoda jich nevyužívat a připustit jejich snížení.
Ve smyslu toho, co jsem uvedla, doporučuji, soudružky a soudruzi poslanci, schválit státní rozpočet na rok 1984.
Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Klimkové. Slovo má poslanec Krátký, připraví se poslanec Přibyl.
Poslanec ing. Jiří Krátký: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, na dnešní schůzi projednáváme návrh rozpočtu ČSR na rok 1984, který navazuje na celkově pozitivní výsledky, dosahované v letošním roce a po skromných prvních dvou letech 7. pětiletky vytyčuje tentokráte náročné úkoly pro zabezpečení dalšího rozvoje ekonomiky.
Celé dosavadní tříleté plnění plánu probíhá pod vlivem působení Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Jeho působení je průběžně sledováno a vyhodnocováno, a i když je v mnoha směrech obtížné dělat závěry, protože řada principů Souboru se může projevit až v dlouhodobém pohledu, je možné některé nesporné poznatky konstatovat již nyní. Ostatně souhrnnou zprávu o postupu realizace Souboru opatření v prvních dvou letech 7. pětiletky projednala v pololetí t. r. již federální a česká vláda. Poznatky, které chci uvést, mají pramen především v jednání výborů ČNR, zejména výboru pro plán a rozpočet, který pravidelně projednává postup v zavádění principů Souboru, z mé vlastní praxe i z připomínek a diskuse ve volebním obvodu.
Některá opatření předpokládaná Souborem stále ještě čekají na zákonné úpravy, některá se rozvíjejí pomalu, nebo přešlapují namístě. Za závažný problém považuji to, že realizace Souboru stále více a více sklouzává na bedra ekonomických pracovníků, případně na jejich schopnost umět sestavit a projednat plán, umět sestavit plán a realizaci stavby v oblasti vědy a techniky a často přes nové plánovací mechanismy a nové subsystémy se vytrácí to, čemu měly jednotlivé stěžejní zásady Souboru opatření ve svých koncích vést. Jedná se podle mne hlavně o tyto otázky:
1. Nedávné 8. zasedání ÚV KSČ velmi podrobně rozebralo základní příčiny některých nedostatků v oblasti vědy a techniky a vyvolává příznivou atmosféru k vytvoření všestranných podmínek pro soustavný rozvoj teoretického i aplikovaného výzkumu a urychlení přechodu od teorie do praxe. Stále se nemohu smířit s tím, že za úspěch našeho výzkumu a vývoje se v novinářských článcích - např. ze srpna 1983 považuje urychlené zavedení výroby elektronických stolních hodin a jejich dodávka na tuzemský trh v roce 1984, když takové zahraniční hodiny již pátý rok bez poruch jdou na mém pracovním stole. Domnívám se, že mnoho nedostatků vyplývá z nedostatečné znalosti dlouhodobých směrů rozvoje jednotlivých podniků i celých oborů. Naše plány stále končí pětiletkou a k serioznímu střednědobému plánu se stále jen těžce prokousáváme v současné době. Každému musí být jasné, že takový stav rozvíjení dílčích realizačních úkolů vědě a technice příliš nesvědčí. Rozvíjejte robotizaci či výzkum a vývoj jednoúčelových automatů či automatizovaných výrobních linek pro desítky strojírenských oborů, když stále nevíme, zda právě u některých z těch v blízké budoucnosti nebudeme nuceni sáhnout ke značné redukci, protože prostý zdravý rozum vám napoví, že vyrábět a rozvíjet téměř vše, co v daném období zná svět, je ekonomický nesmysl a zcela evidentní mrhání hodnotami národního důchodu. Ve světě stále více platí heslo "Vyvíjej, produkuj, prodávej nebo zahyneš". To heslo platí i za cenu, že když budeš vyvíjet a realizovat, budou ti narůstat stále nové a nové starosti. Bohužel, řada našich si nepřipouští tu možnost, že by prodávaly; za ně prodává např. v oblasti zahraničního obchodu výsadka. "Nebo zahyneš": to v naší ekonomice prakticky vůbec možné není.
V dnešním světě výzkumu a vývoje nelze zapomenout, že již dávno minula doba vynálezů majících svůj základ v geniální nebo pilné práci jednotlivce. Dnešní realizace všech závažnějších úkolů znamená soustředění myšlenkových kapacit velkých kolektivů lidí, často z různých oborů a podniků, vyžaduje okamžité soustředění značného množství finančních prostředků a velmi často i rozsáhlou mezinárodní spolupráci.
2. Při realizaci opatření Souboru opatření se dalo předpokládat, že na úspěchy v oblasti vědy a techniky bude pak navazovat i úspěšný prodej nových nebo zdokonalených výrobků do zahraničí a že i přes stagnaci investiční činnosti v nesocialistických zemích se tyto nové výrobky budou výhodně prodávat, a tím i rozmnožovat náš národní důchod. Bohužel právě nedostatky v realizaci plánů vědy a techniky se přenáší do oblasti zahraničního obchodu a tak, i když současná platná soustava ekonomických nástrojů podniky správně vede k vyhledávání zakázek s vyšším než plánovaným rozdílovým ukazatelem, je dosavadní vývoj v této oblasti nedobrý. Zlepšení vývozu do nesocialistických zemí je stále doháněno stoupajícím vývozem hmoty než zvyšujícími se hodnotami rozdílového ukazatele.
3. V oblasti pracovních sil se dalo předpokládat, že odstranění regulace počtu a přechod na regulaci pracovních sil přes mzdové prostředky povede k tlaku na snižování počtu zaměstnanců v oblasti vnitrozávodové a celopodnikové režie. Bohužel značná tvorba mzdových prostředků, pomalé zavádění robotizace nevede k tlaku na počty pracovníků a k zvyšování mezd těm, kdo přebírají práci za ušetřené pracovní síly, ale vedení podniků, pokud se takové úspory vůbec v pracovních silách vyskytnou, převádí tyto pracovní síly na jiná pracoviště a ušetřené mzdové prostředky, pokud vůbec vznikají tímto způsobem, nevedou k výrazné diferenciaci mezd a platů a k uvolnění pracovních sil do jiných oborů.
4. Ze společného krajíce národního důchodu nám v roce 1983 trvale "ujídají" prostředky na rychlejší růst zásob. Ale protože o zásobách bylo vše podstatné podle mého názoru řečeno, dovolte, abych přeskočil tuto partii.
Tím se dostávám k páté, to je k poslední části svých připomínek fungování Souboru opatření, kde jsem já osobně očekával výraznější změnu, a to v oblasti materiálně technického zásobování a vůbec v celé soustavě vztahů dodavatel-odběratel. V této oblasti stále ještě platí, že to, co na začátku roku nemá nikdo, nic, během roku všichni shánějí vše, pomocí všimného a různých pozorností si to opatří, a tak nakonec všichni sehnali vše, všichni mají vše, takže plán splní a dokonce si vytvoří i někdy zásoby, které překračují plán. Těžko se uvěří tomu, že některé podniky koncem roku musí naplňovat sudy a kanystry přebývající naftou a benzínem, zatímco jiným tyto pohonné látky zoufale chybí. Nedomnívám se, že zlepšení stavu v této oblasti může nastat po zřízení zvláštního odboru nebo oddělení na České plánovací komisi a zvýšení počtu bilancovaných položek. To je v systému, který se musí radikálně změnit.
Soubor opatření je stále chápán jako otevřená soustava, která má převahu prvků vytvářejících kladné ekonomické klima pro uplatnění a prosazení intenzívních směrů rozvoje národního hospodářství. Přináší i první pronikavější úspěchy v snižování surovinové, energetické a materiálové náročnosti a vytváří podmínky pro zvyšování produktivity práce. Stále se však potýká a zřejmě i bude v budoucnu zápasit s hodnotovým vyjádřením pomocí soustavy velkoobchodních cen. I přes rozsáhlé úpravy ve velkoobchodních cenách, které v posledních třech letech probíhají a ve svém souhrnném vyjádření dosáhnou téměř sto miliard korun zvýšení, neumožní jednoduché srovnávání s cenovou soustavou fungující v nesocialistickém světě. Stále máme značné problémy s kategorií společensky nutných nákladů - a to zdůrazňuji - že dochází k jejich častému zaměňování za národní náklady a v argumentaci podniků se za objektivní náklady vydávají prach jednoduché podnikové kalkulace a ty z jejich strany jsou povyšovány na nejdůležitější podklad pro cenovou tvorbu. Takto vytvořené velkoobchodní ceny nejsou zcela adekvátní světovým cenám a pořád nám zastírají řadu nehospodárností, rezerv a výrobní neefektivnosti v tom či onom podniku. Ani v mém vystoupení často používaný rozdílový ukazatel - RU - není tou nejlepší mírou efektivnosti vývozu, i když v současné soustavě zatím není nahraditelný. Stále se domnívám, že se světovou cenou /i se všemi jejími nedostatky a zkresleními, která v sobě má/ by bylo nejlepší srovnávat vedle velkoobchodních cen i výrobní náklady.
Současná nutnost plynulých změn velkoobchodních cen, která se v ročních úsecích realizuje vlastně již třetí rok, při současném systému plánování přináší nepředstavitelné množství problémů při bilancování změn velkoobchodních cen ve vztahu k plánu, při vykazování plánu a údajích statistiky za delší časové období než jeden rok. Při ročních pohybech velkoobchodních cen musí působit nesmírné obtíže vyhodnotit dosavadní průběh plnění pětiletky všude tam, kde úkoly nebyly stanoveny ve hmotných jednotkách, ale ve finančních objemech. Používání soustavy globálních indexů bez možnosti k přihlédnutí ke skutečně dodávanému a nikoli jen bilancovanému sortimentu vede nutně k optimistickým závěrům, které nemusejí odpovídat skutečnosti.
Závěrem i přes různé připomínky, které jsem zde vyslovil a které směřují k dalšímu zdokonalení Souboru opatření, chci říci, že s předloženým návrhem rozpočtu na rok 1984 souhlasím a vidím v něm další krok k obnovení takové dynamiky našeho průmyslu, která by měla vytvořit dostatek prostředků i na zvýšené výdaje, které v roce 1984 jak ČSR, tak ČSSR bude mít. /Potlesk./