Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Olšanovi. Diskutovat bude poslanec Pejchal, připraví se poslanec Krystyník.

Poslanec Filip Pejchal: Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych vaši pozornost obrátit na práci národních výborů, na jejich podíl, který jim připadá při zabezpečování rozvoje zemědělské výroby.

Za nejdůležitější a také nejnáročnější považujeme, jak to také bylo zdůrazněno ve zprávě vlády ČSR, úkoly uložené zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu.

Z našich vlastních poznatků víme, že okresní a krajské národní výbory jsou si zde plně vědomy své odpovědnosti. Rady KNV a ONV se pravidelně zabývají stavem a vývojem zemědělského půdního fondu, v krajích a okresech pracují poradní orgány národních výborů.

Tento odpovědný přístup se projevuje i v tom, že klesají požadavky na zábor zemědělské půdy, požadované pro investiční výstavbu.

Také v územních plánech městských aglomerací se přihlíží k nutnosti šetřit zemědělskou půdu, a proto jejich zpracovatelé přehodnocují své původní záměry a podstatně omezují nároky na její zábor. Tento odpovědný postoj si naši poslanci ověřili i v přípravě jednání České národní rady o rozvoji hlavního města Prahy, kde byly přehodnoceny nároky na další zábor kvalitní půdy na okrajích Prahy a další výstavba se soustřeďuje do intravilánu.

Dokladem odpovědného přístupu národních výborů při šetření zemědělské půdy je i postup krajských národních výborů při stanovení výměry ploch přidělených pro stavbu rodinných domků. To i jiné otázky související s dnešním jednáním jsme si ověřili ve schůzi našeho výboru pro národní výbory a národnosti, která se konala v Ústí nad Labem.

Severočeský krajský národní výbor stanovil ve střediscích obvodního významu pro samostatně stojící rodinný domek 400 m² a ve střediscích osídlení místního významu pro samostatně stojící rodinné domky 600 m² a pro rodinné domky ve skupinové zástavbě 400 m².

Dovolte mi však jednu kritickou připomínku na adresu nás zemědělců. Myslím si, že my především bychom půdu jako výrobní prostředek měli chránit a myslet na to i při zemědělské investiční výstavbě. V družstvu Vysočina na Jihlavsku jsme postavili na méně hodnotném pozemku, ve svahu, poschoďový vepřín, který plně vyhovuje provozu. Takovýto způsob výstavby zemědělských zařízení, všude, kde jsou pro to podmínky, bychom měli podporovat.

V okrese Ústí nad Orlicí mají pětipodlažní teletník pro celkem 6 tisíc kusů, který dobře prosperuje. Mají rovněž zpracován projekt na vícepodlažní kravín, který bohužel zatím není stavěn. Věřím tomu, že jednou musí dojít k takové výstavbě. Naši projektanti by měli mnohem odvážněji realizovat tyto stavby, protože nemůžeme jenom půdu "nedávat" ke stavbě, ale musíme pomoci a poradit, jak zemědělskou výstavbu řešit.

Několik slov k míchárnám krmiv. Míchárny krmiv jsou jistě nutné, ovšem drahé. Jak řešit míchárny do budoucna? Věřím tomu, že je třeba, aby v každé přípravně byla krmná technika zařízena tak, aby pomocí šneků byla krmiva míchána a dopravována přímo do žlabů. Tím odpadne jedno převážení a samozřejmě se to zlevní.

Investiční výstavba by se měla orientovat hlavně na rekonstrukce starých objektů. Všechny staré objekty by se měly nejprve přestavbou a rekonstrukcí zmodernizovat a pak teprve by se měla povolovat výstavba nová.

Účelnější využívání zemědělského půdního fondu, zejména drobných a k velkovýrobě nevyužitelných pozemků, je v popředí trvalého zájmu národních výborů i orgánů a organizací Národní fronty. Jsou organizátory celé řady akcí, jimiž se realizují volební programy Národní fronty. Dobrovolnou iniciativou občanů se podařilo v ČSR z nezemědělských ploch sklidit a nakoupit v roce 1982 přes 144 000 tun sena a v letošním roce 153 000 tun. Jak velká je to pomoc zemědělství, ukazuje číslo ze Severočeského kraje, kde v celokrajsky organizované akci nazvané "Každý občan jeden metrák sena" byly uzavřeny na jaře 1983 závazky na sklizeň 38 814 tun sena, ale závazek byl vysoko překročen tím, že bylo sklizeno 45 546 tun.

Národní výbory jsou rovněž organizátory brigádnické výpomoci občanů a závodů při zabezpečování špičkových zemědělských prací. Bez této organizátorské činnosti národních výborů by mnohde nebyla zabezpečena včasná sklizen ovoce, brambor, zeleniny, chmele a dalších produktů.

K intenzívnímu využití zemědělské půdy účinně pomáhá i předávání obtížně obdělávatelných a těžko přístupných pozemků organizacím Národní fronty, jako jsou zejména zahrádkáři. Jen v Severočeském kraji bylo ke dni 30.6.1983 nabídnuto organizacím Národní fronty 3942 ha půdy, z nichž bylo již 2545 ha předáno.

Podle směrnice ministerstva zemědělství a výživy se národní výbory podílejí též na zabezpečování smluvního výkrmu skotu tím, že se vyjadřují k provádění tohoto výkrmu soukromníky, kteří nejsou členy JZD nebo pracovníky státních statků.

Potřeba účasti národních výborů při povolování smluvního výkrmu soukromníkům vyplývá z toho, aby bylo zabráněno zneužívání výkrmu k neoprávněnému obohacování, jak se někde stává. Jde zejména o to, zabránit zcizování krmiva pro tato zvířata.

Soudružky a soudruzi poslanci,

mezi důležité úkoly národních výborů patří péče o životní prostředí, zabezpečovaná jak národními výbory přímo, tak spoluprací s hospodářskými organizacemi. Zachování čistého ovzduší a vody, ochrana půdy, lesů, krajiny a přírody, účelné využití a odstraňování odpadů, péče o vhodné prostředí pro práci, bydlení i rekreaci - to jsou životní otázky nejen této, ale i příští generace. Máme dost příkladů, kdy zemědělské organizace nedbají při své činnosti na zachování čistoty životního prostředí a vod a někdy dokonce porušují platné právní normy. Myslím si, že národní výbory by měly důsledně uplatňovat své pravomoci ve věci životního prostředí vůči všem organizacím, včetně zemědělských.

Dovolte mi, abych v této souvislosti zdůraznil nejen nutnou součinnost a spolupráci zemědělských organizací s národními výbory, ale současně uplatňování rozšířené pravomoci národních výborů vůči organizacím, které vyvíjejí činnost na území příslušného národního výboru, ale nejsou jím řízeny. Jsou to totiž národní výbory, které odpovídají za komplexní ekonomický a sociální rozvoj svého území, a to musí respektovat i zemědělské organizace, pro něž ze zákona o národních výborech vyplývá též povinnost podílet se na rozvoji tohoto území.

Soudružky a soudruzi poslanci.

mnohokráte jsme se ve svých volebních obvodech přesvědčili, že zemědělci si váží konkrétní pomoci národních výborů a organizací Národní fronty. Chtěl bych tuto pomoc a spolupráci dokumentovat na sdružování finančních prostředků a činností zemědělských podniků, národních výborů a patronátních závodů. V našich obcích byla tímto způsobem vybudována řada škol, bylo postaveno mnoho kulturních, tělovýchovných i zdravotnických zařízení. Podstatně se rozšířila síť veřejného stravování v zemědělských podnicích. Tím vším jsou vytvářeny dobré životní podmínky pro pracující v zemědělství. Chtěl bych jako družstevník dnes vyslovit uznání a poděkování za tuto iniciativu a pomoc národních výborů. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Pejchalovi. Slovo má poslanec Krystyník a připraví se poslanec Kolařík.

Poslanec Pavel Krystyník: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi, v poměrně krátké době se opět v jednání České národní rady vracíme k otázkám rozvoje zemědělství, i když v poněkud jiném pohledu než na naší 4. schůzi v prosinci minulého roku. Je to správné a potřebné, protože otázky zajištění výživy národa jsou prvotní a spolu se současnými otázkami boje za udržení míru a odvrácení jaderné katastrofy jsou to nejaktuálnější problémy, jejichž řešení musíme věnovat stálou pozornost.

Dlouhodobým úkolem socialistického zemědělství, který vyplývá ze závěrů XVI. sjezdu KSČ, znovu zdůrazněném s ohledem na vnější a vnitřní ekonomické podmínky na 4. a 7. zasedání ÚV KSČ, je prohloubení míry soběstačnosti v základních druzích potravin z tuzemských zdrojů a především zajištění výroby rozhodujících živočišných výrobků z vlastní produkce obilí a objemných krmiv.

Základním předpokladem dosažení tohoto cíle je především rychlejší rozvoj rostlinné výroby cestou její intenzifikace a současná změna ve struktuře výroby ve prospěch chovu skotu.

Výbor České národní rady pro plán a rozpočet si ověřoval poznatky k otázkám rozvoje chovu skotu především v okrese Vsetín a chtěl bych vás proto s některými podstatnými závěry jednání našeho výboru seznámit.

Jednou z podmínek pro rozvoj chovu skotu v tomto okrese je budování odpovídající materiálně technické základny. Jde především o objekty pro chov skotu, kde jsou zatím rezervy v naplňování vytyčených záměrů.

V okrese je řešen program výroby kvalitního sena a zamezení jeho ztrát výstavbou velkokapacitních skladů. Zde ovšem, jak se zdá, by bylo potřeba vytvořit větší prostor v plánu investiční výstavby a sice v kategorii staveb do 5 mil. Kčs rozpočtových nákladů. Stojí za zvážení, zda by např. výstavbu seníků nebylo možné řešit v rámci zvláštních zemědělských investic.

Úroveň materiálně technické základny při pořizování kapacitních staveb potřebných pro rozvoj chovu skotu ovlivňují i potíže v zásobování zejména bilancovanými materiály, jako je cement, těžké lepenky, armovací železo, plné cihly, krytiny, elektromateriál apod. Dosavadní bilance jsou vesměs nízké a nepostačují na zabezpečení potřeb. Velmi dobře se osvědčuje prefabrikace z n. p. Prefa.

Chov skotu při současném požadavku na úspory jadrných krmiv je možné rozvíjet pouze výrobou kvalitních objemných krmiv.

Půdní a terénní podmínky okresu Vsetín vyžadují především v horské oblasti odpovídající mechanizaci. V současné době jsou možnosti zvyšování intenzity výroby pícnin omezeny z důvodu kritického nedostatku vhodné mechanizace pro ošetření a sklizen travních porostů. Agrotechnické úkony na svazích jsou prováděny běžnou mechanizací za porušování předpisů bezpečnosti práce jak při ošetřování, tak i při sklizni. Obnovu porostů nelze kvalitně provádět pro nedostatek vhodné mechanizace a na vyšších svazích ji nelze provádět vůbec.

Pro sklizeň pícnin na svazích nad 16° je v okrese k dispozici celkem 20 ks žacích samojízdných strojů a 13 ks sběracích vozů Reform z Rakouska, 2 ks žacích strojů a 1 sběrací vůz ze Švýcarska. Jde o poměrně drahé stroje za devizy, u kterých jsou problémy s dodávkami náhradních dílů /také za devizy/, ale nahraditelné zatím z naší produkce nejsou.

Vývoj podobných strojů u nás postupuje velmi pomalu a je zde třeba vyvíjet neustálý tlak zejména na resorty všeobecného a těžkého strojírenství, aby tato existující mezera byla zaplněna.

Značnému zlepšení agrotechnických úkonů na loukách a pastvinách a bezpečnosti práce by už pomohla např. horská linka - výrobce Zetor Brno. Na okrese Vsetín by bylo třeba zhruba 25 - 30 těchto souprav.

Z toho, co jsem uvedl je patrné, že v otázkách mechanizace je nutno vidět jeden z limitujících faktorů intenzifikace rozvoje chovu skotu, alespoň v podmínkách podhorských a horských oblastí. V těchto oblastech je relativní bohatství pícnin, ale naprostý nedostatek mechanizace nedovoluje jeho plné využití. Je však také třeba zvážit existující zákazy pro práci na pozemcích a terénech se svažitostí nad 12°, které společnost má zájem využívat /a organizace je musí obdělávat/, ale přitom vkládá na bedra vedoucích pracovníků těchto organizací za stávajících podmínek ne vždy přiměřenou odpovědnost.

Otázkou, kterou nelze pominout, je i dostatek osiv trav a jetelů pro zakládání pícnin porostů. Tuto otázku je třeba řešit z pohledu celého resortu zemědělství a nejen snahou pro samozásobení uvnitř jednotlivých krajů. Bylo by možno poukazovat na další problémy, které je třeba v souvislosti s prosazováním intenzifikace rostlinné výroby a rozvoje chovu skotu řešit např. otázky chemizace apod.

Chtěl bych však zdůraznit jeden významný intenzifikační faktor, který se konkrétně projevuje na výsledcích v okrese Vsetín, a sice uplatňování specializace a kooperace. Konkrétně např. v chovu skotu vzájemná spolupráce na základě kooperačních smluv mezi specializovaným pastevně odchovným družstvem Francova Lhota, hospodařícím v podhorských a horských podmínkách a mezi družstvy hospodařícími v nižších polohách přináší již několik let velmi dobré výsledky na obou stranách. Na příkladu JZD Francova Lhota je možné ukázat, co znamená skutečně velkovýrobní pastevní odchov skotu, založený důsledně na využití vlastních zdrojů objemných krmiv. Dobré a prověřené zkušenosti takovýchto zemědělských organizací by se měly státi zdrojem poznatků pro řadu dalších družstev, která ještě nedosahují tak dobrých výsledků. Měly by se také stát inspirací pro příslušné řídící orgány v resortu zemědělství k tomu, aby důsledně ale citlivě a s plným využitím specifických podmínek prosazovaly intenzifikaci i v těch organizacích, kde zatím dosahují průměrné a nebo dokonce podprůměrné výsledky.

Ještě závěrem svého krátkého vystoupení bych se chtěl zmínit o zdokonalené soustavě řízení v zemědělství. Zase bych mohl doložit na výsledcích vsetínského okresu, že její zavedení v roce 1982 znamenalo velmi pozitivní změnu. Především se projevila ve zvýšení kvality výroby, zejména živočišné. Celkově v okrese po zavedení zdokonalené soustavy nevykázalo v loňském roce žádné JZD ztrátu. I letošní výsledky jsou v tomto pohledu slibné. Získané poznatky však navozují i otázky, nad kterými by se měli příslušné řídící orgány zamýšlet. Je to např. otázka, proč ani opravdu velmi dobře hospodařící družstva nepřicházejí se vstřícným plánem? Je to otázka účinnosti přijatých opatření v oblasti odměňování a reprodukce pracovních sil, kde se zatím nedostatečně projevuje zavedení zdokonalené soustavy a podobně. Práce v těchto problémech, resp. v jejich řešení, je také jedna z rezerv na cestě k intenzifikaci dalšího rozvoje našeho zemědělství.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Krystyníkovi. Nyní přerušuji jednání na 30 minut. Po přestávce bude diskutovat poslanec Kolařík.

/Schůze byla přerušena v 10.52 hodin a znovu zahájena v 11.20 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v rozpravě. Hovořit bude poslanec Kolařík, připraví se poslankyně Peřinová.

Poslanec ing. Jaroslav Kolařík, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Deficit bílkovin ve výživě lidské populace je celosvětovým problémem. Ze současných zdrojů potravin je asi 30 - 40 % potřeby bílkovin kryto bílkovinou živočišného původu a 60 - 70 % bílkovinou rostlinného původu. Naše republika se řadí potřebou bílkovin na jednoho obyvatele na přední místo ve světě. Celková produkce masa, mléka a vajec zabezpečuje denní spotřebu živočišné bílkoviny 73 g na 1 obyvatele ČSSR. Průměrná celosvětová spotřeba na 1 člověka je 60 - 70 g za den.

Udržet a případně ještě zvýšit tuto úroveň je však velmi náročné s ohledem na zdroje krmiv, zejména krmiv bílkovinných.

Nutnost řešení tohoto problému vedla k vypracování bílkovinného programu, jehož podstatou a cílem je zvýšení produkce bílkovinných krmiv z vlastních zdrojů.

Tento program má čtyři hlavní směry řešení:

1. Intenzifikace výroby objemných pícnin, hlavně víceletých a pícnin na loukách a pastvinách.

2. Rozšíření osevních ploch luskovin, zejména hrachu, bobu a soje na semeno k výrobě bílkovinných komponentů do krmných směsí.

3. Plné využití cenných odpadů živočišné výroby a potravinářského průmyslu, tj. odstředěného mléka a syrovátky ve výživě zvířat, masokostních mouček, jatečné krve, keratinových odpadů, kožařských odpadů a dalších.

4. Šířeji rozvinout výrobu netradičních zdrojů bílkovin, jako krmných kvasnic, syntetických aminokyselin zejména L-lyzinu a bílkovinných koncentrátů.  

Přínos víceletých pícnin při řešení bílkovinného programu je v tom, že u skotu, který má fyziologickou schopnost objemná krmiva využívat, se uspoří značné množství jadrných krmiv, tj. obilí a bílkovinných komponentů. Tím se řeší racionalizace spotřeby jadrných krmiv.

Druhým nejvýznamnějším prvkem při řešení bílkovinného programu je rozšíření ploch a produkce luskovin. Podle povahy poskytovaných produktů patří luskoviny k plodinám bílkovinným, s poměrem bílkovin ke glycidům 1: 2,3, zatímco například obiloviny mají poměr 1: 5 - 7.

Luskoviny jsou plodiny, jejichž význam záleží nejen v produktech, které přímo poskytují, ale které také příznivě působí na půdu, a to tím, že: - vážou vzdušný dusík, - posklizňovými zbytky a kořáním obohacují půdu humusem, - provzdušují půdu hlubokým kořenovým systémem, - vynášejí živiny ze spodních vrstev půdy a využívají těžko rozpustné formy živin a - příznivě působí na strukturu půdy a potlačují plevele.

Zvláštní je vztah luskovin k hlízovým bakteriím, které mají schopnost vázat vzdušný dusík, kterého máme v atmosféře neomezené zásoby, představující 1015 tun.

Tento způsob fixace dusíku se dnes ocitl ve všech státních programech rozvoje biotechnologie. Naše věda je připravena k tomuto rozvoji účinně přispět. V současné době máme preparát těchto půdních mikroorganismů, zvaný Rizobin. Při jeho aplikaci např. na ploše 100 000 ha by se dal očekávat přínos ve výši 50 mil. Kčs za rok.

Vedle finančního přínosu by se např. u jetele dalo počítat se zvýšením vazby dusíku ze 150 kg na 673 kg na 1 ha za rok.

Obdobnou funkci při poutání dusíku, ale navíc při výrobě bílkovin mají luskoviny, v jejichž pěstování máme v zemědělské velkovýrobě značné rezervy.

Přitom hlavní příčiny této nízké úrovně výroby luskovin spočívají zejména v nedostatcích pěstební technologie, materiálního zajištění, ale i ve sféře organizační.

Zemědělská praxe jako celek zatím nezvládla všechny prvky základní agrotechniky, vyplývající z velkovýrobního charakteru pěstování luskovin. Žádoucímu vzestupu intenzifikace výroby bránil nedostatek vhodných mechanizačních prostředků, jako jsou secí stroje a adaptéry na sklizen, dále nezajištění potřebných herbicidů na základní a především následné ošetření osetých ploch a v neposlední řadě nedostatek vhodných strojů i prostředků na moření osiva.

Na nízkých výnosech luskovin zejména hrachu se v minulých letech výrazně podílelo i nedostatečné zvládnutí sklizňové technologie. Podle poznatků VÚPT Rovinka se u hrachu pohybovaly ztráty při sklizni bez použití zvedáků v rozmezí 22 až 25 %, zatímco školení pracovníci na stejných porostech při sklizni s kloubovými zvedáky sklízeli při ztrátách na úrovni 3 - 5 %.

Nedílnou součástí progresivních změn, kterými prochází zemědělská výroba je koncentrace plošné výměry jednotlivých druhů luskovin a specializace zemědělských podniků na jejich pěstování. Za základní plošnou výměru je třeba považovat 100 ha hrachu nebo bobu v jednom bloku v rámci zemědělského podniku. Výsledky sledování výnosů luskovin v Jihomoravském kraji ukazují, že zemědělské závody s výměrou luskovin nad 100 ha dosahovaly v průměru o 0,4 až 0,6 z hektaru vyšší výnosy než závody s výměrou do 20 ha.

Podíl na výsledcích mají také schopnosti odrůd. Přičemž je nutno zdůraznit, že odpovědnost za tvorbu nových odrůd luskovin a za výrobu kvalitního osiva má VHJ Oseva. Současné odrůdy jednotlivých druhů luskovin jsou na vysoké úrovni a snesou světové měřítko. O naše odrůdy je zájem nejen v RVHP, ale také v některých nesocialistických zemích.

Za plošnou realizaci vědeckovýzkumných poznatků v zemědělské velkovýrobě nese zodpovědnost Výzkumný a šlechtitelský ústav technických plodin a luskovin Šumperk-Temenice. Ředitel ústavu v rámci své pravomoci jmenoval pro každý kraj v ČSR pracovníka - garanta za realizační výstupy u luskovin.

Tímto systémem dochází k úzkému propojení vědy - výzkumu a praxe. V Jihomoravském kraji máme vyhodnoceny víceleté zkušenosti této spolupráce.

Po dohodě s krajskou zemědělskou správou v Brně bylo vybráno 9 předstihových podniků pro výrobu luskovin v Jihomoravském kraji. Za poslední 3 roky byly u těchto podniků dosaženy u hrachu tyto výsledky:

V roce 1981 průměr kraje 2,44 tun, u předstihových podniků 3,72 tun, tj. 152 % k průměru kraje, v roce 1982 průměr kraje 2,51 tun, u předstihových podniků 2,94 tun, tj. 117 % k průměru kraje, v roce 1983 průměr kraje 3,41 tun, u předstihových podniků 3,94, tj. 115,5 k průměru kraje.

Z uvedených informací je zřejmý nejen význam předstihovaných podniků, ale také výsledky spolupráce vědeckovýzkumné základny s praxí. Jihomoravský kraj v letošním roce zvýšil výnos u hrachu proti roku 1981 téměř o 1 tunu a proti roku 1982 o 0,9 tun z hektaru.

Chtěl bych připomenout, že hrách a bob mají své trvalé místo v krmných směsích pro živočišnou výrobu, kde u monogastrických zvířat může jejich podíl ve směsích dosahovat, podle druhů a váhových kategorií zvířat 5 - 16 %.

A proto se ve výhledu od roku 1985 až do roku 1990 uvažuje s tím, že hrachu a bobu se do krmných směsí použije 220 tisíc tun. Uvážíme-li že naše odrůdy hrachu obsahují průměrně 18 % stravitelných bílkovin a odrůdy bobu 23 % stravitelných dusíkatých látek, je podíl obou luskovin při řešení bílkovinného problému zcela evidentní.

Vhodným zdrojem bílkovin je i řepka ozimá, která obsahuje 19 % bílkovin. Lze očekávat, že s rozšířením ploch ozimé řepky získáme takové množství řepkových pokrutin a šrotu do krmných fondů jako hrachu, tj. 180 000 tun.

V letošním roce byla povolena odrůda řepky ozimé Silesia, vyšlechtěná ve Výzkumné stanici olejnic v Opavě. Je první domácí odrůdou s minimálním obsahem kyseliny erukové, která odpovídá požadavkům racionální výživy.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, hodnocení dosavadní realizace bílkovinného programu stranickými a vládními orgány v prosinci 1980 znovu zdůrazňuje nutnost plného využití tuzemských zdrojů krmných bílkovin v období 7. pětiletky, i to, že v této oblasti jsou značné rezervy.

Domnívám se, že řešení bílkovinného programu včetně pěstování luskovin je významnou součástí rozvoje našeho zemědělství. Proto jsem pokládal za nutné vás seznámit s výsledky v této oblasti a současně ukázat, jaké zde máme možnosti v budoucnu. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Kolaříkovi.

Soudružky a soudruzi, během přestávky jste obdrželi návrh usnesení. Prosím, abyste připomínky, pokud budete k tomuto návrhu mít, poslali k prezenci tak, aby návrhová komise mohla uzavřít konečný návrh.

Slovo má poslankyně Peřinová.

Poslankyně ing. Vladimíra Peřinová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, trvalým úkolem ČNR a jejích orgánů a nedílnou součástí jejich kontrolní funkce je sledovat, jak se v široké společenské praxi uplatňují zákony, zejména zda nezastaraly a nedostaly se do rozporu s potřebami rozvíjející se socialistické společnosti. V souvislosti s přípravou dnešního jednání se proto ústavně právní výbor zaměřil na působení a účinnost zákona ČNR o plemenitbě hospodářských zvířat, který ČNR přijala v r. 1972.

Poslanci při svých průzkumech ve volebních obvodech zjišťovali, jakých výsledků se dosahuje při praktickém uplatňování zákona, zejména v oblasti reprodukce skotu a v zušlechťování plemen. Přitom vycházeli z účelu zákona, kterým je především přispět k dosažení potřebného počtu zdravých hospodářských zvířat s vysokou plemennou hodnotou a užitkovostí a tím zajišťovat podstatný vzrůst zemědělské výroby a zásobování vnitřního trhu potravinami živočišného původu.

Při průzkumech jsme si ověřili, že v období působení zákona je plemenářská práce charakterizována nejen rozšiřováním a prohlubováním stávajících činností, ale též zaváděním nových činností, zaměřených na intenzívnější zušlechťování produkčních schopností hospodářských zvířat a na zdokonalování plemenářských služeb.  

Významným nástrojem zušlechťování je řízená reprodukce. V chovu skotu je zajišťována prakticky v celém rozsahu inseminací, při níž se počátkem sedmdesátých let přešlo na plné využití zmrazeného semene. Inseminace vykazuje proti přirozené plemenitbě značné přednosti a výhody z hlediska výrobního, zdravotně hygienického a zejména plemenářského. Realizuje dlouhodobý program zušlechťování hospodářských zvířat. V posledním období byly propracovány a postupně se uvádějí do praxe další biotechnické postupy řízené reprodukce, jako je synchronizace říje, ranná diagnostika březosti a přenos včasných embryí.

V posledním uvedeném případě je využíváno ve větším rozsahu vyšlechtěných vlastností. Tato metoda je jedinou, která nebyla v době přijetí zákona uvažována. Proto s ní také zákon nepočítal. V posledních letech v souvislosti s uplatňováním vědeckých poznatků v praxi se stává však jednou z pokrokových metod zušlechťování stád a jsou pro ni vytvářeny výzkumné, kádrové a materiální předpoklady. Dávám proto v úvahu, zda by v zájmu legislativního začlenění uvedené metody neměl být doplněn výklad zákona o plemenitbě hospodářských zvířat v tom smyslu, že embrya je třeba posuzovat ve smyslu zákona obdobně jako sperma hospodářských zvířat, popřípadě zda by příslušná ustanovení zákona neměla být novelizována.

Řízení reprodukce skotu v souladu se zákonem s využitím nových biotechnických postupů přineslo a přináší pozitivní výsledky. V posledních 12 letech se počet odchovaných telat na 100 krav zvýšil o více než 10 kusů, což představuje nárůst téměř 135 tisíc telat. Zvýšila se také kontrola užitkovosti skotu a byl zaveden systém řízené selekce. Rozšířily se zkoušky dojivosti a počítá se se zavedením kontroly užitkovosti mladého skotu.

Komplexní působení plemenářské práce se projevilo ve zlepšení produkčních schopností a v nárůstu mléčné užitkovosti. V souladu s příslušnými ustanoveními zákona je prováděno také testování masné užitkovosti skotu. Za tím účelem jsou budována testovací zařízení, jejichž kapacita má být dobudována počátkem 8. pětiletky.

Průzkum ukázal, že zákon o plemenitbě hospodářských zvířat příznivě ovlivnil rozvoj zušlechťování jejich populací. Jednotlivá ustanovení zákona byla koncipována s perspektivou dalšího rozvoje vědy a techniky a v podstatě poskytují dostatečnou progresivní základnu pro řízení plemenitby hospodářských zvířat. Oprávněně lze tedy konstatovat, že zákon plní své poslání. Postavil výkon plemenářské činnosti na spolehlivé právní základy, přispěl ke sjednocení postupu a k prosazení systematické práce, která je základem každého zvelebovacího procesu. Stal se současně významným impulsem k novelizaci plemenářských postupů a komplexních programů podle současného stavu poznání a výrobně ekonomických podmínek socialistické velkovýroby. Děkuji za pozornost.