Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Peřinové. Slovo má poslanec Kubíček a připraví se poslankyně Kotrlová.

Poslanec doc. MVDr. Antonín Kubíček, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, často se uvádí, že chov skotu - produkce mléka a hovězího masa jsou velmi nákladné a další zvyšování užitkovosti je ekonomicky nevýhodné. Chov skotu je opravdu velmi nákladný, ale zvláště nákladný je při jeho nízké užitkovosti. Základním předpokladem podstatného zlepšení ekonomiky chovu skotu je dosažení základních změn v jeho výživě, založené na dobré organizaci krmné základny s produkcí píce vysoce stravitelné s potřebným obsahem živin a prodloužení věku, života produkční doby dojnic. Z toho hlediska bych chtěl mimo jiné poukázat na produkční schopnost dojnic a porovnat produkci masa a mléka podle vědeckých výsledků.

Při propagaci kombinované užitkovosti skotu v současné době, část vědeckovýzkumné základny argumentuje tím, že se nadsazuje význam produkce masa, i když je nezbytná, a ne plně doceňuje produkce mléka, jehož prostřednictvím lze získat vůbec nejvíc hodnotných a kompletních živin jak pro výživu člověka, tak i pro účinnou výživu hospodářských zvířat, jmenovitě mláďat, z jednoho ha zemědělské půdy.

Dojnice při roční užitkovosti 4000 1 poskytne v mléce 140 kg bílkoviny a kolem 500 kg živin celkem, včetně základních minerálních vitamínů, při užitkovosti 5000 1 poskytne za rok 195 kg bílkovin, resp. 630 kg živin celkem. Prostřednictvím výkrmu se však při průměrném přírůstku 800 g za den získá za rok jen 58 kg bílkovin a 10 - 20 kg tuku. Z tohoto vyplývá, že prostřednictvím mléka je možno získat od dojnice ve srovnání s vykrmovaným skotem až 3x více bílkovin, resp. mnohonásobně více kompletních živin, než prostřednictvím produkce hovězího masa.

Vysoká efektivnost produkce živin prostřednictvím mléka spočívá v tom, že vzniklé živiny v organismu dojnice se ihned vyloučí /nejpozději ve 12 hodinovém intervalu/, zatímco vzniklý přírůstek svaloviny /biomasy/ vyžaduje až do konce výkrmu, přibližně každý další den kolem 50 % energie a živin k uchování tohoto přírůstku biomasy.

Z této skutečnosti vyplývá závěr, dát do souladu všemi organizačními a ekonomickými prostředky program produkce mléka a masa, který by se měl promítnout do typu chovaného skotu, do investiční politiky, i do celkové strategie programu výživy člověka a strategie našeho bílkovinného programu.

Předpokladem dobrých výsledků organizace turnusového chovu skotu, který je nejoptimálnější, je i jednotný genofond zvířat v turnusu. Neustálé křížení skotu sice přináší hybridní efekt, neumožňuje však jednotnou reakci zvířat v turnusu na podmínky zevního prostředí, zejména na výživu. Proto vytváření předpokladů pro chov skotu ve velkovýrobních podmínkách vyžaduje zpřesnění koncepce plemenářské práce s vyšší orientací na produkci mléka a s homogenizací genofondu.

Soudružky a soudruzi, několik slov k výživě skotu. Výživa skotu se v současné době podílí nejvíce na problémech rozvoje chovu. Sušením, silážováním a konzervováním vůbec, by mělo docházet k uchování, resp. koncentraci živin v sušině. V praxi však dochází ke značným ztrátám živin, které se pak nahrazují jadrnými krmivy, pro jejichž trávení však nejsou přežvýkavci dobře vybaveni.

Cílem výživy skotu by se mělo proto stát zkrmování objemných krmiv ve stadiu, kdy píce má vysoký koeficient stravitelnosti a vysoký obsah živin.

Racionálně řízená výživa dojnic s vysokou užitkovostí vyžaduje podle mnou získaných zkušeností nejméně 2 sortimenty krmiv:

- krmivo s vysokou stravitelností a vysokým obsahem živin v prvých 3 měsících laktace, umožňující příjem až 20 kg sušiny denně včetně jádra;

- v druhé periodě, tj. při klesající laktaci, krmiva s poněkud nižší stravitelností, i s postupně klesajícím příjmem statkové píce bez jádra.

Každý chov skotu by měl mít tedy po celý rok dobře zajištěnou a diferencovanou krmnou základnu, jejíž součástí by mělo být sušené seno, kukuřičná siláž s 30% sušinou a krmná řepa s vyšším obsahem sušiny. Tato skladba nejlépe odpovídá fyziologii zažívání u skotu.

To je problematika týkající se dojnic. Nyní několik slov k chovu telat.

Současná technologie výživy a odstavu telat vznikla v době tlumení tuberkulózy skotu, kdy bylo žádoucí narozená telata co nejdříve oddělit od krav, aby jimi nebyla nakažena. Tato metoda se postupně vžila a je prostřednictvím velkokapacitních teletníků dále rozšiřována. Má řadu kladných prvků, je však energicky náročná a přináší i mnoho zdravotních a provozních problémů. K oddělování telat od krav by mělo docházet jen za zvláštních patologických, nebo jinak zdůvodněných stavů. Fyziologicky a energeticky nenáročný a v provozu jednoduchý odchov telat je odchov při dojnicích. Navíc v přítomnosti krav se vytváří optimální odolnost telat vůči nemocem dodáním imunoglobulinů, který rychle rozvíjí bachorovou mikrofloru a bachorovou činnost. Je však třeba dořešit způsob odchovu, aby vyhovoval velkovýrobním podmínkám. Odchov telat u dojnic zavádět tam, kde jsou pro to zdravotní podmínky a kde je zajištěna potřebná tržní produkce mléka.

Soudružky a soudruzi, při dalším rozvoji skotu připadají důležité úkoly biologickým službám, jmenovitě veterinární a plemenářské.

Významným úsekem, na který veterinární služba musí zajistit svůj plný vliv je pomoc při zajištění vyvážených krmných dávek dojnic, které musí vyhovovat normované potřebě nejen obsahem organických živin, minerálních látek a vitamínů, ale musí zároveň respektovat biologické potřeby dojnice.

Na této problematice je třeba, aby veterinární dietetici a další specialisté úzce spolupracovali se středisky řízené výživy skotu, agrolaboratořemi, popř. laboratořemi zemědělských podniků.

Hlavním úkolem veterinární služby v současné i příští době zůstává udržování beznákazového zdravotního stavu skotu, prohloubení ochrany chovů hospodářských zvířat a státního území před zavlečením nebezpečných nákaz. Dalšími úkoly je omezení frekvence ohniskovosti nemocí ekonomicky a zdravotně nepříznivě ovlivňujících chov, snižování ztrát úhynu a konfiskacemi hospodářských zvířat a omezení ztrát v potravinářském průmyslu. Ve spolupráci s plemenářskou službou zajišťovat výběr a produkci takových plemen, která odpovídají našim klimatickým podmínkám a velkovýrobním formám naší živočišné výroby.

Jedním ze závažných úkolů veterinární služby při zajišťování výroby mléka je postupná realizace programů prevence a tlumení leukózy a zánětů mléčné žlázy - mastitid. V průběhu 6. pětiletky se podařilo snížit počet zjevných mastitid z 25,2 % na 19,9 % při současném zvýšení průměrné dojivosti ze 7,8 1 na 8,5 1 mléka. V roce 1975 činily ztráty u zjevných mastitid podle propočtu vědeckovýzkumné základny 582 mil. Kčs, které se poklesem onemocnění snížily koncem 6. pětiletky o více jak 100 mil. Kčs. K tomu však přistupují ještě ztráty způsobené skrytými mastitidami, takže v souhrnu se v ČSR odhadly ztráty na cca 1 mld Kčs ročně.

Chci při této příležitosti připomenout, že jakost a biologická hodnota syrového mléka dodávaného do mlékáren je základním činitelem pro konečnou jakost mlékárenských výrobků a pro ekonomiku jejich výroby, což pokládám za konečný a rozhodující efekt tohoto úsilí.

Aby biologické služby, zejména pracovníci veterinární služby splnili úspěšně své úkoly, musí růst význam osobního a osvětového kontaktu pracovníků veterinární služby a ošetřovatelů s cílem zabezpečit náležité hygienické podmínky ve stájích, dodržování technologických postupů, norem, ošetřování skotu, zavádění výsledků vědeckovýzkumné základny do praxe, vyhledávání účinných čistících a dezinfekčních prostředků v živočišné výrobě ve spolupráci s výrobními složkami chemického průmyslu a vyhledávání účelových technologických procesů, které by přítomnost reziduálních škodlivých látek transformovaly na látky méně toxické.

Nemenší a stejně efektivní úkoly nás, soudružky a soudruzi, čekají v chovatelské a plemenářské práci, kde je nutno optimalizovat stavy skotu a strukturu stáda s cílem dosažení optimální rovnováhy mezi hustotou skotu a ustájovacími kapacitami v jednotlivých zemědělských podnicích a oblastech. Základním předpokladem v tomto směruje zlepšit především úroveň odchovu telat a jalovic, jako výchozí podmínky k dosažení potřebného obratu v kvalitativní a věkové skladbě dojnic. K tomu přistupuje i potřeba zajištění vyššího produkčního využití kvalitních dojnic, snižovat jejich brakování z dosavadních cca 35 % nejméně o 10 % a dosáhnout tím vyššího průměrného věku dojnice.

Selekce krav by se měla proto soustřeďovat především do kategorie prvotelek a šlechtění skotu vést nadále cestou komplexního selekčního programu. Plemenitba vyžaduje z toho hlediska řídit tak, aby podíl strakatého skotu s kombinovanou užitkovostí činil výhledově kolem 70 % a podíl černostrakatého skotu a jeho kříženců s dojnějším zaměřením kolem 30 % z celkového stavu.

Na závěr bych chtěl, soudružky a soudruzi, říci, že jsem si vědom určité odbornosti ve svém vystoupení. Domnívám se však, že při vyjádření vědeckých poznatků, z nichž jsem čerpal své údaje, bylo trochu odbornosti nutné. Žádám vás, abyste v tomto smyslu omluvili mé vystoupení. Chtěl jsem touto formou dát své poznatky k dispozici. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Kubíčkovi za vystoupení. Slovo má poslankyně Kotrlová, připraví se poslanec Kulovaný.

Poslankyně Helena Kotrlová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté. Jednání XVI. sjezdu KSČ zdůraznilo nutnost přednostního rozvoje rostlinné výroby před tempy dosahovanými v posledních letech u živočišné výroby. Vyplývá to především z toho, že do určité míry byl rozvoj živočišné výroby dosahován na bázi dovážených jadrných krmiv, jejichž dovoz se v některých letech podstatně zvyšoval nad plánovanou úroveň.

Pro zajištění vysoké životní úrovně projevující se mimo jiné vysokou potřebou potravin je nutné udržet odpovídající množství potravin živočišného původu. Této situaci a vztahům odpovídá potřeba současně rychleji rozvíjet chov skotu, jehož vazba na půdu je užší než u chovu vepřového dobytka.

Z toho vyplývá, že k současným nejdůležitějším oblastem rozvoje zemědělské výroby patří rozvoj rostlinné výroby a chov skotu, a to jak z hlediska potřeby zabezpečovat a dále zkvalitňovat životní úroveň, ale také proto, že skot může lépe a v širším rozsahu využívat zvyšování výnosů rostlinné výroby a současně zpětnými vazbami pozitivně působit na rychlejší rozvoj rostlinné výroby, zejména formou zvyšování půdní úrodnosti a tím též působit i k snížení používání průmyslových hnojiv.

Základní linii stanovenou pro rozvoj rostlinné výroby a chovu skotu znovu zdůraznilo 7. zasedání ÚV KSČ. Správnost orientace na uvedené oblasti zemědělské výroby a na potřebu jejich projednávání potvrdily i poznatky v přípravě a při samotném jednání 7. schůze České národní rady v prosinci 1982 ve zprávě vlády ČSR o plnění úkolů zemědělské a potravinářské výroby v 7. pětiletce v ČSR.

Poslanci zdravotního a sociálního výboru České národní rady v přípravě na dnešní jednání zaměřili svůj průzkum na vzájemné dodávky zemědělské výroby pro farmaceutický průmysl a farmaceutického průmyslu pro zemědělství a chov skotu ve velkokapacitních provozech.

Spolupráce MZ ČSR a MZVž ČSR při vzájemných dodávkách výrobků a surovin má dlouholetou tradici a je usměrňována společnou komisí obou resortů, na jejich výsledky práce navazují jednání náměstků a porady ministrů. Touto spoluprací se podařilo vyřešit většinu problémů v plnění dodávek surovin a materiálů rostlinného a živočišného původu pro československý farmaceutický průmysl z resortu ministerstva zemědělství a výživy ČSR.

Mezi rostlinnými surovinami se jedná především o zabezpečení spolupráce při pěstování námele na žitu ve vybraných JZD, z kterého VHJ Spofa izoluje příslušné alkaloidy používané jak k výrobě léčiv pro tuzemskou potřebu, tak i na export, především do nesocialistických zemí. Racionalizačním opatřením směřujícím k intenzifikaci této výroby, zejména uplatněním výsledků technického rozvoje v praxi, se docílí vyššího obsahu a výhodnějšího poměru jednotlivých alkaloidů v námelu za současného zvyšování hektarových výnosů při jeho pěstování. Tím dochází ke snižování potřebné osevní plochy žita v příštích létech v zemědělských organizacích, což má ale za následek i řešení řady problémů u zemědělských organizací i u ministerstva zemědělství.

Významným zemědělským produktem pro farmaceutický průmysl je také makovina, kterou zpracovává VHJ Spofa. Tento podnik potřebuje získat z ČSR minimálně 2000 tun kvalitní makoviny. Předpoklad letošní dodávky makoviny neuspokojuje potřeby resortu, a proto jsme v jednání výboru doporučili, aby ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a výživy pro příští roky učinilo opatření ke zlepšení dodávek makoviny, především účinnějším zabezpečením mechanizování skli zně semene. Zemědělské organizace by měly projevit větší zájem o velkoplošní pěstování léčivých rostlin. Nízká sušárenská kapacita především resortu zemědělství nedovoluje rozšíření pěstování některých léčivých rostlin, jako například máty peprné, reveně a dalších. Ke zvýšení zájmu o velkoplošní pěstování léčivých rostlin je potřeba zajistit vhodnou mechanizaci. Ministerstvo zemědělství a výživy nemá speciální vývojové středisko, které by tuto problematiku komplexně řešilo.

Dalším nedořešeným problémem jsou dodávky hovězích kroužkových střev pro výrobu chirurgického vstřebatelného šicího materiálu - catgutu. Smluvně jsou zabezpečeny dodávky pouze 2 mil. metrů ročně, ačkoliv spotřeba se pohybuje kolem 8 mil. metrů, Rozdíl musí ministerstvo zdravotnictví vyrovnávat doplňkovým dovozem hovězích střev, většinou z nesocialistických zemí. Rovněž dezinfekční prostředky jsou dodávány v nedostatečném množství, následkem čehož dezinfekce v zemědělském provozu je mnohdy dosti problematická.

Z jednání zdravotního a sociálního výboru, z osobních poznatků, které jsem získala při přípravě dnešního jednání České národní rady, mohu konstatovat, že celá řada problémů i sporných otázek byla řešena v pracovní skupině složené ze zástupců obou resortů. Zdravotní a sociální výbor ocenil konstruktivní přístup obou resortů. Současný stav však ukazuje, že je ještě celá řada nedořešených otázek, že se často přistupuje k jejich řešení resortně, z úzkého hlediska plnění vlastních úkolů a tak se stává, že problémy se nedořeší, odsunou a často narůstá jejich závažnost

Proto jsme i v usnesení zdravotního a sociálního výboru doporučili, aby oba resorty hledaly urychleně společná východiska, kde by při řešení byl vždy rozhodující národohospodářský a celospolečenský prospěch, aby bylo využito poznatků, které zdravotní a sociální výbor získal při řešení stávajících problémů, to je především pěstování a využívání léčivých rostlin, jejich šlechtění, budování sušárenských kapacit a hlavně vyřešit plynulost dodávek léčiv a biofaktorů do zemědělství. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Kotrlové. Slovo má poslanec Kulovaný, připraví se poslanec akademik Rosický.

Poslanec Miloš Kulovaný: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, jak už zde odeznělo, chemizace rostlinné a živočišné produkce patří mezi významné faktory intenzifikace zemědělské výroby a je proto jedním z hlavních úkolů chemického průmyslu poskytovat tomuto odvětví průmyslová hnojiva i chemické prostředky v potřebném množství a kvalitě.

I když jsou dodávky vcelku odpovídající potřebám, skutečnost je však taková, že současně používaná hnojiva již kvalitativně nevyhovují. Klade se proto na chemický průmysl požadavek daleko rychleji se přizpůsobit potřebám zemědělců, nahrazovat především prášková hnojiva kapalnými, zvyšovat podíl více složkových hnojiv a specialit apod.

V okrese Mělník, který se z původně zemědělského charakteru stal za poslední léta silně průmyslovým, a to především v důsledku rozvoje těžké chemie, petrochemie a energetiky jsou rozsáhlá ochranná pásma vod I. a II. stupně ve výměře cca 10 000 ha. V ochranných pásmech skupinového vodovodu Kladno, Slaný, Kralupy nad Vltavou, Mělník, jsou určitá omezení používání průmyslových hnojiv a chemických přípravků. Proto bylo v okrese přistoupeno k intenzívnímu rozvoji používání kapalných hnojiv, neboť kapalná hnojiva lze jednou operací přesně dávkovat, aplikovat a tím jsou méně nebezpečná pro podzemní vody. Jejich aplikací se snižuje i počet vstupů na plochy a odpadá namáhavá fyzická práce.

Jak mě informovali odborníci, rozvoj použití přípravy DAMu na okrese je značný. V roce 1982 bylo použito 1260 tun a za I. pololetí letošního roku již dokonce 1744 tun DAMu. V tomto směru lze kladně hodnotit spolupráci chemického průmyslu na tomto úseku s výrobci jako jsou SCHZ Lovosice, Semtín Pardubice a Sala.

Je ale na škodu věci, že spolupráce u dalších výrobků není taková. Jde především o chemické přípravky na ochranu rostlin, proti škůdcům, plevelům, plísním. Nejsou také uspokojované potřeby konzervačních prostředků a další sortimenty. Potvrdilo to i jednání našeho výboru, kdy jsme konstatovali, že závažným problémem k zabezpečení uvažované rostlinné produkce v letech 1990 a 1995 je otázka sortimentní skladby chemických výrobků, kde je nutné přihlížet vedle agrochemických vlastností i k devizové náročnosti dovozu, kapacitním možnostem, kde většina výroben průmyslových hnojiv je morálně i technicky zastaralá a důsledkem je nízká kvalita zejména dusíkatých hnojiv. Ve významné skupině výrobků na ochranu rostlin je rozpor mezi potřebami zemědělství a výrobními možnostmi. Úkolem chemického průmyslu je tedy rozšířit vlastní výrobu účinných látek s cílem zlepšit krytí potřeby zemědělství a současně omezit vysoký skoro miliardový dovoz z nesocialistických zemí.

Zajistit rozsáhlý požadovaný sortiment v podmínkách naší chemie je s ohledem na výrobní možnosti i devizové limity neuskutečnitelné. Schůdnou cestu, jak řešit tento stav, vidíme v tom, že jsou možnosti zvýšit výrobu těch prostředků, které navazují na vybudovanou polotovarovou základnu a na tomto základě rozšířit vzájemnou výměnu výrobků. To je jedna z rozhodujících cest dostatečného zabezpečení požadavků zemědělství. Tyto rezervy existují a je jich třeba urychleně využít. Plnou podporu této cestě dává poslední zasedání předsedů vlád členských států uskutečněné v Berlíně.

Náš okres je znám jako intenzívní producent výroby zeleniny. Vlivem použití velkoplošných závlah se stalo pěstování zeleniny velmi intenzívní. Zde však musíme konstatovat, že voda z Labe a Vltavy používaná pro závlahy, vzhledem k jejímu značnému chemickému a biologickému znečištění, je v současné době jedním ze záporných faktorů, které ovlivňují 15 tis. ha zavlažovaných ploch. V tomto směru bude nutno usilovně hledat možnosti získání jiných zdrojů závlahové vody, aby nedocházelo jednak ke kontaminaci rostlinných produktů nežádoucími látkami, zamoření půdy i podzemní vody, především chemickými látkami, které jsou v této vodě obsaženy. Zde budeme vyžadovat vyšší pomoc ze strany Českého geologického úřadu.

Pokud jde o vztah zemědělství a stavebnictví, lze konstatovat, že je zabezpečována výroba polních prefabrikovaných silážních jam a v podstatě i potřeba mletých vápenců; přesto to stále nestačí - rozsah vápnění v okrese dosahuje v posledním období 8 tis. ha ročně, ale potřebovali bychom dělat 10 - 12. Přitom příděl vápna od ZNZZ je na 6 tis. ha. Vzhledem k tomu, že vápence představují velmi cennou surovinu, a je ji třeba chránit pro budoucnost, měly by se více využívat dolomitické písky, o které je v zemědělských závodech zájem, na které však resort zemědělství nemá dodnes vypracovanou koncepci využití a je to myslím škoda.

Činnost resortu stavebnictví v našem okrese má ale také negativní stránky. Provádí zde rozsáhlou těžbu štěrkopísku, která je pro potřeby národního hospodářství nutná, ale má dopad na zemědělství v okrese a na jeho vodní hospodářství. V současné době je v té nejúrodnější části devastováno cca 650 ha půdy z velké části v dosahu velkoplošných závlah.

Předpokládalo se, a bylo to také podmínkou, že prostory po těžbě budou zpět rekultivované. Dosud bylo rekultivací vráceno 60 ha plocha a připraveno je dalších 200 ha. Starosti způsobuje při rekultivaci vytěžených prostor naplavování popílku z EMĚ Mělník, k. p. Kaučuku Kralupy n. Vltavou, k. p. Spolany Neratovice a Teplárny Malešice. Presto, že se dělají účinná opatření ze strany lidosprávy, výsledky nejsou dobré. Půda je nekvalitní, zamokřená a stává se nevyužitelnou a není náhrada za to, co dávala před těžbou. Tuto skutečnost by si měli stavaři velmi rychle uvědomit a přistoupit zodpovědně k rekultivování tak, jak jim to ukládají příslušné vyhlášky, ale především potřeba výživy národa.

Protože těžba písků probíhá v terasách pod hladinou spodní vody, dochází ke ztužení jejich pramenů. Rada vesnic je v důsledku této těžební činnosti bez kvalitní pitné vody. Např. Vodní stavby - závod 05, měl již před 2 lety provést výstavbu skupinového vodovodu kolem složiště Vojkovice, n. p. Kaučuk Kralupy nad Vltavou. Rovněž podobný osud má i skupinový vodovod Všetaty, který má zásobovat pitnou vodou asi 12 obcí. Je v rozestavěnosti a jeho dokončení je stále rok co rok odsouváno. Nejsou dosud vybudovány akumulační nádrže a při jejich realizaci jsou neustálé skluzy.

Soudružky a soudruzi,

náš okres byl po dlouhá období neodmyslitelnou součástí zlatého pruhu naší země, jak se říkalo oblasti středního Polabí. I když zemědělci našeho okresu vcelku dobře plní úkoly a dokázali sklidit 4,29 t obilí z hektaru, čímž se řadí k té lepší části, mají ještě ve své práci rezervy. Připravují výstavbu meteorologických stanic, které budou registrovat pohyb živin v půdě. Dělají se i jiná opatření, síly okresu však samy nestačí. Při omezených investičních finančních a materiálových zdrojích nelze dosáhnout výrazného obratu a dosáhnout v zemědělství té úrovně, která mu kdysi patřila. Vysoce oceňujeme přístup pracovníků Výzkumného ústavu zemědělského v Praze, kteří jako jediní z vědecké fronty vedle rad podali pomocnou ruku ke konkrétní pomoci. V současné době se dokončuje materiál, který řeší základní otázky dalšího rozvoje zemědělství okresu při respektování všech současných podmínek, ve kterých okres je. K využití rezerv však musí přispět i resort průmyslu a stavebnictví. K tomu chceme být nápomocni iniciativní činností našeho výboru pro průmysl a stavebnictví. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Kulovanému. Slovo má poslanec akademik Rosický.

Poslanec akademik Bohumír Rosický: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, milí hosté, kulturní a školský výbor realizoval k dnešnímu programu konzultace na Vysoké škole zemědělské v Praze, na okrese Náchod a ve svých volebních obvodech.

Ministerstvo školství, ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a výživy ve výukových osnovách sledují moderní prvky rozvoje celého oboru zemědělství, aby zabezpečily plán 7. pětiletky a vytvořily dobré předpoklady pro 8. pětiletku. V současné době se dovršuje i přestavba našeho zemědělského školství. Na vysokých školách přednášejí přední odborníci teoretické fronty a zemědělské praxe, využívají se poznatky vlastní výzkumné činnosti vysokých zemědělských škol, Československé akademie věd a resortních výzkumných ústavů. Kulturní a školský výbor vysoce oceňuje dosavadní práci středních zemědělských škol a vysokých škol pro výchovu nových odborníků pro rozvoj naší zemědělské výroby.

Jak je zabezpečena výuka projednávaného tématu na VŠZ? Podle osnov jsou věnovány chovu skotu dva semestry - 3 hodiny přednášek a 3 hodiny praktických cvičení. Celostátní učebnice zatím neexistuje, ale je připravena do tisku. K dispozici jsou skripta pro praktická cvičení. Učitelé VŠZ Praha poukazují na skutečnost, že největší problém ve výuce představují praktická cvičení, jejichž délka je nedostatečná. Ve srovnání se stejným typem výuky v Sovětském svazu mají naši studenti 8 týdnů řízené praxe, zatímco v SSSR 5 - 6 měsíců. Pokud se absolvent naší vysoké školy zemědělské dobře neseznámí s výrobní praxí, má značné potíže s uplatněním své profese a teoretických poznatků v zemědělských závodech.

Proto kulturní a školský výbor přichází s námětem, zvýšit praktickou průpravu posluchačů vysokých zemědělských škol, zejména sledovaných odborných profesí zootechniků. Doporučujeme, aby ministerstvo školství zvážilo tento náš podnět.

Naši studenti vysokých zemědělských škol se v praxi nesetkávají přesně s realitou rostlinné výroby. Na podzim, kdy začíná školní rok, poznávají jen plody, v jarních měsících poznávají zase jen počátek vegetace, pak je zkouškové období a prázdniny. Katedra pícninářství doporučuje, aby určitá část výuky byla posunuta do vrcholného vegetačního období, aby se posluchači mohli seznámit i se vzrostlými zralými pícninami a obilninami. Dáváme tento námět k úvaze ministerstvu školství.

Správnou orientaci vyžaduje pastvinářství. Bylo zdůrazněno, že pastviny jsou velmi náročné, intenzívně obhospodařované zemědělské pozemky, které vyžadují vysokou péči a pracovní úsilí. Bez dobrých teoretických znalostí, bez soudobé péče o pastevní areály, zvláště v kopcovitých a horských oblastech, nemůžeme počítat s dalším osvojením těchto pozemků pro chov skotu. Přitom počet jedinců skotu, tj. biomasy, kterou lze vypěstovat na určité ploše pastviny, závisí především na její primární produktivitě, nárůstu trav a bylin; ta je odvislá od místního množství srážek a dalších faktorů. Přitom pasený skot by měl spotřebovat každoročně méně než polovinu čisté roční produkce, aby si travní porost zachoval dostatek rezerv pro udržení své trvalé produktivity. Této ekologické zákonitosti se ne vždy plně využívá. Máme spíše tendenci k extenzívnímu vývoji, přepásání. Zde jsou ještě velké rezervy, stejně tak jako v odpovídající mechanizaci pro pastvinářské práce. Poslanci kulturního a školského výboru doporučují ministerstvu školství a ministerstvu zemědělství a výživy věnovat problémům pastvinářství trvalou pozornost.

Při poslaneckém průzkumu jsme také zjistili, že vysoké školy věnují velkou pozornost programu biologizace a chemizace živočišné výroby, který byl přijat XV. a XVI. sjezdem KSČ. Jde především o specifické přípravky pro doplnění výživy zvířat, tak zvané biofaktory, dále stimulátory, vitamíny, hormony, medikované krmné přípravky a veterinární léčiva. Těsně přitom kooperují s výzkumnými a výrobními institucemi, ministerstev zdravotnictví, průmyslu, zemědělství a výživy. Výrobu některých produktů zajišťuje náš farmaceutický a chemický průmysl. Například L-lysin - jak o tom mluvil soudruh poslanec Kolařík - byl vyvinut ve Výzkumném ústavu pro biofaktory a veterinární léčiva Spofy a předpokládá se, že výrobní kapacita by měla zabezpečit nejen naši potřebu této důležité aminokyseliny pro bílkovinný program, ale i pro RVHP v rámci investic na 8. pětiletku.

Je také nezbytné, aby se ve výukových plánech středních a vysokých škol objevovaly soustavně kvalifikované přednášky o těchto preparátech, které mají pomoci realizovat náš potravinářský program a aby tyto nové preparáty byly přesně podle návodu výrobců uplatňovány v chovatelské praxi.

Z diskuse poslanců jednoznačně vyplynula nutnost spojit dobrou úroveň pracovišť na vysokých a středních školách s nejnovějšími poznatky teorie získávaných ve výzkumných ústavech Akademií a resortů a s jednotlivými zemědělskými, chemickými či jinými podniky. Poslanci se shodli, že při výuce na zemědělských školách a vysokých školách dalších profilů je třeba věnovat zvýšenou pozornost výuce moderní biotechnologie a výchově potřebného počtu odborníků - genetiků, genových inženýrů, mikrobiologů, biochemiků, biofyziků, inženýrů chemické a strojní technologie, biotechnologických ekonomů a dalších profesí, kteří by biotechnologie v nejbližších letech měli plně rozvíjet. Dáváme podnět ministerstvu školství, aby tento slibný trend urychleně zachytilo potřebnými organizačními opatřeními.

Také zemědělské podniky se velmi zajímají o postup práce u nadějných biotechnologií, jejichž výsledky budou moci být užity i při chovu skotu a k zlepšení naší bílkovinné bilance. Tak např. Mikrobiologický ústav ČSAV se podílí na přípravě výroby krmných bílkovin pro naši živočišnou výrobu. Již v 6. pětiletce vybudoval pokusnou kvasnou jednotku pro zpracování sulfitových odpadů z naší největší celulózky budované v Paskově. Až bude výroba realizována, měla by dodávat asi 24 tis. tun kvasničné bílkoviny za rok. Pro krmivářské účely bude možné využít i jiných zdrojů ze zemědělství, potravinářského a chemického průmyslu. O jiných biotechnologiích zde již mluvili moji předřečníci posl. Kolařík, Peřinová a Kubíček.

Poslanecký průzkum na VŠZ ukázal, že již dnes existují rezervy chovu skotu. Současné propočty ekonomů VŠZ svědčí o tom, že jen při lepším systému organizace práce, a to i při zachování současných krmných dávek pro dobytek, by bylo možno zvýšit produkci mléka o 10 %. Např. dojivost upadá či vzrůstá podle skutečné péče člověka o skot. Závady jsou v dodržování režimu krmení a dojení, což je patrné z křivky odváděného mléka. Nejvyšší množství mléka se dodává v pátek, nejnižší v pondělí. V sobotu a neděli je péče o skot nižší a produkce zákonitě klesá.

Otázku chovu skotu a zajištění potřebné výroby do r. 1990 musíme nutně spojovat s celou zemědělskou výrobou a výrobu pak plně podporovat aplikací nejnovějších poznatků vědy a technického rozvoje, zdokonaleným řízením, soustavnou iniciativou pracovníků, abychom splnili náročné úkoly uložené stranickými a vládními orgány. Poslanci kulturního a školského výboru plně podpoří úsilí vlády v tomto směru. /Potlesk./