Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru soudruhu Třeškovi za jeho vystoupení. Nyní dávám slovo společnému zpravodaji výborů České národní rady poslanci Aloisu Švrčkovi.

Společný zpravodaj poslanec Alois Švrček: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, není tomu ani rok, co jsme se v České národní radě zabývali rozvojem zemědělské a potravinářské výroby v České socialistické republice. Dnes znovu projednáváme rozhodující oblast našeho zemědělství - rozvoj rostlinné výroby a chovu skotu v ČSR do roku 1990.

Jsme si plně vědomi, že zabezpečení vysoké úrovně výživy lidu, zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin a zemědělských surovin je - řečeno slovy XVI. sjezdu komunistické strany - prvořadým úkolem naší socialistické společnosti. Je to dlouhodobá strategie, vytýčená již XIV. a XV. sjezdem naší strany. Je to úkol, který zůstane i v příštích letech v centru pozornosti celé naší společnosti.

Potraviny a zemědělské suroviny se staly v současném světovém třídním zápase jedním z nástrojů, kterým se imperialistické státy v čele s nejreakčnějšími kruhy USA snaží podřídit si rozvojové země. Jako nástroj ekonomického nátlaku využívají i ovlivňování cen rozhodujících potravin na světovém trhu.

Z této situace je jen jedna cesta. Vyrobit maximum potravin z vlastních zdrojů. Je to složitý a obtížný úkol, který vyžaduje komplexní přístup, zapojení nejen zemědělství, ale všech dalších odvětví do jeho řešení. Je to úkol, který vyžaduje soustavnou politickovýchovnou práci k ovlivnění vědomí lidí.

Musíme si s plnou vážností uvědomit, že za současné situace musí jít o zdrojově úsporný typ intenzifikace zemědělské výroby a potravinářského průmyslu, který si přímo vynucuje daleko lepší využívání výrobního potenciálu.

V přípravě všech výborů na dnešní jednání jsme důsledně vycházeli ze závěrů 4. zasedání ÚV KSČ a z dalších jednání předsednictva ÚV KSČ a vlád ČSSR a ČSR k současným úkolům zemědělsko-potravinářského komplexu. Naše dnešní jednání navazuje na prosincovou schůzi z loňského roku a klade si za cíl posoudit na základě zprávy vlády ČSR a vlastních poznatků poslanců ČNR stav v rozvoji rostlinné výroby a v chovu skotu. Dobré podmínky pro to byly vytvořeny přístupem předsednictva ČNR a aktivitou všech poslanců. Významné poznatky přinesly konzultace poslanců na národních výborech i průzkumy výborů ČNR. Je třeba též ocenit pozornost vlády ČSR, zejména ministra zemědělství a výživy, věnovanou přípravě dnešní schůze. Společně s nimi jsme se snažili o to, aby naše jednání přineslo maximum podnětů a přispělo k využití rezerv.

Oceňujeme, že za uplynulý rok došlo v zemědělství k pozitivnímu vývoji v souladu se závěry XVI. sjezdu strany a 4. zasedání ÚV KSČ. Dosud se nám ale všechno nedaří tak, jak bychom si přáli a jak by to odpovídalo potřebám naší společnosti.

Soudružky a soudruzi, jednou z velkých rezerv našeho zemědělství je odstranění rozdílů mezi podniky, které hospodaří ve stejných podmínkách. Je to úkol, o kterém hovoříme již mnoho let, ale bohužel, příliš velkých úspěchů jsme v jeho řešení nedosáhli. Podle našeho názoru je to úkol, který vyžaduje konkrétní rozbor příčin a konkrétní opatření k nápravě. Bylo by mylné se domnívat, že rychlou nápravu docílíme například jen kádrovými zásahy, Ty jsou jistě důležité, ale je nutné si současně uvědomit, že jde o celý komplex problémů, který vyžaduje trvalou pozornost a soustavné řešení.

Zemědělské správy nemohou jen schvalovat intenzifikační programy zaostávajících podniků, ale musí účinně pomáhat při jejich realizaci, vytvářet pro ně v rámci svých možností nezbytné podmínky a současně důsledně kontrolovat jejich využívání.

Vývoj v zaostávajících podnicích a odstraňování neodůvodněných rozdílů ve výsledcích v rámci okresu či kraje se musí stát jedním z rozhodujících měřítek účinnosti veškeré práce orgánů řídících zemědělství, především zemědělských správ.

Náročnost současných i budoucích úkolů v zemědělsko-potravinářském komplexu bude vyžadovat v duchu 8. zasedání ÚV KSČ důsledně uplatňovat vědecko-technický rozvoj.

Přitom bychom měli mít na paměti, že promyšleně využité biologické zákony mohou mnohokrát zvýšit produktivitu lidské práce. Naše úsilí by mělo být zaměřeno na co nejlepší sladění všech biologických procesů v půdě, rostlinné a živočišné výrobě i v potravinářském průmyslu. Tohoto by si měla být též vědoma další zpracovatelská odvětví a obchod tak, aby celkový efekt přispíval k zabezpečení racionální výživy při co nejnižším vynaložení práce.

Mám na mysli využívání a zavádění do praxe takových vědeckých poznatků, které už překročily stadium bádání a často jsou již i pokusně ověřeny, ale jejichž uvedení do široké praxe vázne. Například naše JZD "Mír" se sídlem v Práčích uzavřelo loni smlouvu s Československou akademií věd, v jejímž rámci se společně ověřuje celá řada výsledků výzkumu různých pracovišť akademie v zemědělské praxi.

Jako jeden z konkrétních příkladů bych chtěl uvést použití imunoglobulinů u telat. Při pokusné aplikaci u jedenácti set telat jsme si ověřili, že průměrný denní přírůstek stoupl o 65 gramů. To znamená, že každé pokusné tele při šestiměsíčním pobytu ve velkokapacitním teletníku přibralo téměř 12 kg navíc při stejné výživě oproti telatům, která imunizována nebyla. Při dnešních cenách masa to dělá zhruba Kčs 280,- na jednom teleti, přičemž náklady na aplikaci u jednoho telete činí pouze asi Kčs 15,-. Jistě si všichni umíte představit, jaký přínos by znamenala aplikace imunoglobulinů v celostátním měřítku. A přitom to nevyžaduje žádné další investice a náklady, jde jen o to, využít poznatků, které již máme.

Soudružky a soudruzi poslanci, základním předpokladem rozvoje rostlinné a živočišné výroby je zachování ploch zemědělské půdy, její využívání a zvyšování její úrodnosti.

Půda je nenahraditelným výrobním prostředkem, a proto její ochraně, zvelebování a využívání musíme věnovat trvalou pozornost všichni. To platí především pro pracovníky zemědělských organizací.

Jak ukazuje zpráva vlády ČSR, bylo v letošním roce dosaženo významných úspěchů ve sklizni obilovin i luskovin. Suché počasí, které umožnilo ideální sklizeň těchto plodin, poznamenalo na druhé straně velmi negativně produkci cukrovky, brambor a zeleniny. To spolu s nižší sklizní krmných plodin bude zvyšovat náročnost při zajišťování dalšího rozvoje živočišné výroby.

Loňské nesplnění výroby olejnin a letošní vysoké překročení sklizně ukazuje, že v zemědělské výrobě i v potravinářském průmyslu jsou zatím zákonité výkyvy. Naproti tomu spotřeba potravin je rovnoměrná.

Několikaletý vláhový deficit by nás měl též vést k většímu a promyšlenějšímu využívání všech intenzifikačních faktorů. Značné rezervy máme v agrotechnice, ve využívání výnosových možností plodin, v používání vhodných mechanizačních a chemických prostředků, ve zdokonalování jejich kvality a struktury. To, že tyto rezervy dosud plně nevyužíváme, je jednou z příčin, proč se nám dosud nedaří realizovat usnesení XVI. sjezdu KSČ o přednostním rozvoji rostlinné výroby.

Zvlášť výrazné je to u výroby krmných plodin. To je oblast, které jsme v minulosti nevěnovali patřičnou pozornost a nezabezpečili proto ani odpovídající materiálně technické prostředky. V řadě případů se nedostatečně hnojí travní porosty. Není dost osiva kvalitních odrůd krmných plodin. Důležitost ošetřování, bezztrátovost sklizně i její kvalita není zatím doceňována ani v zemědělských podnicích, ani u dodavatelů zemědělské techniky a chemických prostředků.

Nedostatky jsou v technickém vybavení pro ošetření, ale zejména pro sklizeň víceletých pícnin na orné půdě i na lukách a pastvinách. Jsou případy, kdy si musí sama JZD vyrábět shrabovače a obraběče. Přitom víceleté porosty v podobě sena z orné půdy v řepařské oblasti představují asi třetinu všech živin sklízených z našich polí.

K důležitým intenzifikačním faktorům rostlinné výroby patří závlahy. Letošní suché počasí snížilo v některých oblastech výnosy obilovin o 10 - 20 centů z hektaru. Na jižní Moravě a také v některých oblastech na Slovensku došlo dokonce k zaschnutí pylu u kukuřice. Možná, že jste viděli v televizi kukuřičný klas, který měl jen několik zrn. To byl také důsledek sucha.

To ale neznamená, že od kukuřice ustoupíme. Právě poznatky z dělené sklizně ukazují, že z dané plochy jsme schopni vyrobit až o 100 % krmných hodnot více, než by na stejné ploše daly hustě seté obiloviny.

Proto bych chtěl znovu připomenout nutnost budování závlah, zvláště tam, kde mohou přinést nejvyšší efekt. Již jsem v České národní radě hovořil o vodní nádrži u Byčí skály na řece Dyji a o tom, že závlahy z ní mohou na velkých plochách vytvořit předpoklady pro dvojí sklizen v roce. Chtěl bych dnes ocenit, že možnost výstavby přehrady u Byčí skály je znovu posuzována. Letošní sucho a jeho dopady mě však nutí, abych z tohoto místa požádal o urychlené řešení této záležitosti.

Vedle toho je naléhavé, k překonání mezinárodních výkyvů v úrovni rostlinné výroby vyvolaných počasím, přistoupit k postupnému vytváření rezerv, zejména v zrninách a objemných krmivech. Nemám tím na mysli jen rezervy na úrovni centra, ale hlavně v zemědělských podnicích. Domnívám se, že ministerstvo zemědělství a výživy spolu s ČPK, případně s jinými orgány, by mělo promyslet, jak tvorbu těchto rezerv umožnit, zejména v oblastech, které trpí pravidelně suchem.

Soudružky a soudruzi, usilovat o vysoké výnosy je jedna stránka věci. Je však třeba podtrhnout, že současně s tím musíme usilovat o to, abychom dobře sklidili, co se urodí. Abychom sklizen dobře uskladnili a co nejlépe ji využili.

Zvláštní pozornost zasluhuje silážování plodin, kde je řada nedořešených otázek. To jsou důvody, proč máme stále velké a zbytečné ztráty na kvalitě i množství siláže. V některých případech dosahují ztráty přes 30 % uskladněné hmoty. Nad tím je nutné se s plnou vážností zamyslet, posoudit stávající technologie, jejich dodržování a také materiální zabezpečení. Měli by se nad tím také zamyslet chemici a popřípadě i naši stavbaři.

Měli bychom též dát urychleně "zelenou" budování velkokapacitních seníků, vybavených zabudovaným čpavkovacím zařízením. Právě v JZD Mír Práče jsme využili výsledků výzkumu a ukázalo se, že konzervace plynným čpavkem přes ventilátory nejenom zvýšila výživnou hodnotu a tím i ovlivnila užitkovost, ale také podstatně zabránila plesnivění sena. Přitom musíme mít na paměti, že 1 kg kvalitního sena takto šetřeného nahradí přes polovinu kilogramu jadrných krmiv.

Velmi efektivní je příprava krmení v centrálních míchárnách krmiv. Ty umožňují přípravu krmiva, jehož jednotlivé složky jsou rovnoměrně promíchány, a mimo jiné umožní i přimíchání potřebného množství upravené slámy. Proto je třeba klást velký důraz na zřizování centrálních mícháren krmiv.

V důsledku nedořešených technologií se podstatně snížilo pěstování krmných okopanin. Sklizeň ve velkovýrobě dělá velké problémy. To trvá už řadu let, ale teprve nedávno se objevily například vhodné sklízeče krmné řepy. Je však nutno říci, že jich není dost, aby mohlo být využito příznivých dietetických vlastností této krmné plodiny pro zdravotní stav skotu i pro jeho užitkovost a zejména pro dojivost krav.

Soudružky a soudruzi, můžeme pozitivně hodnotit, že došlo k obnovení dynamiky rozvoje živočišné výroby, ve které významnou úlohu sehrává rozvoj chovu skotu. Důslednější řízení obratu stáda skotu a úprava stavu prasat přispěly k mobilizaci některých rezerv, zejména ve spotřebě krmiv. Řízení stavů skotu je dnes aktuální i proto, že v posledních měsících se opět množí připomínky k odběru jatečných zvířat. Důsledek je sice přírůstek na hmotnosti, ale za cenu vyšší spotřeby krmiv na 1 kg přírůstku anebo v oblastech, kde bylo sucho, ztrácí dobytek na hmotnosti a jak zemědělci říkají, dobytek se krmí vlastním masem, a to je u skotu to nejdražší krmení. Podle kalkulací některých JZD stojí 1 kg takto ztraceného masa až 40,- Kčs.

V současné době převyšuje nabídka jatečných zvířat jejich odběr. Domnívám se, že je mnohem efektivnější skladování masa než krmení jatečných zralých kusů ve stájích. Proto bychom měli věnovat mnohem více pozornosti budování a využívání mrazíren, případně dalších vhodných skladovacích zařízení. Chtěl bych zdůraznit, že to platí obdobně i pro skladování jiných potravin a zemědělských produktů neboť - jak jsem už řekl - jejich výroba má výkyvy nebo sezónní charakter, ale spotřeba probíhá rovnoměrně. Sklady by zde měly sloužit jako překlenovací zařízení, jako jedna z cest v boji proti značným ztrátám. Chtěl bych znovu zdůraznit, že v zemědělsko-potravinářském komplexu se nedá pracovat bez rezerv. Jakmile je nemáme, stojí nás to velké prostředky a nespokojenost pracujících ve výrobě i občanů při běžných nákupech.

Další zabezpečování intenzity v chovu skotu předpokládá vyjasnit otázky využití značných ploch travních porostů v některých oblastech, které dosud nejsou plně využívány, zejména v horských a podhorských oblastech. Naše hory a podhorské oblasti bývaly v minulosti místem s vysokou hustotou skotu. Dnes zde nejsou efektivně využívány často ohromné plochy. Stálo by za to zkusit využít tyto plochy vyspělými vnitrozemskými družstvy.

Jsem přesvědčen, že by tato družstva využila plochy, které nejsou zdaleka plně obhospodařovány nebo dokonce leží ladem. Je to také jedna z cest pro zvyšování užitkovosti skotu - v dojivosti i v přírůstcích. V tomto směru nám dává naše socialistické zřízení a socialistická zemědělská velkovýroba ohromné možnosti, které dosud nevyužíváme.

Také ve využití mléka jsou značné rezervy. Letošní dobrá dojivost způsobila, že je ho nadbytek. Proto se mléko suší. To je správné v případě, že se sušené mléko využívá pro lidskou výživu a vytváří rezervy pro krmné účely. Nemůžeme však mlčet v tom, že se mléko suší a hned zkrmuje. To jsou naprosto zbytečné náklady. Používáme zde topné oleje a další zdroje energie, které bychom mohli ušetřit nebo jinde efektivně využít. Nadbytek mléka bychom měli mnohem více využívat pro rozšíření sortimentu mléčných výrobků, a to zejména sýrů.

Vážné jsou připomínky ke krátké životnosti dojnic a jejich vysoké obměně ve stádě. Nepříznivě se zde projevuje zavedení roštového ustájení. To sice přispělo k růstu produktivity práce v chovu skotu, ale je to jedna ze základních příčin, která velmi negativně ovlivňuje zdravotní stav krav. Tyto skutečnosti jsou známé a bylo už provedeno hodnocení těchto vlivů. Avšak přes ujištění odpovědných pracovníků, že výstavba roštových stájí je pozastavena, poznatky poslanců ukazují, že si některé zemědělské podniky i pracovníci projektových organizací nevzali z těchto negativních dopadů poučení.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych se v závěru své zprávy vyjádřil k realizaci zdokonalené soustavy plánovitého řízení zemědělství, schválené na 4. zasedání ÚV KSČ v říjnu 1981.

S odstupem téměř dvou let lze říci, že se zdokonalená soustava ve svém celku osvědčuje, Družstevní rolníci a ostatní pracovníci zemědělství oceňují zejména pozitivní vliv ekonomických nástrojů na rozvoj zemědělské výroby a orientaci, kterou dávají pro plnění plánovaných úkolů.

I když lze chápat, že uplatnění soustavy je dlouhý proces, je nutno říci, že některé její zásady dosud nejsou plně uplatňovány, a proto také zatím nepřinesly předpokládaný efekt. Týká se to i nového způsobu plánování. Zemědělské správy v některých případech politicko-organizátorskou práci nahrazují starým způsobem direktivního a administrativního řízení, které samozřejmě omezuje aktivitu a iniciativu pracujících i zemědělských podniků.

Nerovnoměrně se zásady soustavy projevují též v uplatňování dodavatelsko-odběratelských vztahů. To se týká, jak jsem již uvedl, vztahů mezi zemědělstvím a potravinářským průmyslem, ale také vztahů mezi zemědělstvím a dodavateli a dalšími odběrateli zemědělské produkce.

V souladu se zprávou vlády mám za to, že bude třeba i nadále věnovat pozornost důsledné realizaci zásad zdokonalené soustavy v celém jejím komplexu v duchu závěrů 4. zasedání ÚV KSČ.

Soudružky a soudruzi, ve svém vystoupení jsem se snažil uvést zkušenosti a poznatky našich výborů a poslanců k plnění aktuálních úkolů naší zemědělské politiky, vytýčených XVI. sjezdem KSČ a rozpracovaných 4. zasedáním ÚV KSČ. V tomto smyslu bychom také dnes měli posoudit posun, který nastal za necelý rok od našeho prosincového jednání o zemědělství a při plnění úkolů 7. pětiletého plánu.

Jistě mi dáte za pravdu, že dosažené výsledky v obnovení dynamiky živočišné výroby i některé pozitivní kroky v řešení rozvoje rostlinné výroby opravňují k tomu, abychom ocenili pracovní aktivitu a iniciativu pracujících v zemědělství a současně vyslovili přesvědčení, že nepoleví i nadále ve svém úsilí při zabezpečování stávajících náročných úkolů.

Následující rozprava jistě potvrdí, že pro další plnění úkolů zemědělské politiky máme všechny předpoklady a dostatečné rezervy. Výsledkem celého našeho jednání bude přijetí závěrů, které pro další období stanoví pro orgány a poslance ČNR konkrétní úkoly, jimiž podpoříme vládu ČSR v jejím úsilí zabezpečovat úkoly 7. pětiletky v souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ, stanovenými pro zemědělskou výrobu a pro zabezpečení výživy našeho lidu.

Soudružky a soudruzi, stojí před námi mnoho úkolů, jejichž řešení v současné situaci nebude lehké. Přesto však nesmíme ani na okamžik zapomenout, že vůbec nejdůležitějším úkolem, před kterým dnes stojí celé lidstvo, je zachování míru. A my poslanci a všichni občané svou poctivou prací můžeme přispět k posílení postavení naší vlasti a celého socialistického společenství, které v čele se Sovětským svazem, je záštitou světového míru. Věřím, že pro tento vznešený úkol nikdo z nás nebude litovat sil ani námahy. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu poslanci Švrčkovi za zpravodajskou zprávu. A nyní zahájíme rozpravu ke zprávě o rozvoji rostlinné výroby a chovu skotu do roku 1990.

Do rozpravy se prozatím přihlásili tito poslanci a poslankyně: soudruzi Olšan, Pejchal, Krystyník, Kolařík, Peřinová, Kubíček, Kotrlová, Kulovaný a Rosický.

Prosím poslance Olšana, aby se ujal slova.

Poslanec ing. Bohuslav Olšan: Váženy soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, ÚV KSČ již v květnu 1974 přijal usnesení k posílení vlivu pracovníků vědy a výzkumu na řešení základních úkolů našeho národního hospodářství. Dosažení pozitivních výsledků v rozvoji naší ekonomiky je též zásluhou uplatňování poznatků vědy, výzkumu, ale i zkušeností předních organizátorů výroby.

Je tomu tak i v odvětví socialistického zemědělství. Avšak další potřeby zefektivnění našeho národního hospodářství si vyžadují, jak bylo zdůrazněno na 8. zasedání ÚV KSČ, aby uplatňování vědeckých poznatků bylo ještě více denní metodou při řízení výrobního procesu.

Dovolte mi, abych na několika příkladech ukázal, jak pracující Státních statků Šumava uplatňují zavádění nových poznatků do praxe, jako systém řídící práce.

Již několik let je nedílnou součástí výrobně finančního plánu podniku "Program komplexní socialistické racionalizace". Dbáme nato, aby plány našich odštěpných závodů plně zajišťovaly cíle plánu oborového podniku. Proto součástí každého hodnocení plnění plánu je i hodnocení úkolů vědeckotechnického rozvoje a komplexní racionalizace. A to nejen po linii hospodářského řízení, ale i stranického a odborového. Vytváříme tak předpoklady, aby i účast pracujících na zabezpečování těchto úkolů měla mnohem konkrétnější podobu.

V letošním roce bylo podáno v našem podniku celkem 156 zlepšovacích návrhů, zavedeno 121 a dosaženo společenského prospěchu 2974 tis. Kčs. Z vyhlášených 90 tematických úkolů bylo vyřešeno 41 a z nich 27 je již využíváno. Předpokládáme, že na jednoho pracovníka dosáhneme společenského přínosu ve výši 488 Kčs.

V racionalizaci spotřeby paliv a energií jsme docílili relativní úspory 353 tun měrného paliva v hodnotě 670 000 Kčs. Na příklad instalováním rekuperačního zařízení na sušce BS - 18 jsme ušetřili 68 tun měrného paliva. Náhradou topných olejů dřevní hmoty při klimatizaci dvou opraven jsme ušetřili 304 tis. Kčs.

Využití dřevní hmoty z rekultivací, ale i odpadů z pilařských provozů, dále z odpadů při lesní těžbě, máme rozpracováno v programu na období 7. a 8. pětiletky. Vyřešili jsme náhradu topných olejů dřevními odpady při výrobě horkovzdušných úsušků, za použití patentu KLEMSA. Do sklizňového období 1984 zabezpečíme přestavbu dalších 3 horkovzdušných sušáren BS - 6. V cenách roku 1983 je docilováno úspory nákladů v rozsahu 49 %. Naši zlepšovatelé vyřešili konstrukci štěpkovače dřevní hmoty na tuzemské součástkové základně. V letošním roce bylo vyrobeno 3073 tun štěpků, což představuje společenský přínos 656 000 Kčs. Ve 14 případech využíváme tepla získaného při chlazení mléka.

Pozitivních výsledků jsme dosáhli i v realizaci racionalizace dopravy. Zavedli jsme systém kontejnerové přepravy chlévské mrvy a naše zkušenosti jsou uplatňovány i v jiných podnicích Jihočeského kraje. Vlastními silami provádíme rekonstrukci automobilů k přepravě a míchání objemných krmiv. V letošním roce jsme provedli 7 těchto úprav a dalších 6 uskutečníme v průběhu zimního období. Jedna provedená rekonstrukce představuje roční úsporu 40 000 Kčs materiálových nákladů a 30 000 Kčs mzdových nákladů.

Máme pozitivní výsledky se zkrmováním fermentované drůbeží podestýlky u hovězího žíru. Na odštěpném závodě Kájov jsme tímto způsobem ušetřili 90 tun jadrných krmiv v hodnotě 204 000 Kčs.

Náš podnik dlouhodobě spolupracuje se 6 výzkumnými ústavy, s provozně ekonomickou fakultou Vysoké školy zemědělské České Budějovice, s pracovištěm Československé akademie věd v Liběchově a s Jihočeským biologickým centrem Československé akademie věd.

S výzkumným ústavem anorganické chemie v Ústí nad Labem jsme vyvinuli linku na výrobu fosforečných suspenzí AFOS vhodných při aplikaci do kyselých půd.

Úspěšně bylo odzkoušeno mobilní dojení Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Řepích, což se stalo podnětem k iniciativnímu řešení Agrozetu Pelhřimov, který ve zkrácených lhůtách vyvinul a odzkoušel vlastní variantu mobilního dojení.

Velmi pozitivně hodnotíme spolupráci s provozně ekonomickou fakultou Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích, která na našem podniku řeší státní výzkumný úkol "Optimalizace a intenzifikace zemědělské výroby v podmínkách Šumavy". Na tomto výzkumu spolupracuje s řešiteli 15 vedoucích pracovníků oborového podniku.

Úspěšně obhájené zprávy jednotlivých úkolů jsou bezprostředně zaváděny do praxe. Vědeckopedagogičtí pracovníci fakulty se úspěšně podílí na činnosti komplexně racionalizačních brigád, řeší aktuální problémy podniku a významně pomáhají při zvyšování kvalifikace našich pracovníků.

Za perspektivní považujeme spolupráci s Jihočeským biologickým centrem Československé akademie věd, především v oblasti zúrodnění zemědělského půdního fondu a ekologicky únosné intenzity zemědělské výroby v oblasti Šumavy.

Pro realizaci programu vědeckotechnického rozvoje máme na oborovém ředitelství vytvořeno oddělení, které tvoří 7 vysokoškolsky vzdělaných odborníků s potřebnou praxí, kteří profesně řeší, organizují a koordinují jednotlivé programy. Na jednotlivých odštěpných závodech pak máme pracovníky, kteří řeší úkoly především v oblasti komplexní socialistické racionalizace, vynálezectví a zlepšovatelství. Na uskutečňování programu vědeckotechnického rozvoje rekonstrukcí a modernizací podniku se dále podílejí pracovníci vývojového pracoviště mechanizačního závodu, agroslužeb, agrolaboratoře a nezkušenější pracovníci ostatních útvarů podniků.

Efektivnost tohoto systémového přístupu dokazují výsledky našeho podniku v posledních létech. Pracující našeho oborového podniku splnili všechny rozhodující ukazatele 6. pětiletého plánu. Daří se nám naplňovat úkoly sjezdu KSČ, konkretizované 4. plénem ÚV KSČ z roku 1981, to znamená obnovit a dále zvyšovat dynamiku zemědělské výroby, při nižších materiálových vstupech, zejména pokud jde o spotřebu jadrných krmiv, energií a materiálů všeho druhu.

Zejména zásluhou letošního roku se nám daří naplňovat strategický úkol přednostního růstu rostlinné výroby proti potřebám živočišné výroby. Zatímco zvýšení živočišné produkce za poslední tři roky, při známých úpravách v tržní produkci jatečných prasat a drůbeže činí 6,7 %, tak produkce rostlinné výroby vzrostla o 20,3 %.

Vedle zvýšení objemu a kvality objemné píce naplňujeme plánované úkoly ve výrobě obilovin. Objem úkolů 7. pětiletého plánu plníme za 3 roky za 61,6 %.

Soudružky a soudruzi,

pro příští období máme dostatečné zásoby objemných krmiv. Na jejich dobrou kvalitu lze usuzovat z dosahovaných lepších výsledků ve všech kategorií skotu proti stejnému období minulého roku. Máme vytvořeny podmínky, aby ekonomika našeho podniku se dále dynamicky rozvíjela a abychom byli schopni zvýšené požadavky pro trh potravin dobře zabezpečovat.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./