Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Štafovi za jeho vystoupení. Slovo má soudruh poslanec Milan Šebor, připraví se poslankyně Jana Klasová.  

Poslanec Milan Šebor: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. V rámci přípravy na dnešní jednání jsme ve výboru pro průmysl a stavebnictví provedli kontrolu plnění úkolů ministerstva stavebnictví ČSR při rozvoji hl. m. Prahy. Mohu konstatovat, že od schůze výboru v roce 1980, na které se zabýval otázkami dalšího rozvoje hl. m. Prahy přijal resort ministerstva stavebnictví ČSR v součinnosti s NVP, stranickými a ústředními plánovacími orgány řadu opatření: byla to opatření v dobudování materiálně výrobní základny stavebnictví, ve strukturálních změnách, vzájemné kooperaci podniků, ustavením štábů zmocněnců generálních ředitelů k řešení neodkladných problémů sídlišť, včetně zabezpečení přesunu kapacit z ostatních krajů ČSR.

O tom, jak se tato opatření projevila s odstupem několika let v praxi, především v komplexí bytové výstavbě, jsme si ověřili při poslaneckém průzkumu na stavbě objektu gynekologického pavilonu nemocnice Na Bulovce a sídlišti Horní Měcholupy I. Toto sídliště se 600 byty, ve vzorné kvalitě vybudoval n. p. Inženýrské a průmyslové stavby Praha. Zároveň s byty byla předána občanská a technická vybavenost, jesle, mateřská školka, základní škola, velkoprodejna a další objekty. Okolo jednotlivých budov byly upraveny zelené plochy. Od zástupců dodavatele této stavby jsme se dozvěděli, že toto je již první stavba s komplexní vybaveností. Jako dodavatel případných dalších staveb bytové výstavby, chtějí v této cestě pokračovat, předávat komplexní sídlištní celky. Stejný přístup ke komplexní bytové výstavbě chce uplatňovat celá VHJ Stavebních závodů Praha, jak nás o tom ujistil její generální ředitel ing. Josef Jančárek, CSc.

Soudružky a soudruzi, v nastoupené cestě pražského stavebnictví, budovat a předávat skutečně komplexní sídlištní celky tak, jak jsme to viděli v Horních Měcholupech, musí být nápomocny plánovací i financující orgány. Bez dořešení plánovacích ukazatelů bude komplexní bytová výstavba stále jen něčím, do čeho bude třeba stavbaře stále nutit, protože právě pro problémy, které s sebou přináší, je pro ně dnes výhodnější zajišťovat akce průmyslového nebo dopravního charakteru.

Na sousední stavbě v Petrovicích jsme se přesvědčili, jakou pozornost a úsilí věnují přípravě výstavby 900 bytů, včetně komplexního vybavení ostravští stavbaři. Také oni, jak prohlásil generální ředitel ing. Rudolf Konečný, chtějí odevzdat sídliště komplexně a včas. To považuji jako pražský poslanec za velmi potřebné.

Stačí totiž přejít o kus dále na Jižní město - 80 000 sídliště, několik let obývané, ale stále ještě nedokončené, chybí zde technická vybavenost, co starostí dala místím orgánům základní občanská vybavenost, nejsou upravené plochy a další věci, potřebné ke spokojenému bydlení. Řadu stejných objektů, které stavaři dosud nezabezpečili, nebo z různých příčin zpozdili, najdeme na všech sídlištích, postavených v Praze.

Jednou z mnoha příčin tohoto stavu je ta skutečnost, že Praha dosud nemá konstruktní univerzální systém pro výstavbu objektů občanského vybavení a montovaný skelet, n. p. Konstruktiva pokrývá jen část kapacity. Skelet pod označením D 1, 2 se zavádí do výroby již řadu let a není komplexně zajištěn, zvláště v prvcích obvodového pláště. To ve svém důsledku prodlužuje dobu výstavby.

Není dostatečně řešena variabilnost prvků obytných budov. Bytové objekty se realizují podle neměnných typových podkladů s limitními cenami. Tato skutečnost neumožňuje vyjádřit urbanistické podmínky ani svébytný výraz obytného souboru to vede ke stereotypnosti a uniformitě, které jsou často kritizovány. Měla by být - podle mne - řešena možnost výroby několika druhů lodžiového zábradlí, meziokenních vložek a úprav domovních vstupů. Architekt obytného souboru by měl mít možnost navrhnout několik doplňkových prvků pro průčelí, aby mohl dát obytnému souboru svébytný výraz.

Není uspokojivě vyřešena otázka povrchových úprav průčelí. Hromadně používané nástřikové hmoty mají malou trvanlivost, řádově 6 - 8 let a v důsledku obsahu pryskyřice přitahují nečistoty z ovzduší. Objekty jsou za 3 roky špinavé a jsou tedy esteticky znehodnoceny. Tím jsem trochu odbočil, neboť jsem chtěl poukázat na architektonické problémy, ve vlastním investičním procesu nepodstatné, ale výrazně zlepšující prostředí na sídlištích.

Jinak rozhodující podmínkou v komplexní bytové výstavbě dnes, jak ukázal průzkum, je však včasná a dokonalejší územní a projektová příprava a zejména důsledné zvýšení koordinace výstavby. Odpovědné orgány nesmí v průběhu příprav nebo dokonce při zahájení stavebních prací měnit dodavatele. Na dořešení těchto problémů výstavby v Praze jsme znovu upozornili ministra stavebnictví ČSR i představitele NVP s tím, že se k našim doporučením budeme trvale vracet.

Soudružky a soudruzi, před stavebnictvím, i před celou soustavou naší investiční činnosti stojí nový obtížný úkol, kterým je modernizace bytů a postupná přestavba celých starých městských čtvrtí. Je to úkol, který nemůže být zvládnut postupy a technologiemi, které byly vyvinuty pro potřeby nové výstavby. Je proto nutné urychleně a souborně reagovat na něj tím, že se změní struktura odpovídajícího podílu stavebních kapacit ve sféře materiálně technického vybavení, odbornost pracovníků atd. Dosud se tak nestalo a specializované kapacity pro potřeby technické a občanské vybavenosti, zdravotnictví, opravy panelových domů a pro modernizaci bytového fondu zatím v Praze chybí.

Součástí předpokladů pro žádoucí modernizaci je také dořešení sociálních problémů, úprava plánovacích postupů, ekonomických i účelových norem, ekonomických stimulů, atd. Dosavadní zkušenosti zároveň ukazují, že tento úkol nelze chápat jako modernizaci jednotlivých bytů a domů, ale že bude spojen s rekonstrukcí inženýrských sítí, doplňováním a přestavbou občanského vybavení, vymísťováním nevhodných provozů a zařízení a podobně. Ústřední orgány by měly cílevědomě tuto problematiku řešit a nespokojovat se pouze se sledováním nákladů a ekonomie využití území.

Zajímali jsme se také o oblast rozvoje průmyslové výroby a jeho ekonomické struktury. Zjistili jsme, že např. úkol řešit modernizaci průmyslu v Praze se nepodařilo odvětvovým resortům dosud v žádoucí míře prosadit. Přesto v působnosti ministerstva průmyslu ČSR bylo splněno více než polov na vládou uložených úkolů ve vymísťování určených organizací z Prahy.

Nevyřešený problém zůstává vymísťování organizací administrativního a výzkumného charakteru, jmenovitě Generálního ředitelství papíru a celulózy. Generální ředitelství Dřevařského průmyslu, Státního výzkumného ústavu textilního a další. Řešení tohoto úkolu je údajně blokováno zákazem staveb administrativního charakteru a vysokými investičními náklady, které by si tato realizace vyžádala. To by znamenalo úměrné snížení investičních prostředků pro rozvoj a modernizaci ostatních průmyslových závodů. Ve výboru pro průmysl a stavebnictví se domníváme, že zde resort průmyslu ještě nevyčerpal všechny možnosti k vysídlení.

Jinak s ohledem na dlouhodobý rozvoj a strukturu výrob na území hlavního města lze charakterizovat výrobní základnu resortu ministerstva průmyslu ČSR za stabilizovanou. Pro další období budou mít rozhodující význam kapacity oborů polygrafie, gumárenství, výroby nátěrových hmot a barev. Zachováno zůstane postavení oborů papírenské, dřevozpracující a nábytkářské výroby, výroby kožešnické, pletařské a výroby sportovních potřeb.

Co je však podle mě závažné a co by prospělo rozvoji města je, aby se upustilo od izolovanosti jednotlivých závodů jako nezávislých jednotek na svém okolí a staly se součástí městské struktury v celém komplexu. V řadě našich měst tomu tak je. My se o to v Mitasce také pokoušíme, ale hlavní slovo musí sehrát Národní výbor hlavního města Prahy a my, poslanci všech stupňů, odvětvové články řízení, které musí prohloubit vzájemnou součinnost, jejímž cílem musí být přeměna Prahy ve vzorné socialistické město.

Úplně závěrem bych chtěl říci, že my, poslanci výboru pro průmysl a stavebnictví, se budeme maximálně snažit, abychom přijatá usnesení z dnešní plenární schůze, společně s příslušnými resorty uvedli v budoucnosti do praxe. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Milanu Šeborovi, slovo má poslankyně Jana Klasová, připraví se poslanec Václav Burian.

Poslankyně Jana Klasová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi uvést několik poznatků ze skupinového poslaneckého průzkumu a z jednání výboru pro obchod, služby a dopravu, kterého se zúčastnila i delegace poslanců Sněmovny lidu Federálního shromáždění, z výboru pro průmysl, dopravu a obchod, a kde se projednávala také materiálně technická základna obchodu v hlavním městě Praze.  

Objektivně lze konstatovat, že maloobchodní sít v minulém období vykázala v hlavním městě pozitivní vývoj. Tyto skutečnosti dokumentuje zejména nárůst prodejních ploch v letech 1971 - 1982 ve výši 36 %, přičemž v ČSR činil tento nárůst 30,3 %. V současné době tak v Praze připadá na 1000 obyvatel 274,8 m² prodejní plochy za maloobchod, což je ve srovnání s rokem 1971, kdy tato plocha činila 222,4 m² o 23 % více. Tento trend významně ovlivnila zejména výstavba nových obchodních domů Prior, jako je Kotva, Máj, Dům bytové kultury a celá řada nákupních středisek, jak o tom zde již hovořil ve zprávě vlády její místopředseda s. Šrámek.

Přes uvedený pozitivní vliv však nelze dosaženou úroveň vybavenosti v maloobchodní síti v Praze považovat za optimální. Jak vyplývá z porovnání současného stavu s průměrem ČSR, dosahuje hlavní město pouze 95 % plošného standardu republiky, přičemž intenzita využití kapacit v Praze je o 34,7 % vyšší než v ČSR. V intenzívním centru je vyšší dokonce o 73 %.

Vysoké využití kapacit vyvolané nedostatečnou kapacitou maloobchodní sítě ve vztahu jak k obyvatelům, tak k návštěvníkům Prahy, jednoznačně prokazuje nezbytnost dalšího posílení vybavenosti, zejména formou účelové výstavby resortu ministerstva obchodu ČSR a Národního výboru hlavního města v dalším období.

Nízkou úroveň vybavenosti maloobchodní sítě doprovázejí v celé řadě případů negativní jevy, které nemají nic společného s kulturností prodeje, jako je neochota prodavačů, šizení spotřebitelů, nedodržování prodejní doby apod.

Také situace v rozsahu a struktuře velkoobchodní sítě hlavního města Prahy je velmi nepříznivá. Přes určité zlepšení situace ve skladovacích kapacitách obchodu, které napomohla výstavba plně mechanizovaného skladu v Ruzyni, nadále přetrvává obtížná situace ve skladovém hospodářství, která omezuje používání mechanizace apod. V porovnání údajů za ČSSR, ČSR a SSR má Praha nejnižší ukazatel průměrné velikosti jednoho skladu - 874 m² celkové hrubé skladové plochy, přičemž pouze 48,7 % kapacity celkové hrubé skladové plochy je v objektech kategorie I., II. a III. a 23,9 % kapacity musí být bezpodmínečně do pěti let vyklizeno.

Nepříznivá situace je dále zhoršena dislokací skladových objektů, kdy 160 skladů s kapacitou 104 779 m² celkové hrubé skladové plochy je umístěno mimo Prahu až do vzdálenosti přes 100 km /České Budějovice, Stará Role, Aš, Děčín, Varnsdorf a další/.

Řešení této nepříznivé situace vyžaduje urychlit přípravu a zejména realizaci plánovaného skladového areálu v Praze 10, jehož dílčí kapacita pronajímatelných skladů NVP umožní současně vymístění nežádoucích skladových provozů z centra města.

Pokud jde o oblast restauračního stravování, je třeba vidět, že úroveň musí odpovídat domácímu i zahraničnímu cestovnímu ruchu v Praze. Jde zejména o pestřejší výběr jídel, výrazné zvýšení hygieny, čistoty sociálního zařízení a kulturnosti prostředí, o rozšiřování sítě malých provozoven zásobovaných polotovary z centrálních výroben. K tomu všemu by měla být zaměřována podniková kontrola i kontrola národních výborů.

Soudružky a soudruzi, chtěla bych dále poukázat na další problém, který se týká asi 5 tis. domů, kde stále ještě není přeměněno elektrické napětí na 220 V. Zdlouhavá přeměna elektrického napětí v Praze komplikuje obyvatelům život, neboť nové spotřebiče se již na 120 V napětí nevyrábějí a na ty starší se těžko získávají náhradní díly a servis. Domnívám se, že by Národní výbor hlavního města Prahy spolu s ministerstvem obchodu ČSR a ve spolupráci s příslušnými resorty měly nalézt vhodná řešení do doby, než dojde k úplné realizaci požadované změny elektrického napětí v Praze. Pomohly by i určité výjimky z norem tam, kde by bylo možné využívat stávající elektrické vedení při minimálních úpravách.

Ještě mi dovolte několik slov k zásobování obyvatelstva žádoucími fondy zboží, ať již jde o potraviny nebo o průmyslové výrobky. Můžeme otevřeně říci, že se zásobování zejména v poslední době podstatně zlepšilo. Nechci se zabývat zásobováním potravinářským zbožím, to posoudil výbor pro zemědělství a výživu. Pokud jde o průmyslové zboží, jeho sortiment se postupně rozšiřuje, zavádí se do prodeje zboží mimořádné jakosti. A co je třeba vyzvednout, že se pro příští rok vytvářejí v plánu předpoklady k tomu, aby Praha vzhledem k počtu vlastního obyvatelstva i mimopražských návštěvníků byla zásobena výrobky v dostatečném množství a dobré kvalitě. V našem výboru zaměřujeme pozornost na to, aby vnitřní trh odpovídal skutečným potřebám Prahy jako hlavního města ČSSR i jako velkoměsta. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Janě Klasové, slovo má poslanec Václav Burian.

Poslanec Václav Burian: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, můj poslanecký obvod je daleko od Prahy a mohu vás ubezpečit, že i na samé západní hranici našeho státu lidé chápou důležitost postavení hlavního města socialistického státu. Plně si uvědomují význam Prahy jako střediska politického, kulturního i ekonomického života. Těší se při návštěvách Prahy z jejích historických památek i nové výstavby. Snad stejně jako v Praze jsou hrdi na metro, Palác kultury a netrpělivě očekávají otevření rekonstruovaného Národního divadla. Těší je vše, co dává Praze lesk, a mrzí je to, co je kosmetickou vadou na její tváři. Vždyť je to také jejich hlavní město.

Jsem rád, že jsem se mohl se skupinou poslanců České národní rady - z výboru pro národní výbory a národnosti - zúčastnit průzkumu a blíže poznat radosti i starosti hlavního města. Rád bych z množství problémů upozornil alespoň na některé, které jsme si ověřili v obvodech Prahy 4 a Prahy 2.

Soudružky a soudruzi, jsem toho názoru, že je třeba výrazně omezit extenzívní rozvoj Prahy. Nejen z hlediska ochrany zemědělské půdy, ale i proto, že se zatím jde pohodlněji cestou, která však neřeší problémy vnitřní Prahy, odsouvá je a přidělává mnoho nových starostí.

Přesvědčili jsme se o tom zvláště v Praze 4, jak včleňování ohromných sídlišť na okraji Prahy je podmíněno množství problémů materiální, sociální, sociálně psychologické a především politické povahy. Obyvatelé těchto sídlišť se postupně identifikují s místem svého bydliště, postrádají často i pocit sounáležitosti jak vzájemné, tak s hlavním městem jako celkem. Občané starých částí Prahy berou dosídlence jako "přistěhovalce" a nejednou jsem slyšel výraz, že jsou to ohromné noclehárny Prahy.

Situaci komplikuje nedostatečná občanská vybavenost, zvyšující závislost na přetížené infrastruktuře městského jádra. Existují tu nové problémy dopravní, komplikující spojení s centrem, k němuž mají sídliště většinou vztah satelitních sídel. Komplikujícím faktorem sociální povahy je rovněž nedostatek pracovních příležitostí v blízkosti sídlišť, zejména pro ženy. Přesvědčil jsem se, jak je obtížná i samotná správa těchto ohromných sídlišť. Vždyť jen sídliště Jižní Město má víc obyvatel, než mnohé celé okresy a de facto představuje se svými 75 000, nebo jak tu bylo řečeno v diskusi již 80 000, obyvateli město I. kategorie a jediný obvodní národní výbor spravuje 280 000 obyvatel na rozloze 76 km². Zřejmě ani postaru takové obvody řídit nelze. Vyvstává vážný problém, jak zabezpečit nejužší každodenní styk orgánů národních výborů s občany a jak v těchto obvodech naplňovat základní požadavek, aby se výkon státní správy co nejvíce přiblížil občanům.

Na obvodním národním výboru Praha 4 jsme zjistili, že jim přichází v průměru 750 dopisů denně, a jsou dny, kdy národní výbor navštíví až 1700 občanů. V obvodu má jen v dalších dvou letech přibýt 20 000 nových občanů, ale pro stávající občany, řekl bych rodilé Pražáky, národní výbor obdržel loni jen 10 bytů a letos to má být víc - 40 bytů. To samozřejmě vyvolává i určitou averzi u občanů, kteří se v Praze narodili a čekají roky na řešení své bytové záležitosti vůči těm, kteří do Prahy přesídlili. Na novém sídlišti se např. učí na směny a uvnitř obvodu jsou některé školy nevyužité.

Myslím si, že je třeba přejít od rozmachu Prahy do šíře k zahušťování dosavadní nové výstavby a přejít rozhodně k rekonstrukci staré zástavby v centru města. Jistě, vyžádá si to i změnu struktury stavebních podniků, aby byly vůbec schopny provádět modernizaci, údržbu i rekonstrukce.

Zřejmě bude třeba s rozsáhlými rekonstrukcemi modernizovat, rekonstruovat i mnohé podmiňující investice /tady bylo řečeno: změna napětí, zavádění plynu, vodovodních i kanalizačních sítí atd./, ale zřejmě bude třeba překonat i nemalé potíže, které vyplývají z dosud platných norem. Říkám to proto, že dosavadní stav je varující. V Praze má být, pravda, v této pětiletce 2000 bytů rekonstruováno tak zvanou velkou modernizací a 3000 bytů rekonstruováno malou modernizací. Ale přitom ani tento minimální úkol zdaleka splněn nebude, o čemž svědčí stav v obou obvodech, které jsme navštívili. Samotná Praha 2 by potřebovala modernizovat 10 000 bytů. Zatím za dva a půl roku jich bylo zmodernizováno 1031.

Myslím, že by Praze neubylo na lesku, kdyby ji opustily mnohé instituce, ústavy, které nemají v Praze opodstatnění. Praha by určitě získala mnoho bytů a řídící i výzkumné ústavy by se přiblížily výrobě. Ptal jsem se, jestli se toto v nějakém případě již podařilo. Takový příklad soudruzi uvést nemohli.

Tisíce občanů Prahy si z původních chalup vybudovali nebo nově postavili často luxusně vybavená, celoročně obyvatelná sídla mimo Prahu. Pokud nejsou v produktivním věku, a nemají jiná, např. rodinná pouta k Praze, měli by z Prahy odejít a pochopit situaci těch, co žijí často v nuzných bytových poměrech. Vím, že toto je nejtěžší a zřejmě zde se s pochopením příliš nesetkáme, a vůbec mi nejde - znovu opakuji - o nějaké vysidlování důchodců.

Rozvoj hlavního města bude potřebovat pochopení i pomoc ostatních krajů republiky. Snad nebudu podezříván z nějakého slepého lokálního patriotismu, když řeknu, že vsak bude třeba velmi zodpovědně posuzovat možnosti společnosti a jednotlivých krajů.

Západočeský kraj se stal náborovou oblastí pro Prahu a Severočeský kraj. V nejbližších letech má v produktivním věku opustit kraj výhledově dalších 20 000 občanů. Přitom například okres Tachov má jen 36 lidí na km², Chebsko 88 na km². Trochu nás mrzí, že ti, kteří se narodili v tak obtížně osídlovaném pohraničí, odchází s náborovým příspěvkem do vnitrozemí. A kraj má přece také svůj význam ekonomický, politický a vzhledem k poloze i vojenský. Je zde uhlí i uran, podstatná část československého lázeňství, průmyslu atd. Říkám to proto, že zřejmě bude třeba přehodnotit vývoz stavebních kapacit z tohoto kraje. Jen Pozemní stavby Karlovy V ary mají mimo náš kraj řadu let 65 % stavební kapacity.

To se promítá tvrdě zvláště do bytové situace. Konečně o tom hovoří i celostátní tabulky, které jsme dostali jako poslanci k dispozici.

Vloni dokončené byty:

Stejný stav je i v bytové rozestavěnosti pro tento rok.

Pokračování tohoto trendu by mohlo mít v Západočeském kraji ekonomické i politické důsledky. Tím jsem nechtěl - ještě jednou opakuji - v žádném případě odvést pozornost od projednávané tematiky, ani si jen přihřát polívčičku, ani navodit atmosféru, že Praha nemůže s pomocí západočeského stavebnictví počítat. Šlo mně jen o upozornění a určitou přijatelnou úměrnost.

Při prostudování materiálů, ze zprávy vlády z vlastních poznatků z průzkumu jsem se přesvědčil, že Praha je středem pozornosti Komunistické strany Československa, federální i české vlády, jak to odpovídá úloze hlavního města, jediného více než miliónového města, které ČSSR má. Přeji si společně s vámi i celou veřejností, aby záměry dalšího rozvoje Prahy byly úspěšně realizovány. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Václavu Burianovi. Hovořit bude člen předsednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze soudruh Antonín Kapek.

Člen předsednictva ústředního výboru KSČ a vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze doc. ing. Antonín Kapek, CSc.: Milé poslankyně, vážení poslanci, soudružky a soudruzi! Dovolte, abych poděkoval vedení ČNR, osobně s. Kempnému, za pozvání na dnešní zasedání, abych vám poděkoval za to, že mám možnost promluvit, a předem za trpělivost, že několik minut mi budete věnovat pozornost.

Znám dobře z Federálního shromáždění i z České národní rady, jak se připravujete. Je to dlouhoměsíční práce české vlády, různých expertů, kteří připraví materiál, a stejně tak dlouhá doba průzkumů poslanců, kteří se seznamují s tím materiálem, který je předložen, a mají možnost dělat oponenturu, návrhy a svými připomínkami řešit problém, který je nastolen. V této chvíli se jedná o Prahu.

Promiňte mi, že ne napsaným referátem, ale se znalostí rozvoje hl. m. Prahy, politické atmosféry i z osobního přesvědčení, řeknu k některým otázkám své připomínky.