Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci ing. Vladislavu Novému, slovo má poslankyně MUDr. Eva Hálková.

Poslankyně MUDr. Eva Hálková: Vážené soudružky a soudruzi, problematikou rozvoje zdravotnictví a sociální péče v hl. m. Praze jsme se v této souvislosti zabývali ve zdravotním a sociálním výboru velmi podrobně. Je skutečností, že rozdílné, složitější podmínky kladou v Praze značně vyšší nároky na zdravotní a sociální péči, než je tomu jinde, že jejich rozvoj nutno vidět ve vztahu k celkové problematice rozvoje města.

Nepříznivé životní prostředí při velké hustotě obyvatelstva má záporný vliv na jeho zdravotní stav zvláště u mladé generace, vede k častějšímu výskytu některých chorob, k větší nemocnosti v Praze. Opatření vedoucí ke zlepšení životního prostředí a zmírnění jeho nepříznivého vlivu zaslouží proto podporu - pobyty mládeže v přírodě, školní přesnídávky, rozvoj masové tělesné výchovy aj.  

Velkoměstské podmínky života s větší anonymitou ve vztazích vedou k většímu výskytu sociálně záporných jevů a tedy i problémů, které třeba řešit. Týká se to především péče o rodiny s dětmi. Přes rozvinutou poradenskou službu stoupá rozvodovost, která je značně vyšší v Praze než jinde. Stoupá i počet dětí ohrožených prostředím, zvláště rozvratem manželství, se všemi nepříznivými důsledky, včetně nepříznivého vývoje v delikvenci mladistvých, potřeb náhradní rodinné výchovy, atd.

V Praze je čtvrtina obyvatel poproduktivního věku, zvyšuje se zde potřeba zdravotní a sociální péče, neboť staří občané churaví častěji a déle. Dochází k těsné návaznosti péče zdravotní a sociální. Hledají se nové formy pečovatelské a terénní péče ke zmírnění nedostatku kapacit ústavní sociální péče, které jsou v Praze nižší. Pozornost je věnována také péči o mentálně postižené, o občany společensky nepřizpůsobené a občany se změněnou pracovní schopností.

Pražské zdravotnictví a sociální péče si přesto udržují vysokou úroveň a dále se prohlubují. Některé dosažené kladné výsledky byly uvedeny ve zprávě. Nezávisle na vynikajících úspěších v některých zdravotnických oborech v jiných městech, např. v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni i jinde, je pražské zdravotnictví chápáno jako vrcholové, s centry zdravotní péče celostátního významu, podílející se úspěšně na celospolečenských zdravotnických programech, jako přední ve vědecké výzkumné činnosti a ve vzdělávání a doškolování lékařů.

Pražské zdravotnictví se však potýká se závažnými problémy, které potřebují zásadní řešení. Hlavní z nich a jejich příčina byly uvedeny ve zprávě, jsou dány rozporem mezi potřebami a stavem materiálně technické základny, která nevyhovuje rozsahem, kvalitou, skladbou ani rozmístěním, u některých zařízení je stav havarijní. Je velký počet lůžek na pokojích, nedostatečné je příslušenství, provozní prostory a společné složky vyšetřovací a léčebné. Povětšině je nevyhovující stav technickohospodářských provozů - výroba tepla, elektroinstalace, stravovací provozy, prádelny. Nedostačuje vybavení zdravotnickou a laboratorní technikou. Provoz je v daných podmínkách nejen ztížený, ale i nákladný. NVP přistupuje k improvizacím a mimořádným opatřením, které přinášejí jen dílčí výsledky a ve svém důsledku zdravotní péči ještě prodražují. Převážná část nemocniční péče je odkázána na provozně drahá lůžka nemocnic vyššího typu. V důsledku zpožďování KBV bylo např. od roku 1973 vyhrazeno přes 300 bytů pro obvodní lékaře, přičemž tyto prostory převážně potřebám ani plně nevyhovují. Na území hl. m. Prahy jsou některá zdravotnická zařízení Středočeského kraje. Pražské zdravotnictví poskytuje ve specializovaných oborech zdravotnickou péči i mimopražským pacientům - nejméně 14 % lůžkového fondu. Na rozdíl od jiných krajů nedošlo v Praze za posledních 30 let ke zvýšení lůžkové kapacity. Přitom využití lůžkového fondu je vyšší než průměr v ČSR a je až na hranici kvality poskytované nemocniční péče.

Nedostatek lůžek a potřeba modernizace a zavedení nové zdravotnické techniky jsou citelné zvláště v některých zdravotnických oborech. Některé obory v Praze nejsou nebo jsou zabezpečeny v nedostačujícím rozsahu. Týká se to např. neurochirurgie a kardiochirurgie pro dospělé, ortopedické protetiky, radioterapie, mikrobiologických laboratoří, gerontopsychiatrie, traumatologii např. řeší ortopedie aj. Dále je nutno řešit zdravotní péči o posluchače vysokých škol, závodní i územní ambulantní péči, rehabilitaci v souladu s potřebami. Zvláštností v Praze je skutečnost, že 4/5 lůžkové fondu tvoří nemocnice III. typu. Všechny plní mimo LPP úkoly výchovy a dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků a výzkumu. Nemocnic nižšího typu je velmi málo a OÚNZ disponují jen malým nebo žádným lůžkovým fondem.

Řešení vytvořit specializované a dlouhodobě stabilizované stavební kapacity pro stavbu zdravotnických objektů pokládám za velmi správné. Lze si jen přát, aby byly dostačující a vytvořeny podle možností co nejdříve.

Řešením klíčové otázky péče o obyvatelstvo - poskytování zdravotnických služeb - je realizace přestavby a rozšíření materiálně technické základny pražského zdravotnictví, která ovlivňuje kvalitu i kapacitu těchto služeb. Při výstavbě pražského zdravotnictví bude účelné využít zkušeností mimopražských, kde se např. nemocniční lůžko pořizuje za cca 270 tis. korun. Přitom je třeba uplatňovat moderní projekty, které současně vedou i k maximální ekonomii provozu a minimálním nárokům na pracovníky.

O rozvoji zdravotnických služeb však spolu s výstavbou rozhodují i efektivní způsoby řízení, účelná organizace práce, úroveň práce kádrové a výchovné a další faktory, jak to konečně vyplývá i ze sjezdových závěrů a z projevu generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky s. Husáka na poslední městské konferenci KSČ. O nutnosti věnovat trvalou pozornost těmto otázkám v pražském zdravotnictví svědčí i složitost jeho struktury, nevhodnost skladby a rozložení i menší hospodárnost v poskytování služeb. Řešení systému řízení pražského zdravotnictví tak vyžaduje důkladnou analýzu se vzetím v úvahu jeho ekonomické účinnosti a návaznosti na závěry 6. pléna ÚV KSČ, na předpokládané analýzy územně správního členění hlavního města Prahy a změnu zákona o hlavním městě Praze, jak bylo ve zprávě vlády uvedeno. Řešit nutno i systém řízení určitých činností a míru jejich centralizace, např. technicko-hospodářských, lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízení s ohledem na význam přímého řízení a jednoty ambulantní i lůžkové péče.

Kvalifikace pražských zdravotnických pracovníků je na vysoké úrovni. Uzemní a závodní ústavy národního zdraví však ke zkvalitnění zdravotnických služeb potřebují pomoc v přípravě kvalifikovaných lékařů, zvláště některých odborností.

Při průzkumech, které jsme ve zdravotním a sociálním výboru provedli, jsme se mimo jiné přesvědčili, že zájem řídících orgánů podniků a organizací o zdravotní péči a řešení sociálních otázek svých pracovníků, o vytváření dobrého pracovního prostředí a podmínek pro práci zdravotníků velmi příznivě ovlivňuje úroveň této péče. Je proto třeba s větší rozhodností využívat možností, které v tomto směru dává nový zákon o národních výborech.

Závěrem chci podotknout, že zdravotnictví má přímý vztah k ekonomice a svým zaměřením i praxí ovlivňuje současný i perspektivní stav zdraví a zdatnosti občanů. Může se úspěšně rozvíjet jen v mírových podmínkách. Děkuji za pozornost. /potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Hálkové. Nyní přerušíme naše jednání a budeme pokračovat v 11.30 hodin. Po přestávce vystoupí poslanec František Vrbka.

/Schůze byla přerušena v 11.00 hodin a znovu zahájena v 11. 30 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v rozpravě. Hovořit bude poslanec František Vrbka a připraví se poslankyně MUDr. Marcela Vokrouhlíková.

Poslanec František Vrbka: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, ve svém vystoupení uvedu několik poznatků k rozvoji služeb v Praze, jak jsme je získali při řešení ve výboru pro obchod, služby a dopravu a několik vlastních zkušeností.

Nejsložitější situace je u služeb, k jejichž zajištění jsou třeba kapacity stavební výroby a stavební údržby. V současných podmínkách organizace místního stavebnictví, výrobní družstva ani výrobní podniky bytového hospodářství nekryjí poptávku obyvatel. Situace se zhoršuje zejména vlivem nízkého využití fondu pracovní doby, kde v některých profesích /lakýrníci, pokrývači, zedníci/pracují někdy jen čtyři hodiny denně. Nízká úroveň řízení a kontroly jim to umožňuje. Málokdy se stává, že ze strany OPBH se kontroluje spotřeba materiálu a kvalita práce. To jsou značné rezervy, jejichž využití by pomohlo zabezpečovat stavební údržbu.

Mezi další nejčastěji kritizované služby patří opravy obuvi a kožené galanterie, mandlování prádla, opravy prádla a oděvů, zakázková výroba dámských oděvů, žehlení oděvů, opravy praček ze Strojsmaltu Bratislava v Praze v jeho servisu a další.

Mezi hlavní společné problémy služeb, které jsou předmětem kritických připomínek občanů, patří především dostupnost služeb, zejména z hlediska územního rozmístění sítě provozoven služeb, jejich provozní doba a kapacitní možnosti. Dále je to kulturnost prostředí, jednání a vystupování pracovníků služeb v provozovnách a bytech zákazníků, pohotovost služeb, umožňující občanům uspokojit poptávku ve vybraných službách v krátkých dodacích lhůtách.

Náměstek primátora hlavního města ing. Martin Poliak nás informoval, že v návaznosti na závěry 6. zasedání ÚV KSČ k rozvoji služeb přijaly orgány městského výboru KSČ a NVP v závěru roku 1982 dokument Účinnější řízení a pružnější zabezpečování rozvoje služeb obyvatelstvu v Praze. Mezi hlavní cesty pružnějšího zabezpečování rozvoje služeb v hlavním městě Praze patří např. podstatné zvýšení podílu výrobních družstev na poskytování nedostatkových služeb, jako jsou opravy obuvi, opravy nábytku a čalounických výrobků, opravy prádla, oděvů apod. Dále je to rozšíření kapacity stavebních výrobních družstev a některých obvodních podniků služeb na opravy rodinných domků a drobné údržbářské a řemeslné práce a rozšiřování služeb OPBH pro drobnou údržbu a řemeslnické práce v bytech s přímou úhradou uživatelem bytu.

Rozšiřovány budou provozovny služeb na sídlištích. Občanům bude umožněno zařizovat si služby po pracovní době alespoň v jednom dnu v týdnu, obdobně jako je tomu v obchodě. Půjde o jednotně prodlouženou provozní dobu služeb ve čtvrtek do 19. - 20. hodin, a to bez ohledu na systémy, které se na jejich poskytování podílejí, tedy včetně pojišťoven, spořitelen, Bezpečnosti, autoservisů a dalších.

A co je nejdůležitější - větší pozornost bude věnována výchově učňů, zejména u úzkoprofilových povolání, jako jsou obuvník, krejčí, kuchař, instalatér, klempíř apod.

Soudružky a soudruzi,

konstatovali jsme, že rozpracovaný dokument Účinnější řízení a pružnější zabezpečování rozvoje služeb obyvatelstvu v hlavním městě Praze je z hlediska věcného i časového dobrý a vytváří předpoklady pro zlepšení situace ve službách. Rozhodující však bude jeho účinná realizace, které musí věnovat soustavnou pozornost všechny zainteresované orgány a organizace v působnosti Národního výboru hlavního města Prahy. Také náš výbor pro obchod, služby a dopravu svou kontrolní funkcí tomu přispěje. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Františku Vrbkovi. Slovo má poslankyně Marcela Vokrouhlíková, připraví se poslanec Václav Trejbal.

Poslankyně MUDr. Marcela Vokrouhlíková: Soudružky a soudruzi, stálá pracovní skupina předsednictva České národní rady pro životní prostředí mne pověřila, abych informovala poslance České národní rady o některých zjištěních a závěrech skupiny k projednávané problematice tvorby a ochrany životního prostředí v hlavním městě Praze.

Tento můj úkol není nikterak snadný, protože životní prostředí v našem hlavním městě patří mezi nejméně příznivé ze všech měst v naší republice a v řadě ukazatelů stavu jednotlivých složek životního prostředí jsou dosahovány hraniční hodnoty.

Je proto správné, že se pro Prahu připravuje Generel životního prostředí a že byl vypracován seznam ekologických investičních akcí podmiňujících zlepšení životního prostředí, který počítá v období 7. - 10. pětiletky s dalšími prostředky a že se současně rozvíjí systematická osvětová a výchovná práce k ochraně životního prostředí. Jako dobrý příklad bych chtěla uvést letošní velmi záslužnou akci ONV Praha 6, kde byli u všech občanských výborů ustanoveni poslanci jako garanti péče o životní prostředí. K jejich pomoci začínají pracovat tříčlenné občanské aktivy, jejichž úkolem je zajišťování společenské kontroly čistoty, rozvíjení iniciativy občanů k odstraňování závad a sledování potřebných opatření a realizace v příslušném občanském výboru a volebním obvodu. Chtěla bych podotknout, že se tento druh činnosti dobře osvědčuje v Sovětském svazu, kde nadto zapojují do těchto výboru vybavených určitou kontrolní pravomocí, i zástupce podniku příslušného obvodu.

Soudružky a soudruzi,

rozhodující vliv na kritický stav životního prostředí v Praze mají především čistota nebo lépe nečistý stav ovzduší, vod, nadměrný hluk a celková nečistota města. K tomu mi dovolte několik poznámek.

Především nemůžeme být spokojeni s pražským ovzduším, které zvláště v některých částech města, jako např. v Praze 1, 8 a 9, překračuje obsahem kysličníku siřičitého přípustnou zdravotní normu. Podíl na tom mají nejen městské zdroje znečištění, ale i velké průmyslové a energetické zdroje v okruhu 100 km od Prahy. Navíc pražské ovzduší trpí značnou prašností a zvýšeným obsahem splodin produkovaných motorovými vozidly, zejména v blízkosti hlavních městských dopravních tepen. K tomu bych chtěla dodat, že velký podíl na tomto stavu mají neukáznění řidiči a provozovatelé motorových vozidel, kteří jezdí po Praze s neseřízenými naftovými motory a s dalšími závadami. Porušují tím základní předpisy o provozu motorových vozidel.

Měli bychom si vzít příklad ze Severočeského kraje, kde na základě rozhodnutí ONV v Mostě byl vybudován speciální servis, který opravuje vstřikovací čerpadla a preventivně tak zamezuje narušování ovzduší výfukovými plyny. Kromě toho byla zpřísněna kontrola vjezdu vozidel, která, nemají seřízený výfuk, do okresu.

Mnoho nekázně zaznamenáváme u provozovatelů motorových vozidel i pokud jde o hlučnost. Málo dbají, aby řádně upevňovali své náklady, neudržují svá vozidla v dobrém technickém stavu a často jim chybí větší ohleduplnost při průjezdu ulicemi města. Nechvalně známé svou hlučností jsou i pražské tramvaje a to především v případech, kdy dochází k zanedbávání péče o kolejový svršek. Proto obyvatelé Prahy kladně hodnotí jeho postupné nahrazování méně hlučnými velkoplošnými panely.

Mezi negativními jevy, které nepříznivě ovlivňují životní prostředí v Praze, je i nečistota a nepořádek na ulicích, veřejných prostorách, ale i v budovách, dlouhodobě zanedbávaná místa nejrůznějších stavebních prací, lešení, přechodů, a podobně.

Odstraňování těchto nešvarů je třeba věnovat větší pozornost než dosud, a to jak ze strany národních výborů, průmyslových závodů, stavebních organizací i všech obyvatel Prahy. Více by zde měli zakročovat i členové městské inspekce veřejného pořádku v Praze.

Další starosti způsobuje obyvatelům a návštěvníkům Prahy čistota vodních toků a ploch. Zatímco ještě v roce 1978 bylo jen asi 10 % vodních toků v Praze silně znečištěno, je dnes 57 % v kategorii silně znečištěných a 30 % velmi silně znečištěných vod. Třeba Vltava, která byla kdysi vyhledávaným rekreačním místem pro Pražany, má více než polovinu toku silně a asi 1/4 toku velmi silně znečištěnu. Obdobně i pražské potoky se postupně staly stokami a ohrožují i zdravotní bezpečnost veřejných koupališť.

Je třeba vidět, že zhruba 50 % odpadních vod zůstává v Praze bez přečištění, a proto plánované záměry NVP na řešení tohoto stavu si zasluhují naši plnou podporu.  

Úroveň složek životního prostředí je nedílnou součástí kvality městského prostředí. Přes řadu opatření, která již byla k ochraně a tvorbě životního prostředí v Praze učiněna, zůstávají otázky čistoty města, znečištění ovzduší, vody a vzrůstající hluk stále ještě vážným problémem. Jak jsem také uvedla, lze řadu věcí řešit, aniž by to vyžadovalo značných finančních prostředků. Vyžaduje to však pochopení a společnou snahu věci řešit.

Dovolte mi přitom jen malou osobní poznámku - zdá se mi často, že výzva vlády České socialistické republiky a ústředního výboru Národní fronty ČSR k ochraně životního prostředí, vyhlášená před rokem v březnu, by mohla být daleko větším impulsem, než je tomu ve skutečnosti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni MUDr. Vokrouhlíkové. Slovo m poslanec Václav Trejbal, připraví se poslanec Jiří Cibelius.

Poslanec Václav Trejbal: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, chtěl bych se ve svém vystoupení zabývat právní úpravou postavení a působnosti národních výborů na území našeho hlavního města. Jsou upraveny v zákoně o hlavním městě Praze, který byl přijat Národním shromážděním v roce 1967. O funkčnosti zákona svědčí, že za celých 15 let jej nebylo třeba měnit, odpovídal poslání národních výborů i specifickým úkolům národních výborů v Praze.

Jak víme, zabývaly se nejvyšší stranické orgány v letech 1979 - 1982 dalším rozvojem celé soustavy národních výborů. Podrobně jednalo o těchto otázkách 6. zasedání KSČ, které schválilo řadu významných opatření k dalšímu zdokonalení činnosti národních výborů. Politické zásady, které byly obsaženy v přijatých stranických dokumentech, našly právní vyjádření v nedávných dvou novelách zákona o národních výborech a v celé řadě předpisů, které na ně navázaly.

Základní cíle obou novel směřují v prvé řadě k posílení působnosti a pravomoci národních výborů při zajišťování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje spravovaných území, dále k posílení základního stupně soustavy národních výborů, k prohloubení postavení volených orgánů národních výborů a k přiblížení výkonu státní správy občanům je to v souladu s úlohou národních výborů v etapě výstavby rozvinuté socialistické společnosti, jak to také bylo zdůrazněno na XVI. sjezdu KSČ.

Z tohoto pohledu a se zřetelem na postavení Prahy, jako hlavního města československé federace i ČSR, je také třeba se zabývat právní úpravou o hlavním městě Praze, zda vytváří předpoklady pro ty cíle, které sleduje novelizace zákona o národních výborech.

K tomu mi dovolte několik poznámek. Za komplexní ekonomický a sociální rozvoj Prahy odpovídá Národní výbor hlavního města Prahy. Tato zásada, která respektuje jednotnost městského organismu, předpokládá, aby se na zajišťování rozvoje města podílely všechny národní výbory na území města, tj. i obvodní a místní národní výbory. To platí tím více, neboť na rozvoji města mají zájem všichni Pražané, k nimž nejblíže mají v Praze obvodní i místní národní výbory a mohou proto nejlépe uplatňovat jejich zájmy. Právní úprava by měla proto vyjádřit účelnou dělbu práce mezi jednotlivými stupni národních výborů v Praze, především mezi Národním výborem hlavního města Prahy a obvodními národními výbory. Přitom však je třeba respektovat skutečnost, že Praha je v mnoha směrech zapojena do plnění celospolečenských úkolů a významně přispívá k jejich zabezpečení.

Při stanovení dělby působnosti je si třeba také uvědomit skutečnost, že posílením pravomoci národních výborů nižšího stupně se posiluje též úloha jejich volených orgánů, jak to sleduje novelizace zákona o národních výborech.

Jedním z typických příkladů, který svědčí pro racionální rozdělení působnosti ve prospěch obvodních národních výborů, je zřizování a řízení hospodářských organizací a zařízení, které občanům v obvodě zabezpečují základní služby, zejména placené a v některých případech i veřejně prospěšné služby. Obvodní národní výbory mají pro zajišťování takovýchto služeb lepší podmínky, mohou využívat pro tyto služby například důchodce, občany se změněnou pracovní schopností a ženy v domácnosti. Také řízení je operativnější oproti řízení z centra, hospodárnější a administrativně méně náročné.

Dalším problémem, který vyvstává, je uplatňování ustanovení novelizovaného zákona o národních výborech o sdružování prostředků a činností, a to v podmínkách národních výborů v Praze. V zásadách, které upravují sdružování prostředků a činností, jak je přijaly na podkladě zákonného zmocnění federální vláda i vláda ČSR, se přitom odkazuje na zákon o hlavním městě Praze. Ten však uvedenou otázku výslovně neřeší.

Jak jsem již uvedl, kladou obě novely zákona o národních výborech důraz na přibližování státní správy občanům. Nad tím je třeba se zamyslet i v Praze, zejména proto, že počty obyvatel jednotlivých pražských obvodů se rozšiřují, zvláště tam, kde jsou velká sídliště. Zákon o hlavním městě Praze sice dovoluje provádět přesuny ve výkonu státní správy mezi jednotlivými stupni národních výborů, avšak vždy v dohodě zúčastněných národních výborů. Bylo by účelné posoudit, zda by působnost Národního výboru hlavního města Prahy i obvodních národních výborů při výkonu státní správy neměla být vyjádřena přímo v zákoně.

Pozornost zasluhuje i právní úprava vztahů Národního výboru hlavního města Prahy k ústředním orgánům státní správy, zda plně odpovídá potřebám Prahy jako hlavního města československé federace.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, uvedl jsem jen některé příklady, které dokumentují potřebu hlubší analýzy právních problémů spjatých s významnými úkoly národních výborů v Praze. Teprve po této důkladné analýze bude možno posoudit rozsah novelizace zákona o hlavním městě Praze. Tomuto úkolu by měl věnovat pozornost v dalším období Národní výbor hlavního města Prahy spolu s obvodními a místními národními výbory v Praze.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Trejbalovi. Slovo má poslanec Jiří Cibelius, připraví se poslanec Jiří Hrdlička.

Poslanec Jiří Cibelius: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, i když se v tezích vlády ČSR o rozvoji hlavního města Prahy o zemědělství a tím i o Státním statku Praha nehovoří, mám za to, že je účelné na jeho existenci a problémy upozornit.

Vzhledem k tomu, že se v Praze uskutečňuje zemědělská výroba ve speciálních podmínkách a její realizaci, včetně koncepce Státního statku Praha jsme ve výboru několikrát projednávali, bylo oceněno, že se zvyšuje intenzita zemědělské výroby, zejména pak výroba mléka, masa a drůbeže.

Přitom statek plní některé specifické úkoly. Jde především o využívání zemědělské půdy na území hl. města Prahy. V současné době se provádí prověrka zemědělské půdy a ploch, které byly vyčleněny pro investiční činnost, ale nejsou dosud využity bud proto, že nebyla investice schválena nebo proto, že se změnil plán zástavby. Domnívám se, že je účelné tyto plochy najít a zrevidovat. Ale měli bychom doporučit jejich trvalé nebo alespoň dočasné využití. Zejména dočasnému využití se některé úseky Útvaru hl. architekta bránily. Přitom pozornost kulturní krajině, dostatku zeleně, ale i využití půdy pro zemědělské účely, ať již velkovýrobně, nebo formou drobných pěstitelů není v Praze dostatečná. Možná, že by se měla rozvinout více nová forma péče občanů, občanských výborů o plochy zeleně, kde jde příkladem osmý pražský obvod, a přemýšlet i o dalších formách využití půdy, zvláště pak toto zabezpečovat materiálně a technicky.

Soudružky a soudruzi, Státní statek Praha se podílí na zásobování obyvatel hlavního města polní a rychlenou zeleninou. Při našem jarním průzkumu v zelinářských provozech jsme nabyli přesvědčení, že cílové řešení koncepce Státního statku Praha, aby 90 % obyvatel Prahy bylo zásobenou rychlenou zeleninou a 40 % zeleninou polní, je zcela reálné.

Vedle zemědělské činnosti plní statek i další, v podstatě účelové funkce pro hlavní město. Provádí sběr a zpracování kuchyňských krmných odpadů asi ze 650 sběrných míst veřejného stravování, nemocnic, škol apod. Z těchto odpadů vyrábí ročně 310 tisíc q krmné pasty, která je významným přínosem pro krmnou bilanci statku a okolních zemědělských podniků. Dosavadní zpracovna v Praze-Hostivaři však musí být zrušena postupující bytovou zástavbou.

Řediteli statku bylo uloženo zajistit zpracování projektové dokumentace na výstavbu nové zpracovny v Praze-Stěrboholích. Stavební limit a finanční prostředky ve výši 60 mil. Kčs jsou zajištěny. Výstavba má být zahájena v roce 1985. Zatím však přes veškerá jednání a pomoc nadřízených orgánů není zajištěn generální dodavatel.

Domnívám se, že těmto otázkám a také spolupráci statku se Sady, lesy, zahradnictví hl. města Prahy by se mělo věnovat více pozornosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, nyní mi dovolte několik slov k rozvoji potravinářského průmyslu v Praze. Uspokojivá úroveň zásobování je do značné míry závislá na činnosti potravinářského průmyslu, jeho dodávkách, vybavenosti a přizpůsobivosti potřebám trhu.

Péče a pozornost věnovaná v minulých letech výstavbě, modernizaci a rekonstrukci potravinářských závodů v Praze, se pozitivně projevila v míře uspokojování neustále rostoucího prodeje potravinářského zboží. Toto ocenila i městská konference KSČ v Praze.

Výstavbou masokombinátů Praha-jih-Písnice, Praha-sever-Čakovice a mlékárny v Praze-Kyjích se podařilo podstatně zlepšit zásobování masem a mléčnými výrobky. Rekonstrukcemi a modernizací řady dalších závodů bylo dosaženo zvýšení jejich kapacity.

Kapacity pražských potravinářských závodů však nejsou a ani v budoucnosti nebudou schopny zabezpečit všechny potřeby zásobování Prahy. V tom směru je potřeba pokládat za správné, že v Praze se soustřeďuje především výroba těch druhů potravinářských produktů, které jsou dodávány z výroby přímo do maloobchodní sítě, a výroba takových druhů, které se dají skladovat, je zabezpečována ve výrobních kapacitách na území Středočeského kraje, případně dodávkami z ostatních krajů. Pro toto řešení je však nezbytné zabývat se postavením distribučních skladů pro Prahu.

Integrace potravinářské výroby však přináší nové problémy. Ty se projevují zejména v tom, že zrušením menších výroben zaniká výroba různých specialit a také tradičních výrobků, které při velkoobchodních jednotkách nelze zajistit. V obchodě se pak i přes prováděnou inovaci setkáváme s kritikou na omezování sortimentu zboží.

Tolik o celkovém stavu a nyní některé problémy.  

Stále přetrvává neuspokojivé zásobování Prahy čerstvým ovocem a zeleninou. Příčinou je nedostatečný rozsah přímých dodávek od pěstitele ke spotřebiteli. V současném stavu je možno realizovat přímé dodávky např. do Pražské tržnice až po splnění plánu nákupu.

V masném průmyslu nejsou problémy v kapacitách. Je však třeba působit na rozšíření sortimentu a zlepšení kvality. Samostatným problémem jsou dodávky a zejména prodej balíčkovaného masa. Dá se říci, že špatným vybavením obchodní sítě pro prodej masa v baleném stavu i častým nezájmem o jeho ošetření a vystavení, na zením do regálů se balené maso přebíráním znehodnocuje. Potrhané obaly v tomto způsobu nabídky k propagaci jeho vyššího prodeje nepřispívá.

Málo pozornosti se věnuje průmyslové výrobě hotových jídel a polotovarů. Přitom jde o takový způsob výroby, který z hlediska budoucích potřeb vyvařujících závodů, ať restaurací nebo závodních jídelen apod., bude stále více vystupovat do popředí. Zatím není z hlediska koncepčního záměru možná pro větší naléhavost jiných výrob - významu této výroby věnována taková pozornost, jakou by si zasluhovala.

Snad nejvážnější je situace ve výrobě pekárenských výrobků. Ani po dostavbě holešovické pekárny se nezbavíme tzv. předpeků, přitom kapacity na výrobu chleba jsou využívány na 106 % a pečiva dokonce na 180 %. Není se proto co divit častým stížnostem na nedostatečnou kvalitu a čerstvost pekárenských výrobků a občas i na poruchy v zásobování, zaviněné havarijním stavem některých provozoven.

Soudružky a soudruzi,

potravinářský průmysl v Praze, to nejsou jen ty obory, o kterých jsem tu doposud hovořil; jsou to také drůbežáři, tukový průmysl, pivovary, cukrovary, konzervárny a lihovary, mrazírny, čokoládovny a další. Ti všichni přispívají k zásobování hlavního města potravinami a potravinářskými výrobky. Ti všichni mají zásluhu na tom, že se zásobování Prahy konsolidovalo na celkem uspokojivé úrovni.

Koncepčně je celkem jasno, jakými cestami řešit další rozvoj potravinářské výroby v Praze i jak zabezpečit dodávky z jiných krajů, protože Praha vždy byla a i nadále bude na nich závislá. A k tomuto bychom měli být nápomocni všichni, kterým záleží na tom, aby naše hlavní město Praha bylo odrazem nového, socialistického velkoměsta, aby ukázala všem jejím návštěvníkům, zejména zahraničním, bohatost našeho života, aby se Praha stala zrcadlem celé naší České i Československé socialistické republiky. /Potlesk./