Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji místopředsedovi vlády soudruhu Šrámkovi za jeho výklad. Nyní dávám slovo společné zpravodajce místopředsedkyni České národní rady Marii Jarošové
Společná zpravodajka místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, vyslechli jsme zprávu vlády České socialistické republiky o rozvoji hlavního města Prahy. K jejímu projednání přistupujeme s vědomím, že Praze jako hlavnímu městu Československé socialistické republiky je věnována trvalá péče naší komunistické strany, federální, české i slovenské vlády. Rozvoj Prahy je věcí celé československé federace, je to jeden z důležitých článků výstavby rozvinuté socialistické společnosti v ČSSR.
Také Česká národní rada věnuje rozvoji našeho hlavního města, podmínkám života jeho obyvatel i spokojenosti jeho návštěvníků trvalou pozornost. Prací našeho zákonodárného sboru přispíváme k tomu, aby byly důsledně plněny direktivy sjezdů Komunistické strany Československa k rozvoji hlavního města, aby byla důsledně realizována všechna vládní opatření a respektována doporučení České národní rady. Rozvoj Prahy je neustále předmětem zájmu, politickoorganizátorské a politickovýchovné práce všech orgánů a poslanců České národní rady.
Naše dělnická třída a pracující inteligence vytvořila od roku 1970 v Praze takové dílo, jaké nemá v novodobé historii našeho hlavního města obdoby. V posledních deseti letech zde bylo postaveno 97 000 bytů, to je zhruba polovina všech po roce 1945 nově postavených bytů. Výstavbou metra nastal kvalitativní zvrat v městské hromadné dopravě. Pokročila výstavba základního komunikačního systému. Byly vytvořeny potřebné podmínky pro zásobování Prahy pitnou vodou, vybudována páteřní kanalizace z jihu na sever. Výstavba závodů masného průmyslu, moderní mlékárny a dalších potravinářských závodů přispěla k pružnějšímu zásobování Prahy. Došlo k pozitivním změnám v obchodní síti, byly postaveny některé budovy celostátního významu, jako je Palác kultury, moderní hotely, budovy podniků zahraničního obchodu. Dokončuje se rekonstrukce Národního divadla. K nenahraditelným pokladům minulosti přistupuje krok za krokem dílo důstojné socialistické přítomnosti na které jsme právem hrdi.
Stojí to obrovské prostředky. Ale jsme jednotni v názoru, že je musíme vynakládat, aby Praha mohla plnit své poslání jako politické centrum našeho socialistického státu, jako důležitý článek politického života a národního hospodářství, jako významné středisko vědy, výzkumu, vysokého školství a kultury, jako jedinečný památník našich dějin a dokument společné tvůrčí činnosti našich národů.
Přes veliké a nesporné úspěchy přetrvává v rozvoji našeho hlavního města řada problémů. Praha v řadě kritérií dosud je pod průměrem České a Československé socialistické republiky. Některé problémy vznikají především jako důsledek minulého extenzívního rozvoje, a dosud nepříznivě ovlivňují život obyvatel Prahy.
Přivítali jsme proto slova generálního tajemníka naší strany soudruha Gustáva Husáka o úkolech dalšího rozvoje našeho hlavního města, která v úzké vazbě na současné úkoly celé naši společnosti po XVI. sjezdu strany pronesl na nedávné městské konferenci pražských komunistů: "Chceme, aby naše hlavní město bylo skutečně moderním socialistickým velkoměstem, dobrou vizitkou socialistického Československa. Na to stát vynakládá značné prostředky, k tomu se přijímají konkrétní opatření stranických a státních orgánů. Je však samozřejmé, že všechny problémy není možné vyřešit naráz." Jako poslanci České národní rady budeme pracovat pro to, aby náročné úkoly rozvoje hlavního města Prahy byly splněny co nejlépe.
Soudružky a soudruzi, Česká národní rada se na dnešní jednání odpovědně připravovala. Všechny výbory zhodnotily znovu mnohaleté poznatky a zkušenosti. Byla prostudována řada nových podkladů, provedeny průzkumy a konzultace na mnoha místech hlavního města. Byly využity osobní zkušenosti poslanců. To všechno s cílem napomoci především k řešení úkolů na těch úsecích, které jsou důležité pro další rozvoj města a spokojenost jeho obyvatel.
Dovolte mi, abych se v souhrnné zpravodajské zprávě, vycházející ze závěrů jednání výborů České národní rady, soustředila právě na ty úkoly, které považujeme za rozhodující.
Přes úspěchy pražských průmyslových závodů, o kterých hovořil místopředseda vlády České socialistické republiky soudruh ing. Šrámek, máme za to, že podíl Prahy na tvorbě materiálních hodnot celé federace s přihlédnutím k tradicím, úrovni a schopnostem dělnické třídy, technické inteligence a řídících pracovníků v Praze by mohl být vyšší. Domníváme se, že právě zde, v Praze, by měly být na základě výzvy městského výboru KSČ o sepětí vědy s výrobou lépe využity možnosti vědy a techniky zapojením bohaté vědeckovýzkumné a vysokoškolské základny.
Nemělo by nic stát v cestě výrazným technologickým a výrobkovým inovacím, urychlení uplatňování výsledků vědeckotechnického rozvoje v praxi. Je třeba podstatně zvýšit tvorbu národního důchodu bez nároků na vyšší zdroje surovin, materiálů, energie a pracovních sil, zejména v odvětví strojírenství, elektrotechniky a elektroniky. Takový přístup plně odpovídá závěrům 8. zasedání ústředního výboru naší strany.
Znamená to soustřeďovat ve všech organizacích prostředky na důsledné a komplexní zabezpečení těchto hlavních cílů, místo jejich rozptylování na méně důležité problémy. Z těchto hledisek je třeba přistupovat ke změnám struktury výroby, k modernizaci a využití existujících základních výrobních prostředků, aby současně byly řešeny i takové naléhavé úkoly, jako je zlepšování životního prostředí.
Tak, jak považujeme za naprosto oprávněné, aby na výstavbě a zlepšování podmínek života v hlavním městě se podílela celá společnost, tak ovšem i Praha má své povinnosti vůči celé zemi. V hlavním městě se soustřeďuje rozsáhlá tvůrčí činnost a činorodá práce. Proto je možné požadovat, aby pražské ústavy a podniky i kulturní zařízení považovaly za čest přednostně řešit nejsložitější úkoly, aby byly průkopníky v zajišťování klíčových otázek rozvoje naší společnosti, iniciativněji a důsledněji probojovávaly cestu socialistickému společenskému pokroku.
Praha představuje mimořádné soustředění vědeckovýzkumné základny, tvůrčích sil vědy, inženýrství, výroby, zdravotnictví, školství, kultury a mnoha dalších. Právě ze spojení těchto koncentrovaných sil by měla vycházet pokroková, smělá řešení, jež by bylo možno využít ve prospěch celého státu.
Cesta důslednějšího uplatňování vědeckotechnického pokroku byla díky iniciativě městského výboru strany v Praze již nastoupena. Víme, že to není jednoduchý úkol. Vyžaduje koncentrované úsilí podle jasné a důsledně uskutečňované koncepce. S uspokojením jsme přijali informaci, že na řešení výrobně technické základny v Praze pracuje Česká plánovací komise ve spolupráci s orgány Národního výboru hlavního města Prahy a dalšími orgány a že se jím bude i nadále zabývat vláda České socialistické republiky v součinnosti s příslušnými federálními institucemi.
Poznatky z našich průzkumů ukazují, že je velmi potřebné pravit vztahy federálních i českých centrálních orgánů při řešení klíčových otázek Prahy. Všechna opatření, zejména dlouhodobá, je nezbytné včas projednávat s NVP. Je také třeba lépe plnit povinnosti při řešení i životních podmínek obyvatel Prahy, které vyplývají z příslušných zákonů. Výbory České národní rady budou věnovat zvýšenou pozornost vytváření dobrých vzájemných vztahů.
V této souvislosti mi dovolte ještě jednu poznámku. Nemůžeme být spokojeni s podmínkami pro přípravu nové generace, zejména pro výchovu mladé dělnické třídy. Tato příprava není na úrovni dnešních ani budoucích požadavků. Není také v souladu se záměry československé výchovně vzdělávací soustavy. Jedno nové moderní odborné učiliště, které se nyní buduje, je skutečně málo. Jde o pochopení těchto potřeb zejména ve federálních ministerstvech, která ve svém vlastním zájmu, v zájmu rozvoje oborů, které řídí, by měla udělat v nejkratší době podstatně víc.
Praha je velkým staveništěm. Investiční výstavbou se denně realizují miliónové hodnoty. To s sebou nese velké starosti a vysoké nároky na organizaci a řízení. Tím více musíme očekávat, že odpovědní pracovníci dokáží udržet a efektivně využít všechny kapacity a zvládnout velký objem investic. Ze se bude v Praze stavět vzorně, technologicky progresívně, s estetickou náročností a také - a to je třeba zvlášť zdůraznit - levně, s šetrným vztahem k prostředkům, které se na rozvoj města vynakládají.
Znepokojuje nás, že život v Praze ztrácí z řady důvodů svou přitažlivost. Je nutné promyslet a realizovat celý systém opatření, který by to změnil, zejména bude třeba vytvářet všestranné podmínky pro mladou generaci v Praze.
Domnívám se, že pro spokojenost všech občanů Prahy je možné a nutné udělat víc. Nejsou to žádné přemrštěné požadavky. Naopak, jde o základní, oprávněné potřeby lidí. Patří k nim bydlení a důsledná bytová politika, doprava do zaměstnání, zdravotní péče, zásobování a služby, upravené prostředí, čistota a zelen. Budou o tom jistě hovořit další poslanci na základě podrobných poznatků všech výborů České národní rady. Chtěla bych však jen připomenout, že se nám ještě nepodařilo podstatněji pokročit v komplexní bytové výstavbě včetně její přípravy i v pružnosti řešení problémů bydlení. Daleko lépe je třeba hospodařit s existujícím bytovým fondem. Občané velmi často kritizují, že se nepružně a pomalu přistupuje k obsazování bytů, které se uvolňují z nejrůznějších důvodů. Často dochází k porušovaní bytového zákona a k dalším nešvarům.
Také o modernizaci a rekonstrukci staršího bytového fondu se hodně hovoří, ale žádnou ucelenou, jasnou koncepci včetně zajištění realizace dosud neznámé. Nejsou vyřešeny základní podmínky pro racionální provádění modernizace bytového fondu. Přitom je to vážný úkol zvláště proto, že jedním z kategorických požadavků je úzkostlivé hospodaření se zemědělskou půdou a tedy nutnost omezit její zábory na minimum plně využít intravilánu města, toho, co nám zůstalo zachováno po předchozích generacích a využít účelně i nenahraditelného historického jádra města.
Domnívám se, že řadu věcí lze zlepšit bez neúnosných investic. Mám tu na mysli například naprosto nezbytné zdokonalení chodu povrchové městské hromadné dopravy, zdokonalení služeb, čistotu města, péči o zelen, zlepšení organizace zdravotnických služeb, péči o staré občany i další úkoly.
Vážný problém, jímž je třeba se odpovědně zabývat, je zhoršené životní prostředí našeho hlavního města. Na mnoha místech přesáhlo únosnou hranici a zařazuje Prahu na spodní příčku žebříčku v životním prostředí. Řešení není snadné, nemůže být okamžité a také nebude levné. Bude však tím hospodárnější, čím více se v této práci uplatní systémový přístup, cílevědomost a úsilí dosáhnout s danými prostředky co nejvyšších efektů. Právě v této oblasti je třeba začít ověřovat i nové formy, jakými je sdružování prostředků a organizaci. Co však je nutné udělat okamžitě a s větší náročností, je zvýšení kázně a odpovědnosti při provozování nejen velkých zdrojů znečišťování, ale i těch menších, které také ztrpčují život občanům Prahy. Lépe je třeba také rozvíjet iniciativu občanů v této oblasti.
Soudružky a soudruzi,
naše společnost vynakládá na rozvoj hlavního města Prahy veliké prostředky O to vyšší je, jak to zdůrazňuje i zpráva vlády České socialistické republiky, odpovědnost za vskutku efektivní využití těchto celospolečenských prostředků tak, aby co nejlépe napomáhaly konečnému cíli - vytvořit z Prahy vzorné socialistické město. Rozhodující úlohu v tom musí sehrát Národní výbor hlavního města Prahy, obvodní a místní národní výbory a více než tisíc občanských výborů na území hlavního města.
Plně souhlasíme s tím, že Praha musí být jednotným organismem a její rozvoj zajišťován komplexně v rámci dlouhodobé koncepce přes hranici roku 2000. Jsme přesvědčeni, že Národní výbor hlavního města Prahy k tomu je vybaven odpovídajícími institucemi s dostatečným počtem lidí, jako je Útvar hlavního architekta, projektové organizace, generální ředitelství Výstavby hlavního města Prahy, Dopravní podnik a další instituce, které musí být schopny tento úkol zvládnout. Jsme však toho názoru, že na těchto úsecích nejsou zdaleka vyčerpány všechny možnosti a že efektivnost činnosti těchto institucí by měla být podstatně vyšší než dosud. Přesvědčili jsme se o tom na mnoha místech a mohla bych to doložit řadou zcela konkrétních příkladu. Budou o nich jistě hovořit někteří poslanci.
Nejsme také zcela přesvědčeni o tom, že nebylo možné při praktické realizaci péče o život v hlavním městě podstatně víc než dosud přiblížit řízení hospodářství národních výborů v Praze obvodům a místům, že by nebylo možné volit vhodnější poměr centralizace a decentralizace na některých úsecích. Domníváme se rovněž, že vytváření podmínek pro život lidí na velkých sídlištích vyžaduje jiný, mnohem odvážnější a tvůrčí přístup než dosud.
Vážné zamyšlení vyžadují také formy a metody dosud používané ve vztahu obvodních národních výborů k občanským výborům a občanských výborů k občanům. V Praze jsou jiné podmínky než v menších městech a obcích. Nejde tu o uzavřené celky, kde se prakticky všichni znají, kde je možné na občany působit bezprostředně ji a účinněji a kdeto, co si občané společnou prací vybudují, také daleko více pociťují. Tím spíše je třeba hledat nové formy práce, aby vzdálenost občana od těch, kteří za věci odpovídají a kteří je mají řešit, byla podstatně menší než dosud.
To všechno nelze samozřejmě dělat podle hotového receptu, věci řešit naraz, plošně a bez vymezení určitých priorit. Ale tím spíš je nutné nebát se experimentovat, přicházet s novými náměty na řešení věcí a přiblížení státní správy občanům. Máme příklady z naší země i ze zahraničí, že při důsledném, skutečně systémovém přístupu a kontrole lze krok za krokem řešit i velmi obtížné problémy, například blokovou modernizaci starého bytového fondu.
Jsme hluboce přesvědčeni, že tyto problémy vyžadují důkladnou analýzu z pozic závěrů 6. zasedání ústředního výboru strany. Její urychlené předložení a projednání jistě přispěje k realizaci takových opatření, která pomohou ke zlepšení práce ve všech oblastech života města.
Soudružky a soudruzi,
Česká národní rada je si plně vědoma, že pro rozvoj města je nutné zabezpečit v 7., 8. a 9. pětiletce rozhodující akce celoměstského významu, jak jsou jmenovitě uvedeny v usnesení městské konference Komunistické strany Československa. Bez jejich realizace by se život hlavního města Prahy natolik zkomplikoval, že jejich řešení v daleké budoucnosti by nás stálo násobek prostředků než dnes. Přivítali jsme, že o některých z nich, například o pokračování výstavby tras metra a o Strahovském tunelu již bylo rozhodnuto a že o dalších se bude jednat.
Česká národní rada, její předsednictvo, všechny výbory i poslanci jsou připraveni podporovat rozhodné záměry, podílet se všemi silami na jejich realizaci v zájmu rozvoje hlavního města naší země, v zájmu rozvoje celé Československé socialistické republiky. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce i Jarošové za zpravodajskou zprávu.
Soudružky a soudruzi, k projednávané zprávě vlády přijme Česká národní rada usnesení. Doporučuji, aby pro jeho přípravu byla zvolena návrhová komise v tomto složení: místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová - předsedkyně komise, a členové komise poslanci: MUDr. Eva Hálková, František Vrbka, Jiří Hrdlička, Josef Lacek.
Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky nebo doplňky? Nejsou.
Můžeme tedy o návrhu hlasovat. Přítomno v sále je 180 poslanců, takže jsme schopni se usnášet.
Kdo souhlasí s tím, aby navržení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikoli.
Děkuji. Tím je návrhová komise zvolena a prosím její členy, aby se o přestávce sešli k poradě v místnosti č. 30 v I. poschodí.
Zahajuji rozpravu k projednávané zprávě vlády o rozvoji hlavního města Prahy.
Do rozpravy se zatím přihlásili poslanci: ing. Vladislav Nový MUDr. Eva Hálková, František Vrbka, MUDr. Marcela Vokrouhlíková, Václav Trejbal, Jiří Cibelius, Jiří Hrdlička, Bohumil Ladislav, Josef Lacek, Milan Šebor, Jana Klasová, Václav Burian.
V rozpravě pravděpodobně vystoupí i člen předsednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze doc. ing. Antonín Kapek, CSc., a primátor hlavního města Prahy ing. František Štafa.
Dávám slovo prvému přihlášenému řečníkovi poslanci ing. Vladislavu Novému.
Poslanec ing. Vladislav Nový: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Problematika, kterou dnes na základě zprávy vlády ČSR projednává Česká národní rada, zajímá bezesporu nejen obyvatele Prahy, ale jistě i každého poctivého občana naší republiky.
Domnívám se, že v předchozím vystoupení místopředsedy vlády ČSR s. Šrámka i ve zpravodajské zprávě místopředsedkyně ČNR s. Jarošové bylo uvedeno dost konkrétních příkladů toho, jak naše společnost pod vedením KSČ pečuje o rozvoj hlavního města. Jsou vynakládány značné prostředky, přijímají se konkrétní opatření stranických a ostatních orgánů, aby rozvoj Prahy a zlepšování života jejích občanů byly zabezpečeny. Na zajištění tohoto rozvoje se přitom podílejí organizace a instituce z celé republiky.
Sám mohu k dokreslení této skutečnosti uvést některé údaje o tom, jak se např. na rozvoji Prahy konkrétně podílí VHJ Čs. uranový průmysl, ve kterém pracuji.
Náš koncernový podnik, specializovaný na výstavbové práce, jenž vznikl na základě kolektivu, který vybudoval pro přívod pitné vody - 52 km dlouhý tunel ze Želivky do Prahy, za dobu svého zhruba desetiletého působení na území Prahy provedl práce v hodnotě 2,8 mld Kčs, z toho pro investory řízené národním výborem 1,6 mld Kčs, pro investory resortu paliv a energetiky 0,8 mld Kčs a pro ostatní investory 0,4 mld Kčs.
Pod těmito čísly jsou skryty dokončené podzemní inženýrské stavby, jako je kmenová stoka "K" v hodnotě cca 770 mil. Kčs nadsídlištní splaškový sběrač pro Jihozápadní město - 1. stavba za 235 mil. Kčs a řada dalších. V současné době jsou rozpracovány další stavby a jiné jsou připravovány k zahájení v příštích letech.
Podstatnou měrou přispěl Čs. uranový průmysl např. k výstavbě kolektorů Praze Vybudoval dosud přes 10 km kabelových tunelů pro rozvod 110 a 220 kV napětí. V současné době je dokončován tunel pro kabelový rozvod 110 kV z Malešic na Pražačku nákladem přes 230 mil. Kčs apod.
Jenom na těchto číslech, i když představují pouze nevelkou část z celkových potřeb, je již možné dokumentovat, jak náročné je zabezpečovat komplexní rozvoj hl. m. Prahy. K jeho zajištění byla v minulých letech přijata rada koncepčních dokumentů jako jeden z důsledků realizace závažných usnesení XIV. sjezdu KSČ, který rozvoji hlavního města věnoval mimořádnou pozornost. Koncepce dlouhodobého rozvoje, obsažená v těchto dokumentech, byla v souladu se závěry XVI. sjezdu strany promítnuta do 6. pětiletky.
Mezi přijatými dokumenty, jejichž hlavním cílem bylo zajištění souladu politických, ekonomických a sociálních potřeb Prahy se zdroji společnosti pro harmonický rozvoj hl. m. Prahy, byla i opatření k formování jeho ekonomické struktury. Ve výboru ČNR pro plán a rozpočet jsme v rámci přípravy na dnešní schůzi mimo jiné konstatovali, že pravě v realizaci těchto opatření jsou největší rezervy.
Cílem přijatých koncepčních dokumentů bylo docílit především toho, aby se Praha rozvíjela ve všech základních funkcích v žádoucích proporcích. Byly proto specifikovány generely funkčních systémů bydlení, výroby, občanského vybavení, technického vybavení, dopravy, rekreace a stavebnictví, ve kterých se vycházelo z úkolů investičního rozvoje, z úkolů resortů, vědy, výzkumu i oblasti řízení, z posouzení vývoje obyvatelstva i předpokladů ve vývoji zaměstnanosti v procesu intenzifikace dalšího růstu města. Náročné podmínky, ve kterých se nachází od počátku 7. pětiletky naše ekonomika, si jistě vyžádaly a stále vyžadují pružné přizpůsobování a v mnoha směrech aktualizaci dlouhodobých dokumentů.
Domnívám se, že by bylo také prospěšné prověřit některé již připravené projekty, a to proto, ze bychom snad neměli dělat to, co se nikde ve světě nedělá, abychom například stavěli most přes řeku ne kolmo, ale šikmo.
Tyto dokumenty však vyžadují i aktivní spolupráci a podíl všech zainteresovaných orgánů, institucí a resortů. Prahu, jako hlavní město celé federace, musí jako společenskou prioritu chápat všechny orgány a organizace a také tak prakticky jednat. Svou v mnoha směrech rozhodující úlohu zde musí sehrát samozřejmě Národní výbor hl. m. Prahy. To se ale neobejde bez široké spolupráce s resorty řízenými jak českou, tak federální vládou. Bez toho nelze zajišťovat další rozvoj města. Je to možné dokladovat, jak to také vyplynulo z našich poznatků ve výboru např. na rozvoji průmyslové výroby.
Celá koncepce rozvoje Prahy byla a musí být i nadále postavena na plném využití ekonomického potenciálu při diferencovaném přístupu k jednotlivým odvětvím a při preferování rozvoje vybraných oborů, jak o tom již ostatně bylo hovořeno. Dosavadní tendence naznačují, že odchylky vývoje ekonomické struktury od principů zakotvených v dlouhodobých dokumentech rozhodujícím způsobem ovlivňují oblastní stránku rozvoje všech základních městských funkcí a jejich vzájemnou proporcionalitu. Určující je zde samozřejmě tvorba hodnot a její efektivnost.
Objem průmyslové produkce v Praze roste relativně pomaleji, než ukazují celostátní čísla. Technická úroveň pražského průmyslu nedosahuje v mnoha směrech celostátních temp rozvoje. Svůj vliv na to má i neuspokojivý vývoj struktury základních prostředků, kde se snižuje podíl aktivní složky, tj. strojů a zařízení ve prospěch staveb. Meziroční dynamika růstu produktivity práce byla v celé uplynulé pětiletce sestupná.
Využití základních prostředků je nepříznivě ovlivňováno klesající směnností a dalšími subjektivními vlivy, souvisejícími s organizací práce, nedostatečným využíváním pracovní doby apod.
Koncepce intenzívního rozvoje, zakotvená v dlouhodobých dokumentech, předpokládá především plné využití vědeckotechnického pokroku a urychlené zavádění jeho výsledků do praxe. Právě tuto stránku staví usnesení městské konference KSČ z května t. r. na první místo. Prosazuje přitom přednostní zajišťování rekonstrukce a modernizace výrobně technické základny pražského průmyslu a stavebnictví s použitím progresivních technologií a vědecké organizace práce. To předpokládá mimo jiné i racionální omezení oborové členitosti, územní roztříštěnosti a soustředění prostředků především na modernizaci stávajících výrobních kapacit.
A právě zde by se měl projevit aktivnější přístup všech výrobních resortů. Zejména však by se měl potřebný přístup projevit v tom, že se nebude vynakládat energie na prokazování obtížnosti a nemožnosti plnění uložených úkolů, ale že se tato energie bude věnovat na konstruktivní řešení ve smyslu přijatých principů. Jen tak je možné účinně přispívat k vytváření potřebné ekonomické struktury jako nezbytného předpokladu plynulého a komplexně vyváženého rozvoje hl. m. Prahy.
V dnešních složitých podmínkách je obzvláště důležité, aby spolupráce Národního výboru hl. m. Prahy s ústředními orgány státní správy a jejich organizacemi byla na potřebné úrovni, aby resorty pociťovaly neustále tlak ze strany NVP, ale aby také na druhé straně měly určitou jistotu v této spolupráci, o kterou by se mohly opírat při svém rozhodování v otázkách dalšího vlastního vývoje. Zde je potřeba postupovat především věcně, s ohledem na celospolečenské zájmy a s vyloučením všech zkreslujících vlivů.
Naše VHJ například stojí v současné době před některými takovými rozhodnutími, které ovlivní existenci a využití námi vybudovaných specializovaných stavebních kapacit na území Prahy. K tomu, abychom se rozhodli z celospolečenského hlediska optimálně, potřebujeme stanoviska NVP a v některých případech České nebo Státní plánovací komise. Myslím, že nejen zde, ale ve všech podobných případech, by se měla projevit nezbytná míra preference potřeb Prahy jako vskutku i hlavního města celé federace.
Ještě k jedné spíše dílčí otázce bych závěrem chtěl říci svůj poznatek, který vyplynul z jednání našeho výboru nejen ku Praze, ale i např. z jednání k plnění programu hospodárnosti za loňský rok. Vykazuje se celkově dobré plnění tohoto programu, jehož součástí je i snižování administrativního a správního aparátu. Právě v Praze je tento problém velice aktuální, protože v této oblasti pouze ve třídě 7 podle jednotné klasifikace zaměstnanců pracuje prakticky jedna čtvrtina z celkového počtu občanů zaměstnaných na území hl. m. Prahy.
Během uplynulých deseti let trvale rostl počet pracovníků v oblasti řízení a správy. Značný vliv zde měl nárůst aparátů středních, ale i ostatních článků řízení a opatření, přijatá během 6. pětiletky tento vývoj neovlivnila. Očekává se, že konkrétní opatření vlád ČSSR a ČSR z roku 1981 zakotvená mimo jiné právě v programu hospodárnosti, přinesou žádoucí obrat.
Zatím úspory zde vykázané nepředstavují žádný reálný přínos ve vývoji struktury skutečné zaměstnanosti, neboť jak jsme se přesvědčili při projednávání s resorty, vesměs zatím šlo o odstranění neobsazených plánovaných míst a jiné druhy podobných skrytých rezerv. Takže zde jsou úkoly teprve před námi a je velice důležité, aby během této pětiletky již došlo ke skutečnému usměrnění vývoje řídícího a správního aparátu v souladu se stanovenými zásadami politickohospodářského profilu města. Proto žádoucí vývoj sociálně profesní skladby aktivní složky pražského obyvatelstva je jedním z předpokladů pro důsledné řešení všech otázek vývoje ekonomické struktury našeho hl. města Prahy. /Potlesk./