V souladu s přijatými programy postupovalo budování rozvodů pitné vody. Mohli jsme tak přistoupit k zásobování dalších lokalit výstavby připojených obcí i velké části přilehlých oblastí Středočeského kraje.

Značné starosti nám působí vysoké ztráty v síti vodárenské soustavy, dosahující až 30 %. V žádném případě nemůžeme přehlížet skutečnost, že údržba a rekonstrukce rozvodné sítě dosud zdaleka neodpovídají objektivním potřebám.

Značný růst spotřeby vody vyžaduje proto zpracovat koncepci racionálního hospodaření s vodou v 8. pětiletce, abychom mohli snížit její dosavadní ztráty.

Kanalizační soustava byla v minulých letech doplněna technicky náročnou větví K z jihu na sever a byla započata výstavba stoky F, která odstraní zatím defektní odvádění odpadních vod z východní části Prahy.

Soustavou hlavních sběračů je na městskou sít připojován celý nový obvod Jihozápadního města. V 8. pětiletce bude nezbytná výstavba kunratického sběrače, který bude sloužit ochraně odběrů vody podolskou vodárnou.

Celkové množství odpadních vod přibývá a je zčásti řešeno souborem staveb intenzifikace kanalizační čistírny v Tróji. V letošním roce by měly být dokončeny a očekáváme, že zajistí 50% zvýšení čistící schopnosti. Ani tato kapacita však nebude v roce 1990 už stačit. Považujeme za nevyhnutelné včas, hospodárně a prozíravě uspokojovat tyto oprávněné potřeby investiční výstavbou.

Dosud připravený návrh je vysoce nákladný. Musíme proto velmi pečlivě ověřit dílčí provozuschopnost, účinnost navržené technologie a odpovědně je porovnat s nejnovějšími světovými poznatky. Zkrátka jde o to promyšleně řešit tuto velikou starost Prahy a přitom vycházet z možností národního hospodářství a hlavně zaručit včasné dokončení stavby.  

Hovoříme-li o záměrech, které jsme v minulosti úspěšně naplňovali, je zapotřebí se zmínit o zdařilém převodu topných systémů na ušlechtilá paliva. Téměř celá bytová výstavba v 5. - 7. pětiletce dostává zemní plyn. Výseč města od Petrovic - Měcholupy přes Jižní a Jihozápadní město je dnes prakticky plynem zásobena. Podíl ušlechtilých paliv na celkové spotřebě dosáhl již 46 %.

Teplárenská soustava v severovýchodní části Prahy je posilována přestavbou teplárny Holešovice, dostavbou Třeboradic, Michle a Malešic. Zásadní perspektivní řešení přinese stavba přivaděče z Elektrárny Mělník. Posílí nejen výkonovou bilanci, ale umožní postupně odstavit zdroje na nekvalitní paliva a výrazně tak zlepšit životní prostředí.

Provedené analýzy svědčí o kritické situaci, která nastala v likvidaci pevných odpadů. Praha si musí denně poradit s bezmála 2 tisíci tunami. Na začátku roku 1987 vyčerpáme dosavadní skládkové prostory. Kapacita spalovny nestačí. To od nás vyžaduje urychleně vytvořit předpoklady pro to, aby mohla být uvedena do provozu další výkonná zařízení. Přitom jejich přípravu nelze odmyslet od nutnosti využívat ve zvýšené míře druhotných surovin. V tomto období odborné orgány posuzují nejpřijatelnější způsob postupu.

Vláda ČSR je přesvědčena, že vybavenost hl. města představuje jednu z nejcitlivějších základních životních podmínek jak pro obyvatele, tak pro návštěvníky.

Mimořádnou pozornost věnujeme zdravotnictví. V jeho rozvoji jsme v tomto období dosáhli významného pokroku. Počet obyvatel připadajících na 1 lékaře se snížil již na 285 obyvatel. Velmi dobré výsledky vykazuje boj proti infekčním chorobám, srdečním a cévním onemocněním. Zrodila se specializovaná pracoviště, která jsou v čele našeho zdravotnictví a drží krok se světovým vývojem. Zlepšila se i terénní ambulantní služba výstavbou zdravotnických středisek a poliklinik Spořilov II, Zahradní město - západ, Praha 4 a Malešice.

Nezodpovězenou otázkou celospolečenského dosahu je trvající nedostatek lůžkového fondu. Přírůstek lůžek v dokončených objektech Motolské nemocnice, ortopedické kliniky a urologické kliniky stěží nahradil úbytek v přestárlých pražských nemocnicích.  

Hlavní město tak zůstalo pod průměrem ČSR. Toto zjištění navíc zvýrazňuje skutečnost, že v pražských nemocnicích je léčena část pacientů z jiných krajů. To představuje zhruba 14 % hospitalizovaných. Zbývající možnosti jsou přitom ohraničeny požadavky na léčbu dlouhodobě nemocných. Bylo proto rozhodnuto postavit 3 objekty pro tyto sociálně zdravotní účely se 780 lůžky. Výstavba první z těchto budov - v Motole - už byla zahájena.

Z těchto všech poznatků jsme vyvodili nekompromisní závěr - lůžkové objekty a přestavba objektů služeb, jako jsou kupř. kotelny a kuchyně v nemocničních areálech, musí mít přednost v účelové výstavbě NVP v 8. pětiletce a dostat opravdovou podporu stavebních organizací.

V rozvoji jeslí zaujímá Praha jedno z předních míst v ČSR. V roce 1982 bylo na jejím území již 9,5 tis. míst v jeslích a stanovený úkol plánu se tak podařilo splnit.

Složité je řešení potřeb školní výchovy mládeže. Vyplývá z nerovnoměrnosti demografického vývoje a ze změn v rozložení obyvatelstva uvnitř města.

V průběhu 6. pětiletky se projevila zvýšená potřeba mateřských škol. V 7. pětiletce se požadavky přesouvají do škol základních a v 8. pětiletce se promítnou do nároků na střední školy a učiliště.

Předpokládáme, že do roku 1985 se počet žáků základních škol oproti roku 1982 zvýší o cca 18 tisíc. Bude tedy neobyčejně záležet na tom, zda i při plánovaných nižších počtech bytů dokážeme udržet dosavadní tempo výstavby výchovných a vzdělávacích zařízení tohoto typu.

Velmi tíživý je nedostatek školských a ubytovacích kapacit pro dospívající mládež, zejména pro výuku učňovského dorostu. Víme velmi dobře, jaká je situace v dělnických profesích. Je proto zarážející, že výstavba učilišť, zajišťujících jich reprodukci, se v investičních programech resortů odsunuje mezi ty nejméně naléhavé úkoly.

Záměry, které jsme si stanovili v rozvoji ubytovacích a stravovacích zařízení pro vysoké školy, byly splněny. V roce 1985 budeme schopni ubytovat v kolejích 60 % vysokoškoláků. A více než 90 % poskytnout stravování. To je, zvláště ve srovnání s minulostí, nesporný pokrok.

Významným přínosem pro pražskou kulturu je rekonstrukce a dostavba Národního divadla, výstavba Paláce kultury a provozních budov Československé televize. V průběhu minulých let jsme s plným pochopením přistupovali k zabezpečování oprav kulturních zařízení. Samostatnou zmínku zasluhují např. 3 loutková divadla, Divadlo J. Wolkra a 16 kin. Dokončila se i 2 nová kina - a v tomto výčtu by se dalo pokračovat. Na výsledky, k nimž jsme dospěli, se však díváme střízlivě. Větši rozhodnost - mám-li jmenovat alespoň jediný příklad - si vyžádá v souladu s ekonomickými možnostmi rekonstrukce a technické zdokonalování pražských divadel.

Proces ekonomického, sociálního a investičního rozvoje byl podřízen úsilí o řešení demografického problému, který spočívá zejména ve stárnutí obyvatel hlavního města. Není, myslím, dnes účelné hovořit o všech souvislostech. Jednu okolnost bych ale přece jen rád zdůraznil. V posledním desetiletí se vedle migrace podílel na přírůstku obyvatel i vzestup porodnosti, který se podařilo obnovit pomocí propopulačních opatření.

Důslednější změny ve věkové struktuře jsou nepříznivě ovlivňovány nesplněnými úkoly v migraci. V 5. a 6. pětiletce jsme se s nimi vyrovnali asi z poloviny. Nejméně můžeme být spokojeni s přínosem vnitroresortních převodů, které představují hlavní formu a jejichž prostřednictvím měli být získáni především kvalifikovaní pracovníci dělnických kategorií. Ministerstva, kterým byly povinnosti v tomto směru uloženy, neprojevila dostatek iniciativy a dokonce se snažila svěřeným úlohám vyhnout.

Z toho vyplývá nezbytnost soustředit se na vyšší stabilizaci Pražanů produktivního věku a zabránit odchodu mladých pracovníků dělnických či provozních profesí do ostatních oblastí ČSSR.

Varujícího charakteru nabývá vývoj sociální a profesní struktury. Během uplynulého desetiletí došlo k dalšímu poklesu počtu dělníků ze 35 % na 29 %. Naproti tomu dochází k trvalému růstu zaměstnaneckých kategorií na úseku řízení, správy, vědy, zdravotnictví, školství, kultury apod. I když funkce správního a řídícího centra bezpochyby vyžaduje udržování určité úrovně administrativy, jsme přesvědčeni, že pro její nynější, značně rozsáhlé, soustředění stěží najdeme odůvodnění.

Reprodukci zaměstnanosti pražských výrobních a provozních organizací má zajišťovat dorost připravující se na budoucí povolání. Dodržování této zásady provázejí v Praze četné potíže. V 6. pětiletce zde dosáhl počet učňů necelých 49 % na celkovém počtu mladistvých. V rámci ČSR byl tento vzájemný poměr téměř 55procentní.

V současné etapě se však tento vztah mění. Již v roce 1981 představoval podíl učňů 52,1 %, v roce 1985 dosáhne téměř 55 %. Výhledově uvažujeme o stabilizaci na 52 - 53 % dorostu pro učební poměry a cca 44 - 45 % pro výběrové školy.

Mimořádně úspěšné byly mimokrajské přesuny učňovského dorostu. V 6. pětiletce tak přešlo do Prahy 11 850 mladistvých. Efekt tohoto rozhodnutí je jednoznačný. Podpořili jsme proto návrh na prodloužení platnosti tohoto úkolu i pro 7. pětiletku. Do roku 1985 tak získáme 10 tisíc učňů.

Organizace však musí tento přírůstek náležitě využít a tyto pracovníky v Praze natrvalo udržet.

Vážené soudružky a soudruzi,

nezastupitelné místo v procesu komplexního rozvoje hlavního města Prahy mají národní výbory. Jsou nejenom nositeli organizátorské a koordinující úlohy, ale nesou též výraznou odpovědnost za všestranné zabezpečování přijatého programu. Zkušenosti, které jsme získali pří uskutečňování závěrů 6. zasedání ÚV KSČ, umožňují nejenom ocenit dosažené, ale především zavazují ke zvyšování účinnosti práce zastupitelských sborů.

Mám za to, že je třeba s uznáním přijmout soubor opatření, který v prosinci 1982 projednalo a schválilo plenární zasedání Národního výboru hlavního města Prahy.  

Není pochyb o tom, že městské orgány mohou zejména odevzdat velký díl prospěšné práce v oblasti postavení, působnosti, organizace a řízení národních výborů. Jde zvláště o zkvalitnění celkového vlivu poslanců, o posílení zákonnosti v činnosti těchto orgánů státní moci a správy. A v neposlední řadě sledujeme též všestrannější uplatňování souladu mezi právy a povinnostmi, mezi pravomocí a odpovědností v činnosti zastupitelských sborů. Naplňování těchto požadavků přispívá ke spokojeností lidí k formování socialisticky myslícího a jednajícího člověka.

Protože počet obyvatel v jednotlivých městských obvodech je značně rozdílný, bude nutno ještě podrobně uvážit, zda současné územní členění vyhovuje se zřetelem na správu obvodu i celého města.

Podle výhledu do roku 1990 počet obyvatel u některých MNV dále vzroste. Pro velké a od centra obvodu vzdálené národní výbory se proto ukazuje účelné vytvořit obdobné postavení, jako mají střediskové obce. Naopak u malých MNV se budou jejich integrací vytvářet podmínky pro účinnější obsah a formy vyvíjené aktivity.

Rozsáhlá bytová výstavba v Praze se soustřeďuje do sídlišť. Výrazně se odlišují rozlohou, počtem bytů a obyvatel, úrovní občanské vybavenosti, prostorovým oddělením a svou funkcí od dřívějších sídlištních celků. Politickoorganizátorská a masově politická práce a správa nových sídlištních celků má své zvláštnosti. Ty vyžadují, aby byly odlišeny přístupy národních výborů do té doby, než se dokončí nezbytné občanské a technické vybavení, vyřeší dopravní spojení s ostatními částmi města a vybuduje funkcionářský aktiv.

Řešení problémů a plnění úkolů spjatých s komplexním ekonomickým a sociálním rozvojem Prahy vyžaduje z celospolečenského hlediska zvýšení úlohy a posílení vlivu a zodpovědnosti všech stupňů národních výborů. Mimořádný důraz přitom klademe na zvýšení účinnosti spolupráce Národního výboru hlavního města Prahy s ústředními orgány státní správy a jejich organizacemi.

Současné postavení a potřeby Prahy je také třeba vyjádřit, v souladu s ústavním zákonem o čs. federaci, i nahrazením dosavadního zákona z roku 1967 o hlavním městě Praze. Tato úprava by měla vyjádřit postavení Prahy jako hlavního města ČSSR, její vztah k ústředním orgánům vlády ČSSR. Jejím prostřednictvím chceme upravit zvláštnosti týkající se působnosti národních výborů v Praze, jejich poměr k ústředním orgánům vlády ČSR a ke Středočeskému KNV.

Vážené soudružky a soudruzi,

vláda ČSR je si plně vědoma, že objektivní, kritické hodnocení výsledků rozvoje a výstavby hlavního města za uplynulých deset let je jedním ze základních východisek pro stanovení směrů dalšího rozvoje v 8. a 9. pětiletce. Stává se východiskem Oblastního plánu rozvoje Prahy na 8. pětiletku.

Získané poznatky ukazují, že program a záměry dlouhodobé koncepce rozvoje hlavního města Prahy jsou nadále platné a není třeba je obsahově měnit

Při jejich naplňování je nutno navázat na vše pozitivní, co bylo dosud vykonáno. A nebylo toho málo. O velké starostlivosti Komunistické strany Československa a vlád o hlavní město Prahu svědčí mimo jiné ta skutečnost, že v letech 5. a 6. pětiletky bylo jen prostřednictvím rozpočtů pražských národních výborů vynaloženo na výstavbu a rozvoj města a na péci o obyvatele Prahy téměř 112 mld Kčs a v letech 1981 - 1982 dalších 30 miliard Kčs. To jsou opravdu obrovské částky.

Časový posun některých cílů vyžaduje důsledně koordinovat úkoly a přizpůsobit jim stavební kapacity i systémy řízení rozvoje města. I nadále lze očekávat, že 8. pětiletka bude třetí, stupňovanou pětiletkou výstavby a přestavby Prahy. Musíme však respektovat možnosti naší ekonomiky a podmínky, za kterých bude proces přestavby nadále probíhat.

V současné době je již posouzen další program výstavby metra, který pro období 1986 - 1990 počítá se zabezpečením 5,5 mld Kčs stavebních prací. Dopracován je i program výstavby základního komunikačního systému, kde se stává hlavní stavbou severní část středního okruhu a je navrženo zahájit Strahovský tunel. Příprava programu bytové výstavby je ustálena na počtu 42 tisíc bytů v plánu Národního výboru hlavního města Prahy. Bezvýhradně nutné jsou další změny a účelná přizpůsobení struktury stavebních prací ve prospěch technické infrastruktury města a občanské vybavenosti. Zejména jde o zajištění potřebných kapacit pro stavbu zdravotnických zařízení.

Program 8. pětiletky bude nadále nutno doplnit uvážlivým návrhem na výrazné zvýšení objemu prací pro opravy i údržbu bytového fondu a kulturních památek. Rovněž půjde o zvýšení výkonu a o stabilizaci kapacit opravujících rozvody elektřiny, plynu a tepla a provádějících klempířské práce.

Z klíčových potřeb technické vybavenosti města je nesporným úkolem pro druhou polovinu osmdesátých let dostavba přivaděče z Mělníka a účinná likvidace městských odpadků výstavbou příslušných zařízení. Bude také nutné, jak jsem o tom hovořil, přistoupit k přípravě a realizaci dalších čistírenských kapacit odpadních vod.

Program resortní činnosti na území města se musí orientovat na maximální preference strojní a technologické modernizace základních fondů, na strukturální přestavbu výrob sledujících další využití soustředěné vědeckovýzkumné základny a technického pokroku výroby.

Vláda bude vyžadovat, aby resorty ve své investiční činnosti daly přednost výstavbě učilišť a internátů.

Zvýšení atraktivity města si vyžádá i výrazné zkvalitnění technicko-organizátorské práce řídících pracovníků zajišťujících zásobování, prodej, služby, chod dopravní sítě, čistotu města, údržbu zeleně a zlepšování životního prostředí. Velká odpovědnost v těchto souvislostech přirozeně připadá pražským národním výborům všech stupňů a vláda očekává, že sehrají podněcující, vysoce odpovědnou úlohu. Neméně důležité bude i pochopení a konstruktivní přístup všech krajů republiky.

To je také jeden z rozhodujících předpokladů pro splnění náročné koncepce socialistické přestavby hlavního města a jeho celostátní mezinárodní funkce.

Hlavní zárukou uskutečnění těchto cílů je soustavná pomoc a podpora stranických orgánů, starostlivý přístup ústředního výboru naší strany. Při plném využití zkušeností a poznatků z uplynulého desetiletého vývoje bude vláda ČSR dbát na důsledné naplňování přijatých rozvojových záměrů.

Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, děkují vám z pověření vlády za velký tvůrčí zájem o rozvoj hlavního města, za trvalou pozornost, kterou této problematice věnujete. Vašich poznatků využíváme při řídící činnosti. Vláda je rozhodnuta prosazovat takové směry činnosti, které povedou k přeměně Prahy ve vzorné socialistické město. /Potlesk./