28. 6. 1983

/Schůze České národní rady opět zahájena v 9.00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády ing. Zdeněk Krč, CSc., a ing. František Šrámek, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, i ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda a ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV

183 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Srdečně vítám vládu České socialistické republiky v čele s jejím předsedou, členem předsednictva ÚV KSČ soudruhem Josefem Korčákem. /Potlesk./Dále mezi námi srdečně vítám člena předsednictva ÚV KSČ a vedoucího tajemníka městského výboru KSČ v Praze soudruha Antonína Kapka a primátora hlavního města Prahy soudruha Františka Štafu. Dále vítám náměstky primátora hlavního města Prahy, tajemníka Národního výboru hlavního města Prahy, předsedy všech pražských obvodních národních výborů a další hosty, kteří byli pozváni k dnešnímu jednání o rozvoji hlavního města naší socialistické republiky Prahy.

Budeme pokračovat v projednávání pořadu naší schůze. Druhým bodem našeho jednání je

II

Z pověření vlády České socialistické republiky přednese zprávu místopředseda vlády ČSR soudruh František Šrámek. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSR ing. František Šrámek: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, vláda ČSR předstupuje před Českou národní radu se zprávou o dosaženém stupni rozvoje a nejbližších perspektivách hl. m. Prahy.

Pro správné posouzení soudobé i perspektivní orientace je zapotřebí nejprve připomenout některá východiska odpovědného pochopení a aktivního řešení celé problematiky. Tím prvním jsou závěry XIV. sjezdu strany, zaměřené na prioritní a soustředěnou výstavbu a přestavbu důstojné, reprezentativní metropole socialistického státu. Druhé hledisko spočívá v poznání, že soubor záměrů směřujících k naplnění tohoto cíle byl pojímán a zabezpečován jako závažné poslání celé federace.

Opírali jsme se dále o dokumenty projednané už v letech 1974-75 v předsednictvu ÚV KSČ a ve vládách ČSSR a ČSR. Mám tím na mysli zejména Soubor opatření k formování ekonomické struktury města, Generální a směrný územní plán a urbanistickou koncepci výstavby. To vytvářelo a vytváří spolehlivý základ pro cílevědomé budování moderního, vzorného socialistického velkoměsta.

Bylo by zjednodušením věci spatřovat v těchto úlohách pouhou intenzifikaci stavební činnosti. Stejně důsledný přístup zasluhují přeměny v dopravní síti, v rozložení obytných a průmyslových obvodů i všestrannější prosazování změn ekonomické struktury. Nelze podcenit ani zdokonalování celé sféry služeb, ani rozvíjení aktivnějšího podílu organizací, které zde mají své sídlo, na celkovém životě městského organismu. Při posuzování těchto otázek, v současných i budoucích souvislostech, přikládáme značnou váhu koordinovanému působení na formování a prohlubování socialistického vědomí a jednání obyvatel.

Uvědomujeme si, že Praha má anebo bude mít dokončenu tvorbu předpokladů pro to, aby mohla v časovém rozpětí jedné generace modernizovat svůj vzhled, odstranit nedostatky vzniklé v průběhu předcházejícího vývoje a posílit moderní soustavu odpovídajících činností.

Naplňování tohoto přitažlivého programu se od samého počátku opírá o vysokou koncentraci a nasazení všech dosažitelných sil a prostředků z celé federace. Tyto možnosti, přirozeně, i když jsou značné, nemohou být neomezené. Jsou dány nejen ekonomickými výsledky, ale i zásadou komplexního celospolečenského rozvoje. Přesto je třeba vidět, že Praha představuje rozsáhlé staveniště, pravda, s dlouhodobým ztížením funkčních podmínek a života občanů.

Starosti, které naplňování těchto koncepcí provázejí, nemohou nic změnit na významu základní skutečnosti, že se dnes postupně odstraňují dlouhodobě nahromaděné disproporce ve vývoji a v provozu, zlepšuje se nepříznivá věková skladba obyvatel a přibývají dokončené akce, které skutečně mění tvář našeho hlavního města.

Správnost takto nastoupené cesty potvrdily i závěry XV. a XVI. sjezdu KSČ a uložily jednotlivým orgánům dále postupovat daným směrem.

Soudružky a soudruzi,

naše hlavní město má vpravdě nezastupitelné postavení v oblasti politické, hospodářské, kulturní, turistické a sportovní. Je uznávaným a přirozeným střediskem veškerého společenského života obyvatel ČSSR, památkovou rezervací z největších na světě, perlou architektury světového významu a důležitým centrem cestovního ruchu.

Do všeobecného povědomí vstoupilo jako místo setkání pokrokových sil. Názorné svědectví, a to jenom za poslední léta, o tom podávají takové události jako sjezd Světové odborové federace, angiologický kongres, světový kongres o chlebu a obilí, kongres učitelů ruského jazyka, světový kongres mládeže, světový kongres žen a právě ukončené světové shromáždění za mír a život, proti jaderné válce.

Praha představuje též rozhodující základnu mezinárodního obchodu státu s téměř 65% koncentrací pracovníků. Připomenutí v této souvislosti zasluhuje výstavba nových provozních budov pro Motokov, Koospol, Centrotex, Kovo, Chemapol, Investu a Strojimport.

Z hlediska mezinárodní a správní funkce města je nutné se zmínit o kapacitách ubytovacích zařízení. V uplynulém desetiletí bylo získáno téměř 3 tis. lůžek v nových hotelích a podstatně vzrostla kvalita těchto služeb. Po pravdě si však přiznejme, že jsme ve stejné době byli nuceni vyřadit přestavované objekty a celková, tolik potřebná kapacita se nezvýšila.

Také rozsáhlé úpravy v Jiřském a Anežském klášteře pro potřeby Národní galerie, zahájení provozu v nové Ústřední telekomunikační budově, rekonstrukci a dostavbu Národního divadla, obchodní domy Kotvu a Máj oprávněně považujeme za významný přínos k růstu úrovně vybavenosti.

Na údržbu a opravy památkových objektů bylo věnováno v průměru 200 mil. Kčs ročně. Vlastní uspokojování požadavků bylo limitováno kapacitními možnostmi a dosáhlo jen asi 50 % ověřené potřeby. S tím se nechceme smířit. Vláda se těmito otázkami hodlá i nadále věcně zabývat.

S velikou starostlivostí a předvídavostí musíme přistupovat k péči o tvorbu a ochranu životního prostředí. Na jedné straně sice došlo k zlepšení struktury paliv, na druhé straně znečištění ovzduší, vody i vzrůstající hluk, problémy odpadu a čistota města stále zůstává vážným problémem. Vláda proto plně podporuje realizaci přijatého programu tvorby a ochrany životního prostředí a jeho pravidelné hodnocení považuje za důležitou součást vlastních povinností i úkolů Rady pro životní prostředí.

V minulých letech jsme se systematicky zabývali problematikou výrobní základny města. Chci předeslat, že vývoj produkce pražského průmyslu byl v převážné většině ukazatelů velmi příznivý. V posledním desetiletí výroba vzrostla o více než 70 % a uchovala si trvale vysoký podíl na celostátních výsledcích. Konkrétně to představuje 8,5 % v ČSSR a téměř 12 % v ČSR. Přitom je třeba říci, že vybraná odvětví se zde výrazně koncentrují, např. strojírenství se 17 %, polygrafie s 38 % a ostatní průmyslová výroba s 24 % produkce ČSSR. Téměř jedna pětina výrobků z pražských závodů je určena pro export, z toho plná polovina směřuje do Sovětského svazu a více než 1/6 do nesocialistických zemí.

Je ke škodě věci, že se nám stále nedaří prosadit omezení oborové členitosti průmyslu v hlavním městě a soustřeďovat kapacity na rozvojové výrobní obory. Naopak, počet výrobních oborů celostátně sledovaných se zvýšil ze 43 % na 49 % /tj. ze 178 na 212 oborů/. Toto roztříštění kapacit a prostředků přirozeně brání dosažení objektivně možných ekonomických efektů. Podle výhledových programů resortů měla být strukturální přestavba výroby v převažujícím rozsahu skončena v roce 1985. Současné poznatky ukazují, že tento proces průmyslové strukturální přestavby podstatně překročí hranici roku 1990.

Velkou pozornost jsme věnovali obnově základních prostředků a snížení vysokého stupně jejich opotřebení. Možno vzpomenout kupř. nových objektů v podniku Barvy a laky Hostivař nebo zkušeností z polygrafie či mnohých příkladů ze strojírenské sféry.

Výstavbou kombinátů jih a sever byla stabilizována základna masného průmyslu. Vybudováním mlékárny Kyje jsme posílili vyváženost v zásobování mléčnými produkty. Také pekárenský průmysl doznává výrazného vylepšení soustavou rekonstrukcí a novostaveb v Michli, Vysočanech a Holešovicích.

Program rozvoje zdůraznil nezbytnost strojní modernizace výrobní základny. Bylo tím sledováno především upevnění podmínek pro uplatnění kvalifikace pražské dělnické třídy a technických a výzkumných kádrů. Vysoké soustředění prostředků na modernizace považujeme za rozhodující klíč k řešení nedostatku pracovních sil v Praze.

Dosud provedená hodnocení příliš nenasvědčují tomu, že by tento základní záměr byl plně pochopen. Setkáváme se s úsilím, které je prozatím příliš rozptýlené a poznamenané nekomplexností výměny strojů, bez ucelené obměny technologických celků a soustavného zdokonalování pracovních operací.

Podle dosavadního vývoje lze předpokládat, že v daném termínu nejenže nebude dosaženo přemístění či likvidace vybraných výrob podle schváleného programu, ale naopak tlaky na jejich ponechání - i když je to společensky nežádoucí - nadále trvají. Nutno si přitom uvědomit cely dosah této skutečnosti. Počítali jsme totiž s tím, že právě touto cestou získáme cca 9 tis. pracovníků pro zabezpečení rozvojových a stabilizačních programů.

V důsledku toho nemohou být uvolněny dělnické profese pro zvýšení směnnosti za situace, v níž se projevuje kriticky malé využívání výrobních fondů a nízká hodnota směnnosti. Pro dokreslení uvádím, že v roce 1982 dosáhla koeficientu 1,15.

V souvislosti s posílením úlohy středního článku v nové soustavě řízení byly u většiny resortů přehodnoceny návrhy na požadovaná omezení regulace generálních ředitelství na území hlavního města. Přístup naprosté většiny resortů ke změně řídící struktury na území Prahy je pasívní. Výjimku tvoří pouze federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství. Téměř u všech aparátů se zvyšuje zaměstnanost; v 6. pětiletém plánu o 600 a v letech 1981 - 1982 o více než 450 pracovníků.

Při vlastní výstavbě a přestavbě města, které zajišťují funkci bydlení a společenské a občanské potřeby obyvatel se vycházelo ze zásad schválené urbanistické koncepce. Ta se také stala základem směrného územního plánu. Jedním z předpokladů zabezpečení dlouhodobě orientované výstavby města bylo v roce 1974 nové územní vymezení z 296 na 496 km². Jeho smyslem bylo vytvořit určité zázemí pro další perspektivní rozvoj města časově daleko přesahující rok 2000.

Podmínkou naplňování tohoto programu bylo rozšiřování stavebních kapacit. V souladu s přijatými dokumenty jsme postupně dosáhli zvýšení objemu stavebních prací, a to jak růstem podílu pražských organizací, tak přesuny kapacit z jiných krajů. Došlo k výrazné koncentraci kapacit na daném území. V tempech růstu je zcela mimořádná a nemá jinde v celé republice obdoby. Objem docílených výsledků v 5. pětiletce stoupl na 40 mld Kčs, což byl dvojnásobek předcházejícího pětiletí. V 6. pětiletce jsme vynaložili 58 mld Kčs a v nynější etapě chceme minimálně tuto úroveň zachovat.

Pokrok, ke kterému stavbaři dospěli, je též bezprostředně spjat s vylepšením materiálně výrobní základny. Jejím rozvinutím jsme podpořili nejen výstavbu metra a základního a doplňkového komunikačního systému, ale i prefabrikaci kolektorů, výrobu obalových směsí a litých asfaltů, zrodila se sít velkokapacitních betonárek. Produkce silikátových prefabrikátů umožňuje ročně postavit 8500 bytů. A mohl bych se zmínit i o dalších příkladech. Perspektivám odvětví slouží a budou sloužit nová moderní učiliště.

Vážné problémy vyplývají z přesunu výstavby na území inženýrsky nepřipravená, kde dochází k souběhům technologií podzemních a povrchových etap.

Zkušenosti potvrzují, že proces objemové koncentrace probíhal vcelku úspěšně. Výrazně složitější je situace ve vývoji struktury. U největšího dodavatele, ministerstva stavebnictví ČSR, přes vysoký nárůst prací v technické vybavenosti na 281 % a v občanské vybavenosti na 125 % výchozího stavu, se nedaří strukturální přestavbu prosazovat v potřebném tempu a rozsahu. To má nepříznivý vliv zvláště na investiční výstavbu Národního výboru hl. města Prahy, kde kromě výstavby metra se nedaří úkoly plnit.

Nevyvážená struktura stavebních kapacit je hlavní příčinou nezvládnutí zdravotnických staveb podniky ministerstva stavebnictví ČSR. Občané proto oprávněně kritizují zdlouhavost výstavby kliniky plastické chirurgie nebo polikliniky na Proseku. Důsledkem širšího významu je narušení celého programu přestavby a rozšiřování pražského zdravotnictví.

Závažné nedostatky doprovázejí záměry v opravách a údržbě. Plánem na léta 1981 - 1985 je zde celkový rozsah ohraničen částkou 11 mld Kčs. Zásada efektivnosti a hospodárnosti má přitom klíčové poslání. V Praze je dnes 76 000 domů o průměrném stáří 43,5 roků a navíc 5000 nebytových objektů. Musíme ovšem říci, že ne všem požadavkům - i když jejich opodstatněnost často uznáváme - budeme moci vyhovět. Určité řešení spatřuje vláda v pomoci podniků ministerstva stavebnictví ČSR, v koordinaci účasti obvodních podniků bytového hospodářství a ve vyšší aktivitě výrobních družstev.

Je přirozené, že bytovou výstavbu pokládáme za hlavní nástroj stabilizace pražského obyvatelstva a migrujících pracovníků. Současně je co do rozsahu hlavní urbanistickou složkou, která naplňuje plošný růst města.

Proto jsme se už v plánu zavázali k jejímu výraznému zvýšení a zároveň sledovali dosažení největšího podílu bytů pro pracovníky ve výrobě.

V letech 1971 - 1980 bylo dokončeno přes 95 tisíc bytů, a to je více než polovina celkového počtu dokončených bytů na území hlavního města od roku 1945. V 6. pětiletce jsme se s původním záměrem nevyrovnali. Přesto bylo dokončeno 51 275 bytů, což je jistě výsledek mimořádný.

V posledních dvou letech se snahám o udržení tempa v bytové výstavbě stavějí do cesty vážné překážky. Vedle investorské přípravy se projevují též obtíže v dodavatelském zajištění. Příčina je jak v opožďování územní a projektové přípravy staveb, v nevyhovující skladbě kapacit, tak v nedostatečném vytváření odpovídající struktury základny stavebnictví.

Souhrn těchto skutečností se nepříznivě projevuje v zabezpečování komplexní bytové výstavby. Na technické a občanské vybavenosti dosahuje zpoždění ze 6. pětiletky zhruba 1 mld Kčs stavebních prací. To klade, pochopitelně, zvýšené nároky na koordinaci postupu i na celkovou výkonnost v 7. pětiletce. Nelze též podcenit odraz těchto skutečností ve vědomí lidí a v jejich kritických postojích, ve vytváření situací, které plodí nespokojenost Pražanů. Bylo by však nespravedlivé hledat viníky jen mezi stavbaři. Ke vzniku těchto potíží přispěly i strojírenské resorty nezajištěním dodávek a montáže zařízení nutných ke zprovoznění bytů. Mohu jmenovat ČKD Dukla jako výrobce kotelen, EZ Praha, které měly dodat trafostanice a rozpínací stanice, a další podniky, které dluží kupř. čerpadla, výtahy apod.  

Dosavadní hodnocení ukazuje, že do původní představy dokončit 49 000 bytových jednotek v 7. pětiletce budou scházet zhruba 4 tisíce. Východisko spatřujeme v podnikové bytové výstavbě mimo plán NVP. Předsednictvo vlády ČSSR tuto úvahu přijalo. Dá se potom předpokládat, že takto stanovené počty budou zabezpečeny.

Soustředěnou bytovou výstavbou byly za uplynulých 10 let založeny rozsáhlé sídelní útvary, které byly zapojeny do struktury města. Z těch největších je možno jmenovat Jižní Město, oblast Modřan - Komořan, Petrovic - Měcholup a Řep. Zahájili jsme práce na novém celku - Jihozápadním Městě, které navazujícím II. obvodem představuje v tomto směru jednu z rozhodujících perspektiv pro 9. a 10. pětiletku.

Vedle výstavby bytů se naše pozornost zaměřila v 5. a 6. pětiletém plánu na budování hromadných ubytovacích zařízení pro migrující pracovníky. Proces probíhal, dá se říci, úspěšně. Přišlo celkem 16 tisíc lidí a celková kapacita lůžek dosáhla v roce 1980 cca 39 tisíc.

Jako méně úspěšný hodnotíme nástup na modernizaci bytového fondu. Dosažené výsledky ukazují, že se prozatím nepodařilo vyřešit mnohé základní otázky, a to nejenom při přípravě budov, ale i při dotváření materiálové základny, určení dodavatelů pro výstavbu inženýrských sítí apod.

V potřebném rozsahu jsme rovněž nestačili vyřešit problematiku bydlení starších lidí. Zpoždění plánovaného programu výstavby domovů důchodců lze pouze zčásti nahradit domy s pečovatelskou službou a penziony pro důchodce, popř. rekonstrukcemi objektů a rozvinutím terénní péče.

Trvale rostoucí přepravní potřeby znásobují nároky na zdokonalování dopravních systémů ve městě. Počet motorových vozidel se v letech 1970 - 1980 zvýšil ze 181 na 280 tisíc. Prostředky hromadné dopravy bylo v Praze přepraveno v 5. pětiletce více než 3 mld, v 6. pětiletce přes 5 mld 300 miliónů osob.

Nejprogresívněji probíhala výstavba metra. Byl splněn úkol XV. sjezdu KSČ uvést do provozu 20 km tras. Také dokončení dalších úseků, ať už na trase C mezi stanicemi Sokolovská a Fučíkova v roce 1984, nebo na nové trase B Smíchovské nádraží - Sokolovská v roce 1985 bude splněno v daném termínu. Přitom je nezbytné se postarat o vybudování provoznětechnické základny. Mám tu na mysli opravárenskou základnu, centrální dispečink a depo se spojkou v Hostivaři.

Jistě nemusím zvlášť zdůrazňovat, že metro se stalo nejspolehlivějším dopravním prostředkem. Přebírá na sebe oproti propočtům značnou dopravní zátěž. Od začátku provozu přepravilo 1,4 mld lidí. V současné době slouží den co den téměř tři čtvrtě milionu lidí.

Federální vláda již schválila etapizaci dalšího postupu v letech 1986 - 1995, kde mimo jiné byl vysloven souhlas se zahájením trasy II. B v úseku Sokolovská - Zápotockého.

Plně se ztotožňujeme s názorem, že s výjimkou metra nemá městská hromadná doprava uspokojivou úroveň. Analýzy prokázaly, že hlavní příčiny potíží vyplývají z výstavby a přestavby města, z rozsáhlých rekonstrukcí, jsou spjaty s budováním komunikační sítě. Nelze je odmyslet od neutěšeného stavu vlastního vozového parku, od jeho údržby a velkých oprav. A v neposlední řadě zodpovědné orgány tíží nedostatek řidičů.

K výraznému zlepšení kvality tramvajového provozu i ke vzhledu a k čistotě komunikací přispívá úprava tratí metodou panelizace. Plánuje se její postupné uplatnění pro většinu sítě, dnes provozované na 225 kilometrech.

Městská autobusová doprava by měla výhledově být omezována jednak pokračující výstavbou metra, jednak zřizováním tramvajových tratí. Tento záměr může být v této pětiletce doložen na zahájení investiční akce pro tramvajové spojení mezi Motolem a Řepy. Sledujeme tím odstranění závislosti této velké sídlištní lokality na přetížené autobusové dopravě.

Jsme si vědomi toho, že růst automobilismu a městské dopravy přináší zvýšené nároky na uspořádání a budování komunikační sítě. Pohyb vozidel po Praze je značně vyšší než na ostatním území státu. Průměrné zatížení vybraných silničních sítí v Praze je v porovnání s celostátní úrovní šestinásobné. Východiskem pro komplexní řešení komunikační sítě města je základní komunikační systém a soustava doplňkových komunikací.

Na základní komunikační systém bylo v 6. pětiletce vynaloženo 1,8 mld Kčs, v 7. pětiletce se předpokládá 2,35 mld Kčs. Do konce roku 1982 bylo dokončeno 50 km a dosaženo plné sjízdnosti II. severojižní magistrály od vstupu dálnice od Brna přes most Barikádníků až na Prosek. Do konce 7. pětiletky se propojí západ a východ města objezdem jižní části středního okruhu, včetně přejezdu Barrandovského mostu. Pro 8. pětiletku má zásadní význam příprava tak závažných akcí, jakými jsou kupř. realizace Strahovského tunelu a severní trasy středního okruhu v oblasti Letné.

Důležitou součástí úsilí na tomto úseku jsou velké opravy komunikací. V druhé polovině sedmdesátých let byly plánované objemy rekonstrukcí uličních dopravních tahů plněny pouze na 60 - 70 %. Není smyslem vypočítávat všechny důvody neuspokojivého vývoje situace. Dá se však říci, že tím hlavním je nedostatek vhodných stavebních kapacit.

Železnice zajišťuje v současném údobí zhruba 38 % přepravy substrátů a 36 % přepravy osob. Nezastíráme, že vybaveností a sníženou průjezdností tratí nevyhovuje potřebám. K řešení problému, který představuje železniční dopravní uzel, se přikročilo na základě usnesení vlády již v roce 1962. Zpřesněná koncepce se orientuje na soustředění osobní dálkové dopravy do jediného místa, na vytváření podmínek pro rychlé spojení okrajových čtvrtí, vybudování odstavných nádraží a koncentraci nákladní dopravy do velkých celků umístěných mimo centrum. Při zabezpečování některých staveb - budova hl. nádraží, holešovická přeložka, rozestavěné odstavné nádraží jih, rozestavěné stanice v Holešovicích - máme zpoždění. Toto nepříznivě ovlivňuje jak samotnou železniční přepravu, tak koordinaci vazeb s některými stavbami na území města.

Vážené soudružky a soudruzi,

vláda ČSR klade mimořádný důraz na rozvoj a úroveň technické vybavenosti v Praze. Shoduje se v názoru, že řešení této otázky má určující a podmiňující význam pro rozvíjení všech městských funkčních systémů a bezprostředně působí na život obyvatel.

Vodárenská soustava byla posílena rekonstrukcí vodárny v Podolí a kontinuálním pokračováním vodního díla Želivka. Tady po skončení III. etapy stavby bude v roce 1987 k dispozici kapacita 7000 l/s.