Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Cihlářovi. Nyní přerušuji jednání na 30 minut. Po přestávce vystoupí v diskusi poslankyně Marta Klimková.

/Schůze byla přerušena v 15.45 hodin a znovu zahájena v 16.15 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání. Diskutovat bude poslankyně Marta Klimková a připraví se poslanec Jan Vávrů.

Poslankyně Marta Klimková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v porovnání s ročním průměrem 6. pětiletky, byla celková zemědělská produkce vyšší v roce 1982 o 3,8 %. Zemědělství se podařilo překonat dopady neúrody od roku 1981 a splnit plánovaný objem hrubé zemědělské produkce.

V důsledku nižších ploch hektarových výnosů zůstala celková sklizeň obilovin pod plánovanou úrovní, což bylo jednou z příčin, že se nepodařilo plně dosáhnout plánovaného předstihu růstu rostlinné produkce před živočišnou. Živočišná výroba se důsledně přizpůsobovala zdrojům krmiv. Z těchto důvodů se v loňském roce přednostně zabezpečoval chov skotu a omezoval se chov prasat. Nižší zdroje jadrných krmiv působily nepříznivě na vývoj užitkovosti hospodářských zvířat. Pokračovaly práce na zúrodnění půdy. V ČSR byly v průběhu roku vybudovány závlahy na ploše 6436 ha a provedeno odvodnění na ploše 31 875 ha. Přesto, že plán nebyl v řadě ukazatelů splněn, podařilo se stabilizovat trh potravin.

Jak uvádí předložená zpráva, bylo v organizacích ministerstva zemědělství a výživy dosaženo dobrých výsledků v plnění zisku. Se stanoveným úkolem se vyrovnaly státní zemědělské organizace a organizace zemědělského zásobování a nákupu. V potravinářském průmyslu a u organizací zemědělských služeb plánovaného zisku dosaženo nebylo.  

Hospodaření zemědělských podniků bylo v řadě případů ovlivněno nepříznivými důsledky hospodářských výsledků z roku 1981, zejména v návaznosti na nižší úrodu. V řadě zemědělských podniků totiž nebyl dostatek prostředků na rezervních fondech. Pro vyrovnání potřeby finančních částek bylo proto nutno využít rezervy ministerstva financí a resortu.

Při jednání ve výboru jsme dospěli k závěru, ze některé problémy přetrvávají, nebo mají tendenci přetrvávat. Je to např. obnova zemědělské techniky, dále bylo nutno v průběhu roku řešit plány služeb, doplňovat fond pro zúrodnění půdy, opětovně se projevil výpadek zisku v cukrovarnickém průmyslu.

Ke zvýšení technické vybavenosti zemědělství bylo v loňském roce dodáno více jak 4300 traktorů, 932 traktorových pluhů, více jak 1300 secích strojů a skoro 800 obilních kombajnů. Přitom je však třeba vzít na vědomí, že oproti předchozímu roku vzrostly náklady na opravy a údržbu o více jak 14 % a ostatní materiální náklady o 11 % při přetrvávajících problémech s náhradními díly a dalšími materiály.

Provedený průzkum cukrovarnického průmyslu přinesl řadu poznatků. Domnívám se, že ocenění zasluhuje skutečnost, že se se vší vážností začíná řešit pěstování a sklizen cukrovky a modernizace cukrovarnického průmyslu.

Stále neuzavřeným problémem zůstává fond pro zúrodnění půdy. Přijatá opatření k ochraně zemědělského půdního fondu se projevují pozitivně ve snižování rozsahu odňatých půd. Naproti tomu však nebyly dosud schváleny vyšší sazby za odnětí půdy, což bylo jednou z příčin, že ve zdrojích chybělo v loňském roce 400 mil. Kčs. Provizorní řešení by mělo být nahrazeno trvalým, a to tak, aby byly zabezpečeny cíle, které byly zřízením tohoto fondu sledovány.

Pokusili jsme se zabývat oblastní problematikou. Zdá se však, že k tomu není dostatek podkladů. Mimo jiné se totiž ukázalo, že diferenciální příplatky u státních statků výrazněji a u JZD poněkud méně výrazně přispěly podnikům v horských a podhorských oblastech k dobrým ekonomickým výsledkům.

Setkali jsme se i s určitými problémy spočívajícími v rozdílu mezi dobou amortizace a obnovou zařízení a techniky. Jak se dívat na to, že amortizací má být stroj odepsán za 8 let, když z obnovy, čili z počtu dodávaných strojů vychází, že má být používán trojnásobně dlouhou dobu.

Soudružky a soudruzi,

jak jsem uvedla, státní zemědělské organizace splnily plán výkonů, a to na 98 %, náklady byly čerpány na 96,9 % a zisk překročen na 155 %.

U družstevních organizací se výkony zvýšily o 3,8 %, přičemž byl docílen i růst zisku. Přes tyto dobré výsledky v celkovém plnění se však projevovaly rozdíly mezi kraji, okresy i podniky. Znamená to, že v zemědělské výrobě se nadále projevují rezervy, na jejichž využití by se měla soustředit organizátorská a řídící práce na všech stupních zemědělské výroby.

Za jeden z důležitých předpokladů pokládáme i vybavenost zemědělství odpovídající a pohotovou technikou. Obměna techniky u některých strojů je nedostatečná, stále se setkáváme s neuspokojivým stavem technické úrovně strojů. To se nám projevuje např. v našem okrese s přípravou obilních kombajnů na letošní žně, ale především u pluhů, secích a některých dalších strojů.

Víme, že řada nedostatků je v agrotechnice. To do určité míry ukázal růst cukernatosti cukrovky v posledních letech. Současně však je třeba poukázat na to, že nejde jen o nedostatky v práci zemědělců. Zejména strojaři by se měli zamyslet nad tím, proč dovážená technika na sklizeň cukrovky dosahuje až o 90 q vyšší výnosy po hektaru. To znamená vyšší sklizeň o 20 - 25 % při dalších výhodách, jako je nižší zahliněnost, možnost nasazení v nepříznivém počasí apod. Za podobně naléhavé pokládáme i řešení problematiky brambor, zejména jejich kvality.

Soudružky a soudruzi, jsme si vědomi významu zemědělsko-potravinářského komplexu pro zajišťování výživy našeho lidu. Příznivé klimatické podmínky roku 1982 spolu s úsilím pracovníků v zemědělství i potravinářském průmyslu přispěli ke stabilizaci našeho trhu potravinářským zbožím. Ráda bych vyslovila přesvědčení, že pracovníci tohoto odvětví učiní i v letošním roce vše pro to, aby výroba i zásobování potravinami se dále zlepšily.

Závěrem mého vystoupení mi dovolte doporučit z pověření výboru pro zemědělství a výživu tuto kapitolu státního závěrečného účtu ČSR za rok 1982 ke schválení.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Martě Klimkové. Slovo má poslanec Jan Vávrů a připraví se poslanec Milan Dohnal.

Poslanec Jan Vávrů: Vážené soudružky a soudruzi, při projednávání státního závěrečného účtu kapitoly ministerstva obchodu ČSR jsme v našem výboru pro obchod, služby a dopravu konstatovali, že organizace ministerstva v roce 1982 zajistily na úseku finančního hospodaření splnění úkolů a do státního rozpočtu zabezpečily větší příjmy, než se počítalo. Zároveň nebyly plně čerpány rozpočtované prostředky ani plánované dotace ze státního rozpočtu, takže výsledek finančních vztahů byl proti rozpočtu zlepšen. Příznivě je možno hodnotit i výsledky úsilí o zvyšování efektivnosti a zajišťování programu hospodárnosti v resortu. Proto jsme závěrečný účet kapitoly ministerstva obchodu doporučili ke schválení.

Přestože jsme se problematikou vnitřního obchodu zabývali počátkem března při projednávání plnění programového prohlášení vlády na úseku vnitřního obchodu, chtěl bych se vrátit k některým otázkám hlavní činnosti vnitřního obchodu, otázkám, jak obchod, bez ohledu na dosažené ekonomické výsledky, plnil svou základní společenskou funkci na úseku zásobování obyvatelstva.

Přestože v této oblasti byly v průběhu loňského roku určité problémy jak při zajišťování, tak i při realizaci dodávek, došlo ke konci roku k urychlení dodávek především průmyslového zboží, takže celkový plán nákupu pro tržní fondy byl překročen více jak o 2 mld Kčs. Přitom v potravinách plán splněn nebyl asi o 600 mil. Kčs, to znamená, že v průmyslovém zboží byl překročen o 2,6 mld Kčs. Toto překročení plánu bylo způsobené především uvolněním nerealizovaných exportních fondů pro vnitřní trh, úsilím výrobních resortů o splnění plánu dodávek na konci roku a dovozem zboží k obohacení trhu za mimořádné devizové prostředky. V důsledku toho byl vánoční trh obohacen o řadu přitažlivých výrobků, avšak část těchto mimořádných dodávek nemohla být na trhu realizována a zůstala na zásobách.

Zásoby zboží v obchodě na konci roku tak dosáhly výše 46 mld Kčs, tj. víc o 3,7 mld než počítal plán. Tento nárůst byl vyvolán především vlivem cen, který v celkovém objemu zásob představoval 3,4 mld Kčs, zatímco hmotný objem zásob poklesl o 1,3 mld Kčs proti roku 1981. Mám za to, že i tyto okolnosti musíme míti na zřeteli při často diskutované otázce vývoje zásob ve vnitřním obchodě.

Vyšší stav zásob se příznivě projevil na počátku letošního roku v zajištění trhu i v realizaci maloobchodního obratu. Přesto však se vedle žádaného a potřebného zvýšení zásob v některých sortimentech a položkách projevil nadnormativní růst a zásoby přesáhly normovanou výši. V potravinách je to např. u zeleninových výrobků vlivem mimořádně příznivých sklizňových podmínek, u výrobků z rýže, jejíž prodej po úpravě ceny výrazně poklesl, u révových vín, lihovin. U průmyslového zboží byla norma výrazně překročena, např. u vlněných tkanin, nástrojů a nářadí, reprodukčních přístrojů, cigaret a dalších. V současné době příznivé zásoby umožňují snížit ceny, např. u drůbeže, některých druhů zelenin, révových vín a přechodně nadlepšit i příděly uhlí.

Poměrně příznivá situace v zásobách zboží umožňuje obchodním organizacím uplatňovat náročnější požadavky vůči výrobě a důsledně požadovat strukturu a výši dodávek odpovídající koupěschopné poptávce a potřebě trhu. V zájmu efektivnosti a hospodárnosti musí však obchodní organizace důsledněji prosazovat ekonomické využití a mobilizaci zásob pro realizaci na trhu, operativně reagovat na změny v poptávce a nepřipouštět vznik těžko prodejného zboží a ležáků.

Nástroje k uplatňování této politiky existují, jsou i potřebné zdroje k tomuto účelu. Mám na mysli nejen uvážlivou nákupní politiku, ale i účinnější využívání doprodejových akcí v zájmu ozdravení struktury zásob.  

V současné době zboží, které je zařazováno do doprodejů, jde přitom o průmyslové zboží, představuje asi 1 % z maloobchodního obratu na průmyslové zboží. Úspěch doprodejových akcí je zhruba poloviční, v loňském roce dosáhl 60 %. Tento příznivý výsledek je dokladem oprávněnosti prováděných doprodejů a svědčí o zájmu spotřebitelů o levnější výrobky. Zkušenost ukazuje, že úspěch doprodejů závisí hlavně na vhodném čase jejich konání, nevyplácí se otálet s jejich zahájením a také cenové snížení musí vytvářet dostatečně přitažlivý stimul pro kupující.

Oblastí, se kterou nemůžeme být spokojeni, je kvalita zboží. Výsledky minulého roku ukazují, že nebylo dosaženo zlepšení. Objem kvalitativně kontrolovaného zboží v obchodě se proti roku 1981 zvýšil o 4 %, a to se projevilo na trhu poklesem spotřebitelských reklamací o 5,6 %. Vzrostl však objem reklamací uplatňovaných obchodními podniky vůči výrobě, a to o 8,5 % a objem ekonomických sankcí dokonce o 40,9 %. Nedostatky se projevovaly jak v potravinách, tak i v průmyslovém zboží. Závažnou okolností je to, že špatná kvalita je z naprosté většiny způsobována technologickou nekázní, nedodržováním norem, tedy subjektivními chybami v řídící činnosti, které se přes přijímaná opatření a sankce nedaří účinně eliminovat. Nekvalitní výrobky znamenají nejen ztráty ekonomické, ale i politické, podrývají důvěru, kazí dobré jméno naší výroby. Přitom máme nespočet příkladů výrobků špičkové kvality, módnosti, technické úrovně, které dokumentují dovednost a um našich pracujících nejen doma, ale i v zahraničí.

Soudružky a soudruzi, v letošním roce se zatím plnění plánu vyvíjí příznivě, úkoly však nejsou jednoduché. Cílem je samozřejmě v prvé řadě zabezpečit rovnoměrné a plynulé uspokojování spotřebitelské poptávky po potravinách a bohatější a pestřejší nabídku průmyslového zboží. V plnění maloobchodního obratu jde o postižení změn ve struktuře poptávky, především při přerozdělení výdajů obyvatelstva mezi kupním fondem a výdaji za služby v důsledku úprav cen služeb, ale i v rámci výdajů za služby a výdajů za zboží. Zkušeností z minulých úprav cen zboží i služeb by mělo být maximálně využito k všestrannému rozvoji a zkvalitňování zásobování a služeb obchodu v duchu závěrů XVI. sjezdu KSČ.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./ 

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Janu Vávrů. Slovo má poslanec ¨lan Dohnal, připraví se poslanec Jaroslav Šafařík.

Poslanec Milan Dohnal: Soudružky a soudruzi poslanci, v přípravě na projednání státního závěrečného účtu se výbor pro národní výbory a národnosti zabýval výsledky hospodaření národních výborů.

S uspokojením jsme zjistili, že v uplynulém roce se národním výborům dařilo plnit záměry a cíle 7. pětiletého plánu.

Národní výbory vykonaly v roce 1982 mnoho užitečné práce. Zabezpečovaly na požadované úrovni zdravotní péči. Byly splněny úkoly ve školství, kde pokračovala realizace československé výchovně vzdělávací soustavy, hodně bylo vykonáno v péči o ochranu životního prostředí.

Byly zvládnuty také úkoly v účelové investiční výstavbě a nakonec, až na některé výjimky, byl splněn i plán výstavby bytů.

S úkoly plánu se vyrovnaly i hospodářské organizace řízené národními výbory s výjimkou místního stavebnictví a odvětví restaurací a jídelen.

Ve výsledcích hospodaření organizací se začal uplatňovat Soubor opatření a chozrasčot.

Národní výbory zabezpečovaly rovněž údržbu domovního fondu jim patřícího. Jak všichni víme, je to úkol značně obtížný, zejména pro potíže se zajišťováním kapacit a materiálů.

Příznivě probíhalo v letošním roce plnění volebních programů Národní fronty, především těch akcí, které jsou realizovány v akci "Z".

V akci "Z" bylo odpracováno 247 mil. brigádnických hodin a vytvořena hodnota díla ve výši 5,5 mld Kčs. Z toho v neinvestiční části akce "Z" byla vytvořena hodnota ve výši 2,9 miliard Kčs. Šlo zejména o práce zabezpečující ochranu životního prostředí, jako je čistota v obcích a městech, čistota vodních toků a v lesích, rozšiřování ploch zeleně a sběr druhotných surovin.

Zde národním výborům pomohlo, že vláda ČSR umožnila překročit plánem stanovený limit na investiční část akce "Z" o 500 miliónu Kčs.

Za značný úspěch, svědčící o dobré politické práci národních výborů a Národní fronty a o značné účasti na dobrovolné a z velké části bezplatné účasti občanů na veřejně prospěšné práci, je třeba pokládat skutečnost, že finanční náklady vynaložené v investiční části akce "Z" činí jen 68 % z celkově vytvořené hodnoty díla.

Tato investiční výstavba byla přednostně zaměřena na stavby v odvětví školství, vodního hospodářství, obchodu, veřejného stravování, tělesné výchovy a komunálních služeb.

Za iniciativní přístup, který se projevil v těchto výsledcích, patří občanům, poslancům a pracovníkům národních výborů a funkcionářů společenských organizací, naše uznání a poděkování.

Je však třeba připomenout, že nikdy nesmíme podléhat sebeuspokojení nad dosaženými výsledky. Také v práci národních výborů jsou dosud nevyužité možnosti a vyskytují se i nedostatky.

Především se již řadu let nedaří naplňovat plánované vlastní příjmy. Nelze však trvale spoléhat na to, že státní rozpočet uhradí některým národním výborům schodek v jejich hospodaření, vzniklý nedosažením plánovaných příjmů. Výpadky vlastních příjmů byly zejména v plnění odvodů a daní u hospodářských organizací řízených národními výbory a u obratové a zemědělské daně. Do schodku se dostávají nejen místní nebo městské národní výbory, ale též i některé okresní národní výbory. Úhrady těchto schodků pak mají za následek, že se snižují finanční rezervy krajských národních výborů a okresních národních výborů a úhrada se přesouvá k tíži výsledku hospodaření v příštím roce, a to je vážný nedostatek v hospodaření národních výborů.

Hospodářské organizace řízené národními výbory plnily své úkoly v loňském roce za ztížených podmínek. Musely se vyrovnat se zvýšením cen nafty, řešit problémy, vyplývající z regulace dodávek některých surovin, materiálů a pohonných hmot. Chybějících 2420 pracovníkův podnicích řízených národními výbory se také nepříznivě projevilo na plnění plánovaných úkolů.

Soudružky a soudruzi poslanci,

závěrem mi ještě dovolte stručně charakterizovat výsledky hospodaření národních výborů

- stejně jako v roce 1981 nebyly splněny vlastní příjmy národních výborů o 1 miliardu 388 miliónů Kčs, což se projevilo i ve snížení jejich podílu na celkovém objemu realizovaných výdajů,

- rozdíl mezi dosaženými příjmy a uskutečněnými výdaji národních výborů činí 44,7 miliónů Kčs. Tento přebytek spolu se zůstatky fondu rezerv a nepoužitými doplňkovými příjmy tvoří zdroje ve výši 2 miliardy 126 miliónů Kčs, pomocí kterých budou národní výbory v roce 1983 zabezpečovat plnění volebních programů Národní fronty prostřednictvím akce "Z",

- stejně jako v předcházejících letech nebyly vyčerpány subvence na komplexní bytovou výstavbu,

- byla zpomalena obrátka zásob,

- trvá disproporce mezi výstavbou bytů a občanskou vybaveností,

- modernizace a rekonstrukce bytů zaostává za předpoklady.

Zvážíme-li tedy klady i nedostatky hospodaření národních výborů, docházíme k závěru, že i nadále zůstává jejich předním úkolem dodržovat a upevňovat finanční a rozpočtovou kázeň.

V celé své činnosti musí národní výbory naplňovat zásadu, zdůrazněnou 6. zasedáním ÚV KSČ - lépe využívat finančních a hmotných zdrojů i místních možností k lepšímu uspokojování potřeb občanů. To je také posláním národních výborů - vytvářet dobré podmínky v bydlení, ve školství a kultuře, ve zdravotní a sociální péči a v životním prostředí.

Jménem výboru pro národní výbory a národnosti doporučuji, aby Česká národní rada v rámci státního závěrečného účtu České socialistické republiky výsledky hospodaření národních výborů za rok 1982 schválila.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Dohnalovi. Slovo má poslanec Šafařík, připraví se poslankyně Jindřiška Strnadová.

Poslanec Jaroslav Šafařík: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, důležitým požadavkem dneška je zvyšování efektivnosti našeho hospodářství. V tomto směru, jak jsme si ve výboru pro průmysl a stavebnictví při projednávání kapitoly ministerstva průmyslu ČSR ověřili, si vedly hospodářské organizace tohoto resortu vcelku dobře. Produktivita práce u upravených vlastních výkonů i z hrubé výroby byla splněna na 105,6 %, při dodržení růstu průměrné mzdy. Došlo k nárůstu zisku úsporami nákladů, zlepšila se o 44 setin bodu rentabilita výrobních fondů a charakteristické pro většinu průmyslu ČSR je vysoká směnnost strojních míst.

Co je však nutno s ohledem na vyšší efektivnost kritizovat, a již zde i dnes bylo kritizováno, je nelepšící se stav zásob. Nejen, že jsou zásoby neúměrně vysoké, ale navíc se nedaří je snižovat. Pokud bylo v resortu dosaženo zkrácení obrátky proti plánu o 1,53 dne, není to v důsledku lepšího hospodaření se zásobami, ale příčina je ve zmenšování výrobních zásob výchozích surovin.

Záporně hodnotíme vytváření zásob hotových výrobků nejen resortu průmyslu, ale i u zboží, které výrobní podniky ministerstva průmyslu již dodaly na tržní fondy obchodu. Jedná se o zboží, které spotřebitelé nekupují. Zde je nutno mnohem pružněji reagovat na poptávku spotřebitelů, a to v součinnosti obou ministerstev. Pomohlo by mnohem operativnější rozhodování při změně odbytových cest, aby vložené prostředky jak materiálové, mzdové, tak i nákladové, byly urychleně realizovány na trhu. Jako dobrý počátek je možno hodnotit zřízení luxusních prodejen, kde po zkušenostech se mohlo přistoupit k rozšíření jejich sítě. Přitom však je nutno neustále dbát o zajištění běžného sortimentu a v různých cenových polohách.

Vedle zvyšování efektivnosti je další stěžejní oblastí dodržování úkolů k zahraničnímu obchodu. Přestože resort ministerstva průmyslu v uplynulém roce zajistil překročení plánovaného devizového salda o 245 mil. Kčs, nesplnil plánované úkoly ve vývozu. Je nutné tedy věnovat maximální pozornost vývozním úkolům, a to jak ve velkoobchodních cenách, tak i ve franco cenách. I když nelze bezvýhradně hodnotit efektivnost vývozu pomocí rozdílového ukazatele, přece jen tento ukazatel ukazuje na efektivnost prodeje našich výrobků na náročných trzích nesocialistických zemí, která není zrovna dobrá. Přisoudit jednoznačně vinu za tento stav podnikům zahraničního obchodu nebo výrobcům je problematické, ale nelze ani plně omlouvat prodejnost našich výrobků hospodářskou a politickou situací Západu. Cesty je nutno hledat v důsledně prováděné inovaci výrobků, ve snižování vlastních nákladů, a tím zvyšování schopnosti cenově konkurovat. Další cesty jsou ve zlepšené komerční činnosti, v její pružnosti.

V nynějších podmínkách náročných trhů je nutné, aby výrobní organizace rychle reagovaly na zakázky podniků zahraničního obchodu a prakticky denně je zabezpečovaly i na úkor tzv. globálních zakázek. Je to cesta náročná, zejména při stávající hromadné a velkosériové výrobě, jaká je ve spotřebním průmyslu zavedena. Je nutno najít prostor i pro náhradní technologie k vykrytí těchto pevných zakázek, které jsou mnohdy buď malosériové nebo i kusové. Při tom všem je nutné dodržet nízké velkoobchodní ceny v porovnání k cenám světovým a tím udržet v zájmu efektivnosti potřebný rozdílový ukazatel.

Ověřil jsem si na podniku zahraničního obchodu Jablonex, že tyto cesty, i když jsou náročné pro výrobní organizace, je nutno a ve spolupráci OZO a výrobců možno najít.

Při hodnocení exportu ministerstva průmyslu jsme se zabývali mimo jiných i odvětvími zpracovatelského průmyslu, která jsou náročná na dovoz surovin. U textilního průmyslu je materiální spotřeba více než z poloviny kryta dovozem. Ještě v roce 1970 činila výrobní spotřeba přírodních vláken 64,3 % z celkového objemu spotřebovaných surovin. V roce 1980 již jen 49 %. S rozvojem naší produkce chemických vláken se prosazovala tendence relativního snižování závislosti na dovozu, výměnou bavlny a vlny za umělá vlákna. V této souvislosti se naskýtá otázka, jaký máme odbyt na domácím, ale především na zahraničním trhu, pro výrobky z chemických vláken? Není v této souvislosti ovlivněna nižší exportní výkonnost našeho oděvního průmyslu strukturou zpracovávaného materiálu, který mu výroba dodá? Rovněž v kožedělném průmyslu se pro zvyšující nedostatek klasických přírodních materiálů zvyšuje podíl umělých materiálů, které ještě nedosahují potřebnou úroveň. Navíc při rostoucí ceně přírodní usně jsme dováželi i méně kvalitní suroviny. Při tom kolem 30 % výroby v kožedělném průmyslu je určeno pro export.

Konstatovali jsme, že určitá část vývozu spotřebního průmyslu je zajišťována na úkor dodávek pro vnitřní potřebu, především u výrobků z vlny, bavlny a přírodních kůží. Je to pro omezené devizové zdroje na nákupu potřebných surovin, Vyslovili jsme obavu, zda racionalizační opatření v dovozu nenaruší výrobní procesy tak, aby negativně ovlivňovaly možný vývoz v poptávkovém zboží a výrobu pro potřeby vnitřního trhu. K zabezpečení tohoto požadavku máme dosud rezervy a ty je třeba využít. Jak na to jít, jsme se mohli přesvědčit při letošní pražské matějské pouti. Potištěná trička a větrníky. S tímto zbožím se při zahájení objevil jeden stánek a během několika dnů toto zboží prodávali všichni trhovci. Tedy od vzhlédnutí vzoru přes domáckou výrobu až po prodej prakticky několika desítek hodin. Srovnejme si, jaké jsou možnosti těchto výrobců s moderními podniky, jejich vývojovými dílnami, vzorkovnami, možnostmi zahraničních cest a veletrhů. Nejde mně vůbec o trička, ale o podstatu věci a nad tou je vážně se třeba zamyslet a provádět.

Zcela určitě se dostane k mnohému zlepšení zásluhou výsledků a cílů vytyčených 8. zasedáním ÚV KSČ, které se podrobně zabývalo účinností vědeckotechnické revoluce, i z ní vyplývající efektivnosti naší ekonomiky.

Závěrem mi dovolte, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, abych jako zpravodaj výboru pro průmysl a stavebnictví pro kapitolu ministerstva průmyslu, s ohledem na výsledky nejen tohoto resortu, ale zejména na výsledky v hospodaření celé naší republiky za rok 1982, vám doporučil přijmout navrhované usnesení a závěrečný účet schválit. Děkuji za pozornost. /Potlesk./