Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru Jaroslavu Tlapákovi za odůvodnění návrhu.

Nyní dávám slovo zpravodaji výboru pro plán a rozpočet posl. ing. Miroslavu Mrázkovi.

Poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, státní závěrečný účet za rok 1982 je pro nás především příležitostí k tomu, abychom zhodnotili výsledky plnění plánovaných úkolů finanční a rozpočtové politiky a na konkrétních výsledcích ukázali úspěchy a dobré výsledky, na které bychom měli ve své další práci navazovat. Věcně a kriticky však musíme vidět i ty oblasti činnosti, kde se nám dařilo naplňovat vytyčené záměry jen zčásti a kde tedy máme rezervy, na jejichž využití musíme v dalších obdobích soustřeďovat svou pozornost.

Podmínky pro plnění plánovaných úkolů byly v uplynulém roce velmi složité, ať jde o vnitřní ale zejména vnější podmínky, a pozornost se proto plně soustřeďovala na zabezpečení rozhodujících úkolů vyplývajících ze závěrů XVI. sjezdu KSČ, aktualizovaných jednotlivými zasedáními ústředního výboru strany, pro rok 1982 pak zejména 4. a 5. zasedání z roku 1981.

Ve státním plánu i ve finančním a rozpočtovém hospodaření se dynamika i vývoj základních vztahů v ekonomice České socialistické republiky orientoval především na splnění dvou základních úkolů:

1. Zabezpečit další rozvoj ekonomiky v podmínkách úsporného nakládání se surovinovými, materiálovými a energetickými vstupy a přitom aktivně přispět k obnově rovnováhy vnějších ekonomických vztahů celé naší federace

2. Udržet dosaženou vysokou životní úroveň obyvatelstva i jeho sociální jistoty a v souladu s dosahovanými výsledky ji nadále zkvalitňovat.  

Lze konstatovat, a to je velmi podstatné, že se nám podařilo plnění těchto základních úkolů v roce 1982 zabezpečit a že k tomu právě ekonomika řízená vládou ČSR přispěla podstatným dílem.

Poznatky poslanců jednoznačně ukazují, že to byla iniciativa pracujících, uvědomělý a aktivní přístup pracovních kolektivů k uzavírání a plnění závazků na podporu plánovaných úkolů, která se projevila jako jeden z rozhodujících faktorů při překonávání obtíží během roku a v dosažených celkově úspěšných celoročních výsledcích v plnění plánu.

Rok 1982 nebyl jednoduchý a složitost a náročnost plnění úkolů plánu se plně odrazila ve struktuře realizovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu ČSR. Vlivem věcných odchylek v plnění plánu, vlivem řady metodických, organizačních i cenových změn, ale i vlivem aktivního přístupu k uskutečňování finanční a rozpočtové politiky se struktura příjmů i výdajů státního rozpočtu odchýlila od plánovaných předpokladů.

Rozhodující vliv na realizaci rozpočtové a finanční politiky měla intenzita, úroveň a kvalita plnění úkolů státního plánu. Naše ekonomika se v roce 1982 vyrovnala s nižšími palivovými, materiálovými i surovinovými vstupy a byl přitom zajištěn růst společenského produktu proti roku 1981 i proti roku 1980. Z výsledků jednání výborů i z poznatků poslanců vyplývá, že se zde projevila úsporná opatření i lepší hospodaření našich podniků a organizací.

Všechny rozhodující resorty dosáhly příznivých výsledků v plnění výrobních úkolů a přispěly k tvorbě společenských zdrojů.

Plnění úkolů probíhalo přitom v řadě směrů na vyšší kvalitativní úrovni než předpokládal státní plán. Ve finančním hospodaření se tato skutečnost projevila příznivě především ve tvorbě zisku, která byla celkově splněna na 107,7 %, což představuje 2,46 mld Kčs zisku nad plán. Této tvorby bylo dosaženo z 81 % snížením celkové nákladovosti výkonů, zejména vlivem dosažených materiálových úspor, z 15 % překročením mimořádných výnosů a jen ze 4 % nadplánovanými výkony. Bylo dosaženo příznivého plnění ukazatelů produktivity práce z upravených vlastních výkonů, rentability jak k nákladům, tak i k výrobním fondům a upraveným vlastním výkonům.  

I v zemědělství byl v roce 1982 učiněn další krok na cestě k intenzifikaci. K dobrým výsledkům jistě přispělo i zpřísnění závazného režimu hospodaření s krmivy a opatření k úspoře jadrných krmiv na jednotku produkce.

Na růstu hrubé zemědělské produkce se výrazně podílela rostlinná výroba, kdežto živočišná produkce proti roku 1981 poklesla.

Účinnost vkladů do půdy příznivě ovlivnila dosažené hektarové výnosy, které byly vesměs vyšší, než v předchozích letech apod.

To vše jsou jistě významné vklady a byly také po právu v usneseních našich výborů oceněny. Tento pohled nám však nesmí bránit v hlubší věcné konfrontaci dosažených výsledků s cíli, které XVI. sjezd stanovil jako dlouhodobě rozhodující a závazné. Je to především požadavek prosazovat výrazný růst intenzifikace ekonomiky, zvýšit efektivnost a kvalitu veškeré naší práce; další rozvoj založit především na všestranném využití vědy a technického pokroku v naší činnosti. Tento požadavek byl znovu konkrétně nastolen na nedávno skončeném 8. zasedání ÚV KSČ, jehož závěry musíme důsledně promítnout do své práce. K tomu se také zaměří iniciativní činnost všech orgánů České národní rady i působení poslanců ve volebních obvodech.

I v intenzifikaci bylo v roce 1982 dosaženo posunu vpřed, ovšem ne takového, jaký by odpovídal potřebám a v mnoha směrech i předpokladům založeným v plánu a rozpočtu. Výrazem toho je, že ne ve všech směrech byly plánované záměry, i při zohlednění změněných podmínek, naplněny.

I přes vykazovanou nadplánovanou míru úspor materiálových nákladů došlo celkově k rychlejšímu růstu výrobní spotřeby, jejíž podíl na společenském produktu vzrostl o 0,23 % proti roku 1981. Tato skutečnost ovlivňuje i tvorbu národního důchodu. Projevují se zde, mimo dalších vlivů, asi v rozhodující míře ztráty, které vznikají v procesu zhodnocování výsledků naší výroby na vnitřním a zahraničním trhu. Nebylo především dosaženo plánované relace maloobchodních a velkoobchodních cen. Vlivem neuspokojivé nabídky kvalitního průmyslového spotřebního zboží se snížil proti plánu jeho objem v realizovaném maloobchodním obratu a plán maloobchodního obratu nebyl splněn.  

Ve státním rozpočtu se v důsledku toho nevytvořily předpokládané příjmy z výnosů z daně z obratu a negativně bylo ovlivněno i plnění plánované relace růstu objemu příjmů a výdajů obyvatelstva. Nedosáhli jsme předpokládaných směnných relací na zahraničních trzích při vývozu, zejména vlivem pomalého zvyšování technické úrovně a kvality našich výrobků, vlivem nedostatečného servisu, dlouhých dodacích lhůt a podobně. Tuto ztrátu bylo nutné kompenzovat nejen vyšším vývozem hmoty bez náležitého zhodnocení, ale i omezením dovozů.

Zlepšení salda obchodní bilance vůči nesocialistickým zemím bylo dosaženo především vyšším snížením dovozů z těchto zemí, než předpokládal plán.

Plánovaným záměrům neodpovídal ani vývoj zásob v národním hospodářství, na což bylo poukazováno kriticky při jednání prakticky všech výborů ČNR v přípravě na dnešní schůzi. Byl překročen plánovaný stav i přírůstek zásob, zpomalila se doba obratu zásob a i ve vývoji struktury zásob pokračovaly v roce 1982 nepříznivé tendence růstu zásob hotových výrobků a poklesu zásob materiálů a surovin. Plánované záměry se nepodařilo zcela splnit především v resortech průmyslu a stavebnictví.

Je patrné, a dosavadní výsledky dovolují vyslovit takový poznatek, že sankční postihy a opatření ve financování oběžných prostředků nemohou překonávat příčiny nedostatků v dodavatelsko-odběratelských vztazích a základní stimulaci výrobců na růst upravených vlastních výkonů. Oba tyto vlivy působily v roce 1982 k podpoře nežádoucího růstu zásob.

Výsledky loňského roku opětovně ukazují, že v oblasti zásob se prostě nepokročilo kupředu a přes řadu přijatých opatření zde stále více zaostáváme. Chtěl bych upozornit např. na jednání předsednictva ČNR v únoru minulého roku k zásobám. S poznatky z takovýchto jednání je třeba pracovat a jejich využití by jistě napomohlo nepříznivý stav řešit.

V zemědělství, i přes výrazný růst rostlinné výroby, se nepodařilo plně dosáhnout plánovaného předstihu růstu rostlinné produkce před živočišnou. I když bylo vloni dosaženo zatím nejnižší úrovně jednotkové spotřeby jadrných krmiv na jednotku přírůstku a produkce, poklesla úroveň denních přírůstků skotu a prasat i úroveň snůšky vajec. Došlo i k celkovému snížení intenzity chovu skotu.  

V investiční výstavbě se v roce 1982, přes dílčí zlepšení některých ukazatelů projevil především rozdíl mezi objemovým a věcným plněním plánovaných úkolů na závazných stavbách. Překročení plánovaného objemu investičních prací a dodávek nebylo doprovázeno zlepšením v dokončování staveb a jejich uvádění do provozu, v dosahování projektovaných parametrů i zkracování lhůt výstavby. I v roce 1982 se nadále projevovaly tendence ke zvyšování rozpočtových nákladů staveb, nedostatky v územní, investorské a projekční připravenosti a podobně.

V této souvislosti je zvlášť naléhavé, aby bylo docíleno zvratu v nepříznivých tendencích vývoje účinnosti základních prostředků. Vlivem nedostatků v řízení a organizaci práce a nízké směnnosti trvale klesá objem hrubé výroby na 1 Kčs základních prostředků jak v průmyslu, tak i ve stavebnictví a v zemědělství. Je to velmi významná rezerva v prosazování intenzifikace.

V komplexní bytové výstavbě, přes celkové dobré plnění prací a dodávek, přetrvávaly vesměs v minulém roce negativní tendence.

Organizacím řízeným národními výbory se daří jen velmi slabě plnit vytyčené úkoly v modernizaci bytů a ukazuje se, že při dosavadních přístupech by tyto úkoly nebylo možné do konce pětiletky vůbec splnit.

Na složitý vývoj ekonomiky v roce 1982 reagovala rozpočtová i finanční politika odpovídajícím způsobem a aktivně napomáhala prosazovat rozhodující záměry. Jako velmi pozitivní je třeba hodnotit, že byla plně zajištěna vyrovnanost státního rozpočtu. Projevily se ale dopady nedostatečně důrazného a rychlého prosazování procesu intenzifikace naší ekonomiky, založeného na rozhodujícím působení vědy a techniky v praxi, i pomalého zvyšování efektivnosti a kvality veškeré naší práce.

V obtížných podmínkách loňského roku se plně projevila některá slabá místa, která v uplatňovaném systému řízení existují. Z hlediska pohledu na současné a budoucí úkoly je důležité odpovídajícím způsobem, ale jednoznačně a rychle reagovat na získané poznatky. Chtěl bych se krátce zmínit jen o některých, zejména o těch, o kterých se nejčastěji diskutovalo na jednáních výborů a zejména na jednání výboru ČNR pro plán a rozpočet.  

Především se plně ukázala slabina v tom, že jsme dosud nedokázali potřebným způsobem vytvořit podmínky pro sjednocování podnikových a celospolečenských hledisek na efektivnost. Podniky nejsou vždy dostatečně stimulovány právě z těch rozhodujících celospolečenských pohledů, takže například ztráty v procesu zhodnocování výroby na vnitřním a zahraničním trhu, konkrétně pramenící z nedostatečné nabídky atraktivního průmyslového zboží pro vnitřní trh, nízké přizpůsobivosti výroby situaci na zahraničních trzích, zejména vlivem pomalého zvyšování kvality a technické úrovně výrobků apod., se přímo negativně projevují ztrátou daně z obratu a ztrátami z rozdílu mezi velkoobchodními cenami a cenami fco. Tato skutečnost z celospolečenského pohledu negativně ovlivňuje tvorbu zdrojů, ale nemá potřebný stimulační dopad na jednání podniků.

Podniky plní velmi dobře plánované upravené vlastní výkony, dostávají mzdové prostředky za jejich nadplánované plnění, ale tyto vynaložené prostředky nejsou podloženy celospolečenským efektem. Podniky plní dobře upravené vlastní výkony, ale není plně zabezpečena výroba pro plánované finální užití, rostou zásoby hotových výrobků a naopak se stále evidují požadavky na nedostatkové druhy zboží a podobně. Tvorba zdrojů a její účinnost má tedy v těchto směrech rezervy, které je třeba urychleně mobilizovat.

Jednou z významných rezerv, která souvisí s účinnějším využíváním především iniciativy pracujících, je úroveň rozpracování principů chozrasčotu z pohledu jednotlivých VHJ. Je myslím zcela nesprávné, aby se řízení podniku ze strany VHJ doslova utápělo v operativě, denních hlášeních o postupu plnění plánovaných úkolů a plánovací proces, aby spočíval v detailním rozpisu mnohde několika desítek ukazatelů, které jsou ve svých důsledcích mnohdy až protichůdné, představujících především oblast vnitropodnikového řízení. Takový přístup, který je bohužel ještě v praxi také uplatňován, představuje"významnou" brzdu pro jakoukoliv aktivitu podniku.

Jednou z rezerv je i kvalita investičního procesu. Plnění objemových ukazatelů plánu investiční výstavby musí býti doprovázeno i tím, že všechny, ale zejména však závazné, plánované akce, budou v termínech dokončovány, uváděny do provozu a také že budou přinášet předpokládané efekty. V loňském roce například byla ve srovnání se státním plánem jedna třetina závazných staveb, určených k uvedení do provozu, odsunuta se souhlasem vlády a ze zbývajícího počtu, které měly býti uvedeny do provozu, byla polovina nesplněna. Zde je zřejmě nutné nejen energičtěji soustřeďovat dodavatelské kapacity, ale důsledně k tomu vytvářet i plánem trvalé předpoklady v rovnováze mezi počtem a rozsahem prováděných akcí a kapacitami jejich dodavatelského krytí v plánovaných lhůtách. V tomto směru také např. orientuje pozornost příslušných orgánů i poslanců usnesení výboru ČNR pro průmysl a stavebnictví, přijaté na závěr projednávání výsledků hospodaření resortu stavebnictví za uplynulý rok.

Důležitým úkolem při zajišťování plánovaných záměrů je snižování zdrojové náročnosti naší ekonomiky, které má přímý dopad na užití vytvořených hodnot. V loňském roce se výrazně projevilo zvyšování hospodárnosti a snižování spotřeby materiálů, energie a surovin především v úrovni nákladovosti výkonů, kde podstatnou úlohu hrálo právě snížení materiálových nákladů. Těchto dobrých výsledků bylo dosaženo působením nejen zásadních opatření zdokonalené soustavy plánovitého řízení, zaměřením iniciativy pracujících na tuto oblast činnosti, racionalizačním úsilím projevujícím se i v plnění Státního cílového programu 02, ale i vlivem např. direktivního stanovování závazných limitů spotřeby paliv a elektrické energie pod hrozbou vysokých sankcí při nedodržení. Výsledky však při hlubším pohledu ukazují, že úspory bylo docíleno spíše využitím snáze mobilizovatelných rezerv, formou "krátkodobé" racionalizace než technickými a technologickými opatřeními vyšších řádů s trvalým dopadem na úroveň spotřeby. V tomto případě je třeba upozornit na skutečnost, že tyto rezervy jsou neopakovatelné.

Potvrzuje to např. i zjištění prověrky zabezpečení úkolů v racionalizaci spotřeby paliv a energie, které prováděl VLK ČSR v resortu MP ČSR. Tento resort splnil v roce 1982 úkol daný XVI. sjezdem KSČ i výzvou X. sjezdu ROH a zabezpečil více jak 2,5 % ročních úspor v palivech a energiích. Přesto však prověrka zjistila nedostatečné zaměření výzkumu a technického rozvoje na danou oblast, pomalé zavádění technicky zdůvodněných norem i nedostatky v řízení energetického hospodářství a plánování úrovně spotřeby energií.  

Právě úroveň norem spotřeby energie a materiálů není dosud v celé řadě organizací na potřebné výši a co do kvality zaostává vesměs za srovnatelnou zahraniční úrovní. Výsledkem je potom mimo jiné i nízká konkurenční schopnost našich výrobků na světových trzích.

Myslím, že velice nepříznivá je i situace např. v oblasti režijních nákladů a režií všeho druhu. Tato oblast je součástí vnitropodnikového řízení a z úrovně ústředních orgánů usměrňována prakticky není. Podle údajů z účetních výkazů za léta 1980 a 1982 však došlo ke zvýšení objemu režií ve všech oborech, vykazujících váhově podstatné objemy výkonů v rámci ekonomiky ČSR, i když podíl režie na výkonech je diferencovaný. Je však zajímavé, že i přes plnění úkolů v programu hospodárnosti vesměs vzrostl podíl správní režie na režii celkem.

Ukazuje se, že výrazně ovlivňují režijní náklady např. odpisy. Bylo by jistě zajímavé vědět, do jaké míry se na růstu režií podílí třeba skutečnost, že se v nich tlumí i růst cen paliv a energií a podobně. Na výši režijních nákladů bylo kriticky poukázáno např. při jednáních výborů pro průmysl a stavebnictví i zdravotního a sociálního.

Stálo by jistě za úvahu, aby vývoji režií věnovali i ústřední orgány, zejména ministerstvo financí ČSR, zvýšenou pozornost, i když principiální řešení je zřejmě možné jedině prostřednictvím velkoobchodních cen na bázi společensky nutných nákladů. Jak ukazují dílčí poznatky, je to jedna z oblastí, kde jsou asi značné rezervy.

Je pro nás důležité, abychom existující rezervy začali využívat všude a co nejdříve. K tomu by mělo svým dílem přispět i dnešní projednání státního závěrečného účtu.

Pro letošní rok a další léta 7. pětiletky je právě z hlediska loňských výsledků a poznatků z plnění plánu a rozpočtu možné specifikovat, že je třeba věnovat prvořadou pozornost v duchu závěrů 7. zasedání ÚV KSČ zejména:

- efektivní tvorbě zdrojů, podložené zejména snižováním výrobní spotřeby

- zajišťování úkolů ve vnějších ekonomických vztazích a současně i zabezpečování potřeb vnitřního trhu  

- odstranění veškeré výroby, která nemá plánované užití

- důslednému a rychlému prosazování intenzifikace ekonomiky založené především na využívání vědy a techniky v praxi.

K tomu musí účinně působit řídící sféra vytvářením podmínek k prosazování kvality a efektivnosti práce jako rozhodujícího ukazatele všude a na všech úrovních, především však tam, kde jde o hmotnou stimulaci podniků, organizací i jednotlivců.

Předpokladem úspěšnosti této snahy je upevňování kvality a stability plánu, důsledné zavádění chozrasčotního způsobu hospodaření a prosazování principů zásluhovosti v odměňování za skutečné a zcela konkrétní výsledky.

Jenom na tom je možné reálně stavět další růst produktivity práce a hospodaření s pracovní silou. Iniciativa pracujících ve spojení s moderní vědou jsou faktory, které rozhodují o postupu celého procesu intenzifikace.

Finanční a rozpočtová politika musí aktivně působit na podporu těchto záměrů a svými metodami a prostředky se podílet na utváření žádoucího "ekonomického myšlení" především vedoucích hospodářských pracovníků; myšlení, založeného na principech ekonomické kalkulace, postavené na reálných a objektivizovaných hodnotových nástrojích a kritériích, zejména ceně, zisku, úvěru i devizových nástrojích. Prosazení tohoto záměru budeme jako poslanci ČNR ve svých volebních obvodech všestranně napomáhat.

Soudružky a soudruzi, všechny výbory ČNR řádně projednaly výsledky hospodaření za rok 1982 u přikázaných kapitol státního rozpočtu.

Byly vesměs oceněny pozitivní výsledky, kterých resorty v loňském roce dosáhly ve vlastním finančním hospodaření a při naplňování úkolů Programu hospodárnosti na 7. pětiletku.

Bylo však i kriticky a věcně poukázáno na nedostatky v plnění plánovaných úkolů i některých záměrů finanční politiky v oblasti řídící působnosti jednotlivých resortů. Rezervy jsou zejména v důrazném prosazování procesu intenzifikace, v zabezpečování růstu efektivnosti a kvality práce v konkrétních podmínkách jednotlivých resortů. Tím směrem také orientují pozornost odpovědných pracovníků, ale i svých poslanců, pro výkon iniciativní a kontrolní činnosti přijatá usnesení výborů ČNR.

Všechny výbory České národní rady vzaly výsledky hospodaření loňského roku na vědomí a z projednání nezůstaly žádné neuzavřené problémy, které by bránily přijetí vládního návrhu usnesení o státním závěrečném účtu na našem dnešním jednání.

Výbor ČNR pro plán a rozpočet potom projednal, za účasti delegací z ostatních výborů ČNR, vládní návrh usnesení ČNR o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1982, tj. tisk 57, který máte k dispozici, na své 17. schůzi dne 16. června tohoto roku.

Na základě výsledků tohoto jednání a v souladu se zmocněním výboru ČNR pro plán a rozpočet vám, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, jako zpravodaj doporučuji přijmout usnesení České národní rady, jak je obsaženo ve v zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet, tj. tisk 58, který máte k dispozici.

To je z mé strany, jako zpravodaje, vše. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Mrázkovi za zpravodajskou zprávu. Nyní přistoupíme k rozpravě. Do rozpravy se zatím přihlásili poslanci:

Josef Cihlář, Marta Klimková, Jan Vávrů, Milan Dohnal, Jaroslav Šafařík, Jindřiška Strnadová, Jaroslav Kolařík, Alena Hanzlová, Josef Rota a Milán Václavík.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi poslanci Josefu Cihlářovi.

Poslanec Josef Cihlář: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi! Vyslechli jsme všichni velmi pozorně výklad ministra financí i zpravodajskou zprávu ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1982. Chtěl bych ve svém vystoupení říci krátce některé poznatky, které souvisí se zajišťováním úkolů na vnitrním trhu a odezněly většinou na jednáních výboru ČNR pro plán a rozpočet, jehož jsem členem, a dále k oblasti veřejně prospěšných služeb.

Rovnováha a stabilita vnitřního trhu je nesporně důležitým předpokladem úspěšného zajišťování rozvoje životní úrovně našeho obyvatelstva a jak bylo ukázáno v předchozích vystoupeních, výsledky dosažené v realizaci produkce vnitrního trhu přímo ovlivňují tvorbu národního důchodu. Je proto správně věnována této citlivé oblasti prvořadá pozornost. Výsledky dosažené v loňském roce jsou zajímavé a podnětné z několika hledisek.

Především se podařilo, přes různé výkyvy během roku, zachovat celkovou stabilitu vnitřního trhu. Rok 1982 však přinesl dosti podstatné změny ve struktuře tržní osobní spotřeby. Projevil se značně náročný a dalo by se říci cílevědomý přístup zákazníků k výběru nakupovaného zboží. Výběr se orientoval na technicky a esteticky dokonalé spotřební výrobky, na některé druhy kvalitních potravin, na jižní ovoce a pochopitelně na tzv. nedostatkové druhy zboží.

Většinou se nakonec podařilo, i když v některých případech za cenu i mimořádných opatření a direktivních zásahů, nákupní zájem uspokojit. Starosti byly zejména s tuky a s cukrem, protože poptávka převyšovala nabídku.

Ale spoustu nečekaných, a myslím zbytečných problémů, přinesla např. vysoká úroda některých druhů ovoce a zeleniny. Zde se ukázalo, že nemáme dostatečné kapacity na zpracování vykoupeného množství a protože vlivem značného samozásobení poklesla současně poptávka, došlo v obchodech s ovocem a zeleninou ke značným ztrátám na neprodaném ovoci, zejména jablkách, okurkách apod. Mělo by to být poučení pro příště a obchod ve spolupráci se zpracovatelskými resorty by měl vždy v předstihu vytvářet předpoklady pro lepší zvládnutí podobných situací. Vždyť tyto situace se nerodí ze dne na den a špatně potom působí, když např. v době nedostatku paprik v Praze byly naopak problémy s nadúrodou v některých místech na Slovensku a docházelo dokonce i k zaorávání této zeleniny.  

Loňský rok byl rovněž zajímavý z toho důvodu, že od dubna začal platit nový zákon o vnitřním obchodě. Byl ale zákon a nebyla prováděcí vyhláška, což hned zpočátku zbrzdilo uvádění zákona do praxe. Ukázalo se, že národní výbory tím, že dostaly zvýšenou pravomoc, mohou vykonávat účinný tlak na organizace a že tyto organizace to musí, ať chtějí nebo ne, vzíti na vědomí. Za dosavadní dobu platnosti zákona o vnitřním obchodě jsem se setkal již s řadou poznatků při jeho uplatňování, které se asi mohou v určité míře zobecnit. Jde např. o to, že vznikají, a to i u národních výborů vyšších stupňů, potíže se správností formulace správních rozhodnutí v případě postihu organizací. Některé zjištěné přestupky, jako nedodržení sortimentního minima apod., za které je postihována organizace, by z hlediska nápravy bylo účinnější postihovat přímo u vedoucího prodejny. Zákon např. neřeší možnost přímého postihu trhovců na místě samém a uplatnitelný postup je z praktického hlediska značně komplikovaný. Vzhledem ke složité situaci v zásobování některými druhy potravin nebylo možno postihovat vždy organizace za nedodržování sortimentního minima apod. Ukazuje se, že i národní výbory se musí naučit plně využívat všech možností, které jim nový zákon poskytuje a že to významně přispívá k odstraňování především subjektivních nedostatků v činnosti obchodu a pomáhá vytvářet lepší podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb obyvatelstva.

Oblastí, která je často kritizována a za kterou odpovídají především národní výbory, jsou veřejně prospěšné služby.

Ve druhém pololetí loňského roku byla provedena ve spolupráci MF ČSR a MV ČSR prověrka efektivnosti výdajů na veřejně prospěšné služby v Jihomoravském kraji, která byla zaměřena na několik okruhů problémů jako je úroveň řízení, způsob kontroly rozsahu a kvality služeb, objektivizace nákladů vybraných činností těchto služeb apod.

Z provedeného šetření vyplynulo, že v oblasti veřejně prospěšných služeb byly dosaženy v Jihomoravském kraji pozitivní výsledky, které se projevily zejména v tom, že národní výbory s větší koncepčností řeší základní obory služeb, že se zvyšuje úroveň plánování, rozpočtování a kontroly vynakládání neinvestičních prostředků z rozpočtů NV a že se dále zvyšuje spolupráce s občany a organizacemi při zvelebování měst a obcí.  

Byly však také zjištěny některé závažné nedostatky a problémy, které se v této oblasti vyskytují již delší dobu. Vedle některých nedostatků ve vlastní činnosti řídících NV a organizací zabezpečujících tyto služby, jde především o dva závažné problémy, a to

- neujasnění vymezení náplně organizací zabezpečujících veřejně prospěšné služby;

- zabezpečování a financování činností, které s oblastí veřejně prospěšných služeb vůbec nesouvisejí.

Domnívám se, že k řešení tohoto problému by pomohlo, kdyby byl např. zpracován model řízení veřejně prospěšných služeb, ve kterém by byl řešen způsob zabezpečování těchto služeb, řešeny majetkoprávní vztahy mezi řídícími NV a organizacemi zabezpečujícími tyto služby, kde by byly řešeny i potřebné vazby mimo oblast působnosti NV. Takovýto model, který se již připravuje delší dobu, by jistě pomohl urychleně řešit problémy celé oblasti veřejně prospěšných služeb a byl by významnou pomocí národním výborům.

Dořešit urychleně problémy v této oblasti není jen otázkou značných neinvestičních výdajů vynakládaných každoročně ze státního rozpočtu na rozvoj veřejně prospěšných služeb, ale jde také o plnění usnesení stranických a státních orgánů zaměřených na zvyšování péče NV o čistotu a vzhled měst a obcí a vytváření maximálních podmínek pro spokojenost našich občanů při zabezpečování jejich základních životních potřeb.

Na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku v návaznosti na to, co bylo řečeno ve zpravodajské zprávě o režijích a režijních nákladech. Právě v místním hospodářství a službách obhospodařovaných národními výbory je velmi důležité, aby oblast režií a režijních nákladů byla nejen dobře zmapována, ale také aktivně a promyšleně ovlivňována. V ní je zdroj efektivnosti těchto činností a v ní jsou také dosud ve většině případů značné rozdíly, odůvodňované tzv. objektivními místními podmínkami apod.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit jeden ze záměrů, který byl sledován při poslední úpravě cen služeb pro obyvatelstvo, a sice vytvořit podmínky pro zabezpečení dosud nerentabilních, ale potřebných činností. To byl jeden krok a na něj by měla navázat trvalá snaha po zhospodárnění právě přes snižování režijních nákladů a režijí všeho druhu. I v tomto směru by určité modelové řešení, o kterém jsem hovořil, mohlo ukázat žádoucí cestu. /Potlesk./