Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Bohumíru Rosickému, slovo má poslanec Václav Běžel, připraví se poslanec Vladislav Nový.

Poslanec ing. Václav Běžel: Vážené soudružky a soudruzi, programovému prohlášení vlády ČSR jsme v roce 1981 z pověření České odborové rady vyjádřili plnou podporu, protože je zaměřeno na plnění cílů hospodářské a sociální politiky stanovené XVI. sjezdem KSČ, která je v zájmu pracujících a zabezpečuje jejich životní a sociální jistoty.

To potvrdil i český sjezd ROH v roce 1982, který v přijatých závěrech zdůraznil, že nejaktuálnějším úkolem odborářů je dostat hospodářskou a sociální politiku KSČ ke každému pracujícímu, aby se mu stala blízká a srozumitelná, aby pracující byli přesvědčeni, že odpovídá jejich životním zájmům a že je proto povinností každého vlastní iniciativou a tvůrčím přístupem přispět k její realizaci.

Usnesení našeho českého sjezdu ROH jsme spolu se závěry X. všeodborového sjezdu rozpracovali do konkrétních plánů a opatření, které postupně realizujeme a naplňujeme. Tím současně vytváříme podmínky a přímo napomáháme uskutečňování cílů programového prohlášení vlády ČSR z roku 1981, které, jak ukázala zpráva, přednesená předsedou vlády ČSR s. Korčákem, se ve svém celku daří plnit.

Přijali jsme "Společné úkoly České odborové rady s vládou ČSR při zabezpečování závěrů českého a X. všeodborového sjezdu". Jde zejména o zlepšování podmínek pro účast pracujících na řízení, o všestrannou péči o pracující a zlepšování pracovního a životního prostředí a o úkoly v socialistické výchově. Na společných jednáních se snažíme řešit operativně problémy a nedostatky, na které oprávněně poukazují pracující, a tak vytvářet klima a podmínky k jejich postupnému odstraňování. Otevřeně však musíme říci, že ne všechno se daří rychleji a důsledněji napravovat.

Další formou úzké spolupráce, o níž se mluví ve zprávě o plnění programového prohlášení, jsou společná jednání předsednictev vlády ČSR a ČOR a přijímání společných postupů na jednotlivá léta.

Cílem jednotných společných postupů je prohloubit součinnost státních a hospodářských orgánů s orgány ROH a využít celkového přínosu spolupráce k plnění vybraných úkolů hospodářského a sociálního programu, jímž se vytváří potřebné zdroje k posílení ekonomiky a životních jistot.

S využitím dosavadních poznatků a zkušeností jsme přistupovali i k přijetí společného postupu pro rok 1983, zaměřeného na deset vybraných cílů, které jsou předmětem společného zájmu hospodářských, státních a odborových orgánů na všech stupních řízení a mají přispět k úspěšnému splnění úkolů plánu a kolektivních smluv v roce 1983. Stanovené úkoly jsou formulovány tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro jejich kontrolovatelnost a adresnost.

Velkou pozornost věnujeme zejména rozvoji iniciativy pracujících za snížení spotřeby materiálu, surovin a energie všeho druhu, abychom se ctí plnili úkol stanovený X. všeodborovým sjezdem - překročit plánované úspory v roce 1983 o 0,5 %. Mnohé uzavírané socialistické závazky na počest 35. výročí Vítězného února, jako například v podnicích Metrostav, Armabeton, Jitona Soběslav, Jitex Písek, Kaučuk Kralupy, ČSAD Plzeň, Jihočeské státní lesy České Budějovice a řadě dalších, dokazují reálnost tohoto cíle.

V souladu s funkcemi socialistických odborů budeme rovněž společně aktivněji působit i ke zkvalitňování pracovních, životních a kulturních podmínek pracujících a vycházíme z přesvědčení, že mnohé je možno zlepšit bez velkých nároků na odčerpání omezených zdrojů.

Máme na mysli kupříkladu důslednější řešení oprávněných připomínek pracujících ke zlepšování závodní zdravotní péče, závodního stravování, zlepšování dopravy do zaměstnání, dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále pokročit v zabezpečování množství a kvality ochranných osobních pracovních prostředků a v neposlední řadě působit ke zlepšování služeb a zásobování vnitřního trhu.

Kladně hodnotíme, že převážná většina hospodářských, státních a odborových orgánů přijala ve stanovených termínech Společné postupy aplikované na podmínky svých resortů, krajů a okresů a že jejich úroveň je kvalitnější než v minulých letech.

Společně s vládou ČSR chceme usilovat o to, aby stanovené cíle ve společném postupu byly důsledněji plněny a k tomu povedeme i ostatní hospodářské a odborové orgány.

Chceme docílit, aby rok 1983 byl rokem kvalitativního zvratu společných jednání odborových, hospodářských a státních orgánů k důslednějšímu řešení nedostatků, v odhalování a postupném řešení jejich příčin, které brání využití nevyčerpatelné síly a iniciativy lidí v zájmu ekonomického rozvoje naší země.

Na úrovni republikových a krajských orgánů bylo v tomto směru vykonáno již mnoho prospěšného. Slabiny však stále existují v podnikové sféře. Proto budeme na všech odborových stupních nekompromisně požadovat prohloubení a zvýšení spolupráce s hospodářskými pracovníky a dbát na to, aby pracující dobře znali své úkoly, měli vytvořeny podmínky pro plynulou a dobrou práci, aby mohli být hospodáři na svém pracovišti a podle zásluh si vydělali.

Současně budeme působit k tomu, aby se upevňovala socialistická morálka, pracovní a technologická kázeň a disciplína a důsledně využívala pracovní doba jako předpoklad k vytváření dalších hodnot a zdrojů pro rozvoj společnosti.

Ztotožňujeme se také s hodnocením výsledků v plnění volebního programu Národní fronty, na čemž se naše odborové orgány a organizace aktivně podílejí, především rozvíjením akce "Odboráři svému závodu a republice". Je skutečností, že realizace volebních programů přispívá za široké a iniciativní podpory občanů ke zlepšování životního prostředí, služeb, rozvoje ideově výchovné a kulturní práce. Povedeme proto i nadále naše odborové orgány v okresech i ZO ROH k tomu, aby se na plnění volebních programů aktivněji podílely a k tomu orientovaly uzavírání socialistických závazků.

Ujišťujeme ČNR, že ČOR bude i nadále vytvářet podmínky na podporu plnění programového prohlášení vlády ČSR, protože to jev zájmu rozvoje našeho národního hospodářství, v zájmu a ve prospěch pracujícího lidu a jeho životních jistot, jak to stanovil pro další rozvoj socialistické společnosti XVI. sjezd Komunistické strany Československa. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Václavu Běželovi. Slovo má poslanec Vladislav Nový a připraví se poslankyně Jarmila Malecká.

Poslanec ing. Vladislav Nový: Vážené soudružky a soudruzi, programové prohlášení vlády je především dokumentem rozpracovávajícím závěry XVI. sjezdu KSČ na podmínky činnosti dvou nejvyšších orgánů České socialistické republiky, se kterým jsme se všichni plně ztotožnili a který se stal východiskem pro spolupráci orgánů ČNR a orgánů vlády na celé IV. volební období.

Jeho těžiště je v otázkách hospodářské a sociální politiky. Bylo projednáváno a přijato v období, kdy ještě zdaleka nebyl vypracován 7. pětiletý plán. Přesto však obsahuje rámcové cíle a úkoly v rozvoji ekonomiky ČSR do roku 1985. Je proto nutné a jedině správné při všech konkrétních aktech v orgánech ČNR chápat programové prohlášení v jednotě se 7. pětiletým plánem, pro nás tedy se zákonem ČNR o pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1981 - 1985.

Nebudu zde hovořit o úspěšných výsledcích a kladech v plnění úkolů prvých dvou let této pětiletky. To bylo vesměs obsaženo ve zprávě předsedy vlády. Je třeba jen důsledně dbát na to, aby všechny pozitivní zkušenosti a poznatky byly plně využity v dalším období.

Je však třeba střízlivě, věcně a kriticky vidět i oblasti, kde zatím výsledky nejsou takové, jako by mohly býti a kde tedy existují rezervy v plnění vytyčených záměrů.

Jak ukazují souhrnné výsledky Českého statistického úřadu o plnění úkolů za rok 1982, národní důchod v prvých dvou letech pětiletky prakticky stagnuje. Dosažení plánované dynamiky růstu tvorby zdrojů, zajišťující naplnění úkolů celé pětiletky, bude tedy vyžadovat mimořádné úsilí a představuje velmi náročný úkol.

Oblastí, která značně ovlivnila tvorbu zdrojů v našem národním hospodářství, je investiční výstavba, zejména její efektivnost.

V programovém prohlášení vlády je řečeno, cituji: "Náš další postup bude stále více záviset i na správném zaměření a vysoké efektivnosti investiční politiky." V přípravě na dnešní jednání se proto výbor ČNR pro plán a rozpočet velmi zevrubně zabýval i tímto problémem a i když ještě nebyly k dispozici analýzy za celý rok 1982, bylo možné udělat některé závěry, na které zde chci upozornit.

Zatímco celkové objemové ukazatele dokumentují vcelku dobré plnění plánu, hlubší pohled na některé kvalitativní stránky investiční výstavby dokumentuje dosud existující značné rezervy v její efektivnosti.

Jde zejména o to, že se realizace založených investičních programů stává stále dražší a že realizované stavby nedosahují vždy projektovaných parametrů a to u značného počtu staveb v době delší než rok po uvedení do provozu. A právě zde je skryta jedna z významných potencionálních možností pro posílení tvorby zdrojů naší ekonomiky. Stavba nebo investiční akce, která nesplňuje projektované parametry nedává samozřejmě předpokládaný užitek. Dá se přirovnat ke zmetku, i když není jednoduché u takovýchto zmetků zjistit viníka a stanovit vždy rozhodující příčiny jejich vzniku. Je to dáno především složitostí investičního procesu a anonymitou nespočetných vazeb a vlivů působících v procesu investování.

Jak ukazují naše poznatky, vážně se musíme zamýšlet již nad samotným plánem investiční výstavby, a to zejména nad předpoklady, které podminují jeho kvalitu. Plán např. stavíme na samozřejmém předpokladu dokonalé investorské a projekční připravenosti. Ale právě tento předpoklad není často plněn a zde je také jedna z příčin pozdějších problémů.  

Ne vždy je při plánovaných rozhodnutích po ruce dosti podkladů a informací pro podchycení všech vazeb a proporcí a ne vždy jsou tato rozhodnutí důsledně promítnuta do rozhodujících částí souvisejících plánů, ne vždy také jsou skutečně zvažovány reálné časové možnosti přípravy konkrétní akce apod. Přitom investorská a projektová připravenost musí vyhovovat nepřehledné řadě existujících vyhlášek a komplikovaných předpisů a sladit požadavky všech předpisů je úkol nadmíru obtížný.

Měl by se proto projevit především snahou zdola přínos odpovědnějšího a kvalitnějšího přístupu k investorské a projekční přípravě investičních akcí, ale zároveň by se měla projevit shora maximální snaha po zjednodušení existujících vyhlášek a předpisů. Jsou to předpoklady pro další zefektivnění investiční výstavby a podmínky pro účinnější řízení procesu investování jako celku.

Na 7. zasedání ÚV KSČ byl jako jeden z nejvýše aktuálních vytyčen i požadavek na zabezpečení výroby v souladu s plánovaným užitím. Charakteristickým ukazatelem, signalizujícím lepší nebo horší sklony řízení a rozhodování při zabezpečování plánu, jsou zásoby. V jejich rozvoji se od konce 5. pětiletky projevují zhoršující tendence, a to v neplnění plánovaných stavů, zpomalování obrátky, zhoršování struktury apod.

Víme, že vláda ČSR se zabývala těmito otázkami, ale přes přijatá opatření se vývoj zásob v podstatě nelepší. Doba obratu zásob v hospodářských organizacích řízených vládou ČSR se např. prodloužila v loňském roce proti roku 1981 o 4,8 dne při celkovém absolutním nárůstu objemu zásob celkem během roku o 12 mld Kčs, tj. o 6,9 %.

Přitom se projevuje stagnace materiálových zásob a naopak rostou zásoby hotových výrobků. To neodpovídá požadavku nastoleném na 7. zasedání ÚV KSČ a vývoj je třeba ovlivnit žádoucím směrem; musí se přitom vycházet z toho, co zde ukazuje dosavadní praxe. Ta ukazuje např. malou účinnost vyhl. SPK č. 48/80 v ovlivňování DOV, nesoulad zásob s plánem, vnitřní neprovázanost a poměrně malou stabilitu plánů na podnicích. Prostě je možné konstatovat, že se dosud nepodařilo vytvořit účinný systém řízení zásobovacích procesů v národním hospodářství a že je to vážná brzda pro realizaci jednoho ze základních požadavků vyrábět jen to, co je potřeba a co najde svůj užitek.

Proto také na jednání našeho výboru odezněl požadavek po účinnějším a rychlejším rozpracování principů Souboru opatření, jehož tvořivé uplatňování nepostupuje v praxi tak, jak by naléhavost řešení současných problémů vyžadovala. Zejména stěžejní otázky zdokonalení plánování, jak se zdá, se řeší pomalu. Metody a formy plánovací řídící praxe nejsou stále natolik účinné, aby výrazně pomáhaly řešit všechny aktuální problémy.

Často však je příčina pomalého řešení konkrétních problémů daleko prozaičtější. Vězí v lidech, v řídících pracovnících na různých stupních řízení, v nekomplexním a nedůsledném přístupu k realizaci přijatých usnesení. Chtěl bych k tomu uvést konkrétní příklad.

V minulém roce byla přijata řada účinných opatření, celý Soubor opatření k zabezpečení náročných úkolů v těžbě uhlí a v hornictví vůbec. Byly vzneseny požadavky na horníky a zároveň byla přijata opatření k prohloubení péče o pracující v hornictví. Jak ukazují výsledky roku 1982, horníci se s plným pochopením vážnosti úkolů postavili k požadavkům a výsledek se mimo jiné odrazil v překročení plánovaných úkolů v těžbě uhlí, rud a uranu. Jistě k tomu iniciativa a snaha havířů přispěla značnou měrou.

Naše poznatky ukazují, že se však nepodařilo všude vytvořit potřebné předpoklady pro důslednou realizaci všech opatření v péči o horníky. Mám zde na mysli především zabezpečení vyšší úrovně zásobování hornických okresů potravinami a průmyslovým zbožím, řešení dopravy v pánevních okresech a podobně. Zde, jak se zdá, některé orgány středního článku řízení i resorty nesplnily všechny povinnosti, které jim z přijatých usnesení vlád vyplynuly.

Na příkladu okresu Příbram je možné dokladovat řadou čísel, že zdaleka nejsou již plánem vytvářeny podmínky pro lepší zásobování okresu např. masem, mlékem a sýry, ze dochází k omezení prodeje výběrového spotřebního zboží a že se některé položky žádaného průmyslového zboží takřka vůbec v okrese neobjevují, i když u nás vyráběny jsou.

Jsme samozřejmě realisty a víme, že naše ekonomika nemůže rozdělovat více, než kolik vyprodukuje. Ale i tady by mělo platit to, co napsal s. Andropov, gen. taj. ÚV KSSS, v časopise Komunist, cituji: "Když jsme se dohodli na nezbytných opatřeních a když jsme učinili příslušná rozhodnutí, nesmíme se zastavovat na polovině cesty. Vše, co bylo rozhodnuto, musí být splněno." Konec citátu.

Myslím, že právě v tomto citátu je skryta pravda, kterou uznáváme, ale kterou dokážeme zatím jenom nedokonale využívat. Zde v této souvislosti musím upozornit zejména na usnesení vlády ČSR č. 323 z roku 1982 o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1983. Nemělo by se stát, aby právě toto usnesení bylo jedním z řady těch, o kterých budeme později říkat, že bylo dobré, správné, ale že se nám jej nepodařilo plně realizovat. Ve výboru pro plán a rozpočet budeme důsledně vyžadovat od resortů odpočet z jeho plnění.

Domnívám se, že právě v přístupu k plnění přijatých usnesení ze strany všech úrovní řízení je asi naše největší "skrytá rezerva". Musíme všichni společně hledat cesty k tomu, aby tato tzv. skrytá rezerva začala býti stále účinněji odkrývána. Budeme-li tak důsledně postupovat, potom i při závěrečném bilancování toho, jak je plněno programové prohlášení vlády, budeme moci býti jistě plně spokojeni. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Novému, slovo má poslankyně Jarmila Malecká, připraví se poslanec Jan Onderka.

Poslankyně Jarmila Malecká: Soudruzi a soudružky, Český svaz žen sdružuje na 590 tisíc členek. V úsilí o aktivní podporu plnění cílů Prohlášení vlády ČSR se tedy ÚV ČSŽ opírá o tuto členskou základnu, která je politicko-výchovnou prací vedena směrem k chápání základních i aktuálních potřeb naší socialistické společnosti, k naplňování závěrů XVI. sjezdu KSČ a úkolů vyplývajících z jednotlivých zasedání jejího ústředního výboru.

K zajišťování ekonomických úkolů na pracovištích přispívá ČSŽ jako organizace NF s územním principem výstavby pouze zprostředkovaně. Využívá však každé možnosti k rozvíjení pracovní a tvůrčí iniciativy svých členek a ekonomickou propagandou působí na vědomí žen k posilování prvků pracovní kázně a hospodárnosti i odpovědnosti za kvalitu a vyzvedává příkladné pracovní úspěchy žen.

Ekonomický přínos národnímu hospodářství zajišťují členky ČSŽ plněním svých socialistických závazků v místech bydliště. Za poslední dva roky odevzdaly např. 16 973 427 kg druhotných surovin, což představuje průměr 28,84 kg na jednu členku. Do sběren odevzdaly 129 300 kg sušených léčivých rostlin a 374 986 čerstvých šípků a borůvek.

V posledních letech daří se rozvíjet dobrovolnou pomoc zemědělství. Členky ČSŽ sklidily např. za léta 1981 - 82 236 592 kg sena s mechanizací těžko přístupných ploch. Pečují o okopaniny, zvyšují pozornost nevyužité půdě, nabídce ovoce a zeleniny ze zahrádek, iniciativní ZO ČSŽ konzervují pro kuchyně školního stravování. Mnohé okresní výbory organizovaly soutěž ve sběru a výkupu vajec a výsledek je 894 854 kusů vajec na trh navíc. Pomoc zemědělství orientujeme také na sběr kamene, výsadbu stromků, na zlepšování životního prostředí na vesnici, na výchovu k protipožární prevenci.

V rámci volebních programů NF se ČSŽ soustřeďuje na ochranu a zkrášlování životního prostředí /za 2 roky na tomto úkolu odpracovaly členky 4 963 674 brigádnických hodin/. Přebírají do trvalé péče veřejnou zelen a některé drobné akce Z.

Díky soustředěnému úsilí národních výborů, závodů a společenských organizací NF byl v posledních letech zaznamenán velký vzestup v budování předškolních zařízení. Velmi to oceňujeme a vedeme základní organizace k trvalé spolupráci s mateřskými školami, jeslemi, dětskými domovy, SRPŠ a školami vůbec, k získávání pionýrských vedoucích a cvičitelek atd. Dominující je naše úsilí o socialistických charakter rodiny, o zdravý vývoj mladé generace.

V sociální oblasti vedle signalizační činnosti se věnují členky ČSŽ dobrovolné sousedské výpomoci starším občanům, což za 2 roky představuje 874 805 hodin z jejich volného času, dále pak spolupracují s domovy důchodců, domy pečovatelské služby a získávají bezplatné dárce krve.

Nejvýraznější složkou činnosti ČSŽ je politickovýchovná práce. V ní nabývá stále větší důležitosti aktivní úsilí žen v boji za mír. O vysokém stupni uvědomělosti našich členek svědčí nejen živé ohlasy a podpora Politické deklaraci politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy, mírových návrhů SSSR, podpisové akce proti atomovému zbrojení USA, ale také finanční příspěvky na Fond míru a solidarity ÚV NF ČSSR a další způsoby podpory Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, které se sejde v červnu t. r. v Praze. Několik okresů organizovalo také rozsáhlejší materiální pomoc ženským organizacím a dětem ve Vietnamu, Kambodži a Laosu. Chci jmenovat Šumperk, Chomutov, Svitavy a Liberec.

Masová politické a kulturně výchovná činnost ČSŽ je ideově motivována významnými politickými výročími a událostmi. Úspěšně letos proběhla zvláště "Setkání tří generací žen" věnovaná 35. výročí Vítězného února. Probíhá 8. ročník národní amatérské recitační soutěže s názvem "Milióny holubiček", připravuje se 4. ročník krajské přehlídky našich souborů "Kytice přátelství", kterou konáme vždy k Měsíci československo-sovětského přátelství a jejímž posláním je stmelování kolektivů a výchova k socialistickému vlastenectví a proletářskému internacionalismu.

Masová politická a kulturně výchovná práce Českého svazu žen má mnoho forem, které odpovídají podmínkám i potřebám míst, věkovému složení základních organizací, zahrnují v sobě i prvky regionální historie bojů dělnické třídy i lidové tradice. Ale jedno je společné - přínos k socialistickému způsobu života a socialistických vztahů mezi lidmi.

Již několik let věnujeme zvýšenou pozornost činnosti našich základních organizací na městských sídlištích, kde přes některé slibné výsledky stále jsou velké rezervy.

Pro činnost naší společenské organizace Národní fronty má velký význam 6. zasedání ÚV KSČ k problematice národních výborů. Jeho závěry jsme pečlivě rozpracovaly na podmínky Českého svazu žen. Klademe důraz na prohlubování spolupráce s orgány národních výborů, s občanskými výbory, s poslankyněmi a také s pracovnicemi aparátu národních výborů. Chceme docílit výraznější podíl našich základních organizací i okresních výborů na zlepšování podmínek žen v tvorbě, realizaci a zejména kontrole volebních programů Národní fronty. Proto úžeji než dosud vstupujeme i do spolupráce s výbory lidové kontroly na prověřování těch úseků, které mají přímý dopad na spokojenost pracujících žen, jako jsou obchod, služby placené i neplacené, zdravotní a sociální péče, kvalita bytové výstavby apod.

Jde nám o to, aby naše funkcionářky i členky dobře znaly zákon o národních výborech a výrazněji bojovaly za jeho uplatňování v praxi. Nelze přehlížet nedostatky a nešvary, které mají zpravidla subjektivní příčiny. Je možné je odstranit, ženám zbytečně ztěžují plnění jejich společenského poslání, což je pracovat, společensky se angažovat, pečovat o rodinu a domácnost.

My ženy si vysoce vážíme úsilí české vlády o rozvoj vysoké úrovně sociálních jistot obyvatel. Za cennou pomoc a přínos naší organizaci považujeme rovněž kontakty s vládou a jednotlivými resorty vlády ČSR.

Na závěr chci připomenout, že v ženách, které se sdružují v Českém svazu žen, je velká morální síla, jejíž působení v nadcházejícím období podpoří plnění stanovených cílů hospodářské a sociální politiky KSČ a vlády ČSR. Očekáváme i nadále zájem vlády a resortů o specifické potřeby žen a rodin a řešení problémů. Ze své strany učiníme vše, abychom ženy vedly k plnému pochopení cílů a prostředků politiky KSČ a také ke konkrétní a výsledky přinášející podpoře jejich uskutečnění.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Malecké. Slovo má poslanec Jan Onderka, připraví se poslanec Zbyněk Žalman.

Poslanec Jan Onderka: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, resorty ministerstva průmyslu, stavebnictví, výstavby a techniky, Českého geologického úřadu i Českého bánského úřadu předstoupily před výbor s programovým prohlášením vlády České socialistické republiky, ve kterém si za hlavní cíle stanovily vysoké zhodnocování úkolů vývozu, plnění dodávek pro vnitřní trh, zvyšování výroby nedostatkových druhů zboží a inovovaných výrobků vysoké jakosti, snížení rozestavěnosti, přestavbu kapacit a jejich přesuny na rozhodující investiční akce, využití základních fondů, komplexní bytovou výstavbu, modernizace bytového fondu, řešení oblastních problémů, úspory kovů, paliv a energie a péči o životní prostředí.