Společný zpravodaj poslanec doc. JUDr. Josef Mečl, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi!

Usnesení XVI. sjezdu KSČ jsou společným východiskem programového prohlášení vlády i hlavních úkolů České národní rady a jejích orgánů. Již na počátku volebního období nejvyšší orgány České socialistické republiky rozpracovaly závěry sjezdu v oblastech hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje republiky.

Důležité je, že Česká národní rada i vláda republiky postupovaly při řešení úkolů v úzké součinnosti, sledovaly společné cíle, usilovaly o to, aby úspěšně pokračovalo dílo socialistické výstavby, rozmnožovalo se hmotné a duchovní bohatství naší vlasti, upevňovalo se socialistické zřízení. Jsme přesvědčeni, že jednotný postup státních orgánů, který odpovídá sociálně třídnímu základu naší společnosti, je dnes o to potřebnější, že pracujeme za složitých mezinárodních i vnitřních podmínek.

Hlavní směry realizace závěrů XVI. sjezdu tvořily náplň jednání plenárních zasedání ČNR. Šlo především o hodnocení výsledků dosažených při plnění úkolů státního plánu a rozpočtu republiky v letech 1981 a 1982. Zvýšenou pozornost jsme věnovali tomu, jak se daří prosazovat intenzifikační faktory ekonomického růstu.

Přijatá usnesení potvrzují hodnocení provedené vládou, že v oblasti hospodářské a sociální politiky se základní cíle v podstatě dosahují, že se udržuje dosavadní vysoká životní úroveň našeho lidu. Byly učiněny další kroky v rozvoji péče o člověka, o jeho zdraví, výchovu a vzdělání, o jeho šťastný a spokojený život. Jednání plén, předsednictva i výborů národní rady k základním otázkám řízení ekonomiky zároveň přinesla řadu podnětů, ukázala na slabiny a rezervy v jednotlivých resortech.

Česká národní rada se podrobně zabývala i dvěma významnými odvětvími republikového hospodářství. Na své 5. schůzi projednala situaci a úkoly ve stavebnictví a na 6. schůzi zprávu vlády o plnění úkolů zemědělské a potravinářské výroby v 7. pětiletce.

Smyslem těchto jednání bylo podpořit opatření přijatá vládou k řešení současných problémů. Poslanci a výbory na základě průzkumů shromáždili a formulovali mnohé zkušenosti a poznatky z realizace vládních usnesení, poukázali na to, co snižuje jejich účinnost, na nedostatky v řízení. V souladu s pracovním charakterem našeho zastupitelského sboru vyplynula z těchto schůzí řada usnesení a doporučení, se kterými musíme i nadále pracovat ve výborech i ve volebních obvodech tak, aby jejich uskutečňování přispívalo k překonávání existujících obtíží a k dalšímu rozvoji zmíněných odvětví.

K podpoře plnění vládního prohlášení národní rada po pečlivé přípravě zařadila na program své 6. schůze zprávu vlády o uplatňování vědeckotechnického rozvoje. Konstatovala, že bylo dosaženo nesporných úspěchů v rozvoji vědy a techniky. Zatím to však nepostačuje k potřebné intenzifikaci a efektivnosti našeho hospodářství.

I tady platí, že závěry schválené naším plénem mají pracovní povahu. Zejména v tomto roce, ve kterém se již rozhoduje o úspěšném splnění celé 7. pětiletky, musíme dbát, aby všichni poslanci a orgány národní rady vzali tyto úkoly za své - aby aktivně, iniciativně prosazovali náš společný zájem na dosahování cílů, které jsme si vytyčili. S plnou náročností musíme přistupovat ke kontrole plnění našich usnesení, zejména v činnosti výborů a poslanců a sledovat, jak doporučení orgánů České národní rady jsou respektována výkonnými orgány. V tom také XVI. sjezd spatřuje přínos zastupitelských sborů ke společenské kontrole státní hospodářské a sociální politiky.

Pravidelně a soustavně se úkoly spojenými s programem vlády zabývalo předsednictvo České národní rady. Svou kontrolní a iniciativní působnost zaměřilo zejména na uplatňování Souboru opatření k dalšímu zdokonalení soustavy plánovitého řízení, na racionální využívání paliv energie a surovin a na efektivní hospodaření s pracovními silami. Projednávalo zásobování obyvatelstva potravinářským a ostatním zbožím; zvláštní pozornost věnovalo předsednictvo sortimentu a kvalitě zboží ve vnitřním obchodě.

Předsednictvo se těmito otázkami zabývalo na základě zpráv výborů, připravených ve spolupráci s příslušnými ministerstvy. Šlo o kritická, otevřená, adresná posuzování, ze kterých vyplynula četná zcela konkrétní doporučení pro řídící orgány. Výbory musí nyní dbát, aby se na tyto podněty nezapomnělo, abychom se nemuseli za čas ke stejným problémům vracet.

Jsme si vědomi složitosti řízení a zvládání věcných problémů a víme, že nelze věci měnit ze dne na den. Současně však je úkolem poslanců aktivním a iniciativním působením mezi voliči, v plodné spolupráci s organizacemi pracujících, napomáhat k odhalování rezerv, podněcovat iniciativu občanů a tím vším urychlovat řešení problémů a odstraňování nedostatků.

Projednání zprávy vlády o plnění programového prohlášení patří k hlavním úkolům, které vyplývají z ústavních funkcí České národní rady. Přípravě našeho jednání byla proto již od samého počátku věnována mimořádná pozornost všemi orgány a poslanci.

Výbory se odpovědně zabývaly dosavadními výsledky práce jednotlivých resortů a přijaly k tomu své závěry, které spolu s přednesenou zprávou vlády jsou širokým základem pro dnešní jednání. Výbory vycházely z bohatých zkušeností z celé dosavadní činnosti národní rady a jejích orgánů a z práce poslanců ve volebních obvodech. Byly organizovány konzultace skupin poslanců na šesti okresních národních výborech, na Západočeském KNV a na Národním výboru hlavního města Prahy, při kterých si poslanci ověřovali, jak se v územních obvodech, v podnicích a zařízeních plní úkoly hospodářského a sociálního rozvoje. Mnohé z takto získaných poznatků budou jistě využity i v nadcházející rozpravě a stanou se též podnětem pro další práci vlády.

Soudružky a soudruzi,

na plnění úkolů souvisejících s realizací programového prohlášení mají významný a stále rostoucí podíl národní výbory. Národní výbory jsou orgány státní moci a správy a zároveň jsou organizátory hospodářského a sociálního rozvoje v územních obvodech. Plnění těchto funkcí je v etapě výstavby rozvinuté socialistické společnosti stále náročnější. Proto na základě usnesení 6. zasedání ústředního výboru KSČ vláda republiky předložila v minulém roce návrhy novelizace zákona o národních výborech.

Česká národní rada věnovala zdokonalení výstavby a činnosti národních výborů vždy mimořádnou pozornost. Národní výbory se svými organizacemi a zařízeními představují politicky nejvýznamnější sféru řízenou vládou republiky.

Při projednávání vládního návrhu novely se zvláště projevila věcná spolupráce obou nejvyšších orgánů naší republiky. Poslanci měli širokou možnost důkladně posoudit návrh zákona, projednat ho se svými voliči i s funkcionáři národních výborů. Vysoce se využila iniciativa poslanců i podněty občanů a národních výborů. To vše přispělo ke zvýšení kvality zákonodárného procesu.

Ukázalo se, že při zabezpečování úkolů XVI. sjezdu je spolupráce s národními výbory důležitou metodou práce orgánů České národní rady, jejíž možnosti zdaleka ještě nejsou vyčerpány.

Realizace přijatých zákonů a dalších předpisů klade nemalé nároky na národní výbory, ústřední orgány státní správy i vlády. Nemůžeme očekávat, že vše půjde hladce a naráz. Důležité však je, aby i poslanci ČNR stále sledovali plné uplatňování pravomoci a rozvoj iniciativy národních výborů, zvláště působnosti a odpovědnosti jejich základních článků. Jde rovněž o to, aby se přijaté zákony uplatňovaly v celém rozsahu, aby náležitá pozornost byla věnována rozvoji socialistické demokracie a organizátorské činnosti na všech stupních soustavy národních výborů, především ve městech, ve střediskových, ale i ostatních obcích.

Soudružky a soudruzi, základní forma činnosti, kterou se národní rada podílí na uskutečňování závěrů XVI. sjezdu KSČ, je vykonávání zákonodárné pravomoci.

Spolu s vládou se podařilo zabezpečit, že součástí pracovního plánu České národní rady se stal plán zákonodárné činnosti na příslušný rok s legislativním výhledem na další léta. Plánování zákonodárné činnosti umožní výborům i poslancům, aby se s větším předstihem připravovali na projednávání vládních návrhů a opatřovali si ve větším rozsahu potřebné informace ve svých volebních obvodech, od státních orgánů i od pracovních kolektivů v závodech. Ke zkvalitnění zákonodárné činnosti přispělo i prohloubení spolupráce s vědeckými pracovišti, kterou chceme nadále rozšiřovat.

Úkolem orgánů České národní rady zůstává, aby k prohloubení zákonodárné činnosti, k vytváření většího prostoru pro získávání poznatků a podnětů hledaly další vhodné cesty, například požadovaly ve vhodných případech na resortech, aby výborům podaly obsažnější informaci o problematice připravovaných zákonů.

Česká národní rada a její orgány budou ve své zákonodárné činnosti i nadále sledovat dodržování vládou formulované zásady postupného zjednodušování právního řádu, posilování jeho komplexnosti a vnitřní vzájemné koordinovanosti. Tuto úlohu budou plnit nejen při posuzování nových zákonných úprav, ale i účastí na provádění politickoprávních analýz aktuálnosti a účinnosti vybraných souborů právních předpisů.

Důsledněji je ve IV. volebním období uplatňována zásada, že při projednávání každé kontrolní zprávy ve výborech z jednotlivých oblastí hospodářského a společenského života musí být též posuzován stav právních předpisů vztahujících se na kontrolovaný úsek, zkoumány případné nedostatky předpisů a zváženy jejich nezbytné změny. Dokladem této metody práce bylo např. zkoumání účinnosti právních předpisů při projednávání zpráv vlády ČSR o plnění úkolů ve stavebnictví, o plnění úkolů zemědělské a potravinářské výroby v 7. pětiletce a o uplatňování vědeckotechnického rozvoje v odvětvích řízených vládou ČSR.

Přínosem pro další zdokonalování právního řádu je, že ve výborech České národní rady jsou nové zákonné úpravy posuzovány komplexně, tzn. včetně připravovaných prováděcích předpisů. Přitom výbory sledují nejen dodržování zásady, aby těžiště úpravy základních vztahů bylo obsaženo v zákoně a nebylo přenášeno do vyhlášek a směrnic ministerstev; usilují i o postupné zjednodušování právní regulace, především snižováním počtu prováděcích předpisů a zvyšováním jejich přehlednosti, srozumitelnosti i stability. Příkladem tohoto přístupu výborů k posuzování nových úprav bylo např. projednávání vládního návrhu zákona o vnitřním obchodě, které přispělo k tomu, že připravované prováděcí předpisy byly zjednodušeny a sjednoceny.

Příkladů, kdy Česká národní rada úpravu otázek vyhrazených její zákonodárné pravomoci doporučila přesunout z připravovaných vyhlášek do projednávaných zákonů, je více. Šlo např. o úpravu složení a působnosti správních komisí v novelách zákona o národních výborech a v novele zákona o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.

Kladem zákonodárné činnosti České národní rady také je, že se v tomto volebním období dále zvyšuje účast poslanců při uvádění nových zákonů do života, především objasňováním cílů a důvodů nových zákonných úprav při působení mezi voliči.

Ve výborech se projednávaly přístupy vlády ke snižování nežádoucí administrativní náročnosti ve správě a v řízení, k omezování počtu výkazů, odstraňování překonaných a nadbytečných předpisů. Otázku administrativní náročnosti přitom neposuzujeme především z hlediska orgánů, které mají předpisy vydávat, nýbrž organizací a pracovníků, kteří je mají realizovat. Při vydávání obecně závazných předpisů, ale i interních směrnic se musí nadále vždy zvažovat nejen nároky kladené na státní rozpočet, ale i náklady spojené s uskutečňováním mimo sféru státní správy, zvláště v hospodářských organizacích.

V zásadě platí, že čím kvalitnější je příprava norem vydávaných ústředními orgány, tím méně potíží mají adresáti s jejich uskutečňováním, tím spíše se zamezí nadbytečná pracnost při jejich realizaci. Problematika je dosud palčivá hlavně při řízení pomocí interních instrukcí. Bez instrukcí se samozřejmě neobejdeme. Jde však o to, aby se zvýšila kvalita této formy řízení, aby směrnice byly jasné a navzájem si neodporovaly a aby bylo vždy zřejmé, které směrnice ještě platí. Bude žádoucí jednotně účelně upravit některé otázky procesu vydávání těchto směrnic.

Spolu s vládou zároveň musíme trvat na důsledném uplatňování a prosazování aktů řízení, jejichž vydávání je nezbytné z hlediska dnešní soustavy řízení. Upevňování státní, plánovací, finanční, pracovní disciplíny ve smyslu dodržování platných předpisů patří stále k naléhavým současným potřebám.

Jak zdůraznil v závěru na 7. zasedání ústředního výboru naší strany soudruh Gustáv Husák, "nestačí jen přijímat dobrá usnesení, ale je třeba věnovat podstatně větší pozornost jejich plnění a kontrole. Jsou případy, kdy se přijímají krásná usnesení a programy, avšak když se po čase hodnotí jejich realizace, nejednou mnoho z té krásy nezůstane".

Z jednání České národní rady i z jednání výborů vyplývá řada poznatků, ale i námětů a doporučení, jak zlepšit společnou práci zákonodárného sboru i výkonných orgánů. Společně se musíme starat o to, aby ani jeden konkrétní námět směřující k realizaci usnesení XVI. sjezdu strany nezůstal nevyužit. S tím souvisí i požadavek, aby vláda České socialistické republiky ještě náročněji kontrolovala plnění svých usnesení a z jejich neplnění vyvozovala potřebné závěry.

Za stejně závažné považujeme podpořit stanovisko vlády a obrátit v současnosti pozornost státních a společenských orgánů a organizací k otázce upevňování socialistické zákonnosti, disciplíny a právního pořádku ve všech oblastech společenského života.

Soudružky a soudruzi, při realizaci programového prohlášení se dále rozvíjela součinnost České národní rady a jejích orgánů s vládou České socialistické republiky. Do soudružské spolupráce, založené na respektování ústavních vztahů a odpovědnosti obou nejvyšších státních orgánů, se podařilo vnést koncepčnost a plánovitost. Ze získaných zkušeností, z osvědčených forem naší práce budeme vycházet i v dalším období a všestranně napomáhat při uskutečňování vládního programu.

V souladu se závěry XVI. sjezdu strany vláda usiluje o plnění svého programu. Opírá se přitom o orgány a organizace Národní fronty, dbá o bratrskou spolupráci se Slovenskou socialistickou republikou a jejími orgány. To vše má pozitivní vliv na zabezpečování hospodářského a sociálního rozvoje naší republiky, a tím i celé československé federace.

Doporučuji proto, vážené soudružky a soudruzi, aby Česká národní rada vzala zprávu vlády České socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení na vědomí. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji zpravodajovi s. Mečlovi za přednesení zprávy.

Soudružky a soudruzi, nyní bych chtěl doporučit, aby pro přípravu usnesení ke zprávě vlády České socialistické republiky byla zvolena návrhová komise. Než předložím návrh na její složení, chtěl bych připomenout, že poslanci Federálního shromáždění v 8. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů vyjádřili 16. března 1983 svým prohlášením plnou podporu Provolání Nejvyššího sovětu SSSR a ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu z 22. prosince 1982 k parlamentům, vládám, politickým stranám a národům světa a Politické deklaraci politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy z 5. ledna 1983, přijaté na závěr jednání v Praze. Doporučuji, abychom zvolili návrhovou komisi, která by připravila jak návrh usnesení, kterým se chceme vyjádřit ke zprávě vlády ČSR o plnění programového prohlášení, tak i pro přípravu usnesení, kterým se chceme přihlásit k prohlášení Federálního shromáždění, v tomto složení: předseda komise posl. doc. JUDr. Josef Mečl, CSc., členové komise: poslanec Milan Mráz, poslankyně Jarmila Malecká, poslanec Jan Kotvald, poslanec ing. Josef Meier, poslanec MUDr. Jaroslav Henzl, poslankyně Miroslava Zajebalová.

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? Nejsou. Kdo tedy souhlasí s tím, aby uvedení poslanci byli zvoleni do návrhové komise pro přípravu obou usnesení, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je návrhová komise zvolena.

Prosím členy komise, aby se sešli k poradě dnes po večerním přerušení schůze v místnosti č. 28.

Přerušuji, soudružky a soudruzi, nyní schůzi na 30 minut. Budeme pokračovat v 16.45 hod.

/Schůze byla přerušena v 16.15 hodin a znovu zahájena v 16.45 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Do rozpravy se zatím přihlásili poslanci: RSDr. Miloslav Vacík, akademik Bohumír Rosický, ing. Václav Běžel, ing. Vladislav Nový, Jarmila Malecká, Jan Onderka a Zbyněk Žalman.

Zahájíme rozpravu. Prosím, aby se ujal slova soudruh Vacík.

Poslanec RSDr. Miloslav Vacík: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, na zasedání České národní rady 6. července v roce 1981 jsem z pověření předsednictva ústředního výboru Národní fronty naší České socialistické republiky vyjádřil plnou podporu programovému prohlášení vlády, s nímž nás seznámil její předseda soudruh Josef Korčák a které jsme po diskusi schválili.

Tak, jak se stalo pravidlem již v minulých volebních obdobích našeho zákonodárného sboru, měli jsme opět plnou možnost podrobně se seznámit na platformě naší Národní fronty s jeho cíli a úkoly, které konkretizují závěry XVI. sjezdu Komunistické strany Československa na podmínky naší České socialistické republiky.

Je proto zcela přirozené, že i v tomto období, kdy projednáváme zprávu o tom, jak se programové prohlášení vlády ČSR plní, jsme se na společném zasedání předsednictva vlády a ústředního výboru Národní fronty ČSR zabývali dne 2. března tohoto roku, nejen věcnou stránkou realizace tohoto významného dokumentu, ale především i podílem Národní fronty v ČSR na jeho realizaci v meziletí let 1981 - 1982. Společně jsme zhodnotili dosavadní výsledky a zkušenosti a zaměřili jsme se především na celý komplex náročných úkolů, které nás v letošním roce i v příštích letech očekávají.

Je možno s uspokojením konstatovat, že vláda ČSR jako celek i jednotlivá ministerstva a ústřední orgány státní správy rozvíjely pravidelně součinnost s ústředním výborem Národní fronty ČSR a všemi společenskými organizacemi a politickými stranami, které jsou v naší Národní frontě sdruženy. Promítlo se to plně do přijímaných závěrů a doporučení vlády, v nichž se počítá s aktivní účastí orgánů a organizací Národní fronty, při plnění všech závažných celospolečenských úkolů s přihlédnutím k jejich možnostem a vlastnímu specifickému poslání. V období, kterým jsme prošli, bylo nejen předsednictvo ÚV NF ČSR, ale i ústřední výbory organizací Národní fronty, široký funkcionářský aktiv i členstvo pravidelně a podrobně informovány o všech usneseních vlády, která vyžadují celospolečenskou podporu. Tato praktická součinnost, která se dlouhodobě osvědčuje, zvyšuje a prohlubuje političnost práce jednotlivých organizací i Národní fronty ve svém celku. Není to dnes přirozeně bez slabin a rezerv. Za nejzávažnější pokládáme potřebu podstatně zvýšit pozornost kontrole vládních doporučení /a to nebyrokratické kontrole, která by se nedělala v určitých vlnách a kampaních/, zejména těch doporučení, která mají dlouhodobý charakter. Málo účinná je dosud např. účast orgánů a organizací Národní fronty v boji s protispolečenskou činností a při ochraně mládeže před jejími vlivy.

Trvalá spolupráce vlády ČSR s ústředním výborem Národní fronty ČSR i co do součinnosti s jednotlivými resorty je především v plné shodě s tím, co se již vyvíjí tradičně, a to je úzká spolupráce národních výborů všech stupňů s výbory Národní fronty a společenskými organizacemi, projevující se při plnění volebních programů Národní fronty, při rozvoji pracovní a občanské aktivity a v posledním období při postupném naplňování závěrů 6. pléna ÚV KSČ a novely zákona o národních výborech.

Vyjádřit frekvenci této spolupráce v číslech je přirozeně jen dílčí pohled, který nemůže charakterizovat její kvalitu. Na úrovni krajů a okresů dochází dvakrát ročně ke společným zasedáním rad a předsednictev příslušných národních výborů a orgánů NF. Novou skutečností jsou v posledních dvou letech společná zasedání plén těchto orgánů. V loňském roce jsme měli v České socialistické republice 3978 městských a místních národních výborů a 5229 městských a místních výborů Národní fronty, a to v místech, kde nemáme národní výbory, kde tedy pracují občanské výbory.

Za minulý rok se uskutečnilo v místních podmínkách 11 800 společných zasedání, což sice nevyjadřuje vše, ale ukazuje, že se tato forma součinnosti vžila a že to odpovídá vzájemným potřebám.

Soustavná spolupráce národních výborů s orgány a organizacemi Národní fronty kladně ovlivňuje politickou i pracovní aktivitu občanů.

Přispívá k dalšímu prohlubování jejich účasti na tvorbě, realizaci a kontrole politiky, na prohlubování socialistické demokracie.

K údajům, které dnes uvedl předseda vlády soudruh Korčák, že dobrovolnou prací byla v akci "Z" vytvořena hodnota díla ve výši 11,2 mil. Kčs při vynaložení nákladů 5,1 mil. Kčs, by bylo možno přičíst celoroční pomoc našich občanů zemědělským podnikům, a to při špičkových pracech, např. při sklizni sena z velkovýrobně neobdělávaných ploch, jehož množství dodané do státních a družstevních fondů činilo za uplynulé dva roky téměř 300 tisíc tun sena. Zvýšená pozornost byla věnována výrobě a tržní produkci ovoce, zeleniny, masa a dalších produktů od drobných pěstitelů a chovatelů a naplňovat tak v každodenní práci příslušné usnesení naší vlády. Stranou zájmu při společném postupu nezůstala ani oblast sociálně zdravotní. V sociální oblasti šlo zejména o doplňkovou péči o rodinu a děti, o staré, nemocné a invalidní občany. Jsme rádi, že se podařilo překonat dočasnou stagnaci v počtu dobrovolných pečovatelek, jejichž počet se v minulém roce zvýšil na 10 500 a že se v rámci celospolečenského programu "Úcta ke starším" vytváří postupně příznivé společenské klima k této části naší populace.

S uspokojením je možno konstatovat i dobré výsledky, které byly dosaženy při zabezpečování bezpříspěvkového dárcovství krve, kdy v loňském roce byla běžná potřeba krve již 100% zajišťována bezpříspěvkovými odběry. Přesto je však i nadále potřebné rozvíjet toto vysoce humánní úsilí, dále zvyšovat počet dárců, ale především snížit jejich věkovou strukturu.

Mohl bych přirozeně hovořit i o dalších oblastech, v nichž dochází k aktivní spolupráci našeho zákonodárného sboru, vlády, národních výborů s orgány a organizacemi Národní fronty. Je tomu tak v oblasti kulturně výchovného působení, při zajišťování procesu přestavby československé výchovně vzdělávací soustavy, při plnění úkolů, v péči o tvorbu a ochranu životního prostředí apod. Vedle nesporných kladných výsledků, které byly dosaženy, existuje řada slabin, především formálních přístupů, často nízká kvalita propagandistické práce i dosud nezanedbatelný počet těch občanů, které bud neovlivňujeme vůbec nebo jen zřídka a okrajově.