Často se setkáváme s otázkou, zda naše zemědělství je s to zajistit, samozřejmě s pomocí ostatních resortů, plánovaný rozvoj zemědělské výroby.

V okrese Nymburk jsme provedli podrobnou analýzu příčin pomalého růstu intenzity výnosu hlavních plodin rostlinné výroby. Na základě praktických zkušeností, z průzkumu a statistiky jsme dospěli k názoru, že hlavní příčiny pomalého růstu tempa rostlinné výroby spatřujeme především v poklesu úrodnosti půdy. Statková hnojiva pevná i tekutá nejsou stále ještě dobře ošetřovaná a hospodárně využívaná. Biologický život v půdě se snižuje, obdobně je tomu i se zásobami humusu a organických látek. To se projevuje i horším využitím strojených hnojiv. To se také nepříznivě projevuje ve struktuře půdy i jejím zpracování. Podle statistiky a průzkumu se u všech 23 JZD na okrese přibližně ustálily dávky čistých živin na jeden ha v roce 1975 251 kg, v roce 1979 324 kg, v roce 1981 312 kg; přesto podstatně tyto dávky vyšší výnosy neovlivnily, a to z výše uvedených důvodů. Ukazuje se, že je třeba změnit strukturu strojených hnojiv, stanovit jejich optimalizaci ve prospěch většího zastoupení fosforečných a draselných proti dusíkatým. Možnost použití vápenných hnojiv je silně omezena nedostatkem výrobních kapacit v okrese a v jeho blízkosti. Potřeba je uspokojována jen asi ze 60 % a je hrazena saturačními cukrovarskými kaly. Tím se eliminuje účinnost ostatních strojených hnojiv, zvláště na těžkých, i když odvodněných pozemcích, které si stále podržují charakter kyselých půd.

Je ještě celá řada nevyužitých rezerv. Stejný význam přikládáme k lepší agrotechnice využití genofondů odrůd a biologického potenciálu osiva opožděné zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe. Značné ztráty jsou jak při sklizni, tak i během uskladnění a manipulace.

Rozvoji obilnářství ve volebním obvodě Nymburk je po několik uplynulých roků věnována soustavná pozornost, avšak přes všechna opatření ke zvýšení výroby obilovin podařilo se splnit plánované výnosy za období 5. a 6. pětiletky jen v roce 1980 dosažením hektarového výnosu 4,6 t. Hektarové výnosy jsou značně kolísavé. Letos bylo dosaženo 4,2 t a jen výnosy u Semenářského státního statku převyšovaly celookresní průměr. Je to třetí nejlepší výnos v historii socialistického zemědělství v okrese Nymburk.

Plochy obilovin jsou stabilizovány na výměru cca 28 tis. ha, což představuje 55 %. Tyto plochy nelze v žádném případě rozšiřovat - jsou na samé hranici možnosti správné agrotechniky - mohlo by to vést k poruchám v osevním postupu při střídání plodin, ale i s nebezpečím většího výskytu škůdců a chorob.

Výraznější podíl se také očekával při naplňování bílkovinného programu. I ten byl splněn jenom částečně. Plánovaný hektarový výnos luštěnin na okrese je 3 t, skutečnost roku 1981 byla jenom 1,1 t, v roce 1982 2 t. Nejlepší výsledek v letošním roce docílily některé podniky výnosem 4 t. Neúspěch pěstování luskovin se připisuje nedostatku ochranných chemických prostředků, bez nichž nelze úspěšně luskoviny pěstovat, ale není ani dost vhodné techniky na jejich sklizen, zvláště při dalším rozšíření pěstování hrachu na úkor bobu.

Přes dílčí úspěchy se stále nedaří zabezpečovat úkoly dané pícninářským programem. Hlavním důvodem nízké výroby objemových krmiv je stagnace hektarových výnosů. I zde jsou velké rozdíly mezi podniky v pěstování pícnin od 10,8 t až jen 5,3 t. Tyto rozdíly nejsou rozhodně zapříčiněny jen klimatickými poměry. Nedaří se také zvyšovat plochy víceletých pícnin z důvodu nedostatku osiva jetele a především vojtěšky. Pro rok 1983 bude situace lepší. Bylo sklizeno 450 ha semenných porostů při výnosu 2 - 4 q z jednoho ha. Na okrese byla stanovena zásada, aby každý podnik si osivo zajistil ze svých vlastních zdrojů. S naprostým neúspěchem se stále ještě setkáváme při pěstování vojtěškového semene. Ověřují se různé způsoby agrotechniky, ale i osiv na 300 ha. Tomuto problému je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Při katastrofálním nedostatku tohoto semene nelze přece připustit, aby se dvouleté kultury zaorávaly, když v minulosti pětileté kultury nebyly vzácností. Je třeba zkoušet a ověřovat si příčiny neúspěchu, což přísluší vědecké a šlechtitelské základně. V rámci kraje je požadavek vyčleňovat 18 % ploch, ale dvouletá skutečnost činí jenom 14 %.

Okres je dále specializován na výrobu raných brambor a zeleniny. Je to odvětví velmi náročné na investice, materiálně technické zabezpečení a pracovní síly. Stagnace výroby zeleniny je zapříčiněna nedostatkem pracovních sil, herbicidů a lehčí vhodné mechanizace. Bude nezbytně třeba vybavit tyto specializované podniky sklizňovými linkami na jednotlivé druhy zeleniny a plně krýt potřebu herbicidů. Současná situace v jejich zajišťování je velmi neuspokojivá. Jejich nedostatek nelze nahrazovat do nekonečna brigádami.

Pěstování brambor je zaměřeno na produkci raných brambor na výměře 800 - 900 ha. Většina ploch je pod závlahou. Plán nákupu se plní. Problémem však zůstává zabezpečení výkupu příslušnými výkupními organizacemi, co největšího množství především v měsíci červenci, aby byly včas uvolněny plochy pro výsadbu květáku, zelí a ostatních druhů zeleniny, tak jako tomu bylo letos, kdy v srpnu nebyly rané brambory ještě odebrány.

Jen pomalu se v okrese rozvíjí letecko-chemická činnost. Postup Slovairu hodnotíme jako těžkopádný, pomalu reagující na aktuální potřeby zemědělské výroby. Aktivnější přístup letců je omezen nedostatkem letecké techniky a velice často nesrovnatelně tvrdými požadavky našich předpisů a norem, které předstihly současné možnosti.

Naši praktici se kloní k názoru, aby při zabezpečování chemických prostředků byla dána přednost plnému zajištění herbicidů a pesticidů na úporné plevele pro plodiny náročné na živou práci. Dovoz je zatím organizován nepružně a často v době, kdy jej již nelze aplikovat.

Významný podíl při dalším zvyšování zemědělské výroby patří mechanizaci. Je to nejenom prostředek k náhradě ubývajících pracovních sil, ale je faktorem ovlivňujícím časnost provedení polních operací, jejich kvalitu, ale i výši ztrát. Tedy činitele, který spolu s úrodností půdy a povětrnostními a klimatickými podmínkami má přímý vliv na zabezpečování a zvyšování zemědělské a rostlinné výroby.

Jak zde již předřečník uvedl, podobná situace je i u mechanizace. I když se situace v dodávkách těžkých kolových traktorů a některých strojů zlepšila, nepodařilo se problémy zásobování novou technikou dořešit. Největší problémy trvají u nakladačů, jejich absolutní nedostatek dlouhodobě působí vážné provozní problémy. Podobně je tomu u pluhů, kypřících strojů, podrýváků, obracečů a shrnovačů píce, secích strojů obilních i řepních a u nových výkonných strojů na sklizen cukrovky. Charakteristickým rysem strojního parku v okrese je u všech zemědělských podniků jeho přestárlost, nekomplexnost technologických linek. Vždyť u kolových traktorů s výkonem motoru do 50 kW je plných 66 % již odepsáno a průměrný věk činí 12 let. Tento stav zákonitě vede k vysoké spotřebě náhradních dílů a vyžaduje i vysoké náklady na udržení provozuschopnosti.

Je třeba také zvážit ekonomickou únosnost nákupu a provozu, ale i výrobu samohybných strojů, které jsou v podstatě jednoúčelové, to jest sezónní.

Uvedl jsem tyto příklady některých skrytých i zjevných rezerv, abych svá tvrzení o rezervách v zemědělství opřel o konkrétní případy z mého volebního obvodu. Na okrese, který je typickým produkčním zemědělským okresem a který i svými klimatickými poměry má všechny předpoklady ke splnění plánovaných úkolů v zemědělské produkci, ale často jich nevyužívá. Využívání a mobilizace rezerv je v našich silách a možnostech, ostatní je třeba řešit v komplexu s ostatními resorty.

Jen těžko bychom mohli vysvětlovat našim spotřebitelům objektivní i neobjektivní důvody, proč nebudou mít denně na stole mléko, chléb, pečivo, maso a ostatní potraviny, i když u některého jiného zboží by to snáze pochopili.

Dovolte mi, abych uvedl, že rozbor a hodnocení situace v současné zemědělské výrobě - tak jak zde byly předneseny - plně odpovídají současné situaci a současnému stavu a jsou v souladu s celospolečenskými spotřebami i materiálně technickým potenciálem našeho hospodářství. Jsou reálné a také splnitelné. Jejich důsledné uplatňování a realizace všech zúčastněných složek musí přinést pozitivní výsledky.

Jménem výboru ČNR pro zemědělství a výživu vyslovuji zprávě přednesené soudruhem ministrem zemědělství a výživy plnou podporu a pomoc. /Potlesk./