Úterý 21. prosince 1982

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu akademiku Kudrnovi za jeho vystoupení. Slovo má soudružka poslankyně Helena Kotrlová.

Poslankyně Helena Kotrlová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, základní úkoly zemědělsko-potravinářského komplexu v 7. pětiletce vycházejí ze závěrů XVI. sjezdu KSČ udržet a dále zkvalitnit vysokou životní úroveň lidu z vlastních zdrojů. K realizaci těchto závěrů je však nutno zajistit dobrý zdravotní stav pracujících jak v zemědělství, tak v potravinářském průmyslu.

Zdravotní a sociální výbor oceňuje velký společenský význam zemědělské výroby a potravinářského průmyslu a pravidelně se touto náplní i zabývá, a to jak z hlediska zdravotního stavu pracujících a péče o něj, tak z hlediska sociálního zabezpečení pracovníků v zemědělství. Nepotřebujeme ani mnoho čísel, aby se každý mohl přesvědčit, jak se změnila zemědělská výroba, její výrobní základna a jak se také změnila kulturní a sociální úroveň života zemědělců, která je dnes srovnatelná s ostatními sociálními skupinami.

Současně se zdravotní a sociální výbor zabývá zdravotnickou péčí o zemědělce, otázkou zabezpečování zdravotnické výroby a dodávkami z rostlinné a živočišné výroby a z potravinářského průmyslu a zabezpečováním zemědělské živočišné výroby dodávkami ze zdravotnického průmyslu.

Na zdravotní stav pracovníků v zemědělství má vliv vedle klimatických a atmosférických podmínek zvýšené používání mechanizačních prostředků, zavádění nových chemických prostředků, zvláště v rostlinné výrobě, a také nové technologie živočišné výroby.

Přesto je nutno ocenit, že pracovní neschopnost pracovníků zemědělství je nižší než u pracovníků v národním hospodářství, i když mírně stoupá a je nutno se tím zabývat. U zemědělců se vyskytují v pořadí příčin pracovní neschopnosti na prvém místě nemoci dýchacího ústrojí, na druhém místě nemoci pohybového ústrojí a na třetím místě nemoci trávicího ústrojí.

Povaha rozmístění zemědělské výroby neumožňuje použít v péči o pracovníky v zemědělství stejných organizačních forem jako v průmyslu. To znamená vytvářet závodní ústavy národního zdraví nebo závodní střediska. Z jednání zdravotního a sociálního výboru a z průzkumu na Jihomoravském KNV a okrese Znojmo jsem zjistila, že nejvíce zemědělských závodních lékařských zařízení má Jihomoravský kraj, potom Západočeský, Jihočeský, Severomoravský a ostatní kraje mají jenom nepatrné procento zemědělské závodní péče.

V mém průzkumu na okrese Znojmo jsem se dozvěděla, že znojemský okres byl jedním z 18 vybraných okresů z celé republiky, v němž byla experimentálně zavedena od 1. října 1951 sjednocená zdravotnická péče.

V roce 1975 byl okres Znojmo jako jeden ze čtyř okresů v ČSR vybrán ministerstvem zdravotnictví k experimentálnímu ověřování preventivních onkologických prohlídek. Po zhodnocení zkušeností prvních tří let se přešlo v roce 1979 ke komplexním preventivním prohlídkám všech občanů, které mimo jiné pomáhají zjistit zdravotní stav zemědělců.

Znojemský okres má 3 samostatná závodní zemědělská zdravotnická zařízení, což je nejvíce ze všech okresů. Hovořila jsem s některými zemědělskými pracovníky, kteří mají závodního lékaře. Oceňují, že lékař přijde na pracoviště jak do rostlinné, tak i živočišné výroby.

Zdravotnictví znojemského okresu se podílí na celkovém ročním rozpočtu ONV finančními prostředky ve výši 120 mil. Kčs. Závodní lékařskou péči o zemědělce je nutno rozšiřovat. Zdravotní a sociální výbor bude podporovat řešení, v němž tuto úlohu závodních lékařů převezmou územní lékaři, kterým se musí upravit pracovní úvazek pro obyvatelstvo a stanovit úvazek pro pracovníky zemědělské výroby, a to proto, aby se zamezilo velkým ztrátám času pracujících dojíždějícím na velké vzdálenosti do závodních ordinací vzhledem k specifice zemědělské výroby a také proto, abychom nestavěli nové budovy na každé závodní zdravotní zařízení.

Ve srovnání s jinými odvětvími národního hospodářství je podíl zemědělských závodních zdravotnických zařízení jeden z nejnižších. Ke zlepšení zdravotní péče o pracující v zemědělství přispívají opatření ministerstva zdravotnictví ČSR, která jsou zaměřena na zdravotní péči o všechny pracující. Mezi tato opatření patří vytvoření předpokladů pro zvýšení kvalifikace a stabilizace závodních a územních obvodních lékařů.

Zdravotní a sociální výbor klade velký důraz na prevenci při ochraně zdraví pracovníků v zemědělství. K tomu patří také zajištění pracovních oděvů a pracovních pomůcek v dostatečném sortimentu.

Při průzkumu na ministerstvu zemědělství jsem zjistila, že i přes zlepšení zásobování pracovními oděvy a pomůckami jsou tyto zhruba vykrývány na 50 %, což je málo. Teplé pracovní oblečení pro ženy se asi nevyrábí.

K dobré péči o pracovníky v zemědělství patří také lázeňská péče. Poukazů na lázeňskou péči je až na některé indikace dostatek. Tyto však nejsou dostatečně čerpány. Je málo lékařských návrhů. Zde si myslím, že bližší poznání pracoviště ošetřujícím lékařem by tuto situaci změnilo. Při svém průzkumu jsem se setkala také s názorem, že než se podaří zajistit závodní zemědělskou péči na všech zemědělských závodech, bylo by dobré zvát obvodního územního lékaře do zdravotní a sociální komise zemědělského závodu.

K péči o pracovníky v zemědělství patří také sociální zabezpečení. V tomto není dnes již rozdílu mezi pracovníky průmyslu a zemědělci. Byla vytvořena naprostá rovnoprávnost, což sami zemědělci velmi oceňují.

Soudružky a soudruzi, zvláštní postavení v celém souhrnu otázek zemědělství má výroba pro potřeby zdravotnictví, která se zpět do zemědělství také vrací. Na jedné straně potřebuje od zemědělců a potravinářského průmyslu dodávky živočišných orgánů k výrobě léčiv a dodávky léčivých rostlin, které bychom mohli také výhodně vyvážet do zahraničí a tím získávat devizové prostředky na nákup zahraničních léků a na druhé straně naopak dostává zemědělství medikační prostředky, přísady do výživy pro živočišnou výrobu, ale nakonec i léky, bez nichž se všichni neobejdeme.

Bylo by možná dobré využít skleníkové kapacity zemědělských podniků a pokusit se vypěstovat některé léčivé rostliny teplejších pásem a tím omezit dosud nutný dovoz.

Řešení je v tom, aby ministerstva zdravotnictví i zemědělství a výživy vytvořila společný projekt zajištění výroby těchto důležitých surovin pro farmaceutický průmysl.

Zdraví pracujících si musíme vážit, protože na něm záleží, jak budou plněny úkoly stanovené plánem a jak budou realizovány závěry XVI. sjezdu KSČ.

Ke splnění úkolů vytýčených XVI. sjezdem KSČ, podle mého názoru, přispívá i usnesení zdravotního a sociálního výboru České národní rady, které jsme přijali pro zajištění zdravotní péče pracujících v zemědělství. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Kotrlové, slovo má poslanec Oldřich Paul.

Poslanec ing. Oldřich Paul: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, bylo už zde zdůrazněno, že významným předpokladem všestranného rozvoje našeho socialistického zemědělství je důsledná realizace opatření, přijatých v souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ ke zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství. Součástí těchto opatření je zkvalitnění státního řízení zemědělství a to nejen zkvalitňováním tvorby plánu a soustavy ekonomických nástrojů, ale i cestou zdokonalování právních předpisů, které musí jako významný nástroj řízení včas reagovat na hospodářskopolitické změny, vyplývající z přijatých opatření a aktivně působit k dosažení stanovených cílů.

Náš ústavně právní výbor považuje vedle účasti na tvorbě nových zákonů za jeden ze svých hlavních úkolů i kontrolu působení a účinnosti platných zákonů i předpisů vydávaných k jejich provedení. Že tuto funkci plníme, chci doložit tím, že se v rámci svých plánovaných úkolů pravidelně zabýváme stavem a působením základních předpisů v tomto odvětví, nejméně každý druhy rok.

Kladně hodnotíme, že po provedené inventarizaci předpisů, které platí na úseku zemědělství, provádí resorty postupně jejich analýzy, mají dát podněty k potřebným úpravám a doplňkům a zároveň přispět k jejich zjednodušení a případnému snížení.

Tyto rozborové práce, na nichž se podílí v úzké spolupráci federální i republiková ministerstva zemědělství a výživy, jsou do jisté míry usnadněny tím, že v posledních letech byla řada základních předpisů nově upravena: např. zemědělské družstevnictví, užívací vztahy k půdě, ochrana zemědělského půdního fondu.

Je však i řada předpisů, které vlivem změny ekonomických podmínek či z jiných důvodů zastaraly a ztrácí účinnost. Například zákon o veterinární péči, svého času velmi progresívní a braný za vzor i v jiných státech, dnes už neodpovídá pojetím obsahu a významu této služby. Z hlediska zvyšující se náročnosti na hygienu, zdravotní stav zvířat a mláďat, je nutno nově orientovat veterináře na komplexní prevenci a rozsah působnosti, ale je třeba i vyjasnit odpovědnost dalších orgánů na tomto úseku v souladu s dnešními potřebami, jak to zde podrobně rozvedl soudruh Kubíček.  

Rovněž v zákonu o rozvoji rostlinné výroby z roku 1964 již řada ustanovení zastarala nebo byla překonána změnami ekonomických výrobních podmínek. Naléhavě se projevuje nutnost promítnout v něm opatření k přednostnímu růstu rostlinné výroby cestou plného uplatnění všech poznatků vědy a techniky, ale i zvýšené nároky vůči zemědělství však musí klást i z hlediska ochrany přírody a péče o životní pro středí.

Oba výše uvedené zákony vyžadují proto novelizaci. U zákona o veterinární péči byl k tomu dán podnět ústavně právním výborem již v roce 1976.

Naproti tomu vyhovují dosud v podstatě předpisy o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon z roku 1972 vytvořil dobré podmínky pro zvelebování chovů jako základů pro vzestup živočišné produkce.

Nejde ovšem jen o vydání nových zákonů nebo jejich novelizaci. Stejně důležitá je i otázka, jak už to zde zaznělo, jak se v praxi uplatňují a jak jsou respektovány. A i zde se nám ukazuje řada problémů, které vyžadují řešení.

Ve všech dnešních vystoupeních byl zdůrazňován význam plného využití zemědělského půdního fondu, zvyšování jeho úrodnosti a důsledné uplatňování zákona o jeho ochraně. Přesto však naše poznatky z volebních obvodů i stížnosti, docházející do České národní rady nebo zveřejňované v tisku, rozhlase a televizi, svědčí o tom, že dodržování zákonných opatření na tomto úseku není dobré. Považujeme za velmi důležitý úkol nejen ministerstva zemědělství, ale i národních výborů a všech vedoucích pracovníků zemědělských podniků zesílit důsledné prosazování ochrany a využití půdy a plně uplatňovat sankce tam, kde se stanovené zásady porušují.

Je však nutno se zamyslet i nad tím, zda současné ekonomické i sankční nástroje jsou dostatečně účinné. Mám na mysli například institut náhrady ekonomické újmy a institut odvodů za odnětí půdy zemědělské výrobě: pokud je možno je promítnout do investičních nákladů, podniky to příliš netlačí. Ale jde také o zavedení takových ekonomických nástrojů, které by zemědělské podniky a jejich pracovníky podněcovaly k tomu, aby hleděli co nejefektivněji využít každého kousku půdy a především oni byli sami jejími důslednými ochránci. Zatím jsou často rozdílné přístupy - hovořil o nich s. ministr Toman a nebudu je proto opakovat.

Federální i české ministerstvo zemědělství a výživy ve snaze usnadnit národním výborům provádění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu vydalo k tomuto zákonu řadu instrukcí a metodických pokynů. Podle zprávy ministerstva zemědělství a výživy ČSR, kterou jsme projednali v listopadové schůzi ústavně právního výboru, bylo takových pokynů a instrukcí 19. Máme pochybnosti, zda toto množství nekomplikuje uplatnění zvýšené ochrany zemědělské půdy, zda nevede naopak k oslabování zodpovědnosti příslušných orgánů a organizací a jejich pracovníků při řešení konkrétních případů.

Kritika na velké množství směrnic a předpisů se velmi často ozývá z řad pracovníků zemědělských organizací a bude třeba zvážit, zda už samotné zákony s dostatečnou jasností, srozumitelností a komplexností řeší upravovanou problematiku, případně zda z jiného důvodu neplní svoji funkci.

Při probíhajících prověrkách a analýzách zemědělských předpisů je proto velmi nutné zamyslet se nad nezbytností a účelností každého předpisu, každé instrukce. Za jeden z účinných prostředků k omezení počtu je nutno považovat i jejich náležitou koordinaci v resortu, zajišťovanou jedním právním útvarem.

Přehlédnout však nemůžeme ani současný stav znalosti právních předpisů. Jen velmi málo podniků má pracovníky s právnickým vzděláním, i když by současný rozsah výrobních jednotek vyžadoval alespoň v kumulované funkci právníka.

Naléhavě nutná však je především právní výchova pracovníků. Z vyšších orgánů je třeba v tomto směru účinnější pomoc: hledat cesty přímého styku, názorných příkladů a odstraňovat zbytky administrativních forem a metod kritizované 4. zasedáním ÚV KSČ.

Na některé problémy jsme narazili i při hodnocení uplatňování zákona o zemědělském družstevnictví. Jsou to otázky vznikající v kooperačních vztazích, při realizaci smluv o spolupráci v zemědělství. Mají být řešeny připravovanou novelou příslušné vyhlášky. Je však třeba posoudit i možnosti dalšího rozvoje družstevní demokracie v podmínkách dnešních družstevních velkopodniků, v zájmu větší účasti členů na řízení a vytvoření širokého prostoru pro vysokou aktivitu pracovníků, za vysokou efektivnost a kvalitu práce, jak to vyplývá ze závěrů, přijatých na 4. zasedání ÚV KSČ a z opatření ke zdokonalení řízení zemědělství.

Soudružky a soudruzi, těmito několika poznámkami k právní regulaci zemědělských předpisů, které vyplynuly z jednání ústavně právního výboru ČNR, chtěl jsem upozornit na význam právních nástrojů při řízení zemědělství. Je v zájmu dalšího rozvoje tohoto odvětví a zvyšování jeho produkce, abychom i na tomto úseku zabezpečovali úkoly s vysokou náročností, zodpovědně a operativně. Zdůraznilo to i nedávné 7. zasedání ÚV KSČ. Pro naši práci z toho vyplývá, sledovat ve volebních obvodech uplatňování právních předpisů a směrnic, jejich působení, i případné nedostatky. A při tvorbě nových dbát o to, aby co nejvíce působily k naplňování závěrů XVI. sjezdu a následných zasedání, v zájmu rozvoje našeho zemědělství a celého národního hospodářství. Děkuji. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Oldřichu Paulovi. Slovo má poslanec Antonín Očenáček.

Poslanec Antonín Očenášek: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté. V přípravě na dnešní jednání jsme se ve výboru zabývali tím, jak resorty českého průmyslu a stavebnictví pomáhají našemu zemědělství ke zvyšování jeho produkce. Došli jsme k závěru, že jejich přínos je veliký. Přesto ještě ve spolupráci je celá řada rezerv, ale i problémů, což mohu ze své praxe jako předseda JZD doložit.

V posledních letech se především vyskytují problémy se zajišťováním potřebných umělých hnojiv například dodávek ledků, případně kapalného dusíkatého hnojiva DAMu. Tyto nedostatky se vyhrotily zejména v letošním roce, kdy docházelo k tomu, že nebylo možno na našich těžkých půdách zajistit včasné jarní přihnojování ozimů, jařin a okopanin.

Vážné problémy přetrvávají v potřebě kvalitních dodávek průmyslových hnojiv, především tuzemské výroby, zvláště u superfosfátu z Přerovských chemických závodů a ledku amonného s vápencem ze Severočeských chemických závodů v Lovosicích. U obou těchto hnojiv se jedná o zajištění takové kvality, která umožní řádnou aplikovatelnost a skladovatelnost.

Dalším problémem jsou přípravky na ochranu rostlin, jejichž potřeba není naší chemickou výrobou pokryta. Každoroční ztráty na rostlinné produkci, které způsobují škodliví činitelé, se podle údajů vědeckotechnické základny v celé Československé republice pohybují okolo 15 %, což představuje ve finančním vyjádření okolo 5,5 miliardy Kčs.

Trvalý problém je při zajišťování konzervačních prostředků pro siláž. Klasickým prostředkem je kyselina mravenčí, kterou však náš chemický průmysl vyváží a naopak zemědělství z přidělených omezených devizových prostředků dováží. Stále se nedaří na tomto úseku najít mezi zemědělstvím a chemickým průmyslem společnou cestu.

V živočišné výrobě oblast chemizace není takového rozsahu, jako je tomu u rostlinné výroby. Přesto je aplikace řady přípravků v živočišné velkovýrobě nezbytná. Přes aktivní přístup chemického průmyslu k řešení těchto otázek zůstávají stálé problémy.

Trvalý nedostatek je u desinfekčních prostředků, např. Chloramin, Jodonal a dalších. Skutečnost, že v průběhu 5. a 6. pětiletky nebyly vybudovány prakticky žádné nové výrobní kapacity přípravků na ochranu rostlin vede k tomu, že přetrvává vysoká závislost na jejich dovozu z kapitalistických států.

Přitom stagnuje i spolupráce s ostatními členskými státy RVHP, protože nemůžeme nabídnout možnost nákupu jiných potřebných prostředků. Proto je velká snaha tyto problémy řešit doma. To je možno dokumentovat např. na zajišťování akce "Herbicidy na bázi fosgenu" ve Východočeských chemických závodech Pardubice, jejichž výroba má naběhnout v roce 1984. Tím by měly být vyřešeny nejpalčivější nedostatky na úseku ochrany obilovin a řepy proti plevelům. Kladně je možno hodnotit přístup chemického průmyslu v tom smyslu, že se intenzívně soustředil na takzvanou finalizaci, to je tuzemskou výrobu přípravků z účinných látek dovezených z oblasti volných měn.

Přestože tímto způsobem dochází k částečnému řešení a úspore devizových prostředků. nelze tento systém považovat za konečné řešení. Pozitivní je, že je již zabezpečována domácí výroba látek, které byly dosud dováženy.

V tomto je možné kladně hodnotit aktivní přístup Východočeských chemických závodů Pardubice k řešení vývoje a výroby nového růstového stimulátoru Olachindoxu a konzervačního prostředku Silko, Spolany Neratovice k výrobě Oestrophanu a závodu v Poštorné k zajištění výroby dikalciumfosfátu v příštím roce.

V této souvislosti je velmi potřebné, aby se výrobci průmyslových hnojiv se svými výzkumy urychleně zabývali efektivním využitím vlastních výrobků, vytvořili lepší podmínky k volné ložitelnosti průmyslových hnojiv odstraněním pytlování a zvyšovali podíl kapalných hnojiv.

Pokud jde o další sortiment - pneumatiky - je zásobování vcelku uspokojivé a myslím si, že ani při některém předchozím sortimentním nedostatku by nemělo docházet k poruchám provozu vozidel a mechanismů.

Horší však to je u dodávek strojů, neboť již několik let se stále projevuje jejich nedostatek. Chybějí např. vhodné pluhy, podmítače, diskové brány, těžné brány, nedostávají se stroje na sklizeň píce a další. Zemědělské závody jsou nuceny sami si je vyrábět bez ničeho, na koleně, což je drahé a zabírá to mnoho času na úkor vlastní zemědělské výroby.

Ale nejkritičtější je palčivý nedostatek secích strojů, nedostatek náhradních dílů na secí stroje, a to už málokterý zemědělský závod si sám vyrobí. Vždyť přece každý, kdo jen trochu zemědělství rozumí, ví, jak právě o výnosu rozhoduje správný počet vysetých jedinců na hektar. Staré české přísloví říká: Jak si nasejeme, tak sklidíme.

Vysoký průměrný věk mají kolové traktory. Například v našem JZD, které obhospodařuje 4500 ha zemědělské půdy, mají traktory průměrný věk 13 let. A přesto nám byl v letošním roce bilančně přidělen pouze 1 kolový traktor.

Také důslednější přístup k plnění úkolů zemědělství musí však najít stavebnictví. Úkoly ve snižování rozestavěných staveb, rozestavěnosti i zkracování doby výstavby jsou závazné i pro zemědělství i pro potravinářský průmysl. Stavbaři by měli u řady staveb pochopit, že akce slouží především pro zajištění výživy lidu, a zkracovat dobu výstavby.

Velký dluh vůči zemědělství má dosud resort stavebnictví v dodávkách vápenatých hnojiv, jak se o tom zmínil ve svém úvodu s. ministr Toman. To je třeba urychleně odstranit. Sliby bychom úkoly na našich polích nesplnili.

Soudružky a soudruzi, jsem rodilý zemědělec. Od svého mládí pracuji jen v zemědělství. Nejdříve jako soukromý zemědělec, po založení JZD jako zootechnik a od roku 1960 zastávám funkci předsedy JZD.

Původně naše JZD obhospodařovalo 480 ha, ale při postupném slučování až do dnešní podoby, kdy je již 7 let sloučeno z 13 JZD, obhospodařuje 4500 ha zemědělské půdy a nese název JZD Rudá hvězda Králíky. Mohu zodpovědně prohlásit, že naše družstvo, i když obhospodařuje těžké jílovité půdy, své úkoly plní i překračuje.

Zvláště v letošním roce, kdy u obilovin na 2000 ha jsme dosáhli víc jak 50 q po hektaru, u cukrovky na 500 ha, i když porosty během vegetace strádaly suchem, jsme dosáhli 400 q po hektaru, a tak jsme splnili úkol jako jedno z mála družstev v okrese Hradec Králové.

V našich chlévech chováme 4700 kusů hovězího dobytka, z toho 1840 kusů dojnic s denní dojivostí téměř 10 litrů. Do konce roku překročíme náš úkol u mléka téměř o 300 tisíc litrů.

V chovu prasat jsme největším výrobcem selat ve Východočeském kraji, s roční kapacitou více jak 38 000 kusů. V loňském roce v soutěži v odchování selat na jednu prasnici jsme se umístili na II. místě v České socialistické republice.

Soudružky a soudruzi, na závěr mi ještě dovolte vyslovit jednu myšlenku. Technika, stroje a všechno ostatní mohou využít ve všech odvětvích jen lidé. Podle mého názoru je v každém závodě rozhodující organizátorská a řídící práce. A právě tu by měli dělat jen ti, co k tomu mají předpoklady. Zvlášť zemědělství vyžaduje mít ho rád, zapomenout mnohdy na volný čas a být v soustavném styku s lidmi. A kdo umí, a je obětavý, skromný a zodpovědný, toho lidé respektují, a to na všech úrovních. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Antonínu Očenáškovi. Slovo má poslanec Josef Hotovec.

Poslanec Josef Hotovec: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, z projednávané zprávy vlády ČSR o plnění úkolů zemědělské výroby a potravinářského průmyslu v 7. pětiletce, i ze zprávy soudruha poslance-zpravodaje vyplývá, že výsledky dvou roků 7. pětiletky v zemědělsko-potravinářském komplexu, ukazují na určitý pozitivní vývoj a posun kupředu díky roku 1982, přesto však úkoly v plném rozsahu ani celospolečenské potřeby zabezpečeny nebudou.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP