Domnívám se, že v současné době by se nám vyplatilo i tak zvaně polařit na té zemědělské půdě, kde se v minulosti polařilo, hospodařilo dnes nehospodaří a které je cca 7 %. A to i za cenu investic do půdy, staveb, strojů, technologie, při předpokládaných nižších výnosech v rostlinné či živočišné výrobě. Napovídá tomu také ta skutečnost, že pro další období do roku 1985 se počítá s dalším poklesem půdního fondu proti roku 1980, a to o 24 300 ha zemědělské půdy a o 10 400 ha u orné půdy při veškerém důrazu kladeném na ochranu zemědělského půdního fondu v ČSR.
Soudružky a soudruzi, ve výboru pro zemědělství a výživu jsme se při přípravě dnešního plenárního zasedání velmi podrobně zabývali problematikou a úkolem snížení ztrát v živočišné výrobě. Dovolte mi proto několik poznámek v tomto směru. Nejprve několik údajů k hodnocení ztrát I. - III. čtvrtletí 1982.
Mimořádná pozornost, kterou věnovalo ministerstvo zemědělství a výživy a jeho organizace, jmenovitě Státní veterinární správa ve spolupráci s pracovníky zemědělských podniků, vedla ve sledovaném období k dalším dobrým výsledkům.
V rámci ČSR poklesly úhyny telat, skotu, krav a prasat ve srovnání se stejným obdobím roku 1981. Ztráty na selatech zůstaly na stejné úrovni. Zvýšil se odchov telat na 100 krav, úhyny prasnic vzrostly o 0,02 % a odchov selat na 1 prasnici poklesl o 0,29 %. Tyto výsledky můžeme považovat za biologicky i ekonomicky únosné.
Chovy skotu se podařilo udržet prosté tuberkulozy, brucelozy, slintavky a kulhavky, i když nákazová situace nebyla v poslední době v sousedních státech příznivá, a to dík více než 20 miliónům preventivních a profylaktických úkonů veterinární služby.
Dobrého výsledku bylo dosaženo v tlumení plísňového onemocnění trichofycie skotu a byly vytvořeny předpoklady k ozdravění od této nákazy v nejbližší době. I další nakažlivé a nenakažlivé choroby skotu a ostatních zvířat mají sestupnou tendenci, vyjma drůbeže, kde očekáváme, že vědeckovýzkumná základna pomůže tento problém naší praxi intenzivněji řešit.
Plemenářské organizace splnily program šlechtění skotu podle dlouhodobého komplexního selekčního programu schváleného vládou ČSR. Rovněž tak na úseku inseminace a křížení bylo docíleno splnění programu.
Uvedené údaje vytvářejí dobré vstupy pro další období. Je skutečností, že na ztrátách v živočišné výrobě se uplatňuje komplex činitelů, příčin, které vznikají a působí uvnitř zemědělské výroby a dají se také pracovníky zemědělské výroby řešit a odstraňovat, i když je k tomu třeba úzké spolupráce všech článků, služeb, organizací zemědělství.
Některé ztráty vznikají z příčin, které jsou závislé na ostatních resortech a jejich organizacích v plnění dodavatelských smluv a povinností vůči zemědělství. Patří sem zejména
- havarijní nedostatek dezinfekčních, desinsekčních a deratizačních prostředků, přístrojů a mechanizace pro jejich použití;
- nekompletnost a časté změny složení směsi pro zvířata s nedostatečným obsahem vitamínů, minerálních látek, medikamentosních složek apod.;
- nedostatek nástrojů, přístrojů, ochranných pomůcek biologických služeb;
- nedostatek služebních dopravních vozidel v biologických službách, jmenovitě veterinární;
- zastaralé, nevyhovující technologie, vybavení, zařízení stájových a provozních prostorů, nedostatek náhradních dílů apod.
Další otázkou jsou ztráty v živočišné výrobě. Vycházím z objektivní zásady, že naše živočišná výroba ve velkokapacitních podmínkách je a vždy bude spojena s určitým biologickým nebo technologickým procentem ztrát. To je skutečnost, kterou musíme vzít na vědomí. Je tomu tak u nás, je tomu tak na celém světě. Ve srovnávacím měřítku nejsme na tom špatně. Bylo by chybou, kdybychom biologické ztráty zveličovali na nesprávných místech, včetně tisku a sdělovacích prostředků.
Tyto ztráty a ztráty vyšší, které jsou reálným zdrojem rezerv ke zvyšování výroby, musí být pod stálým dohledem, kontrolou, musí být předmětem řešení ve všech článcích řízení zemědělství, vědeckovýzkumné základny, předmětem pozornosti správních a politických orgánů.
Soudružky a soudruzi, my všichni, kteří na úseku zemědělství, živočišné výroby pracujeme víme, že v současné době musíme pracovat a vyrábět, plnit plánované úkoly v těch stájích, s tou technologií, s těmi pracovníky, které máme. Jednoho ale musíme dosáhnout: zabezpečení údržby, oprav staveb - stájí, technologie, zařízení apod. Vždyť pozdě provedená údržba, oprava, zvyšuje enormně náklady na její odstranění, vytváří prostředí nevhodné, zdraví zvířat škodlivé, které snižuje užitkovost, zvyšuje ztráty hynutím.
Za období 6. pětiletky došlo k rozšíření a bylo uvedeno do provozu kapacit pro 152 000 ks dojnic a pro 450 000 ks ostatního skotu. Přesto však zůstalo i po realizaci těchto cílů cca 480 tis. dojnic, tj. zhruba 36 % ustájeno nadále ve stavebně provozně nevyhovujících objektech. U skotu ostatního je to ještě horší, týká se to zhruba její poloviny. Uvedená situace se o mnoho nezlepšila během dvou let této pětiletky.
V průběhu 6. pětiletky a během 2 let této pětiletky došlo v odvětví chovu skotu v rámci ČSR k dalšímu poklesu pracovních sil. Vzniká a narůstá tak disproporce úbytku pracovníků, která není nahrazena včas mechanizací a modernizací provozů, což se projevuje v nedostatečné ošetřovatelské péči o zvířata, vede ke špatným zoohygienickým podmínkám, k nižší užitkovosti, popř. i ztrátám.
Při této příležitosti chci se ještě zmínit o kvalifikaci pracovníků v živočišné výrobě.
Uplatnění a trvalé zařazování absolventů vysokých, středních a učňovských škol v zemědělství, živočišné výrobě za uplynulé období má stále se postupně zlepšující tendenci a tím i také dopad ve výrobě v plnění úkolů.
Přesto však využití kvalifikovaných kádrů je spojeno s řadou problémů. Absolventi zemědělských škol často nenastupují na úsek zemědělství a z různých důvodů dávají přednost pracovat jen v centrech výroby, v městech, ve výzkumných ústavech, v řídící sféře výroby, a to bez praxe a za cenu nižších výdělků. Chabí potom zcela pochopitelně v praktickém výrobním článku, který předpokládá vyučení, střední odborné, popř. vysokoškolské vzdělání. Uvažme tento příklad: dojička, ošetřovatelka ve velkokapacitním provoze obsluhuje podle technologie až kolem 30 dojnic v hodnotě až několika sto tisíc korun, často bez kvalifikace, se základním vzděláním. V mnoha provozech jsme rádi, že tam někdo je, třeba i důchodce. Projeví se to pochopitelně v mnoha směrech i když jsou výjimky, jmenovitě tam, kde je nutno znát fyziologii, biologii živého organismu, zásady racionální výživy a dietetiky, používání technologie, biotechnologických postupů apod. Výsledkem pak jsou pochopitelně vyšší nákladovost, ztráty a nedostatečné uplatňování výsledků vědy, výzkumu a vývoje.
Na druhé straně ti absolventi škol, kteří po ukončení studia odcházejí přímo do vědeckovýzkumných pracovišť, nemohou plnit to poslání a úkoly, které od nich praxe očekává v živočišné výrobě.
Živou a stále diskutovanou otázkou mezi voliči, zejména na vesnicích, je přidělování zemědělské půdy, na které nelze uplatnit velkovýrobní formy hospodaření, nebo která pro tuto formu hospodaření není vhodná, společenským organizacím, popř. soukromým osobám tak, aby veškerá půda byla využita a obdělávána. Tento záměr je obecně kladně přijímán a hodnocen, nese dobré výsledky, zejména v živočišné výrobě. Nejde ani o to, zda společenské organizace nebo soukromé osoby budou ve společném porovnání obdělávat více nebo méně této uvedené půdy.
Je oprávněný požadavek JZD, popř. MNV na vesnicích, aby společenské organizace, popř. soukromí uživatelé, věnovali se takové rostlinné, živočišné výrobě, na co jim výnos hospodaření na přidělené půdě stačí. Nejlepší zaměření je chov králíků, drůbeže, ovcí a koz tam, kde jsou podmínky i pro smluvní výkrm skotu. Je také reálný rozvoj některých druhů ovoce, zeleniny, semenářství, okrasných rostlin, keřů apod. Výsledky a poznatky v roce 1982 správnost této cesty plně potvrdily.
Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Antonínu Kubíčkovi. Nyní přerušíme naše jednání na 30 minut. Budeme pokračovat v 11.15 hodin.
/Schůze byla přerušena v 10.45 hodin a znovu zahájena v 11.15 hodin./