Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu ministru Tomanovi za jeho projev.
Dávám nyní slovo společnému zpravodaji výborů České národní rady poslanci Aloisu Švrčkovi.
Společný zpravodaj poslanec Alois Švrček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, zabezpečování potravin pro každodenní spotřebu je nezbytnou jistotou lidské existence. Za současné složité mezinárodní situace se potraviny staly významným nástrojem světové politiky a jejich důležitost se s růstem populace stále zvyšuje.
Komunistické a marxisticko-leninské dělnické strany měly vždy jasný vztah k zemědělství a zajišťování výživy pracujících bylo nedílnou součástí jejich programu. A tak je tomu i dnes. Dokladem toho je velkorysý, vědecky fundovaný potravinový program, který přijala a realizuje Komunistická strana Sovětského svazu a který je vzorem i pro naši práci.
V rámci základního cíle, kterým vždy byla a zůstává péče o člověka, přikládá naše strana prvořadou důležitost zabezpečení vysoké úrovně výživy lidu, zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin a zemědělských surovin.
V přípravě dnešního jednání České národní rady o plnění úkolů zemědělské a potravinářské výroby v 7. pětiletce jsme proto důsledně vycházeli - tak jako ve veškeré své činnosti - ze závěrů a usnesení Komunistické strany Československa. Chceme co nejúčinnějšími formami a metodami práce orgánů a poslanců České národní rady zvýšit svůj podíl na jejich realizaci.
Za současné situace platí i v zemědělství a potravinářské výrobě požadavek výrazné intenzifikace, využívání poznatků vědy a techniky, vysoké organizovanosti a specializace, požadavek využití schopností, aktivity a iniciativy pracujících. Nejde tu jen o odpovědnost vlastního zemědělsko-potravinářského komplexu, ale všech dalších odvětví, která mají vliv na jeho výsledky.
I když se už udělalo hodně pro to, aby nutnost intenzifikace výroby pronikla do vědomí lidí, ve výsledcích se to neprojevuje tak, jak potřebujeme. Myslím, že zejména na některých úsecích chybějí promyšlené, dostatečně účinné formy řízení a nástroje, které by urychlily zvyšování intenzity výroby a orientaci na efektivnost, na úspory a využívání rezerv, které by zabezpečily soulad zájmů společnosti, zemědělských závodů a jejich pracovníků.
Z těchto hledisek jsme založili celou přípravu dnešního jednání. Znovu jsme se ve výborech České národní rady seznámili s klíčovými úkoly v zemědělství a potravinářském průmyslu, jak vyplývají ze závěrů XVI. sjezdu strany, z usnesení 13. zasedání ÚV KSČ před sjezdem v roce 1980 a 4. a 7. zasedání ÚV KSČ v loňském a letošním roce. Ve schůzi Klubu komunistických poslanců jsme vyslechli výklad tajemníka ÚV KSČ soudruha Pitry. Při skupinových a individuálních průzkumech poslanců a v jednáních výborů jsme si ověřili, jak jsou plněna rozhodující usnesení a jak my, sami přispíváme k jejich uvádění do života. Měli jsme k dispozici teze zprávy vlády České socialistické republiky, podklady z dalších resortů, národních výborů, vědeckých a výzkumných ústavů i zemědělských závodů.
Z naší přípravy vyplynuly poznatky a úkoly, na které bych chtěl obrátit vaši pozornost.
Výrazné omezení dovozu krmiv z kapitalistických států mělo vážný dopad na výrobu masa, zejména v letošním roce. Vyvolalo opatření, která dobře znáte. Také výrazné snížení limitů spotřeby nafty způsobilo potíže v zajišťování zemědělské výroby. Obě tato opatření ale současně ukázala, jak velké jsou rezervy v zemědělství a v iniciativě jeho pracovníků. Podařilo se zabezpečit trh a zajistit zásobování obyvatelstva základními potravinami. Nemůžeme však být zdaleka spokojeni se strukturou a kvalitou výživy. Proti minulým letům vzrostla nežádoucí spotřeba mlýnských a pekárenských výrobků, tuků jako celku, cukrářských výrobků a piva. Máme problém v sortimentu mléčných výrobků, nezajišťujeme stále uspokojivě spotřebu zeleniny a ovoce s vysokým obsahem vitamínu C.
To naznačuje cestu, kterou se musíme ubírat v roce 1983 a v dalších letech, máme-li plnit to základní - zabezpečit potřeby a oprávněné požadavky pracujících, zajistit jejich spokojenost.
Dovolte mi, abych se zaměřil nejprve na některé rezervy v našem zemědělství, jak je vidíme v orgánech České národní rady a jak je cítíme i my, kteří přímo pracujeme ve výrobě.
Naše strana a společnost vytvořily oproti minulosti nesrovnatelně lepší podmínky pro pracující v zemědělství. Na jeden tisíc trvale činných pracovníků máme 35 vysokoškoláků, 128 středoškolsky vzdělaných odborníků a 419 vyučených pracovníků. To je téměř 60 % odborně připravených kádrů. Je to jedna z nejvyšších kvalifikačních úrovní v celém našem národním hospodářství. Také věková struktura družstevníků a pracovníků státních statků už dávno nevyvolává obavy, které jsme měli v padesátých a šedesátých letech. Nesrovnatelné s minulostí jsou bytové, sociální a kulturní podmínky pracujících v zemědělství.
Je ale otázkou, zda všichni odvádějí společnosti to, co se od nich očekává, zejména dnes, v období kategorického požadavku na přechod k výrazné intenzifikaci. Myslím, že ve výkonnosti, odpovědnosti, aktivitě a iniciativě lidí máme největší zdroje. Také od vysoce vzdělaných kádrů, od zemědělské inteligence právem očekáváme, že ve spojení s vědou přispěje k vyšší intenzifikaci našeho zemědělství.
Uvedu nyní několik podnětů z naší přípravy.
Výroba masa pro rok 1983 je lépe zajištěna krmivy než letos. Úroda obilí byla lepší, sklidili a uskladnili jsme více objemových krmiv a v lepší kvalitě než v loňském roce. V řadě oblastí a závodů, jak uvedl také soudruh tajemník Pitra na setkání se zemědělci v Jihomoravském kraji 7. prosince t. r., můžeme dát společnosti víc masa, mléka a ostatních živočišných výrobků. Jde ovšem o to, aby se všude s krmivy dobře hospodařilo, aby se neplýtvalo, aby krmiva nešla jinam, než kam patří, aby vedoucí pracovníci v zemědělských závodech i na všech stupních řízení tomu věnovali prvořadou pozornost v politické, řídící a organizátorské práci. Zde je také významný prostor k rozvinutí iniciativy lidí a k uplatnění vstřícných plánů k překročení úkolů živočišné výroby.
Soudružky a soudruzi, nemůže nás rovněž uspokojit stále nedostatečná výroba hovězího a telecího masa, která od roku 1974 zůstává prakticky na stejné úrovni, přičemž spotřeba jadrných krmiv pro výkrm skotu a telat za stejnou dobu podstatně vzrostla.
Vždycky jsme se učili, že zdravá dojnice, když ji budeme krmit jen objemovými krmivy, ale s řádnou péčí, by měla dát ročně 2500 litrů mléka. Naše zkušenosti - a mám na mysli zkušenosti našich předních družstev a státních státků - ukazují, že pomocí kvalitního objemového krmení a dobré péče o dobytek se dá dosáhnout i překročit uvedená užitkovost a jadrná krmiva využít k podstatně vyšší dojivosti, než je dnešní průměr v České socialistické republice. Kdyby tomu tak bylo všude, neměli bychom potíže se zásobováním mléčnými výrobky.
To ukazuje, že se důsledně neplní základní úkol 13. zasedání ÚV KSČ, XVI. sjezdu strany a dalších zasedání jejího ústředního výboru, zabezpečit soulad mezi rostlinnou a živočišnou výrobou a efektivně rozvinout chov skotu.
Víme dobře, že tady působí celá řada věcných faktorů i vazeb na rostlinnou výrobu, ale to hlavní - a v tom je největší rezerva - je každodenní péče o skot, láska k této práci, vysoká odpovědnost lidí, kteří pracují ve stájích a úroveň řízení. Tam je třeba napřít pozornost.
Naše poznatky ukazují, že by věci prospělo, kdyby vedoucí pracovníci hospodářských a státních orgánů, počínaje ministerstvem, věnovali více času politickovýchovné a organizátorské práci při zajišťování tohoto úkolu.
Tak jako v živočišné výrobě řešíme řadu nedostatků zvýšenou a málo efektivní spotřebou jadrných krmiv, pak v rostlinné výrobě překrýváme nedostatky v agrotechnice, v nedostatečném využívání statkových hnojiv zvýšenými dávkami především dusíku. To má řadu nežádoucích důsledků včetně velmi nepříznivého vlivu na kvalitu vodních toků a zdrojů pitné vody. Také tato známá skutečnost jednoznačně vytyčuje cesty, kterými musíme jít v dalším období.
Alespoň krátce se musím také zmínit o značných rezervách, které jsou v možnostech snížení ztrát všeho druhu. Výše ztrát je varující. Z podrobných kontrol bylo například zjištěno, že ročně se v ČSSR poškodí, zničí, případně rozkrade téměř půl miliónů tun obilí. V minulé pětiletce uhynulo více než 6 miliónů kusů selat a vepřů, 650 tisíc kusů telat a hovězího dobytka. Část těchto ztrát je způsobena i nedbalostí.
Soudružky a soudruzi, souhrnně bych chtěl zdůraznit, že až dosud nedostatečně využíváme novou zdokonalenou soustavu plánovitého řízení zemědělství a její nedílnou součást - zlepšení ekonomických podmínek pro rozvoj tohoto klíčového odvětví. Zde zůstávají resort a další odběratelské i dodavatelské organizace mnoho dlužny realizaci opatření a úkolů, které vyplynuly ze 4. zasedání ústředního výboru strany a které znovu zdůraznilo 7. zasedání ústředního výboru.
Domnívám se, že bude zejména třeba promyšleněji uplatňovat a možná zásadněji řešit dodavatelsko-odběratelské vztahy, zdokonalovat řídící práci a důsledněji využívat vnitropodnikový chozrasčot.
K zamyšlení stojí např. to, že Jihomoravskému kraji je na příští rok předepisována výroba zeleniny o 4300 tun vyšší než v letošním roce. Přitom letos v důsledku nedostatečných kapacit potravinářského průmyslu a neodebíráním zeleniny obchodními organizacemi nebyl plán splněn o 11 tis. tun zeleniny. Záměr na příští rok bude samozřejmě upřesněn při kontraktech s odběrateli, ale až do této doby vzniká zbytečná nejistota a nereálné plánování v zemědělských závodech.
Myslím, že je také třeba důsledněji odstraňovat všechny byrokratické, administrativní i ekonomické překážky, které brzdí harmonický rozvoj zemědělské výroby na zásadách socialistického podnikání, svazují ruce odpovědným funkcionářům družstev a státních statků a ve svých důsledcích poškozují nejen zájmy jednotlivých závodů, ale především zájmy celé naší společnosti.
Také uvnitř zemědělské výroby platí kategorický požadavek podstatně zvýšit úroveň řízení a využít schopností a iniciativy jejich pracovníků.
Jde především o to, důsledně spojovat odměnu za práci s jejími výsledky, kvalitou a s využíváním rezerv. Využít rozpis konkrétních úkolů až na pracoviště a jednotlivce, využít vnitropodnikový chozrasčot a vstřícné plánování. Povinností všech řídících pracovníků v zemědělství, počínaje ministerstvem, je uplatňovat na jedné straně náročné požadavky na práci, na druhé straně vytvářet podmínky pro spokojenost těch, kteří kvalitně a poctivě pracují.
Dovolte mi, abych nyní obrátil vaši pozornost na některé konkrétní problémy a úkoly, na jejichž řešení se musí podílet nejen zemědělskopotravinářský komplex, ale další orgány a organizace.
Domnívám se, že v ochraně a využívání zemědělského půdního fondu musí zejména v nastávajícím období sehrát rozhodující a nezastupitelnou úlohu národní výbory v součinnosti se zemědělskými správami, zemědělskými a průmyslovými závody, s investory a s občany a jejich organizacemi. Přijaté zákony jsou dobré a odpovídají potřebám společnosti. Je však třeba dosáhnout jejich důsledného plnění v praxi. Omezit úbytky půdy na minimum, zajistit jejich náhradu zvýšením úrodnosti jiných ploch, zapojit do výroby všechny dočasně neobdělávané plochy, a je jich v České socialistické republice v současné době více než 106 tis. ha, využít všech forem zvyšování úrodnosti půdy.
V této souvislosti bude nutné posílit státní fond pro zúrodnění půdy, protože tím, jak klesá odnímání půdy zemědělské výrobě, klesají také odvody za její odnětí, které byly až dosud hlavním zdrojem prostředků fondu pro zúrodnění.
Úrodnost půdy mohou velmi výrazně ovlivnit závlahy. V ČSR jsou vybudovány na několika desítkách tisíc hektarů. Myslím si, ale, a ukazují to také poznatky poslanců, že jich v některých oblastech není dost, resp. že nejsou rozmístěny vždy účelně.
Například na jižní Moravě je velmi dlouhá vegetační doba a vysoké průměrné teploty. Současně však často bývají velká sucha.
Uhodí-li sucho, vyrovnají se výsledky na postižených plochách výsledkům neobdělávaných ploch. Proto myslím, že závlahy by se měly budovat nejdříve tam, kde to nejvíce přinese. Mám totiž dojem, že při rozhodování o budování závlah často převážily lokálně patriotické zájmy nad zájmy celé společnosti a závlahy se budují i tam, kde to nepřináší tak výrazný prospěch.
Letošní rok v naší oblasti ukázal, jaký vliv na výnosy má včasná vláha. Z tohoto důvodu si myslím, že by se měla urychleně postavit plánovaná přehrada u Býčí skály na Znojemsku, kde by se nezabrala žádná zemědělská půda a využití závlahy by přineslo ohromný efekt na 30 - 50 tis. ha půdy.
V oblastech, kde to umožňuje dlouhá vegetační doba, se může při využití vhodných meziplodin dosáhnout pod závlahou i dvojí sklizně za rok. Letos jsme si to sami ověřili - po první vynikající seči vojtěšky /mám pochopitelně na mysli starou vojtěšku, která měla být loni na podzim zaorána/ jsme zaseli kukuřici a sklízeli ze zavlažované plochy přes 50 q zrna po hektaru jako druhou sklizeň.
Za připomínku a ke zvážení stojí ještě upozornit na to, že zainteresovanost a hodnocení výsledků při zavlažování se provádí podle spotřebované vody. Domnívám se, že by se mělo především vycházet z dosažených výnosů, přesně řečeno ze zvýšení výroby proti nezavlažovaným plochám a opustit dosavadní nesprávný ukazatel.
Soudružky a soudruzi, v letošním roce byl splněn plán výroby cukrovky po několika letech, kdy se to nepodařilo. Je to dík obětavému úsilí pracovníků v zemědělství i cukrovarnickém průmyslu.
V této oblasti byl v minulosti udělán velký kus práce. Ale srovnání se zahraničím ve výnosech cukrovky i samotného cukru ukazují, že v posledních letech jsme neudrželi krok se světovým vývojem ani v genetice, ani v agrotechnice, ani ve strojním vybavování zemědělství a cukrovarnického průmyslu.
Domnívám se, že odpovědné orgány by si měly vzít poučení z výnosů ze sousedních zemí a z kvality sklízečů z NSR a Francie a urychleně tyto problémy řešit.
Když říkám urychleně, mám tím na mysli hned, a nikoliv pouze plán na další vzdálené období. Vždyť např. kvalitní vyorávače, které bychom dovezli, by se zaplatily během jediné sezóny a dalších 8 - 10 let by díky pronikavě nižším ztrátám při sklizni přinesly takový efekt, jako kdybychom zvýšili výnosy cukrovky o 25 %.
Podobným problémem pro zemědělství i pro společnost je výroba brambor.
Domnívám se, že poměrně jednoduchými formami skladování by se mělo rychle podařit vyřešit problém, že nejsme s to z celkové roční sklizně brambor ve výši cca 2,5 mil. tun v České socialistické republice vybrat těch zhruba 500 tis. tun pro výživu obyvatelstva ve vysoké kvalitě, aby lidé byli spokojeni a nemuseli větší část brambor, které si koupí na zimu, vyhodit.
Soudružky a soudruzi, hovořil jsem o intenzifikaci a úsporách, musím se tedy zmínit ještě o jednom závažném problému - a to je o setření s naftou.
V dnešním našem zemědělství, které je vybaveno spoustou strojů, se spotřebovává samozřejmě velké množství nafty. Je jasné, že při velké spotřebě je i značný prostor pro úspory. Ted jde ale o to, aby úspory byly na místě, abychom nešetřili za každou cenu. Musíme si totiž uvědomit, že zemědělství je naším nejvýznamnějším zdrojem surovin. Navíc, je to jediný zdroj surovin, který je obnovitelný.
Proto při šetření s naftou v zemědělství musíme pečlivě zvažovat, kdy a kde šetřit.
Je jasné, že je nanejvýš potřebné seřizovat naftové motory, zkracovat přepravní vzdálenosti, sdružovat operace. Rozhodně však nelze šetřit s naftou tak, že bychom vynechávali nutné operace, zanedbávali obdělávání půdy, což by mělo za následek snížení výnosů. Takové šetření na nepravém místě by způsobilo více škody než užitku.
Proto nás velmi znepokojuje, že např. Jihomoravskému kraji má být pro příští rok snížen příděl nafty oproti letošní spotřebě o 22 %. Přitom nelze předpokládat, že v příštím roce budou opět tak příznivé podmínky jako letos.
Soudružky a soudruzi, zemědělskou velkovýrobu a potravinářský průmysl už dávno nemůžeme rozvíjet nástroji našich dědů a otců a už vůbec ne holýma rukama. Musíme využít vědu, výzkum, nasadit vysoce výkonné technické a chemické prostředky, využít nové technologie, zejména biologické, využít účelně, hospodárně a efektivně všechny investiční prostředky, které máme k dispozici. V této oblasti máme celou řadu zdaleka nevyužitých rezerv.
I když vím, že řídící orgány našeho zemědělství a výživy a dodavatelských resortů jsou informovány o potřebách prvovýroby a zpracování zemědělských výrobků a surovin, považuji za svou povinnost i na tomto plenárním zasedání České národní rady znovu zdůraznit, že v zemědělství nám chybí celá řada technických a chemických prostředků.
Zatím nejsme s to efektivně a na vysoké technické a ekonomické úrovni využívat drnový fond - louky a pastviny - právě pro nedostatek vhodných mechanismů.
Nejsme rovněž schopni, a to považujeme závažný i politický problém, pro nedostatek kapacit zcela využít a zpracovat vyšší úrodu různých plodin, např. letošní mimořádnou úrodu jablek.
Obdobné problémy, včetně promyšlené spolupráce se zpracovatelským průmyslem, máme i v zajištění výroby lnu, kde bychom za odpovídajících předpokladů mohli zajistit výrobu z vlastních zdrojů a zbavit se závislosti na dovozu suroviny pro zpracovatelský průmysl.
Mohl bych ještě pokračovat dalšími plodinami a výrobky, domnívám se však, že i z toho, co jsem uvedl, je jasné, co především a jak musíme řešit, a to i hned, počínaje rokem 1983.
Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, naše zemědělská výroba patří k nejintenzivnějším a nejproduktivnějším ve světovém měřítku. Přes problémy, které jsem uvedl, se rozvíjí rychleji než světový průměr a postupně zvyšuje naši soběstačnost v zásobování základními potravinami. Má však značné, dosud nevyužívané možnosti a hlavním úkolem celé naší společnosti je tyto možnosti přeměnit ve skutečnost.
Tímto požadavkem se budeme v duchu všech přijatých stranických usnesení také řídit ve své práci. Takto budeme připravovat i jednání České národní rady na říjen příštího roku, kdy projednáváme zprávu o rozvoji rostlinné výroby a chovu skotu v České socialistické republice do roku 1990.
Soudružky a soudruzi, myslím, že za letošní výsledky našeho zemědělství, které byly třetí nejlepší v historii, zaslouží dík všichni zemědělci, kteří se svou prací o ně zasloužili, ale i všichni vědci, dělníci a technici v průmyslu, bez jejichž práce bychom takových výsledků nemohli dosáhnout. Poděkování si zaslouží také pracující ve zpracovatelském průmyslu za jejich úsilí o to, abychom co nejlépe zužitkovali veškerou úrodu.
Výživa národa je jednou ze základních podmínek života. Tou druhou a neméně tak důležitou podmínkou života je mír. Aby sklidili dobrou úrodu, musí zemědělci čelit nepřízni počasí, přírody, škůdců a často i vlivů, které dosud ani neznáme. A snad právě proto, že zemědělci mají tak blízko k přírodě, si nejlépe uvědomují, jak těžké je vypiplat nový život a naopak, jak snadné je život zničit. Myslím, že my všichni si musíme stále znovu uvědomovat, že mír je nezbytnou podmínkou života, že snaha o udržení míru je ten nejdůležitější úkol nás všech. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji zpravodaji poslanci Švrčkovi za zpravodajskou zprávu.
Soudružky a soudruzi, Česká národní rada přijme k projednávané zprávě vlády usnesení. Předsednictvo České národní rady doporučuje, aby k jeho přípravě byla zvolena návrhová komise a aby jejím předsedou byl zvolen společný zpravodaj poslanec Alois Švrček. Navrhuji, aby v komisi dále pracovali poslanci Ladislav Loutchan, ing. Jaroslav Kolařík, CSc., Josef Hotovec a Eliška Dvořáková.
Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? Nejsou.
Podle prezenční listiny je přítomno v zasedací síni 175 poslanců. Jsme tedy schopni se usnášet. Kdo souhlasí s tím, aby navržení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku. /Hlasuje sel/
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Děkuji. Tím byla návrhová komise zvolena a prosím její členy, aby se o přestávce sešlo k poradě v místnosti č. 28 vedle zasedací síně.
Přistoupíme nyní k rozpravě o zprávě vlády České socialistické republiky o plnění úkolů zemědělské výroby a potravinářského průmyslu v 7. pětiletce. Do rozpravy se zatím při hlásili poslanci doc. MVDr. Antonín Kubíček, CSc., Stanislav Loutchan, ing. Jaroslav Kolařík, CSc., Helena Kotrlová, ing. Oldřich Paul, Antonín Očenášek, Josef Hotovec, Pavla Bařinová, Filip Pejchal, František Stefan, Bohuslav Olšan a ing. Jaromír Hájek.
Kromě toho požádal o slovo předseda Československé akademie zemědělské soudruh akademik Kudrna. Já myslím, že bude správné, abychom si jeho vystoupení vyslechli.
Prosím prvního při hlášeného řečníka poslance Antonína Kubíčka, aby se ujal slova.
Poslanec doc. MVDr. Antonín Kubíček, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, živočišná výroba, která zabezpečuje výživu národa masem, mlékem, vejci a výrobky z nich, je v podstatě z velké části své další intenzifikace závislá na půdním fondu, rostlinné výrobě. Dovolte mi proto dvě připomínky k ochraně zemědělské půdy před dalším záborem.
Přes všechna doposud provedená ochranná opatření na tomto úseku, která přinesla zlepšení, počítá se s dalším záborem zemědělské půdy včetně orné. Všichni si přitom dovedeme spočítat, kolik průměrně na zabrané zemědělské orné půdě můžeme vyrábět potravin, surovin, a pokud je nevyrobíme, musíme je někde vzít, nakoupit, jmenovitě v období nepříznivých let.
Dávám v úvahu v tomto směru, zda by nebylo účelné výrobním, jmenovitě příspěvkovým a hospodářským organizacím neukládat jednorázový poplatek za zabranou půdu, ale uložit trvalý, roční poplatek, který by se rovnal ceně průměrné výroby potravin - surovin na zabrané půdě. Tím by bylo možno vytvářet potřebnou rezervu pro případný nákup potravin a ostatních zemědělských výrobků v době potřeby.
Podle návrhu státního rozpočtu ČSR, bude v roce 1983 vynaložena částka 4,088 mil. Kčs na financování vědy a techniky, přičemž tyto prostředky budou především určeny na úspory paliv, energie, materiálů a surovin, lepší využívání tuzemské surovinové základny a zvýšení produktivity práce. Nic k tomu. To je správné.
Předpokládám, že pod pojmem využívání tuzemské surovinové základny je také, a to především, zahrnuto další zkvalitnění, prohloubení a rozšíření využívání zemědělské, lesní půdy, vodního hospodářství, včetně ochrany zemědělské, lesní půdy a vody, jako limitujícího faktoru pro živočišnou výrobu před dalším záborem, devastací, znečišťováním apod.