Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu ministru Tlapákovi za odůvodnění návrhu.

Nyní dávám slovo společnému zpravodaji poslanci ing. Miroslavu Mrázkovi, aby podal zprávu o projednání vládního návrhu zákona ve výborech České národní rady.

Společný zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi, k dnešnímu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1983 přistupujeme krátce poté, kdy ÚV KSČ na svém 7. zasedání souhrnně hodnotil poznatky z dosavadního postupu při realizaci sociálně ekonomického programu XVI. sjezdu KSČ a kdy vytyčil hlavní úkoly a cíle státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, státního rozpočtu i měnového plánu na příští rok.

Stanovil rovněž závazná východiska, ze kterých je nezbytné při posuzování otázek zajištění dalšího ekonomického rozvoje vycházet.

Již na XVI. sjezdu bylo jasně řečeno, že v důsledku zostřené agresívní politiky imperialismu bude nutno do budoucna počítat s velmi složitými vnějšími podmínkami jak v politické, tak i v ekonomické oblasti. Dosavadní vývoj to plně potvrzuje.

Byla proto nastoupena jediná správná cesta, tj. upevňování rovnováhy vnějších ekonomických vztahů především snižováním zadluženosti na oblast volných měn.

Není jednoduché v dnešní složité situaci konfrontovat plnění vytyčených dlouhodobých záměrů se skutečností. Jak řekl soudruh Husák ve svém závěrečném slově na 7. zasedání ÚV KSČ: "... aniž bychom podceňovali vnitrní problémy, je nutné jednotně přistupovat k plnění směrnice XVI. sjezdu v hospodářské oblasti i k hodnocení toho, jak jsou sjezdem uložené úkoly plněny."

Bylo konstatováno, že vytyčené záměry se v podstatě plní. Dosahované výsledky však stále neodpovídají našim možnostem. To je třeba při posuzování plánu a rozpočtu na rok 1983 mít na paměti.

Úkoly příštího roku jsou náročnější. Jejich náročnost spočívá především v tom, že při celkovém zachování současné úrovně surovinových a energetických vstupů, někde i při jejich nižší úrovni, musíme jejich lepším zhodnocováním zajistit poměrně výraznou dynamizaci dalšího rozvoje národního hospodářství. Rozhodující cestu k naplnění tohoto záměru je nutno spatřovat v důsledném prosazování intenzifikace naší ekonomiky, v dalším zvyšování efektivnosti a kvality veškeré práce, to vše na bázi především urychleného a maximálního využití vědy a techniky.

Náročnost vnějších i vnitřních podmínek vyžaduje širší a důslednější zapojení do mezinárodní socialistické ekonomické integrace, především však prohlubování konkrétní spolupráce se SSSR na základě kooperace a specializace.

Bude nutné pokračovat rychleji než dosud v provádění efektivních a žádoucích strukturálních změn uvnitř ekonomiky. Přitom všem musíme míti na zřeteli, jak to také odeznělo prakticky na všech jednáních výborů ČNR, že veškerá naše činnost by měla být přísně hospodárná. Můžeme hospodařit jenom s tím, co máme a co si svou prací vytvoříme. Není toho málo, ale je třeba s tím hospodařit opravdu dobře a ve prospěch především celospolečenských zájmů.

Výkonné řídící orgány se proto velice důsledně a soustavně musí zabývat překonáváním slabých míst a negativních vlivů, pečlivě, věcně, ale také rychle analyzovat příčiny jejich vzniku a bezodkladně je odstraňovat.

Kvalita řídící a politickoorganizátorské práce bude rozhodujícím způsobem ovlivňovat to, zda se nám podaří zmobilizovat všechny potřebné síly a vlastní rezervy ke splnění a překročení rozhodujících úkolů vytyčených pro rok 1983. V našich silách to je. Musíme jen plně využít všech možností a rezerv, které máme.

Náročnost úkolů i podmínek, o kterých jsem mluvil v obecné poloze, se plně odráží i v předloženém návrhu zákona o státním rozpočtu ČSR na rok 1983. Návrh vychází ze státního prováděcího plánu, jak jej projednala vláda ČSR. Proto bych chtěl nejprve uvést stručně několik základních poznatků k tomuto plánu.

Plán vychází z požadavku řešit další rovnovážný vývoj ekonomiky ČSR cestou intenzifikace a zvyšování efektivnosti všech odvětví řízených vládou ČSR. Zaměřuje se především na další zvyšování exportní výkonnosti ekonomiky a na souběžné zajištění rovnovážného vývoje vnitrního trhu. Diferencovaně jsou stanoveny úkoly k obnovení dynamiky růstu tvorby společenských zdrojů, a to i s ohledem na potřebu zpomalit růst výroby energeticky a materiálově nejnáročnějších odvětví.

Důraz je položen především na rozhodující kvalitativní stránky reprodukčního procesu a to se odráží i v návrhu státního rozpočtu. Jedno je však potřebné říci: návrhy ze strany VHJ a resortů nerespektovaly plně celospolečenské požadavky, a proto vládou přijatý plán představuje vysoce mobilizační úkol pro všechny stupně řízení. V tom spatřujeme prvé riziko, jehož odstranění bude nutné v těchto dnech, kdy půjde o rozpracování plánu na úrovni VHJ a podniků, věnovat maximální pozornost.

Plán má i svá další rizika, která se pochopitelně odrážejí odpovídající měrou i do státního rozpočtu. O některých, jak o tom také bylo hovořeno na společném jednání výborů ČNR ústavně právního a pro plán a rozpočet, bych se chtěl stručně zmínit.

Především se ještě podle našeho názoru nepodařilo plně promítnout do plánu požadavek na to, aby základem národohospodářského plánu a jeho organickou součástí byl plán rozvoje vědy a techniky jako rozhodující složka celého plánu, z níž vychází zajištění intenzifikace dalšího rozvoje a na níž je položen růst dynamiky. Dokladem toho mimo jiné je, že celý národohospodářský plán bylo třeba mobilizačně postavit shora, i skutečnost, že podíl výrobků vysoké technickoekonomické úrovně je stále nízký a prakticky stagnuje.

Rovněž tak přínosy, které jsou uváděny jako výsledky řešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky v roce 1983, nenacházejí plný odraz v růstu národního důchodu a dalších ukazatelích souhrnně charakterizujících reprodukční proces v příštím roce. Je to dáno především kvalitou plánu rozvoje vědy a techniky samotného a řadou dalších vlivů, které stále způsobují, že věda se dosud nestala rozhodující výrobní silou naší ekonomiky.

O zásadních otázkách vědeckotechnického rozvoje ostatně velmi obšírně a komplexně jednala 6. schůze ČNR. Závěry z tohoto jednání jsou plně aktuální právě pro rok 1983 a další léta 7. pětiletky.

Stále ještě musíme hovořit, i pokud jde o plán roku 1983, o vysoké zdrojové náročnosti naší ekonomiky, která vyúsťuje ve vnitřní napjatost plánu a má za následek, že se v plánu nepracuje prakticky s žádnými rezervami v zajištění vstupů.

Přitom lze očekávat značné napětí především v palivoenergetických zdrojích a v některých hmotných materiálových vstupech, jako jsou válcovaný materiál, cement, dřevo apod.

Např. plánovaná stavební výroba není zajištěna cementem v rozsahu cca 100 tis. tun, snižují se dodávky fosforečných hnojiv pro zemědělství a plánem uvažované dodávky chemických přípravků nepokrývají v plné míře požadavky zemědělců.

To vše jenom podtrhuje náročnost úkolů směřujících k zajištění efektivnosti zhodnocovacích procesů, přísné hospodárnosti a bezpodmínečnému vyloučení výroby bez efektivního užití. Riziko je především v tom, že každé nedodržení plánovaných záměrů v tomto směru bude mít řadu negativních dopadů, které lze těžko blíže předvídat, které však mohou velmi "účinně" brzdit dynamizaci dalšího rozvoje. Proto je např. přikládán takový význam probíhající společenské prověrce v hospodaření s palivy a energií, na které bychom se měli všichni aktivně podílet.

Značné riziko je podle našeho názoru rovněž skryto v otázce zajištění potřeb a stability vnitřního trhu. Při výrazné preferenci vývozních úkolů a napjatosti ve zdrojích lze očekávat některé negativní dopady vlivem skutečného vývoje v příštím roce. Ve spojení s faktem, že ani plánem nebylo možné zcela odstranit určité strukturální problémy v zajištění potřeb vnitřního trhu, představuje tato část plánu oblast, na níž musí být ve zvýšené míře koncentrována pozornost řídících orgánů.

Rovněž v investiční výstavbě obsahuje plán určitá rizika. Zvýšení průmyslových investic na území ČSR, nutnost přednostně zabezpečovat závazné stavby a zajišťovat přednostně priority v investiční výstavbě dodávkami strojů a zařízení vyúsťuje ve značné omezení možností investování na jiných úsecích, ke zpomalení průběhu všech ostatních staveb proti stanoveným lhůtám výstavby a značně podvazuje možnosti realizace zejména u modernizačních akcí.

Tento vliv musí být proto bezpodmínečně vyvážen přínosem docíleným na stanovených prioritách. To opět podtrhuje náročnost řízení celého procesu investiční výstavby a naléhavost včasného dokončování staveb a uvádění plánovaných kapacit do provozu ve stanovených termínech, dodržování projektovaných parametrů a plánovaných nákladů.

Jak je z uvedeného výčtu některých rizikových míst plánu patrné, bude k jejich překonání třeba vynaložit velké množství organizátorské činnosti na všech úrovních, bude třeba dosáhnout podstatného zvýšení především kvality řídící práce.

Soudružky a soudruzi, předložený návrh státního rozpočtu ČSR na příští rok plně navazuje na státní plán rozvoje národního hospodářství, jak jsem o něm hovořil.

Je možné konstatovat, jak to již bylo řečeno i v předchozím úvodním výkladu soudruha ministra Tlapáka, že vytváří ve finanční oblasti předpoklady pro realizaci věcných záměrů státního plánu a je zaměřen na podporu rozhodujících úkolů.

K nejnáročnějším patří úkoly ve zvyšování efektivnosti výroby. K jejich plnění bude třeba daleko důsledněji, v širší míře a tvůrčím způsobem uvádět do řídící praxe principy Souboru opatření. Především bude nutné posilovat chozrasčotní odpovědnost podniků a VHJ za zásobování národního hospodářství určitými výrobky a v souladu s tím působit na růst adaptability celé ekonomiky. Zatím se např. nepodařilo v rámci národního hospodářství vytvořit všechny předpoklady pro plné uplatnění chozrasčotu.

To je v mnoha směrech otázka pro vrcholné řídící orgány výkonné sféry, aby hledaly správnou odpověď. Ani všechny VHJ a podniky však dosud neudělaly maximum pro to, aby rozpracovaly v rámci svých konkrétních podmínek a podle potřeb principy chozrasčotu nejúčinnějším způsobem. Dokladem toho např. je, že stále je poukazováno na nízkou kvalitu zejména výkonových a spotřebních norem, které jenom nedostatečně odrážejí požadavky progrese a kvality, vycházející ze srovnání se světovou úrovní. Je nutné hledat všechny cesty k tomu, aby dosavadní nedostatky v tomto směru byly odstraněny.

Předložený návrh rozpočtu dává důraz na zisk, jako základní zdroj příjmů a předpokládá, že plánované potřeby státních hospodářských organizací budou kryty především plným využitím vlastních zdrojů. I úvěrová politika by měla být zaměřena k posilování chozrasčotních zásad hospodaření. Proto také je kladen velký důraz na tvorbu zisku a úkol, stanovený zde plánem, není malý. Je to však nezbytné a tyto tendence je třeba plně podpořit. Odpovídají požadavkům na prosazování kvalitativních kritérií do hospodářské činnosti podniků a na zajišťování růstu výkonů především cestou intenzívních činitelů rozvoje. Ze i zde je dostatek prostoru ukazuje např. výše režijních nákladů. V nich se dosud skrývá velká rezerva k docílení vyšší hospodárnosti výroby.

Opět je třeba vidět riziko toho, že jak plán tak i rozpočet jsou postaveny "shora". Je proto nutné ve všech úrovních řízení konkrétními technicko-organizačními a racionalizačními opatřeními zajistit reálnost stanovených úkolů.

V návrhu rozpočtu pro rok 1983 se předpokládá ve finančních plánech ústředních orgánů ČSR redistribuce zisku mezi VHJ. Asi nelze se tomuto kroku vyhnout a základní příčina je zřejmě v úrovni a kvalitě velkoobchodních cen. Bylo by však jistě žádoucí, aby se míra takovéto redistribuce omezovala a aby se plánovitě vytvářely podmínky pro její postupné odstranění.

Je to předpoklad k prosazení chozrasčotu VHJ tak, jak jej má na mysli Soubor opatření, tedy ve spojení s komplexní odpovědností za uspokojování určitého okruhu potřeb v rámci národního hospodářství, na potřebné technické úrovni a v požadovaném rozsahu, časovém plnění i kvalitě.

Je to také předpoklad proto, aby se potřebným způsobem diferencovalo a vytvářely se podmínky na podporu především těch, kteří dobře hospodaří, kteří dosahují dobré výsledky a odevzdávají ve prospěch společnosti to, co je potřeba.

Mobilizační úkol je obsažen i ve stanoveném ukazateli doby obratu zásob. Základním požadavkem proto, abychom dosáhli požadovaného růstu efektivnosti, je zajištění pouze takové výroby, která má své užití, která tedy neskončí jako zásoby, jež je nutno po čase jako nevyužité, nadnormativní a podobně, likvidovat nebo pro ně pracně hledat jiné uplatnění. Vývoj zásob se proto musí stát ohniskem zájmu řídících hospodářských pracovníků.

Vývoj zásob v rámci národního hospodářství doposud nebyl příznivý. Plánované obrátky v letošním roce nebude dosaženo a také struktura zásob bude poněkud jiná, méně výhodná, než předpokládal plán.

V roce 1983 bychom s takovým vývojem neuspěli. Proto prosazení požadavku na docílení souladu výroby s plánovaným užitím se musí odrazit i v odpovídajícím vývoji zásob. Hodnoty zde umrtvené představovaly ke konci října letošního roku za celou federaci řád 350 mld Kčs, tedy obrovský zdroj, ze kterého je naprosto nutné a potřebné čerpat. Na jednáních výborů odeznělo, že je naléhavě nutné přejít od konstatování toho, že se opatření přijímají, ale bez potřebných výsledků, k postupné účinné nápravě.

I ve státním rozpočtu je zakotven požadavek na udržení dosažené vysoké životní úrovně obyvatelstva. Tato otázka se promítá především přes tvorbu peněžních příjmů a realizaci výdajů obyvatelstva. Správná relace mezi peněžními příjmy obyvatelstva a dodávkami zboží do tržních fondů je velmi důležitou podmínkou celkové rovnováhy naší ekonomiky. Na letošních výsledcích je patrné, že neplnění záměrů v této oblasti se okamžitě negativně odráží ve vlivu na růst národního důchodu a lze velmi obtížně hledat opatření k nápravě. Přitom je ovlivněna i vyrovnanost státního rozpočtu. Řešení tohoto problému je však založeno již ve výrobě, především v dostatečné nabídce průmyslového zboží odpovídající kvality a vyhovující současným požadavkům vnitřního trhu.

Státní rozpočet vytváří prostor i ve financování hlavních odvětví společenské spotřeby. Je však třeba říci, že přírůstek neinvestičních výdajů na nevýrobní sféru je minimální. Odpovídá možnostem v užití národního důchodu a vyžaduje důsledné prosazování co nejvyšší hospodárnosti a přísné účelovosti ve vynakládání prostředků. V této sféře národního hospodářství je třeba intenzívněji hledat cesty na prosazování žádoucích principů v hospodaření s přidělenými prostředky a vyžadovat tam, kde je to reálné, aby bylo docilováno plánovaných výsledků se stejnými nebo i nižšími zdroji.

Mnoho otázek, zejména při srovnání úkolů plánu i rozpočtu s celkovými záměry pětiletky, vyvolává oblast bytové výstavby. Projevilo se to také v rozpravě k návrhu zákona na společném jednání výborů ČNR při přípravě na toto plénum.

Dochází k celkovému zpožďování v plnění úkolů komplexní bytové výstavby v letošním roce i v plánu na příští rok ve srovnání se Směrnicí. Závažné jsou především dvě skutečnosti plánu na příští rok, které mají odraz i v rozpočtu, tj. celkově nižší úkoly v dokončování nových bytů a podstatně nižší úkol v modernizaci bytového fondu.

Negativním jevem doposud je, že se i přes plánem prosazované preference především hl. m. Prahy a Severočeského kraje právě zde daří plánované záměry plnit nejhůře. V tom se odráží markantně nejen problémy v plnění úkolů ze strany dodavatelských stavebních organizací, ale i nedostatky v plánování a řízení celého procesu investiční výstavby.

Důležitou součástí státního rozpočtu je zajištění hospodaření národních výborů. V jejich rozpočtech se v příštím roce promítají některé vlivy, zejména u hospodářských organizací, které jsou výsledkem tlaku na lepší a dokonalejší zabezpečování potřeb obyvatelstva, zejména v oblasti služeb. Bude to vyžadovat náročnější přístup zejména ze strany řídících pracovníků a prosazování racionálního ekonomického myšlení odpovídajícího požadavkům současné doby. Není však možné ponechat tuto oblast tak říkajíc "bez přímého dozoru nebo spíše pomoci" centrálních řídících orgánů, zejména ministerstva financí a České plánovací komise. Rada opatření, třeba dobře míněných, se zde promítá a působí často protichůdně, a proto na jednání výborů velmi často zazníval požadavek na pomoc v řešení situace ze strany centrálních orgánů.

Soudružky a soudruzi,

státní rozpočet ČSR na rok 1983 je vyrovnaný, zpracován v cenách letošního roku a tak je také zahrnut do předloženého znění návrhu zákona ČNR. Jak již bylo řečeno, dojde k jeho přepočtu na ceny platné k 1. 1. 1983. Při této operaci musí ministerstvo financí především zabezpečit plný soulad s přepočteným státním plánem rozvoje národního hospodářství na příští rok a také to, aby nedošlo případně k nežádoucím posunům v základních záměrech, které bude obsahovat schválený zákon ČNR.

Ve své závěrečné části zpravodajské zprávy jsem ještě povinen vás seznámit s výsledky projednání návrhů rozpočtů kapitol přikázaných resortů ve výborech ČNR a s výsledkem projednání vládního návrhu zákona ČNR o státním rozpočtu ČSR na rok 1983 ve společné schůzi ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet za účasti delegací z ostatních výborů.

Tato jednání již vesměs probíhala ve znamení snahy prosazovat nadále linii XVI. sjezdu rozpracovanou 7. zasedáním ÚV KSČ na podmínky vývoje příštího roku. Konkrétní doporučení resortům jsou obsažena v usneseních výborů a jsou směrována na příslušné vedoucí pracovníky těchto resortů.

Ze společné schůze ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet za účasti delegací z ostatních výborů, která proběhla 10. prosince, vzešel návrh na usnesení, které by mělo orientovat především činnost orgánů ČNR k důslednému prosazení myšlenek a závěrů 7. zasedání ÚV KSČ v příštím roce. Spolu s předsedou ústavně právního výboru jsem byl pověřen, abych tento návrh předložil dnešní schůzi ČNR.

Vzhledem k tomu, že byly v jednáních výborů vytvořeny všechny předpoklady pro úspěšné završení dnešní schůze, doporučuji jako společný zpravodaj, aby Česká národní rada v souladu s příslušnými paragrafy ústavního zákona o československé federaci a zákona o jednacím řádu ČNR schválila zákon o státním rozpočtu ČSR na rok 1983 ve znění předloženém vládou, jak je uvedeno v tisku č. 45.

Tím současně vyslovujeme maximální podporu vládě ČSR při jejím úsilí o naplnění záměrů stanovených v tomto zákoně a zavazujeme se, že svou prací ve volebních obvodech i v orgánech České národní rady budeme my, poslanci ČNR, tomuto úsilí všestranně napomáhat. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci ing. Mrázkovi za zpravodajskou zprávu.

Soudružky a soudruzi, jak informoval poslanec ing. Mrázek, výbory České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právní předkládají České národní radě návrh usnesení k úkolům orgánů České národní rady při realizaci zákona o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1983. Písemný text tohoto návrhu vám byl rozdán před schůzí. Předsedové obou výborů byli zmocněni k případným úpravám návrhu usnesení.

Prosím vás proto, abyste své připomínky k předloženému návrhu usnesení předali předsedům těchto výborů poslanci Mrázkovi nebo poslanci Mečlovi nejpozději do konce přestávky.

Soudružky a soudruzi, zahajuji nyní rozpravu o státním rozpočtu České socialistické republiky na příští rok.

Do rozpravy se zatím přihlásili tito poslanci: Jana Klasová, Jiří Fleyberk, Jaromír Plíva, ing. Josef Meier, Ladislav Matějka, MUDr. Jaroslav Henzl, František Přibyl a Jan Hluší.

Dávám slovo prvnímu při hlášenému řečníkovi, poslankyni Janě Klasové.

Poslankyně Jana Klasová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, zákon o 7. pětiletém plánu stanoví jako hlavní cíl pětiletky v souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ, udržovat a zkvalitňovat dosaženou vysokou životní úroveň obyvatelstva a jeho sociální jistoty v souladu s výsledky růstu efektivnosti společenské výroby a zvyšování produktivity práce. V současných ekonomických a politických podmínkách je to úkol velmi náročný, a tak, jak jsme projednávali návrh rozpočtu v oblasti obchodu ve výboru pro obchod, služby a dopravu, je jeho zajišťování provázeno řadou složitých problémů.

Letošní rok byl z tohoto hlediska výjimečný. Ze známých důvodů bylo přistoupeno k nutným úpravám cen některých druhů potravin, které v podstatě zůstávaly na úrovni z padesátých let, přičemž podmínky pro jejich získávání, zejména ceny surovin, obilí atd. se radikálně změnily. Spotřebitel začal hospodárněji a uvážlivěji přistupovat k vydávání peněz a posuzuje proto přísněji užitné hodnoty nabízeného zboží, což při omezené atraktivnosti nabídky a strukturálních nedostatcích na trhu vede k omezování výdajů za zboží zbytnějšího charakteru. To se pak projevilo problémy v plnění plánu ve vnitřním obchodě.

V letošním roce se očekává, že plán maloobchodního obratu nebude splněn zhruba o 2,3 mld Kčs. Příčin neplnění plánu je více, a to jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Nemůžeme zde všechny analyzovat, je však zřejmé, že jednou ze základních příčin jsou nedostatky v úrovni nabídky zboží na trhu. Za nejzávažnější v oblasti potravin musíme považovat zajištění trhu výrobky z mléka, jedlými tuky, oleji a výrobky s obsahem cukru. Plynulé zásobování na trhu v rámci daných možností vyžaduje řadu mimořádných opatření. Přitom nízká atraktivnost a řada nedostatků v nabídce průmyslového zboží nepůsobí k žádoucímu odklonu od stálého tlaku na trhu potravin. Ukazuje se, že výraznějšího pokroku v prodeji průmyslového zboží, jehož podíl na maloobchodním obratu v posledních letech stagnuje, je možno dosáhnout pouze při zvýšení tempa inovace výrobků a dodávek zboží vysoké kvality a zboží, jehož je na trhu nedostatek.

Uvedené tendence budou zřejmě platit i v příštím roce. Uvažovaný objem maloobchodního obratu na rok 1983 ve výši 189,2 mld Kčs znamená zvýšení proti očekávané skutečnosti roku 1982 o 1,8 %. Je však nižší o 1,2 mld Kčs, než stanovila směrnice. Prvořadým hlediskem přípravy plánu na rok 1983 je zajištění vnitřního trhu dodávkami zboží. Podle dosavadních výsledků dodavatelsko-odběratelských jednání není situace uspokojivá, jsou stále ještě rozporo při zajištění potřeb trhu především u průmyslového zboží. V souladu s požadavky na racionální výživu bude v příštím roce zabezpečen trh základními potravinářskými výrobky.

I když v poslední době můžeme pozorovat určité zlepšení u průmyslového zboží, přesto stále přetrvávají některé problémy. Opatření, přijatá ke zvýšení dodávek nedostatkových druhů, která byla vládou uložena při schvalování pětiletky, zatím výrazné plnění nepřinesla. To platí i na adresu federálních resortů, ať jde o ministerstvo všeobecného strojírenství, elektrotechnického průmyslu a další.

Chtěla bych též připomenout nutnost zajišťování a plnění opatření v populační politice, zejména zvyšovat úroveň a kvalitu zboží pro děti, zabezpečovat nabídku ve vhodném sortimentu a v různých cenových položkách a řešit dosud nedostatkové druhy.

Soudružky a soudruzi,

obdobné skutečnosti, které jsem zde uváděla, máme i u nás, v Severočeském kraji. Spotřeba výrobků z masa je cca o 10 % nižší než v předcházejícím roce, což vyvolalo přesun do druhů potravin nahrazujících maso, jako jsou vejce, sýry, mléčné výrobky, drůbež a těstoviny. Trvaly problémy v zásobování sirupy, nealkoholickými nápoji, pivem a ostatními druhy, které jsem zde již uváděla. Problémy fondového zajištění představují neplnění plánu maloobchodního obratu v rozhodujících potravinářských obchodních organizacích, jako u n. p. Potraviny o 20,5 mil., u SD Jednota o 21,0 mil., u RaJ o 35 mil. Kčs a u řady obchodních průmyslových organizací, jako je třeba n. p. Nábytek, Domácí potřeby, Drobné zboží a další.

Nelehké úkoly nás čekají v roce 1983, kdy musíme hospodařit s přidělenými fondy zboží tak, aby byly rovnoměrně čerpány a musíme zabezpečit takové úkoly, jako jsou třeba svačiny pro pracovníky v hornictví a preference pánevních okresů tak, aby byla zabezpečena zvýšená koupěschopnost pracovníků v hornictví a energetice vzhledem k letošním úpravám jejich mezd. Musíme nutně reagovat např. na zvýšený vývoj spotřeby piva, kdy spotřebitel přešel z vína a alkoholu na pivo a u nás je index spotřeby r. 1982/1981 108 %. Je nutné trvale zabezpečit dostatek druhů cukru a dalších základních potravin.

Chtěla bych se zde zmínit i o zásobování palivy, kde se nám v rámci kraje velice osvědčilo zřízení krajského podniku Severočeské uhelné sklady, které koordinují dodávky paliv v kraji, i když jsou problémy v kvalitě uhlí.

Soudružky a soudruzi, i při ztížených podmínkách musíme na vnitřním obchodu požadovat plnění a zdokonalování jeho společenské funkce, protože úroveň trhu je vedle dostatku zboží dotvářena úrovní nákupních podmínek a úrovní služeb. Jde přitom o zabezpečení nabídky základních druhů po celou prodejní dobu - což je důležité zejména u potravin, rovnoměrné zajištění rozvozu zboží do prodejen a úroveň obsluhy, To vše patří k profilu socialistického obchodu, který musíme mít na zřeteli.

Vážený soudruhu předsedo vlády, soudružky a soudruzi poslanci,

z pověření Klubu komunistických poslanců České národní rady ujišťuji vládu ČSR, že ji budeme podporovat při naplňování úkolů vyplývajících ze státního rozpočtu i plánu na rok 1983 a všem poslancům doporučuji návrh předloženého státního rozpočtu schválit.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./