Poslanec ing. Jiří Burian: Soudružky a soudruzi, uplatňování vědeckotechnického pokroku vyžaduje také lépe než dosud propojovat rozvoj oborů a odvětví do území a oblasti. Dovolte mi podělit se o některé zkušenosti a náměty z tohoto pohledu na plánování rozvoje v našem Středočeském kraji.

Závazným problémem je předně nekomplexní přístup, který se projevuje v dosavadní praxi. To může způsobit v daném území škody v sociálním rozvoji, životním prostředí a tím i v celém komplexu životní úrovně.

Domníváme se proto, že je nutné podstatně účinněji než dosud uplatnit vědu a výzkum do potřeb komplexního řešení i koordinace územně oblastní stránky rozvoje. Na základě dlouhodobých cílů rozvoje naší společnosti musíme koncipovat programy využití rezerv v jednotlivých územích. Současně ale zajistit i rovnovážné zatěžování oblastí při lokalizaci průmyslových i jiných aktivit ve vztahu k daným surovinovým zdrojům, ve vazbě na dopravní vztahy s cílem využít plánované dálniční tahy, vodní cesty apod.

Dosavadní zkušenosti kraje ukazují, že zaostávání rozvoje území za rozvojem oborů či odvětví může nahromadit složité a těžko řešitelné situace. Uvedu několik příkladů.

V současné době správně zdůrazňujeme potřebu a význam modernizace a rekonstrukce základních výrobních fondů. Tím spíše se musíme zamýšlet nad potřebou rekonstrukce a modernizace stávajících ekonomických struktur v územích a oblastech Tyto struktury byly mnohde založeny a rozvíjeny v období předmnichovské republiky. Jinde byly založeny zcela nové záměry, odpovídající potřebám budování socialistické společnosti. Musíme však zkoncipovat záměry rozvoje jak jednoho, tak druhého území, ale v každém případě zvlášť hodnotit podmínky, zcela odlišné zdroje a možnosti.

Jako příklad prvního typu uvedu okres Kolín a jeho okresní město. Je předimenzováno přemírou odlišných oborů činnosti. Prakticky to neumožňuje v daných podmínkách jednoznačně a bez velkých konfliktů rozvíjet ani jeden z nich, i když některé podniky a závody tohoto města mají v ekonomice ČSR téměř monopolní postavení. Situace je dána bariérami ve zdrojích pracovních sil, složitostí územního rozvoje, nedostatkem zdrojů pitné vody, čištění odpadních vod apod.

Druhým příkladem je okres Mělník. Budování socialismu si zde vyžádalo rozvíjet značný chemický průmysl, energetiku, těžbu štěrkopísku. Současně dále intenzívně rozvíjet vzhledem k poloze a příznivým podmínkám i zemědělsko-potravinářský komplex. Bouřlivému rozvoji uvedených odvětví však neodpovídá dosavadní tempo vkládání prostředků do zabezpečení životního prostředí. Komplexnost rozvoje vyžaduje uplatňování vědeckovýzkumných metod plánování při dokonalé znalosti dlouhodobých a závazných koncepcí rozvoje naší společnosti a její ekonomiky. To by napomohlo významně řešit uvedené problémy. Přitom již nehovořím o dalších možnostech a rezervách, jakými jsou tzv. interní a externí zdroje a rezervy rozvoje průmyslových aglomerací.

V našem kraji se intenzívně připravuje přesun těžby kamenného uhlí z kladenské do slánské oblasti. Nejsou však dosud určeny směry odvozu uhlí a jeho zásadní způsob využití. Nejsou tedy známy ani směry zátěže stávajících tratí, které bude nutno k tomuto účelu rekonstruovat. Jedna z variant uvažuje s rekonstrukcí koksovacích baterií v Poldi SONP, další s vybudováním nových koksovacích baterií v ekonomické vzdálenosti od nového zdroje těžby. Ve svých důsledcích to znamená nakupení značných ekologických problémů v této řepařsko-obilnářské oblasti.

Blížící se období náběhu těžby uhlí ve slánské oblasti a uvedené nedořešené zásadní otázky ukazují, že je nutno i tuto otázku urychleně řešit.

Uplatnění vědeckotechnického pokroku v zemědělství a v potravinářském průmyslu přináší rozvoj mechanizace a tím zprůmyslnění a chemizaci zemědělské velkovýroby. V tom se dlouho spatřovala cesta k uvolnění poměrně značných zdrojů pracovních sil pro jiná odvětví. Současné hodnocení však ukazuje na potřebu ekonomické samostatnosti a soběstačnosti zemědělsko-potravinářského komplexu. Jeho prosperita zřejmě vyvolá potřebu rozšiřovat přidruženou výrobu. Současně tím vzniká možnost řešit některé nedostatkové výroby pro zemědělství, které nemohou zabezpečovat průmyslové či jiné podniky a organizace. Tím se ovšem nutně mění i nazírání na toto odvětví jako zdrojové z hlediska pracovních sil. Přitom nelze opomenout věkovou strukturu trvale činných pracovníků v zemědělské prvovýrobě.

Z hlediska oblastně územních koncepcí a jejich tvorby je nezbytně nutné koordinovat i další rozvoj chemizace zemědělství. Ten musí respektovat jeho únosnost pro životní prostředí, zejména zachování zdrojů pitné vody a ovzduší. Současně respektovat i potřebu zkvalitňování půdního fondu pro rychlejší růst rostlinné a živočišné výroby.

Svůj význam pro harmonický rozvoj společnosti má charakter osídlení. Koncentrace obyvatelstva do větších průmyslových aglomerací vyvolává starosti při dalším využívání venkovských sídel, která se v mnoha případech mění na rekreační oblasti. V našem kraji jsme proto založili koncepci, která stanovuje funkci venkovského sídla z hlediska rekreace a regenerace pracovních sil, ale i z hlediska potřeb stabilizace pracovních sil v dostupném území. Považujeme však za nutné koncipovat dlouhodobě úroveň bydlení, a to propojením a využitím vědeckotechnického pokroku nejen v úrovni technické, ale i sociální.

Hovořím o tom především proto, že nyní přepracováváme územní plány vzhledem ke zpřísněné ochraně zemědělského půdního fondu a myslím si, že je v té souvislosti potřebné, vnést nové pohledy i do projekce technické a sociální infrastruktury. Především jde o budování a využití společných zdrojů tepla pro daleko větší území než dosud a tím i možnost značně ozdravět životní prostředí.

Integrace technické infrastruktury do jednoho systému, který odpovídá místním podmínkám, vytváří předpoklad i pro racionalizaci celkové energetické náročnosti. V našem kraji se nám daří např. spojení výroby elektřiny a tepla v napojení horkovodu Mělník. Budovaný horkovod pro Kralupy využívá zdroj výrobního závodu koncernového podniku Kaučuk. Systém akumulace tepla, navrhovaný pro centralizované zásobování teplem v Kolíně, příznivě ovlivňuje hospodárnost provozu elektráren.

Soudružky a soudruzi poslanci, k tomu, abychom dosáhli věcného a časového propojení při uplatňování vědeckotechnického pokroku v rozvoji oborů a území, bude zapotřebí dále prohloubit úroveň oblastně plánovací činnosti, upřesnit a zdokonalit její metodiku, zdůraznit povinnost permanentních prognostických činností. Je to úkol především plánovacích orgánů, ale podle našeho názoru i užší spolupráce plánovacích orgánů a ministerstev pro investiční a technický rozvoj. Je na škodu, že se pro řešení složitých otázek, daných objektivními podmínkami pro přípravu 7. pětiletky, přerušily práce na dlouhodobých prognózách rozvoje. Bez znalostí koncepcí rozvoje a prognóz odvětví i území mohou však být ohroženy záměry harmonického rozvoje společnosti. Bez závaznosti dlouhodobých koncepcí a prognóz rozvoje odvětví nelze koncipovat ani rozvoj území.

Proto chci zdůraznit nezbytnou nutnost pokračovat v prognostických pracích v centru i na dalších stupních řízení a plánování rozvoje naší společnosti. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Burianovi, hovořit bude poslanec Miroslav Mrázek.

Poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážené soudružky, vážení soudruzi, ve svém vystoupení bych chtěl navázat především na tu část zpravodajské zprávy, kde soudruh profesor Kubíček hovořil o tom, že celé naše jednání by mělo mimo jiné přispět i k vytváření obecného přesvědčení, že bez důsledného využití vědy jako rozhodující výrobní síly a integrace se zeměmi RVHP, zvláště se Sovětským svazem, není možný intenzívní rozvoj našeho národního hospodářství. Přibližně tak je také specifikován jeden ze základních cílů, které si orgány ČNR vytyčily v přípravě jednání tohoto pléna

Pokusím se o konfrontaci obecného pohledu, obsaženého zejména ve stěžejních stranických dokumentech, s praktickými projevy toho, jaký přístup je uplatňován v této problematice zejména výrobní sférou. Chtěl bych se s vámi podělit o názor na celý problém a zejména se pokusit hledat účinné řešení.

Když projednával ÚV KSČ v roce 1974 otázky vědeckotechnického rozvoje, bylo ve zprávě předsednictva ÚV KSČ řečeno, že jde o oblast, ve které se soustřeďují současné i perspektivní problémy a úkoly dalšího politického a sociálně ekonomického rozvoje naší společnosti. Bylo konstatováno, že XIV. sjezd naší strany pojal vědeckotechnický rozvoj jako celospolečenský proces, jehož dosah je vyjádřen v leninské myšlence o organickém sepětí vědeckotechnické revoluce s přednostmi socialistické hospodářské soustavy jako rozhodující podmínce našeho vítězství ve světodějné soutěži mezi socialismem a kapitalismem.

Proto také na XV. sjezdu naší strany byly přijaty závěry, které směřovaly na celou soustavu národního hospodářství a jejich smyslem bylo především působit na zrychlení vědeckotechnického rozvoje, prohloubení integračních procesů uvnitř československé ekonomiky a docílení jejího širokého zapojení do mezinárodní dělby práce zejména formou socialistické ekonomické integrace. Tyto závěry našly odezvu mimo jiné i v usnesení PÚV KSČ ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980.

Další důraz položilo na celou problematiku vědeckotechnického rozvoje jednání XVI. sjezdu naší strany. Zde bylo ve zprávě generálního tajemníka s. Husáka řečeno, cituji: "Zabezpečování cílů vytýčených v 7. pětiletce vyžaduje daleko důsledněji realizovat dlouhodobou hospodářskou strategii vysoké efektivnosti výroby a kvality veškeré práce. Jejím základem je převedení ekonomiky na cestu intenzívního rozvoje," konec citátu.

Dále potom s. Husák jasně říká, co je určujícím činitelem intenzifikace. Je to věda a technický pokrok. Myslím, že tento výstižný citát prolínal celou zpravodajskou zprávou.

Je tedy jasné, že vedení naší strany dlouhodobě se stupňující intenzitou prosazuje vědu a technický rozvoj jako rozhodující faktor dalšího úspěšného ekonomického a sociálního rozvoje a snaží se je prosadit důsledně do podvědomí celé naší společnosti, zejména však vedoucích hospodářských pracovníků na všech stupních řízení.

Praxe a dosahované výsledky však ukazují, že tento proces postupuje pomalu. Nepochybuji, že se závěry sjezdu plně všichni souhlasíme, že vesměs uznáváme pravdivost a naléhavost takto obecně stanovených požadavků. Skutečně dosahované výsledky, v koncentrované formě za celou ekonomiku vyjádřené přírůstkem národního důchodu, však ukazují, že ne každý v praxi, v konkrétních podmínkách, na svém pracovišti obecně stanovený požadavek respektuje a jeho uplatnění také plně prosazuje. Jde tedy zejména o vedoucí pracovníky VHJ a podniků, kteří svým přístupem k naplňování plánovaných úkolů a usměrňováním práce řízených kolektivů do značné míry rozhodují o tom, zda se v daných podmínkách jde cestou progrese a technického pokroku a nebo se setrvává ve vyšlapané rutině a spoléhá se ponejvíce na osvědčenou a zaběhnutou praxi.

Vždyť je známo, že podíl produkce našich výrobků, vyhovujících požadavkům na nejvyšší kvalitu stále zůstává neúměrně nízký, že obměna výrobků a výrobních programů je velmi pomalá. Náš inovační cyklus je ve srovnání s vyspělými průmyslovými státy zhruba 2x pomalejší. Podle údajů z roku 1981 činí např. v resortu ministerstva průmyslu ČSR doba obměny výrobků 9 let, z toho ve spotřebním průmyslu skoro 6 let. A to spotřební průmysl je výrazně ovlivňován různými krátkodobými vlivy, které do značné míry určují jeho schopnost prosadit se na trhu.

Přitom můžeme na druhé straně registrovat, že není vyvíjen ze strany výrobní sféry dostatečný tlak na vědeckovýzkumnou základnu po výsledcích její práce. Je to tedy doklad i toho, že myšlení řídících pracovníků stále není orientováno v potřebné míře na využívání vědy jako výrobní síly, tedy na praktické uplatňování obecně nastolovaného a přijímaného požadavku, že existuje v tomto směru stále propast mezi výrobní sférou a sférou výzkumu. Tato skutečnost má své kořeny a příčiny, které by jistě stály za samostatnou analýzu, pro kterou ovšem při dnešním jednání není dostatek času ani prostoru. Poslanec Kubíček se o některých zmínil. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jedině plánovitá součinnost VHJ a podniků s vědeckými ústavy a vysokými školami může přinést národnímu hospodářství výsledky. Dokazují to např. dosti přesvědčivě i zkušenosti soudruhů z NDR. U nás myslím chybí větší iniciativa právě výrobní sféry.

Má to vážné dopady zejména v tom, že v souhrnu nejsme vždy schopni konkurovat svými výrobky na zahraničních trzích že často musíme vyvážet i hmotu bez náležitého zhodnocení apod. Dá se to ilustrovat na docilovaných kilogramových cenách našich strojírenských výrobků na dalších ukazatelích. Velice konkrétní jsou v tomto směru pro podniky a VHJ údaje, které je schopna poskytovat např. Státní banka československá. Je však třeba s těmito informacemi pracovat, analyzovat je a následně k nim přijímat a realizovat v konkrétních podmínkách odpovídající závěry v praxi.

Vím, co mi může ihned každý např. podnikový vedoucí hospodářský pracovník namítnout. Bude mne především odkazovat na objektivní obtížnost podmínek, nesnáze a rizika, která pramení z oblasti mimo jeho působnost nebo dokonce jsou vytvářena složitými platnými předpisy a podobně. To je možné do určité míry akceptovat. Je však zároveň nutno si uvědomit, že žádný reálný systém, který pracuje s lidmi nemůže být, abych tak řekl, dokonalý. A tak tomu je a bude i se systémem řízení našeho národního hospodářství, který vytváří základní podmínky pro uplatnění vědeckotechnického rozvoje v praxi.

Ten je postaven na určitých principech a jeho fungování je podmíněno i tím, že každý článek ve svých podmínkách přijaté principy tvůrčím způsobem rozpracovává a aktivně uplatňuje. To platí i pokud jde o aplikaci vědeckotechnického rozvoje. Podniky a VHJ nemohou čekat pasívně na to, až se vytvoří "shora" všechny příhodné podmínky, které jsou podle jejich názoru nezbytné k plnému uplatnění vědy do výroby. Samy musí velice aktivně probojovávat cestu vědeckotechnickému pokroku, napomáhat energicky tomu, aby se shora i zdola tento proces uskutečňoval v celé naší ekonomice. Je to samozřejmě spojeno vždy se značnými riziky, vždyť je to doslova boj a tento boj musíme všichni podstoupit, každý samozřejmě způsobem a v míře odpovídající především pracovnímu a funkčnímu zařazení i velikosti odpovědnosti, kterou každý vůči společnosti má.

V úvodu svého vystoupení jsem se odvolával na vystoupení prof. Kubíčka, který hovořil o nutnosti vytváření obecného přesvědčení o nezbytnosti využití vědeckotechnického rozvoje. To je zřejmě úkol absolutně základní. Přesvědčit lidi o tom, že vědeckotechnický rozvoj a jeho využití není jen nějaká abstraktní velké většině lidí těžko pochopitelná věda, ale souhrn činností realizovatelných všude a prakticky všemi. Jakým způsobem by bylo možno postupovat ukázalo např. jednání Severomoravského KV KSČ, který na svém červnovém jednání velmi podrobně celou problematiku posuzoval, přijal a uložil nejen úkoly komunistům v politických, hospodářských i společenských orgánech i organizacích ale přijal a schválil i detailní postup nezbytně nutný k dosažení vytyčených cílů. A právě v něm ukazuje zcela konkrétně, co a jak je třeba v praxi dělat. Počínaje srovnáním technickoekonomických parametrů výrobků s parametry světově špičkových výrobků přes inventarizaci ručních prací a z ní vyplývající programová opatření její postupné likvidace, přes analýzu hospodaření s pracovním časem každého pracovníka, stroje či agregátu a její srovnání se stávajícími normami, analýzu hospodaření s pracovní silou, využitím kvalifikace pracovníků směřující k opatření ke snižování potřeby pracovních sil a jejich přerozdělení, analýzu dlouhodobé spotřeby paliv, energie, kovů, srovnání zhodnocování všech surovinových a materiálových zdrojů zemědělství, důslednou kontrolou intenzifikačních programů u zaostávajících podniků atd.

K úspěšnému snažení máme všechny objektivní předpoklady, ať se to v současné situaci zdá na prvý pohled paradoxní, zejména třeba z pohledu na vnější ekonomické vztahy. Vždyť právě současný vývoj mezinárodní situace klade naléhavost plného zvládnutí procesu vědeckotechnické ho rozvoje na přední místo, ne-li vůbec na první místo. Přitom je důležitou otázkou míra našeho zapojení do mezinárodní dělby práce. Všeobecný vývojový trend ve světě lze dnes charakterizovat tím, že moderní ekonomiky se začínají opírat o rozvoj oborů náročných na výzkum. Náročnost výzkumu na kapacity a zdroje stále roste, výzkum a vývoj je stále nákladnější. To jsou objektivní tendence. Přitom se začíná vytvářet i jakýsi vědeckotechnický monopol určitých zemí na některé výrobky; projevuje se ochranářská politika apod. Žádná ekonomika střední a menšího rozměru, mezi které můžeme počítat i naši ekonomiku, proto nemůže ve své bilanci zdrojů a potřeb vědeckotechnického potenciálu vystačit sama.

My zde máme velkou rezervu v socialistické ekonomické integraci, zejména však v prohlubování spolupráce se Sovětským svazem. Zatím ji plně nevyužíváme, i když podmínky jsou v mnoha směrech vytvářeny. I tady však záleží hodně na iniciativním přístupu jak podniků, tak i VHJ, zda se bude tento trend prosazovat rychleji nebo pomaleji. Bylo by možné uvádět řadu případů, že tomu tak vždy není.

Přitom prvý a jeden ze základních předpokladů pro rychlou a efektní cestu uplatňování přijatých závěrů o vědeckotechnickém rozvoji, o socialistické ekonomické integraci, o širší spolupráci se Sovětským svazem apod. tkví v samotném myšlení lidí. Vytvořit tento předpoklad nevyžaduje žádné investice, žádné dovozy apod. Vyžaduje však mravenčí a náročnou politickou práci, při které musíme i my jako poslanci České národní rady, odvést svůj díl. Myslím, že významnou součástí této práce je i dnešní plenární jednání České národní rady. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Miroslavu Mrázkovi.  

Soudružky a soudruzi poslanci, zjišťuji, že promluvili všichni poslanci, kteří se přihlásili do rozpravy. Přeje si ještě někdo z poslanců nebo členů vlády slovo? Soudruh ministr Šrámek. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr výstavby a techniky ČSR ing. František Šrámek: Vážený soudruhu předsedo ČNR, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. Rozprava i celé jednání ČNR potvrdlo, že v uplatňování vědy a techniky, modernizace a rekonstrukce bylo jak v ČSSR, tak i v odvětvích řízených vládou ČSR dosaženo určitých úspěchů. Současně však bylo plným právem poukázáno na nedostatky, problémy a složitosti, které tento určitě nejednoduchý proces doprovázejí. Z rozpravy, která probíhala ve výborech i dnes na plenárním zasedání ČNR lze vyvodit závěr, že se zcela shodujeme v tom, že musíme dále vycházet z kritického hodnocení, které bylo vysloveno na XVI. sjezdu KSČ, že totiž v aplikaci vědeckotechnického pokroku není dosahováno potřebných efektů.

Chtěl bych vám jménem vlády ČSR, vám poslancům, poděkovat za náměty, které jste v diskusi vyslovili. Ujišťuji vás, že se ji mi budeme velice pečlivě zabývat. A to ty orgány, kterých se věci týkají.

Pokud zde byly vysloveny připomínky a náměty, které se týkají federálních orgánů předáme je k posouzení a chci vás ujistit, že budeme velice pečlivě sledovat způsob jejich vyřízení. Dnešní jednání zcela určitě silně napomůže k vytváření příznivého klimatu pro účinnější uplatňování vědy a techniky v praxi.

Česká vláda doceňuje a oceňuje váš přístup, poslanců, kteří se hlásí ke svému podílu při prosazování všech myšlenek, které s otázkami vědeckotechnického rozvoje souvisejí. Chci vás dále ubezpečit, že vláda s vážností, která odpovídá projednávanému problému, se bude zabývat úkoly, které jsou jí doporučeny v návrhu usnesení, které bude dnes v ČNR schváleno. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu mistru Šrámkovi.  

Hlásí se ještě někdo do rozpravy Nehlásí. Můžeme tedy rozpravu uzavřít a prosím společného zpravodaje a předsedu návrhové komise poslance prof. ing. Ladislava Kubíčka o odůvodnění návrhu usnesení k projednávané zprávě vlády České socialistické republiky.

Společný zpravodaj a předseda návrhové komise poslanec prof. ing. Ladislav Kubíček, DrSc., člen korespondent ČSAV: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. Obdrželi jste písemný návrh usnesení ČNR ze 6. schůze k otázkám uplatňování vědeckotechnického rozvoje v České socialistické republice. Návrhová komise po zvážení připomínek, které došly z pléna i na základě rozpravy doporučuje doplnit vám předložený návrh usnesení následujícím způsobem:

1. na straně 1 odst. 2 druhá kapitola, kde se hovoří o ČSAV doplnit slova vysokých škol", aby tak bylo vystiženo, že i na vysokých školách byl proveden poslanecký průzkum

2. dále návrhová komise doporučuje, aby na str. 5 za druhý odstavec byl vložen samostatný odsek následujícího znění "- dbát o zdokonalování předpisů pro řízení a plánování vědeckotechnického rozvoje, usilovat o jejich potřebné zjednodušení a nízkou administrativní náročnost, sledovat efektivnost předpisů o vynálezech objevech a zlepšovacích návrzích".

Toť vše, co návrhová komise předkládá na doplnění vám předloženého písemného návrhu usnesení.

Doporučuji, vážený soudruhu předsedo, doplňkům návrhu usnesení vyhovět.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji prof. Kubíčkovi.

Máte k předloženému návrhu usnesení včetně doplňku nějaké připomínky? Nejsou.

Zjišťuji, že ve schůzi je podle prezenční listiny přítomno 191 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet. Můžeme tedy o návrhu usnesení hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení České národní rady ke zprávě vlády České socialistické republiky o uplatňování vědeckotechnického rozvoje, modernizace a rekonstrukce v odvětvích řízených vládou České socialistické republiky, jak jej předložila návrhová komise včetně úprav, jak je doplnil předseda návrhové komise prof. Kubíček, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Tím jsme, soudružky a soudruzi, projednali třetí bod naší schůze.

Projednali jsme závažnou problematiku uplatňování vědeckotechnického rozvoje v ČSR. Znovu se prokázalo, že naše KSČ správně vychází z toho, že socialistická společnost má životní potřebu vědy a jejího širokého uplatnění, že budovat novou společnost bez vědy je prostě nemyslitelné.

Na přípravě dnešního zasedání se podílely desítky poslanců, funkcionářů státních orgánů, vedoucích hospodářských pracovníků a řada odborníků, dělníků i rolníků z výroby. Používám této příležitosti, abych všem za tuto významnou pomoc upřímně poděkoval. Od přípravných prací pro naše zasedání po poslední slova, pronesená na tomto zasedání, se plně potvrdilo, že vědeckotechnický rozvoj se stal všeobecnou podmínkou hospodářského a sociálního pokroku, že se stává věcí všech pracujících. Připomněli jsme si, jak výrazně tuto novou skutečnost vyjádřil na XVI. sjezdu strany s. Husák slovy, že uskutečňování vědeckotechnického rozvoje je revolučním úkolem celé společnosti".

Uvědomujeme si však, že toto poznání dosud dostatečně neproniklo do vědomí všech našich pracujících a že ideově výchovná práce na tomto poli je jedním z našich nejdůležitějších úkolů. Hlavní váhu v práci na vědeckotechnickém rozvoji musíme položit do realizace. Není to lehký úkol a nezvládneme ho, pokud k tomu nezmobilizujeme všechny síly. Není to vůbec jednorázová záležitost, kterou by bylo možno vyřešit jedním zasedáním. Je to veliká síla, ale musíme dokázat si ji naplno osvojit v běžném životě, v denní praxi. S vědou a technikou musíme pracovat doslova každodenně ve všech odvětvích národního hospodářství, v celé naší společnosti. Je nám také zřejmé, že vědeckotechnický rozvoj můžeme naplnit jedině na podkladě daleko hlubší mezinárodní dělby práce a spolupráce socialistických zemí na čele se Sovětským svazem. Připomínáme si to všechno s velkým důrazem právě nyní, kdy se blíží k závěru příprava prováděcího národohospodářského plánu na rok 1983. Jde o to vytvářet všechny podmínky, abychom splnili stanovené úkoly, abychom vědu nepovažovali za samoúčelnou záležitost, ale viděli její úzké sepětí se sociálně ekonomickou politikou strany, s plněním i zajišťováním sjezdových závěrů a s plněním úkolů 7. pětiletého plánu.

Bylo zde řečeno mnoho nových poznatků, vážných podnětů a návrhů, které jistě pomohou k úspěšné realizaci stranické linie naší strany za zvýšení intenzifikace národního hospodářství.

Myslím, soudružky a soudruzi, že můžeme s dobrým pocitem uzavřít naše jednání o vědeckotechnickém rozvoji, ale hlavně si znovu na závěr musíme uvědomit, že stojí před námi velice náročná práce, chceme-li pomoci tomu, aby věda a technika se staly skutečnou mohutnou materiální silou výstavby rozvinutého socialismu v naší zemi.

Uzavírám projednávání třetího bodu našeho zasedání s přesvědčením, že uděláme všichni všechno pro to, abychom usnesení, která jsme zde přijali, v plném rozsahu splnili.

Nyní, soudružky a soudruzi, přerušíme naše jednání na 15. minut.

/Schůze byla v 15.38 hodin přerušena a znovu zahájena v 15.50 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, přistoupíme nyní k projednávání dalšího bodu pořadu, kterým je

IV

Prosím zpravodajku poslankyni Marii Migotovou, aby odůvodnila návrh ústavně právního výboru ČNR.