/Přerušenou schůzi České národní rady zahájil předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný v 9.00 hodin/

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a JUDr. RSDr. Zdeněk Zuska, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Toman, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., a ministr - předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda.

191 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou 6. schůzi České národní rady.

Vítám členy vlády v čele s členem předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedou vlády České socialistické republiky soudruhem Josefem Korčákem, vítám zástupce Slovenské národní rady v čele s členem předsednictva Slovenské národní rady a předsedou výboru pro průmysl a stavebnictví soudruhem ing. arch. Vladimírem Fašangem. /Potlesk./

Vítám funkcionáře i vědecké a hospodářské pracovníky z okresů a krajů, kteří se aktivně podíleli na konzultacích poslanců k vědeckotechnickému rozvoji, i ostatní představitele ústředních orgánů České socialistické republiky, kteří se účastní našeho jednání.

Budeme nyní pokračovat v projednávání pořadu schůze. Třetím bodem pořadu je

III

Zpráva vlády vám byla zaslána s pozvánkou. Z pověření vlády České socialistické republiky ji uvede ministr výstavby a techniky ČSR ing. František Šrámek, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr výstavby a techniky ČSR ing. František Šrámek: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, na dnešním zasedání České národní rady je projednávána velmi závažná problematika: vědeckotechnický rozvoj, rekonstrukce a modernizace v odvětvích řízených českou vládou.

XVI. sjezd KSČ vyzvedl úlohu vědeckotechnického pokroku jako rozhodujícího faktoru intenzifikace a úlohu modernizace a rekonstrukce jako významné a efektivní linie investiční výstavby.

Problematika vědeckotechnického rozvoje, modernizace a rekonstrukce je předmětem trvalé pozornosti české vlády a jejích orgánů. S cílem přispět k dnešnímu jednání ČNR byly vám postupně dány k dispozici teze a písemná zpráva obsahující charakteristiku a základní zhodnocení této problematiky.

S ohledem na důkladnou předchozí přípravu jednání ČNR se ve výkladu k předložené "Zprávě" omezím na nejpodstatnější problémy.

Protože za dobu působení ČNR je problematika vědeckotechnického rozvoje, modernizace a rekonstrukce projednávána na samostatném jednání poprvé, považuji za vhodné stručně zhodnotit, jak byl v tomto období uplatňován vědeckotechnický pokrok.

Jsme hrdi na to, že po překonání rozvratu v naší zemi, který způsobila pravice, bylo dosaženo jak v celé československé ekonomice, tak i v ČSR řady významných úspěchů. Ve všech oborech a na všech úsecích byly uskutečněny dalekosáhlé přeměny. Je to zásluha obětavé práce našeho lidu vedeného Komunistickou stranou Československa, jejího nového vedení v čele se soudruhem Gustávem Husákem. Na dosažených úspěších má velký podíl i cílevědomá a usilovná činnost české vlády, která věnuje vědeckotechnickému rozvoji, investiční výstavbě, rekonstrukci a modernizaci výroby trvalou pozornost.

Za uplynulé období se na území ČSR podstatně změnil vědeckotechnický charakter jak výroby, tak i dalších úseků.

V elektrárně Mělník II bylo uvedeno do provozu první největší soustrojí na výrobu elektrické energie o výkonu 500 MW, které je dílem československých vědců, techniků a dělníků a umožňuje výrazně snížit spotřebu paliva i lidské práce na vyrobenou kWh.

Byla zahájena výstavba první jaderné elektrárny na území ČSR v Dukovanech o výkonu 1760 MW, která je výsledkem sovětsko-československé vědeckotechnické spolupráce i aktivity našich vědců, techniků i dělníků v této spolupráci. Výstavba další jaderné elektrárny se připravuje v lokalitě Temelín.

V metalurgii se postupně dokončuje výstavba nové ocelárny v Dříni u Kladna, která je založena na nejnovějších vědeckotechnických poznatcích a znamená značnou strukturální přestavbu v naší metalurgii ve směru k výrobě ušlechtilých ocelí.

Stejně důležité bylo vybudování trubkového programu ve Válcovnách trub a železárnách v Chomutově a dalších kapacit.

Ve strojírenství byly vybudovány další rozsáhlé kapacity, zejména pro výrobu jaderného programu v koncernovém podniku Škoda Plzeň.

V dopravě byla vybudována dálnice do Bratislavy a jsou budovány další dálniční tahy.

Uvádím tyto příklady proto, že při přípravě dnešního jednání ČNR velmi silně zazněly podněty, že toto jednání je příležitostí zamyslet se nad rozvojem na celém území ČSR, a to pro významné souvislosti mezi celkovou československou ekonomikou a ekonomikou ČSR. Uvádím tyto příklady také proto, že každá z těchto akcí představuje několikamiliardovou, často i desetimiliardovou investici, i proto, že každý z uváděných investičních celků je výrazem realizace nejnovějších poznatků vědy a techniky i příkladem vědeckotechnické spolupráce se Sovětským svazem a dalšími zeměmi socialistického společenství. Na přípravě a realizaci každé z uváděných investic se významně podílely orgány a organizace české vlády.

Pokud jde o odvětví řízená českou vládou, chtěl bych z velkých vybudovaných kapacit v průmyslu uvést např. pneumatikárnu v Otrokovicích která představuje vysoký technický standard, nebo petrochemický komplex v Litvínově, který umožňuje realizovat řadu výrob pro zpracování ropy na surovinovou bázi spotřebního průmyslu, anebo závod na výrobu monokrystalů v Turnově na základě státního výzkumného úkolu.

Ve stavebnictví byly zavedeny progresivní technologie, např. výroba prostorových dílců pro občanskou výstavbu v Uherském Hradišti, nové kapacity prefabrikace v Malešicích pro konstrukční systémy Larsen - Nielsen a VVÚETA, nové progresívní technologie a výrobky pro výstavbu Paláce kultury v Praze, intenzifikace výroby cementu v Prachovicích

V zemědělství byly na základě vysoce jakostních a výnosových sovětských pšenic Jubilejnaja a Mironovka vyšlechtěny v našem výzkumu nové odrůdy pšenic, např. jarní pšenice Sylva s výnosem až 8 t z ha, nebo odrůda ozimé pšenice Regina s výnosem 10 t z ha. Dále byla vyšlechtěna řada kvalitních jarních ječmenů s vysokou sladařskou hodnotou.

V živočišné výrobě se podařilo na základě křížení skotu zvýšit užitkovost křížené první generace o 300 až 400 1 mléka ročně při zachování masné užitkovosti. K zvýšení užitkovosti v živočišné výrobě pomáhá i realizace poznatků výzkumu v investiční výstavbě, umožňující dosáhnout při platných limitech na ustájení dobytka podstatně příznivějších mikroklimatických podmínek a tím i zvýšení užitkovosti zvířat. Byla vyvinuta např. jednotná konstrukční soustava univerzálních zemědělských objektů využitelná pro všechny druhy a kategorie zvířat ve vysokých koncentracích Tyto univerzální konstrukce jsou méně náročné materiálově a umožňují ještě v době životnosti stavby úplnou výměnu technologií a ve srovnání s jinými typy ustájení potřebují menší počet pracovníků.

Ve výčtu realizovaných akcí nelze opomenout výstavbu pražského metra jako výraz rozsáhlé československo-sovětské spolupráce a přímé sovětské pomoci naší zemi i aktivního přístupu našich vědců, techniků, projektantů i dělníků k této spolupráci. Jen v této jednotě a v péči věnované vědeckotechnickému rozvoji vzniklo dílo, které patří ke špičkovým technickým řešením na světě.

I přes výhrady, které je možno v některých případech mít k architektuře a kvalitě bytů, nelze přehlédnout, že v ČSR bylo za předchozí dvě pětiletky dokončeno více než 821 tisíc bytů. Tak velké bytové výstavby bylo možno dosáhnout jen proto, že ve stavění byly nasazeny progresivní technologie a výrobní základna byla vybavena špičkovou technikou, na kterou česká vláda vyčlenila značné prostředky. Díky tomu se téměř 3 milióny občanů mohlo nastěhovat v tomto období do nových bytů.

Vedle uplatňování našeho vědeckotechnického rozvoje v investičních akcích neuzavírá se česká vláda celosvětovému vědeckotechnickému poznání. Naopak pečuje o využití a další rozvíjení těchto poznatků. Výrazem toho je např. výstavba nové sklárny na výrobu barevných obrazovek pro novou generaci barevných televizorů podle zahraniční licence ve Valašském Meziříčí, dále výstavba kapacity na výrobu tepelně vysoce odolných izolačních vláken REZISTEX v Lesní bráně u Teplic rovněž podle zahraniční licence a výstavba dalších kapacit. Chtěl bych zdůraznit, že v odvětvích řízených vládou ČSR se nakupuje ročně více než 20 licencí, což přispívá ke zvýšení technické úrovně výroby a obohacení našeho vnitřního trhu. V poslední době byly zakoupeny například licence na výrobu styrénu a polystyrénu, série licencí na výrobu agrochemikálií, pro vnitřní trh to jsou licence na řadu potravinářských výrobků, dále licence na kosmetické výrobky a na další výrobky spotřebního zboží.

Vláda ČSR se soustavně zabývá umístěním a výstavbou nových kapacit, a to nejen v odvětvích jí řízených, ale na celém území České socialistické republiky. Projednává a řeší problémy spojené s jejich realizací a dbá, aby výrobní hospodářské jednotky a organizace českých ústředních orgánů, podílející se na této výstavbě, plnily v termínech a v plánovaném rozsahu své závazky.

V tomto roce se vláda ČSR například opakovaně zabývala výstavbou papírensko-celulózového kombinátu v Paskově, kde je zabezpečováno využití a zhodnocení dřevní hmoty a současně je řešena výroba krmných kvasničních bílkovin na bázi odpadních sulfitových výluhů podle technologie Mikrobiologického ústavu Československé akademie věd a strojně technologického zařízení vyvinutého naším strojírenstvím.

Dále se zabývala například - výstavbou jaderného komplexu Temelín, - realizací výstavby výrobny kyseliny akrylové v Sokolově, - výstavbou textilních závodů v Velvetě Varnsdorf a Vertex Litomyšl, - výstavbou Jihomoravských dřevařských závodů Jihlava, - dostavbou masokombinátu Praha-sever, Brno, Chomutov.

Ve výzkumu a vývoji je věnována pozornost především výběru úkolů a zabezpečení jejich realizace. Na 7. pětiletku byla vládou ČSR stanovena zásada, že výzkumné úkoly, ať jsou obsaženy v plánech na úrovni státní, resortní, oborové nebo podnikové, musí vycházet z potřeb rozvoje jednotlivých odvětví a mít záruky v realizaci. Tedy ne jakýkoliv vědeckotechnický rozvoj, ale takový, u kterého budou splněny předpoklady plánovaného efektu. V tomto směru byl také zpřísněn plánovací systém u výzkumných úkolů.

Pro věcné zaměření výzkumu má rozhodující význam státní plán technického rozvoje. Pro odvětví řízená vládou ČSR je na 7. pětiletku ve státním plánu technického rozvoje řešeno 173 výzkumných úkolů. Tak, jak byl státní plán zpracován, lze jej charakterizovat takto:

- prohloubil se realizační charakter úkolů. V průběhu 7. pětiletky má být zavedeno do výroby 373 nových výrobků a technologií,

- vzrostl počet úkolů zaměřených na snížení materiálové a energetické náročnosti a zdrojů paliv,

- počet úkolů zaměřených na zemědělsko-potravinářský komplex představuje 24 % z celkového počtu úkolů.

U úkolů státního plánu technického rozvoje bude jejich realizací dosaženo národohospodářsky významných přínosů. Tyto přínosy jsou podrobně uvedeny ve zprávě. Jsou šancí, která by neměla být promarněna.

Státním plánem technického rozvoje je věnována pozornost i výzkumným úkolům vytvářejícím předpoklady pro řízení a rozhodování. Tak například byl ve výzkumu vyřešen a realizován informační systém o území. Jde o účelový, víceoborový systém, jehož základem je využití výpočetní techniky pro sběr a zpracování informací o podmínkách a vlastnostech území a poskytování těchto informací jak orgánům odpovědným za řízení územního rozvoje, tak i zpracovatelům územně plánovací dokumentace. Přínosy tohoto systému spočívají především v tom, že informační výstupy jsou zpracovány ve formě, v níž mohou sloužit jako přímý podklad pro rozhodování. Aplikace modelových postupů umožňuje znázorňovat i značně složité procesy, například výpočty rozptylu exhalací z tepelných centrál, výpočty ekologických důsledků lokalizace jaderných zdrojů, modely dojížďky obyvatel za prací a rekreací a jiné procesy. Informační systém o území je trvale doplňován a rozšiřován a jeho datová báze zahrnuje přes 800 miliónů údajů o území. Existence tohoto systému představuje důležitý podklad, umožňující s vědeckým přístupem a na desetiletí dopředu rozhodovat o rozmisťování investičních celků, výstavbě a přestavbě měst, komplexní bytové výstavbě a řadě dalších otázek. Obecně řečeno, je to prostředek k tomu, aby se plánovitě, na podkladě dlouhodobých perspektiv, mohl propojovat rozvoj výroby s rozvojem krajů a okresů.

Souhrnně lze státní plán technického rozvoje na 7. pětiletku charakterizovat jako základní zdroj klíčových inovací pro ekonomiku včetně odvětví řízených vládou ČSR. Rozsah výzkumných úkolů řešených ve státním plánu technického rozvoje představuje však jen 2 % úkolů a cca 30 % vynakládaných neinvestičních prostředků. Z toho je zřejmé, že uplatňování vědeckotechnického rozvoje je z velké části závislé - zejména pokud jde o obměnu výrobků - na úkolech řešených v plánech technického rozvoje výrobních hospodářských jednotek a tudíž na pozornosti, která je mu výrobními hospodářskými jednotkami věnována.  

Jestliže údaje o počtech úkolů řešených v centru a ve výrobních hospodářských jednotkách o finančních prostředcích vynakládaných centrem a výrobními hospodářskými jednotkami dáme do souvislosti s počtem pracovníků působících na výzkumných pracovištích výrobních hospodářských jednotek - kterých je více než 26 tisíc a z toho jen v resortu ministerstva průmyslu ČSR téměř 12,5 tisíc - je zřejmé, že výrobní hospodářské jednotky mají značnou odpovědnost za to, jak bude naše ekonomika vybavena novými výrobky, novými technologiemi a novými postupy.

I když bylo dosaženo v uplatňován výsledků výzkumu řady pozitivních výsledků, je si vláda ČSR vědoma že u řady našich výrobků není dosud dosahováno progresívní technické úrovně a kvality. Také vývoj materiálové a technické náročnosti výroby stagnuje. Často převažují snahy produkovat výrobu v nezměněných výrobních podmínkách, přitom výroba a výzkum reagují jen velmi pomalu na požadavek zabezpečovat rozvoj výroby lepším a racionálnějším využitím prostředků do ní vkládaných a na požadavek soustavného zvyšování technické a estetické úrovně výrobků.

To je hlavní příčinou, že některé výrobky pro svou nízkou technickou a estetickou úroveň nenacházejí uplatnění na vnitřním a zahraničním trhu a v důsledku toho nedochází k jejich plánovanému užití se všemi dopady.

Vědeckotechnický rozvoj zatím nedosahuje potřebného vlivu na intenzifikaci a zvyšování efektivnosti národního hospodářství. Vládě je známo, že prosazování vědy a techniky naráží na řadu překážek. Konečně jednání ve výborech ČNR opírající se o průzkumy poslanců to jen potvrzují. Vláda se snaží na tuto situaci reagovat řadou konkrétních přístupů. Chtěl bych to ukázat na příkladu. Týká se provázanosti plánu. Často slyšíme správné názory, že národohospodářský plán v části investic a výstavby musí být provázán s rozvojem vědy a techniky. Z příkladů, které jsem dříve uvedl, vyplývá, že vláda ČSR dbá, aby prakticky každá významná investiční akce, která je zařazena do národohospodářského plánu, zaručovala co nejvyšší dostupnou technickou a technologickou úroveň. V této souvislosti postavila před projektanty kategorický požadavek, aby se nezajímali jen o progresívní navrhování stavebních a technologických částí investic, což je jistě velmi důležité, ale aby si plně uvědomovali odpovědnost za technickoekonomickou úroveň výrobků, které budou tyto investice produkovat Odpovědnost za splnění této zásadní dispozice vlády mají i orgány expertízy na všech stupních řízení Souvisí s tím i následný požadavek na včasné uvádění výrobních kapacit do provozu a na dodržování náběhových křivek výroby. Splnění tohoto požadavku je reálným projevem provázanosti technického rozvoje s ostatními částmi národohospodářského plánu.

Vůbec jde o to, aby se problémy v uplatňování vědeckotechnického rozvoje, modernizace a rekonstrukce nezjednodušovaly, ale řešily koncepčně.

Takto formulovaná zásada má přímou souvislost s úkolem, který vláda ČSR uložila ministrům průmyslu, stavebnictví, zemědělství a výživy, lesního a vodního hospodářství a zdravotnictví: vypracovat programy technické politiky, ze kterých by vyplývaly zejména úkoly a opatření

- ve zvyšování výkonnosti výroby,

- v úsporném využívání surovin a energií,

- v posílení exportu zvýšením technické a estetické úrovně výrobků,

- v modernizaci výroby,

- ve zlepšování stávajících technologií tak, aby se minimalizovaly faktory zhoršující životní prostředí.

Při projednávání těchto programů se soustřeďuje pozornost vlády ČSR na zajištění reálné a progresívní koncepce rozvoje odvětví a oborů a zabezpečení realizace národohospodářsky významných úkolů vědeckotechnického rozvoje. Uvedené programy doplněné o soubory konkrétních opatření představují zásadní nástroj k prosazování vědeckotechnického rozvoje v organizacích řízených vládou ČSR, která bude jejich plnění náročně kontrolovat.

Vláda ČSR je si vědoma, že soudobý vědeckotechnický rozvoj směřuje ke kvalitativně novým aplikacím vědeckých poznatků.

Nejpropracovanější oblastí těchto aplikací je elektronika. V současné době již neexistuje odvětví, ve kterém by elektronika nemohla plnit úkoly ve zhospodárnění, racionalizaci a zefektivnění výrobních procesů a zdokonalení výrobků. Multiprocesorové a mikropočítačové systémy nacházejí své uplatnění v takové progresívní technice, jakými jsou například průmyslové roboty a manipulátory.

Na současný vývojový trend elektroniky, zejména pokud jde o průmyslové roboty a manipulátory, je třeba orientovat výrobní hospodářské jednotky a výzkumné organizace a požadovat, aby vytvářely podmínky pro jejich výrobu a nasazení. Nutno vycházet z toho, že tato progresívní technika nebude pro většinu oborů zajišťována dodavatelsky, a to mimo jiné i proto, že vždy půjde o kusovou výrobu a tedy o malý rozsah strojů a o aplikaci pro specifické technologie. Je však třeba zajistit, aby výroba dodávala typizované a stavebnicové multiprocesorové a mikropočítačové systémy, které by mohli uživatelé aplikovat na své výrobní podmínky.

Další tak zvaná "silná technologie" s dalekosáhlými důsledky se formuje na úseku biologizace výroby. Jestliže naše ekonomika v potřebné míře nezachytila rozvoj elektroniky, je nezbytné, aby u biotechnologií byly urychleně vytvářeny podmínky pro aplikaci existujících poznatků z tohoto nového vědního oboru.

Rozsáhlý průnik výsledků vědeckotechnického rozvoje na úseku kybernetiky, robotizace, biotechnologií a úsilí o bezodpadové technologie přinese v příštích letech značné úspory časové, materiálové a energetické a zvýšení výkonů vlastního výrobního procesu. Vládaje si vědoma, že k těmto skutečnostem nelze jen pasivně přihlížet. Bude působit k tomu, aby všechny stupně řízení přijímaly taková opatření, která budou včas reagovat na uvedené směry vědeckotechnického rozvoje a aby výrobní hospodářské jednotky a organizace českých ústředních orgánů významným podílem přispívaly k praktickému uplatnění těchto směrů a technologií.

Trvalou pozornost bude vláda ČSR věnovat výstavbě jaderných elektráren.

Pokud jde o modernizace a rekonstrukce, je v zájmu posilování výkonnosti ekonomiky významná část investic směrována do výrobních odvětví. Rozdělování investic se provádí tak, aby soustavně rostl podíl určený na modernizace a rekonstrukce. Dbá se také o to, aby modernizační a rekonstrukční akce byly podřízeny záměrům v inovaci výrobků a aby se podstatně zvyšovala technická úroveň výrobních kapacit. Přednostně jsou modernizovány a rekonstruovány výrobní kapacity, kde v důsledku nízké technické úrovně výroby je vysoká pracovní náročnost výrobního procesu, akce pro exportní úkoly a racionalizaci importní politiky a akce směřující k úsporám paliv a energie. Celkově jde o poměrně velký rozsah akcí, zejména ve spotřebním a potravinářském průmyslu, kde se pohybujeme ve značně omezených rozsazích investic.

Proto např. české ministerstvo průmyslu soustředilo z podniků a výrobních hospodářských jednotek desítky námětů na modernizační a rekonstrukční akce, provedlo jejich selekci a podle možností investičních zdrojů i efektivnosti těchto akcí přistupuje k jejich realizaci. Je to příklad cílevědomé technické politiky i péče o využíváni vědeckotechnického rozvoje v praxi.

Investice do modernizací a rekonstrukcí se uskutečňují především formou tzv. staveb do 2 mil. Kčs rozpočtových nákladů a strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtu staveb. Tyto investice představují významný podíl na celkových investicích.

Např. ve federálních odvětvích na území České socialistické republiky je tento podíl 40 %, v českém ministerstvu průmyslu 48 %, v českém ministerstvu stavebnictví 70 %, v českém ministerstvu zdravotnictví 65 %, v účelové výstavbě národních výborů 54 %.

Vedle těchto investic, o nichž rozhodují především resorty a výrobní hospodářské jednotky, jsou modernizace a rekonstrukce uskutečňovány i formou závazných staveb a staveb centralizovaných

Uplatnění progresívních poznatků vědeckotechnického rozvoje při realizaci těchto investic se posuzuje již v etapě projektových řešení formou expertízy. V důsledku větší orientace výrobních hospodářských jednotek na modernizace a rekonstrukce se postupně zvyšuje počet akcí tohoto charakteru. V současné době se provádí státní expertíza u tak významných akcí, jako je modernizace provozu na foukané asfalty v Chemických závodech československo-sovětského přátelství v Litvínově, modernizace přádelny v národním podniku Jitex v Písku, modernizace provozu pro výrobu širokoprofilových nákladních plášťů v národním podniku. Rudý říjen v Otrokovicích a rekonstrukce cukrovaru v Opavě.