Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Josefu Černému. Slovo má poslanec Jiří Fleyberk.

Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, 6. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa a z něho vycházející opatření federální i národních vlád přináší celou řadu podnětů i pro zlepšení vzájemných vztahů a pro další zkvalitnění vzájemné součinnosti národních výborů s Národní frontou.

Při jejich využívání nejde a ani nemůže jít pouze o kampaň, ale o dlouhodobý proces, který vyplynul ze zhodnocení dosud používaných forem a metod práce. Cílovým požadavkem tohoto procesu je dosáhnout v této součinnosti co nejvyšší účinnosti při řešení existujících problémů výstavby rozvinuté socialistické společnosti cestou soustavně rostoucí politické i pracovní aktivity občanů. V praxi to znamená, že - má-li být kvalitativního posunu v účinnosti práce na úseku, za který fakticky a také v povědomí lidí nesou odpovědnost národní výbory, dosaženo relativně rychle - je spolupráce a aktivní účast celé Národní fronty, jejích orgánů i všech organizací v ní sdružených nezbytným předpokladem. A to již při rozboru situace a samozřejmě poté při realizaci přijatých závěrů, prosazování příslušných opatření, osvětlování jejich příčin a jejich smyslu širokým vrstvám spoluobčanů. Z toho, co bylo řečeno, vyplývá mimo jiné nutnost výrazně zvýšit náročnost na přípravu a průběh jednání plén národních výborů věcnost přijímaných usnesení a účinnost jejich realizace. Co nejužší spolupráce národních výborů se širokou základnou Národní fronty vyžaduje především příprava zasedání. Vždyť bude-li se - právě prostřednictvím celého systému Národní fronty - kritickým posouzením projednávaných otázek a svými podněty na přípravě jednání podílet opravdu široký okruh občanů, lze odůvodněně očekávat, že za obsah jednání, ale i za přijaté závěry a jejich realizaci budou cítit lidé spoluodpovědnost.

Důležitou úlohu v činnosti národních výborů hrají jejich komise. Bylo a jistě ještě zde v rozpravě bude o nich hovořeno. Chtěl bych - v souvislosti s tématem spolupráce národních výborů a Národní fronty - připomenout, že plnoprávnými členy komisí národních výborů jsou také neposlanci, jež jednotlivé členské organizace Národní fronty navrhují národním výborům /které je do komisí volí/, právě tak jako aktivisty komisí. O těchto členech a aktivistech platí z pohledu, který sleduji, v podstatě totéž, co o poslancích národních výborů.

Příslušný orgán, konkrétně členská organizace, která kandidaturu navrhovala, by měla po celé volební období tvořit politickoodborné zázemí tohoto funkcionáře. Při výkonu své funkce by měl mít možnost se o ni opírat. A to jak při své přípravě na jednání orgánů národního výboru, jehož je členem, tak při skládání účtů voličům, kdy si správnost svých stanovisek, která při jednání zaujal, ověřuje, obhajuje je a žádá pomoc při jejich obecném přijetí. Myslím, že není třeba podrobně zdůvodňovat, jak podstatně toto zázemí a spolupráce s ním může ovlivnit společenskou i funkční autoritu tohoto funkcionáře.

V této souvislosti bych chtěl ještě na téma spolupráce národních výborů a Národní fronty zdůraznit, že zvláště na úrovni míst dobře fungující součinnost dává možnost vytvářet příznivou atmosféru a vyvolávat politickou podporu státním orgánům a jejich funkcionářům při úsilí o naplnění přijatých řešení právě v konkrétních podmínkách měst a obcí. Mám na mysli například velmi aktuální problém služeb, otázky investic včetně akce Z atd. V posledním desetiletí se dobrou základnou pro společnou práci národních výborů a Národní fronty stále komplexněji stávají volební programy Národní fronty. A to již formou jejich tvorby, rozkošatěním jejich obsahu, způsobem jejich hodnocení a kontroly, ale hlavně společnou politickoorganizátorskou prací s lidmi při jejich naplňování. Jsou stále účinnější školou neformální, protože socialistické, demokracie.

Soudružky a soudruzi,

hovořil jsem z pověření výboru pro národní výbory a národnosti i jako funkcionář Československé strany socialistické, tedy jedné z nekomunistických stran Národní fronty.

Pokládám za užitečné říci závěrem toto: hovoříme o návrhu novely zákona o národních výborech. Pracovní návrh novely jsme měli k dispozici již v červnu letošního roku. To nám všem umožnilo provést poměrně rozsáhlý průzkum. S dostatečným předstihem shromáždit celou řadu poznatků nejen u národních výborů, státních orgánů, institucí a organizací, ale také si ověřit zásady novely u voličů, pracovních kolektivů a politických a společenských organizací Národní fronty.

Všichni, s nimiž jsme jednali, souhlasí s tím, že tato novela podstatně, i když diferencovaně zvyšující odpovědnost a pravomoc městských národních výborů, spolu s již platnou novelou o národních výborech ve střediskových obcích, je velmi důležitým a zásadním krokem v mnohaletém vývoji našeho politického systému a znamená další prohloubení socialistické demokracie. Svým obsahem vytváří zákonné předpoklady k výraznému zcela neformálně konkrétnímu růstu kvalifikované účasti lidí na tvorbě, realizaci a kontrole politiky.

Linie, kterou novela sleduje, je jasná a jednoznačná. Její důsledné uplatnění v praxi bude v rukou funkcionářů národních výborů i Národní fronty.

Doporučuji, abychom návrh novely přijali. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Fleyberkovi za jeho diskusní vystoupení.

Nyní přerušuji naše jednání na 30 minut.

/Schůze byla přerušena v 15.02 hodin a znovu zahájena v 15.29 hodin./ 

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Budeme pokračovat v rozpravě ke zprávě výborů o vládním návrhu zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy.

Hovořit bude poslanec Václav Burian, Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Václav Burian: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte, abych několika poznámkami přispěl k té části vládního návrhu zákona, která vymezuje úlohu, postavení, práva a povinnosti poslanců národních výborů. Vyslovuji plný souhlas se změnami, které se týkají § 14 - 17. Nové návrhy v této části zákona sledují častější skládání účtů poslanců svým voličům, zdůrazňují větší odpovědnost státních orgánů při poskytování pomoci státních orgánů poslanci při plnění úkolů, daleko více a zodpovědněji se zabývat podněty, připomínkami a dotazy poslanců. Nově je v návrhu zakotvena povinnost poslanců národních výborů úzce spolupracovat s občanskými výbory ve svém volebním obvodě. Posílení vlivu poslanců národních výborů na odstraňování nedostatků v práci státních orgánů a socialistických organizací vede k rozšíření jejich práv i vůči organizacím, které národní výbory neřídí. Plnění funkce poslance je společensky vysoce náročnou a odpovědnou činností. Realizuje jeden ze základních principů naší socialistické ústavy, že pracující lid ČSSR vykonává státní moc zastupitelskými sbory, které jsou jím voleny, jím kontrolovány a jemu odpovědny. Z toho jasně vyplývá, že podíl poslanců na práci národních výborů je základní podmínkou uplatnění rozhodujícího vlivu zastupitelských sborů na práci národního výboru jako celku.

Přitom musíme mít vždy v práci poslance na zřeteli, že společenskou účinnost působení poslance v NV a jeho orgánech podmiňuje práce poslance mezi občany, především jeho činnost ve volebním obvodu. Činnost poslance ve volebním obvodu je nepostradatelným předpokladem pro jeho další práci. Musí být ale také vybaven pro svoji funkci potřebnými právy a zároveň musí vidět a ctít, že má přesně vymezené povinnosti. Přitom poslanci je garantováno, že nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících z pracovního poměru. Možno říci tedy, že pro výkon funkce poslance je na vše v zákoně pamatováno a přesto práci s poslanci musíme věnovat trvalou pozornost, která nesmí upadat s rostoucím odstupem od voleb, aby pak opět zintenzívněla, když se blíží volby nové.

Jaké jsou některé dosavadní zkušenosti z Chebského okresu? Po všeobecných volbách do národních výborů v červnu 1981 došlo k zákonité obměně starší generace poslanců v zastupitelských sborech a státní správě. V okrese bylo zvoleno 340 poslanců do 35 let z celkového počtu 898 poslanců do 21 městských a místních národních výborů a ONV. To také vyvolalo potřebu systematické výchovy poslanců, aby sice postupně, ale přitom co nejdříve obsáhli problematiku poslaneckých funkcí, úspěšně a odpovědně pomáhali v rozvoji svých volebních obvodů a aby se v plné míře podíleli na správě a řízení okresu. Proto jedním z prvních opatření bylo ustavení 18 aktivů mladých poslanců NV a jednoho aktivu mladých poslanců ONV. V práci s nimi je soustavně postupováno podle zásad přijatých stranickými orgány a zásad činnosti ONV. Soustavně velmi aktivní činnost vyvíjí aktiv mladých poslanců ve Františkových Lázních, v Chebu, v Mariánských Lázních, Lubech, v lázních Kynžvartu a jinde.

I v ostatních místech je možné jejich činnost hodnotit jako dobrou. ONV uskutečňuje každoročně pro poslance ONV a funkcionáře národních výborů třídenní internátní školení, na kterých přednáší ti nejzkušenější funkcionáři, lektoři, i vedoucí hospodářští pracovníci. Mimo to po všeobecných volbách bylo organizováno pro mladé a nově zvolené poslance školení v Domě politické výchovy v Chebu. Pro perspektivní poslance ONV bylo organizováno týdenní školení v krajské politické škole, a pro vybrané funkcionáře NV rovněž týdenní internátní školení v krajské politické škole v Plzni.

Cyklus politickoodborného vzdělávání je součástí dlouhodobého plánu výchovy poslanců národních výborů. Tato péče o poslance v průběhu volebního období se plně odráží v jejich práci jak ve volebních obvodech tak v samotných orgánech národních výborů.

Poslanci národních výborů jsou v převážné části zapojováni do dlouhodobé přípravy plenárních zasedání národního výboru. Na přípravě pléna se nepodílejí jen v komisích národních výborů, ale přímo v pracovních skupinách poslanců, schvalovaných politickoorganizačním zabezpečením plenárních zasedání.

Autorita poslanců národních výborů se postupně upevňuje. Zejména u městských národních výborů a národních výborů ve střediskových obcích, kde práce poslance spočívá mimo činnost v orgánech národních výborů v jejich volebních obvodech, zejména pak v občanských výborech, kde v zájmu prohloubení socialistické demokracie a zapojování občanů do řízení a správy je propracován systém územních obvodů občanských výborů, který je sladěn s územním členěním působnosti uličních organizací KSČ, některých společenských organizací NF a volebním obvodem poslance národního výboru.

Autorita poslanců postupně stoupá i v podnicích a závodech kde poslanec je národním výborem pověřován informovat pracující a své voliče o plnění volebního programu Národní fronty, o úkolech a problémech příslušného národního výboru, ale také o podílu podniku nebo závodu na rozvoji města nebo obce. V tomto případě se plně osvědčila účast funkcionářů národních výborů a jeho poslanců na celozávodních schůzích a konferencích pracujících ve 134 podnicích, závodech a institucích okresu Cheb.

Přesto bych však chtěl poznamenat, že všichni hospodářští pracovníci obecně úlohu poslance uznávají, že však máme ojedinělé případy, kdy je především poslancům z výroby, ze služeb někdy omezována účast na jednáních národních výborů se zdůvodněním, že by to ohrozilo plnění plánu a že by se měli omluvit na jednáních plén i komisí národních výborů. Ne vždy dovedou hospodářští pracovníci autoritu poslance posílit a místo žehrání na uvolňování poslanců z práce vytvářet ovzduší, aby si pracovní kolektiv vážil toho, že má ve svém středu poslance národního výboru. Tyto tendence již v zárodku rozhodně tlumíme.

Trochu jinak se autorita poslance buduje v malých obcích, kde je zpravidla jeden volební obvod pro všechny poslance národních výborů, kde se občané navzájem velmi dobře znají. Práce poslance v těchto obcích spočívá mimo činnost v orgánech národních výborů v přímé agitační práci mezi občany a ve společenských organizacích Národní fronty pro plnění volebních programů Národní fronty, plnění programů zabezpečující rozvoj jednotlivých míst a uspokojování potřeb občanů.

Lze tedy říci, že orgány národních výborů v okrese Cheb dosahují v tomto volebním období dobrých výsledků v politickoorganizátorské, řídící i kulturně výchovné činnosti i na úseku ekonomickém a že v práci drtivé většiny poslanců národních výborů je patrné, že jsme volili dobře.

Nejde však vše lehce, ani v práci národních výborů, ani v práci s poslanci nemáme vždy jen úspěchy. Část poslanců je i ovlivňována některými problémy v životě města i okresu. Jde především o problém bytový, zásobovací potíže znásobované silným turismem, v oblasti bytového fondu a služeb obyvatelstvu, kde jsou poslanci mnohdy zahrnováni množstvím kritických připomínek těžko řešitelných, na které obtížně dávají odpověď a jedinci ztrácejí optimismus a dostavuje se u jednotlivců i určitý pocit skepse.

Nejsme plně spokojeni ani s prací aparátu národních výborů. Ne všichni pracovníci aparátu službu lidu považují za nejčestnější svoji povinnost, ne všichni ji chápou jako nesmírně důležité politické poslání a pokládají byrokratickou rutinu za vrchol dovednosti a vynikající mistrovství v tzv. odkládání problému, až to nějak dopadne.

Musíme bezpodmínečně trvat na tom, aby jednali s občany slušně, trpělivě a neviděli v nich nějaké odosobněné strany, které je zbytečně vyrušují z klidu. Každému nelze vyhovět, každý nemusí mít ve své stížnosti, připomínce, požadavku, pravdu, ale každý musí cítit, že pro něj a pro jeho třeba i všední životní trampoty je porozumění. Právě v osobním styku by měl každý občan na první pohled rozeznat nebetyčný rozdíl mezi buržoazním a socialistickým aparátem.

A tuto připomínku jsem volil úmyslně s tím, že někde u jednotlivců cítit i určité povyšování jednotlivců v aparátu nad volený orgán, a to by správné nebylo.

To bylo jen několik poznámek k návrhu zákona. Věřím, že nový návrh zákona dále mimo jiné posílí autoritu poslanců a přispěje k celkovému zkvalitnění práce národních výborů.

Schválení návrhu zákona doporučuji. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Václavu Burianovi a hovoří poslanec doc. dr. Josef Mečl.  

Poslanec doc. JUDr. Josef Mečl, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci!

Vládní návrh zákona ČNR, který dnes projednáváme, jeho politická a právní koncepce, je výsledkem několikaleté práce stranických a státních orgánů, zobecněním zkušeností a práce národních výborů, volených funkcionářů i výkonného aparátu.

Sedmdesátá léta i počátek osmdesátých let jsou i pro ostatní socialistické země - zejména SSSR, NDR, Bulharskou a Maďarskou lidovou republiku - charakteristické úsilím komunistických strano zdokonalování výstavby a činnosti místních orgánů. V tomto, v principech jednotném postupu bratrských socialistických zemí jde v konkrétních opatřeních především o rozšiřování účasti pracujících na řízení a správě veřejných záležitostí, o posilování úlohy základních stupňů soustavy místních orgánů. Přitom se do popředí demokratického rozhodování těchto orgánů ve všech uvedených socialistických zemích, pokud jde o volené orgány, dostávají ekonomické otázky místního významu. V socialistických zemích se do řídící a organizátorské praxe dostává nová kategorie, kategorie komplexního, ekonomického a sociálního rozvoje územního obvodu jako prvořadá povinnost místních orgánů. Zejména v Sovětském svazu je tento úkol místních sovětů ústavně zakotvený v článku 147, též výrazem zásady, že jsou ve svých územních obvodech nositeli úplné státní moci. Rozhodují o všech otázkách místního významu, přičemž vycházejí z celostátních zájmů a ze zájmů občanů žijících v územním obvodu.

V nové sovětské ústavě i v zákonech, které upravují pravomoc sovětů byla zakotvena kontrolní a koordinační funkce místních sovětů vůči organizacím, které jim nejsou podřízeny, oprávnění kontrolovat dodržování zákonodárství v nepodřízených organizacích, jakož i jejich činnost na úseku např. užívání půdy, ochrany přírody, využívání zdrojů pracovních sil, výroby spotřebního zboží.

Předložený návrh zákona, který dnes projednáváme, i zákon ČNR č. 49 z letošního roku, upravující působnost MNV ve střediskových obcích, organicky přináleží k zásadním opatřením, která v posledních letech přijaly i ostatní socialistické země. K ideovým zdrojům projednávaného návrhu zákona patří tedy i zkušenost z internacionální praxe výstavby místních orgánů zejména z organizace místních sovětů.  

Důležitou stránkou vládního návrhu zákona je širší a věcnější zapojení národních výborů do řešení celospolečenských úkolů v hospodářské a sociální oblasti. Národní výbory budou proto vybaveny v novém zákoně některými pravomocemi a se stejným cílem bude orientována i hospodářská činnost národních výborů a jejich podniků. Při realizaci zákona tu půjde o to, aby nejen orgány národních výborů si v praktické řídící a organizátorské činnosti všestranně osvojily nové úkoly, oprávnění a povinnosti, které jim zákon uloží, ale též aby i ostatní státní orgány a jimi řízené organizace znaly povinnosti, které jim nyní vyplynou z nové právní úpravy a dokázaly je také plnit.

Funkcionáři NV se do určité míry postupně seznamovali s navrhovaným řešením a pracovali se stranickými dokumenty, ze kterých koncepce nového zákona vychází. Stejný stupeň informovanosti o novém zákoně, jeho obsahu však zatím neexistuje ve vedení centrálně řízených hospodářských organizací.

Bude to proto významný politický úkol zabezpečit praktické osvojení si nového zákona na všech stupních i hospodářského řízení. Na vyvážené jednotě práv a povinností národních výborů a ostatních orgánů a organizací v územním obvodě tak, jak to předpokládá nový zákon, na jejich provázanosti v praxi, bude záviset skutečná komplexnost sociálního a ekonomického rozvoje měst, okresů a krajů, a tedy i spokojenosti našich občanů.

Novela zákona o národních výborech znamená zcela konkrétní a v dosavadním vývoji národních výborů bez nadsázky historicky významný přínos pro další rozvoj socialistické demokracie. Ve srovnání s postavením místní správy v kapitalistických státech, jde u nás o taková opatření v zájmu lidu a pro blaho pracujícího člověka, pro rozvinutí jeho účasti na tvorbě politiky, že je zapotřebí vhodně je využít i v ideologické oblasti a v zahraničně politickém působení našeho státu.

Jak již bylo řečeno v rozpravě, hovořil o tom s. poslanec Fleyberk, východiskem pro zlepšení práce národních výborů, pro rozvinutí všech jejich funkcí je posílení úlohy volených orgánů a na prvém místě plenárního zasedání.

Realizace této části zákona bude zvlášť náročná. Nemůže jít jen o formální naplňování litery zákona např. ustanovení vyhražené pravomoci plenárního zasedání.

Závěry 6. zasedání ÚV naší strany chápou tato opatření jako promyšlený krok k dalšímu rozvinutí konkrétních forem socialistické demokracie. K rozvinutí iniciativy poslanců i občanů. Půjde tedy především o prohloubení pracovního charakteru jednání a rozhodování na plenárním zasedání za podmínek, kdy plénum bude mít více práce a větší odpovědnost za činnost všech orgánů národního výboru.

K tomu bude třeba více využívat komisí národního výboru, systematicky a neformálně pracovat s poslanci, vést je k tomu, aby využívali svá nová oprávnění, plnili nové povinnosti zejména při svém působení ve volebním obvodu.

Měřítkem pracovního charakteru pléna, plenárního zasedání není jen diskuse nebo výměna rozdílných názorů, ale věcnost a správnost přijímaných usnesení a důsledná kontrola jejich plnění. A to je třeba zabezpečovat již při přípravě zasedání, do které je třeba zapojit, se zcela konkrétní odpovědností za úkoly podle dělby práce v národním výboru, všechny orgány, aktiv i poslance.

Soudružky a soudruzi, novela zákona o národních výborech je určitým mezníkem v zákonodárném úsilí o zdokonalování činnosti národních výborů v náročných podmínkách výstavby vyspělé socialistické společnosti. Jak již bylo řečeno, jeho příprava a projednávání se stalo též příkladem těsné soudružské spolupráce zastupitelských zákonodárných a vládních orgánů. Spolupráce, která prospěla věci. Připojuji se proto ke stanovisku s. Marie Jarošové a doporučuji, aby ČNR návrh zákona schválila. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci doc. Josefu Mečlovi. Tím je, soudružky a soudruzi, pořadí přihlášených řečníků vyčerpáno.

Přeje si ještě někdo slovo? Nikoli. Přeje si slovo s. ministr Jung nebo někdo z členů vlády? Nikoli.

Rozprava je tedy skončena a dávám závěrečné slovo společné zpravodajce místopředsedkyni ČNR Marii Jarošové.

Společná zpravodajka místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci. Rozprava plně potvrdila, že vládní návrh zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech, v souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ a 6. zasedání ústředního výboru KSČ, vytváří právní předpoklady pro zdokonalování činnosti národních výborů. Protože všichni poslanci, kteří v rozpravě vystoupili, návrh podpořili a z rozpravy nevyplynuly žádné pozměňující nebo doplňující návrhy, vrátím se ke svým doporučením, aby Česká národní rada vládní návrh schválila s úpravami, jak jsou uvedeny ve společné zprávě výborů.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Jarošové. Můžeme nyní přistoupit k hlasování.

Navrhuji, abychom o předloženém návrhu zákona České národní rady obsaženém v tisku č. 35 hlasovali najednou ve znění společné zprávy výborů České národní rady tisk. 37. Jsou k tomuto způsobu hlasování nějaké námitky nebo připomínky? Nejsou.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy - tisk 35, ve znění společné zprávy výborů České národní rady ústavně právního, pro plán a rozpočet, pro národní výbory a národnosti, pro průmysl a stavebnictví, pro zemědělství a výživu, pro obchod, služby a dopravu, zdravotního a sociálního a kulturního a školského podle tisku 37, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím jsme projednali první bod programu naší schůze.

Myslím, že jsme přijali nesmírně významný dokument, že při jeho přípravě jak soudruzi z vlády České socialistické republiky, tak i naši poslanci ve volebních obvodech, ve výborech udělali veliký kus práce.

Chtěl bych ovšem říci, že ten rozhodující a hlavní kus práce stojí před námi - to je podle tohoto zákona pracovat, podle tohoto zákona plnit úkoly tak, aby to znamenalo prohloubení socialistické demokracie ve smyslu závěrů XVI. sjezdu naší strany, aby to znamenalo práci a činnost ke zlepšení národních výborů ve prospěch občanů naší republiky.

Můžeme nyní přistoupit k projednání druhého bodu pořadu, kterým je

II

Vláda České socialistické republiky pověřila ministra práce a sociálních věcí ČSR dr. Emiliana Hamerníka, aby odůvodnil vládní návrh zákona. Prosím ho, aby se ujal slova.