Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Jarošové za zpravodajskou zprávu.

Zahájíme, soudružky a soudruzi, rozpravu, do které se přihlásili poslanci: Miroslav Novotný, Marie Dubská, Alois Beran, Marta Klimková, Josef Černý, Jiří Fleyberk, Václav Burian a doc. dr. Josef Mečl.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi poslanci Miroslavu Novotnému.

Poslanec Miroslav Novotný: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, důležitou oblastí kterou navrhovaná novela zákona o národních výborech zahrnuje, je postavení národních výborů ve městech a jejich zařazení do kategorií podle velikostí a významu měst, a rozšíření jejich pravomoci. S tím bude nesporně spojena i řada problémů, které si vyžádají v této etapě, ještě před tím, než novela zákona vstoupí v platnost, velkou pozornost, vysvětlení cílů a úkolů s její realizací spojených.

V našem Západočeském kraji jsme uvítali návrh, který vzešel již z 6. pléna ÚV strany, zařadit města Karlovy Vary a Mariánské Lázně do prvé kategorie měst. Lázeňství je jedním z našich nejvýznamnějších odvětví. Lázeňské organizace, sídlící v našem Západočeském kraji se podílejí na celkové lůžkové kapacitě lázní v ČSR 54 % a na počtu odléčených pacientů 56 %. Zařazení dvou největších lázeňských center do prvé kategorie měst zvýrazňuje a oceňuje jejich společensko-politickou i ekonomickou úlohu. Vždyť západočeské lázně se podílejí z 88 % na devizových příjmech lázeňství ČSR ze socialistických zemí a z 91,5 % z nesocialistických zemí. Náklady na produkci 1 dolaru se pohybují kolem 10 Kčs. Nevyčíslitelný je zdravotní přínos pro zachování pracovní aktivity našich občanů.

Diskusi o návrhu novely v obou městech i v ostatních místech byla věnována značná péče. Dá se říci, že se od ní zvláště v oblasti zvýšení postavení měst a pravomoci čeká spíše více, než je skutečně jejím úkolem. Lázeňská města totiž tíží mnoho složitých problémů v úsilí o udržení a zlepšování životního prostředí, v údržbě budov, řešení tepla, dopravy, zásobování vodou, materiálně technické základny lázeňských organizací, ve službách atd.

Pro převážnou většinu zahraničních návštěvníků jsou lázeňská města vizitkou celého Československa. Kromě lázeňské funkce a turistického ruchu jsou již tradičně místem důležitých mezinárodních setkání a sympozií. Podle jejich celkové úrovně služeb, zásobování, čistoty atd., posuzují hosté často celou republiku. Současný stav např. materiálně technické základny západočeského lázeňství není dobrý. 86 % objektů bylo vybudováno před válkou a jejich údržba i rekonstrukce zaostávají. Místní stavební organizace nestačí krýt potřeby, přestože rada KNV rozhodla o výpomoci lázeňství v 7. 5LP okresními stavebními podniky v celkové hodnotě stavebních prací 192 mil. Kčs.

Vážná situace v materiálně technické základně lázní je zvláště v Mariánských Lázních, kde odsunutím výstavby lázeňského ústavu Krym při současném havarijním stavu léčebných objektů je ohrožen lázeňský provoz vůbec.

To ovšem v takovém rozsahu není a nemůže být cílem novely zákona. V některých oblastech však může významně napomoci jako např. ve službách, kde otevírá značné možnosti. Přístupy k realizaci však je třeba ještě dobře promyslet. Novela zákona sama o sobě další tolik potřebné kapacity ve službách ani stavebnictví nevytvoří.

Řešení některých problémů městských národních výborů začleněných do 1. kategorie může pomoci také to, že KNV by měly napříště právo určovat hlavní úkoly v jejich rozvoji a současně jim stanovovat finanční prostředky a limit, jak o tom hovořil s. ministr Jung, ovšem v rámci rozpočtu a plánu příslušných okresních národních výborů. Tedy ne, jak se někde domnívají, že budou nyní řízeni přímo KNV.

Předpokládáme, že při určování hlavních jmenovitých, rozvojových úkolů pro Karlovy Vary a Mariánské Lázně budeme ve spolupráci s příslušnými okresními národními výbory posuzovat, co je pro další rozvoj těchto měst rozhodující. Pokud skutečně půjde o priority v rámci kraje, určíme je jako jmenovitý úkol a v plánu i rozpočtu na ně konkrétně, samozřejmě podle možností, určíme objem finančních prostředků a potřebné limity.

Jsme si vědomi, že v kraji budeme mít k dispozici jen prostředky dané plánem a že v jejich rámci musíme hospodařit.

Považujeme za nezbytné, aby městské národní výbory v Karlových Varech a Mariánských Lázních v souvislosti se začleněním do 1. kategorie provedly za pomoci příslušných okresních národních výborů drobné rozbory své dosavadní práce a přijaly potřebná opatření k tomu, aby v nových podmínkách, s rozšířenou působností, pracovaly cílevědoměji a plánovitěji. Povedeme je k efektivnějšímu využívání přidělených finančních prostředků a limitů, aby lépe uspokojovaly potřeby obyvatel i lázeňských hostů a turistů.

Význam našich západočeských lázní vyžaduje, aby jejich městské národní výbory správně pochopily nové úkoly, seznámily se s rozšířenou pravomocí a naučily se jich v celém komplexu využívat.

Dá se předpokládat, že rozhodování v otázkách státní správy nebude činit oběma městský m národním výborům potíže, že je zvládnou rychle a naučí se využívat nová oprávnění vůči všem organizacím. Poněkud složitější bude, aby ukázaly svá oprávnění využívat vůči organizacím řízeným vyššími národními výbory a zvláště organizacím řízeným centrálně.

Mám na mysli např. oprávnění požadovat na organizacích zabezpečujících služby, aby se staraly o jejich lepší dostupnost, kvalitu, dostatečné kapacity i přijatelné dodací lhůty, stejně i od organizací, zabezpečujících obchod apod. Výhodou je, že městské národní výbory mají na základě 6. pléna ÚV rozpracován rozbor stavu služeb i zásobování a v podstatě ujasněnu koncepci rozvoje pro nejbližší léta. Ta bude sloužit jako podklad při jednání se všemi podniky a organizacemi, které ve městech zajišťují služby a obchod. Výsledkem by měly být dohody a ucelený přehled o tom, které služby budou zabezpečovat podniky místního hospodářství, které družstva, případně jiné organizace, a které budou zajišťovány doplňkovými formami.

Domnívám se, že v současné době bude potřebné věnovat vysvětlení a správnému pochopení diferencované působnosti městských národních výborů velkou péči. Jde o to, aby městské národní výbory mohly plnit své nové úkoly od prvních dnů platnosti novely zákona, o níž dnes jednáme.

Chceme proto využít čas do konce letošního roku k tomu, abychom dobře připravili nejen městské národní výbory v Karlových Varech a Mariánských lázních, ale všechny ostatní městské národní výbory v Západočeském kraji na práci v nových podmínkách vytyčených novelou zákona o národních výborech.

Rád bych v závěru vyslovil navrhované novele plnou podporu. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Miroslavu Novotnému, hovořit bude poslankyně Marie Dubská.

Poslankyně Marie Dubská: Soudružky a soudruzi, je nesporným faktem, národní výbory na úseku své činnosti dosáhly za uplynulá období značných úspěchů. Příklady jejich činnosti ve spolupráci s občany i závody vidíme jak ve městech, tak v těch nejmenších obcích Je tomu tak i v našem Rychnovském okrese, jako všude jinde v naší vlasti.

Mimo nové výstavby prakticky v každém odvětví, úspěšné akce "Z", přinesl v minulém období také rok vzorné péče o životní prostředí", vyhlášený na našem okrese, nejen konkrétní dobré výsledky, ve zkrášlování a úpravě vesnic, ale ovlivnil také myšlení lidí a jejich přístupy k jeho naplnění.

Myšlenky a cíle této akce nacházejí svůj konkrétní výraz i v současnosti, úkoly z ní vyplývající jsou každoročně upřesňovány a stojí v popředí pozornosti orgánů všech stupňů národních výborů. Přitom je třeba, alespoň v našem okrese, ocenit podíl hospodářských organizací, zemědělských podniků a dalších organizací za plnění úkolů v této akci, při budování veřejného osvětlení, místních komunikací, veřejné zeleně, budov ve správě NV atd.

Za takovou zvláštnost, která se u nás na okrese podařila v rámci roku vzorné péče o životní prostředí, lze považovat komplexní, i když zatím dlouhodobé řešení problematiky skládek odpadků.

Na řešení dalších a často závažných problémů v působnosti národních výborů jsou mimo iniciativy občanů, materiálů a techniky, potřebné i finanční prostředky. Za současného řízení a platných vyhlášek, není však možné z nedostatku finančních prostředků uskutečnit některé potřebné akce a tím v činnosti národních výborů dosáhnout ještě vyššího efektu.

Zaměřila jsem se proto v přípravě na tuto část novely zákona, která bude-li správně uplatňována, vytváří národním výborům dostatečný prostor při uskutečňování dalšího hospodářského a sociálního rozvoje území v rámci jejich působnosti. Jde o sdružené finanční prostředky, které patří mezi nepostradatelné zdroje sloužící národním výborům k finačnímu zabezpečení výdajů spojených s plněním volebních programů Národní fronty v ekonomicko-sociální části a jsou významným prostředkem k efektivnímu využití aktivity občanů. O tom, že sdružené prostředky představují významnou složku zdrojů pro financování investic, jsem se přesvědčila na plánovacím odboru našeho ONV. Z celkových investičních nákladů PZ v okresu představovaly sdružené prostředky v roce 1979 17 %, v roce 1981 21 % a v letošním roce 20 %.

Úhrnná pohotová částka v letošním roce činí něco přes 16 miliónů korun. Z toho lze usuzovat a řada z nás se o tom jistě přesvědčila, že o tuto formu spolupráce mezi národními výbory a některými organizacemi je v okrese zájem. Tento zájem se soustředil především na vybudování předškolních zařízení zajišťovaných prostřednictvím akce Z. Jejich kapacita kryje již dnes například v našem okrese současnou i budoucí potřebu na umístění dětí do jeslí a školek. Přes pozitivní výsledky dosažené ve sdružování výsledků jsou na tomto úseku ještě značné rezervy. Ty, jak se domnívám, by se měly využít všude tam, kde nás to v současné době nejvíce pálí.

Populační vlna, která se posunula z předškolních zařízení do základních škol nám způsobuje, a to nejen v našem okrese, ale v celé ČSR, kapacitní problém ve třídách, jídelnách, šatnách, tělocvičnách a na dalších úsecích školské výchovy a právě zde si myslím, že je široký prostor pravomoci národních výborů ke sdružování finančních prostředků a jejich využití ve prospěch mladé generace. Sdružit prostředky podniků a organizací na rekonstrukce, adaptace a modernizace těchto zařízení považuji nejen za prvořadou nutnost, ale i povinnost. Dostatek prostoru ke sdružování finančních prostředků dává možnost řešení místních nedostatků jako jsou domy služeb, kanalizace, tržiště, sportoviště, ochrana životního prostředí a dalších akcí. Progresívnějšímu zajišťování těchto potřebných akcí cestou sdružování finančních prostředků však doposud brání nejen vyhláška č. 151 z roku 1978, ale i nedostatečná pravomoc národních výborů na tomto úseku.

Řada novinek a prospěšných akcí se realizovala často jen na základě dobrých vztahů mezi národními výbory, resp. funkcionáři národních výborů a podniků. Tento nedostatek plně odstraňuje paragraf 6, který svěřuje národním výborům iniciativní a koordinační funkci na úseku sdružování finančních prostředků a činností socialistických organizací. Dává ji m současně právo sdružování umožnit. V tom vidíme krok vpřed a velké možnosti národních výborů v komplexním prosazování celospolečenských zájmů v jejich působnosti. V této souvislosti se ale přimlouvám za urychlené vydání prováděcích předpisů.  

Soudružky a soudruzi, požadavky naší společnosti stále rostou a náročnost nových úkolů klade stále větší nároky na práci národních výborů Jsem přesvědčena, že k tomu přispěje rozhodujícím způsobem projednávaný návrh zákona ČNR, který umožní národním výborům úspěšně prosazovat celospolečenské zájmy a komplexně koordinovat rozvoj svých území.

Po konzultaci zákona v praxi, projednání v našem výboru pro průmysl a stavebnictví vyslovujeme plnou podporu a z pověření výboru doporučuji vám jeho přijetí. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Marii Dubské, slovo má poslanec Alois Beran.

Poslanec Alois Beran: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych uvedl několik zkušeností z mého volebního obvodu, které jsem získal v souvislosti s přípravou k dnešnímu projednávanému návrhu zákona, zejména pokud jde oblast decentralizace služeb.

Rozpracováním závěrů 6. pléna ÚV KSČ se zabývala komise místního hospodářství Jihomoravského KNV i ONV Jihomoravského kraje. Bylo konstatováno, že dubnové zasedání ústředního výboru naší strany ukázalo cesty vedoucí k její nápravě.

Spočívají ve zjednodušení celého dosud složitého systému řízení a plánování, úvěrových a daňových nástrojů, ve vytváření podmínek k pružnějšímu řízení služeb a uplatňování účinnějších ekonomických podnětů k jejich rozšiřování k užitku co nejširšího okruhu občanů. Významně k tomu přispěje též omezení administrativy spojené se službami.

Závěr zasedání ÚV KSČ o službách i předchozí vládní usnesení je vítá jako východisko ze situací, na něž v minulosti nebyla odpověď. Je jasné, že rozsah úkolů, které oba dokumenty vytyčují, je velký a nelze je uskutečnit ze dne na den. Bude to proces dlouhodobý, jehož úkolem je vrátit službám jejich poslání - sloužit lidem a nehonit objemy výkonů za každou cenu. Tento trend již naznačovalo 7. zasedání ÚV po XV. sjezdu KSČ a některé prvky jsou obsaženy v Souboru opatření k plánovitému řízení jako např. u ukazatele redukované výkony.

Další vhodná forma k zajišťování zejména řemeslných služeb obyvatelstvu je činnost, kterou poskytují občané na základě povolení NV podle zásad 20/65 Sb. Tato činnost je povolena 119 občanům, ONV Brno-venkov, je výhodná pro poskytování služeb pohotově, přímo v bytech zákazníků v odpoledních a večerních hodinách, o sobotách nebo nedělích. V letošním roce byly nově zavedeny činnosti: opravy komínů a jejich vložkování, výroba březových košťat, pořez dřeva, opravy jízdních kol, šicích strojů a dalších. I na tomto úseku budou platit nové zásady.

V souladu se zvýšenou pravomocí národních výborů, především ve střediskových obcích, zakládáme podmínky k tomu, aby národní výbor měl možnost ovlivňovat činnost podniků ve prospěch občanů krátkodobě i výhledově, a to v celém komplexu služeb podle specifických podmínek každé střediskové obce.

Již od počátku roku 1980 byla ve všech okresech Jihomoravského kraje postupně zabezpečována jednání ve střediskových obcích se všemi podniky a organizacemi, které mají ve střediskových obcích provozy, za účasti KNV a ONV. Byly zpracovány časové plány postupného zajištění těch služeb, které jsou podle názoru NV v obci potřebné. KNV zpracoval vzorový přehled 14 druhů základních služeb, které by měly fungovat podle potřeby střediskové obce i jejího spádového území. Také tato forma se osvědčuje, po 6. zasedání ÚV KSČ je aktualizována a oceňujeme přístup vedoucích pracovníků podniků a organizací, kteří pochopili její politický význam. Chci tak uvést, že tyto myšlenky realizujeme, výsledky nám potvrzují jejich správnost a že tedy není nutné čekat na směrnice a pokyny.

Příkladně naši občané si často stěžují na obtížné zabezpečování nákladní dopravy. Bylo uloženo n. p. ČSAD, aby zřídil ve svých provozovnách informační službu, která poskytne občanům veškeré informace o možnosti zajištění nákladní dopravy na území okresů, tj. včetně dopravy zajišťované podniky MH, drobnými provozovnami NV, zemědělskými podniky, společenskými organizacemi atd. Přitom v provozovnách ČKD bude vyčleněno nejméně jedno vozidlo pro zajištění služeb občanům. V současné době je v Jihomoravském kraji vyčleněno 63 nákladních vozidel pro potřeby občanů a 21 stěhovacích vozidel v 10 okresních městech.  

V rámci příprav plenárního zasedání KNV byl proveden rozbor služeb poskytovaných občanům ve střediskových obcích.

Mohu konstatovat, že národní výbory k závěrům rady KNV přistoupily iniciativně. V časově krátkém období bylo zřízeno 17 nových drobných provozoven národních výborů a rozšířena jejich činnost o 57 profesí. Národní výbory se správně zaměřují na rozšiřování klasických služeb jako jsou např. stavební řemesla, dopravní služby, opravy obuvi, těžba a zpracování dřeva a další. Tam, kde není možno poskytnout službu přímo, jsou v rámci drobných provozoven NV zřizovány sběrny, a to i pro jiné organizace.

Nově bylo vydáno 194 povolení NV pro občany k provádění služeb.

Na okrese Vyškov svolali ve střediskových obcích jednání, kterých se zúčastnili i zástupci spádových území a projednali s nimi nedostatkové profese a seznámili je se jmény občanů, jimž bylo vydáno povolení k činnosti pro celé spádové území, tzn. bez omezení na místo bydliště, a to dosud platná vyhláška 20/65 Sb. neumožňuje.

V okrese Jihlava zrušili dříve platnou zásadu, že tam, kde zajišťuje službu /např. šití oděvů/socialistická organizace, nemůže ji zabezpečovat občan na povolení NV. Tak se dostávají organizace do zdravého konkurenčního tlaku, zejména z hlediska kvality a dodacích lhůt. Je to ovšem ku prospěchu občana.

Projevují se nám také negativní tendence snahy získání od národního výboru povolení na činnosti relativně výnosné, v kterých však platí omezení z hlediska bezpečnostních předpisů /plyno a elektroinstalace, doprava apod./. Přitom v řadě případů vzhledem k profilu žadatelů, které funkcionáři NV vesměs znají, je obava z případného zcizování materiálu v hlavním zaměstnání. V případech tohoto charakteru se musíme opřít o příslušná ustanovení, jejichž novelu zatím postrádáme.

Je prosazována zásada, že v nových podmínkách musí NV k zabezpečování služeb přistupovat aktivněji. Služby musí jít za občanem a ne opačně. Musíme také dbát na šetření lidské energie a dosažení spokojenosti občanů v provozování kvalitních služeb.  

Proto plně podporuji přijetí novely zákona o národních výborech, která umožní národním výborům využívat zvýšenou pravomoc ke zkvalitňování úrovně služeb pro obyvatelstvo.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Beranovi. Slovo má poslankyně Marta Klimková.

Poslankyně Marie Klimková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, byla nám předložena novela zákona o NV. Domnívám se, že v souladu s tím, co již zde bylo řečeno mohu konstatovat její velký význam pro zdokonalení práce NV po XVI. sjezdu a 6. zasedání ÚV KSČ. Myslím, že to platí obecně i speciálně pro tu část MNV, které mají svoji působnost na naší vesnici.

Vycházím z toho, že jejich činnost je úzce spjata s životem na vesnici i v samotném zemědělství. Rozvoj zemědělské výroby v rámci JZD i státních statků, rozvoj jejich materiální základny a samozřejmě dosahované výsledky významně ovlivňují současný způsob života občanů na naší vesnici.

Zejména v období sedmdesátých let se proces sbližování sociálně ekonomického postavení pracovníků v zemědělství podstatně urychlil a v současné době dále pokračuje.

V tomto smyslu můžeme konstatovat, že zprůmyslnění zemědělské výroby, společný charakter práce a z ní vyplývající růst životní úrovně, nové formy pracovní činnosti působí na podstatnou změnu pracovních a životních podmínek družstevních rolníků i pracovníků státních statků, ale také ostatních obyvatel naší vesnice.

V této souvislosti se mění charakter našeho vesnického osídlení. Došlo a dochází k výraznému zlepšování technické a občanské vybavenosti obcí. Změnil se a nadále se mění způsob bydlení, společenského i kulturního života.

Celý tento proces změn se nemůže odehrát bez řídící činnosti národních výborů, a proto je správné, že předložený vládní návrh rozšiřuje pravomoci národních výborů.

Domnívám se, že je správné prohlubovat socialistickou demokracii tak, aby se posílila organizátorská úloha národních výborů při současném vytvoření podmínek pro další zvyšování aktivity občanů na dalším procesu přetváření naší socialistické vesnice.

Účast a spolupráce JZD, státních statků i dalších zemědělských i lesních organizací na zvelebování a vybavenosti obcí je dána tradiční spoluprací, přímou angažovaností jejich pracovníků v národních výborech i jednotlivých organizacích Národní fronty. To pozitivně přispívá ke stanovení i plnění volebních programů.

Přitom je nutné zdůraznit, že nejde jen o osobní aktivitu, ale o všestrannou účast, jejíž součástí je finanční, materiálová, technická i brigádnická pomoc a podíl.

Výrazem tohoto úsilí je skutečnost, že v obcích do 2000 obyvatel je v současné době více než v 96 % lidových knihoven, ve třech čtvrtinách restaurační zařízení, v téměř 60 % kulturně výchovná zařízení, v 57 % základní školy, v téměř polovině obcí mateřské školy, v 45 % školní jídelny, v pětině kina a v 11,4 % obvodní zdravotní střediska.

Tato zařízení potřebují mnoho úsilí, aby jejich činnost byla na dobré úrovni.

V tomto smyslu lze proto plně podpořit jeden ze základních cílů zákona v tom, aby se národní výbory ještě účinněji podílely na celkovém vývoji národního hospodářství a to jak v odvětvích a úsecích jimi přímo řízených, tak i v těch, které přímo neřídí. Nezastupitelná je však jejich úloha při péči o komplexní rozvoj územních obvodů, v nichž působí.

Z těchto důvodů lze též souhlasit s § 6a o sdružování prostředků a činností, neboť to pozitivně naváže na dosavadní formy spolupráce.

Soudružky a soudruzi poslanci, domnívám se, že nezbytnost dalšího podstatného zvyšování účinnosti působení národních výborů vyplývá z toho, že se zvyšuje náročnost a složitost hospodářského a sociálního rozvoje. Současný rozvoj techniky a nových technologií přináší do života a do řízení celou řadu vertikálních tendencí. Přitom někdy ustupuje potřebná citlivost vůči potřebám občanů včetně péče o rozvoj osídlení, životní prostředí, o zabezpečení služeb atd.

Poslanci národních výborů znají tyto problémy a bezprostředně je prožívají. Proto mohou účinně přispívat k jejich zabezpečování.

Z těchto důvodů, které jsem uvedla, doporučuji schválit předložený vládní návrh zákona. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Martě Klimkové. Slovo má poslanec Josef Černý.

poslanec Josef Černý: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, výstavba socialistické společnosti je spjata s řešením celé řady kvalitativně nových problémů rozvoje materiálně technické základny společenského života.

Strategická linie naší socialistické výstavby je založena na stále těsnějším propojení všech sfér života a všech oblastí činnosti našich lidí. Jestliže XV. sjezd vyzvedl potřebu svázat organicky rozvoj politiky, ekonomiky, sociální problematiky, kultury a myšlení lidí, otázek životního prostředí apod., potom XVI. sjezd mimo jiné zdůraznil potřebu posilovat perspektivní faktory v řízení společenského rozvoje.

Zdůraznil také požadavek, aby to byly národní výbory, které budou v konkrétních podmínkách územních obvodů daleko účinněji než dosud ovlivňovat komplexní ekonomický a sociální rozvoj daného územního celku a jeho prostřednictvím i celé naší společnosti. Protože národní výbory jsou objektivně tím článkem v systému řízení naší socialistické společnosti, který je nositelem celospolečenských zájmů v tom nejširším slova smyslu. Proto také ony mohou nejspolehlivěji tyto zájmy v konkrétních podmínkách života jednotlivých oblastí a obvodů prosazovat.

Jedním ze základních předpokladů plynulého a proporcionálního fungování celého národního hospodářství je komplexní a harmonický rozvoj jednotlivých oblastí naší republiky. Základním nástrojem řízení tohoto rozvoje by měly být oblastní plány, jejichž nositeli jsou především krajské národní výbory a v odpovídající míře i národní výbory nižších stupňů.

Důležitost otázek oblastního plánování podtrhuje i skutečnost, že v předložené a projednávané novele zákona o národních výborech je jako jedna ze změn zahrnuta i novelizace a upřesnění paragrafu 19, kde se navrhuje doplnit oblastní plánování jmenovitě do stanovení působnosti národních výborů pro výkon státní správy.

Domnívám se, že jde o naprosto správný krok ve vytváření zákonných předpokladů pro zkvalitnění a prohlubování řídící a koordinační role národních výborů na spravovaných územích. Je to však jen prvý a dalo by se říci ten nejsnažší krok, za kterým musí následovat další.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa v opatření svého předsednictva z prosince 1980 a v závěrech letošního dubnového pléna konkrétně stanovil, v kterých směrech speciálně by se měla prohloubit koordinační funkce národních výborů prostřednictvím systému oblastního plánování. V současné době jsou např. zpracovány zásady vlád ČSSR, ČSR a SSR při projednávání návrhů na rozmisťování /lokalizaci/ staveb s orgány oblastního plánování a zásady pro řešení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob. Jejich uvedením do praxe budou vytvořeny další předpoklady pro realizaci stanovených záměrů.

V praxi se však stále naráží na řadu problémů, které mnohde národní výbory nakonec odradí od snah dopracovat se ke komplexní představě o rozvoji spravovaného území. Mezi ty dnes nejaktuálnější patří především malé znalosti o koncepcích rozvoje rozhodujících výrobních organizací a podniků v okruhu působnosti daného národního výboru; znesnadňujícím faktorem je zde hodně otevřených otázek kolem dlouhodobých koncepcí rozvoje jednotlivých výrobních odvětví, oborů apod.

Přesto však se ukazuje na konkrétních příkladech, že úsilí věnované vyjasnění sporných otázek a snaze vypracovat oblastní plán rozvoje pro spravované území se vyplácí jak celospolečensky, tak i z pozice příslušného národního výboru. Dokladem může být oblastní plán rozvoje Severočeského kraje, zpracovávané plány rozvoje ostravské aglomerace, ekonomické struktury města Brna apod.

Obecně lze říci, že dnes existuje vesměs velmi dobrá znalost o územně technických předpokladech jednotlivých teritorií, že je řada údajů a informací k dispozici, ale že se vždy s nimi nepracuje resp. pracuje nedostatečně právě ve prospěch oblastního plánování.

Současný vývoj mezinárodní situace a vnějších ekonomických podmínek nám řešení našich oblastních problémů neusnadňuje. Tím naléhavěji je třeba hledat způsob nejracionálnějšího postupu a přísné hospodárnosti v uskutečňování stanovených záměrů hospodářského a sociálního rozvoje naší společnosti. Prosazení systému oblastního plánování do života, k čemuž i dnes projednávaná novela zákona dále otevírá cestu, je právě jednou z možností, kterou bychom postupně měli stále plněji využívat.

Soudružky a soudruzi, závěrem svého vystoupení doporučuji, aby Česká národní rada předložený vládní návrh zákona schválila. /Potlesk./