/Začátek schůze České národní rady ve 13.30 hodin/

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a JUDr. RSDr. Zdeněk Zuska, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Toman, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda a ministr Ladislav Kopřiva.

191 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 6. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Zvláště mezi námi vítám člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a ostatní členy vlády. /Potlesk./

V naší schůzi dále vítám ostatní představitele ústředních státních orgánů a další hosty, kteří byli pozváni k dnešnímu jednání.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo České národní rady svými usneseními ze 14. září t. r. svolalo Českou národní radu k podzimnímu zasedání od 15. září a stanovilo termín a návrh pořadu dnešní schůze. Návrh pořadu vám předkládám ke schválení.

Předsednictvo České národní rady doporučuje v dnešní schůzi projednat:

I. Společnou zprávu výborů České národní rady /tisk 37/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy /tisk 35/

II. Společnou zprávu výborů České národní rady /tisk 38/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení /tisk 36/

III. Zprávu vlády České socialistické republiky o uplatňování vědeckotechnického rozvoje, modernizace a rekonstrukce v odvětvích řízených vládou České socialistické republiky

IV. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce /tisk 39/

V. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky /tisk 40/

VI. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu předsedy Nejvyššího soudu České socialistické republiky /tisk 41/

VII. Zprávu předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 29. června do 8. listopadu 1982 /tisk 42/

Slyšeli jste návrh pořadu dnešní schůze. Máte k němu nějaké připomínky? Není tomu tak.

Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno podle prezenční listiny 179 poslanců

České národní rady a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme k hlasování o pořadu schůze. Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je pořad schůze schválen a můžeme přistoupit k jeho projednání.

Prvním bodem pořadu je

I

Z pověření vlády České socialistické republiky odůvodní vládní návrh ministr vnitra České socialistické republiky ing. Josef Jung. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČSR ing. Josef Jung: Vážený soudruhu předsedo ČNR, vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci,

dnešní zasedání České národní rady završuje svým způsobem významnou etapu, v níž se postupně vytvářely podmínky pro plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ vytýčených pro další rozvoj činnosti národních výborů. Tyto závěry podrobně projednalo a konkretizovalo 6. zasedání ÚV KSČ konané v dubnu letošního roku, které zároveň stanovilo cesty k jejich uskutečňování. Rovněž Česká národní rada se na své 4. schůzi podrobně zabývala těmito důležitými otázkami.

K řešení a realizaci všech úkolů vyplývajících z těchto závěrů a usnesení přijala vláda republiky řadu opatření, jimiž se zajišťuje vytváření předpokladů a podmínek pro zkvalitnění a zvýšení účinnosti práce všech stupňů národních výborů a ve všech jejich základních funkcích.  

Jde především o rozšíření možností a nástrojů národních výborů při prohlubování socialistické demokracie tak, aby mohlo být dosaženo ještě plnějšího zapojování občanů do správy měst, obcí, okresů i krajů, - aby se zvýraznilo mocenské a správní postavení těchto orgánů při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje v jejich územních obvodech, - aby se posílila jejich úloha strážců socialistické zákonnosti, - ale i zvýšila odpovědnost za všestranné uspokojování hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva, za další rozvoj společenského života, za klidný a spokojený život občanů.

Tato opatření vedou též ke zkvalitnění řízení hospodářství svěřeného národním výborům, k rozvíjení jejich schopností účinněji využívat tohoto hospodářství k uspokojování potřeb občanů i celé společnosti.

V neposlední řadě zajišťují opatření vlády zvýšení podílu ústředních orgánů na zdokonalování práce národních výborů, jejichž aktivní úloha je v celém úsilí o naplňování závěrů 6. zasedání ÚV KSČ nezastupitelná.

Zmíněná opatření představují ve svém komplexu vytváření politických organizačních, funkčních, materiálních a společenských předpokladů k tomu, aby národní výbory mohly zabezpečovat své náročné úkoly ve prospěch lidu a v souladu s cíli delšího rozvoje společnosti, aby jejich postavení a působnost odpovídala požadavkům 80. let.

Mnohá z nich je možno realizovat v rámci současných právních norem a vyžadují především iniciativu, aktivitu a odhodlání poprat se s problémy, změnit starou praxi, styl práce, dát prostor novým cestám a přístupům a získat pro ně lidi.

Řada opatření však vyžaduje provést legislativní změny. Vládní návrh novely zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o NV a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy, představuje nejrozsáhlejší úpravu dotčeného zákona o národních výborech, přijatého v r. 1967, aniž by se dotýkal základních politických postulátů, na nichž je zákon postaven a které prokázaly jednoznačně svoji životnost.

Vládní návrh svým charakterem představuje jeden z nejvýznamnějších dokumentů, předložený v poslední době České národní radě k projednání.

Řeší zvýšené úlohy a působnosti celé soustavy místních zastupitelských orgánů, jejichž činnost se dotýká každodenně života všech občanů, celé společnosti. Vyzbrojuje národní výbory dalšími pravomocemi pro ještě výraznější uplatňování socialistické demokracie v praxi v těsném spojení s občany a organizacemi sdruženými v Národní frontě.

Vládní návrh dnes předkládaný, navazuje na zákon České národní rady, jímž se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů ve střediskových obcích, který Česká národní rada schválila na svém letošním jarním zasedání. Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych se zmínil o některých aspektech předloženého vládního návrhu zákona podrobněji:

1. Navrhovanou zákonnou úpravou dochází především k výraznému posílení postavení národních výborů jako územních orgánů státní moci a státní správy. V tomto směru se svěřují národním výborům nové pravomoci. Jen příkladmo lze poukázat na některé z nich:

- národním výborům se přiznává oprávnění kontrolovat, jak jiné státní orgány působící v územních obvodech plní své povinnosti týkající se zájmů a potřeb občanů;

- národní výbory budou mít právo koordinovat a kontrolovat činnost i nepodřízených organizací, pokud jde o poskytování služeb pro obyvatelstvo, bytovou výstavbu a údržbu bytového majetku, tvorbu a ochranu životního prostředí a další stanovené úseky;

- národní výbory budou koordinovat sdružování prostředků a činností organizace, a to i když se tohoto sdružení samy nezúčastní. Zákon dokonce předpokládá, že v případech stanovených vládou budou mít národní výbory oprávnění uložit povinné uzavření smlouvy o sdružování v souladu s hospodářským zákoníkem.

Těmito a dalšími ustanoveními se výrazně prohlubuje úloha národních výborů při organizování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje jejich územních obvodů a rozmnožují se jejich právní prostředky pro zabezpečování tohoto cíle.

2. Významnou měrou se rozšiřují práva poslanců národních výborů všech stupňů, a to především ve vztahu k jiným státním orgánům a organizacím, které národní výbory neřídí ani nespravují. Tato opatření nepochybně přispějí ke zvýšení autority poslanců národních výborů a umožní jim, aby se aktivněji zapojovali do řešení rozvoje území i potřeb občanů.

3. Další významnou otázkou, kterou se vládní návrh zákona zabývá, je dořešení úlohy národních výborů základního stupně. Zatímco zákonem České národní rady č. 49/1982 Sb. byly vytvořeny legislativní předpoklady pro vybudování a činnost národních výborů ve střediskových obcích, tato novela navazuje na citovaný zákon a řadou svých ustanovení nově vymezuje pravomoce městských národních výborů tak, aby mohly účinněji ovlivňovat uspokojování ekonomických, sociálních a kulturních potřeb a chránit práva a oprávněné zájmy občanů a organizací.

Dynamický rozvoj městského osídlení v uplynulých letech s sebou zákonitě přináší řadu nových požadavků na fungování městského organismu. Rozvoj měst klade i značně vyšší nároky na jejich správu zabezpečovanou národními výbory. Především jde o úkoly, které vyplývají z řešení sídlištní a celoměstské vybavenosti, rozmisťování různých zařízení, ochrany a tvorby životního prostředí a o úkoly související se zabezpečováním potřeb obyvatelstva v souladu s formováním socialistického způsobu života.

Vláda svým návrhem v tomto směru sleduje cíl, aby zvýšením úlohy městských národních výborů otevřela cestu ke zdokonalování správy měst, v nichž v současné době žije přes 62 % obyvatelstva.

Ke zvýšení pravomoci městských národních výborů dochází diferencovaně se zřetelem na různý význam jednotlivých měst. Vládní návrh zákona rozlišuje tři kategorie městských národních výborů. Chtěl bych v této souvislosti upozornit, že tato kategorizace zachová dosavadní zvláštní postavení národních výborů v městech Brno, Ostrava a Plzeň.

Do první kategorie budou patřit městské národní výbory v krajských městech a v dalších významných městech a významných lázeňských městech, které na návrh krajských národních výborů určí vláda. V České socialistické republice má být do první kategorie zařazeno celkem 23 městských národních výborů.

Do druhé kategorie budou patřit městské národní výbory ve městech, která jsou sídly okresů a v dalších městech, která jsou významnými středisky osídlení a jsou vybavena zařízeními pro zabezpečování služeb a dalších potřeb občanů. Tato města určí krajské národní výbory. V současně době probíhají jednání v jednotlivých krajích za účelem výběru těchto měst.

Ostatní městské národní výbory budou patřit do třetí kategorie.

Městské národní výbory budou vybavovány ekonomickými, právními, organizačními a dalšími nástroji a pravomocemi k posílení jejich působnosti při koordinaci hospodářského, sociálního rozvoje měst v oblastním plánování, při řízení hospodářství národních výborů a při výkonu státní správy.

Jejich pravomoce budou posilovány diferencovaně podle jednotlivých kategorií. Vládní návrh zákona v tomto směru již přináší některé změny:

- městským národním výborům všech kategorií se svěřují nové pravomoce ve vztahu k ústředně řízeným organizacím,

- městské národní výbory první kategorie budou - v případech stanovených vládou - vydávat závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic,

- městské národní výbory první i druhé kategorie budou v případech stanovených tímto zákonem i jinými zákony vydávat působnost, která jinak přísluší okresnímu národnímu výboru. Vládní návrh zákona rovněž předpokládá, že těmto městským národním výborům budou krajské národní výbory přímo určovat závazné úkoly a limity. Městským národním výborům první kategorie budou závazné úkoly a limity určovány vždy, půjde-li o zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst; naproti tomu městským národním výborům druhé kategorie budou určovány jen v případech stanovených vládou. Vláda tím sleduje záměr, aby rozvoj měst byl zabezpečován v souladu s jejich politicko-společenským významem.

Soudružky a soudruzi poslanci, růst úlohy národních výborů v současné etapě rozvoje naší společnosti vyžaduje prohloubit demokratismus v jejich činnosti, zvýšit úroveň řízení, posilovat společenskou kontrolu a upevňovat spojení národních výborů s lidmi. Proto v souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ se zvyšuje úloha volených orgánů národních výborů.

Vládní návrh zákona významně rozšiřuje pravomoc volených orgánů národních výborů. Zvyšuje se úloha plenárních zasedání národních výborů tak, že se posiluje jejich vliv na řešení základních otázek komplexního ekonomického a sociálního rozvoje území.

Proto věnuje vládní návrh pozornost i přípravě plenárních zasedání, aby se skutečně stala významnou událostí příslušného územního obvodu. Do budoucna se budou na přípravě plenárních zasedání podílet nejen vlastní orgány národního výboru, ale i orgány Národní fronty a organizace v ní sdružené, ostatní státní orgány a další organizace, jejichž činnosti se bude dotýkat věc, která bude na plenárním zasedání projednávána. Současně se vytvářejí legislativní předpoklady ke zdokonalení činnosti rad, komisí, správních komisí i odborů. Upravuje se i postavení a činnost funkcionářů národních výborů.

S cílem zdokonalit výkon hospodářsko-organizátorské funkce národních výborů zvýrazňuje vládní návrh zákona úlohu národních výborů při realizaci plánovitého řízení jejich hospodářství. Především se zpřesňuje zřizování organizací a zařízení národních výborů, vydávání jejich statutů a organizačních řádů a odpovědnost ředitelů organizací radě národního výboru.

Vytvářejí se nezbytné právní předpoklady k zajištění účinnějšího řízení a pružnějšího zabezpečování rozvoje placených služeb včetně možnosti využití některých doplňkových forem poskytování služeb občany na základě povolení národního výboru.

Další rozvoj socialistické demokracie je úzce spjat s upevňováním socialistické zákonnosti. Právní pořádek a kulturnost rozhodování o právech a povinnostech občanů jsou nezbytným předpokladem rozvíjení socialistické demokracie a zvyšování úlohy a autority národních výborů a jejich orgánů. Vládní návrh zákona proto vytváří legislativní předpoklady k dalšímu prohlubování socialistické zákonnosti v činnosti národních výborů, ke zdokonalování úrovně výkonu státní správy. Proto se např. upravuje vydávání obecně závazných nařízení národními výbory, zvyšuje se kontrolní funkce volených orgánů na dodržování socialistické zákonnosti, zabezpečuje účinný dohled ministerstev nad výkonem státní správy národními výbory a v neposlední řadě i zajišťuje politickoodborná výuka aparátu národních výborů.

Mimořádnou pozornost věnovalo 6. zasedání ÚV KSČ v dubnu letošního roku otázkám řízení národních výborů. Proto také vládní návrh zákona přináší v tomto směru významné změny, jejichž cílem je zvýšit účinnost řízení z centra i z jednotlivých stupňů národních výborů.

Řídící úloha vlády se prohlubuje tak, že vláda řídí národní výbory v celém rozsahu jejich působnosti, přičemž těžiště její řídící úlohy spočívá v zabezpečování a realizaci jednotné státní politiky v komplexním ekonomickém a sociálním rozvoji krajů i v rozvoji jednotlivých odvětví řízených národními výbory. Zvýrazňuje se i koordinační funkce vlády tak, aby účinněji než dosud sjednocovala a koordinovala činnost ministerstev a ústředních orgánů státní správy vůči národním výborům. V souladu se závěry 6. zasedání ÚV KSČ z dubna letošního roku se upravuje i funkce ústředních orgánů státní správy k zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k národním výborům. Zároveň se posiluje jejich odpovědnost za odborné řízení a usměrňování rozvoje všech odvětví v působnosti národních výborů. Ústřední orgány státní správy budou zabezpečovat jednotný postup při provádění právních předpisů v činnosti národních výborů, pomáhat národním výborům zdokonalovat metody jejich činnosti, usměrňovat vědecko-technický rozvoj a racionalizaci řídících a správních činností.

Soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh zákona je motivován snahou o vytvoření legislativních podmínek pro všestranný rozvoj národních výborů všech stupňů. Současně představuje podstatné rozšíření možností pro uplatňování socialistické demokracie v každodenním životě obcí a měst, pro zvýšení účasti občanů na správě a řízení věcí veřejných, pro zdokonalení správy.

Jak rychle a s jakou účinností se podaří prosadit ustanovení zákona do života, to do značné míry bude záležet i na národních výborech samých, na schopnostech, důslednosti a úsilí jejich orgánů. Urychlená realizace zákona v praxi bude velmi náročným úkolem pro všechny funkcionáře, poslance a pracovníky národních výborů všech stupňů, pro široký aktiv národních výborů, který s nimi spolupracuje při zkvalitňování státní správy. Svůj aktivní podíl na ní musí mít i ústřední orgány státní správy.

Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, pracovní návrh zákona České národní rady jste obdrželi již v červnu letošního roku, abyste jej mohli projednat ve svých volebních obvodech. Tento sice netradiční, ale účelný a účinný postup nesporně přispěl ke kvalitnímu dopracování vládního návrhu zákona. Poslanci České národní rady se tak tvůrčím způsobem přímo podíleli na jeho tvorbě.

Dovolte mi, abych vám jménem vlády za tento přístup poděkoval a současně váš požádal o stejně angažovaný v následujících měsících při jeho realizaci.

Při projednávání novely zákona ve výborech ČNR jsme se setkávali s velmi zasvěcenými názory na celou problematiku činnosti národních výborů i s návrhy, které jej pomohly v mnoha směrech zdokonalit. Proto mohu prohlásit, že s úpravami vládního návrhu zákona obsaženými ve společné zprávě výborů vláda souhlasí.

Doporučuji vám proto, abyste vládní návrh zákona České národní rady s navrženými úpravami, kterými se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy, schválili. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru Jungovi za zdůvodnění návrhu. Nyní dávám slovo společné zpravodajce místopředsedkyni ČNR soudružce Marii Jarošové.

Společná zpravodajka místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, v tomto roce projednáváme již podruhé úpravy a změny zákona o národních výborech. Je to základní norma, která vytváří právní předpoklady pro výstavbu a činnost národních výborů jako orgánů socialistické státní moci a správy. Ve výkladu ministra vnitra s. Junga bylo již řečeno, že zákon o národních výborech, který s několika následnými úpravami platí téměř 15 let, se v podstatě osvědčil a nadále zůstává právní základnou pro rozvíjení činnosti národních výborů. Novelami tohoto zákona se v oblasti legislativní realizují úkoly a opatření ke zdokonalení činnosti národních výborů, jak vyplynuly ze XVI. sjezdu KSČ a 6. zasedání ÚV KSČ. Jejich závěry dokumentují kontinuitu politiky naší komunistické strany, orientovanou na soustavné rozvíjení socialistické demokracie, zdokonalováním činnosti národních výborů.

Po zakotvení zásad o působnosti národních výborů ve střediskových obcích do první novely zákona o národních výborech, kterou jsme schválili v dubnu a jež nabyla účinnosti dnem 1. července t. r., přistupujeme dnes k projednání druhé svým obsahem velmi významné novele. širšího rozsahu.

Tato novela posiluje postavení národních výborů jako územních orgánů státní moci a správy a upravuje působnost národních výborů ve městech, a to diferencovaně podle jejich společensko-ekonomického významu.

Obě novely se tedy týkají národních výborů základního stupně. V souladu s jejich klíčovým významem v soustavě národních výborů stanoví i jejich úkoly.

Dovolte mi, abych jen krátce připomněla význam právní úpravy postavení městských národních výborů.

Význam měst si plně uvědomujeme; města výrazně působí na sociálně politický a hospodářský charakter naší země a značně také ovlivňují vytváření socialistického způsobu života. Vývoj ukazuje, že klesá počet obyvatel ve venkovských sídlech a roste počet obyvatelstva zejména ve středně velkých městech. Zatímco v roce 1960 žilo přes 40 % občanů Československa v obcích do 2000 obyvatel, v roce 1980 už jen 30 %. Naproti tomu podíl obyvatel měst, který ještě v roce 1960 tvořil zhruba 50 %, činí dnes již téměř dvě třetiny.

V roce 1980 žilo v 91 městech ČSSR nad 20 000 obyvatel 40,5 % všeho obyvatelstva, zatímco v roce 1950 to bylo jen 39 měst, v nichž žilo 2,6 % všeho obyvatelstva. Mění se také charakter a struktura měst, budují se nová velká sídliště a vznikají souvislá pásma měst a obcí se vzájemnými hospodářskými a kulturními vztahy. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje rozvoj výrobních sil a současně vyvolává nutnost řešit nové koly podmíněné rozsáhlou investiční činností i změnami v životním prostředí a ve způsobu života lidí soustředěných ve městě. To vše se nutně musí odrážet v úkolech městských národních výborů, aby adekvátně významu měst zabezpečovaly komplexní ekonomický a sociální rozvoj městského území, zajišťovaly uspokojování potřeb svých obyvatel v široké škále služeb, pečovaly o růst kulturního a společenského života, rozvíjely konkrétní formy socialistické demokracie ve městech a jejich částech zvláště na sídlištích. Upravit v tomto směru postavení národních výborů ve městech je také účelem druhé novely zákona o národních výborech.

V navrhované novele jde dále o řadu důležitých úprav, které se diferencovaně vztahují k národním výborům různých stupňů. Výrazněji se uplatňuje hospodářskoorganizátorská funkce národních výborů v řízení hospodářství národních výborů; prohlubuje se koordinační a kontrolní funkce národních výborů vůči orgánům a organizacím jim nepodřízeným, které působí na území spravovaném národními výbory. Novela zvýrazňuje postavení národních výborů též tím, že zvyšuje úlohu volených orgánů i autoritu poslanců a prohlubuje spolupráci s orgány Národní fronty a se společenskými organizacemi.

Se zdokonalováním a zvyšováním účinnosti fungování celé soustavy národních výborů souvisí nutnost zdokonalit a zlepšit též systém řízení národních výborů vládou ČSR. Také tato zásada je do novely vtělena tím že se zdůrazňuje zvýšená odpovědnost vlády ČSR za řízení národních výborů a ministerstev za výkon státní správy na jednotlivých úsecích.

Soudružky a soudruzi poslanci, výbory České národní rady velmi pečlivě zkoumaly, zda předložený vládní návrh plně odpovídá společenské úloze měst v současné etapě výstavby naší socialistické společnosti a požadavkům dále v práci národních výborů rozvíjet prvky socialistické demokracie. Příprava na dnešní jednání byla dostatečně dlouhá a fakticky započala již bezprostředně po 4. schůzi České národní rady v dubnu, na které jsme projednali zprávu vlády ČSR o realizaci opatření k dalšímu zdokonalení práce národních výborů a jimi řízených organizací. Osvědčilo se, že naši poslanci měli možnost seznámit se s navrhovanou právní úpravou ještě před jejím předložením vládou České socialistické republiky České národní radě. Poslanci tak získali ve svých volebních obvodech mnoho poznatků, připomínek i podnětů. Předali jsme je k využití zpracovateli zákona a legislativní radě vlády ČSR. Další podněty poslanců byl projednány ve výborech České národní rady.

Závažnější úpravy, na základě připomínek našich poslanců, provedla vláda České socialistické republiky zejména v těchto ustanoveních návrhu novely:

- byla zvýrazněna a rozšířena součinnost národních výborů s orgány Národní fronty

- byla zpřesněna kritéria pro kategorizaci měst

- zásady o základních úkolech národních výborů byly aktualizovány podle závěrů 6. zasedání ÚV KSČ zejména pokud jde o podíl národních výborů při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje území

- v souladu se stranickými dokumenty byla zpřesněna úloha vlády ČSR při řízení národních výborů a její koordinační funkce ve vztahu k ministerstvům a ostatním ústředním orgánům státní správy a dále byly konkretizovány vztahy těchto ústředních orgánů k národním výborům.

Řada dalších ustanovení byla na základě připomínek poslanců zpřesněna. Některé připomínky a podněty poslanců budou využity při tvorbě připravovaných prováděcích předpisů.

Ráda bych v této souvislosti zdůraznila naši dobrou spolupráci s vládou České socialistické republiky od samého počátku tvorby zákona, jehož vládní návrh dnes projednáváme. Tato součinnost přispěla k dopracování návrhu zákona s využitím cenných poznatků těch, jichž se zákon přímo dotýká, ať již jde o jeho provádění nebo o jeho působení.

Ve skupinových a individuálních poslaneckých průzkumech jsme se přesvědčili, že národní výbory a také celá naše veřejnost považují navrhovanou právní úpravu za potřebnou a s velkou náročností chtějí přistoupit k jejímu uvádění do života. Vždyť rozšířená pravomoc národních výborů znamená, že občané mohou v daleko větší míře uplatňovat svou aktivitu a iniciativu ve správě obcí a měst. Zákon, který dnes schválíme, založí povinnosti nejen pro národní výbory, ale rovněž pro ostatní státní orgány i pro hospodářské organizace národním výborům nepodřízené, pro orgány Národní fronty a společenské organizace.  

Jistě mi dáte za pravdu, že při realizaci zákona musí svou úlohu sehrát také aparát národních výborů. Právem od jeho pracovníků občané vyžadují hlubokou znalost věcí, a také aby vyřizování jejich záležitostí bylo oproštěno od jakýchkoliv projevů byrokracie. Pracovníci národních výborů si musí plně uvědomit, že národní výbory představují lidovou státní moc a správu a tomu musí odpovídat i způsob a úroveň práce jejich aparátu.

Myslím, že svůj význam zde více než kdy jindy má včasná informovanost o obsahu zákona a seznamování široké veřejnosti s účelem zákona. Bude také na nás, na poslancích České národní rady, abychom ve volebních obvodech svou politickovýchovnou prací pomáhali k tomu, aby se naplnily záměry které navrhovaný zákon předpokládá. Výbory České národní rady budou průběžně sledovat, jak se v jednotlivých úsecích státní správy zákon realizuje.

Soudružky a soudruzi poslanci, jak jsem již uvedla, věnovali poslanci a výbory České národní rady dnes projednávané novele zákona o národních výborech velkou pozornost, a to od samého počátku její tvorby.

Při projednávání vládního návrhu výbory doporučily některé další doplnění a úpravy, jak jsou uvedeny ve společné zprávě výborů kterou jste obdrželi. Jde celkem o 22 úprav. Některé mají závažnější věcný dosah, jiné směřují ke zpřesnění formulací určitých ustanovení.

Chtěla bych obrátit vaši pozornost na doplnění § 7 o nové ustanovení, které národním výborům dává právo iniciativně upozorňovat ústředně řízené hospodářské a družstevní organizace na nedostatky ve využívání jimi obhospodařovaných prostředků a požadovat od nich vyjádření k těmto upozorněním.

Doplnění § 15 odst. 1 písm. h/ sleduje rozšíření práv poslance, aby mohl požadovat poradu ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, též u hospodářské arbitráže. K tomu vede zkušenost, že poslanec se ve svém volebním obvodu často setkává s hospodářskými problémy.

Doplnění § 23 odst. 1 dává národním výborům větší pravomoc tím, že kontrolují, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace plní své povinnosti k zabezpečení potřeb ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů.  

V těchto doplňcích, jak jsem o nich hovořila, jde o rozšíření pravomoci orgánů a poslanců národních výborů.

K další věcné úpravě dochází u § 24a, odst. 4, kde se účinnost obecně závazných opatření, v případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, stanoví dnem vyhlášení. Je to odůvodněno potřebami praxe, protože v řadě akutních případů půjde právě o to, aby obecně závazné nařízení platilo okamžitě.

V navrhovaném § 39 dochází k vhodnějšímu systematickému rozdělení působnosti plenárního zasedání národního výboru. Schvalování lesních hospodářských plánů se nahrazuje projednáváním dlouhodobých koncepcí lesního hospodářství. Vzhledem k povaze věci se v zákoně zakládá pro projednání těchto koncepcí působnost krajských národních výborů.

Soudružky a soudruzi poslanci, tolik jsem považovala za potřebné uvést ke společné zprávě výborů a zdůvodnit co výbory vedlo k navrhovaným úpravám.

Jako společná zpravodajka k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy, jménem výborů doporučuji, aby Česká národní rada tento vládní návrh schválila s úpravami, jak jsou uvedeny ve společné zprávě výborů v tisku č. 37. /Potlesk./