Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Karlu Nádherovi. Slovo má poslanec Jiří Hrdlička.

Poslanec Jiří Hrdlička.: Vážené soudružky a soudruzi, z celkového pohledu v kapitolách školství, kultury a sdělovacích prostředků, které projednával kulturní a školský výbor, nedošlo v roce 1981 proti rozpočtu a plánu k závažnějším výkyvům. Jedině školství překročilo v krajích plán pracovníků a tedy i mezd, neboť byly uváděny do provozu nové kapacity předškolních a mimoškolních zařízení. Dodatkové zdroje národních výborů tento rozdíl vyrovnaly.

Bota nejvíce tlačí, asi stejně jako v ostatních odvětví, i zde všude disproporcemi stavební výroby, která splnila plán povětšině jen zhruba na 80 procent. Značná rozestavěnost ve školství se například výrazněji nesnižuje. Nejsou dostatečně využívány typové projekty škol, staví se stále ještě pavilónové školy místo tepelně a výrobně úspornějších blokových řešení.

Také opravy a údržba památkových objektů, přes jinak značné úspěchy, nepostupují, jak by bylo třeba. Chybí především dostatečné specializované stavební a řemeslné kapacity. Až příliš často nízká kvalita provedených oprav snižuje hospodárnost těchto prací a čerpá navíc z prostředků, které za loňský rok přesáhly 605 miliónů korun. Je proto nutné zlepšit stavební dozor a zbavit přejímku prací formálnosti. Přibližně 40 procent památkových objektů slouží bydlení, zejména v historických jádrech měst a měly by se zřejmě stát součástí programu na modernizaci bytového fondu.

K památkám movitým chci podotknout, že krádeže vzácných obrazů a cenných historických předmětů v poslední době znovu vynucují otázku, nakolik tento nenahraditelný národní majetek ve sbírkách, muzeích a památkových objektech chráníme dostatečně účinnými bezpečnostními prostředky, zejména signalizační technikou a dalšími organizačními opatřeními.

Naše školství v minulém roce nadále naplňovalo projekt dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy. Nedaří se rozvíjet v souladu s úkoly plánu pouze studijní obory na středních odborných učilištích, což si vyžádá zásadní řešení. Bylo by také účelné zvyšovat účast závodů a JZD na provozu mateřských škol. Stav v této účasti je podle krajů a okresů značně rozdílný.

Resort kultury nesplnil vývoz zboží, hlavně lisovací hmoty na výrobu gramofonových desek, ale přitom vysoko překročil plán devizových příjmů z nesocialistických zemí, většinou za honoráře. Na rozdíl od gramofonové hmoty je značný zájem v zahraničí o naše digitální gramofonové nahrávky, tedy o výrobky vysoké technické úrovně a kvality.

Naše kultura je pravděpodobně schopná přinášet ještě vyšší výnosy z exportu, je však nutné v plánovací metodice respektovat její zvláštnosti a také urychleně dopracovat inovační programy ve výrobě, především gramofonové.

U Čs. rozhlasu a Čs. televize, jestliže srovnáme plán a rozpočet se závěrečnou bilancí, zjistíme vysokou kvalitu plánovací práce a vysokou ukázněnost v plnění. Hlavním zdrojem příjmů pro rozhlas i televizi jsou poplatky od koncesionářů. U rozhlasu máme v České socialistické republice 3 075 000, u televize 3 135 000 platících diváků a posluchačů. Protože roste podíl barevného vysílání, které překračuje už 79 % programu, roste zájem o barevné televizory, stejně jako u rozhlasu o kvalitní stereofonní přijímače, ale náš vnitřní trh není v tomto směru dostatečně zásoben. Zatím obraz v barvě přijímá sotva 10 % všech televizních koncesionářů, takže zdaleka nejsou ještě vyčerpány možnosti uspokojit poptávku a současně odčerpat část kupní síly obyvatelstva.

Je potěšitelné, že pracovníci rozhlasu a televize plnili úkoly svých ideově tematických plánů a současně uplatňovali řadu úsporných opatření. Dodrželi všechny závazné limity a dosáhli lepší hospodářské výsledky, než se původně předpokládalo. Hospodárný přístup se projevuje na všech stupních řízení až do výrobních štábů. Vydatně pomáhá iniciativa, racionalizační opatření i zlepšovatelské hnutí. Jen například v televizi si vlastními silami vyrobili speciální objektiv s měnitelnou délkou ohniska a snímací kameru pro reportáže, kterou jsme schopni vyrábět i pro další země RVHP. Smontovali si jednokamerový přenosový vůz a pečlivým ošetřováním prodloužili výrazně životnost značného počtu vzácných snímacích elektronek. To všechno bychom jinak dováželi zatvrdlé valuty.

Průměrné náklady na výrobu jedné hodiny televizního programu se podařilo za posledních 5 let snížit o 21 145 Kčs, ačkoliv rostou výdaje za spoje, filmovou surovinu, magnetofonové pásky a obarvení obrazu. Televize loni vysílala 6560 hodin. Jde o úspory mnohamiliónové,

Snižovat náklady i v ateliérech Československého státního filmu doporučuje režisér Antonín Kachlík ve 12. čísle časopisu Scéna. Recept je prostý, jako ostatně v každé výrobě: ještě pečlivější příprava v předvýrobních fázích.

Československému rozhlasu dělají starosti škrty a posuny v dlouho plánovaných investicích, zejména odsun druhé stavby na Pankráci; tyto odsuny vyvolávají neplánovanou potřebu nákladných generálních oprav budov a zařízení.

U televize čas potvrdil prozíravost rozhodnutí stranických a státních orgánů při řešení střediska na Kavčích horách, které stačilo absorbovat změny a rychlý technický vývoj posledních desetiletí, obarvení obrazu i rozmach zpravodajství a publicistiky.

Domníváme se v kulturním a školském výboru, že při největší úspornosti je současně nutné u sdělovacích prostředků tohoto kalibru a politického dosahu nadále vytvářet v předstihu technické předpoklady na úrovni potřeb zostřujícího seideologického boje. Po bližším zkoumání dosažených výsledků za rok 1981 a zčásti již také výsledků za rok letošní u přidělených kapitol jsme v kulturním a školském výboru České národní rady kromě řady námětů a podnětů zdůraznili, že je možné a nezbytné nadále vyhledávat a využívat vnitřní zdroje každého resortu, zejména důsledně a iniciativně plnit vládní program vysoké hospodárnosti a tento trend držet a promyšleně dále rozvíjet.

Za kulturní a školský výbor doporučuji státní účet České socialistické republiky za rok 1981 schválit. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Hrdličkovi. Slovo má poslanec Jaroslav Šafařík.

Poslanec Jaroslav Šafařík: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, uzavíráme finančně rok 1981 a na výsledcích dnes již nic nezměníme. Ty byly rozhodnuty a dány společnou prací celé naší společnosti v průběhu uplynulého období. Dobrá nebo špatná práce, ať již ta řídící, nebo ta výkonná ve výrobním procesu se nedá již změnit, ale je nutné ji hodnotit, analyzovat a vzít si poučení pro další období.

Víme, s jakým napětím a úskalími se naše ekonomika v loňském roce potýkala a jaká opatření musela naše vláda přijmout, jaké problémy řešit, abychom dnes mohli sice společně konstatovat vyrovnanost závěrečného účtu, ale nesplnění řady věcných úkolů.

Dovolte mi, abych vyzdvihl dobré výsledky, které ve vztahu ke státnímu rozpočtu dosáhl resort ministerstva průmyslu. Jako zpravodaj pro průmyslový výbor ke kapitole tohoto resortu jsem měl možnost se blíže seznámit s jejich výsledky za hodnocené období. Svou prací, využitím rezerv a zřejmě i v důsledku postupného působení Souboru opatření, dokázali zabezpečit vyšší zisk o 3,1 %. Odvod z tohoto navíc vyprodukovaného zisku, spolu s odvody tržeb, fondů a dalších, znamená navíc pro státní rozpočet přes 2 mld Kčs finančních prostředků. Potěšitelné je, že těchto dobrých výsledků zvyšování efektivnosti bylo dosaženo souhrnně v celém resortu přesto, že se v loňském roce projevil a negativně působil snížený dovoz základních surovin pro výrobu celého odvětví a zejména chemie.

Výsledky jsou dobré, porovnáme-li je s plánem, ale ještě více vyniknou, vezmeme-li v úvahu již dříve vysokou produktivitu práce, směnnost, využití základních fondů. Zvláště ve spotřebním průmyslu - obuv, textil, bižuterie, tedy všude tam, kde převážně pracují ženy, jsou všechny ukazatelé mnohem vyšší, než dosahují jiné resorty, včetně federálních.

Dovolte mi malý příklad z GŘ Jablonecké bižuterie, koncernového podniku Bižuterie Jablonec nad Nisou. Z pověření výboru jsem se v tomto podniku zúčastnil závěrečného řízení hospodaření za rok 1981. V podniku je zaměstnáno více než 4000 pracovníků, z toho tři čtvrtiny žen. Všechny hodnocené výsledky byly uzavřeny bez výhrad, přičemž všechny ukazatele splnil i bez zápočtu přínosů experimentu, tj. bez zápočtu efektu z vývozu. Produktivita práce stoupla proti roku 1980 o 5 % při růstu mezd 1,5 %. Vývozní úkoly byly splněny jak do nesocialistických zemí, tak i socialistických zemí, při růstu rozdílového ukazatele. Navíc iniciativně zabezpečili antiimportní opatření pro obuvnický průmysl Gottwaldov v dodávkách doplňků a sponek z hliníku a litiny. Meziroční přírůstek zisku činil cca 7 mil. Kčs.

Ještě vyššímu ekonomickému efektu brání některé prvky. Jedním z nich je hmotná stimulace na podporu vývozu uplatněná v roce 1981. Tento ekonomický nástroj však postrádá vyšší účinnost, protože jeho výše vzhledem k dosaženým výsledkům je malá, a dále proto, že možný příděl do fondu odměn je limitován 2 % ze mzdových prostředků. Takže je tento ekonomický stimul neúčinný a neodpovídá náročnosti a významu, jaký pro nás vývoz má. Tento názor podporují i pracovníci SBČs Jablonec ve svém stanovisku k uzávěrce koncernového podniku. V souladu s celospolečenskými zájmy je zvýšení zainteresovanosti podniků na vyšším devizovém zhodnocení nákladů velmi žádoucí, vyžaduje to však změnu pravidel řízení a hospodaření.

Při hodnocení celého generálního ředitelství Jablonecké bižuterie byla jediným nesplněným ukazatelem investiční výstavba. Největší stavbou této VHJ je tzv. Perlovka u k. p. Jablonecké sklárny Desná. Stavba byla zahájena v roce 1979, s rozpočtovaným nákladem 150 mil. Kčs a po jejím dokončení má být zvýšena kapacita ve výrobě skleněných perliček a tím i zvýšení jejich vývozu o 50 mil. Kčs ročně na socialistické i na náročné kapitalistické trhy, kde je tento sortiment dosud velmi žádaný.

Generálním dodavatelem jsou Průmyslové stavby Gottwaldov. Zúčastnil jsem se několika kontrolních dnů na této stavbě, takže vím, jak se k této stavbě dodavatel chová.

Neplní se úkoly ani z kontrolních dnů, ale ani z ministerských kontrolních dnů. Zhruba z 22 mil. plánovaných dodávek stavebních prací pro tento rok je k 30. květnu prostavěno pouze 3,4 miliónu Kčs. Jenom v květnu místo plánovaných 2,3 mil. Kčs bylo dodáno pouhých 77 tisíc Kčs stavebních prací. Stavba se tak dostává do skluzu a místo původně plánovaného dokončení v roce 1983 musela být přeregistrována až na rok 1985. A to zdůrazňuji ještě jednou, že zahájena byla v roce 1979, tedy 6 let potrvá, pokud se podaří dodržet termín 1985, než se dokončí stavba za 150 mil. Kčs. Naše národní hospodářství tak ztratí za rok 1984-85 100 mil. Kčs na vývozu. Bižutérie je módní záležitost a tak je i možné, že po dokončení nebudou již výrobky tak žádané.

Abych byl ke stavbařům spravedlivý, není všechno jen jejich vinou. Další negativní dopad na tuto stavbu má i krácení dodávek ocelových konstrukcí a změna jejich dodavatele z rozhodnutí Státní plánovací komise. Domnívám se, že není náhodné, že dnes projednáváme spolu se závěrečným účtem i situaci v našem stavebnictví. I tento příklad, který jsem uvedl, hovoří za mnohé jiné.

Dále bych se chtěl vrátit k projednávanému závěrečnému účtu s poukázáním na problém, který se projevil nyní. Jedná se o prodej zemědělských a pěstitelských výrobků od malovýrobců, o prodej s volnou tvorbou cen a bez zdanění. I na našem sdružení poslanců zastupitelských sborů Severočeského kraje se o tomto problému diskutovalo. Okres Jablonec a část okresu Liberec leží na úpatí a hlavně uprostřed Jizerských hor. Klimatické podmínky jsou vpravdě horské, takže nelze očekávat významnější přínos od samozásobení zeleninou a ovocem přímo z našeho okresu. Jsme tedy odkázáni na státní obchod a v menší míře na soukromé dodavatele z produkčních okolních okresů. Tito dodavatelé doslova zneužívají kritický nedostatek zeleniny a ovoce v našem okres a diktují si ceny podle potřeby. Příkladně ještě v sobotu prodávali kilo jahod za 20 až 25 Kčs, třeš ně z a 12 až 15 Kčs. A to na tržiště přijíždějí minimálně, většina čeká u svých domů nebo zahrad na Turnovsku, Jičínsku, až si pro jejich výpěstky dojedeme. Loni se prodávali jahody za 12 a třešně za 5 až 8 KČs. Vyjma zvýšených nákladů na dopravu nejsou jiné důvody k tak neúměrné mu zvýšení cen. Úroda v letošním roce zejména u těchto produktů je nadprůměrná. Čili tito lidé vlastně zneužívají opatření ke zlepšení zásobování, které přijala vláda, a bez zdanění mají neúměrné příjmy. Je normální, aby pracující našeho okresu, kteří si nemohou vypěstovat zeleninu a ovoce doma, více pracovali a vydělávali v zaměstnání a koupili si přebytky od těch, kdo k tomu mají podmínky a pracují tedy navíc v zahradách. Ale není spravedlivé a normální, aby jedni za svoji práci přesčas měli 15 až 20 Kčs na hodinu a jiní 80 až 100 Kčs. Stává se i to, že se najdou tací podnikavci, kteří ve velkém skoupí tak zvaně nestandardní zeleninu v produkčním okrese a s velkým ziskem ji jedou k nám prodat. Vlastně tak nahrazují to, co by měl zabezpečovat státní obchod, ale zisk jde opět do kapsy soukromníkovi. Domnívám se, že zde našemu státnímu rozpočtu a hospodářství unikají daně, které bychom měli stanovit a zrovna tak i stanovit vhodně ceny, třeba diferencovaně dle nákladů pěstitele.

Dovolte mně v závěru upozornit ještě na jeden problém. Všechny ústřední orgány jak stranické, tak i vládní, ale i po linii národních výborů a Národní fronty se starají o to, aby byly letos sklizeny všechny travní plochy i ty, které nejdou sekat a sklízet mechanizací. Všichni víme, jak je zabezpečení tohoto úkolu nezbytné pro krmivovou základnu, pro zajištění dostatku masa v příštím roce i v dalším období. Tím však záporněji působí na naši agitaci a snahu splnit tento úkol zvýšení cen kos o 100 až 150 %, vyhlášené Federálním cenovým úřadem v počátku měsíce června, tedy prakticky na začátku nebo uprostřed senoseče. Nevím, kolik toto zvýšení cen přinese do našeho rozpočtu, zda 5 nebo 10 miliónů, ale vím určitě, jak záporně se projeví a již projevuje v náladě i těch, kteří se chtěli podílet na sekání trávy. Ti ostatní, kteří by stejně pomoci nešli, mají ihned po ruce tento argument. Časově je toto zvýšení cen kos voleno v nejnevhodnější dobu. Vím, že uvedené opatření není v kompetenci naší vlády ČSR, ale poukazuji na tento problém zde proto, že je předmětem kritiky voličů v mém volebním obvodě, ale i poslanců nižších stupňů.

Závěrem vám doporučuji, vážení soudruzi poslanci, schválit závěrečný účet ČSR. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jaroslavu Šafaříkovi, slovo má poslanec Petr Nepraš.

Poslanec Petr Nepraš: Vážené soudružky, vážení soudruzi, racionálně a efektivně hospodařit svěřenými prostředky se nevztahuje jen na výrobní, ale i nevýrobní sféru. Proto jsme ve zdravotním a sociálním výboru zaměřovali pozornost na to, jakého společenského efektu bylo v loňském roce při hospodaření svěřenými prostředky dosahováno, jak činnost v těchto oblastech přispívala k zabezpečování úkolů stanovených XVI. sjezdem strany a vytyčených v programovém prohlášení vlády ČSR.

S uspokojením jsme konstatovali, že zákonné dávky v oblasti důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a na podporu mateřství byly vypláceny v souladu s platnými předpisy. Chtěl bych při této příležitosti ocenit práci všech, kteří se aktivně podíleli na úpravách důchodů zejména na počátku letošního roku.

Určité uspokojení můžeme vyslovit i v souvislosti s poklesem výdajů na dávky nemocenského pojištění. Procento absence pro nemoc a úraz pokleslo ve srovnání s rokem 1980 o 0,2 bodu. I když na snížení procenta absence se podílela příznivější epidemiologická situace, především podstatně menší množství chřipkových onemocnění, svou pozitivní úlohu sehrála i koordinovaná spolupráce ministerstva zdravotnictví ČSR a České správy nemocenského pojištění za účinné podpory odborových orgánů a složek na závodech. Mám na zřeteli nejen aktivnější přístupy k řešení péče o zdraví lidu na závodech, ale i kritické připomínky, jak byly předneseny v průběhu X. všeodborového sjezdu na adresu zdravotnictví.

Méně spokojenosti v nás však vyvolávají úspory vyplývající z dalšího zhoršení populačního vývoje. Proti původním předpokladům se počet živě narozených dětí dále snížil a byl v roce 1981 o 50 tisíc nižší, než v roce 1974, kdy vlivem přijatých propopulačních opatření bylo dosaženo nejvyšší porodnosti od roku 1949.

Soudružky a soudruzi, národní výbory, do jejichž působnosti spadá zhruba 85 % zdravotnických služeb, posílily z vlastních doplňkových zdrojů výdaje na zdravotnictví skoro o 400 mil. Kčs. Napomohly tak vytvořit příznivější předpoklady nejen pro zajišťování výkonů, ale i k zabezpečování investiční výstavby, údržby a oprav zdravotnických zařízení. Přesto bych chtěl uvést některé problémy, na něž budeme muset ve výboru soustředit pozornost.

Na základě usnesení XVI. sjezdu KSČ se má na území ČSR zvýšit počet lůžek ve zdravotnictví do roku 1985 o 5400. V souvislosti s dočasným vyřazováním lůžek z provozu pro rekonstrukce se pro rok 1981 počítalo s jejich poklesem o 334. Ve skutečnosti však jejich počet poklesl o 708, tedy o 374 více, než bylo plánováno. Havarijní stav řady zdravotnických zařízení i opožďování v uvádění nových kapacit do provozu v nás vyvolávají přesvědčení, že bude nutno jak ze strany resortu, tak zejména národních výborů vyvinout zvýšené úsilí k zabezpečení sjezdového úkolu.

Naproti tomu nemáme obavy, že by se nepodařilo naplnit sjezdem stanovené počty lékařských míst. o co nám však půjde, bude po zkušenostech z roku 1981 otázka jejich racionálního rozmístění v souladu s celkovou koncepcí rozvoje zdravotnických služeb v 7. pětiletce. Jsme si vědomi složitosti a náročnosti tohoto úkolu jak z hlediska profesního, tak i územního rozmístění. Proto chceme této problematice věnovat soustavnou pozornost. Z hlediska plánu práce jsme pozitivně hodnotili pokles podílu nezdravotnických pracovníků, včetně technickohospodářských.

Rozpočtem předpokládané výdaje na léky byly čerpány pouze na 98 %. Zpomalení výdajů na léky je posuzováno jako pozitivní výsledek důsledného uplatňování usnesení vlády ČSR k hospodárnému předpisování léků a účelnému využívání léčiv a zdravotnického materiálu. Racionálně hospodařit s léky a zdravotnickým materiálem je jedním ze základních hledisek našeho výboru. Poznatky z volebních obvodů, zejména nedostatky v zásobování některými druhy léků, nás však vedou k tomu, že budeme postupně ve výboru projednávat otázky farmaceutické výroby a distribuce léků. A to nejen z hlediska krytí tuzemských potřeb, ale i s přihlédnutím k zabezpečování vývozu.

Požadavky na zvyšování efektivnosti hospodaření nás vedly dále k tomu, že ještě v letošním roce se budeme zabývat otázkou ekonomie zdravotní a sociální péče. Účelem tohoto jednání nebude hledat cesty ke snižování výdajů v této sféře za každou cenu, ale s přihlédnutím k politické citlivosti zdravotní a sociální péče působit k tomu, aby s prostředky vynakládanými na tyto účely bylo hospodařeno co nejlépe a dosahováno co největšího společenského efektu.

Soudružky a soudruzi, na těchto příkladech i přístupech našeho výboru k jejich řešení jsem se pokusil ukázat, v jakých směrech a jakými cestami chce náš výbor aktivně napomáhat při řešení složitých a náročných úkolů v oblasti ekonomiky. Podle našeho názoru jde o otázky jejichž včasné řešení může přispět k naplnění linie XVI. sjezdu strany.

Závěrem mého vystoupení bych chtěl vyslovit přesvědčení, že ve spolupráci s orgány výkonné sféry se nám podaří tyto záměry úspěšně splnit a s přihlédnutím k výsledkům v roce 1981 doporučit České národní radě předložený návrh závěrečného účtu ČSR za rok 1981 ke schválení.

Předseda prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Petru Neprašovi, slovo má poslanec dr. Václav Zýka.

Poslanec RNDr. Václav Zýka, DrSc.: Vážené soudružky a soudruzi, čísla obsažená v závěrečném účtu i velmi stručná charakteristika výsledků přiměla většinu z nás k mnohem hlubšímu zamýšlení, než tomu bylo v celé řadě posledních let. Jistě proto, nebo určitě proto, že jsme v minulých letech přivykli pozitivnějším výsledkům, které jsme začali pokládat za naprostou samozřejmost. Čísla obsažená v předložené zprávě, myslím, sotva mohou být důvodem k nadměrnému nadšení, ale zamyslíme-li se nad celkovým vývojem minulých let, musíme si říci, že jsme ani nemohli očekávat výrazně lepší výsledky. Ano, konečný rezultát mohl být lepší, ale proto, aby byl výrazně lepší, jsme neudělali dost, a to, co jsme udělali, jsme zřejmě neudělali včas.

Vezmeme-li v úvahu nepřebernou kupu problémů, které se nahromadily proto, že nebyly včas a komplexně řešeny a také ty, které přicházely v tak rychlém sledu, že je nebylo možno včas řešit, dojdeme pravděpodobně k závěru, že konečný výsledek uplynulého roku je dokonce úspěchem. Domnívám se ale, i když pro to nemám dost podkladů, že těchto výsledků bylo dosaženo hlavně zásluhou direktivních opatření především úspornostního charakteru a v mnohem menší míře uplatněním Souboru opatření a prohloubením chozrasčotu a že by tudíž - bez těchto direktivních opatření - byly konečné výsledky podstatně nepříznivější. Má-li nás opravdu co znepokojovat, pak je to tato skutečnost.

Situace v naší ekonomice, vývoj posledních let to dokazuje, již dlouho volá po radikálních řešeních, která jsou jistě nesnadná a nikoliv bezbolestná. Měli jsme k tomu vhodné podmínky v celé řadě úspěšných let, nemyslím však, že bychom byli tohoto období náležitě využili a v dnešní rozbouřené mezinárodní situaci si asi sotva budeme moci dovolit pronikavé a rozsáhlé změny v národním hospodářství. Mají-li se však naše záměry pro poslední léta této pětiletky, ale hlavně pro pětiletku příští, beze zbytku naplnit, asi se přes nepříznivou vnější situaci radikálnějším i tvrdým zásahům do národního hospodářství, byť omezenějšího rozsahu, než by bylo žádoucí, nevyhneme.

Výsledky roku 1981 nemusí uspokojovat a také neuspokojují žádného z nás, v žádném případě však nejsou příčinou k pesimismu. Naopak, jsou velkým poučením. Vyvodíme-li z nich správné závěry, jsem přesvědčen o tom, že by mohlo dojít k žádoucímu zvratu podstatně rychleji, než si myslíme. V tom jsme zajedno s celou řadou vedoucích hospodářských pracovníků ze všech možných oborů. Ale pro takovýto zvrat musíme vytvořit potřebné podmínky. Domníváme-li se, že takové podmínky ve všech směrech máme, pak nás snad výsledky roku 1981 konečně přesvědčily o opaku. Bez nejmenších výhrad souhlasím s charakteristikou vývoje národního hospodářství v roce 1981 - strana 1 a 2 závěrečného účtu, kde se říká: