Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Vávrů, slovo má poslankyně Marie Svobodová, připraví se poslanec Jiří Fleyberk.

Poslankyně Marie Svobodová: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, výbor České národní rady pro plán a rozpočet, jehož jsem členkou, organizoval v rámci přípravy na tuto plenární schůzi v úzké spolupráci s ministerstvem financí ČSR účast svých poslanců na projednávání výsledků hospodaření za rok 1981 v řadě organizací. Sama jsem se zúčastnila ve svém volebním obvodě projednání výsledků hospodaření v oborovém podniku Škrobárny Havlíčkův Brod, a mimoto jsem v souladu s usnesením výboru prováděla během loňského a letošního roku individuální průzkumy v dalších organizacích. Některé získané poznatky bych zde chtěla uvést. Jde zejména o takové poznatky, které mají, podle mého názoru, určitou míru zobecnitelnosti.

V souladu s usnesením výboru ČNR pro plán a rozpočet byla při účasti na ročních rozborech hospodaření věnována mimo jiné pozornost dopadu Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství na výsledky roku 1981. Oborový podnik Škrobárny je typickým příkladem výroby kampaňovitého charakteru, který je prakticky plně závislý na dodávkách zemědělské prvovýroby. Jejich kvalita a množství v daném roce předurčují roční výsledky hospodaření celé VHJ. Podnik je sice hodnocen prostřednictvím stanovených ukazatelů, což jsou zisk, výroba, zboží, upravené vlastní výkony, materiálové náklady i jakost výrobků, je však nutno pravidelně přihlížet během roku k vývoji určujících vlivů v podobě skutečných dodávek zemědělské produkce a posuzovat jejich dopad na dosažené hodnoty těchto ukazatelů.

Právě loňský rok byl pro celou VHJ nepříznivý v důsledku nízké sklizně brambor v roce 1980, nízké škrobnatelnosti a kvality nákupu v roce 1981 a z toho vyplývajících vysokých ztrát při skladování brambor. Bylo nutno postupovat velmi operativně, hledat i nové a netradiční metody práce a především využít všech dostupných vlastních rezerv. Díky iniciativě a zvýšenému pracovnímu úsilí celého kolektivu pracovníků se podařilo rozhodující ukazatele roku 1981 splnit.

Byly vykázány úspory paliv a energie, které představují splnění úkolů státního cílového programu, byla dodržena plánovaná relace růstu produktivity práce a průměrných výdělků, v rámci antiimportních opatření se podařilo vyrobit po ukončení kampaně značné množství kukuřičného škrobu, jako přímé náhrady škrobu bramborového apod. To jsou jistě pozitivní výsledky. Při hlubším pohledu se však i tady ukazují jevy, které signalizují, podobně jako v jiných organizacích, obecné tendence projevující se např. v nedostatečném zapojení vědy a techniky do řešení praktických úkolů, ve skutečnosti, že se požadovaných úspor paliv a energie dosahuje zatím z velké většiny pouze drobnými racionalizačními akcemi, které neřeší zásadní snižování energetické náročnosti výroby, že hospodaření se zásobami neodpovídalo plánovaným záměrům, že se neplní zcela plánované záměry investiční výstavby, zejména na stavbách s rozpočtovými náklady nad 2 mil. Kčs apod.

Zdůrazňuji přitom, že jde o oborový podnik, jehož výsledky lze podle stanovených a dosažených ukazatelů hodnotit jako velmi dobré a také tak za rok 1981 hodnoceny byly, neboť neplnění plánovaných záměrů např. v oblasti zásob nebo v investiční výstavbě bylo způsobeno vnějšími vlivy a podnik v rámci svých možností zde své povinnosti splnil. Ukazuje to však, že v loňském roce se zřejmě ještě nepodařilo na podnikové úrovni a úrovni středních článků řízení zajistit kvalitu výrobního procesu ze všech rozhodujících hledisek tak, aby byla dána záruka plného obratu k intenzivnímu vývoji naší ekonomiky a že samotný pohled přes ukazatele hospodaření, jak jsou stanoveny, nepostihuje zatím plně celospolečenská hlediska kvality výrobního procesu.

Při svém průzkumu ve zmiňovaném podniku jsem však narazila na jeden problém, který považuji za vážný. Jedná se totiž o ochranu životního prostředí. Usnesením vlády ČSR č. 319 z roku 1978 bylo legalizováno většině provozů oborového podniku Škrobárny vypouštět nedostatečně čištěné odpadní vody do našich toků, a to do konce roku 1985.

Jak vyplynulo z projednávání zprávy o rozboru hospodaření, nebude podnik schopen zabezpečit od roku 1986 výrobní proces tak, aby dodržel stanovené požadavky na ochranu životního prostředí. Cestu zatím vidí především v prodloužení poskytnuté výjimky. Myslím, že by příslušný resort měl věnovat této otázce pozornost, protože podnik sám nemůže záležitost dořešit a neustálé prodlužování výjimek vede k tomu, že bychom se spíše měli zamyslit nad účinností toho, co je předepsáno k ochraně životního prostředí a co se v praxi nerespektuje.

Soudružky a soudruzi,

uvedla jsem zde několik svých poznatků z projednávání rozborů hospodaření za rok 1981. Mohou sloužit nám poslancům ke konfrontaci se zkušenostmi z jiných organizací a podniků, domnívám se, že by však mohly sloužit i jako upozornění na některá slabá místa pro příslušné nadřízené orgány, případně pro srovnání s celkovými závěry, které byly k výsledkům roku 1981 přijaty z pohledu celého národního hospodářství.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Svobodové, slovo má poslanec Jiří Fleyberk.

Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, dlouhodobou strategickou linií hospodářské politiky našeho socialistického státu je orientace na převedení ekonomiky na cestu intenzifikace, na zvyšování účinnosti a kvality veškeré práce s cílem udržet a zkvalitnit současnou životní úroveň obyvatelstva a dále upevnit jeho sociální jistoty. Naplňování tohoto cíle je logicky podmíněno výsledky, kterých se dosáhne v rozvoji národního hospodářství.

Národní výbory a jimi řízené hospodářství je významnou součástí tohoto celospolečenského globálu. Vždyť podniky - řízené národními výbory - je jich v ČSR 654 a zahrnují 20 odvětví - se v roce 1981 podílely na celkových výkonech docílených podniky v ekonomice ČSR více než 15 % a pracuje v nich přes 11 % z celkového počtu pracovníků v socialistickém sektoru národního hospodářství mimo JZD.

Na příjmech, které národním výborům plynou na daních a odvodech od jimi řízených podniků, ve značném rozsahu závisí jejich ekonomická soběstačnost. V dané situaci je nesporně jev velmi pozitivní, že tyto podniky v roce 1981 plánované úkoly a výkony překračovaly a spotřebovaly méně materiálu, paliv, energie i surovin, ačkoliv uplatnění "Souboru opatření" a chozrasčotu je v nich zatím v úplných začátcích. Bylo by však nesprávné nevidět, že dosažené výsledky šly v některých podnicích na úkor oprav a údržby základních fondů, což je nežádoucí a škodlivé, a že ani ve vývoji zásob nebylo dosaženo příznivých výsledků, protože vzrostly téměř o 500 mil. Kčs a jejich obrátka se zpomalila.

Ačkoliv celková bilance za uplynulý rok svědčí o odpovědném plnění úkolů, nelze pominout ani existující rezervy pro další zvýšení účinnosti řídící činnosti a uspokojování potřeb obyvatelstva. Mám na mysli zejména žádoucí pohotovost, rozsah a kvalitu služeb, větší úspěchy v investiční a bytové výstavbě, v údržbě a opravách základních fondů atd.

K otázkám vlastního rozpočtu a jeho plnění: Národní výbory zůstaly dlužny vlastním rozpočtovým příjmům více než 770 mil. Kčs, tj. splnily jen 97 % plánu. Toto neplnění má své objektivní, ale i subjektivní příčiny. Tak třeba více než 55 % příjmového manka vyvolala loňská nižší úroda a z toho vyplývající pokles výnosu zemědělské daně. Tuto příčinu lze ještě zařadit mezi objektivní. Do druhých pak nenaplnění příjmů z činnosti vlastních hospodářských a rozpočtových organizací.

Do rozpočtového hospodaření národní výbory zapojily více jak 4 mld Kčs doplňkových zdrojů, z toho více než 2,8 mld Kčs z fondů rezerv a rozvoje.

Pokud jde o výdaje, více než 63 % jejich celkového objemu šlo do oblasti společenské spotřeby. Z toho spotřebovalo školství více než 12 mld Kčs. To - mimo jiné - umožnilo, aby 87,4 % všech tří až pětiletých dětí navštěvovalo mateřské školy a počet nevyřízených žádostí o umístění klesl na zhruba 17 700 a aby více než 1,5 mil. dětí mohlo být stravováno ve školních jídelnách.

Jako příklad úspěšné péče o tento úsek bych uvedl Středočeský kraj. V předstihu byla dokončena plánovaná výstavba některých pavilonů budovaných základních devítiletých škol v Benešově, Neratovicích a Rakovníku, což usnadnilo řešit obtížnou situaci ve výuce dětí, zejména v nově vzniklých sídlištích.

Více než 14 mld Kčs plynulo v ČSR do zdravotnictví a umožnilo zvýšit počet lékařů v ambulantní službě na více než 17 800, zajistit více než 83 300 lůžek v nemocnicích, vydat o 141 mil. Kčs více na léky, umístit 61 280 dětí v jeslích a 2390 v mikrojeslích.

K provozu kulturních zařízení bylo využito více než 2,5 mld Kčs, z toho např. přes půl miliardy na údržbu a opravy památek a příspěvek na každou vstupenku do divadla ve výši 49,20 Kčs. Náklady národních výborů na péči o občany vysokého věku dosáhly téměř 3,2 mld Kčs.

V rámci investičních výdajů národních výborů tvoří největší část komplexní bytová výstavba - téměř 10 mld Kčs. Její problémy se již mnohokrát zvažovaly a nedostatky kritizovaly, ale i v roce 1981 bylo předáno dodavateli v ČSR 56,5 % a v Praze dokonce 84,5 bytů z roční skutečnosti až ve 4. čtvrtletí roku. To je také jeden z důvodů, že plnění bylo téměř o 5500 bytů nižší, než předpokládal plán. Nové problémy vznikají národním výborům s úkoly modernizace bytového fondu a trvají staré: v neplnění komplexnosti.

Jedním z mála krajů, který se s bytovou výstavbou dobře v uplynulém roce vyrovnal, byl Středočeský kraj. Úkol předat do užívání 4140 bytových jednotek překročil o 103 a úkoly v občanské vybavenosti splnil v daleko vyšším objemu než v předchozích letech. Ale i před ním stojí v 7. pětiletce obtížný úkol - modernizovat 1400 bytů.

Rok 1981 byl prvým obdobím činnosti nově zvolených národních výborů a nástupem k plnění nových volebních programů Národní fronty. Jejich důležitou součástí je i akce "Z ". V roce 1981 bylo v investiční části vytvořeno dílo v hodnotě přesahující 2,8 mld Kčs, přičemž finanční náklady na ně byly pod 69 %. Vzhledem k nutnému snižování ročních objemů investic by bylo žádoucí umožnit plné uplatnění iniciativy lidí změnou metodiky jejího plánování a vykazování. Soustavným snižováním podílu finančních nákladů na hodnotě díla - např. z dnešních 70 % na 60 % či ještě méně - by se mohl uvolnit značný objem finančních prostředků pro další akce.

Určitý vzestup byl zaznamenán u neinvestiční části akce "Z " - národní výbory na ni vydaly téměř 170 mil. Kčs. Mohla a měla by být ještě výrazněji využita pro údržbu a rekonstrukce ve všech oblastech.

Vždyť např. rozšíření stávající školy o tělocvičnu, zajišťované v této části akce "Z", není investicí a nevztahují se na ně proto pro investice platná omezení a předpisy. Neinvestiční část akce "Z " tedy vytváří značný prostor pro uplatnění občanské iniciativy, pro prohloubení spolupráce mezi národními výbory a organizacemi Národní fronty, pro obohacení volebních programů Národní fronty.

Závěrem ještě pár slov k souhrnnému výsledku hospodaření:

- skončilo přebytkem na straně příjmů, i když proti roku 1980 došlo k jejich poklesu o 1,4 %,

- před vypořádáním disponují národní výbory zhruba 2,6 mld Kčs, což je asi o 700 mil. méně než v roce 1980,

- nebyly vyčerpány účelové subvence na komplexní bytovou výstavbu, disproporce mezi výstavbou bytů a komplexností trvá a modernizace bytů zaostává za předpoklady,

- v důsledku nižších výkonů podniků řízených národními výbory vzrostly zásoby.

Všichni máme v živé paměti nedávno přijatá usnesení k posílení pravomoci a odpovědnosti národních výborů v celém rozsahu jejich působnosti. Jejich cílem je vytvářet další nezbytné předpoklady pro vyšší účast lidí na správě veřejných věcí jako podstatné podmínky pro rozvoj jejich iniciativy. Z této perspektivy a z tohoto zorného úhlu musíme proto posuzovat a hodnotit docílené výsledky i v roce 1981. Jsem toho názoru, že je lze považovat za odpovídající základ pro další práci i v těch mimořádně náročných podmínkách, ve kterých již letos pracujeme a ve kterých ve zbývajících létech této pětiletky pracovat zcela jistě budeme.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný CSc.: Děkuji poslanci Jiřímu Fleyberkovi. Slovo má poslankyně Libuše Horáková.

Poslankyně Libuše Horáková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Domnívám se, že projednání závěrečného účtu by mělo sledovat zhodnocení především toho, jak se nám podařilo naplnit plánované úkoly v zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství v loňském roce i podíl těchto odvětví na rozvoji národního hospodářství, zejména pak na zajišťování příjmů státního rozpočtu a na efektivním využití jeho výdajů.

V tomto smyslu lze říci, že přes některé pozitivní výsledky v zemědělství a potravinářském průmyslu se nepodařilo dosáhnout zásadního obratu v předstihu rostlinné výroby před výrobou živočišnou. Ale i v samotné živočišné výrobě se nepodařilo dosáhnout žádoucích strukturálních změn a cílů v užitkovosti.

Přes nemalé úsilí pracovníků v zemědělství byla splněna hrubá zemědělská produkce na 94,6 % a z toho rostlinná na 87 %, i když tržní rostlinná produkce byla splněna více, a to na 98,6 % a v živočišných produktech na 100 %.

Nesplnění výkonů mělo samozřejmě negativní vliv na nákladovost a tvorbu zisku nejen v zemědělských podnicích, ale také v potravinářském průmyslu.

Domnívám se, že lze souhlasit s orientací v čerpání dotací, mimo jiné na ozdravení chovu skotu i prasat.

V rostlinné výrobě byly dopady nepříznivých klimatických podmínek řešeny především formou nepojistitelných škod, které byly vyčísleny částkou přes 4 mld Kčs. Vzhledem ke zdrojům však byl z počtu žádajících 402 zemědělských podniků poskytnut příspěvek jen 279 podnikům ve výši 239 mil. Kčs.

Nesplnění výroby a cukernatosti cukrovky, nákupu mléka a jeho nižší tučnost, nevyrovnaná tuková bilance, neúroda některých druhů ovoce a zeleniny a dalších zemědělských produktů zapříčinilo nesplnění výroby a tvorby zisku zejména u cukrovarnického, mlékárenského a tukového průmyslu i u konzerváren a lihovarů.

Domnívám se, že lze pozitivně hodnotit to, že tyto dopady byly řešeny již průběhem roku 1981 s cílem přispět k prohloubení dynamiky rozvoje zemědělství, k zlepšování hospodárnosti, efektivnosti a kvality výrobků v zemědělsko-potravinářském komplexu. V tomto smyslu doporučuji též schválit předložený závěrečný účet za rok 1981.  

Nemohu však nepřipomenout, že u řady zemědělských podniků existují rezervy v dodržování agrotechniky a technologických postupů, ve snižování sklizňových a skladovacích ztrát, v rozdílné organizátorské a řídící práci.

Soudružky a soudruzi poslanci, současně se závěrečným účtem též schvalujeme zúčtování fondu pro zúrodnění půdy. Návrh je v tomto smyslu ČNR předkládán ke schválení.

Chtěla bych však upozornit na to, že v duchu 4. zasedání ÚV KSČ bude třeba posoudit zákon o tomto fondu tak, aby se dále zlepšily podmínky pro rozvoj rostlinné výroby.

V souvislosti s využíváním zemědělského půdního fondu bych chtěla tlumočit názor výboru pro zemědělství a výživu. Ploch zemědělských půd schopných různých forem využití je řádově kolem 200 tisíc ha Proto bychom se nad jejím využitím měli vážně zamyslet. Určitou část těchto ploch nelze využít a sklízet z nich bez aktivní účasti a organizátorské činnosti NV a organizací NF. Některé z těchto ploch je třeba po zvážení předat členům organizací NF. U dalších je třeba zajišťovat ošetření porostů a sklizeň vhodných zemědělských plodin včetně travních porostů pro potřeby zemědělské velkovýroby.

V některých oblastech jsou tyto věci zorganizovány, ale je řada ploch, kde jsou značné problémy. Výbor při projednávání těchto otázek dospěl k názoru, že je třeba zajistit oddělenou evidenci a hodnocení těchto ploch při jejich využívání zemědělskými podniky zejména v případech, kdy jejich využití je spojeno s aktivitou občanů a členů organizací NF. Nezbytnou podmínkou je však to, aby odborní a řídící pracovníci zemědělských podniků, případně okresních a krajských řídících složek zabezpečili konkrétní projekt využití této půdy i produkce z ní.

V duchu toho, co jsem uvedla, bych se chtěla obrátit na příslušné orgány, zejména na řídící orgány zemědělství.

Soudružky a soudruzi poslanci, v oblasti lesního a vodního hospodářství přesto, že plán předpokládal pasivní saldo ve výši více než 165 tis. Kčs, se podařilo dosáhnout aktivního salda ve výši více než 133 tis. Kčs. Těchto výsledků bylo dosaženo proto, že lesní i vodní hospodářství splnilo odvody do státního rozpočtu na 116 %.

Mimo těchto i dalších pozitivních výsledků je však nutné poukázat na. problematiku spojenou se státním fondem vodního hospodářství a fondem ochrany ovzduší.

Domnívám se, že překročení příjmů u fondu vodního hospodářství a neplnění plánu výdajů ukazují, že není v dobrém stavu péče o čistotu našich povrchových a podzemních vod. Nad tím se v naší práci musíme v orgánech ČNR i na pracovištích vážně zamyslet.

Soudružky a soudruzi poslanci, v duchu připomínek, které jsem uvedla, doporučuji využít zkušeností s plněním plánovaných úkolů loňského roku pro úkoly, které nás čekají v tomto roce. Doporučuji schválit předložený závěrečný účet ČSR za rok 1981.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Libuši Horákové. Slovo má poslanec Karel Nádhera.

Poslanec Karel Nádhera: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v rámci přípravy na dnešní projednávání státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1981 jsem si ověřoval poznatky ve svém volebním obvodě a v souladu s doporučením výboru ČNR pro plán a rozpočet jsem se zaměřil především na organizace řízené národními výbory. Přitom jsem se snažil si rovněž ověřit, jak vypadá plní plánovaných úkolů v letošním roce, protože smysl dnešního projednávání vidím především v tom, abychom plně využili získaných poznatků a zkušeností ke kvalitnějšímu a lepšímu plnění úkolů letošního roku.

Výsledky hospodaření organizací řízených národními výbory v okrese mého volebního obvodu - Kladno lze hodnotit za rok 1981 jako vcelku úspěšné. Prokázaly to i rozbory hospodaření, z nichž některých jsem se měl možnost osobně zúčastnit.

V podstatě lze říci, že byly splněny všechny ukazatele hospodářského plánu. Výjimku tvoří pouze problematika tržeb od obyvatelstva za služby, kde se již v uplynulém roce projevila snížená poptávka po některých druzích služeb, zejména na úseku prádelenství a čistírenství, ale také na úseku opravárenství, kde je tato tendence posilována ještě trvalým nedostatkem náhradních dílů, který značně prodlužuje termíny jednotlivých oprav.

Na druhé straně nutno objektivně vidět tu skutečnost, že materiální základna, ale i vymírání" některých profesí, způsobují, že služby typu kominík, obuvník, kamenosochař a další, jsou nedostatečně vybaveny, poskytovány v nedostatečném rozsahu a často i v horší kvalitě.

Na úseku rozpočtových organizací došlo pouze ve školství k překročení plánu pracovníků, Toto překročení však nehodnotíme jako negativní vliv, neboť je způsobováno dosud nedořešeným problémem vykazování počtů pracovníků na základě strojního zpracování mezd ve školství. Překvapuje spíše, že tato dlouho známá problematika nebyla dosud centrálními orgány dořešena.

Naprosto rozdílné výsledky proti roku 1981 však vykazuje plnění za I. čtvrtletí letošního roku. Došlo k tomu, že žádnému podniku se nepodařilo vyrovnat se s ukazatelem upravených vlastních výkonů, není pochopitelně plněn ani zisk, hluboce je neplněn upravený plán maloobchodního obratu v RaJ a své ukazatele neplní ani okresní stavební podnik. Jsem informován, že obdobná tendence je i v ostatních okresech našeho kraje.

Pochopitelně, že byla snaha analyzovat příčiny tohoto náhlého zvratu v dosud vcelku pozitivním plnění úkolů hospodářství řízeného národními výbory. Rozbory ukazují, že vedle obecných problémů, jako je úroveň materiálně technického zásobování, nevybilancovanost základních materiálů, v některých podnicích i dopad velmi výrazného snížení limitů nafty a benzínu až o 26 %, že vedle těchto vlivů jde především o dopady přestavby velkoobchodních cen. Na tomto úseku se projevují výrazné vlivy jak na straně vstupů, tak i na straně výstupů.

Na straně vstupů došlo k tomu, že byly zohledňovány cenové změny jenom těch materiálů, které byly bezrozporově projednány v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Přitom třeba říci, že právě tento úsek, tj. úsek zajištění dodávek materiálu, patří k nejslabším v organizacích řízených národními výbory a teprve v průběhu roku se těmto organizacím daří různými /tj. neplánovanými/ cestami zabezpečit to, co by mělo být teoreticky zabezpečeno již před rozpisem plánu a plánovitě. Vlivem platné metodiky ovšem ceny takto zabezpečeného materiálu a surovin nejsou promítnuty do vybilancování přestavby velkoobchodních cen a to má za následek, že působí na růst nákladů a snižují zisk organizací.

Na straně výstupů se projevily problémy, zejména v odvětví místního stavebnictví. Došlo k tomu, že indexové ocenění výrobků, prací a dodávek neodpovídá skutečným fakturovaným cenám podle platných ceníků. Navíc toto indexové přecenění pochopitelně nemohlo ve všech případech reagovat na různou strukturu výroby jednotlivých podniků. Tím dochází k tomu, že podniky nedosahují podle nových cen plánovaných výsledků ani v upravených vlastních výkonech a pochopitelně ani v zisku. Aby byly tyto vlivy prokázány, přistoupili např. OSP k systému tzv. dvojí fakturace, i když jde o metodu administrativně značně náročnou. Ukázalo se, že za první čtyři měsíce letošního roku tento vliv dosáhl výše cca 1,5 mil. ve výkonech a upravených vlastních výkonech, což představuje 8,5 % z celoročního plánu upravených vlastních výkonů.

Za velmi problematické je nutno považovat i mechanické rozepsání zvýšení plánu maloobchodního obratu pro RaJ v důsledku úprav cen masa, masných výrobků a některých jídel ve veřejném stravování. Naše rozbory ukazují, že dopad těchto cenových úprav způsobuje zatím takový pokles poptávky, že bude obtížné splnit původně rozepsaný plán. V rámci okresu Kladno byl např. v důsledku tohoto mechanického rozpisu plán zvýšen o 9 mil. Kčs, tj. 5,78 %.

Chci zdůraznit, že za tím, co jsem uvedl, nelze vidět pouhou hru čísel, ale především dopad do vlastní činnosti jednotlivých podniků a na hmotnou zainteresovanost jejich pracovníků. Má to samozřejmě odraz i v nežádoucím pohybu pracovníků.

Další poznámku mi dovolte k systému hospodaření s naftou a benzínem. Zmínil jsem se již o tom, že dopad úsporných opatření v organizacích řízených národními výbory byl velmi výrazný.

To způsobila především skutečnost, že snížení muselo být rozepsáno diferencovaně s ohledem na zabezpečení potřeb ČSAD a zajištění některých nezbytných přeprav, např. v odvětví zdravotnictví. O to větší snížení pak muselo být rozepsáno do ostatních odvětví včetně odvětví služeb.

Vážné těžkosti však způsobuje zavedený systém fondových poukázek a odběrných poukázek, které mají omezenou platnost /v podstatě na jedno pololetí/. To znamená, že podnik, který ze svého limitu na I, pololetí si v zájmu pokrytí zvýšené potřeby přepravy ve II. pololetí /např. výpomoc při sezónních zemědělských pracech/ pohonné hmoty uspořil, stojí v závěru pololetí před problémem, buď nechat tuto úsporu propadnout, nebo rychle sehnat potřebnou nádrž, do které si ušetřené pohonné hmoty uloží, aby o ně nepřišel. Nehledě na otázky bezpečného skladování /zejména v malých a nevybavených organizacích/, by měla tato situace vést příslušné orgány k zamyšlení, zda neumožnit, aby bylo možno úspory dosažené proti rozepsanému čtvrtletnímu nebo pololetnímu limitu /případně celoročnímu limitu/ čerpat plynule i v následujícím období.

Poslední moje poznámka se týká problémů spojených se systémem financování provozních nákladů mateřských škol ve správě jednotlivých organizací. Jak známo, proběhlo v uplynulých letech v našich krajích vcelku úspěšné předávání části mateřských škol do správy těch podniků, jejichž zaměstnanci /resp. děti jejich zaměstnanců/ z převážné části školu užívaly. Podle vyhlášky federálního ministerstva financí čís. 90/72 má však podnik právo požadovat na ostatních organizacích částečnou úhradu provozních nákladů za děti jejich zaměstnanců. To se vztahuje pochopitelně i na zaměstnance organizací řízených národními výbory. Tak dochází k paradoxní situaci.

Občané obce si v akci "Z" vybudovali mateřskou školu. Ta byla převedena do správy největšího podniku v obci. Tento podnik nyní požaduje na národním výboru úhradu provozních nákladů za dítě učitelky této mateřské školy, které školu navštěvuje. Paradoxní na tom je také ta skutečnost, že pokud mateřská škola byla spravována národním výborem, tak byla péče, včetně provozních nákladů, poskytována všem dětem zaměstnanců všech organizací bezplatně.

Ačkoliv byla tato záležitost s pracovníky ministerstva financí konzultována, jsem informován, že nehodlají na uvedené, podle mého názoru nevyhovující, vyhlášce nic změnit.

Soudružky a soudruzi, to bylo několik poznatků, které ukazují na problémy, jež zatím máme převážně v oblasti řízení. Domnívám se, že právě zde máme stále značné rezervy ke zkvalitnění naší práce, a proto musíme věnovat stálou a prvořadou pozornost prohlubování Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství tak, aby jeho principy byly důsledně a diferencovaně uplatňovány.

Zde bych mohl uvést konkrétní poznatky, vyplývající z hodnocení výsledků hospodaření za rok 1981, např. v OPP Kladno se sídlem ve Slaném, kde bylo posuzováno působení vybraných prvků Souboru opatření.

Jednoznačně pozitivně bylo hodnoceno uplatnění ukazatele redukované výkony jako rozhodujícího kritéria především v oblasti regulace mzdových prostředků.

Příznivě se projevila v roce 1981 i tvorba a použití fondu oprav v péči o reprodukci materiálně technické základny. Rovněž i prostředky fondu technického rozvoje umožnily zajišťovat úkoly i v této oblasti činnosti podniku. U všech těchto případů byl prokázán pozitivní vliv na výsledky hospodaření dosažené v loňském roce. Ukázaly se však i problémy. Např. v zajišťování kvality bylo dosaženo, dalo by se říci, střídavých úspěchů. Když byly vyhodnoceny příčiny, ukázalo se, že vesměs např. důvodem toho, proč nebylo dosaženo stanoveného procenta výrobků I. stupně jakosti, byly dodávky nekvalitního materiálu /např. gumařské směsi, přírodní usně apod./. Je to ovšem důsledek toho, že v dosavadním systému plánování a bilancování materiálně technického zásobování jsou organizace řízené národními výbory tak trochu na okraji důležitosti; ve stávajícím systému oborového plánování není plně postižena oborová struktura činnosti podniků místního průmyslu apod. To se plně projevilo svými negativními vlivy i na výsledcích roku 1981. Tady je v oblasti organizací řízených národními výbory stále velký prostor pro další zdokonalování. Řadu zásadních předpokladů zde vytvořilo svými výsledky 6. zasedání ÚV KSČ v dubnu letošního roku, v jehož duchu jednalo i naše 4. plénum České národní rady. Jde o to aby se závěry těchto jednání co nejdříve promítaly do praxe.

Soudružky a soudruzi, jsem si vědom toho, že jsem se ve svém vystoupení dotkl některých problémů, o kterých se na půdě České národní rady hovořilo a myslím, že ne pouze jednou. Bude však nutné o nich hovořit do té doby, dokud nebudou dořešeny, dokud budou ovlivňovat negativně život v našich volebních obvodech. Jde jenom o to, aby tato doba nebyla příliš dlouhá. /Potlesk./