Ministr obchodu ČSR ing. Antonín Jakubík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté. Dnešní plénum ČNR má pro všechny pracovníky našeho socialistického vnitřního obchodu mimořádný význam. Předložený vládní návrh zákona o vnitřním obchodě je nesporně jedním z důležitých výrazů soustavné péče stranických a státních orgánů o úroveň našeho vnitřního trhu a obchodu. Je vyvrcholením čtyřletého úsilí o zdokonalení právních nástrojů řízení vnitřního obchodu a představuje také splnění jednoho z důležitých úkolů, vytýčených 7. zasedáním ÚV KSČ z května roku 1977. Právě rozbor činnosti vnitřního obchodu, který provedlo toto plénum ÚV, jednoznačně potvrdil nevyhovující stav dosavadní právní úpravy vnitřního obchodu, především z hlediska úkolů obchodu v současné etapě budování rozvinuté socialistické společnosti.

Chci hned v úvodu ujistit Českou národní radu, že si všichni ve vnitřním obchodě vysoce vážíme toho, že náš zákonodárný orgán přistoupil na základě vládního návrhu k tomu, aby projednal novou právní úpravu vnitřního obchodu. Plně si uvědomujeme význam tohoto kroku a odpovědnost, jež z něho pro nás vyplývá. Uvědomujeme si současně, že musí přispět ke zvyšování kvality a efektivnosti práce vnitřního obchodu. Jde o právní nástroj řízení, který bude působit tenkrát ku prospěchu, dokážeme-li jej v plné míře tvůrčím způsobem v naší každodenní práci využívat. Nový zákon o vnitřním obchodě nemůže sám o sobě naplnit naše obchody dostatečnou nabídkou zboží. Pro ni vytváří základ rozvoj zemědělství, průmyslu, závisí nesporně na celkových výsledcích národního hospodářství, na naší úspěšnosti v zahraničním obchodě atd. Avšak neméně tak záleží na úrovni práce vnitřního obchodu, na účinnosti jeho spolupráce s výrobou a tím samozřejmě na kvalitě a účinnosti řízení celého odvětví vnitřního obchodu ve všech souvislostech. Ať již jde o státní řízení a správu nebo o hospodářské řízení a nově - v souladu se zadáním 7. zasedání ÚV KSČ z roku 1977 - i o odvětvové řízení. Z toho hlediska také nový zákon vyplňuje mezeru v řídících nástrojích v odvětví vnitřního obchodu.

Náš socialistický obchod doznal od únorového vítězství v roce 1948 a po měnové reformě v roce 1953, díky obětavé práci několika set tisícového kolektivu svých pracovníků, zásadní přeměny. Stal se významným činitelem při uskutečňování základního cíle politiky Komunistické strany Československa a našeho socialistického státu při uspokojování rostoucích hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva a při dalším upevňování jeho životních a sociálních jistot. Současně se stal i důležitým faktorem zvyšování efektivnosti a kvality - faktorem intenzifikace národního hospodářství. Zprostředkovává spojení výroby s tržní osobní spotřebou, působí na efektivnost reprodukčního procesu zejména v oběhu a napomáhá uspokojováním potřeb na vnitřním trhu motivovat zájem pracujících na zvyšování pracovní aktivity a produktivity práce. O růstu výkonnosti vnitřního obchodu svědčí to, že realizovaný maloobchodní obrat se od roku 1950 do roku 1980 zvýšil více než 5x. Přitom došlo k podstatným strukturálním změnám tržní osobní spotřeby, zvláště ke zvýšení podílu prodeje průmyslového zboží na celkovém obratu při soustavně probíhajícím zkvalitňování výživy, spotřeby textilu a oděvů, obuvi a při velmi dynamickém růstu vybavenosti našich domácností různými předměty dlouhodobé spotřeby.

Zvládnutí mnohonásobně zvýšených výkonů si současně vyžádalo zásadní přeměny v materiálně technické základně obchodu i v kolektivech jeho pracovníků. K těm nejzávažnějším patří proces koncentrace a specializace obchodní sítě, její modernizace za pomoci výstavby mnoha nových obchodních domů, nákupních středisek, velkoprodejen, hotelů, restaurací a také skladovacích kapacit. Moderní obchodní sít se dnes v mnohém podílí na nové tvářnosti našich měst a obcí, podílí se na zdokonalených životních podmínkách našeho obyvatelstva. Pozornost si jistě zaslouží i přeměny širokého kolektivu pracovníků obchodu představovaného dnes zhruba 640 tisíci osob, tj. téměř 9 % z celkového počtu pracujících. Zvláště stojí za připomenutí, že tento kolektiv tvoří z 80 % ženy a že za dobu existence socialistického obchodu byl obměněn novými generacemi, připravenými na vyšší politické i odborné úrovni na nové požadavky práce, a to i s širokým využitím rozvoje pracovní iniciativy a socialistického soutěžení.

Soudružky a soudruzi,

jestliže až dosud platil - a to již jen zčásti - zákon o vnitřním obchodě č. 160 z roku 1949, který sehrál svoji pozitivní roli zvláště v období socializace, pak je zcela zřejmé, že všechny zmíněné přeměny vnitřního obchodu si nutně vyžádaly adekvátní právní úpravu. Tyto změny, stejně jako současné i budoucí potřeby dalšího rozvoje vnitřního trhu a obchodu, zdůrazňující především kvalitativní stránku vývoje, položily základní kritéria koncepce nového zákona. Nový zákon o vnitřním obchodě především zakotvuje společensko-ekonomické funkce a úkoly vnitřního obchodu v současné etapě rozvoje společnosti a ekonomiky a stanoví způsob zajišťování hospodářské a sociální politiky KSČ v odvětví vnitřního obchodu. V té souvislosti respektuje jeden ze základních požadavků 7. zasedání ÚV KSČ a vymezuje obsah, úkoly a nástroje jednotné socialistické obchodní politiky na vnitřním trhu. V tom spatřujeme základní předpoklad pro účinnější a efektivnější provádění obchodní politiky v těsné součinnosti všech orgánů a organizací, které se na ní podílejí. Stanovení jejích zásad vládou je pak velice důležitým, zavazujícím a současně jednotícím východiskem plánovitého a racionálního uspokojování potřeb občanů na vnitřním trhu.

V novém zákoně usilujeme také o řešení dalšího požadavku vyplývajícího ze 7. zasedání ÚV KSČ, z prověrky ÚKRK KSČ v odvětví v roce 1977 a konečně ze samotné obchodní praxe - a to vnést jasný řád do provádění obchodní činnosti, to znamená vymezit, kdo může a za jakých podmínek provozovat obchodní činnost na našem vnitřním trhu. Zákon dává potřebné pravomoci jednotlivým orgánům státní správy, především národním výborům. V té souvislosti zákon řeší i prodej zboží občany na vnitřním trhu a vychází vstříc současnému úsilí o podnícení drobné zemědělské produkce. Například prodej rostlinných a živočišných výrobků z vlastní produkce občany umožňuje bez povolení.

Nový zákon o vnitřním obchodě považujeme za základní právní nástroj jeho řízení, proto musí být plně v souladu se Souborem opatření ke zdokonalení plánovitého řízení v našem odvětví. Mohu vás ujistit, že tohoto souladu bylo dosaženo. Zákon z hlediska zdokonalování řízení realizuje závěry 7. zasedání ÚV KSČ tím, že vymezuje odvětvové řízení a jeho právní prostředky. Tímto opatřením se na podkladě koordinace a spolupráce mezi státním a družstevním obchodem, obchodem řízeným národními výbory i výrobními resorty, vytvářejí podmínky nejen pro uplatnění jednotné obchodní politiky, výzkumu trhu, ale též pro koordinovaný a společný postup v rozvoji materiálně technické základny a obchodní sítě, pro stanovení ekonomických podmínek obchodní činnosti, sociálních podmínek pro pracovníky obchodu, jejich výchovu a stabilizaci a konečně i pro zajišťování pohotové jednotné informační soustavy v celém odvětví.

Zejména poslední období přípravy návrhu zákona se vyznačovalo úsilím po jeho plném přizpůsobení Dokumentu PÚV KSČ o úkolech v rozvoji národních výborů z dubna roku 1979. V té souvislosti také zákon nově jasně upravuje výkon státní správy ve vnitřním obchodě na úrovni všech stupňů národních výborů a ministerstva. Významně se posiluje působnost některých národních výborů. Vymezují se základní pravomoci a odpovědnosti v zabezpečování základního zásobování, v rozvoji nákupních podmínek, v ochraně spotřebitele, atd. Zavádí se výkon státního obchodního dozoru jako nástroj řízení, zvláště prohloubení kontroly při dodržování podmínek a pravidel obchodování a provozování obchodních činností. Dotváří se ucelený systém ochrany zájmů občanů na vnitřním trhu.

Aby nový zákon mohl nabýt hned od počátku své účinnosti, připravili jsme současně na základě daných zmocnění základní právní předpisy, které pomohou k jeho provádění v praxi. Tyto předpisy upraví blíže zejména práva a povinnosti prodejen a provozoven ve vztahu ke spotřebitelům i orgánům státní správy a hospodářského řízení. Upraví také jednotně některé podrobnosti výkonu státní správy, provádění výzkumu trhu, řízení rozvoje a modernizace obchodní sítě apod. Na prováděcích předpisech se dále pracuje a chci vás ujistit, že budou plně využity připomínky a podněty, které odezněly v orgánech ČNR při projednávání zákona.

Zákon o vnitřním obchodě má velice široký dosah. Dotýká se několika set tisíc pracovníků v odvětví vnitřního obchodu, má vztah k dodavatelským organizacím, týká se všech stupňů národních výborů a v neposlední řadě vlastně každého občana. Připravili jsme proto intenzívní program seznámení se zákonem, jeho osvojování až po vlastní uplatnění. Chceme tak postupovat po linii státní správy, hospodářského řízení, ale i cestou ekonomické a právní propagandy s využitím pomoci sdělovacích prostředků. Stejně tak jako při přípravě zákona budeme postupovat jednotně a koordinovaně s orgány vnitřního obchodu Slovenské socialistické republiky.

Na závěr mi dovolte, vážený soudruhu předsedo a vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych v souladu s pověřením vlády ČSR ještě jednou poděkoval za podporu a pomoc, kterou Česká národní rada a její orgány věnovaly předloženému vládnímu návrhu zákona o vnitřním obchodě a kterou trvale věnují problematice obchodu s cílem přispět k dalšímu zkvalitňování jeho činnosti při uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva.

Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru Jakubíkovi za odůvodnění návrhu a dávám slovo společnému zpravodaji výborů místopředsedovi ČNR Zbyňku Žalmanovi.

Společný zpravodaj místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, na dnešní schůzi České národní rady zakončujeme náročné projednávání vládního návrhu zákona ČNR o vnitrním obchodě. Projednávání návrhu jsme věnovali ve výborech ČNR mimořádnou pozornost. Jednání o zásadách zákona i o jeho paragrafovaném návrhu jsme zahájili již v uplynulém volebním období. K zásadám i k návrhu zákona uplatnili poslanci ve výborech řadu připomínek; všemi svými podněty a doporučeními sledovali jediný cíl - přispět k vytvoření dobrých předpokladů pro další zkvalitnění práce vnitrního obchodu, aby svým složitým systémem státních a družstevních organizací mohl v souladu s naší hospodářskou a sociální politikou co nejlépe plnit svou významnou úlohu při uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva.

Péče, kterou jsme připravovanému zákonu věnovali, byla plně na místě. Vždyť hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje na léta 1981 - 1985 označují rozvoj hmotné spotřeby obyvatelstva na vnitřním trhu za rozhodující úsek životní úrovně. Přitom hlavním cílem politiky, kterou si vytkla Komunistická strana Československa a spolu s ní celá Národní fronta, je udržet dosažený stupen životní úrovně a v souladu s výsledky v národním hospodářství ji dále zkvalitnit. Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje jsou novým dokladem toho, že cílem i obsahem veškeré činnosti komunistické strany a celé naší socialistické společnosti je stálá péče o růst materiální a kulturní úrovně lidu a uspokojování jeho potřeb.

Otázky vnitrního trhu a jeho zásobování byly vždy v popředí zájmu České národní rady a maximální pozornost jim budeme věnovat i v příštím období, kdy úkoly hospodářského a sociálního rozvoje bude třeba zabezpečovat za podstatně obtížnějších vnějších a vnitřních podmínek. Jsme si vědomi toho, že vnitřní trh je důležitým ukazatelem spokojenosti, popřípadě nespokojenosti občanů a že zásobování trhu je proto otázkou politicky velmi závažnou, jak to znovu zdůraznila zpráva o státním plánu hospodářského a sociálního rozvoje narok 1982 a o návrhu zákona o sedmé pětiletce, přednesená na 5. zasedání ÚV KSČ. Proto klademe takový důraz na zlepšení vnitřního trhu, na dostatečnou nabídku žádaného zboží denní potřeby, výrobků usnadňujících práci v domácnosti, věcí nezbytných pro prohloubení zájmové činnosti atd.

Za plynulé dodávky zboží v žádoucí skladbě, kvalitě i v různých cenových polohách odpovídají především výrobní odvětví a jejich organizace. Vnitřní obchod reprezentuje ve vztahu k výrobě spotřebitele. Jeho úkolem je aktivně a s náležitou znalostí potřeb a požadavků spotřebitelů ovlivňovat strukturu výroby spotřebního zboží i jeho rozmisťování do obchodní sítě, uplatňovat vůči výrobě požadavky na zvyšování technické a estetické úrovně zboží, odpovědně provádět jakostní a cenovou přejímku zboží i další opatření nezbytná k ochraně zájmu spotřebitelů.

Zprávy o plnění plánu letošního roku zatím signalizují, že v řadě případů se struktura výroby pomalu přizpůsobuje struktuře potřeb. Výrobní organizace nereagují dostatečně pružně na potřeby a poptávku vnitřního obchodu a požadavky obchodu nejsou uspokojovány zejména v sortimentech nedostatkového zboží. Na tomto stavu nejsou bez viny ani obchodní organizace, které v mnoha oborech ještě nedokáží správně odhadnout vývoj spotřebitelské poptávky. Část výrobků zůstává v důsledku toho ve skladech a v zásobách. Tím vznikají nejen ekonomické ztráty, ale má to samozřejmě i nepříznivé politické důsledky. Nedostatečná nabídka požadovaného zboží oslabuje zainteresovanost na výsledcích práce a odměna za práci nenachází protihodnotu ve zboží a službách.

Tyto i některé další problémy ve vnitřním obchodě zjišťujeme i ve svých volebních obvodech a poslanci na ně také upozorňovali při projednávání vládního návrhu zákona. Některé z nich lze sice omluvit příčinami objektivního rázu, ale velká jejich část vzniká nedostatky v organizaci práce a řízení.

Předložený návrh zákona nemůže samozřejmě sám o sobě vyřešit závažné problémy, které ve vnitřním obchodě máme, vytváří však předpoklady, aby vnitřní obchod zvýšil svůj podíl na jejich řešení, především prohloubením své aktivní úlohy při zkvalitňování dodavatelsko-odběratelských vztahů, které vznikají mezi obchodem a výrobou při zabezpečování spotřebního zboží pro obyvatelstvo. Zdůrazněním základních principů činnosti vnitřního obchodu a jeho úlohy v rozvinuté socialistické společnosti, zvýrazněním a zpřesněním funkce odvětvového řízení vnitřního obchodu vytváří zákon podmínky pro to, aby se stal jedním z nástrojů pro zabezpečování hospodářského a sociálního rozvoje v odvětví vnitřního obchodu, spolu s nástroji, které pro řízení tohoto odvětví vyplývají ze Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.

Otázkám zvýšení úrovně řízení vnitřního obchodu věnovaly naše výbory při projednávání návrhu zákona velkou pozornost. Dokonalá dělba působnosti a odpovědnosti všech článků řízení složitého mechanismu vnitřního obchodu, sladěná s řízením ostatních odvětví, především výrobních, musí být podřízena svému hlavnímu poslání, tj. stále přispívat ke kvalitnímu a včasné mu uspokojování hmotných a kulturních potřeb lidu. Proto jsme ve výborech kladli takový důraz na správné a jasné vyjádření principů odvětvového řízení vnitřního obchodu a jeho hlavního cíle - zabezpečit jednotný a koordinovaný přístup všech obchodních systémů a jeho organizací k zásobování obyvatelstva, uplatňovat přitom výlučně celospolečenské zájmy a oprošťovat se od zbytků resortismu a nezdravých podnikových a lokálních zájmů. Očekáváme také, že stanovení jednotných zásad pro výzkum vnitřního trhu a spotřebitelské poptávky přispěje k zabezpečení dlouhodobějších koncepcí a perspektiv v rozvoji vnitřního obchodu a k důslednějšímu prosazování naší socialistické obchodní politiky.

Další okruh problémů, na které jsme se ve výborech soustředili, je správné vyjádření působnosti národních výborů, kterým při plnění úkolů vnitřního obchodu připadá nemalá odpovědnost. Národní výbory odpovídají již dnes za rozvoj velké části služeb, spolurozhodují o rozšiřování obchodní sítě, o rozmisťování prodejen, o jejich prodejní době a činí další opatření k zajištění rádného zásobování obyvatelstva. Jako zastupitelské sbory nejbližší lidu mají také nejlepší předpoklady pro uplatňování vlivu na úroveň uspokojování potřeb obyvatelstva na vnitřním trhu. Ve svých volebních programech, zejména v akci "Z", dosáhly za pomoci občanů dobrých výsledků při výstavbě a rekonstrukci prodejen a zařízení pro poskytování služeb. Již na 7. zasedání ÚV KSČ v roce 1977, které stanovilo politickou linii pro novou zákonnou úpravu vnitřního obchodu, byla zdůrazněna nezbytnost užší spolupráce národních výborů a ústředních odvětvových orgánů a povinnost těchto orgánů respektovat rozhodnutí národních výborů v otázkách patřících do jejich pravomoci.

Dokumenty projednané v letech 1979 a 1980 v předsednictvu ÚV KSČ k dalšímu zdokonalování práce národních výborů a jimi řízených organizací stanovily zásady pro zvýšení úlohy národních výborů při plnění úkolů hospodářského a sociálního programu vytyčeného Komunistickou stranou Československa. Zdůraznily nezbytnost posílení úlohy volených orgánů národních výborů, zabezpečení zásadního vlivu na základní otázky komplexního rozvoje území a dalšího rozšíření působnosti národních výborů nižších stupňů, zejména městských národních výborů a místních národních výborů ve střediskových obcích.

Výbory ČNR se proto při projednávání vládního návrhu zákona o vnitřním obchodě zaměřily na to, aby v souladu s uvedenými stranickými dokumenty byly zvýrazněny úkoly národních výborů ve vnitřním obchodě. Z jejich podnětu byla rozpracována a konkretizována ustanovení zákona upravující působnost národních výborů.

Když po předložení upraveného vládního návrhu zákona o vnitřním obchodě schválila vláda ČSR návrh novely zákona o národních výborech a o působnosti národních výborů ve střediskových obcích, rozhodly se výbory ČNR doporučit České národní radě, aby zásady této novely byly promítnuty i do zákona o vnitřním obchodě. Docílíme tím toho, že po schválení novely zákona o národních výborech Českou národní radou nebude třeba zákon o vnitřním obchodě v krátké době po jeho vydání doplňovat a měnit.

Středem pozornosti poslanců ve výborech byl dále prodej tzv. domáckých výrobků. Těžiště zásobování obyvatelstva spotřebním zbožím je samozřejmě v organizacích státního a družstevního obchodu. To však neznamená, že za současné situace v zásobování ztrácí svůj význam doplňkový prodej domáckých výrobků obstarávaný drobnými výrobci tohoto často nedostatkového zboží. Naopak - podobně jako podporujeme rozvoj zemědělské výroby u drobných chovatelů a pěstitelů - je podle našeho názoru třeba vytvářet i prostor pro rozvoj činnosti drobných výrobců různého nedostatkového zboží, jehož výrobu socialistické organizace bud vůbec nezabezpečují anebo ji zabezpečují jen v omezeném rozsahu, například výrobu různých drobných zemědělských potřeb, potřeb pro domácnost atd. Přitom je třeba samozřejmě vhodným způsobem zajistit, aby byly vyloučeny možnosti spekulativního prodeje a prodeje nevhodných nebo z hlediska estetického nevkusných výrobků.

O této drobné obchodní činnosti se v našich výborech hodně diskutovalo a doporučovalo, aby nejen zákon o vnitřním obchodě, ale zejména připravovaná prováděcí vyhláška k němu nevytvářely zbytečné zábrany pro uplatnění této společensky prospěšné iniciativy občanů.

Konečně nemalá pozornost byla ve výborech zaměřena na připravované prováděcí vyhlášky k zákonu, jejichž návrhy nám ministerstvo obchodu předložilo k informaci. V souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ i s "Hlavními úkoly České národní rady a jejích orgánů po XVI. sjezdu KSČ" začínáme ve výborech věnovat větší pozornost než dosud prováděcím předpisům k zákonům, které projednáváme. Připomínáme resortům též úkol uložený jim v oblasti hospodářsko-právní normo tvorby "Souborem opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství", soustavně a cílevědomě zjednodušovat právní regulaci a snižovat počet právních předpisů, zvyšovat jejich přehlednost, koordinovanost, komplexnost a relativní stabilitu. Výbory se domnívají, že těmto zásadám připravené prováděcí vyhlášky k zákonu o vnitřním obchodě neodpovídají. Nejen, že překračují rámec zákonných zmocnění ministerstva obchodu, ale obsahují i řadu ustanovení, která bud jen reprodukují zákon nebo v podstatě nic nového neupravují a odkazují na jiné platné předpisy nebo na technické normy, anebo upravují otázky vnitřního provozu prodejen a provozoven, tedy otázky, které patří do provozních nebo podobných řádů vydávaných organizacemi. Vypuštění takových ustanovení z prováděcích vyhlášek by přispělo k podstatnému zjednodušení a zpřehlednění prováděcích předpisů a podstatně by omezilo případné novelizace prováděcích předpisů a posílilo tak jejich stabilitu.

To jsou základní problémy, jimiž se výbory při projednávání návrhu zákona o vnitřním obchodě zabývaly. Doporučení, která z jednání výborů vyplynula k návrhu zákona, jsou obsažena v jejich společné zprávě. Směřují jednak k posílení působnosti městských a místních národních výborů ve vnitřním obchodě, jednak ke zpřesnění některých ustanovení návrhu zákona.

Jako společný zpravodaj výborů, jimž vládní návrh zákona ČNR o vnitřním obchodě byl přikázán k projednání a z jejich pověření, doporučuji České národní radě, aby vládní návrh zákona schválila ve znění projednaném vládou ČSR dne 14. října 1981 a s úpravami obsaženými ve společné zprávě výborů. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu místopředsedovi za zpravodajskou zprávu.

Přerušuji schůzi k polední přestávce. V jednání budeme pokračovat ve 14.00 hodin.

/Schůze byla přerušena od 12.03 hodin do 14.00 hodin./

/Po přestávce převzal řízení schůze místopředseda ČNR Oldřich Voleník./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání o vládním návrhu zákona České národní rady o vnitřním obchodě. Zahajuji rozpravu, do které se přihlásili poslanci dr. Marcela Černá, Vladislav Niedoba, Marie Dubská a Jiří Cibelius. Prosím soudružku Marcelu Černou, aby se ujala slova, připraví se soudruh Niedoba.

Poslankyně ČNR MUDr. Marcela Černá: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení se chci zabývat v souvislosti s projednávaným návrhem zákona o vnitřním obchodě jedním z významných úkolů vnitřního obchodu, kterým je ochrana spotřebitelů na vnitřním trhu. I když náš vnitřní obchod na tomto úseku mnohé vykonal, nemůžeme být se současným stavem stále ještě spokojeni.

Ochranu spotřebitelů na vnitřním trhu nelze chápat zúženě jen jako úsilí o zvyšování poctivosti v obchodě, o včasné vyřizování stížností a připomínek občanů a o řádné vyřizování jejich oprávněných reklamací. Ochranu spotřebitele na vnitřním trhu je nutné chápat komplexně jako celkovou činnost obchodních organizací od zajištění dostatečného množství zboží v požadovaném sortimentu a jakosti až po kulturnost prodeje a plné respektování práv a postavení občanů při koupi zboží.

Je možno konstatovat, že při vyřizování reklamací spotřebitelů vnitřní obchod vyvinul značné úsilí, které vedlo k pozitivním výsledkům. Mám na mysli příslušná opatření ministerstva obchodu a obchodních organizací o vyřizování reklamací, která se za dobu jejich desetileté platnosti v praxi vžila, občané jsou s nimi seznámeni, užívají je a dobře jim slouží. Tím nechci přehlížet ty příklady, kdy někteří pracovníci prodejen předpisy o vyřizování reklamací porušují a tím vyvolávají zbytečně nespokojenost a stížnosti našich občanů. Na druhé straně nelze nevidět ani ty případy, kdy někteří naši občané zneužívají svých práv a domáhají se kladného vyřízení reklamace spotřebního zboží neoprávněně. Z celkového hlediska je však možno říci, že ustanovení reklamačních řádů se v praxi osvědčilo a plně slouží našim občanům.

Jinak tomu však je na ostatních úsecích ochrany oprávněných zájmů našich spotřebitelů. Setkáváme se s tím, že stále dochází ke značnému poškozování spotřebitelů na ceně, váze, jakosti, k porušování materiálových norem při výrobě jídla, vybavení restauračních zařízení neodpovídá cenové skupině apod. Mohu ze svého volebního obvodu uvést celou řadu příkladů, i když je nutno říci, že se velmi obtížně dokazuje dlouhodobé poškozování spotřebitelů, že spíše jsou pokutou postihovány jednotlivé případy. Občané dosud velice málo využívají knih přání a stížností.

Oprávněnou nespokojenost našich občanů vyvolává i nedodržování prodejní doby a uzavírání prodejen, na jejichž dveřích jsou vyvěšována ta nechvalně známá oznámení jako "inventura", "přejímka zboží", "dovolená" apod. Nejsou to ojedinělé případy a je to projev pracovní nekázně. Přitom často chybí údaj, na jak dlouhou dobu bude prodejna uzavřena, zda její uzavření příslušný národní výbor povolil apod.

Další bolestí, týkající se prodejní doby, je skutečnost, že ne všude a vždy jsou respektovány i zájmy pracujících, zejména žen, při stanovení prodejní doby tak, aby si mohli v klidu a v mimopracovní době nakoupit.

Jinou je otázka řádného a plynulého zásobování prodejen. Často slyšíme hovořit o průzkumu spotřebitelské poptávky, o obchodní politice, o zdokonalování dodavatelsko-odběratelských vztahů, různých koncepcí apod. Jestliže proti tomu postavíme naše poznatky, jak jsou maloobchodní prodejny zásobeny a hlavně co tam není a často marně sháníme, pak vznikají určité pochybnosti o účinnosti všech těchto opatření. A to nemám na mysli jen tzv. nedostatkové úzkoprofilové zboží, nýbrž takové druhy zboží, které výroba může vyrábět a dokonce ve velkoobchodních skladech jsou, ale které do prodeje není dodáváno a mnohdy si je vedoucí prodejen ani neobjednají. Domnívám se, že nemůžeme omluvit ani rozdíly v úrovni zásobování jednotlivých měst a okresů.

Hovořím o některých těchto nedostatcích v souvislosti s projednáváním nového zákona o vnitřním obchodě s tím, že je nutno ocenit, že nový zákon na tyto otázky pamatuje a že je odpovídajícím způsobem i upravuje.

Je to zejména nová úprava určování prodejní doby, kde dochází k výraznému posílení pravomoci místních a městských národních výborů. Dosavadní úprava podle zákona o národních výborech o schvalování prodejní doby na návrh organizace se mění tak, že prodejní dobu stanoví národní výbory a to ve shodě se společenskými zájmy, místními zvyklostmi apod., aby občané měli možnost obstarat si nákupy a služby v mimopracovní době. Jistě bude správné, aby národní výbory před vydáním rozhodnutí režim prodejní doby projednaly s obchodními organizacemi a s příslušnými odborovými orgány a aby se společně vytvářely podmínky pro jejich důsledné dodržování.

Poprvé v zákonné normě se upravuje závazným způsobem přechodné uzavírání prodejen nebo provozoven. Zákon přímo stanoví, ze kterých důvodů je prodejnu možno přechodně uzavřít a že takové uzavření musí být projednáno s příslušným národním výborem.

Obdobně je nutno ocenit i další ustanovení zákona směřující k ochraně zájmů našich spotřebitelů jako např. povinnost dodržovat stanovený sortiment zboží a rozsah služeb a zabezpečit zásobování občanů po celou prodejní dobu, tedy i ve večerních hodinách a v sobotu dopoledne, povinnost zajišťovat ve spolupráci s výrobními organizacemi dostatečné množství a stanovený sortiment náhradních dílů a součástek v obchodní síti, povinnost zavádět a uplatňovat novou organizaci práce a technologii provozu, která přispívá k řádnému a plynulému zásobování občanů, povinnost zabezpečovat informovanost občanů o prodávaném zboží a poskytovaných službách a další ustanovení směřující k ochraně našich spotřebitelů.

Za velmi významnou považuji také skutečnost, že nový zákon vytváří pro dodržování jednotlivých ustanovení zákona i účinné nástroje pro orgány státní správy. Tyto orgány budou prověřovat, zda organizace a jejich provozní jednotky dodržují příslušná ustanovení zákona a předpisů podle něho vydaných a za porušování mohou ukládat pokuty.

Ze všech těchto důvodů je nutno přivítat novou právní úpravu vnitřního obchodu, že vytváří podmínky a předpoklady pro zlepšení celkové činnosti vnitřního obchodu a tím tedy i pro lepší uspokojování potřeb našich občanů a ochranu jejich oprávněných nároků při prodeji zboží ve vnitřním obchodě. Ze všech těchto důvodů vítám nový zákon o vnitřním obchodě a doporučuji jej ke schválení s úpravami tak, jak byly předloženy ve zprávě. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Marcele Černé a dávám slovo poslanci Vladislavu Niedobovi, připraví se poslankyně Marie Dubská.