Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslanci ing. Krátkému. Slovo má poslankyně Eva Lišková a připraví se poslanec František Přibyl.

Poslankyně Eva Lišková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, tak jako v celém našem národním hospodářství, došlo i v národním podniku Kovohutě Mníšek pod vedením stranické organizace k zavádění nové soustavy řízení s cílem zlepšit politicko-organizátorskou práci, jakož i politicko-hospodářské výsledky podniku.

Vlastní zavádění Souboru opatření jsme si v podniku rozdělili do 4 základních etap tak, aby aplikace byla komplexní.

První etapa ve své podstatě znamenala rozpracování Souboru opatření na výrobně ekonomické podmínky podniku. Při zpracování tohoto dokumentu jsme vycházeli ze stranických materiálů, z materiálů naší VHJ Kovohutě a z vlastních politicko-ekonomických potřeb, které byly vyjádřeny státním plánem roku 1981, jakož i dalších roků 7. pětiletky.

Toto rozpracování ve své podstatě reagovalo na zkvalitnění a zvýšení účinnosti národohospodářského plánování a operativních plánů uvnitř podniku tak, aby chozrasčotní úkol směrem k jednotlivým pracovištím byl jasný a srozumitelný pracujícím. Dále rozpracování obsahuje rozvoj chozrasčotu, hmotné stimulace a využívání ekonomických nástrojů k růstu efektivnosti a kvality jednotlivých výrobků, přičemž největší důraz byl kladen na snižování energetické a surovinové náročnosti. Dokument dále obsahuje i zdokonalení organizace a metod řídící práce, zejména využití přímých nástrojů řízení, tj. zkvalitnění detailních technologických předpisů, tvorbu THN a norem výkonu, včetně aktivní veřejné kontroly, zlepšení odebírky práce a tím dosáhnout v oblasti mezd zásluhovosti.

Rozpracovaný dokument chápeme jako dokument otevřený, který musí být stále doplňován tak, jak se mění politicko-ekonomické podmínky podniku a jednotlivých pracovišť. K tomu, aby to takto bylo, byla ustavena hlavní řídící komise, která mimo jiné koordinuje celospolečenskou potřebu s podnikovými potřebami. Řídící komise má dále několik subkomisí, a sice pro techniku, ekonomiku, obchod, zásobování a tvorbu norem, jakož i pro kádrovou a personální práci, včetně sociálního rozvoje. Tato etapa je v podstatě ukončena a nyní jde o zpřesňování a zlepšování další aplikace.

V druhé etapě jsme zajišťovali politicko-odbornou přípravu pracovních kolektivů s cílem pochopit a postupně realizovat Soubor opatření na podmínky n. p. Kovohutě Mníšek a jeho pracovišť. Zde jsme zajistili účast vybraných pracovníků a funkcionářů na celostátních, celokrajských a okresních aktivech, přičemž několik aktivů, které vysvětlovaly celkovou problematiku, bylo uspořádáno na podniku. Problematika byla dále vysvětlována ve stranické a odborářské výchově, na školení SSM, a dále bylo využito i členských schůzí, odborářských konferencí, aktivů BSP, a to vše ve vztahu k tvorbě, přípravě plánovaných úkolů roku 1981 a 1982. Problematika byla rovněž vysvětlována na výrobních poradách.

Za rozhodující v této etapě ve II. pololetí roku 1981 jsme považovali politicko-odbornou přípravu středně technických kádrů a diferencovanou přípravu na výrobních poradách dle profesí tak, aby bylo jasno, co má dělat výroba, co údržba, co technický rozvoj a ostatní podnikové činnosti ve vztahu k tvorbě, přípravě a zajištění plánu roku 1982 při využití a uplatnění metody vstřícného plánování cestou energetických a surovinových úspor a tím zlepšení ukazatele upravených vlastních výkonů. Výsledkem tohoto jednání je uplatnění vstřícného plánu.

Ve třetí etapě jsme si dali za cíl konkrétní postupné uplatnění některých nových ekonomických nástrojů řízení pro rok 1981 a 1982, jakož i další roky 7. pětiletky.

Konkrétně se jedná o:

- využívání upravených vlastních výkonů jako ukazatele podniku i jednotlivých hospodářských středisek,

- podíl materiálových a jiných nákladů bez odpisů na korunu výkonů,

- rentabilitu k výrobním fondům,

- zvýšení podílu pohyblivé složky mezd na kvalitativní ukazatele,

- zavedení a sledování energetické a materiálové náročnosti jako celek i na jednotlivé výrobky,

- využití hmotné zainteresovanosti a též mzdového postihu při penalizaci a postizích,

- schválení a postupnou aplikaci projektu komplexního systému řízení jakosti,

- vypracování kritérií vstřícného plánu, včetně hmotné a morální stimulace pracujících pro rok 1982,

- byla zpracována analýza dosavadního vývoje 4., 5. a 6. pětiletky pro potřeby koncepce,

- byly zpracovány a jsou upřesňovány cílové úsporné programy v energiích, v neželezných a železných kovech, palivech a živé práci pro rok 1982 - 1985,

- jsou zpracovány podklady pro inovaci technologie výrob v podniku,

- byl zpracován a je uplatněn nový organizační řád podniku, včetně zpřesnění vnitropodnikových norem řízení zejména v oblasti DTP, THN, norem výkonů, zásob, využití základních fondů, včetně prohloubení vnitropodnikových pravidel řízení pro rok 1982,

- je dokončován automatizovaný systém řízení při výrobě hliníkových slitin s cílem spořit a uspořit hliník, lehký topný olej a další drahé prvky při výrobě hliníkových slitin.

Ve čtvrté etapě pak počítáme s využitím metody zpětné vazby, tj. s vybudováním kvalitnějšího a širšího kontrolního systému v podniku s cílem upřesňovat a rozšiřovat ekonomické nástroje a řídící a organizátorskou práci ve prospěch efektivnosti tak, aby ve svém komplexu tyto zásady odpovídaly zásadám uplatnění vnitropodnikového chozrasčotu.

Tolik tedy, soudružky a soudruzi, k některým problémům, které byly a jsou spojeny s realizací Souboru opatření v našem národním podniku Kovohutě Mníšek.

I do budoucna budeme klást největší důraz na politicko-odbornou přípravu pracovních kolektivů tak, aby pracující v komplexu pochopili na svých pracovištích nutnost uplatnění Souboru opatření a tím byly vytvořeny konkrétní podmínky pro hospodárné plnění plánovaných úkolů podniku. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslankyni Liškové a prosím, aby se ujal slova poslanec František Přibyl.

Poslanec František Přibyl: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, není tomu dávno, co skončilo 4. zasedání ústředního výboru KSČ. Toto jednání jak obsahem projednávané problematiky, tak zejména přijatými závěry se nepochybně stalo mocným impulsem pro práci ústředních orgánů, nás poslanců i všech našich pracujících. Jednání provedlo komplexní a důsledné zhodnocení, jak jsou plněny závěry XVI. sjezdu KSČ v prvním roce 7. pětiletky v rozhodujících oblastech našeho národního hospodářství. Provedlo také zhodnocení současné mezinárodní situace, jakož i důsledků, které z ní pro naši další činnost vyplývají. Je to mimořádně důležitý faktor a bylo by hrubou chybou nebrat ho v úvahu. Vyjdeme-li totiž ze zákonitosti, že jde o výsledek prohlubující se krize kapitalismu v celé jeho šíři, pak nás jeho současné důsledky nejen nemohou překvapovat, ale naopak musíme počítat s tím, že s prohlubováním této krize bude sílit i všestranná snaha kapitalismu o narušování našeho socialistického vývoje všemi možnými prostředky - tedy i nepřímou pohrůžkou války a s ní souvisejícím horečným zbrojením, ale také - a toho jsme svědky stále častěji - narušováním naší hospodářské stability různými koordinovanými diskriminačními opatřeními spojenými se sílící ideologickou diverzí.

Je tedy jako jedno z nejvážnějších opatření současnosti i blízké budoucnosti správně postaven kategorický požadavek výrazného omezení naší hospodářské závislosti na vyspělých kapitalistických zemích a to cestou omezení dovozů na nejmenší možnou míru při současném posilování našich vývozních schopností /na tyto trhy/- tedy cílem je vyrovnaná nebo ještě lépe aktivní platební bilance s těmito státy. V souvislosti s tím je znovu zdůrazněn požadavek na vyšší účinnost našeho technického rozvoje, potřeba účinnější inovace výrobků a činností, odůvodněných změn ve struktuře našich výrobků, výrazné snížení spotřeby paliv, energie, pohonných hmot a materiálové náročnosti a jako všeobecný požadavek zvýšení efektivnosti a kvality veškeré práce.

Soudružky a soudruzi poslanci, současné projednávání vládních návrhů zákona o pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1981 - 1985 a státního rozpočtu ČSR na rok 1982 má také prokázat, jak jsou uvedené závěry XVI. sjezdu KSČ podtržené a konkretizované 4. zasedáním ÚV KSČ do těchto zákonů promítnuty a jaká je tedy záruka jejich plnění.

Bylo zde hovořeno o různých důležitých oblastech našeho hospodářství - já bych chtěl říci několik slov k oblasti školství, kultury a sdělovacích prostředků, resp. rozhlasu a televize, a to i s přihlédnutím k tomu, co k nim již řekli diskutující přede mnou.

Předem bych chtěl říci, že při projednávání jejich plánů a rozpočtů v našem kulturním a školském výboru jsme jako pozitivní skutečnost mohli zaznamenat, že obě ministerstva - tedy ministerstvo školství a ministerstvo kultury i vedení rozhlasu, televize a Českého úřadu pro tisk a informace prokázaly ukázněnost při rozpisu direktiv vlády a snahu vyrovnat se s úkoly, které z ní vyplývají.

Nutno poznamenat, že při jejich projednávání převládaly informace a problémy bližší, tedy roku 1982 a nebylo možno přesně posoudit plánovací a rozpočtovou kázeň těchto orgánů na období celé 7. pětiletky. Vycházím z toho, že na léta 1983 až 1985 jim budou předepsány další úkoly jak ve zvýšení účinnosti jejich práce, tak i v jejím zkvalitnění a zhospodárnění.

V návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1981 - 1985 najdeme jejich úkoly jako obecně formulované zásady i jako úkoly konkrétně vyjádřené, a to ve všech třech jeho částech.

Při jejich dodržení musí být bezpodmínečně splněny i obsahové cíle, vytyčené v Hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR v letech 1981 - 1985, schválených XVI. sjezdem KSČ.

Pro oblast školství je například uloženo

- zajistit další rozvoj a zvyšování úrovně vzdělání a kvalifikace mládeže a pracujících

- zabezpečit realizaci československé výchovně vzdělávací soustavy

- vytvořit nezbytné podmínky pro výchovu populačně silnějších ročníků na základních a středních školách

- dokončit v letech 1983 - 1984 zavedení nového pojetí základní školy a realizovat obsahovou přestavbu středních škol

- věnovat spolu s KNV zvláštní pozornost obsahové a organizační přestavbě učňovského školství

- přednostně rozvíjet technické směry studia a učební obory pro přípravu dělnických kvalifikovaných kádrů

- obdobně rozvoj a strukturu vysokého školství účinně přizpůsobovat dlouhodobým potřebám ekonomiky vědeckotechnického rozvoje a preferovat studium technických oborů a samozřejmě mimořádnou pozornost věnovat výchově k vědeckému světovému názoru, proletářskému internacionalismu a socialistickému vlastenectví.

Současně je uloženo zabezpečit tyto úkoly organizačními a racionalizačními opatřeními, směřujícími k lepšímu využití celkového stavu pracovníků školství a s využitím méně náročných forem získávání kapacit pro výchovu, ubytování a stravování.

Jde tedy o velmi závažné úkoly, které před naším školstvím stojí. Možná, že některé z nich by si zasloužily samostatnou formulaci - ovšem v úvodu návrhu zákona o pětiletém plánu je zdůrazněno, že zákon vychází ze závěrů XVI. sjezdu KSČ a tyto také zabezpečuje. Proto považuji znění návrhu zákona pro tuto sféru činnosti za postačující. Za menší úkol je však třeba považovat dodržení omezených vstupů při zajišťování stanovených cílů, i když i zde bude třeba značného úsilí k tomu, aby úsporná opatření, zapracovaná do plánu a rozpočtu na rok 1982, ale i další roky 7. pětiletky byla věcně dořešena a dovedena až k realizaci ve vlastní školské praxi.

Nemůže to být v žádném případě na úkor činnosti a kvality výchovné práce, ani na úkor plného uplatnění absolventů našich škol v hospodářské a společenské praxi. V tom spatřuji tu náročnější část úkolu našeho školství.

V souladu s časovým rozvrhem prací pro konkrétní dopracování čísel a úkolů pro zbývající roky 7. pětiletky bychom se tedy měli také dovědět, jak konkrétně budou na úseku školství naplněny závěry XVI. sjezdu KSČ, o nichž jsem hovořil, jak účinnými stimuly či preferencemi budou podloženy, aby se neminuly účinkem.

Je dost důkazů o schopnostech a obětavosti většiny pracovníků ve školství - současná realizace projektu čs. výchovně vzdělávací soustavy, kladoucí mimořádné nároky na desetitisíce pedagogických pracovníků, je jedním z nich. Věřím proto, že i úkoly, které před naše školství staví závěry XVI. sjezdu KSČ, zapracované do obou dnes projednávaných návrhů zákona, budou resortem školství splněny.

Ještě jednou poznámkou u školství zůstanu. Jsme již několik roků svědky toho, že na úseku školství dochází k překračování celkového plánu pracovníků, i když rozdílně podle jednotlivých krajů. Je namítáno, že schválený a realizovaný projekt čs. výchovně vzdělávací soustavy nebyl v potřebném rozsahu zabezpečen plánem pracovníků.

Současně existuje nařízení vlády č. 92/1978 Sb., které umožňuje a doporučuje, aby hospodářské organizace mohly budovat nebo přebírat již vybudovaná zařízení předškolní výchovy dětí do své péče nebo se alespoň podílet na úhradě jejich provozních nákladů včetně režijních pracovních sil.

I když jsou u některých hospodářských pracovníků určité pochybnosti o správnosti takového řešení, myslím si, že je oprávněné a správné, aby se na nich uživatelská sféra, tedy hospodářské organizace podílely. Přináší jim prospěch v dřívějším získání maminek do pracovního procesu a konečně i v lépe připravených absolventech školy, k čemuž nová čs. výchovně vzdělávací soustava směřuje.

Po několikaletém doporučování a naléhání vidíme rozdílné přístupy hospodářských organizací k této možnosti a zaznamenáváme také v jednotlivých krajích a okresech rozdílné výsledky.

Jsou místa s dobrým podílem převzatých předškolních zařízení, ale je i dost těch, kde řešení této problematiky zaostává. Zásadně však lze říci, že zde zůstává pro příští roky ještě značná rezerva k využití.

Mezi ty, které výrazně zaostávaly, patřil i náš okres Brno-venkov. Podíl hospodářských organizací na provozu mateřských škol činil v roce 1980 pouze 0,7 %. Do řešení se za účinné podpory okresního výboru KSČ dal jak ONV, okresní zemědělská správa, tak i podniky a závody v okrese. A výsledek se dostavil. Během letošního roku bylo převzato hospodářskými organizacemi 78 pracovníků, což je 19,2 % celkového stavu - z toho 11,6 % převzala JZD.

Jsou připraveny další smlouvy a je předpoklad, že úkol dosáhnout do roku 1985 30 % podílu bude naplněn. Bude představovat jenom v našem okrese téměř 180 pracovníků.

Praxe ukazuje, že rozhodující je pochopení a přístup řídících pracovníků hospodářských organizací a soustředěný zájem na řešení ze strany okresních orgánů.

Dobrovolnost takovéhoto řešení, které z nařízení vlády č. 92/78 Sb. pro hospodářské organizace vyplývá, vede jenom k nežádoucím průtahům v řešení této problematiky.

Jiný dobrý příklad bych chtěl uvést z okolí Prahy. V Loděnicích byla v akci "Z" vybudována mateřská škola o kapacitě 90 míst. Místní národní podnik Gramofonové závody - jediný svého druhu v celé republice - převzal rozhodující podíl na úhradě provozních nákladů a plánu práce, a to ve výši 3/4 mil. Kčs ročně.

Přes tyto značné náklady je vedení podniku přesvědčeno o správnosti a výhodnosti tohoto řešení, neboť jim umožnilo zapojit do pracovního procesu 61 pracovnic, které pro ně představují výraznou pomoc při plnění úkolů státního plánu.

Uvádím tento příklad zejména proto, že jde o podnik řízený ministerstvem kultury a s tím, že tedy i zde existují jistě v podstatně omezenějším rozsahu - možnosti v oblasti úspor rozpočtových nákladů a plánu práce.

Bylo by potřebné, aby se získanými zdroji v rozpočtových nákladech a pracovních silách bylo účelně hospodařeno, nejlépe přes plány krajských národních výborů a s určením, které nové potřeby budou z těchto úspor v kraji či okresech zabezpečovány.

Také pro oblast kultury a umění, včetně sdělovacích prostředků, zpracované prováděcí plány a rozpočty vycházejí z kulturně politických úkolů a cílů, jak je stanovily závěry XVI. sjezdu KSČ a ze stále naléhavější potřeby co nejúčelnějšího a nejefektivnějšího vynakládání prostředků, uloženého příslušnou směrnicí vlády.

Tedy další všestranný rozvoj socialistické kultury a umění při dodržení limitovaných, oproti dosavadní praxi stejných či nižších rozpočtových nákladů - je úkolem zodpovědných pracovníků na tomto úseku jak pro rok 1982, tak i zbývající roky 7. pětiletky. Jsem přesvědčen o tom, že i při své složitosti a náročnosti je to úkol splnitelný.

V řadě oblastí vede k jeho splnění vyšší kvalita produkce, vázaná například v oblasti divadla, zábavných pořadů, filmu a dalších na talent a schopnosti tvůrců i úroveň kulturně politického řízení. A připusťme, že zdaleka ne všude je zásada nejvyšší hospodárnosti respektována. Řešení úkolu by jistě také pomohla objektivní prověrka účelnosti práce existujících kulturních zařízení, uskutečňovaných pořadů, vydávaných časopisů apod., dále přísnější odborný odhad tvůrčího přínosu a zájmu veřejnosti u připravovaných kulturních a uměleckých akcí, jež by vedl k omezení produkce pořadů a představení hluboce průměrných nebo podprůměrných, jež by také neumožňoval realizaci děl pochybné umělecké a ideové hodnoty z prostředků společnosti.

Značné prostředky jsou plánovány v příštích obdobích na investice, rekonstrukce a údržbu kulturních zařízení. I zde je třeba hospodárného a diferencovaného přístupu k jejich využití podle předem stanovených priorit.

Rovněž plán pracovníků by měl být ukazatelem, který bude i při růstu úkolů dodržován a přitom uvnitř resortu podporován růst tvůrčích pracovníků na úkor administrativy.

V exportu zůstává v resortu kultury nenaplněn plánovaný úkol pro rok 1982. I přes obtížnost tohoto úkolu nevidím východisko v jeho snížení, nýbrž v jeho bezvýhradném naplnění, tak jak to odpovídá naší naléhavé celospolečenské potřebě. Pozitivní úlohu musí přitom sehrát také příslušný podnik zahraničního obchodu.

Chtěl bych podtrhnout, že úsporná opatření, která plán ukládá na úseku kultury, umění a sdělovacích prostředků, nemají nic společného s komercializací kultury, že jejich realizace musí mít v podmínkách kultury také své specifické, modifikované metody a formy.

Nejde tedy o zásadu výdělečnosti, nýbrž o zásadu hospodárnosti. Vyjdeme-li z toho, že kulturu děláme s lidmi a především pro lidi, pak každá dílčí kulturní akce, každé umění, které není občany přijímáno, nemůže ani plnit své socialistické a společenské poslání a nemělo by být ani ze společenských prostředků financováno.

Jsem přesvědčen, že zodpovědný přístup k rozpisu plánu a rozpočtu ze strany ministerstva kultury i vedení Čs. rozhlasu a televize, tak jak jsme ho poznali při projednávání v našem kulturním a školském výboru, povedou také k jeho bezvýhradnému zabezpečení.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci,

velmi podrobně a zodpovědně jsme v našem kulturním a školském výboru projednali návrhy plánu a rozpočtu ministerstva školství, ministerstva kultury, Čs. rozhlasu, televize a Českého úřadu pro tisk a informace. V duchu mého vystoupení k nim odezněla i většina připomínek a námětů členů našeho výboru. Jednotlivě ke každému plánu přijal výbor také příslušné usnesení.

Výbor se shodl na tom, že oba vládní návrhy zákonů, které nyní projednáváme, tedy návrh zákona ČNR o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1981 - 1985 a návrh zákona ČNR o státním rozpočtu ČSR na rok 1982 plně vyjadřují cíle a úkoly v resortech školství, kultury, dále v Čs. rozhlasu, televizi a Českém úřadu pro tisk a informace a vymezují také potřebný prostor pro jejich zabezpečení.

Proto z pověření kulturního a školského výboru doporučuji, abychom oba návrhy zákonů schválili.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslanci Františkovi Přibylovi. Soudružky a soudruzi poslanci, přerušuji nyní schůzi a budeme pokračovat v 10.55 hodin.

/Schůze byla přerušena od 10.35 hodin do 10.55 hodin./

/Po přestávce převzal řízení schůze předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání.

Zjišťuji, že promluvili všichni poslanci, kteří se přihlásili do společné rozpravy. Přeje si ještě někdo slovo? Ne.

Prosím soudruhy ministry, zda si někdo z nich přeje reagovat na diskusi nebo na připomínky poslanců? Ne.

Prosím místopředsedu vlády ČSR soudruha Rázla a soudruha ministra Tlapáka, zda si přejí vystoupit závěrem? Ne. Děkuji.

Můžeme tedy rozpravu k oběma bodům ukončit.

Prosím společného zpravodaje poslance ing. Miroslava Mrázka o závěrečné slovo.

Společný zpravodaj posl. ing. Miroslav Mrázek: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, stojíme bezprostředně před závěrem projednávání závažných návrhů zákonů, které budou určovat činnost celé naší republiky na několik příštích let.

Celý průběh jejich projednávání v jednotlivých výborech ČNR i průběh včerejší i dnešní diskuse byl natolik jednoznačný, že nevyžaduje žádné zvláštní závěrečné slovo zpravodaje. Celé jednání potvrdilo na jedné straně naprostý souhlas s předloženými dokumenty a na druhé straně svědčí o vysoce aktivním přístupu všech poslanců s maximální snahou pomoci při realizaci projednávaných záměrů.

Musím však, soudružky a soudruzi, zaujmout stanovisko ke konkrétnímu návrhu poslance Kostky, který přednesl v dnešní diskusi. Soudruh návrhu zákona, kde doporučuje nahradit znění "postupně dosáhnout soběstačnosti" zněním "postupně zvyšovat soběstačnost".

Návrh soudruha Kostky nedoporučuji přijmout, i když je dobře míněn, a to z těchto důvodů:

Původní znění návrhu plně vystihuje současný stav. Domnívám se, že nelze mluvit o zvyšování soběstačnosti, když jí má být teprve dosaženo. V tomto smyslu také jsou formulovány hlavní směry, kde je výslovně uvedeno: "XV. sjezdem KSČ stanovený úkol postupně dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále zvýšit celkovou soběstačnost ve výrobě potravin považovat za stěžejní úkol i pro 7. pětiletku."

Dále vládní návrh zákona ČNR je v plném souladu se zněním zákona Federálního shromáždění o 7. pětiletém plánu.

Připomínka nepochybně sleduje stejný cíl jako původní návrh, mohla by však vést k různým výkladům. V zájmu jednotnosti s dikcí stranického dokumentu a naprosté přesnosti ve stanovení cíle doporučuji vládní návrh zákona neměnit a schválit jej ve znění tak, jak bylo doporučeno ve zpravodajské zprávě. Děkuji.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu poslanci Mrázkovi.

Zjišťuji, že ve schůzi je podle prezenční listiny přítomno 182 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet.