Čtvrtek 17. prosince 1981

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslanci Karlu Kostkovi. Prosím, aby se ujala slova poslankyně ing. Marie Hubálková a připraví se poslanec Jaromír Plíva.

Poslankyně ing. Marie Hubálková: Soudružky a soudruzi, vážení hosté, situace v plnění úkolů vnitřního obchodu a na vnitřním trhu je složitá a podmínky pro zabezpečení plynulého zásobování obyvatelstva náročné. Po většinu letošního roku nebyl plán maloobchodního obratu plněn při paradoxu, kdy na jedné straně rostl sortiment nedostatkového zboží a na druhé straně se hromadily ve výrobě i v obchodě neprodejné nebo málo prodejné druhy zboží, např. určité oděvní a textilní výrobky, některé druhy nábytku, strojírenské výrobky, osobní automobily apod.

V této souvislosti je třeba daleko podstatněji a podrobněji se zabývat otázkou, proč poptávka někde stagnovala při současně zvýšeném zájmu o jiný atraktivní sortiment. Je třeba posoudit, jakou roli v této situaci hraje nedostatečný inovační mechanismus u výrobců, jak mnoho se na tomto stavu podílí málo produktivní vazba mezi výrobou a obchodem nebo jejich nedostatečně přímé vztahy či nedostatečný tlak obchodu, který je reprezentantem zákazníka, na v určitém smyslu konzervativním chování výrobců, nebo nepružnost obchodní politiky jako takové. Nedomnívám se, že příčinou je zmenšení dynamiky růstu příjmů obyvatelstva, když současně vidíme, dnes již téměř nezdravý růst vkladů.

To, že v posledních měsících, počínaje měsícem září, došlo k oživení prodeje, takže se vyrovnalo manko v plnění podnikových plánů v hlavních obchodních systémech a maloobchodní obrat překročil do konce října loňskou srovnatelnou skutečnost, nemá racionální ekonomický podklad. Spekulační nákupy, psychologicky ovlivněné zvýšením cen ropných produktů, situaci na trhu jen komplikují. Pro dokreslení uvedu několik údajů z Východočeského kraje. Za měsíc říjen se proti srovnatelnému období loňského roku prodalo více o 889 tun mouky, 912 tun cukru, 137 tun tuků, 133 tun soli a téměř 9,5 tuny kávy. Dovedete si představit, jaký to byl nápor na rozvoz zboží ze skladů i z výroby, na jeho manipulaci v prodejních skladech a jaké mimořádné náklady si zvládnutí této akce vyžádalo? Navíc došlo ke kritickému poklesu stavu zásob proti normě - ve Východočeském kraji máme k 30.11.1981 krytou normu zásob v mouce na 82,2 %, soli na 57,4 % a cukru dokonce na 39,6 %.

Tento stav opět potvrdil význam a nutnost udržování potřebné výše obchodních zásob v žádoucí struktuře tak, aby případné nákupní vlny mohly být operativně zvládnuty. Bohužel, zásoby v obchodech nemají potřebnou strukturu ani po věcné stránce, ani pokud jde o časovou strukturu dodávek.

Přijímaná opatření k řešení sortimentních nedostatků přinášejí pouze dílčí zlepšení. Je konstatována celá rada limitujících faktorů v dodávkách pro trh, jako například surovinové a kapacitní možnosti výroby, úkoly ve vývozu spotřebního zboží, omezené možnosti dovozu apod., které neumožňují dosáhnout výrazně pozitivnějších změn. Ovšem výsledky jednání o dodávkách zboží na rok 1982 svědčí současně o jiném limitujícím faktoru výrazně subjektivního charakteru, a to nedostatečné pružnosti výrobců, nedostatku inovace a vtipu - na jedné straně výroba nemůže zabezpečit požadavky obchodu na skladbu dodávek, na druhé straně nabízí daleko větší než požadované množství špatně prodejných či neprodejných výrobků. Tedy jádro problému spočívá ve vyvolání zájmu na rychlé reakci výroby ve prospěch zákazníka.

To je ovšem mimo jiné i věc působení Souboru opatření a dále otázka iniciativy příslušných orgánů. Např. Východočeský KNV začal řešit ve svých podnicích místního hospodářství výrobu násad, smetákových holí, prahů ke dveřím, různých druhů hraček apod. Naskýtá se zde otázka organizování a usměrňování činnosti výrobních družstev i přidružených výrob JZD, které jsou vzhledem k důchodové situaci mnoha podniků, ekonomicky aktuální.

Současné práce na přípravě plánu ukazují, že osobní spotřeba v roce 1982 zůstane zhruba na úrovni roku 1981. Protože však snížení dodávek zboží do tržních fondů bude vyšší než snížení maloobchodního obratu, znamená to čerpat rozdíl ze zásob zboží. To spolu s výsledky jednání o dodávkách zboží na rok 1982, kdy u průmyslového zboží ještě v současné době činí rozpory několik miliard Kčs, nevzbuzuje přílišný optimismus. Zlepšení struktury zásob a zvýšení jejich prodejnosti bude vyžadovat mimořádné úsilí včetně zahraniční výměny.

Stěžejním úkolem pro příští rok bude zajištění stabilizovaného trhu potravin i přes očekávané snížení nákupu jatečných zvířat cca o 10 % v důsledku neúrody obilí a nemožnosti jeho dovozu pro krmné účely. Přitom zásobování masem a masnými výrobky je nutno považovat za klíčovou otázku v zásobování potravinami. Uvedu několik, z celého komplexu námětů, jimiž orgány Východočeského kraje chtějí již v závěru letošního roku a pochopitelně i v roce 1982 čelit poruchám v zásobování a předcházet konfliktním situacím. Substituční zdroje vidí především v potravinářské krvi, jejím zpracovávání i přímém prodeji, dále ve zpracovávání méně hodnotných mas či dosud nevyužívaných masných surovin do inovovaných, většinou velmi pikantních a dobře prodejných výrobků. K omezení plýtvání nehospodárnými nákupy masa snižují průměrné hmotnosti balíčkovaného i porcovaného masa prodávaného v obchodě, obnovují a rozšiřují prodej svačinových polévek, zabezpečují prodej bezmasých jídel a specialit. Současně je přijata celá řada opatření k lepšímu využití drůbeží suroviny - prodej mražené drůbeží sekané i zabezpečení sortimentu drůbežích specialit, nářezů, salámů, párků, šunky apod.

Soudružky a soudruzi,

zajištění řádného fungování vnitřního trhu je otázkou zásadního politického významu, navíc s dopadem na stabilizaci ekonomiky.

Závěry XVI. sjezdu KSČ, 4. a 5. pléna ÚV KSČ dávají zásadní úkoly a orientaci - jejich realizace však vyžaduje podstatně více a rychleji respektovat soulad nabídky zboží s poptávkou na trhu.

Proto podporuji ze 3. schůze České národní rady projednávaný návrh pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1981-1985, kde je podtržena nutnost vytváření podmínek pro plynulé zásobování vnitřního trhu, zejména účinné řešení nedostatkových druhů zboží, uplatňováním vědeckotechnického rozvoje na inovaci výrobků a zlepšování směnných relací našich výrobků v zahraničním obchodě. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslankyni Hubálkové, slovo má poslanec Jaromír Plíva.

Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Není to tak dlouho, kdy jsem v minulém volebním období stál na tomto místě a hodnotil výsledky resortu českého stavebnictví. Již tehdy jsem na základě vlastních poznatků a poznatků poslanců našeho výboru stručně shrnuto konstatoval, že vedle pozitivních výsledků, jejichž zabezpečení za obtížné situace v investiční výstavbě vyžadovalo značné úsilí a odpovědný přístup pracovníků ministerstva stavebnictví, zůstaly však některé významné úkoly nesplněny. Šlo především o občanskou a technickou vybavenost, kde se nepodařilo překonat zaostávání za výstavbou bytů, splnění objemů na důležitých stavbách, úkolů v efektivnosti a kvalitě ve stavební i průmyslové výrobě, realizaci technického rozvoje a vlastní investiční výstavbě. V neplnění těchto úkolů se odrazily spolu s příčinami působícími mimo resort nedostatky v řídící práci na všech stupních.

Zde z tohoto místa jsem od stavařů a ostatních účastníků investiční výstavby požadoval plnění konkrétních úkolů, které jsme ve výboru ke zlepšení výkonnosti stavebnictví doporučili.

Co však říci s odstupem jednoho roku. Organizacím se nedaří přizpůsobit objektivním důsledkům prohlubujících se strukturálních změn v investiční výstavbě a jejímu územnímu rozložení, nedokázaly rychleji překonávat vlastní nedostatky. To se odráží v neplnění plánovaných úkolů jak prováděcího, tak finančního plánu. Stavebnictví nesplní výkony v rozsahu 1,7 mld Kčs, při růstu nákladů o 86 setin bodu a zisk se vyprodukuje jen na 89 % úkolu plánu.

Kritizované nedostatky především v provázanosti organizace výstavby, dodržování harmonogramu prací, její kvalitě a s tím souvisejícího využívání pracovního fondu a techniky a soudružské spolupráce všech partnerů na stavbě tak, aby se akce dokončila v termínu, se nelepší a v řadě případů se ještě prohlubují.

Současným negativním jevem realizace investiční výstavby je nedodržování termínů uvádění kapacit do zkušebního provozu a dokončování staveb. V letošním roce je v plánu zařazeno celkem 39 staveb, u kterých má dojít k uvedení do zkušebního provozu nebo k jejich dokončení. 13 stavbám byl vládou ČSR nebo SPK odsouhlasen odsun termínů do roku 1982, resp. 1983. To znamená, že v roce 1981 má 26 staveb splatné termíny k zprovoznění nebo dokončení stavby. Do konce III. čtvrtletí byly stanovené termíny splněny pouze u 4 staveb.

Z předkládaných žádostí o odsun termínů vyplývá, že jsou nedostatečně analyzovány otázky ekonomických důsledků změn termínu. Vzniklé ztráty nejsou řádně a ve své komplexnosti i souvislostech vyčíslovány a promítnuty do všech ukazatelů stavby. Nejde však jen o přímé dopady do výroby stavebních nebo technologických dodavatelů staveb, ale zejména o ztráty a dopady vzniklé uživatelům nově budovaných investic, které se dále promítají do ekonomiky a ukazatelů celého národního hospodářství, nerealizovaných kapacit apod. Komplikuje se situace v dovozech a vývozech, jsou dopady v procesu dodavatelsko-odběratelských vztahů a to na období i několika let, než je stavba opožděně dokončena.

Vyskytující se nežádoucí jevy jsou zřejmě i důsledkem toho, že nejsou řádně uplatňovány postihy a sankce, které mají účastníci výstavby aplikovat za nesplněné termíny a plánem stanovené úkoly, jak je to zákonnými opatřeními předepsáno. To potom vede k tomu, že projevující se negativní důsledky ze skluzů v dokončování investic nepostihují ty organizace a jednotlivce, u nichž došlo k zavinění, ale rozpouští se anonymně do celku a zhoršují ekonomickou situaci u celého národního hospodářství. V důsledku toho jsou negativní jevy často interpretovány jako objektivní příčiny celkového systému řízení. Jako příklad bych mohl uvést některé stavby mého volebního obvodu.

Jde např. o výstavbu sídliště Modřany, kde jsou sice postaveny jesle, školka, zahájila se i výstavba školy, ale ostatní vybavenost včetně zajištění tepla a energetických zdrojů chybí. O hospodárnosti s materiálem na této stavbě nechci ani hovořit. Po kritice nepořádku místo hledání nápravy jsem byl nucen s vedoucími pracovníky hlavního dodavatele stavby projít staveniště a na místě ukázat to, co oni a jejich podřízení neviděli nebo vidět nechtěli.

I to je jeden z přístupu stavařů, jehož odstranění by prospělo k efektivnosti stavebnictví.

Vrcholem nezodpovědnosti, nekázně, plýtváním vynaložených prostředků, materiálů a lidské práce je stavba polikliniky v Praze 4-Budějovické náměstí. Bylo mi až do pláče, když jsem přišel na stavbu a viděl rozkopané zdi u řady sálů a místností, které již byly dokončeny, obloženy obkladačkami a v nich zabudovány speciální rozvody pro mediciální plyn apod. Tím, že se práce nekoordinovaly a úkoly neplnil subdodavatel vzduchotechniky vznikly velké škody. A výsledek tohoto zjištění se bere jako samozřejmost, že to tak je. Dále bych mohl jmenovat stavbu Modřanského jezu, která bude zpožděna o více než rok, protože na stavbu dosud nenastoupil GDT - ČKD Blansko. Pochvalu zde zaslouží závod 03 Vodní stavby Sezimovo Ústí za vzorný pořádek v uložení všech stavebních materiálů.

Řidiči těžkých nákladních vozů a mechanizmů při výstavbě Barrandovského mostu doslova devastují komunikace v Modřanech a vedení stavebních organizací zdůvodňuje toto jejich chování nutností plnění úkolů. Proti tomuto jednání jsme všichni bezmocni. A ta bezmocnost spolu s nedostatky v řízení bude asi hlavní příčinou plnění současného stavu v tomto odvětví.

Jak jsem se dověděl a myslím si, že to nebude daleko od pravdy, ve stavebních četách existují skupiny, které chodí pravidelně v pracovní době na melouchy, výstavbu soukromníkům apod. Tito pracovníci nemají potom zájem o práci u mateřské organizace. Přitom rozsah používané úkolové mzdy, která by mohla tento nešvar řešit je stále nízký.

Ještě mně dovolte několik slov k plnění úkolů výroby stavebních hmot. Jak jsem si ověřil ze statistických údajů, ze 22 sledovaných sortimentů je jich 18 plněno, mezi nimi cihly, cement, vápno i obkladačky.

Mimo dlaždic, krytiny tedy všechno, co stavebník, chatař nebo majitel rodinného domku potřebuje. To nám tvrdí i zástupci resortu a prohlašují, že museli dokonce část výroby cementu odepsat. Při tomto sdělení se řada poslanců usměje a kdyby předseda senátu vyzval ke zvednutí ruky, kde je cement a ostatní, potom by se asi odpovědní pracovníci museli červenat. Jsem toho názoru, že by už konečně měla skončit pinpongová hra mezi výrobou a obchodem a jestli výroba vyrábí, tak ať obchod prodává a zákazník má možnost nakoupit si zboží, které potřebuje. Toto přece nemohou řešit poslanci, ale dobře ustavená a dobře placená výrobní sféra.

Soudruzi, to je velmi vážná politická věc a já žádám, aby v zájmu spokojenosti občanů se konečně řešila. Stavaři umějí udělat velký kus práce, umějí udělat dobrá díla, ale to, v jaké situaci je stavebnictví a celá investiční výstavba trvá již dlouho a je třeba důsledného řešení. A to si myslím, že v možnostech naší společnosti je.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslanci Plívovi, slovo má poslanec genmjr. ing. Václav Růžička a připraví se poslanec Jiří Krátký.

Poslanec genmjr. ing. Václav Růžička: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, náročnost úkolů při zabezpečování závěrů XVI. sjezdu KSČ se promítá i do lesního a vodního hospodářství. Pozitivní je, že se tomuto odvětví podařilo splnit plánované úkoly letošního roku. Proto bych si dovolil z tohoto místa vyjádřit ocenění všem pracovníkům lesního a vodního hospodářství, kteří se na jejich splnění podíleli.

Domníváme se, že je to dobrý nástup do sedmé pětiletky. Potěšitelné je také to, jak jsme ve výboru byli informováni, že i příprava pro příští rok probíhá bez výraznějších rozporů v plánu i v oblasti státního rozpočtu i přesto, že příští rok bude složitější a náročnější než letošní.

Úkoly sedmého pětiletého plánu v lesním hospodářství vycházejí z toho, že těžba dřeva je zhruba na hranici jejich produkčních schopností. Proto je v nich zdůrazněno udržovat tyto vztahy v souladu, pečovat o další produkční schopnost lesů a více než dosud vytěženou dřevní hmotu využívat. Že nejde o malý úkol svědčí to, že se výroba dřevozpracujícího průmyslu má zvýšit o 17 - 20 % především racionálním využitím dřevní hmoty.

Obdobně jako v lesním hospodářství, byly splněny úkoly letošního roku i ve vodním hospodářství. Pro příští rok je také děláno vše, aby plán byl zajištěn. Zvláštní pozornost je věnována zajišťování palivoenergetické základny, zejména úkolům souvisejícím se severočeským uhelným revírem a dodávkám vody pro jaderné elektrárny.

V souvislosti s vodním hospodářstvím se jistě naskýtá otázka využití, případně uvedení do provozu malých vodních elektráren. V přípravě na dnešní jednání ČNR jsme si také ověřovali, co se v této oblasti děje.

Byli jsme ujištěni, že tato oblast je "zmapována" a že se intenzívně připravuje jejich uvedení do provozu.

V současné době je již zpracován návrh pro federální vládu, která se bude využitím těchto zdrojů energie v nejbližší době zabývat.

Také maximální využití dřevní hmoty vyžaduje v současné době pozornost, Přes pokroky v této oblasti je třeba říci, že lze využívat dřeva jako paliva a domnívám se, že se to týká značného množství - řádově několika tisíc m3 a je možno říci, že s tím lze počítat 5 - 10 let, než dojde v technologii komplexního využití dřevní hmoty chemickou cestou.

Problém je však s přepravou a se spalovacími zařízeními, i když některé typy jsou u nás vyzkoušeny. Bylo by proto vhodné vytypovat některé tyto typy zařízení spalování dřeva, urychleně tyto odzkoušet a dát do výroby, zejména v provozovnách místního hospodářství a družstev. Pro příští rok i pro další léta je velmi závažnou otázkou úspora pohonných hmot. Při jednání výboru jsme dospěli k názoru, že příslušní gestoři by měli zajistit optimalizaci přepravy dřeva, aby se nevozila dřevní hmota ze Slovenska do Čech a naopak.

V lesním hospodářství se také spotřebuje značné množství benzínu a nafty při těžbě a přibližování dřeva. Domníváme se, že zde bude třeba více promýšlet zainteresovanost dělníků na úsporách pohonných hmot.

To jsou nejaktuálnější problémy lesního hospodářství příštích let. Ve vodním hospodářství je nutno upozornit na to, že se zvyšuje znečištění. Zlepšení v této oblasti spočívá především v nedostatku technologií a na to bychom měli upozornit příslušné federální ministerstvo strojírenství a žádat od něho zabezpečení potřebných zařízení.

Soudružky a soudruzi poslanci, součástí projednávaného státního rozpočtu pro příští rok jsou také fondy vodního hospodářství a ochrany ovzduší. Prostředky získané poplatky za znečištění se dostatečně nečerpají. Bylo by žádoucí i nadále zvyšovat účinnost jejich ekonomických nástrojů a současně také více pečovat o jejich efektivní využívání. Podle plánu práce výboru se tomu budeme věnovat během příštího roku.

Soudružky a soudruzi poslanci, domnívám se, že náročnost příštího roku i dalších let sedmé pětiletky bude vyžadovat, abychom naplňování úkolů, které dnes schvalujeme, věnovali soustavnou pozornost po celé volební období. Mám za to, že také ve volebních obvodech i na pracovištích bude třeba působit v tomto směru.

Proto doporučuji nejen schválit předložený pětiletý plán a návrh státního rozpočtu pro příští rok, ale také rozhodnout o našem podílu na jeho kontrole i o naší aktivitě při jeho realizaci.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslanci ing. Růžičkovi, dávám slovo poslanci ing. Jiřímu Krátkému a připraví se poslankyně Eva Lišková.

Poslanec ing. Jiří Krátký: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, poslanci, oblast investic v projednávaném zákonu o pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky se dnes a jistě celá příští 4 léta bude jevit jako jedna z nejcitlivějších oblastí naší ekonomiky. Vždyť změny v některých údajích vznikaly skutečně na poslední chvíli a byli jsme s nimi seznámeni před několika málo dny na společném zasedání výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru. Vše to svědčí o vážnosti otázek, které se vyskytly při sestavení plánu - a o to větší vážnost budou mít při jeho ročních realizacích.

Jedno je však jisté, že po mnoha letech chceme nastoupit cestu snižování objemu investic ve výrobní i nevýrobní sféře a tím postupně vylepšovat vztah mezi fondem akumulace a spotřeby. Osobně tuto snahu vítám, považuji však za nutné upozornit na některá úskalí, která v sobě snížení objemu investic a snížení objemu zahajovaných staveb bude přinášet. Necítím se býti práv mluvit o všech otázkách této oblasti, ale chci se zmínit jen o těch, se kterými se téměř denně setkávám, ať již ve svém zaměstnání nebo v práci poslance České národní rady.

Dosavadní průběh realizace, hlavně velkých staveb, ať již v oblasti technologických dodávek nebo dodávek stavebních, vede často k vyčerpání rozpočtových nákladů ještě před dokončením staveb a tudíž v dalším jejich pokračování dochází k překračování rozpočtových nákladů. Nejde a nešlo v minulých letech o malé nebo zanedbatelné částky. Jen v roce 1979 bylo podáno za federaci 220 žádostí o povolení překročení rozpočtových nákladů a z toho za ČSR 134. Objem zvýšení nákladů v jednotlivých letech např. za rok 1974 dosáhl 8,5 mld Kčs, v roce 1977 něco přes 7 mld Kčs a v roce 1979 2,8 mld Kčs.

I když federální i národní vlády přijaly opatření, která výrazně omezují dopady tohoto překračování na celkové čerpání investic, nevyhnou se v mnoha případech povolování, aby částky překročení byly kompenzovány možnými úsporami u jiných resortů, než ve kterých vznikly nebo se nevyhneme jejich povolení nad rámec částek na investice vydělených. V žádném případě všechna dosavadní opatření neřeší příčiny vzniku překračování rozpočtových nákladů, ale snaží se nalézt řešení jen důsledků tohoto stavu. Při dnešní soustavě evidence jsou známé příčiny ať jsou kvalifikovány jako nedostatky projektu, investora, dodavatelů, či zvýšení cen tuzemských dodávek nebo dodávek z dovozu. Jsem toho názoru, že by bylo správnější nečekat vždy až na dokončení staveb, ale dílčí nedostatky by se měly řešit v průběhu let výstavby, tj. dílče v ročních plánech a současně s tím průběžně upravovat propočty ekonomické efektivnosti staveb a v krajních případech rozhodovat o zastavení tam, kde se ukáže konečná celková nehospodárnost. Překročení, která se vyčíslí až těsně před ukončením výstavby ať je vyřešíme změnou plánu investic, použitím rezervy, odsunem jiné stavby nebo necháme zaplatit dodavatele, tu prostě jsou, existují a musíme je v každém případě zaplatit ze společné kapsy.

Protože na nejbližší měsíce, či roky je opět u některých staveb signalizováno překročení rozpočtových nákladů nebo limitů, proti částkám se kterými se při zahájení výstavby počítalo, hrozí nebezpečí, že dobrý úmysl, tj. plánované snížení částek na investice se rozplyne a nebude dodrženo. Snad největší překročení se dnes jeví při výstavbě jaderných elektráren, i když v současné době má podobu řady objektivních příčin.

Druhým nebezpečím může být snaha investorů obejít dobré úmysly na snížení počtu zahajovaných staveb tím, že se pokusí zachovat zahajování všech požadovaných staveb přes snížení finančních objemů na jednotlivé stavby i za cenu prodloužení doby výstavby. Jistě takový postup jsou plánující orgány schopny uhlídat a doufejme, že mají dost síly jim čelit.

Spolu s prodražováním výstavby je potřebí se zmínit i o otázce inovací. Včera se letmo tohoto problému dotkl poslanec Horák. Ne, že bych měl jakoukoliv námitku proti inovačním procesům, pokud nejde o pseudoinovace jen za účelem získání více finančních prostředků přes zvýšení velkoobchodní ceny. Jde mně o koordinaci inovačních procesů přes plány vědy a techniky. Rozhodující totiž musí být požadavky výrobců finálních strojů a zařízení, kteří by měli určovat směr inovačních procesů. Efekt totiž nepřinášejí takové inovace kompletačních výrobků nebo subdodávek, které mají za účel pouhé zvýšení velkoobchodních cen, které se neprojeví ve zlepšení parametrů finálního výrobku a tudíž znamenají pouhé zvýšení nákladů na finální výrobek. Takové příklady je možno nalézt občas v oblasti inovací, armatur, měřících a regulačních přístrojů, pokud jsou nedílnou součástí finálních výrobků například kotlů. Podobně zavedení nových a dražších ložisek pro mnohé z výrobců finálních výrobků neznamená zlepšení výsledných parametrů nebo alespoň ne takové zlepšení, které by se mohlo promítnout do velkoobchodní ceny.

Specifickou otázkou, která byla diskutována v našem výboru pro plán a rozpočet, například i na stránkách Hospodářských novin, je otázka tolerancí při výrobě a dodávkách ocelových materiálů hlavně do oblasti stavebnictví. Předmětem jednání na mnoha úrovních je otázka norem a povolených odchylek. Čs. normy, které navrhovali hutní výrobci, sice znají kladné i záporné výrobní tolerance, avšak dodávky hutních materiálů jsou převážně uskutečňovány v kladných tolerancích, tedy se zbytečnou nadváhou, která hlavně v oblasti stavebnictví není technicky zhodnotitelná. Hutní materiály se totiž fakturují ve shodě s cenovými předpisy za skutečnou váhu, tj. za váhu, včetně váhy plusové tolerance. I když dodávky jen v minusových tolerancích nejsou pro neuspokojivý stav některých válcovacích tratí v plné míře možné a zajistitelné, přece jen propočty ukazují, že přechod na minusové tolerance všude, kde je technicky možný, by znamenal úsporu nejméně 100 000 tun surové oceli ročně. Bohužel zatím výkon válcoven se hodnotí v tunách, a proto nadváha v rámci povolené tolerance jde do objemu plnění hutního podniku a není zatím v uspokojivé míře řešen ani Souborem opatření.

Federální cenový úřad všude tam, kde obdržel rozumný návrh na řešení, dodavatelům vyhověl, avšak celkový postup v zavádění dodávek v minusových tolerancích je pomalý a bylo by možné dosáhnout v této oblasti výraznějších úspěchů. Zatím bylo řešení nalezeno u Třineckých železáren a další návrhy jsou připravovány. Nutno podotknout, že nejde o problém nový, který by se řešil jen v ČSSR, ale je již dořešen v Sovětském svazu od roku 1971 a v NDR od roku 1976.

Dovolte mi, abych nyní domyslel některé skutečnosti, které sebou přinese snížení investic na náš poslanecký život. Zatím si zřejmě nedokážeme vyhodnotit velikost tlaku jak výrobní, tak terciální sféry, tlaku národních výborů. Je třeba si uvědomit, že se výrazně zvýší rozsah investičních prostředků do primární sféry, tj. do oblasti těžby uhlí, rud a na výstavbu elektráren, a to při celkovém poklesu objemu investic. Tento fakt bude znamenat, že mnohé investice, které v rámci našich volebních obvodů se nám budou jevit jako nezbytné, nanejvýš potřebné, nebudou do plánu zařazeny. Jen namátkově v mém volebním obvodě půjde o čističky odpadních vod, zdravotní středisko, případně kulturní dům,

který bude muset ustoupit jiným, naléhavějším celospolečenským potřebám. Bude nutno počítat s tím, že ani v akci "Z" nebude k dispozici takové množství finančních zdrojů, které by národní výbory chtěly, nebo mohly proinvestovat. Bude proto nanejvýš nutné soustředit finanční prostředky převážně na dokončení rozestavěných akcí. Aparát plánovacích orgánů naší republiky zde musí prokázat co nejvyšší míru trpělivosti ve vysvětlování svých postojů a rozhodnutí, ale také co nejvyšší míru spravedlnosti. Nebude opravdu možné nechat stavět pomníky či pomníčky ze známostí, vlivů či osobního přátelství.

V oblasti investic budou ještě dlouhá léta prostředky jen na akce nejnutnější, budované s maximální hospodárností, která musí začínat od projektování přes stavební část až po dodávky technologie s jejich využíváním jistě nejméně na dvě pracovní směny. Půjde o úkoly nemalé, kde my, jako poslanci, budeme stát před konfrontací zájmů svých volebních obvodů se zájmy celospolečenskými. Nebude jednoduché dát celospolečenským zájmům přednost, ale bude to jistě nanejvýš nutné a správné. Děkuji. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP