Pokračování 3. schůze ČNR
17. 12. 1981
/Přerušenou schůzi České národní rady zahájil místopředseda ČNR Zbyněk Žalman v 9.00 hodin/
Přítomni:
Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam
Členové vlády České socialistické republiky
předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a JUDr. RSDr. Zdeněk Zuska, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Toman, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV
188 poslanců České národní rady podle prezenční listiny
Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Budeme pokračovat ve společné rozpravě o pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a o státním rozpočtu České socialistické republiky na příští rok.
71 Dalším přihlášeným řečníkem je soudruh poslanec Zdeněk Horčík. Prosím, aby se ujal slova. Připraví se poslanec Karel Kostka.
Poslanec ČNR Zdeněk Horčík: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, na základě materiálů, které byly projednány ve výborech ČNR a materiálů, které jste dostali jako poslanci předloženy, i z vystoupení soudruhů ze včerejšího dne, chci ve svém vystoupení hovořit, že závěry XVI. sjezdu strany ve vztahu k rozvoji hlavního města Prahy a kontinuální rozvíjení myšlenky zakotvené v dlouhodobé koncepci rozvoje hl. města Prahy zpracované na základě usnesení XIV. sjezdu naší strany a potvrzené předsednictvem ústředního výboru strany i XV. sjezdem strany, Praha jako hlavní město ČSSR i České socialistické republiky, dále ale i sídelní město krajských orgánů. Středočeského kraje, okresu Praha-východ a Praha-západ se svými deseti obvody, z nichž každý má více obyvatel než většina krajských měst je zákonitě oblastí nejen soustředěné pozornosti, ale i výstavby a přestavby v procesu socialistického vývoje celé naší společnosti. Péče stranických, zastupitelských i státních orgánů o rozvoj hlavního města se projevuje v tom, že uplynulých více než deset let patří k nejúspěšnějším obdobím v rozvoji našeho hlavního města. V posledních deseti letech bylo postaveno více než 95 000 bytů, což je zhruba polovina všech nových bytů postavených po roce 1945. Již téměř polovina Pražanů bydlí v bytech, jejichž stáří nepřekračuje 30 let. Byla tak zásadně řešena nejvyšší bytová potřeba v rámci Československa. Přes tento počet nových bytů se podařilo snížit počet prověřených žádostí o byty o 20 000, avšak dalších zhruba 25 000 žádostí zbývá na území hl. města Prahy k řešení. Abychom neztratili nastoupené tempo pro řešení bytové potřeby, je nezbytné udržet i v dalších pětiletých obdobích výstavbu bytů na úrovni zhruba 50 000 ve všech formách bytové výstavby. Uplynulé dvě pětiletky znamenaly také v ostatních oblastech života významný kvalitativní kvantitativní postup. Například v mateřských školách vzrostl počet míst téměř o 18 000 ve 130 nových objektech, bylo postaveno více než 36 nových základních škol a počet žáků vzrostlo 20 000. Úspěchu bylo dosaženo i v oblasti zdravotnictví, kde však bohužel nejvíce dochází k odsouvání výstavby velkých koncepčně založených lůžkových zařízení a pomalu postupuje výstavba rozestavěných objektů. Podařilo se rozšířit a prohloubit ambulantní péči. Vznikla odborná centra celostátního významu, zejména v dětském lékařství a podařilo se alespoň udržet počet lůžek v nemocnicích. Za významný úspěch považujeme řešení především je selských míst. Kvalitativním zvratem městské hromadné dopravy je bezesporu úspěšně probíhající stavba čs.-sovětské spolupráce - metro, které se stalo velice rychle nezastupitelným dopravním prostředkem pro 1/4 pracujících při jejich denních cestách. Přes některé nedostatky v komplexnosti rozvoje města došlo k významným úspěchům i v ostatních oblastech, ať již je to rozestavěný komunikační systém s postupně uváděným o úseky do provozu, přírůstky více než 100 000 m2 prodejních ploch, nová hospodářská, energetická zařízení, výstavba sportovišť, modernizace městského osvětlení a stabilizace 50% podílu ušlechtilých paliv. Všechny tyto úspěchy přes řadu obtíží při vzniku nových významných staveb výrazně přispěly k zlepšování životního prostředí a vytváření podmínek pro naplňování cílů a rozvoje města.
Každá rozsáhlá soustředěná výstavba přináší s úspěchy i řadu problémů a nedostatků, které jsou v centru pozornosti občanů Prahy i desetitisíců návštěvníků. Postavení Prahy jako sídelního města nejvyšších stranických a státních orgánů města, kam se koncentruje pozornost občanů celého státu, zvyšuje nutně náročnost měřítek na nedostatky často obecně působící v celém státě, protože jsou v Praze více na očích.
Soustředěná výstavba a přestavba města, odehrávající se zákonitě na relativně malé ploše, násobí důsledky nedostatků, protože se zatím nepodařilo v přípravě a realizaci stavební činnosti najít specifické metody, které by výstavbě v Praze odpovídaly. Dokonce se často stavební organizace chovají v Praze hůře než jinde.
Přes nutné redukce koncepcí, zpracovaných v generálním plánu rozvoje hl. města Prahy, můžeme konstatovat, že výsledky uplynulých let proporcionálně tyto koncepce naplňují. Jedním z nejvážnějších problémů je totiž situace např. současného období, kdy dlouhodobé cíle jsou naplňovány programy 7. pětiletého plánu, který nemůže v plné míře zabezpečit původní představy o tempu realizace jednotlivých systémů. To někdy vede ke ztrátě předstihu, v kterém byla projednána dlouhodobá koncepce města. Typickým příkladem jsou např. zdroje tepla, nová čistírna odpadních vod, některé stavby komunikačního systému, ale i celá sféra výstavby nových bytů. S tím souvisí také nová přísná opatření o hospodaření se zemědělskou půdou. Je to jistě pochopitelné a jediné možné taková opatření přijmout a respektovat, i když pro Prahu to vyvolává určitou změnu koncepce. Ovšem tam, kde jsou již založeny náročné by mělo být nalezeno společné řešení. Mám na mysli především oblast Jihozápadního města a Barrandova, kam bude pokračovat trasa B-metra, protože bez těchto kapacitních oblastí města s novou bytovou výstavbou nelze dále řešit bytovou otázku a ani rozvinout tolik potřebný proces modernizace a dostavby vnitřního města a starších městských částí.
Závěry XVI. sjezdu a principy hlavních směrů hospodářského a sociálního-rozvoje, rozvíjené na jednotlivých zasedáních ÚV KSČ při stále ještě neuzavřeném programu 7. 5LP, vedou radu Národního výboru hl. m. Prahy k postupným krokům k řešení hlavních problémových okruhů ve vládě ČSR, protože jinak vzniká nebezpečí disproporčního vývoje, který by postupně mohl vést k nemožnosti dále naplňovat schválené koncepce. Proto byl ve vládě ČSR dne 18. listopadu t. r. projednán režim KBV na sedmou pětiletku se souborem opatření, který je závazný pro všechny, kteří se podílejí na tomto generelu. Byl předložen i program obnovy památkových objektů v rámci limitu oprav a údržby, je zpracována zpřesněná etapizace města a připravena rovněž k projednání ve vládě. Obdobně je zpracována a připravena k projednání bilance kapacit pro opravy stavebních fondů města v 7. 5LP a koordinační program základního komunikačního systému s koncentrací pozornosti na postupnou realizaci městského dopravního okruhu, propojujícího v I. fázi rozhodující vstupy budovaných dálnic do intravilánu města. Probíhají intenzívní jednání o variantních řešeních likvidace odpadních vod, propojení Prahy s Mělníkem horkovodem, o realizaci dalšího zdroje pitné vody pro Prahu a řady dalších významných solitérních akcí pro rozvoj a život města, a to nejen v jeho hranicích, jako např. nové krematorium v Divišově, řízené skládky městského pevného odpadu atd.
V poslední době se v řadě dokumentů i vystoupení představitelů strany a státu požaduje zákonitý přechod od některých extenzívních prvků rozvoje k intenzívnímu rozvoji nejen materiálně technické základny, ale i obslužné sféry. Bohužel často se za příklady některých prvků extenzívního rozvoje používají pražské skutečnosti. Je však třeba vycházet z toho, že například intenzifikace pražské výrobní základny, která si trvale udržuje vysoký podíl v rozvojových nosných oborech v rámci celého státu, i postupná modernizace výrobní základny v Praze není možná bez řady opatření v sesterských závodech mimo Prahu, ať již formou dočasného nebo trvalého převzetí některých činností, nebo daleko aktivnější spolupráce při technologických a strukturálních změnách, při vytváření podmínek pro koncentraci špičkové techniky apod. Je to jedna z oblastí, o které nemůžeme říci, že by se v Praze rozvíjela extenzívně a bohužel materiálně technická základna pražského průmyslu tím, že si nevytvořila objektové i technologické rezervy v uplynulých letech, má s dalším procesem intenzifikace nemalé problémy. Srovnání Prahy s ostatními velkými městy, ale i s celými oblastmi, je zvlášť citlivé v občanské vybavenosti. Praha je na jednom z posledních míst v ukazateli počtu lůžek v nemocnicích na 1000 obyvatel, v počtu míst v domovech důchodců, v celé paletě ukazatelů životního prostředí, kde je Praha zařazena mezi nejvíce postižené oblasti v ČSSR, i v občanské vybavenosti nových sídelních útvarů, kde nové soubory o velikosti krajských měst nemají často vybavenost zcela běžnou pro malá města a obce. To jsou skutečnosti známé, které byly také hlavním argumentem při schvalování koncepčních záměrů rozvoje města. Nechci se na tyto údaje zvlášť odvolávat, protože jsem si v plném rozsahu vědom, že zmenšování rozdílu mezi vybaveností Prahy a ostatních měst, nebude v nejbližších letech zásadně realizovatelné.
Všem městským orgánům jde o to, aby se nám podařilo v souladu s hlavními směry rozvoje vytvářet v Praze takové podmínky, které by umožnily udržet dosaženou životní úroveň pražského obyvatelstva, protože pražská dělnická třída a ostatní pracující svými výsledky v plnění plánu i postoji v plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ si to plně zaslouží. V této souvislosti, kdy ve složitých ekonomických podmínkách roste iniciativa pražských pracujících a zaměřuje se na plnění úkolů státního plánu a daří se realizovat i program 4. zasedání ÚV KSČ v oblasti úspor pohonných hmot, paliv a energie, nás nejvíce mrzí, že stejným krokem zatím při plnění úkolů nejde oblast investiční výstavby.
Nepůsobí jistě dobře, že teprve v závěru letošního roku se dávají do užívání byty stavebně dokončené v roce 1979 na okrajových částech Prahy, i nadále se opožďuje realizace technické vybavenosti na budoucích lokalitách KBV a že v roce 1981 hrozí opět velký skluz především v komplexní bytové výstavbě. Máme stále velkou nejistotu v tom, zda se vůbec stavebnictví podaří zhostit náročného úkolu připravované modernizace bytového a domovního fondu, což je neodmyslitelné bez strukturálních změn.
Proces intenzifikace národního hospodářství se neobejde bez zásadního řešení problémů stavební výroby v Praze vzhledem k silným vazbám a kooperačním vztahům na ostatní území státu. Tak je nutné chápat i spolupráci stavebních organizací z venkova, ať již jde o přímou stavební činnost v Praze nebo o dodávky všeho druhu. Nemůžeme se nadále spokojit s globálními ukazateli plnění plánu stavební výroby, ale musíme zaměřit pozornost na důsledné plnění úkolů na jednotlivých stavbách v plánovaném čase, objemu, sortimentu a kvalitě. Současný stav v plnění úkolů výstavby města se neobejde bez trvale rostoucí náročnosti na práci investorů, projektantů, výzkumných pracovišť a celé dodavatelské sféry.
Chtěl bych v závěru svého vystoupení vyjádřit přesvědčení, že Česká národní rada tak jako v uplynulých letech, bude problémům Prahy věnovat soustavnou pozornost, že budou cílevědomě problémy města zařazovány na jednání výborů, předsednictva i pléna ČNR a že poslanci budou vyvíjet soustavnou aktivitu ve svých volebních obvodech, a to zejména tam, kde plynulé zajišťování potřeb města z ostatních oblastí a mimopražských podniků, rozhodující měrou výsledky v Praze dosažené ovlivňuje. Tím více vystupuje do popředí úloha našeho zastupitelského orgánu jak při tvorbě, tak i kontrole plánovaných úkolů z hlediska jejich celkového bilancování a vnitřních vazeb, ve všech souvislostech a úrovni řízení celého procesu i v rozvojových úkolech.
I ve ztížených národohospodářských podmínkách, které se projevují zejména v nižším objemu investic, snížení bilance paliv a energií, sníženém limitu pohonných hmot a v omezení dovozu, má rada Národního výboru hlavního města Prahy základní cíl - využít disponibilní zdroje a prostředky maximálně efektivně a účelně v plánovaném čase tak, aby i tyto nižší zdroje vytvářely podmínky pro bezporuchový život městského organismu a zabezpečovaly základní životní podmínky pražského obyvatelstva.
Proto v rozpracování závěrů XVI. sjezdu strany, 4. i 5. zasedání ÚV KSČ jsou postaveny před orgány pražských národních výborů mimořádně náročné úkoly v konkrétních termínech pod osobní zodpovědností. Tím se také 150tisícová armáda pracujících v hospodářství pražských národních výborů plně staví za politiku naší strany. Jsem přesvědčen, vážení soudruzi a soudružky, že při plnění tohoto úkolu nám bude ČNR nápomocna svoji trvalou pozorností, kterou věnuje rozvoji našeho hlavního města a bude i nadále nejlepší oporou. A za to chci upřímně poděkovat vládě ČSR a celé ČNR.
Věřte nám, soudružky a soudruzi, aby Praha rostla do krásy, bez velkých pomníků, aby byla čistá, pohostinná, aby v ní byla plynulá doprava, dobré zásobování a naši občané a především i hosté vždy usměvaví a spokojení. Prostě aby Praha byla ve svém celku plnou oporou našemu ústřednímu výboru strany.
Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslanci Horčíkovi. Slovo má poslanec Karel Kostka a připraví se posl. Marie Hubálková.
Poslanec Karel Kostka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, složitost příštího roku a dalších let v rozvoji zemědělství a tím i v potravinářském průmyslu vyplývá mimo jiné z problémů, které jsou důsledkem nesplnění plánu zemědělské výroby v letošním roce.
Máme-li se dnes vyjádřit, projednat a schválit pětiletý plán a rozpočet na příští rok, musíme výsledky letošního roku, případně i předchozích let vzít v úvahu, neboť ovlivní další roky této pětiletky.
Snažil jsem se proto získat co nejvíce informací ze svého pracoviště, volebního obvodu a zejména při jednání v našem výboru. Pomocí nich i v hledání cest, jak reagovat na současné problémy, které brání našemu zemědělství v jeho rychlejším rozvoji. Stěžejním úkolem při omezených vstupech je mobilizace všech rezerv k zajištění úkolů příštího roku i dalších let sedmé pětiletky.
Musím však otevřeně říci, že ne na všechny otázky, které jsem si položil, jsem našel uspokojivou odpověď a odpovídající řešení. Z těchto důvodů mi proto dovolte, podělit se s vámi o své zkušenosti i o poznatky dalších poslanců našeho výboru.
V návrhu zákona, v § 9 se navrhuje zvýšit zemědělskou produkci v sedmé pětiletce o 5 až 7 % oproti šesté pětiletce. Domnívám se, že vzhledem k současné realitě v zajišťování výroby zrnin, a zejména podstatně nižší úrovni zabezpečení průmyslových hnojiv, doporučuji v bodě b/ citovaného § 9 zaměnit slova - postupně dosáhnout za slova - postupně zvyšovat soběstačnost ve výrobě zrnin. Není to v rozporu se závěry XVI. sjezdu KSČ, kde citace slov "dosáhnout soběstačnost" se neuvádí. Z dalších konkrétních úkolů je to mimo jiné využití a ochrana zemědělského půdního fondu a rozvoj živočišné výroby - zejména chovu skotu na bázi využití především objemných krmiv. Přesto, že vládní návrh neuvádí číselné ukazatele, jsou to úkoly vysoce náročné.
Těmto úkolům odpovídá plán příštího roku, zohledňující dopady letošního roku. Přestože nepočítá s výrazným růstem rostlinné výroby, lze o něm říci, že vytváří prostor pro stabilizaci.
Plán příštího roku i celé sedmé pětiletky bude třeba důkladně promyslet a projednat s pracujícími na všech pracovištích. Nikdo lépe nezná podmínky a možnosti výroby než samotní lidé, kteří organizují a zabezpečují výrobu. Proto jsme uvítali, že podle zásad zdokonalené soustavy plánovitého řízení v zemědělství s platností od 1. ledna 1982 můžeme více využívat místních podmínek ve vstřícném plánování. Budou nám stanoveny dva základní ukazatele - nákup obilovin a jatečných zvířat. Další tři závazné ukazatele může stanovit zemědělská správa. Přesto by mělo být ponecháno dostatek prostoru pro naši vlastní iniciativu. Z vytyčených úkolů a z některých údajů o vstupech do zemědělství se dá vyvodit, že další vzestup a rozvíjení dynamiky odvětví výživy je třeba především zajišťovat využíváním vnitřních rezerv, snižováním ztrát, zdokonalováním řízení, uplatňováním vědeckotechnického rozvoje, prohlubováním hmotné zainteresovanosti a zejména rozvojem široké pracovní iniciativy.
V tomto směru mohou řadu rezerv mobilizovat při prohlubování chozrasčotu jednotlivá pracoviště a zlepšováním řídící práce i vedení JZD a státních statků. Mobilizace některých, však bude odvislé od zdokonalování řídící práce v okresech, krajích i v centru. To si budeme muset všichni plně uvědomit a každý svým dílem přispět k tomuto náročnému úkolu. V JZD a státních statcích musíme vycházet z daných a mobilizovaných možností. Především půjde o to, jak lépe ochránit zemědělskou a zejména ornou půdu, zúrodňovat ji a udělat vše pro její plné využití. To bude například znamenat jít při zvyšování rostlinné produkce cestou zlepšování agrotechniky při plném využívání vědeckých poznatků a osvědčených zkušeností. Vzhledem k tomu, že nebude mnoho nových odrůd, bude třeba položit větší důraz také na kvalitu osiv a sádí. Rozhodněji bude třeba bojovat proti plevelům, chorobám a škůdcům. Zde však mimo dobrou agrotechniku bude třeba mít také zajištěny vhodné chemické prostředky, a to vždy nebývá. Důsledkem jsou značné ztráty na produkci, jak tomu bylo v posledních dvou letech například u brambor. Plíseň bramborová postihla letos prakticky všechny nedezinfikované porosty brambor, těsně před sklizní. V té době většina zemědělských podniků již neprovedla chemickou ochranu pro nedostatek Ridomilu. Při příznivých vlhkostních a teplotních podmínkách přešla plísňová infekce až do hlíz.
Důsledek byl letos mimořádný. Nebývalé a oprávněné reklamace a stížnosti našich občanů na kvalitu konzumních brambor, za které musí platit poměrně vysokou cenu, ale zejména tisíce tun brambor, které shnily bez užitku ve skladech.
Významná rezerva v rozvoji rostlinné výroby, mimo výroby objemných krmiv, spočívá ve struktuře plodin a jejich správném střídání. V tomto směru mají nezastupitelné místo jeteloviny jako víceleté pícniny na orné půdě. Jejich druhý, možná i důležitější význam, je při zajišťování živočišné výroby, zejména tak potřebného rozvoje chovu skotu, na jehož zabezpečení plným právem položilo odpovídající důraz 4. plénum ÚV KSČ.
Nutné je však říci, že tento důležitý úkol jak z hlediska zabezpečení výživy, tak i z hlediska rozvoje zemědělské výroby se nedaří zcela plnit. Svůj podíl na neuspokojivém vývoji si musí vzít i pracovníci v zemědělství. Je však nutné se otázat, co udělaly plánovací orgány i dodavatelská odvětví pro to, aby se celý komplex zemědělské výroby dostal do dynamického pohybu.
Přetrvávají a pomalu se řeší problémy s nedostatkem základních zemědělských potřeb - pluhů, secích strojů, sklizňové techniky pro pícniny v horských podmínkách, nakladačů na chlévskou mrvu a některých dalších strojů. Přitom bilanční příděly strojů, traktorů a zemědělských automobilů nedosahují ani prosté reprodukce. Byli jsme informováni o zřízení VHJ pro výrobu zemědělské techniky. V souhrnu svých úkolů má vyrábět i stroje pro pícniny, pro manipulaci s chlévskou mrvou a další potřebnou techniku to víme. Ale je tento úkol již zadán některému podniku či závodu? Jsou totiž dotazy, zda výroba této techniky je dostatečně zabezpečována.
Soudružky a soudruzi poslanci, zdůraznil jsem již, že bude nutné pečovat o úrodnost půdy. Mimo meliorací a rekultivací je třeba pečovat o dostatek humusu a dobrou strukturu půdy. To vyžaduje vyprodukovat dostatek kvalitního hnoje a zapravit jej do půdy. S tím máme určité problémy, vzhledem k rozšiřujícím se bezstelivovým stájím. Asi bychom se měli nad jejich dalším budováním vážně zamyslet.
Problémy s technikou, ale i s těžkými traktory ve vztahu ke spotřebě nafty vyžadují přehodnotit urychleně celou soustavu strojů dodávaných do zemědělství. V současné době máme již vzpomenutý totální nedostatek lehkých traktorů první unifikované řady.
Plně se stavím za požadavek, který včera vznesl v rozpravě poslanec Trejbal a za jejich urychlené přidělení našemu zemědělství. I když jsou velmi hledaným vývozním artiklem, nemuselo by se jich tolik vyvážet. Škody, které nám vznikají doma, mnohdy vysoce převyšují získaný užitek z exportu.
Chtěl bych také upozornit na to, že i když někdy obdržíme bilanci na traktory nebo automobily, tyto nejsou v průběhu roku vykryty. Naše družstvo například letos ze čtyř přidělených traktorů obdrželo pouze jeden a ten byl ještě z vráceného exportu.
Rovněž bych chtěl připomenout úkol ve snížení spotřeby nafty zemědělstvím. Krácení je značně vysoké a mám dojem, že vyšší, než v jiných odvětvích. Když se zamýšlíme nad tím, jak dodržet a nepřekročit přidělený limit spotřeby i při zavedení úsporných opatření a při průměrném klimatickém roku jsme na hranici únosnosti a v mnoha případech i nad ní. V zemědělských podnicích to bude také znamenat vyloučení služeb pro jiné. Bude se muset omezit nebo vyloučit zajišťování dopravy pro národní výbory, pro občany, pluhování a odstraňování sněhu ze silnic a některé další poskytované služby.
Nechci tento problém postavit jako požadavek na zvýšení plánu, ale chtěl jsem mimo úsilí o zabezpečení plánovaných úkolů upozornit i na tyto problémy a souvislosti.
V závěru svého vystoupení vás chci, soudružky a soudruzi poslanci, ubezpečit, že vyvineme velké úsilí k plnění úkolů, které před nás naše komunistická strana i celá společnost vytyčila. Hodně diskusí se v tomto období vede o vyrovnání rozdílu v hospodaření jednotlivých zemědělských závodů. Myslíme si, že by tomu tak mělo být i mezi okresy a kraji. Co jiného si lze myslet při sledování výsledků ve výrobě a nákupu našeho Severomoravského kraje v porovnání s jinými. Náš kraj splnil nákup obilí do státních fondů na 100 %, brambor na 109 %, ozimé řepky na 103,4 % a jako snad jediný kraj ve velké republice splnil a překročil nákup cukrovky nejméně na 107 %.
Rovněž i náš vsetínský okres stojí v popředí výroby a plnění nákupu rostlinných a živočišných produktů z celé České socialistické republice. Na nákup mléka předáme nejméně půl milionu litrů, překročíme dodávky masa a mimo splnění nákupu stonkového lnu a řepky ozimé, jako jedni z mála, splníme i výrobu trav na semeno. Celý Severomoravský kraj vyvíjí velké úsilí o splnění a překročení dodávky mléka a masa. Výsledky výroby u cukrové řepy v našem Severomoravském kraji jsou kontrastní s výsledky některých ostatních krajů, které ve výrobě této plodiny zaostávají. Nutí to k zamyšlení a zřejmě to nebude jen v přírodních podmínkách, že jsou takové rozdíly.
Za těmito úspěšnými výsledky se u nás skrývá nezměrné úsilí lidí ve výrobě, při sklizni, v řídící sféře na všech stupních i pomoc i podpora stranických orgánů, ale také zdravá ctižádost a nespokojenost s dosaženými výsledky.
Doporučuji za náš výbor schválit návrh zákona o sedmé pětiletce i státní rozpočet na rok 1982.
Děkuji za pozornost. /Potlesk./