Poslanec Václav Trejbal: Vážené soudružky a soudruzi, v souvislosti s programem postupného dosáhnutí soběstačnosti a uspokojování potřeb národního hospodářství obilím a zvýšením celkové soběstačnosti ve výrobě masa, mléka a dalších potravin se v posledních letech nejčastěji hledají optimální řešení na zastavení a co nejrychlejší odstranění disproporcí mezi produkcí rostlinné výroby a potřebami živočišné výroby.

Dosavadní analýzy tohoto vleklého problému jednoznačně potvrzují, že nevyhnutelnost urychlené dynamiky rozvoje zemědělství vyžaduje všestranné zabezpečení přednostního rozvoje rostlinné výroby a chovu skotu.

I v našem rokycanském okrese vyvíjíme nemalé úsilí k naplnění úkolů vytyčených stranickými sjezdy, usneseními krajských a okresních stranických orgánů směrem k naplňování úkolů státních a podnikových plánů.

Již XIV. sjezd KSČ vzhledem k potřebám dynamického rozvoje stanovil prioritní rozvoj rostlinné výroby před výrobou živočišnou, presto je všeobecně známo, že plnění úkolů v živočišné výrobě, tedy i dynamika rozvoje tohoto odvětví postupuje rychleji než rozvoj rostlinné výroby a nejinak je tomu i v našem okrese. Tato tendence se projevovala jak v průběhu páté, tak i během 6. pětiletky a za toto desetileté období vzrostla hrubá živočišná produkce o téměř 12 % rychleji než hrubá rostlinná produkce. Znamená to, že se nám nepodařilo vytvořit soulad mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, ale naopak dochází k přetrvávání disproporcí a vezmeme-li v potaz kolísání rostlinné výroby vlivem nepříznivých klimatických podmínek v jednotlivých letech, dochází zpravidla dvakrát za pětileté období přímo k napjatému vztahu, především v krmných bilancích a tím v zajištěnosti živočišné výroby. Takto vznikající disproporce mezi oběma základními odvětvími zemědělské výroby bylo až dosud nutno řešit krytím krmné bilace z cizích zdrojů, převážně zvýšenými požadavky na dovoz zrnin. To je cesta i způsob řešení, který není reálný a nutí k vážnému zamýšlení nad dalším vývojem.

Soudružky a soudruzi, vezmu-li výsledky letošního roku právě v tomto vztahu rostlinné a živočišné výroby v našem okrese, dochází k obdobné situaci. Úkol rostlinné výroby nebude naplněn o téměř 10 %, což se promítne do nesplnění plánu rostlinné produkce. Naproti tomu výroba objemné píce se v letošním roce podařila naplnit a jsou vytvářeny podmínky pro udržení intenzity živočišné výroby, především v chovu skotu.

Zajištění výroby objemné píce pro další rozvoj chovu skotu je v našem okrese věnována pozornost řadu let. Složitost v našich podmínkách horší bramborářské oblasti spočívá jednak v zastoupení travních porostů, když procento zornění činí 82,5 % a téměř třetina luk vyžaduje meliorační zásahy pro úpravu vodního režimu a tím zvýšení úrodnosti. Dalším vztahem je podíl pícnin na orné půdě, zejména pak zastoupení víceletých pícnin. Skutečnost, že v letošním roce jsme dosáhli plánované výroby objemné píce a tím krytí potřeby této píce pro skot je v dosažení dobrého zastoupení víceletých pícnin na orné půdě. V letošním roce jsme poprvé dosáhli podílu 20,2 % víceletých pícnin z orné půdy, především na bázi jetelů s výnosem 7,1 t v přepočtu na seno. Přitom cesta k této skutečnosti byla postupná a cílevědomá. V průběhu 6. pětiletky jsme povýšili pěstování jetelů na semeno pro rozvoj intenzity výroby skotu a vytvoření naprosté soběstačnosti v produkci jetelového semene. Máme

tak zaručenou skladbu a podíl víceletých pícnin z vlastních zdrojů. Tento krok byl nutný a současnost ukazuje, že byl krokem správným. Je to možno dokumentovat na vývoji dojivosti, která v roce 1979 činila na 1 dojnici v okrese 3021 litrů, v roce 1980 již 3281 litrů a v letošním roce překročí 3500 litrů. Vedle toho, a to považujeme za podstatné, je spotřeba v průměru okresu na výrobu 1 litru mléka 25 Dg jadrných krmiv proti státní normě 35 Dg, stanovené na námi docilovanou dojivost. Že zde vedle řady dalších faktorů působí i množství a skladba objemné píce není třeba zdůrazňovat.

Soudružky a soudruzi, uvedl jsem pouze tu pozitivní stránku, která se nám ve výrobě objemné píce podařila vyřešit a která byla plně v našich rukách. Avšak výroba píce z víceletých pícnin není jediná, i když rozhodně ne zanedbatelná. I zde jsou ještě rezervy, kupř. v pěstování vojtěšky. Nemáme příliš vhodných ploch pro tuto plodinu. Přesto produkce píce vojtěšky ročně z 900 ha vhodných ploch není ani pro nás zanedbatelná a skladbu objemné píce je schopna dále zlepšit. Toto vyřešit není v našich silách, jelikož jsme odkázáni na přísun vojtěškového semene do okresu a ten se z různých objektivních, ale i subjektivních příčin řadu let neuskutečňuje. A zde by se měli jeho výrobci zamyslet nad závazností úkolu, který řeší další rozvoj chovu skotu.

V našich podmínkách výrazný podíl na zajištění krmné bilance připadá silážní kukuřici. Agrotechniku dokážeme zvládnout, ani úroveň hektarových výnosů není malá, máme i solidní prostory pro uložení siláží. Pro nás rozhodující je i kvalitativní stránka, zejména obsahu sušiny, kterou i za zvýšeného podílu přidané slámy nejsme schopni bez porušení technologie silážování plně zajistit. K tomu nutně potřebujeme výrazné zvýšení podílu ranných hybridů, u kterých přídavek slámy při silážování obsah sušiny zlepšuje a není podmínkou pro dosažení alespoň 20 % sušiny, jako je tomu u pozdních odrůd, které převážně dostáváme. Tímto problémem by se měla zabývat Oseva, národní podnik, aby osiv ranných hybridů bylo v našem Západočeském kraji dostatek, protože vegetační doba je krátká.

Významnou součástí zajištění krmivové základny v našem Západočeském kraji pro rozvoj chovu skotu je produkce píce z trvalých travních porostů, především ve výrobě sena, jako nezastupitelné složky v krmné dávce. Nechci v žádném případě tvrdit, že jsme v rezervách, které jsme v tomto směru již vyčerpali, že jsme vyčerpali všechny možnosti. Ale jejich využití není jenom v nás zemědělcích, ale v celém zemědělsko-průmyslovém komplexu. Vždyť dnes každý ví, že výroba kvalitního sena je závislá nejen na složení travního porostu, ale i na včasnosti prací, i na organizaci sklizňových prací a k ní příslušné techniky. K tomu potřebujeme dostatek výkonných obracečů, shrnovačů a pohrabovačů navazujících do technologických linek včetně vhodných mechanizovaných skladovacích prostorů. K této nedostatečné mechanizační vybavenosti strojů na výrobu píce přistupuje i potřebná tažná síla. Mám na mysli tažnou sílu dodávaných traktorů. Dostáváme převážně silné traktory, což pro převažující podíl prací odpovídá. Ale používání těžkých traktorů jako tažné síly pro obraceče a shrnovače je luxus, který si nejen zemědělské podniky, ale ani naše národní hospodářství nemůže dovolit. V prvé řadě je to neopodstatněné plýtvání tak cennou surovinou, jako je motorová nafta, zbytečné zvyšování nákladů na výrobu a při vlhčích podmínkách přímo devastace trvalých travních porostů, která složení porostu ani výnosu při příští sklizni nikterak nepřispívá. Vždyť představa, že obraceče táhne těžký traktor, který váží 40 - 50 q, přičemž dříve stejně široký obraceč táhl jeden kůň, který váží 5 q. Zemědělství tudíž potřebuje v plném souladu se závěry 4. pléna ÚV KSČ dořešit tyto vztahy, a to na bázi účelné a kompletní vybavenosti technologických linek pro výrobu sena a žádoucí intenzifikaci trvalých travních porostů.

Ukázal jsem pochopitelně pouze na část vztahů v řešení krmivové základny, která vedle výroby obilovin jako hlavního úkolu rostlinné výroby, zůstává hlavním článkem dořešení vztahů mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, zdrojem největších rezerv k tomu, abychom v našich podmínkách naplňovali závěry stranických usnesení, která jsou naprosto totožná s potřebami dalšího rozvoje zemědělství jako celku i každého jednotlivého zemědělského podniku.

Řešení a vyřešení výroby objemné píce je současně klíčem k dalšímu snižování spotřeby jadrných krmiv na jednotku živočišné produkce. Je tedy základem pro řešení významného úkolu vytyčeného pro zemědělství - dosažení soběstačnosti.

Soudružky a soudruzi, stojíme na prahu úkolů roku 1982, na prahu plnění úkolů, které schválilo poslední plénum ÚV KSČ, plánu na rok 1982. V zemědělských podnicích pracujeme intenzívně se závěry 4. pléna ÚV KSČ pro vytvoření dobrých vstupů do druhého roku pětiletky, k plné realizaci "Souboru opatření", které vstoupí v platnost od 1. ledna následujícího roku. Spoléhám přitom na iniciativu, um a dovednost družstevníků a pracovníků státních statků a podniků služeb. Spoléháme však i na to, že závěry 4. pléna ÚV KSČ spolu s námi budou plnot i další odvětví a úseky v celém zemědělském průmyslovém komplexu, abychom společnou prací a s plnou odpovědností splnili závěry XVI. sjezdu KSČ, naplnili vše, co od nás naše společnost potřebuje. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Trejbalovi.

Tím jsme zakončili dnešní jednání České národní rady. Přerušuji schůzi a budeme pokračovat v rozpravě zítra ráno od 9.00 hodin. Jako první vystoupí poslanec Zdeněk Horčík.

Řada z vás se na mne obracela, že má úkoly a snaží se omlouvat. My jsme upozorňovali na to, že bychom byli rádi, kdybyste se na jednání České národní rady prostě uvolnili. Prosil bych vás proto, abyste zítra, pokud musíte dát přednost, dali přednost projednávání tak významných zákonů, které máme schválit.

Zítra po ukončení schůze České národní rady kolem 16.30 hod. svolávám schůzi předsednictva České národní rady. Prosím, aby i s tím členové předsednictva počítali.

Končím dnešní jednání a na shledanou zítra.