Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Tlapákovi za odůvodnění návrhu.
Přerušíme nyní naše jednání na 25 minut a budeme pokračovat přesně v 16.00 hodin.
/Schůze přerušena od 15.35 hodin do 16.00 hodin./
Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání.
Dávám slovo společnému zpravodaji výborů České národní rady k návrhům zákonů České národní rady o pětiletém plánu a o státním rozpočtu na rok 1982 poslanci ing. Miroslavu Mrázkovi. Prosím, aby se ujal slova.
Společný zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážené soudružky, soudruzi, vážení hosté!
Předkládaná zpravodajská zpráva je zaměřena k oběma prvním bodům našeho dnešního společného jednání. Jako zpravodaj jsem měl proto snahu i s ohledem na předchozí výklad soudruhů Rázla a Tlapáka k dané problematice vymezit optimálně rozsah celé zprávy. Přes tuto snahu se však musí zabývat, i když velmi stručně, a v hrubých rysech, při nejmenším těmito oblastmi: východisky k posuzování obou bodů programu, návrhem zákona o pětiletém plánu, návrhem státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1982 a návrhem zákona o státním rozpočtu ČSR na rok 1982.
Proto bych chtěl ihned přejít k první oblasti a pokusil se shrnout věcná východiska, která musíme brát v úvahu při posuzování předložených návrhů zákonů.
Vývoj naší ekonomiky probíhá za velmi složitých podmínek. Tato složitost se plně projevila i ve vlastní přípravě projednávání předložených návrhů zákonů. Myslím, že nebudu nadsazovat, když řeknu, že v tak komplikované situaci náš zákonodárný sbor ještě podobné návrhy zákonů neprojednával. Proto je tím více třeba politicky správného, reálného a věcného přístupu k projednávané problematice a racionálního postupu v jednání k tomu, abychom mohli s uspokojením na závěr našeho jednání konstatovat, že jsme odpovědně splnili svou úlohu a projednali oba předložené návrhy zákonů do potřebné hloubky a ve všech podstatných souvislostech.
Proto také musím hovořit o návrhu státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1982, i když není předkládán k projednání ve formě návrhu zákona ČNR.
Politická a věcná východiska pro posuzování návrhu zákona o pětiletém plánu na léta 1981 - 1985, návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1982 i návrhu zákona o státním rozpočtu ČSR na rok 1982 jsou obsažena především v závěrech XVI. sjezdu KSČ, ve výsledcích jednání 4. a 5. zasedání ÚV KSČ a konečně ve skutečném vývoji našeho národního hospodářství v letošním roce.
Závěry XVI. sjezdu KSČ, který vytýčily hlavních směrech linii našeho hospodářského a sociálního rozvoje na léta 1981 - 1985, známe jistě všichni a jsou závazné pro každého. Jsou proto i nezbytným dokumentem ke konfrontaci s návrhem zákona o pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1981 - 1985. Nejzávažnějším úkolem celé 7. pětiletky je, jak vyplývá z Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981 - 1985, podstatně zvýšit efektivnost všech ekonomických procesů, tedy nejen výroby. Růst efektivnosti každé hospodářské činnosti musí být pronikavý a trvalý a ne pouze jednorázový. Tato základní podmínka další výstavby rozvinuté socialistické společnosti, upevnění a zkvalitnění životní úrovně a zabezpečení sociálních jistot našeho lidu, se musela plně odrazit i v návrhu zákona o pětiletém plánu. Důsledně se musí promítat do ročních plánů rozvoje národního hospodářství i do ročních rozpočtů, jimiž se celá pětiletka postupně realizuje.
Přitom k posuzování předložených dokumentů je třeba přistupovat nejen s jasnou představou cílů a záměrů, ale rovněž tak i s podrobnou znalostí možností, které jsou dány stavem materiálně technické základny, surovinového a energetického krytí a dosažené výkonnosti. Ze všech těchto hledisek je proto důležité, jakých výsledků v letošním roce dosahujeme a jaký plán na rok 1982 jsme připravili.
Složitost letošního vývoje analyzovalo 4. zasedání ÚV KSČ. A výsledky tohoto zasedání jsou aktuálním rozpracováním linie XVI. sjezdu strany na současné podmínky. Určují zejména měřítka pro plán roku 1982.
Právě ve spojitosti s úkoly plánu na rok 1982 zdůraznil soudruh Gustáv Husák ve svém závěrečném vystoupení na 5. zasedání ÚV KSČ nutnost dále rozvíjet politickou, organizátorskou a výchovnou práci proto, aby pracující plně pochopili smysl přijímaných opatření, která odpovídají zájmům celé naší společnosti, všech občanů naší republiky. Jinak řečeno, vidět současný ekonomický vývoj očima 4. a 5. zasedání ÚV strany znamená důsledně promítat přímou vazbu mezi snahou po udržení a zkvalitňování životní úrovně a snahou po tvorbě nezbytných zdrojů. Občan - výrobce si musí vydělat na občana - spotřebitele. To je základní pravda, kterou musíme i my jako poslanci pomoci urychleně zafixovat do vědomí voličů ve volebních obvodech, do myšlení všech našich občanů. K tomu ovšem, aby se tato pravda naplnila ve skutečnosti, musí především všechny orgány po řídící ekonomické ose vytvářet potřebné podmínky a předpoklady. Základní předpoklady musí být obsaženy v projednávaných návrzích zákona.
Soudružky a soudruzi, k návrhu vládního zákona o pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1981 - 1985, který je v zásadě v souladu s návrhem federálního zákona na 7. pětiletý plán, jsme obdrželi podklad z České plánovací komise. Je třeba zdůraznit, jak vyplývá i z tohoto podkladu, že přijetím zákona o 7. pětiletém plánu nastává etapa intenzívní práce pro vládu, jednotlivé resorty a další orgány hospodářského řízení dopracovat pětiletku do komplexní podoby střednědobého plánu. Organizovat a usměrňovat práce na plánu tak, aby tento plán byl dobrým řídícím dokumentem pro podnikovou sféru i střední články řízení, aby byl dostatečně provázán, vybilancován, aby dostatečně stimuloval žádoucí intenzívní vývoj naší ekonomiky, především na bázi vědeckotechnického rozvoje a využití všech vnitřních rezerv naší ekonomiky.
Projednávané návrhy zákonů jsou zákonným podkladem pro toto dopracování. Jsou také podkladem pro kontrolní a iniciativní činnost nás, poslanců ve volebních obvodech, zejména pro nejbližší období, ve kterém se bude rozpracovávat pětiletý plán.
V konfrontaci s linií danou XVI. sjezdem naší strany a obsaženou v hlavních směrech sociálního a ekonomického rozvoje na léta 1981 - 1985 lze velmi heslovitě konstatovat některé základní poznatky, resp. poznámky.
V návrhu zákona o pětiletém plánu se předpokládá pomalejší růst tvorby národního důchodu než se předpokládalo ve vazbě na hlavní směry sociálního a ekonomického rozvoje ČSR na léta 1981 - 1985. Plánovaný přírůstek národního důchodu bude kryt v plánu předpokládaným zvýšením společenské produktivity práce. Přitom se předpokládá pro celé období tohoto pětiletého plánu, že vytvářené zdroje budou v rostoucí míře přednostně uvolňovány pro vývoz. To znamená výraznější utlumení přírůstku národního důchodu užitého na domácí spotřebu. Je naznačena cesta, jak toho dosáhnout - zásadním zhospodárněním nevýrobní sféry, výrazným omezením investic a současně efektivnějším využíváním dosavadní výrobní základny, úsporným vynakládáním prostředků pro výrobní spotřebu apod.
Mám za to, že s tím lze jedině souhlasit. Je však třeba konstatovat, že tyto koncepce vytvářejí dvojnásobně náročné podmínky pro oblast vědeckotechnického rozvoje. Ve vztahu k celé 7. pětiletce je ale právě v této oblasti klíč k trvalému řešení intenzívního rozvoje a efektivnosti naší ekonomiky. Celý pětiletý plán musí být založen na maximálním uplatnění vědeckotechnického pokroku v celém národním hospodářství. V návrhu zákona je zakotven samostatný paragraf k problematice vědy a techniky. Doporučujeme této oblasti věnovat prvořadou pozornost při rozpracovávání pětiletého plánu. Ten totiž musí vytvořit potřebné předpoklady a podmínky pro rychlou a efektivní realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje. V tomto směru už samotná kvalita plánu by měla být odrazem našich objektivních potřeb.
Návrh zákona o pětiletce určuje tempa a hlavní směry rozvoje odvětví a úseků národního hospodářství ČSR na léta 1981 - 1985. Je jasné - a z materiálů to dostatečně vyplývá - že rozhodující úlohu v rozvoji ekonomiky bude i v 7. pětiletce mít především průmyslová výroba. V zákoně ČNR navržená tempa růstu vycházejí z temp stanovených federálním zákonem o 7. pětiletém plánu. I když zákon připouští určité tolerance, je žádoucí, aby i přes obtížné a náročné podmínky byla zajišťována tempa růstu na horní hranici daných rozmezí. Jenom tak se bude důsledně naplňovat linie XVI. sjezdu KSČ.
V návrzích zákonů je dále akcentována snaha po zakotvení jasných úkolů ve zhodnocování a hospodárnějším využívání všech druhů paliv a energie, surovin a materiálů a ke snížení materiálové náročnosti společenské výroby.
V návrhu zákona ČNR o pětiletém plánu je stanoveno mimo jiné dosáhnout v národním hospodářství v letech 1981 - 1985 minimálně dvou procent úspor ve zhodnocování paliv a energie. To odpovídá směrnici dané XVI. sjezdem.
Že jde o mimořádně náročný úkol, to zdůraznilo 4. zasedání ÚV KSČ v říjnu t. r. Dovolte, abych citoval z vystoupení soudruha Lubomíra Štrougala v diskusi na 4. zasedání ÚV KSČ:
"Letos zřejmě nedosáhneme plánovaného rozsahu ročních relativních úspor paliv a energie, to je 2 %ve vztahu k národnímu důchodu. V příštím roce je přesto nutné dosáhnout nejméně 3 %, přičemž tento úkol je o to náročnější a složitější, že snížení musí být realizováno především v ropě a ropných výrobcích."
Aktuálnost těchto slov se už v plné míře projevuje. I když z principů Souboru opatření vyplývá, že při sledování plnění bude rozhodující posuzování kumulativního plnění záměrů pětiletky, z tohoto problému s ohledem na současný vývoj a jeho naléhavost je nutno mít záruky i průběžného plnění. Proto již ve vztahu k plánu roku 1982 je třeba stanovit takový úkol, aby záměry celé pětiletky byly postupně realizovány, i když pro rok 1982 se tento úkol zdá nanejvýš náročný.
Další poznámka směřuje k problematice pracovních sil. V předloženém podkladu ČPK i ve vystoupení soudruha Rázla byla tato problematika rozvedena. Jako zpravodaj k tomu považuji za potřebné zvýraznit, že cílevědomé řízení rozmisťování a vývoje struktury pracovních sil je jedním ze základních předpokladů pro naplnění záměrů navrhovaného zákona o pětiletém plánu. Víme, že nám chybějí pracovníci na obsazování druhých i třetích směn, v řadě profesí není zajištěna ani přirozená obměna atd. Domníváme se, že náš problém tkví především v nutnosti včasného přerozdělování a přísného respektování vztahů mezi oblastním a územním rozvojem materiálně technické základny výroby a strukturou a územním rozmístěním zdrojů pracovních sil. V řešení tohoto problému musí vláda ČSR důsledně prosazovat komplexní věcný a diferencovaný přístup, který zabezpečí uspokojení především celospolečenských priorit.
V předloženém materiálu ČPK k návrhu zákona o pětiletém plánu je rovněž mimo jiné zakotven záměr dosáhnout rozhodného obratu v intenzitě využívání oběžných prostředků, zejména zásob. Je to, soudružky a soudruzi, jistě správný záměr, ale všichni víme, že byl již proklamován mnohokrát, avšak skutečnost ukazuje, že přes veškerou snahu byl vývoj zásob v 6. pětiletce stále nepříznivý. Přitom negativní vlivy, které na oblast zásob působily v uplynulých letech, přetrvávají nadále. Víme, že v nedostatečné míře byla realizována zejména ta opatření, která měla vytvářet předpoklady ke zdokonalení řízení zásob a zamezit vzniku nadměrných zásob. A pokud byla taková opatření realizována, nebyla stále ještě dostatečně účinná. Přitom opatření přijatá Souborem v oblasti přímého řízení hmotných vztahů a k optimalizaci vývoje zásob se dosud dost účinně neprojevila. Domníváme se, na základě dosavadních zkušeností, že tomuto problému je nutné věnovat plnou pozornost. Nejen proto, že je to zdroj, s jehož využitím se v plánu počítá, ale zejména proto, že k jeho vyřešení není možné přistupovat dosavadními metodami a způsoby. Všeobecně lze říci, že k dosažení zásadního obratu v této, ale nejen v této oblasti, už zřejmě není možné využívání a opakování dosud používaných forem řízení, ukazatelů a řídících aktů. Řešení bude zřejmě vyžadovat stále nové přístupy, hledání nových odpovídajících forem řízení, stanovení nových ukazatelů počínaje např. ukazatelem realizované produkce a konče novými formami hmotné zainteresovanosti lidí na pracovišti, s cílem dosažení finálních celospolečenských výsledků.
Závěrem k návrhu zákona ČNR o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1981 - 1985 doporučuji přijmout jej s úpravami, které projednaly na svém společném jednání výbory ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právní 11. prosince t. r. Úpravy jsou obsaženy ve společné zprávě, kterou má každý poslanec k dispozici. Návrh zákona o pětiletém plánu vymezuje prostor pro iniciativní a tvůrčí činnost řídících orgánů v intencích linie XVI. sjezdu strany i se zahrnutím vlivu podmínek současného vývoje. Přitom je třeba vidět, že daný prostor je potřeba využít opravdu na maximum.
Soudružky a soudruzi,
roční prováděcí státní plán rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1982 není projednáván ve formě zákona. Není také obsažen v podkladech, které měli poslanci k dispozici pro toto jednání. Protože však jde v kontextu se 7. pětiletkou a ve světle závěrů jednání 4. a 5. zasedání ÚV KSČ o nejvýš důležitou a aktuální problematiku, je třeba i k této problematice uvést několik poznatků. Při vypracování prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na příští rok stála jistě vláda naší republiky před složitým úkolem stanovit takový plán na rok 1982, který bude vycházet z objektivního hodnocení současného stavu ekonomiky, ze zhodnocení potřeb a reálných možností a zabezpečí udržení a zkvalitnění životní úrovně v souladu s tvorbou zdrojů. Jinak řečeno, naplňovat nadále linii XVI. sjezdu, rozpracovanou v závěrech 4. a 5. zasedání ÚV KSČ.
Jde zejména o dva stěžejní úkoly: Obnovit rovnováhu vnějších ekonomických vztahů a zabezpečit palivoenergetickou bilanci naší ekonomiky. Oba tyto požadavky výrazně ovlivnily prováděcí plán ČSR na rok 1982. Navržená koncepce rozvoje přispívá v maximální možné míře k vytvoření podmínek pro realizaci záměrů jak v oblasti postupného obnovování vnější rovnováhy, tak i pro dosažení absolutních úspor palivoenergetických zdrojů. Plán vcelku sleduje vytýčenou linii XVI. sjezdu, i když pomalejším tempem a reaguje na výsledky 4. zasedání ústředního výboru strany aktivním způsobem. Mimořádná pozornost je v plánu příštího roku věnována otázce dalšího vývoje životní úrovně obyvatelstva. Vychází se z potřeby zajistit i při omezených prostředcích udržení a zkvalitňování dosažené vysoké životní úrovně. Avšak i zde platí naprostá závislost na skutečných výsledcích ekonomiky, na růstu její efektivnosti, na zvyšování společenské produktivity práce. Plán sám o sobě má však i svá rizika i problémy, které mohou zapříčinit komplikaci při jeho realizaci.
Tím prvním rizikem je podle našeho názoru stanovení a vytypování základních nejistot, pro jejichž dopady musí vláda připravovat alternativní řešení. Vycházíme z toho, že prováděcí plán je takovým nástrojem řízení, který nesmí ztratit svou použitelnost i při změně podmínek a musí reagovat v potřebné míře na skutečný rozvoj ekonomiky. Pro řídící orgány jsou v prováděcím plánu na rok 1982 obsažena i některá úzká místa, která bude nutno ještě v době rozpisu plánu odstranit. Jde např. o důsledné projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v souladu s platnými předpisy tak, aby plán byl plně hmotně zabezpečen, o důsledné a včasné promítnutí přijatých opatření v oblasti investic do všech důsledků a ve všech vazbách a některá další. Značně odlišné ve srovnání s minulými léty je pojetí plánu práce a mezd na rok 1982. Snižuje se význam direktivního stanovení limitu počtu pracovníků a jmenovitě u hospodářských organizací se posuzuje především vazba mezi upravenými vlastními výkony a objemy mezd. V nevýrobní sféře nadále zůstává dosavadní praxe nepřekročitelných limitů mezd i počtu pracovníků. Za velice pozitivní pro oblast plánu práce lze již v roce 1982 považovat skutečnost, že úpravou některých předpisů se vytvářejí postupně podmínky pro intenzívnější přesuny pracovníků mezi organizacemi a oblastmi. Vytváří se tak prostor pro účinnější plánovité ovlivňování oblastního rozdělení pracovních sil ve vazbě na potřebu výrobně technické základny.
V prováděcím plánu roku 1982 se zřejmě nebylo možné vyhnout i některým negativním vlivům a tendencím, které jsou natolik silné, že se prosadily i do plánu roku 1982. Jde např. o snižování výrobní účinnosti základních fondů, zejména v průmyslu a stavebnictví. Jde však i o problémy zajištění vnitřního trhu nejen průmyslovým zbožím, kde je problém především v sortimentu, ale i v potravinách, kde ani splnění plánovaných úkolů ministerstvem zemědělství a výživy nezabezpečuje v roce 1982 plně potřeby vnitřního trhu.
I když jsem, soudružky a soudruzi, zdaleka nevyčerpal vše, co by bylo možné v plánu roku 1982 uvádět, uzavřu tuto část zpravodajské zprávy ještě několika poznámkami k realizaci Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Ve výboru ČNR pro plán a rozpočet bylo provedeno průběžné hodnocení postupné realizace Souboru v národním hospodářství ČSR. Ukazuje se, že zatímco v některých oblastech postupuje zavádění principů Souboru poměrně dobře, jsou oblasti, kde se zatím vůbec a nebo jen v nepodstatné míře Soubor projevuje. Ostatně zásadní věci byly kolem tohoto problému řečeny na 4. zasedání ÚV KSČ. Podstatné je, že se zatím nijak výrazně neprojevují především dlouhodobě a kvalitativně. Pro rok 1982 je řada opatření v systému ekonomických nástrojů, např. posilování hmotné zainteresovanosti na vývozu, v posilování zájmu na snižování dovozní náročnosti, na snižování materiálové spotřeby a podobně. Je třeba důsledně dopady přijímaných opatření vyhodnotit. Je třeba důsledně oddělovat výsledky skutečné, reálné od tzv. relativních, docílených částic jen na papíře nebo nějakým propočtem. Je třeba docílit toho, aby Soubor opatření začal působit jako jeden komplex ve všech rozhodujících směrech. Přitom není zanedbatelná otázka administrativních nároků s tím spojených, na jejichž minimalizaci by měly příslušné orgány trvale působit.
V celkové problematice řídící práce je si třeba stále připomínat závěrečné vystoupení s. Husáka na 5. zasedání ÚV strany, když znovu zdůraznil potřebu podstatně zvýšit její účinnost, úroveň, náročnost, odpovědnost a disciplínu na všech úsecích našeho společenského a hospodářského života.
Soudružky a soudruzi,
v další části zpravodajské zprávy uvedu ještě několik poznámek k návrhu zákona o státním rozpočtu ČSR na rok 1982. Zde mohu být stručnější, protože řada věcných problémů se odvíjí od hmotného plánu a bylo již o nich hovořeno. Jak vyplývá z materiálu i podaného výkladu soudruha ministra Tlapáka, je navrhovaný rozpočet vyrovnaný a zabezpečuje úkoly státního prováděcího plánu v plné šíři. Existuje však napětí mezi rozpočtovými příjmy a výdaji. Návrh rozpočtu na rok 1982 jej řeší především útlumovými opatřeními na straně výdajů. Finanční a rozpočtová politika je zaměřena na snižování celkových nákladů při stagnujících výkonech, na snižování materiálových nákladů, na zrychlování doby obrátky zásob a podobně, tedy na vyvozování tlaku vůči hospodářské sféře k prosazení efektivnosti. V souladu se závěry 4. zasedání se tento tlak plně promítá i do zemědělství.
Návrh rozpočtu rovněž předpokládá zlepšování směnných relací, omezování dovozu a další opatření ve vztahu k zahraničnímu obchodu.
Na 7. pětiletku byl založen ucelený program hospodárnosti, který byl projednán ve federální i národních vládách. Máme za to, že bude výrazem trvalého úsilí o docílení potřebného obratu ve vývoji našeho hospodaření. Je promítnut již v návrhu rozpočtu na rok 1982 a i my, jako poslanci, bychom měli ve svých volebních obvodech účinně napomáhat k realizaci tohoto záměru.
Je však třeba konstatovat, že splnění záměrů návrhu státního rozpočtu na rok 1982 je závislé především na realizaci rozhodujících kvalitativních úkolů státního plánu, na pružném a rychlém přizpůsobování struktury výroby potřebám vnitřním i vnějším, na trvalém prosazení vysoké efektivnosti a kvality veškeré práce.
V souvislosti se státním rozpočtem považujeme za nezbytné upozornit na vliv úpravy velkoobchodních cen k 1. lednu 1982 a jejich promítnutí do státního rozpočtu. Při této operaci musí ministerstvo financí zabezpečit, aby nedošlo k nežádoucímu posunu v posuzování úkolů, zejména, aby nebyla oslabena nastoupená linie náročnosti, tlaku na efektivnost a hospodárnost.
Závěrem k této části své zprávy doporučuji přijmout předložený návrh zákona o státním rozpočtu ČSR na rok 1982, neboť v daných podmínkách roku 1982 vytváří předpoklady pro postupné naplňování linie stanovené pro 7. pětiletku.
Jsem ještě povinen jako společný zpravodaj vás seznámit s výsledky projednání návrhů rozpočtů kapitol přikázaných resortů a návrhů plánů na léta 1981 - 1985, jak vyplynuly z projednávání ve výborech ČNR a ze společného projednání ve výborech ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního.
Ve všech výborech se při projednávání záměrů a plánů na 7. 5LP a rozpočtů na rok 1982 u přikázaných resortů objevil vesměs pozitivní přístup resortů k potřebám a možnostem naší ekonomiky. Projevila se snaha v praxi začít uplatňovat požadavky 4. zasedání ÚV KSČ a stavět se i k daleko náročnějším úkolům iniciativně a aktivně. Konkrétní doporučení pro jednotlivé resorty jsou obsažena v usneseních výborů a jsou směrována přímo na příslušné vedoucí pracovníky resortů.
Vzhledem k tomu, že v závěrech z projednání plánovaných úkolů pro 7. 5LP a návrhů rozpočtů na rok 1982 u přikázaných resortů z výborů ČNR nejsou obsaženy žádné negativní závěry a všechny výbory příslušné dokumenty projednaly, byl vytvořen potřebný předpoklad k projednání předložených návrhů zákonů na společném jednání výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního. Toto jednání proběhlo 11. prosince tohoto roku za účasti delegací z ostatních výborů ČNR. Na podkladě výsledků tohoto jednání jsem byl oběma výbory ČNR pověřen doporučit, aby Česká národní rada v souladu s příslušnými paragrafy ústavního zákona o československé federaci a zákona ČNR o jednacím řádu ČNR schválila zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1981 - 1985 - zákon o pětiletém plánu ve znění předloženém vládou, jak je uvedeno v tisku č. 10 a se zahrnutím doplňků a změn obsažených ve společné zprávě výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona ČNR o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1981 - 1985 ve znění předloženém na dnešním jednání. Doporučuji rovněž, z pověření obou výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního, v souladu s příslušnými paragrafy ústavního zákona o československé federaci a zákona ČNR o jednacím řádu ČNR, aby Česká národní rada schválila zákon o státním rozpočtu ČSR na rok 1982 ve znění předloženém vládou, jak je uvedeno v tisku č. 11.
Tím současně vyslovujeme maximální podporu vládě ČSR při jejím úsilí o naplnění záměrů stanovených v obou zákonech. Svou prací ve volebních obvodech i v orgánech České národní rady budeme my, poslanci ČNR, tomuto úsilí všestranně napomáhat. /Potlesk./
Předseda prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Mrázkovi za zpravodajskou zprávu.
Přistoupíme nyní ke společné rozpravě k oběma vládním návrhům zákona.
Do rozpravy se zatím přihlásili následující poslanci: ing. Jaroslav Horák, Milan Mráz, Stanislav Chytráček, Jiří Fleyberk, ing. Vladislav Nový, prof. ing. Ladislav Kubíček, DrSc., člen - korespondent ČSAV, RSDr. Zdeněk Hoření, Václav Trejbal, Zdeněk Horčík, Karel Kostka, ing. Marie Hubálková, Jaromír Plíva, genmjr. ing. Václav Růžička, Ing. Jiří Krátký, Eva Lišková, František Přibyl.
Prosím soudruha ing. Horáka, aby se ujal slova.