Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji místopředsedkyni ČNR Marii Jarošové. Slovo má nyní poslanec Jaroslav Jenerál.
Poslanec Jaroslav Jenerál: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! S velkým zájmem jsem vyslechl návrh programového prohlášení vlády ČSR, přednesený jejím předsedou soudruhem Korčákem. Návrh, který důsledně vychází z linie XVI. sjezdu KSČ, stanoví nejen cíle, kterých je třeba v letech 1981 až 1985 dosáhnout, ale i cesty, jak k těmto cílům dospět. Jako červená nit se v něm vine to, co je pro komunistickou stranu charakteristické po celých 60 let jejích bojů a práce: na jedné straně velká starost o pracujícího člověka, o jeho všestranný a spokojený život a na druhé straně velká důvěra v jeho tvůrčí síly.
Programové prohlášení vytváří široký prostor pro uspokojování oprávněných zájmů a potřeb mladé generace, její všestrannou přípravu na život a práci v rozvinuté socialistické společnosti tak, aby byla schopna plnit ještě lépe stále složitější úkoly, které s sebou přináší rozvoj společenského a vědeckotechnického pokroku. Je v něm vyjádřena důvěra všem mladým lidem, jejich schopnostem, dovednostem a umu. To jsou i základní zdroje velké důvěry, kterou mladá generace získala k politice KSČ, jejího ústředního výboru v čele se soudruhem Husákem i té skutečnosti, že program XVI. sjezdu KSČ se stal programem drtivé většiny chlapců a děvčat. To je současně záruka, že zdravě optimistická, tvořivá atmosféra, tak příznačná z období příprav a průběhu vrcholného jednání československých komunistů i voleb do zastupitelských sborů všech stupňů se bude dále rozvíjet, naplněna elánem mládí, jeho ctižádostí pracovat obětavě, hospodárně i novátorsky. Proto jménem ČUV SSM vyslovuji souhlas s návrhem programového prohlášení vlády ČSR a současně vyjadřuji přesvědčení, že naše organizace a další mladí lidé aktivně přispějí k jeho naplnění.
Klíč k dalšímu dynamickému rozvoji, jak z této tribuny zaznělo, je v hospodářské oblasti. Proto i v Socialistickém svazu mládeže a jeho Pionýrské organizaci chceme podle svých sil a možností přispět, vyvinout co největší úsilí k tomu, aby si každý mladý člověk zvyšoval svou laťku náročnosti. Abychom se učili nově myslet a jednat, snažili se více zvládnout poznatky vědy a techniky, lépe pomáhali při jejich prosazování v praxi, v každodenním životě.
Proto při utváření a podněcování mladého člověka k práci, k aktivní účasti na socialistické výstavbě, považujeme za hlavní orientovat chlapce a dívky tak, aby se soustředili na získání co nejvíce užitných hodnot z každé hodiny práce, z každého kilogramu materiálu, z každé jednotky energie i z každé koruny investic. Trvale je vést k tomu, že jenom poctivá, iniciativní práce je zárukou našeho spokojeného a bohatého života.
Není to jednoduchý úkol, který si před sebe stavíme. Nestavíme však na zelené louce. Máme možnost se opřít o stovky vynikajících svazáckých organizací, mládežnických kolektivů, komplexních racionalizačních brigád, hlídek a štábů Reflektoru mladých, rad mladých odborníků, záloh BSP, pionýrských oddílů a skupin, kteří jsou schopni plnit své náročné úkoly na pracovišti i ve své další práci a také to dokazují. Jsou také schopni nacházet v sobě další rezervy, se ctí se vyrovnat s úkoly první poloviny osmdesátých let. Utvrzuje nás v tom i široký rozvoj socialistické soutěže pod názvem Mládežnické konto efektivnosti a kvality sedmé pětiletce.
Na druhé straně zcela otevřeně přiznáváme, že počítáme s daleko větší pozorností a péčí ze strany vedoucích pracovníků výroby, mistrů, funkcionářů národních výborů, ROH a dalších. Počítáme s tím, že i oni budou napomáhat vytvářet takovéto klima na jednotlivých pracovištích, v průmyslových i zemědělských závodech, na stavbách, v dopravě a službách i v místě bydliště. Klima prodchnuté zájmem o vše nové, nesmiřitelné vůči lajdáctví, prospěchářství, klima chápající mládí i s jeho netrpělivostí či příliš jednostrannými soudy. Zkrátka tomu všemu dobrému dávat stále větší šanci. Jsme rádi, že takto jsou otázky postaveny i vládou ČSR. Téměř polovina členů naší republikové organizace SSM, přesně 470 000, se připravuje na své povolání v učňovských zařízeních, na středních i vysokých školách. Proto se snažíme rozvíjet u chlapců a děvčat odpovědný a tvořivý vztah ke studiu a vzdělání vůbec - napomáhat naší socialistické škole při plnění jejích nelehkých úkolů, při výchově všestranně vzdělaných, politicky vyspělých a angažovaných mladých odborníků i vysoce kvalifikovaných dělníků. Otevřeně přiznáváme, že se nám ještě nevede zdaleka tak, jak bychom si přáli, že přetrvává v naší práci stále dosti formalismu, jednostrannosti, potýkáme se - a to především na středních školách a učilištích - s mladým nezkušeným funkcionářským aktivem - aktivem, který potřebuje pomoc i radu zkušenějších. Jsme přesvědčeni, že tato naše žádost najde odezvu u školských orgánů, v jednotlivých pedagogických kolektivech. V souvislosti s přestavbou naší školské soustavy nabývá na stále větším významu výchova budoucí dělnické generace. Budeme podle našich možností podporovat úsilí směřující k zvyšování celkové kvality výchovně vzdělávacího procesu i vytváření potřebných materiálně technických i kádrových podmínek tak, aby se skutečně sbližovaly všechny tři proudy našeho středního školství a tomu i odpovídalo postavení učňů i jejich vychovatelů a mistrů odborného výcviku. V těchto dnech tráví, díky velké péči naší socialistické společnosti, nesmírné obětavosti svých dospělých kamarádů - vedoucích, desetitisíce dětí své volné chvíle v přírodě, v pionýrských táborech, další, především ti starší na mnoha místech naší vlasti pomáhají na důležitých stavbách, ve službách zemědělství atd. Každoročně studenti vytvářejí velké materiální hodnoty, ale stále více vystupuje do popředí druhá stránka mince - výchovná, proto především jí chceme věnovat společně se všemi zainteresovanými resorty větší pozornost. Dořešit je třeba i některé věcné problémy a především u vysokoškoláků se více orientovat na pomoc při výstavbě kolejí, menz a dalších školských zařízeních.
Letošní červnové všeobecné volby znovu jednoznačně prokázaly, že mladá generace má široké možnosti uplatnění, že se s ní počítá. Jde nyní o to, abychom daleko lépe využívali všech možností, které nám poskytuje socialistická demokracie k účasti na tvorbě politiky, řízení a správě věcí veřejných, všude tam, kde žijeme, učíme se a pracujeme. Aby těch 51 336 zvolených mladých lidí představujících více než třetinu poslanců zastupitelských orgánů všech stupňů nezklamalo důvěru svých voličů. Víme, že k dobrému výkonu funkce poslance nestačí zdaleka jen chuť do práce, že je třeba i určitá suma praktických i teoretických zkušeností. Nepochybujeme o tom, že stejně jako v minulosti pomohou starší, zkušenější poslanci, jejich taktní přístup ke svým mladým spolupracovníkům, že převládne snaha pomoci a podělit se o své mnohaleté zkušenosti. Dobrým pomocníkem mladých poslanců se staly aktivy mladých poslanců pracujících na jednotlivých stupních řízení. V této osvědčené formě chce SSM v úzké součinnosti s NV pokračovat a rozvíjet činnost aktivů tak, aby se staly místem, kde se mladým poslancům dostane skutečně kvalifikované odpovědi na nejrůznější otázky a kde budou moci koordinovat své úsilí při řešení problémů rozvoje, potřeb a zájmů mladé generace. Nepochybujeme o tom, že stejně jako v minulém období i nyní mladí lidé podpoří "své" poslance, a to především aktivní účastí na plnění volebních programů NF. Že i jejich přičiněním vyrostou nové školky, jesle, školy, dětská hřiště, kluby, klubovny, že o ty stávající se budou starat s péčí dobrých hospodářů. V souladu s programových prohlášením vlády chceme vedle všech osvědčených forem aktivity stále větší důraz klást na ochranu tvorby a ochrany životního prostředí. Prostřednictvím takových hnutí jako Brontosaurus vést chlapce a děvčata ke správnému vztahu k přírodě; k nesmiřitelnosti se všemi projevy vandalismu, k přebírání patronátů nad parky a dalšími zelenými plochami. Naše socialistická vlast je krásná, mladá generace má u nás vytvořeny dobré podmínky pro uplatnění, má perspektivu, zaručeny sociální jistoty, zkrátka všechny podmínky pro šťastný a spokojený život. Záleží v podstatě jen na ní, jak dokáže těchto podmínek využít. O to více musíme být znepokojeni - a mladí lidé dvojnásob - když na západ od naší hranice začínají opět řinčet zbraněmi. Nic tak naléhavě nepotřebujeme ke splnění náročných úkolů prvé poloviny 80 let než život v míru. Proto se mírový program sovětských komunistů stejně jako výzva Nejvyššího sovětu SSSR k parlamentům a národům světa setkala s tak širokým a pozitivním ohlasem u mladé generace. Plně se ztotožňujeme s prohlášením, které k této výzvě přijalo Federální shromáždění i stanoviskem ČNR.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení jsem se dotkl jen některých otázek, především z pohledu mladé generace. Programové prohlášení i vláda České socialistické republiky mají plnou podporu naší republikové organizace SSM. Máme za to, že úsilí o to být dobrými pracovníky na svých pracovištích bude přijato v zařízeních i ve školách a že tím nejlépe přispějeme k jeho splnění. Jsem přesvědčen, že je to současně pro SSM a jeho Pionýrskou organizaci i nejlepší způsob, jak se stát platným spolubojovníkem Komunistické strany Československa. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Zbyněk Žalman: Děkuji poslanci Jenerálovi. Soudružky a soudruzi, nyní přerušuji schůzi na 30 minut.
/Schůze byla přerušena v 10.25 hodin a znovu zahájena v 10.55 hodin./
/Po přestávce převzala řízení schůze místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová./
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v rozpravě k programovému prohlášení vlády. Slovo má poslanec Jaromír Plíva.
Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Rada s tavebních podniků a z toho některé pražské, nesplnila v uplynulém období plánované úkoly, což bylo příčinou toho, že resort stavebnictví ČSR jako celek zůstal dlužen našemu rozpočtu zhruba půl miliardy korun zisku.
Byly a jsou stavební podniky, které se dovedly s úkoly vyrovnat. V dnes projednávaném programovém prohlášení byly již zdůrazněny cesty, kterými bude třeba řešit nedostatky. Chtěl bych připomenout, že i ve stavebnictví je třeba daleko důrazněji rozšiřovat a aplikovat zkušenosti z dobrých a progresívních stavebních podniků.
Jedním z těch dobrých, které v minulosti experimentovaly, byla VHJ Vodní stavby Praha. I když jsem strojař, problematikou stavebnictví jsem se zabýval celé minulé období a k tomuto jednání jsem si provedl průzkum v této organizaci s cílem ověřit, jak si tento podnik počíná v podmínkách zdokonalené soustavy.
Náročné úkoly, které byly před tuto VHJ v 6. pětiletce postaveny, vyžadovaly nejen modernizaci strojně mechanizačního parku, ale především mobilizaci vnitřních rezerv a zvýšení technické a organizační úrovně dělníků i řídících pracovníků ve spojení s jejich politickou a společenskou angažovaností.
Nosným programem této organizace je výstavba na území Prahy a Severočeského kraje, která představovala v roce 1980 téměř 80 % z celkového objemu stavebních prací, z nichž jsou stavby na území těchto krajů převážně sledované jako závazné.
Z významných staveb 6. pětiletky byla trasa I A metra s největším podchodem pro pěší v Praze na Můstku, trasa II C a další významné akce.
Ještě výraznější byla koncentrace kapacit na území Severočeského kraje. Za minulou pětiletku zde došlo k nárůstu prací o plných 100 %.
Také zde byly dokončeny významné stavby jako část komplexu Petrochemie II, vodní dílo Přísečnice a SOUS, byly založeny objekty továrních hal Válcoven trub v Chomutově apod. VHJ přinesla zhruba třičtvrtě mld Kčs zisku.
V souvislosti s vyčerpáváním extenzívních zdrojů hospodářského růstu, začal se klást důraz na zvyšování prvků efektivnosti ve vývoji a přistoupilo se k ověřování nových metod řízení. Tyto tzv. experimenty jsou charakterizovány právě důrazem na zvyšování efektivnosti vývoje, kvality a s nimi úzce související princip tzv. zásluhovosti.
Jak jsem se přesvědčil při jednání s pracovníky, experiment byl charakterizován důrazem na plnění věcných úkolů; především na dokončování staveb, zabezpečování efektivnosti, zvyšování produktivity živé práce, snižování materiálových nákladů a zvyšování rentability.
Prvořadá pozornost věnovaná dokončování staveb spojuje potřeby celé naší společnosti se zájmy podniku proto, že každé prodloužení stavby zvyšuje náklady, váže další pracovníky i stavební mechanismy. Logicky z toho odvozeno, patří dokončování staveb mezi hlavní ukazatele hospodářské činnosti v hmotné zainteresovanosti.
Velká pozornost byla věnována rovněž otázkám kvality. V prvé řadě to znamenalo podstatně snížit počet vad a nedodělků, které zůstávají po dokončení stavby. Navíc byl od 1. 1. 1980 zaveden komplexní systém řízení jakosti, v němž jakost stavební výroby je posuzována a hodnocena podle technických, ekonomických a souhrnných ukazatelů.
S posilováním úlohy VIJ bylo spojeno i zvyšování koncepčnosti v řízení, zajišťování vnitrooborové a vnitropodnikové specializace, organizování a rozšiřování dalších nových progresívních metod práce.
I když výsledky letošního roku, kdy se plně uplatňuje Soubor opatření, jsou ve srovnání s některými dalšími podniky na území ČSR i SSR stále dobré, projevují se některé nedostatky. Jde především o dopracování pětiletého plánu a z toho optimální odvinutí všech dalších činností. Roční plány, posuzuji-li to s našimi strojírenskými podniky, nedávají dostatek prostoru k řešení stavební činnosti, která to z hlediska technologie vyžaduje.
Přebírání stále vyšších výrobních úkolů v minulosti se v nové soustavě obrací negativně proti dobrým a výkonným organizacím. Snížení investičních prostředků, jak je zaznamenává plán rozvoje národního hospodářství, má vážný ekonomický dopad do činnosti vysoce specializovaných podniků. Progresívní organizace jsou velmi labilní na každou změnu metodiky.
Na tuto skutečnost jsme poukazovali ve výboru pro průmysl a stavebnictví již řadu let bez podstatných výsledků. Naše kritika směřovala ve smyslu závěrů XV. a nyní i XVI. sjezdu KSČ k tomu, abychom nepřekročili únosnou mez v investiční politice a trvale plánem snižovali rozestavěnost. To se v minulých letech nepodařilo a jednorázové snížení investic, ke kterému jsme nyní museli přistoupit, přinese celou řadu problémů - jako kupř. nižší využití kapacity paneláren, využití kapacit specializovaných podniků apod. To ukazuje na nízkou disciplínu investorů na všech úrovních, protože jinak by netrvaly tlaky na zahajování nových staveb - bez ohledu na kapacitní i strukturální možnosti stavebních organizací. To je však závazek i pro nás poslance, abychom čelili tlakům na zahájení akcí, které nejsou z celospolečenského hlediska oprávněné a nutné.
Závažným problémem z hlediska dosavadní zkušenosti se jeví realizace principu dlouhodobosti, včetně zlepšení provázanosti jednotlivých dílů plánů dalším prohlubováním bilančních metod, založených na dlouhodobějších dodavatelsko-odběratelských vztazích v oblasti stavebních prací, ale také v oblasti materiálně technického zásobování a dopravy.
Bez dodržení těchto zásad není rozpis plánu zcela podložen příslušnými vstupy a výstupy. Potom jakýkoliv systém nepřímého řízení s vazbou hmotné zainteresovanosti ztrácí svoji působnost. V této souvislosti znovu vystupuje otázka závaznosti některých objemových ukazatelů, které v původním návrhu zásad experimentu závaznými nebyly.
Za zvážení podle mého stojí návrh stimulovat pracovníky k dokončování staveb na termín uvádění stavby do provozu a nikoliv na úplné dokončení stavby. Podmínka úplného dokončení stavby může být ovlivněna více pracemi požadovanými v závěru stavby investorem, čímž se snižuje význam hmotné zainteresovanosti.
Rozhodujícím článkem řízení je stavbyvedoucí, který zásadně ovlivňuje průběh stavby. Domnívám se na základě dostatečných zkušeností, že k posílení autority této funkce by bylo žádoucí jako nejúčinnější formu pro hmotnou zainteresovanost stavbyvedoucích stanovit ukazatele k dodržení nákladů za celou stavbu v členění kalkulačního vzorce, čímž by se zvýšila koncepčnost práce stavbyvedoucího a posílila funkce dlouhodobého plánu.
Všichni víme, že stavbaři staví a k této činnosti potřebují řadu dodavatelů, kteří často /a stává se to už pravidlem/ neplní vůči stavebnictví své povinnosti. Doporučoval bych proto, aby se z centra stanovila pravidla stimulace a sankcí stejných pro všechny účastníky výstavby a zajištění včasnosti a úplnosti projektové přípravy.
Je ještě celá řada problémů, které je třeba za pochodu v aplikaci zdokonalené soustavy řešit. O většině nedostatků je centrum informováno, ale my poslanci na ně znovu upozorňujeme a budeme požadovat jejich důrazné odstranění. V tom vidím jednu z hlavních cest, jak přispět k plnění obsahu programového prohlášení i v oblasti stavebnictví ČSR. /Potlesk./
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Plívovi. Hovořit bude poslanec Jaroslav Hora, připraví se poslankyně Jarmila Malecká.
Poslanec Jaroslav Hora: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, při příležitosti projednávání programového prohlášení české vlády dovolte, abych vás informoval o přínosech a významu aplikace elektroniky pro zvyšování efektivnosti a intenzifikace naší ekonomiky.
XVI. sjezd KSČ vyzvedl úlohu elektroniky a mikroelektroniky a v tomto směru také uložil její širokou aplikaci. Zvláštní úkoly pak připadly oblasti součástkové základny elektroniky a mikroelektroniky, která má vybudovat solidní a spolehlivou součástkovou základnu pro finalisty elektroniky a aplikátory v celém národním hospodářství. V elektronice se spatřuje zdroj zvyšování produktivity práce, snižování spotřeby elektrické energie, všech druhů paliv, surovin i materiálů. Elektronika tedy má odstranit dosavadní bariéry hospodářského rozvoje v těchto oblastech.
Je tomu skutečně tak a svědčí o tom už dosažené výsledky ve světě. Musíme těchto výsledků dosáhnout i v našem národním hospodářství k dalšímu rozvoji naší ekonomiky. Vždyť elektronika umožňuje zcela nekonvenčním způsobem konstruovat stroje a zařízení s vyššími užitnými vlastnostmi, umožňuje dynamiku technologických procesů, umožňuje dále rozvoj spotřebního zboží od radiotechnického zboží počínaje a konče potřebami pro domácnost ovládanými elektronickými přístroji. Umožňuje rozvoj péče o člověka ve zdravotnictví, racionalizuje činnost zdravotnictví, umožňuje zabezpečení dopravy všech druhů. Její rozvoj umožňuje zvýšit úroveň řídící činnosti a informační činnost na všech stupních řízení.
Elektronika dále umožňuje i péči o životní prostředí především v odstraňování škodlivých exhalací. Umožňuje také realizovat řadu projektů a programů, které se bez elektroniky nemohou vůbec uskutečnit. O významu elektroniky v oblasti zvyšování obranyschopnosti a bezpečnosti státu nebudu zde hovořit, všem vám je to jasné.
Jak vypadá situace v současné době u nás? U nás, zvláště pak po zřízení samostatného resortu ministerstva elektronického průmyslu, dostává rozvoj elektroniky a její součástkové základny skutečně zelenou. V současné době máme připravenu solidní součástkovou základnu v oblasti aktivních i pasivních konstrukčních prvků, která umožní našim finalistům i aplikátorům v jiných oborech i odvětvích elektronizovat naše hospodářství. Elektronizace národního hospodářství, jednotlivých oborů a odvětví nemůže být pouze dána vůlí nebo chutí těch či oněch představitelů na podnicích, oborech i ministerstvech, ale musí se stát skutečně programem, který bude důsledně a ostře sledován a pochopitelně i zabezpečován.
Chtěl bych uvést několik případů, že elektronizace toho kterého oboru či odvětví nevyžaduje ihned stavět stamiliónová výpočetní centra a opatřovat řídicí počítače, ale ukáži na příkladu, jak elektronika významně zasáhne do národního hospodářství i do výrobku samotného. Chronotechna Šternberk, závod Brno, vyvinula pro naše Čs. energetické závody spínací hodiny. Tyto elektronické spínací hodiny podle zpráv Čs. energetických závodů ušetří při svém nasazení 1,1 mld Kčs, 250 lidí a umožní rozprostřít špičku 450 megawattů. Toto jsou velké a značné výsledky. V samotné výrobě tohoto zařízení se sníží váha z 2,5 kg na 0,45 kg a přitom asi o třetinu klesne pracnost výrobků. Na tomto malém zcela jednoduchém příkladu chci ukázat, jaký význam má elektronizace pro národní hospodářství a co přinese.
Ale také už dosažené dobré výsledky v našem národním hospodářství, např. při přechodu ve stavbě řídících systémů z diskrétních prvků na integrované obvody, vedly ke snížení pracnosti výrobků o 42 %, přičemž bylo dosaženo podstatně vyšší spolehlivosti. Stejně tak je tomu u nově konstruovaných dalších strojů v souvislosti se zákaznickými obvody charakteru mikroprocesorů, kde na samotném stroji lze vyrobit o 42 % více, váha stroje klesne o 20-30 % a hlavně se zvýší spolehlivost těchto strojů.
Mohl bych zde mluvit i o některých příkladech z metalurgie, kde řízením samotného procesu vzniká úspora na palivech a dalších surovinách 5-20 % podle charakteru použití. Stejně tak i elektronika užitá v automobilovém průmyslu.
Vidíte, že tyto příklady ukazují, že není nadsazeno, že se elektronika skutečně má stát hybnou silou rozvoje naší ekonomiky. Elektronika jako taková je závislá na součástkové základně, která má v 7. pětiletce vzrůst na dvojnásobek a v některých oborech, především pak v integrovaných i hybridních obvodech, až čtyřnásobně. Je to jistě velké zvýšení a je zapotřebí, aby se i elektronika sama na svém vlastním procesu chovala tak, jak se má chovat elektronizace národního hospodářství.
Elektronické součástky se tedy stávají cílovým programem pro 7. pětiletku a součástková základna, která je pro naše finalisty připravena, je složena jednak z vlastní produkce, jednak ze široké produkce, která vyplývá ze specializace elektronických součástek v rámci zemí RVHP. Budování této elektronické základny závisí na její modernizaci, rekonstrukci a dalším rozšiřování, protože nároky a potřeba elektronických součástek v národním hospodářství se v nejbližších deseti letech odhadují na několikanásobek.
Elektronika má podle prvních záměrů rozvoje elektronizace do roku 1990 zajistit našemu národnímu hospodářství úspory cca 300 tisíc lidí, dosáhnout ve spotřebě úspor více než 15 % a jiné. Pochopitelně součástková základna elektroniky dnes zápasí s některými problémy, o kterých bych se chtěl zde zmínit. Je to vlastní materiální základna. Rada podniků v oblasti chemie, černé metalurgie, barevné metalurgie a sklářství zabezpečovala tyto materiály ve velmi vysoké kvalitě, ta se však postupně snižovala, až se přestaly tyto materiály dělat. Nyní je musíme dovážet a nejsme schopni širokou paletu výrobků zabezpečovat ani specializací v rámci RVHP, protože nikdo nemůže jít na partnera s nekvalitní produkcí. Stejně je tomu při zajišťování tzv. technologického zařízení pro speciální účely elektronických součástek. Toto zařízení jsme schopni vyvinout, udělat prototyp, ale nejsme schopni zavést do výroby vzhledem k nedostatku výrobních kapacit tato zařízení v několika kusech i sériích. Přestože tato zařízení jsou výhodným artiklem na export. Uvedu jeden příklad, který vyplývá z výroby technologického zařízení pro výrobu barevné obrazovky. Japonský dodavatel nám nabízel zařízení na čerpání pro obrazovku za 190 miliónů Kčs. Toto jsme nemohli akceptovat, a proto jsme si ho museli vyrobit sami za 25 milionů Kčs.
Takové rozdíly cen se dají na světovém trhu dosáhnout, ale nikdo ze strojírenských závodů se nechce na výrobu dát, ať jde o výrobu kusovou nebo někdy o malosériovou. Nevyřešením tohoto problému je ohrožována součástková základna a elektronika v ČSSR vůbec.
Dalším problémem je otázka výchovy kádrů. V našem aplikačním centru, které je k dispozici pro všechny uživatele a aplikátory nejen kromě informační činnosti a poradenství, také provádíme školení specialistů o nových prvcích, které uvádíme na trh a o jejich aplikaci. Toto školení se stává velmi vítaným pomocníkem všech, kdo v národním hospodářství, v jednotlivých oborech a odvětvích mají vytvářet podmínky a budou implantovat elektroniku do národního hospodářství.
Vážené soudružky a soudruzi, vysoké školy a akademie věd pomáhají vychovávat nám elektronikům kádry, ale musíme říci, že je třeba dohodnout se na jednotlivých specializacích. Domnívám se, že tyto problémy budou v krátké době vyřešeny, protože všichni zúčastnění mají tyto problémy nastíněny.
Problémy, jak elektronizovat naše národní hospodářství, jak využít předností a výhod elektroniky. Vážené soudružky a soudruzi, chtěl jsem tímto příspěvkem vás informovat o stavu věci a požádat vás, abyste se stali propagátory a z pozice vaší funkce i realizátory elektronizace v našem národním hospodářství, abyste pomáhali řešit některé problémy, které elektroniku tíží v naší ČSSR. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Jaroslavu Horovi. Nyní bude hovořit poslankyně Jarmila Malecká, připraví se poslanec Břetislav Vařečka.