Při snaze o rychlou industrializaci ekonomicky méně
rozvinutých lokalit docházelo k budování
malých, územně roztroušených
provozoven. V roce 1979 bylo v kraji 1787 průmyslových
pracovišť (a to už jsme od roku 1975 jich 75 zlikvidovali).
Na jedno pracoviště připadá v průměru
94 pracovníků. Strojírenství samo
má 503 pracovišť s průmyslovým
stavem 147 pracovníků na jedno pracoviště.
Tato prostorová roztříštěnost
izolovaných jednotek váže neúměrné
množství pracovních sil a brání
v nezbytné koncentraci výroby, nutné pro
dosažení rychlejšího růstu produktivity
práce.
Současně však při budování
materiálně technické základny socialismu
bylo nutno prvořadě rozvíjet odvětví,
která byla prostorově vázána, tj.
na těžbu uhlí a těžký průmysl.
To ovšem znamenalo další přísun
pracovníků nejen z ostatních částí
kraje, ale z dalších krajů. Byla to především
výstavba velkolomu na hnědé uhlí v
Sokolovském revíru a na ně navazující
výstavba kombinátu v Tisové a ve Vřesové.
Na Plzeňsku to byl mohutný rozvoj podniku Škoda
a výstavba Hrudkoven v Ejpovicích. Řešení
těchto celospolečenských prioritních
potřeb vedlo k opožďujícímu rozvoji
technické a sociální struktury těchto
aglomerací a ke zhoršení životního
prostředí.
Předcházející extenzívní
růst měl za následek rychlé vyčerpání
všech zdrojů pracovních sil. Ekonomická
aktivita obyvatelstva dosáhla v současné
době 90,4 % využití, z toho u mužů
97,3 % a žen 82,6 %. To je velmi vysoké zapojení
obyvatelstva v produktivním věku. V demografickém
vývoji došlo ke značným změnám.
Doposud byl výrazný přirozený přírůstek,
který např. od roku 1960 činil 90 770 obyvatel
a pro další období bude podstatně nižší.
Dalším zdrojem bylo stěhování.
Až do roku 1965 se projevoval dosti výrazně
přírůstek obyvatelstva přistěhováním.
Od té doby převažuje počet vystěhovaných
obyvatel nad přistěhovanými. V posledních
letech dochází ke značným migračním
ztrátám. Od roku 1975 se ze Západočeského
kraje odstěhovalo do ostatních krajů ČSSR
9200 obyvatel. Odchody postihují i okresy pohraniční,
dříve složitě dosídlované.
Tak například v roce 1979 odešlo z okresů
Karlovy Vary, Cheb, Sokolov a Tachov cca 2500 osob mimo kraj.
Obyvatelé se stěhují do Prahy, Jihočeského,
Jihomoravského a zčásti i do Severočeského
kraje. Příčiny např. v Sokolově
jsou jednak v neustálém snižování
rozsahu bytové výstavby a dále jsou to atraktivnější
podmínky v sousedním Severočeském
kraji.
Poměrně rychlý rozvoj základních
fondů a velmi pomalá likvidace zastaralých
a málo produktivních zařízení
a kapacit při zpomaleném nárůstu zdrojů
pracovních sil měla nepříznivý
vliv zejména na nižší využívání
základních prostředků. Přesto,
že od počátku 70. let se začal uplatňovat
tlak na intenzívnější využívání
nových kapacit a také tlak na redukování
požadavků investorů, nedošlo k očekávanému
obratu. Účinnost základních prostředků
se nezlepšila, což znamená, že se dosud
plně neuplatnily intenzívní prvky jejich
využívání.
Dosavadní vývoj ovlivní výrazně
i další období. V 7. pětiletém
plánu bude přirozený přírůstek
obyvatel v produktivním věku o 60 % nižší
než v 6. pětiletém plánu. Tento přírůstek
by bylo třeba jen pro posílení terciární
sféry a řešení problémů
ohroženého životního prostředí
včetně zásobování pitnou vodou
a čištění odpadních vod. Z celospolečenského
hlediska bude třeba udržet stávající
těžbu uhlí, což při zhoršených
geologických podmínkách znamená nejen
zvýšenou investiční náročnost,
ale i potřebu pracovních sil. K využití
domácí surovinové základny bude nutno
rozšiřovat kapacity na těžbu cínowolframových
rud v Horním Slavkově. Obdobně těžba
kaolínu na Karlovarsku se přesune na hlubinná
ložiska, místo dosavadní povrchové těžby.
Málo je také využívána dřevní
hmota. To znamená budovat velkokapacitní zpracovatelské
závody kombinátního typu. Kromě uvedených
investic na využití a zhodnocování přírodních
zdrojů musí být budována základna
jaderného strojírenství v oborovém
podniku Škoda, spojená s dalším nárůstem
pracovních sil.
Z celkové situace ale vyplývá, že růst
počtu pracovníků v kraji stejně jako
v celém národním hospodářství
bude limitován jen populačním přírůstkem.
Hlavním prostředkem pro další rozvoj
průmyslové výroby se musí stát
racionálnější využívání
základních fondů s celospolečensky
efektivní výrobou. Vyšší časové
využití vysoce výkonných výrobních
prostředků provozem ve více směnách
je možno reálně dosáhnout jednak jejich
další mechanizací a automatizací a jednak
plánovitě prováděnou likvidací
dožitých nebo zastaralých a méně
produktivních strojů i celých provozů.
Likvidace zastaralých provozů nám musí
uvolnit určité zdroje pracovních sil pro
prioritní výrobní obory jako je těžba
a zpracování uhlí a využívání
dalších přírodních zdrojů
kraje, ale také pro uspokojování potřeb
občanů. Tato řešení a tendence
se promítají do direktiv pro zpracování
7. pětiletky.
Prolínání celospolečenských
zájmů s potřebami oblasti a krajů
vyžaduje pochopitelně úzkou a plynulou spolupráci
ministerstev a centrálních orgánů
s národními výbory.
S některými opatřeními, která
byla v této oblasti provedena, jsou převážně
dobré zkušenosti, ale vyžadují důslednost
při realizaci. Jako např. stanovením celostátně
platných zásad oblastního plánování
se prohloubila součinnost orgánů. Upevnilo
se postavení národních výborů
při zabezpečování oblastní
proporcionality a rozvoje hospodářství na
jejich území a efektivního využívání
přírodního bohatství i zdrojů
pracovních sil. Povinnost organizací projednávat
investiční záměry zamýšlených
staveb a odbory oblastního plánu krajských
národních výborů umožňuje
posuzovat vliv investice na životní prostředí,
nároky na zemědělskou a lesní půdu,
na vodu a energii, návaznost na ostatní odvětví.
Je zde jedna věc, která měla být ve
spolupráci s centrem dořešena. Ročně
je zpracováváno a předkládáno
na KNV k projednání 300 investičních
záměrů, ale jen nepatrná část
je zařazena do plánu a realizována. Je to
zbytečná ztráta projektových kapacit
i práce odborných orgánů Krajských
národních výborů.
K podstatnému zlepšení v hospodaření
s pracovními silami přispělo i usnesení
vlády k regulaci pohybu pracovních sil formou závazných
limitů počtu pracovníků pro podniky
a organizace. Je škoda, že tyto bilance nejsou dělány
tak, aby zahrnovaly jen skutečné reálné
a dostupné zdroje pracovních sil. Na druhé
straně však, zejména v minulosti, nebyly národními
výbory vždy zodpovědně potvrzovány
přísliby pracovních sil pro nově připravované
investiční akce. Tyto nedostatky je třeba
také odstranit.
Stále se nedaří likvidovat zastaralé
a neefektivní výroby, ačkoliv je to důležitý
zdroj pracovních sil pro zabezpečení národohospodářských
priorit v 7. a 8. pětiletém plánu. Na 18.
zasedání ÚV KSČ připomněl
předseda vlády s. Štrougal (cituji): "Nezbytně
je nutné dosáhnout, aby počet likvidovaných
pracovních míst byl podstatně vyšší
než pracovních míst vytvořených
novou výstavbou" (konec citátu). To je jasná
směrnice pro další období.
Z dosavadních zkušeností se zdá, že
v iniciativě řešení a koordinaci těchto
otázek by mohly větší pravomoci i aktivnější
úlohu převzít národní výbory
v úzké spolupráci s vyššími
stupni hospodářského řízení
včetně ministerstev. Děkuji za pozornost.
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Pšeničkovi.
Slovo má poslankyňa Bernášková,
do rozpravy sa pripraví poslankyňa Horečná.
Poslankyně K. Bernášková: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, v Severočeském kraji, kde pracuji, se
setkávám s otázkou, zda a proč máme
nejen v našem kraji, ale i v četných jiných
oblastech nedostatek pracovních sil. Přitom nároky
na ně stále rostou.
Zajímalo by mne k této otázce stanovisko
ministra-místopředsedy Státní plánovací
komise soudruha Janzy, co k řešení tohoto problému
připravuje Státní plánovací
komise.
Jedná se mi zejména o fakt, jaká opatření
budou v oblasti pracovních sil uplatňována
v 7. pětiletce resp. v dlouhodobém výhledu,
a to s ohledem na závažnost Souboru opatření
ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení
národního hospodářství. Děkuji
za pozornost.
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Bernáškovej,
slovo má poslankyňa Horečná, pripraví
sa poslanec Huml.
Poslankyně I. Horečná: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci,
na získanie poznatkov z praxe, ako sa uplatňuje
plánované rozmiestňovanie pracovných
síl a s tým spojené otázky kvalifikácie
a motivácie ako dôležitý predpoklad zvyšovania
efektívnosti, uskutočnili poslanci - členovia
Ústavnoprávneho výboru SN za účasti
členov Ústavnoprávneho výboru SĽ
a poslancov ČNR prieskum vo vybraných podnikoch
a závodoch. Mala som možnosť zúčastniť
sa tohto prieskumu v podniku Vagónka Poprad a zoznámila
som sa rovnako s poznatkami získanými prieskumom
v ďalších závodoch. Vo svojom vystúpení
sa budem zaoberať niektorými problémami, ktoré
sa dotýkajú uplatňovania ekonomického
a právneho systému regulácie a rozmiestňovania
pracovných síl, vrátane vyvodzovania sankcií
za ich porušovanie.
Predovšetkým treba využívať ekonomické
nástroje pri rozmiestňovaní a nábore
pracovníkov, najmä dôsledným uplatňovaním
hmotnej zainteresovanosti. To sa dotýka správneho
uplatňovania mzdových tarifov a tarifných
tried, prémiových poriadkov, úpravy podielu
na hospodárskych výsledkoch a pod. Ďalej potom
úpravy príspevkov a náhrad, ktoré
sa poskytujú pracovníkom získaným
náborom vykonávaným národnými
výbormi, prípadne náborom, ktorý vykonávajú
socialistické organizácie.
Výhody, ktorých je určite veľa, zatiaľ
len nepatrne ovplyvňujú nežiadúcu fluktuáciu.
Napr. Vagónka, n. p. Poprad v minulom roku nesplnila úlohy
vo vnútrorezortných prevodoch pracovníkov
pre ČKD Praha, rozpísané generálnym
riaditeľstvom Vagónky, ani medziokresný nábor
pracovníkov v rámci kraja. Zástupcovia podniku
pri poslaneckom prieskume vyhlásili, že medziokresný
nábor neuznávajú, umožňujú
však zástupcom určených podnikov, aby
sa zúčastnili na zasadaní fluktuačnej
komisie v prípadoch, kedy pracovník, ktorý
chce rozviazať pracovný pomer, napríklad aj
dohodou, a rozhodne sa do iného podniku nastúpiť,
nerobia mu ťažkosti.
Poznatky ukazujú, že systém výhod spojený
s náborom pracovníkov sa osvedčil, jeho účinnosť
však trpí niektorými nedostatkami aj na strane
pracovníkov. Stretávame sa aj s tým, že
niektorí z nich odchádzajú, často
aj bez výstupného razítka v občianskom
preukaze, iné podniky ich prijímajú zvyčajne
na krátkodobú výpomoc, pričom im táto
skutočnosť vôbec nevadí; takíto
"krajania" potom putujú od závodu k závodu
a priživujú sa na výhodách poskytovaných
spoločnosťou.
Socialistický štát používa na reguláciu
pohybu pracovných síl aj niektoré plánovacie,
metodické a administratívne opatrenia, ktoré
sledujú stabilitu pracovných pomerov a zamedzenie
nežiadúcej fluktuácie a majú viesť
k lepšiemu hospodáreniu s pracovnými silami
zo strany jednotlivých socialistických organizácií.
Medzi ne patrí napríklad stanovenie limitu počtu
pracovníkov, udeľovanie súhlasu ONV k náboru
pracovníkov socialistickými organizáciami
a pod.
Cieľom týchto opatrení je vytvorenie ďalších
podmienok pre zníženie počtu zbytočných
a neodôvodnených zmien a skončení pracovných
pomerov a pre účinnejšie usmerňovanie
pohybu pracovných síl v súlade s celospoločenskými
záujmami a potrebami.
Za získanie a udržanie pracovníkov v počte
nevyhnutnom pre plnenie úloh štátneho plánu
zodpovedajú samotné organizácie.
Tu treba pripomenúť, že dodržiavanie limitu
pracovníkov je ovplyvnené v podnikoch s veľkým
počtom zamestnanosti žien. V podniku, v ktorom pracujem
- Slovan, n. p., Žilina - bol v roku 1979 limit 5270 pracovníkov
a skutočnosť 5270, teda splnenie na 100 %. Vzhľadom
na to, že nie je možné odhadnúť presnosť
návratu žien z materskej dovolenky, môže
dochádzať k prekračovaniu pre nedodržiavanie
limitu pracovníkov. V tomto podniku v roku 1979 bolo 720
žien na materskej dovolenke, čo je skoro 14 % z limitu
pracovníkov. V takýchto závodoch - s vyšším
počtom zamestnanosti žien - by sa mala preto dovoliť
určitá tolerancia.
Za usmerňovanie pohybu pracovných síl, v
súlade s potrebami národného hospodárstva,
sú zodpovedné aj národné výbory.
Nábor nimi vykonávaný je pre prioritné
socialistické organizácie významnou pomocou.
Napríklad potrebný počet pracovníkov
pre bane, energetiku, železničnú dopravu a
stavebníctvo, alebo pohraničné oblasti môžu
zabezpečovať ONV pre celé územie štátu
so znalosťou miestnych podmienok a možností.
Ďalej okresné národné výbory,
ktoré majú prehľad o zdrojoch a rozmiestňovaní
pracovných síl vo svojich obvodoch, môžu
s využitím náborových výhod účinnejšie
pôsobiť na redistribúciu pracovníkov.
Na druhej strane však nábor vykonávaný
národnými výbormi môže prinášať
aj niektoré problémy. Predovšetkým dochádza
k tomu, že sa niektoré organizácie veľmi
spoliehajú na to, že im potrebných pracovníkov
získa "niekto iný". V dôsledku toho
potom nevenujú vždy dostatočnú pozornosť
vytváraniu takých pracovných, mzdových
a životných podmienok, aby získaných
pracovníkov udržali.
Dozor nad zamestnávaním pracovníkov vykonávajú
ONV. Predovšetkým sa majú zamerať na kontrolu,
či organizácie dodržiavaj ú pracovno-právne
predpisy a na úroveň hospodárenia s pracovnými
silami. Pri zistení nedostatkov môžu ONV uložiť
organizácii pokutu podľa ustanovenia § 270 a)
Zákonníka práce. Prieskumom nebola zistená
organizácia, ktorej by bola táto pokuta uložená.
Je teda zrejmé, že by bolo vhodné prikročiť
zo strany ONV k sústavnejšiemu využívaniu
možností uplatňovať hmotné sankcie
voči organizáciám, ktoré narušujú
daný systém rozmiestňovania pracovných
síl. Pritom môžeme konštatovať, že
tento systém pri správnom využívaní
by mohol plniť sledovaný účel. Je to
vážny jav a nad jeho príčinami sa musia
príslušné orgány zamyslieť.
Ako ukazujú skúsenosti z praxe, k získaniu
a najmä udržaniu stálych pracovníkov,
musia socialistické organizácie vytvárať
aj optimálne pracovné podmienky, pretože spoliehanie
sa len na hmotné stimuly, či administratívne
opatrenia, sa nemusí vyplatiť. Je potrebné,
aby venovali pozornosť bezpečnosti a ochrany zdravia
pri práci, hygienickému a zdravotne neškodlivému
pracovnému prostrediu, využívaniu schopností
pracovníkov, zabezpečovaniu ďalšieho rastu
ich kvalifikácie, ako aj zlepšeniu ďalších
pracovných a bytových podmienok a uspokojovaniu
ich ďalších potrieb. V tomto smere treba rovnako
pôsobiť aj na prácu odborových orgánov
na závode. Výsledky prieskumu ukázali, že
sa niektoré tieto právne možnosti v praxi využívajú.
Uzatvárajú sa dohody s pracovníkmi o získaní
alebo zvýšení kvalifikácie, využívajú
sa pracovné zmluvy k stabilizácii pracovníkov,
najmä pri prideľovaní podnikových alebo
iných druhov bytov, v kolektívnych zmluvách
sa tiež objavujú niektoré hmotné stimuly
napomáhajúce stabilizáciu pracovných
síl a podobne. Samozrejme, že sa objavujú aj
nedostatky, ktoré zoslabujú účinnosť
týchto právnych noriem. Málo sa napríklad
využíva možnosť k postihu pracovníkov
pri porušení pracovnej disciplíny, pri zjednávaní
pracovných pomerov na určitý čas sa
veľakrát nediferencuje v kvalite bytov vo vzťahu
k dĺžke pracovného pomeru (napr. v n. p. Motor,
České Budějovice, Vagónka, Poprad
a pod.). Veľakrát organizácie nevyužívajú
ani všetky možnosti, ktoré im poskytujú
právne predpisy, ako poskytovanie zvýhodnených
náborových príspevkov, najmä pre oblasť
Severočeského kraja, oblasť pohraničia.
Vážnym problémom je aj začleňovanie
do pracovného procesu, aj keď neveľkej skupiny
osôb, ktoré sa vracajú z výkonu trestu
odňatia slobody; napríklad v Závodoch 29.
augusta, Partizánske, prijímajú okolo 300
týchto ľudí ročne. Väčšina
týchto pracovníkov nemá záujem o riadnu
prácu, vynecháva pracovné smeny a pod.
Dajme si však ruku na srdce. Týmto ľuďom
nie je venovaná tak zo strany štátnych orgánov,
vrátane národných výborov, ako aj
zo strany podnikov, odborových a mládežníckych
orgánov taká pozornosť, ktorá by viedla
k ich resocializácii. V tomto smere musíme všetci
urobiť oveľa viac, aby sme zabránili ich návratu
medzi tých, ktorí porušujú pracovnú
disciplínu a dopúšťajú sa znovu
trestnej činnosti.
Dovoľte mi na záver uviesť, že podľa
mojich poznatkov platný systém náboru a rozmiestňovania
pracovných síl vyhovuje. To isté platí
aj o možnostiach kárne a hmotne postihovať tých,
ktorí tento systém narušujú. Hlavný
nedostatok vidím v tom, že sa nevyužívajú
existujúce právne predpisy tak zo strany štátnych
orgánov, ako aj zo strany podnikov a závodov. To
platí nepochybne aj o ďalších otázkach,
ktoré s touto problematikou úzko súvisia
- o využívaní pracovného času,
dodržiavaní pracovnej a technologickej disciplíny.
Súbor opatrení k plánovitému riadeniu
ekonomiky nás zaväzuje aj v tomto smere docieliť
rozhodného obratu. Ďakujem za pozornosť.