Výbor doporučil provést prověrku účinnosti
ekonomických nástrojů především
hmotných stimulů ovlivňujících
rozmísťování pracovních sil,
zvýšit úroveň kontroly mzdové
praxe a také více využívat mimoekonomických
stimulů zejména u mladých kvalifikovaných
pracovníků. V tomto výboru bylo doporučeno
zvýšit vyplácení mateřského
příspěvku ženám výdělečně
činným za předpokladu, že nepřekročí
předem stanovenou výši výdělku,
a pokud by vykonávaly tzv. domáckou práci
a neoslabily přitom péči o dítě.
Výbor pro plán a rozpočet se soustředil
na posouzení působení ekonomických
nástrojů na hospodaření a lepší
využití pracovních sil, na vytváření
podmínek pro stabilizaci pracovních sil v určených
odvětvích, oborech a oblastech, včetně
bytové politiky a působení plánu práce
na účelné rozmísťování
pracovních sil. Za tímto účelem provedl
individuální poslanecké průzkumy ve
volebních obvodech.
Výbor připomněl nutnost zabezpečovat
vysoké tempo růstu produktivity práce, zvyšování
její společenské efektivnosti, urychlování
procesu věda - výzkum - výroba s docílením
úspor živé práce, promyšlenou orientaci
investiční výstavby, správnou normativní
základnou a zlepšení úrovně práce
řídících pracovníků.
Zdůraznil, že při rozmísťování
pracovních sil je nutno přednostně zabezpečovat
národohospodářské priority, rozhodněji
pro ně získávat pracovníky z neefektivních
a neperspektivních provozů, a konečně
provádět účinněji nábor
učňovského dorostu.
Výbor poukázal dále na to, že je třeba
přísněji postihovat nedodržování
limitů počtu pracovníků, obcházení
socialistických principů odměňování
a udělování výjimek z předepsané
kvalifikace; lépe využívat mzdový systém,
aby nebyl v rozporu se zásadami odměňování
podle principů zásluh. Při náborech
pracovníků zamezovat jejich přeplácení
a nesprávnému zařazování do
vyšších tříd a funkcí, účinněji
preferovat výdělky nedostávajících
se profesí a dbát na soulad výše náborových
příspěvků a věrnostních
odměn.
Výbor pro průmysl, dopravu a obchod posuzoval otázky
územního rozmísťování
výrobních kapacit a jejich vliv na využívání
zdrojů pracovních sil a hodnotil řešení
celostátních proporcí v této oblasti.
Značnou pozornost věnoval rovněž kvalifikační
struktuře a úrovni práce čs. pracovníků
v zahraničí v oboru působnosti zahraničního
obchodu. Zorganizoval k prověření situace
za účasti poslanců dalších výborů
průzkumy v Elektrotechnickém ústavu a Ústavu
technické kybernetiky v Bratislavě, na Vysoké
škole technické v Bratislavě, v Ústavu
přístrojové techniky v Brně, v Tesle
- Brno, Piešťany, Lanškroun a v národním
podniku Vukov v Prešově.
V jednání výboru bylo mimo jiné konstatováno,
že se podařilo účelně využívat
zdroje pracovních sil uvolněných v důsledku
vysoké mechanizace zemědělských prací.
Bylo však kritizováno, že investiční
výstavba je ještě stále převážně
zaměřena na vytváření nových
pracovních příležitostí a jen
v nepatrné míře se orientuje na úsporu
pracovních sil.
Výbor zdůraznil nezbytnost provedení modernizace
výrobní základny v pražské aglomeraci,
aby se dosáhlo úspory pracovních sil a efektivního
růstu výroby.
Dále doporučil šířeji využívat
osvědčené formy spolupráce podniků
zahraničního obchodu s výrobními organizacemi,
výrazněji zvyšovat odbornou i politickou úroveň
práce v organizacích zahraničního
obchodu. Na podporu tohoto úsilí odpovědně
diferencovat i odměňování pracovníků.
Zvláštní pozornost věnoval výbor
i úrovni výchovy na vysokých školách.
Doporučil systematicky formovat správný profil
absolventů technických škol, aby byli dobře
připraveni do praxe. Dobré příklady
byly získány na Vysokém učení
technickém v Bratislavě, kde všichni studenti
procházejí kursem praktického uplatňování
elektroniky, zejména výpočetní techniky
v daném oboru, i na lékařské fakultě
v Brně, odkud vycházejí jak lékaři,
kteří znají "technologii" léčení,
tak absolventi-inženýři se znalostí
funkcí zdravotních přístrojů
a zařízení.
Výbor pro zemědělství a výživu
se zabýval stavem pracovníků v zemědělství
z hlediska jejich věkové struktury a kvalifikace
a jejich rozmísťování podle potřeb
a perspektiv dalšího rozvoje socialistické
zemědělské velkovýroby. Dále
se věnoval politické, odborné a morální
přípravě zemědělského
dorostu, otázkám sociální péče,
pracovním a životním podmínkám
v zemědělství. Uskutečnil kromě
individuálních i skupinové poslanecké
průzkumy v okresech Brno-venkov, Hodonín, Nitra
a České Budějovice.
Z výsledků průzkumů vypracoval souhrnnou
zprávu, kterou projednal a zaslal též příslušným
orgánům, z níž mimo jiné vyplývá,
že stále větší deficit pracovních
sil v zemědělství je nutno i nadále
řešit brigádnickou výpomocí;
výbor doporučuje vypracovat soubor metod účinné
stimulace pro zvýšení zájmu mladých
o práci v zemědělství; v zemědělském
školství lépe propojovat teoretické
poznatky s praxí, připravit specialisty pro potřeby
praxe, zavést doškolování odborníků,
nově koncipovat systém postgraduálního
studia, výrazně aktualizovat výuku, znásobit
dosavadní počet vyučených pracovníků,
preferovat získání kvalifikace traktorista-mechanizátor,
fyto- a zootechnik, chovatel dobytka, provést opatření,
aby byl překonán nevyhovující stav
kvalifikovaných kádrů v živočišné
výrobě. Konečně doporučil výrazněji
zlepšovat péči o pracující na
vesnici.
Kulturní výbor věnoval pozornost kvalifikaci
a rozmísťování pedagogických
pracovníků a vychovatelů v učňovském
školství a učňovských zařízeních.
Zabýval se péčí o využívání
volného času pracujících, vlivem zlepšování
životního prostředí a společenského
života na stabilizaci pracovních sil a dále
využitím kvalifikace absolventů středních
odborných, vysokých a uměleckých škol
v praxi. Provedl poslanecké průzkumy v učebním
závodě ČKD v Praze 9, v učebním
závodě oborového podniku Škoda Plzeň,
dále pak ve středních odborných učilištích
- stavebním v Praze 4 a polygrafickém v Praze 5,
v Pragokoncertu a na Akademii múzických umění
v Praze.
Z průzkumů mimo jiné vyplynula tato doporučení:
zvýšit vliv vysokých škol na rozmísťování
absolventů zejména technických a přírodních
směrů, zvyšovat péči organizací
o absolventy v době po jejich nástupu do praxe podnikovými
a později postgraduálními kursy a také
zařazovat postupně absolventy v praxi na místa
odpovídající jejich školské přípravě.
Na základě průzkumů zdůraznil,
že je třeba postupně zlepšovat kulturní
a technickou vybavenost vesnice, získávat politicky
a odborně schopné kádry pro organizování
jejího společenského a kulturního
života, zvyšovat účinnost politické
a agitační práce a také tímto
směrem přispívat ke stabilizaci pracovních
sil na vesnici.
Výbor ústavně právní věnoval
pozornost tomu, jaký vliv má ustanovení zákoníku
práce a dalších právních předpisů
a jejich praktické využívání
při rozmísťování, stabilizaci
a celkové efektivnosti hospodaření pracovními
silami v některých průmyslových resortech,
stavebnictví a v železniční dopravě.
Zkoumal dále, jak se uplatňuje systém regulace
a rozmísťování pracovních sil
a jaké se vyvozují sankce z jejich porušování.
Kromě toho se zabýval úlohou kolektivních
smluv. Provedl poslanecké průzkumy v Gumotexu v
Břeclavi a v Pozemních stavbách v Gottwaldově,
ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí
nad Labem, v Roudnických strojírnách a slévárnách,
ve Vagónce v Popradu, v národních podnicích
Motor - České Budějovice, Silon - Planá
nad Lužnicí a v Závodech 29. augusta v Partizánském.
Výsledky poslaneckých průzkumů byly
projednány na schůzích výboru; byly
doporučeny příslušným představitelům
ústředních úřadů a orgánů
některé legislativní úpravy konkrétních
právních předpisů.
Zahraniční výbor věnoval pozornost
zahraničním pracovním silám v ČSSR,
zejména se zabýval internacionální
pomocí bratrským socialistickým a rozvojovým
zemím v případě kvalifikovaných
kádrů. Provedl poslanecké průzkumy
na Krajském národním výboru v Hradci
Králové, v závodech Tepna - Náchod
a v národním podniku Kolora - Semily. Na základě
těchto průzkumů dal podněty federálnímu
ministerstvu pro technický a investiční rozvoj,
týkající se problematiky zaměstnanosti
zahraničních dělníků v Československu.
Výbor branný a bezpečnostní se zabýval
pohotovou a dlouhodobou výpomocí armády,
vojsk ministerstva vnitra, Svazarmu a civilních zaměstnanců
při plnění úkolů v hospodářském
a sociálním rozvoji. Provedl poslanecké průzkumy
v některých vojenských útvarech, výsledky
projednal a přijal doporučení příslušným
orgánům.
V souhrnu je, vážené soudružky a soudruzi,
možné prohlásit, že příprava
výborů na schůzi sněmovny byla naplněna
cílevědomou a obsáhlou činností,
která zahrnula významné úkoly v oblasti
pracovních sil a sociální péče.
Tento iniciativní a odpovědný přístup
výborů i jednotlivých poslanců Sněmovny
národů i Sněmovny lidu je nutné na
dnešním zasedání vysoce ocenit.
Vážené soudružky, vážení
soudruzi poslanci, bohaté závěry výborů
Sněmovny národů jsou v plném souladu
se závěry federální vlády,
přednesené ve zprávě jejího
zástupce ministra s. Michala Štancľa. Jsou také
souhrnně vyjádřeny v návrhu usnesení,
který pro dnešní jednání připravila
pracovní skupina poslanců. Proto mi dovolte soustředit
se v další části své zprávy
jen na některé otázky.
Především chci znovu zdůraznit závažnost
politiky zaměstnanosti v příštím
období. Perspektiva značně omezených
možností zdrojů pracovních sil naléhavě
podtrhuje význam vysoce racionálního rozmísťování
pracovních sil a jejich efektivního využívání,
především z hlediska posílení
národohospodářských priorit.
Priority jsou priority - jejich význam nelze pouze slovně
uznávat, jen deklarovat jejich prvořadost, jak jsme
toho nejednou svědky, ale skutečně je autoritou
celé společnosti i naším poslaneckým
vlivem přednostně zabezpečovat.
Je zřejmé, že v situaci, kdy pracovní
síly budou v příští pětiletce
limitujícím faktorem dalšího rozvoje,
musíme další nezbytný růst výroby
a výkonů všech odvětví národního
hospodářství založit na růstu
produktivity práce. Proto je tak naléhavý
požadavek dalšího vědeckotechnického
rozvoje, růstu kvalifikace, efektivního zapojení
do mezinárodní dělby práce, prostě
plné využití všech intenzifikačních
faktorů. A na předním místě
se to týká správného, promyšleného
a účinného hospodaření s tím
nejcennějším - s lidmi.
Naše veliké rezervy jsou ve správném
rozmístění lidí v závodech
a provozech. Vždyť kdyby každý pracoval
na místě své kvalifikace a nikoliv tam, kde
mu to momentálně vyhovuje, již to samo o sobě
by byl obrovský přínos. Není přece
pochyb, že účelně pracovníky
rozmístit a také lépe využívat
fond jejich pracovního času - je stále velkou
rezervou růstu společenské produktivity práce.
Je prokázáno, že v naší zemi máme
fakticky rezervy v pracovních silách. Stačí
poznamenat, že se úkoly plní a často
i překračují při neúplných
plánovaných počtech pracovníků,
plní se i v době zvýšené nemocnosti,
že intenzita práce během pracovní doby
silně kolísá, že jsou velké nedostatky
v docházce a využití pracovní doby,
a podobně. Dle reálného odhadu se pracovní
doba využívá zhruba na 70 %-80 %. V tomto směru
lze pozitivně ocenit Soubor opatření ke zdokonalení
soustavy plánovitého řízení,
který - ovšem jen při důsledné
realizaci od ministerstev po závody - může
situaci v oblasti zaměstnanosti pomáhat zlepšovat.
Otevřeně řečeno - nebude přece
do budoucna možné natahovat ruku po nových
a nových pracovních silách a přitom
maximálně nevyužívat vlastních
možností stabilizace pracovníků či
jejich snižování především
rozvojem nové techniky a lepší organizací
práce. Na pořad se prostě dostává
odpovědný přístup k této otázce.
Mám především na mysli vytváření
dobrých pracovních a sociálních podmínek
každým resortem, závodem či pracovištěm.
Žádná sebelepší "lákadla",
jimiž jsou dnes zaplaveny inzertní stránky
našich časopisů, problémy pracovních
sil nevyřeší. Jedny pracovníky dočasně
získáme - a druzí nám stejnými
dveřmi odcházejí. Připomíná
to lovení ryb do děravého čeřenu!
Jde tedy o to, zabývat se těmi otázkami,
které upevňují vztah pracovníka ke
svému závodu, ke svému oboru, jakými
jsou charakter práce, její dobrá organizace,
spravedlivá odměna, odstraňování
nezdravé nivelizace, řešení pracovního
prostředí, kulturních a sociálních
podmínek slovem - socialistické pracovní
klima. Vždy platilo a bude platit - vztah lidí k podniku
je takový, jaký je vztah podniku k nim. Obrazně
řečeno - jsou to spojité nádoby.
Je pochopitelné, že stálý problém
náboru a zápas s fluktuací bude svádět
například závod LIAZ ve Velkém Krtíši,
o němž poslanci výboru pro plán a rozpočet
po svém průzkumu uvádějí:
"Pro nespokojenost s výdělky, pracovními,
sociálními a kulturními podmínkami
odchází ze závodu přibližně
60-100 pracovníků ročně, což
má vážné následky ve výrobě
a vliv na její kvalitu.
Základnímu kolektivu pracovníků není
lhostejné, že do krásných nových
výrobních prostorů se dávají
staré a fyzicky opotřebované stroje a zařízení,
že jsou tam přemísťovány výrobní
programy, kterých se všude zbavují."
Rád bych řekl, že uplatňováním
správných pracovních a životních
podmínek nejde pouze o "udržení"
stavu pracovníků, jde přece o formování
jejich socialistického profilu, o výchovu skutečného
hospodáře, který má rád svůj
obor, svoji práci. Vždyť od vztahu k pracovišti,
svému závodu či oboru se vytváří
vztah k zemi, k socialistické výstavbě. A
právě s tím úzce souvisí naše
práce s lidmi.
Pracující člověk - dělník,
inženýr, zemědělec či vědec
a všichni další budou v nových podmínkách
tvůrci vědeckotechnického pokroku. Na jejich
vztahu k práci, jejich iniciativě bude záviset
splnění náročných úkolů
příštích pětiletek. Oni budou
těmi, kteří ve složitém zápase
kapitalistického a socialistického světa,
prosazením vyšší kvality a efektivnosti
práce do všech oblastí našeho života
přispějí k pozitivním výsledkům
reálného socialismu.
Proto na lidi, jejich pracovní problémy, ale také
lidské starost i, na využití jejich životních
zkušeností, jejich návrhů a námětů
si musí odpovědní pracovníci vždy
najít čas. Otevřeně řečeno
co je cennějšího, co je závažnějšího
a co odpovědnějšího než práce
mezi lidmi?
Neméně významnou oblastí je příprava
našich záloh, především nejmladší
směny dělnické třídy - učňovského
dorostu. Také zde platí, že mladé lidi
nezískáme, zejména do důležitých
odvětví, na laciné výhody, ale především
promyšlenou a účinnou výchovou, citovým
vztahem k práci a svému povolání,
správným přístupem starší,
životně vyzrálejší generace, tím,
že jim svěříme odpovídající
práci, že jim dáme možnost dalšího
růstu, dalších perspektiv.
Poměr k mladým lidem je poměrem k budoucnosti.
Náročný přístup učitelů,
vychovatelů a mistrů, styk mladých lidí
s moderní praxí, moderní technikou a technologií
vytvoří každému oboru, podniku či
závodu dobré kvalifikované pracovní
zálohy.
Samozřejmě vztah k práci, budoucímu
povolání, příprava kvalifikovaných
kádrů má hlubší kořeny
a musí je už od dětství vytvářet
rodina, škola a celá naše společnost.
Nebývá to někdy tak, že děti
sedí celé hodiny u televize, babička jim
zatím čistí boty a ony potom zkontrolují,
zda práci úspěšně zvládla?
Nechci paušalizovat, všechna čest těm
rodičům, kteří si své babičky
chrání a vedou děti již v mládí
k užitečné a poctivé práci. Chtěl
jsem pouze zdůraznit, že kořeny mnohých
našich problémů začínají
již v rodinné výchově, v malé
náročnosti rodičů vůči
dětem, v podceňování fyzické
práce. Nutno říci zcela otevřeně
- výchovný, morální vliv rodiny nelze
nahradit penězi, či jinými hmotnými
statky. Každodenní výchova dětí,
upřímné rodičovské slovo a
jejich vlastní příklad nevyváži
sebevětší hmotná podpora.
Musíme také ve společenském životě,
ve spolupráci s organizacemi Národní fronty,
zejména Revolučním odborovým hnutím
a Socialistickým svazem mládeže silněji
působit na zdravé myšlení naší
mladé generace, učit je úctě k poctivé
práci, k hrdosti na to, že je spolutvůrcem
společnosti, v jejíž slavné historii
poprvé vládne tvůrce všech hodnot -
pracující člověk.
Jak v této souvislostí nevzpomenout moudrých
slov Klementa Gottwalda, který tvořící
se organizaci naší mládeže připomněl,
že "úderník, zlepšovatel a novátor
- to ať je nový hrdina, nový ideál naší
mládeže".
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, vážení hosté, potvrzením
správnosti celé naší přípravy,
významu pracovních sil jako klíčového
činitele hospodářského, sociálního
a společenského rozvoje jsou závěry
18. plenárního zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Půjde nyní o to, abychom také my, poslanci
Federálního shromáždění,
přispívali všemi silami k tomu, aby usnesení
ústředního výboru se dostalo plně
do života, aby bylo našimi dělníky, rolníky
a inteligencí vřele přijato a realizováno
při úsilí o vysokou kvalitu a efektivnost
veškeré práce.
Náš každodenní zápas o splnění
linie Komunistické strany Československa bude čestným
přínosem pro další rozkvět naší
socialistické vlasti, její pevné spojenectví
se Sovětským svazem a dalšími socialistickými
zeměmi, pro pokrok a mír na celém světě!
(Potlesk.)